NÁVRH SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI

NÁVRH SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Rámcová pozice České republiky Praha, 24. listopadu 2011

Charakteristika legislativního návrhu Energetická účinnost + redukce emisí CO2 + zvýšení podílu využívání OZE = strategické cíle energetické politiky EU do roku 2020 a důležité cíle v rámci evropské strategie Evropa 2020 Indikativní (nezávazný) cíl pro energetickou účinnost Návaznost legislativního návrhu na vydání nelegislativního dokumentu Plán energetické účinnosti 2011, stanovující ideový základ pro aktuální směrnici Na půdě EU i další kroky v otázce energetické účinnosti (EE): revize směrnice o energetické náročnosti budov směrnice o energetickém štítkování směrnice o ekodesignu I přes tato opatření a na základě svého vyhodnocení se Evropská komise (EK) domnívá, že celoevropský cíl snížení energetické náročnosti v roce 2020 o 20 % nebude při opatřeních přijatých do roku 2009 splněn. Navržená opatření mají přispět k dosažení zmíněného cíle a k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.

Navrhovaná opatření (I) Cíl Směrnice odpovídá úspoře 368 mil. tun ropného ekvivalentu (Mtoe) na spotřebě primárních zdrojů energie v Evropské unii v roce 2020 ve srovnání s referenčním scénářem. EK za tímto účelem navrhuje dvoustupňový přístup k cílům: V prvním stupni si samy členské státy určí své indikativní cíle, ale zároveň musejí plnit závazná opatření, která navrhuje Směrnice a která mají k tomuto cíli vést. Následně Komise v roce 2014 posoudí povahu jednotlivých národních indikativních cílů a jejich plnění s ohledem na dosažení celkového závazku, a dojde-li k závěru, že plnění navržených opatření není dostatečné, zváží zavedení závazných cílů. Závazná opatření se dotknou veřejného sektoru, energetických společností, průmyslu i domácností. Zároveň však budou zohledněny odlišné výchozí podmínky jednotlivých ČS (struktura hospodářství, ekonomická výkonnost, již implementovaná opatření atd.).

Navrhovaná opatření (II) Povinnost distributorů nebo prodejců energií konečným zákazníkům každoročně uspořit 1,5 % objemu prodané energie prostřednictvím zavedení opatření ke zvýšení energetické účinnosti u koncových spotřebitelů Nutnost veřejného sektoru jít v oblasti EE příkladem - povinnostkaždoroční renovace veřejných budov na úrovni 3 % jejich podlahové plochy Poskytnutí jednoduchého a bezplatného přístupu k údajům o spotřebě energie spotřebitelům díky individuálnímu měření a vyúčtování na základě aktuální spotřeby. Pro soukromé společnosti jsou energetické audity, které mají napomoci ve zjištění potenciálu pro snížení spotřeby (pro SME dobrovolné). Povinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny u větších zdrojů jak pro nové zdroje, tak pro jejich výraznější rekonstrukce + zavedení vnitrostátních plánů vytápění a chlazení včetně zpětného získávání odpadního tepla. Další opatření: zohlednění kritérií EE (např. při schvalování síťových sazeb regulačními orgány), dělba nákladů mezi pronajímatele a nájemníka spojených se snížením energetické náročnosti pronajímaného objektu, aj.

Obecné připomínky Návrhy na zvýšení energetické efektivnosti ve skutečnosti znamenají zvýšení administrativy (požadavky na ČS vypracovat plány, inventáře hlášení výjimek a pravidelné zprávy) a zvýšení nákladů pro všechny zúčastněné (energetické firmy, členské státy i konečné zákazníky). Česká republika se zabývá efektivním užitím energie již řadu let, mimo jiné na základě Zákona o hospodaření s energií a jeho prováděcích předpisů. Řada opatření požadovaných ve Směrnici již byla v minulosti stejným nebo obdobným způsobem implementována do legislativy ČR. Proto ČR na jednáních v Radě EU požaduje,aby EK provedla detailní analýzu vstupních podmínek všech ČS a její výstupy, například již vynaložené úsilí na zvýšení energetické účinnosti následně zohlednila ve Směrnici (zejména čl. 4 a čl. 6). Návrh vychází z rozhodnutí založených na ekonomické situaci před finanční a ekonomickou krizí nereflektuje princip předběžné opatrnosti prozatím neexistuje analýza, zda následování cíle pro rok 2020 stanoveného v roce 2005 neohrožuje základní zájmy a souběžné cíle EU. Návrh umožňuje neakceptovatelné množství rozhodnutí prostřednictvím delegovaných aktů.

Navrhovaná opatření (II) Povinnost distributorů nebo prodejců energií konečným zákazníkům každoročně uspořit 1,5 % objemu prodané energie prostřednictvím zavedení opatření ke zvýšení energetické účinnosti u koncových spotřebitelů Nutnost veřejného sektoru jít v oblasti EE příkladem - povinnostkaždoroční renovace veřejných budov na úrovni 3 % jejich podlahové plochy Poskytnutí jednoduchého a bezplatného přístupu k údajům o spotřebě energie spotřebitelům díky individuálnímu měření a vyúčtování na základě aktuální spotřeby. Pro soukromé společnosti jsou energetické audity, které mají napomoci ve zjištění potenciálu pro snížení spotřeby (pro SME dobrovolné). Povinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny u větších zdrojů jak pro nové zdroje, tak pro jejich výraznější rekonstrukce + zavedení vnitrostátních plánů vytápění a chlazení včetně zpětného získávání odpadního tepla. Další opatření: zohlednění kritérií EE (např. při schvalování síťových sazeb regulačními orgány), dělba nákladů mezi pronajímatele a nájemníka spojených se snížením energetické náročnosti pronajímaného objektu, aj.

Úprava systému pro obchodování s emisními povolenkami pro období 2013 2020 (preambule) Mechanismus snižování objemu povolenek nastíněn jako nástroj udržení cenového stimulu systému EU ETS, ale: lze očekávat, že jej provozovatelé budou vnímat jako hrozbu možného snížení objemu povolenek určených pro aukce může způsobit nejistotu provozovatelů a nepředvídatelnost systému Nežádoucí atributy pro fungování trhu s emisními povolenkami. Zároveň signál, že cena povolenky nebude významně klesat kvůli zvyšování energetické účinnosti zachování ekonomické motivace pro investice a modernizace pozitivní dopad na životní prostředí. ČR požaduje: aby případné snížení objemu povolenek bylo pouze v takovém množství, aby co nejvíce umožnilo zachovat motivaci pro provozovatele a zároveň zaručilo co největší míru jistoty provedení detailní analýzy.

Úprava systému pro obchodování s emisními povolenkami pro období 2013 2020 (preambule) Mechanismus snižování objemu povolenek nastíněn jako nástroj udržení cenového stimulu systému EU ETS, ale: lze očekávat, že jej provozovatelé budou vnímat jako hrozbu možného snížení objemu povolenek určených pro aukce může způsobit nejistotu provozovatelů a nepředvídatelnost systému Nežádoucí atributy pro fungování trhu s emisními povolenkami. Zároveň signál, že cena povolenky nebude významně klesat kvůli zvyšování energetické účinnosti zachování ekonomické motivace pro investice a modernizace pozitivní dopad na životní prostředí. ČR požaduje: aby případné snížení objemu povolenek bylo pouze v takovém množství, aby co nejvíce umožnilo zachovat motivaci pro provozovatele a zároveň zaručilo co největší míru jistoty provedení detailní analýzy.

Cíle energetické účinnosti - čl. 3 Česká republika se domnívá, že stanovením cíle v oblasti energetické účinnosti měřeném na spotřebě primárních energií může dojít k rozporu s ostatními cíli a prioritami EU (závazný cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie, snaha o snížení závislosti na dodávkách energie z ostatních zemí). ČR se k závazným kvantifikovaným cílům po roce 2013 prozatím staví odmítavě. Věří, že ponechaní volby kombinace jednotlivých politik na členských státech zajistí plnění cíle pro rok 2020. ČR bude situaci nadále monitorovat. Z hlediska monitorování a podávání zpráv ČR požaduje, aby byl cíl nastaven vůči konečné spotřebě energie.

Povinnosti veřejných subjektů - čl. 4 ČR podporuje, aby veřejný sektor šel v oblasti snižování spotřeby energie (úspory) v budovách příkladem, podporuje však znění článku bez uvedení konkrétního procentního cíle. Za dostatečnou alternativu považuje ČR povinnost energetických štítků pro budovy ve vlastnictví veřejného sektoru, která vyplývá z již přijaté Směrnice o energetické náročnosti budov č. 2010/31/ES (Směrnice EPBD). ČR požaduje také od EK vysvětlení odlišných časových lhůt stanovených tímto návrhem Směrnice a Směrnicí EPBD týkající se energetických štítků. Podle odst. 3 písm. b) návrhu Směrnice má být seznam všech veřejných budov nesplňujících minimální energetickou náročnost předložen EK do 1. ledna 2014. Údaje v tomto seznamu, který bude obsahovat energetickou náročnost jednotlivých budov, lze získat pouze na základě vypracování energetického štítku budovy. Tady vzniká časový rozpor - podle Směrnice EPBD je štítek u obdobných budov vyžadován až 1,5 roku později (9. července 2015).

Povinnosti pro energetické společnosti - čl. 6 ČR je toho názoru, že stávající návrh EK není dostatečně rozpracován, aby k němu mohla zaujmout jasnou pozici. Bez bližšího upřesnění záměru je posouzení možnosti snížení spotřeby u koncových spotřebitelů velmi obtížné. Možnými způsoby, jak uvedeného cíle dosáhnout, je zvýšení ceny pro spotřebitele, omezení dodávek, anebo zavedení povinnosti spotřebitelů snížit svoji spotřebu nebo provést různá opatření v místě spotřeby (byť na náklady dodavatele). V případě povinného zvyšování ceny a omezování dodávek by bylo nutné zároveň zabránit novým dodavatelům ve vstupu na trh s levnější nabídkou. Pokud by se jednalo o povinnost spotřebitelů zavést různá opatření, tento způsob je v případě občanů v rozporu s jejich ústavními právy. ČR se domnívá, že ze strany EK se jedná o porušení zásady subsidiarity a proporcionality. Možnost určit jako povinné subjekty jen některé dodavatele energie, bude znamenat zvýhodnění ostatních subjektů ve stejném podnikání (podle čl. 6 odst. 8 mohou ČS vyjmout z působnosti článku ty distributory a prodejce, kteří prodají méně než 75 GWh energie, zaměstnávají méně než 10 osob nebo mají obrat menší než 2 mil EUR).

Energetické audity - čl. 7 Povinnost energetických auditů by měla být v případě žádosti o poskytnutí podpory z dotačních programů vedoucích ke snížení spotřeby energie, popř. ke zvýšení energetické efektivity. U soukromých společností nepodporujeme povinnost provádění energetických auditů. Domníváme se, že samotné vědomí o možnosti úspor je pro soukromé firmy dostatečnou motivací pro provedení energetického auditu. Z tohoto důvodu požaduje ČR ponechat jejich dobrovolný charakter. V této souvislosti se ČR domnívá, že nejlepším nástrojem na zvýšení dobrovolného využívání energetických auditů je zvyšování kvalifikace energetických auditorů, propagace energetických auditů a kladný příklad užitečnosti auditů provedený na majetku organizačních složek států.

Měření a informativní vyúčtování - čl. 8 Navrhovaný článek předjímá výsledky hodnotících studií, které jsou na základě Směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES v současné době v ČS prováděny. V rámci třetího energetického balíčku byla stanovena členským státům povinnost zajistit zavedení inteligentních měřicích systémů, které podpoří aktivní účast spotřebitelů na trhu, které může být podmíněno ekonomickým posouzením, které musí být provedeno do 3. září 2012. V současné době je toto posouzení zpracováváno, a proto považujeme za předčasné zavedení inteligentních měřících systémů před dokončením této analýzy, jak je to obsaženo v návrhu Směrnice. ČR zastává názor, že ČS mají mít možnost dále používat národní pravidla v oblasti individuálního měření. Pokud jde o přesné měsíční vyúčtování založené na skutečné spotřebě energie, bude ČR trvat na tom, aby nebylo propojeno s jeho uhrazením.

Podpora účinnosti při vytápění a chlazení - čl. 10 Z energetického hlediska není zcela možné, aby každý nový zdroj byl projektován pouze na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie a to z důvodu provozování elektrizační soustavy a regulace výroby elektrické energie v rovnováze se spotřebou. Pro případ prosazení tohoto článku EK a některými ČS, pak by se měl vztahovat pouze na elektrárny, u kterých jejich výrobní charakteristiky umožní dodávku tepla. Možnost výjimky, kterou může v tomto případě využít členský stát dle odst. 6, je opět podmíněna souhlasným stanoviskem Evropské komise a přináší jak zbytečnou administrativní zátěž, tak i riziko nejasných podmínek pro investice a provoz zařízení do budoucna. ČR se také domnívá, že implementace tohoto článku by byla značně komplikovaná i z hlediska územního plánování, neboť zavádí povinnost, ve velmi problematickém termínu (do roku 2014), zpracovat vnitrostátní plány vytápění a chlazení a ukládá soulad těchto plánů s plány místního a regionálního rozvoje (čl. 10 odst. 1 a Příloha VII). Vzhledem k uvedeným souvislostem považujeme termín 2014 za nereálný. ČR bude požadovat zmírnění požadavků tohoto článku na územní plánování.

Přenos a distribuce energie čl. 12 ČR nesouhlasí s požadavkem v odst. 4 na odstranění pobídek v sazbách za přenos a distribuci, které zbytečně zvyšují objemy přepravovaných energii. Tento požadavek je však v rozporu s cílem EU vybudovat plně integrovaný vnitřní trh s elektřinou, neboť by omezil prostor pro účastníky trhu redukováním množství přepravované energie. ČR rovněž vystupuje proti požadavku obsaženému v odst. 5 na přednostní či garantovaný přístup elektřiny z vysoce účinné KVET do sítí. Ten by také dále omezil tržní prostor, tím spíše, že ze směrnice o obnovitelných zdrojích energie již paralelní přednostní přístup garantuje pro elektřinu z OZE.

Další opatření na podporu energetické účinnosti - Čl. 15 ČR nesouhlasí s povinným zavedením pobídek k provádění energeticky úsporných opatření na budovách kromě vlastníků těchto nemovitostí také jejich nájemcům. Taková povinnost by byla v rozporu se soukromoprávním charakterem nájmu nemovitosti i s dalšími zákony, podle nichž je technický stav nemovitosti odpovědností jejího vlastníka. Zamýšlený účel by proto neměl být formulován jako jednoznačná povinnost, ale jako eventuální krok, který členský stát bude aplikovat až na základě vyhodnocení fungování trhu s nemovitostmi a konkurenčního prostředí na tomto trhu.

Dopad na legislativu ČR Směrnice si vyžádá transpozici do právního řádu ČR, která bude pravděpodobná provedena prostřednictvím: revize zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a návazných vyhlášek zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. MPO se domnívá, že některá navrhovaná opatření Směrnice nejsou v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality a jdou proti ústavním právům občanů ČR týká se zejména: čl. 6 o povinnostech energetických společností uspořit 1,5% dodávané energie (v případě zavedení povinných opatření u spotřebitelů), čl. 10 o podpoře účinnosti při vytápění a chlazení (pokud jde o právo obyvatel se demokraticky podílet na rozhodování o rozvoji jejich měst) čl. 15 o dalších opatřeních na podporu energetické účinnosti (zavedení pobídek k provádění energeticky úsporných opatření na budovách kromě vlastníků těchto nemovitostí také jejich nájemcům).

Děkuji Vám za pozornost. www.mpo.cz