Pr ávnívzděl ávání -výukovýmat er i ál
Vzde lá vácí ákce Modul KATASTR NEMOVITOSTÍ A SOUVISEJÍCÍ INFORMACE
Seznám pouz itý ch zkrátek InsZ zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů KatV vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) KatZ zákon č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon) KatZ 1992 zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů MajČR zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů NOZ zákon č. 89/2012 Sb., (nový) občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů SpŘ zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ÚzmRoz zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů VodZ zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 1
Prá vní normý Nejvýznamnější právní normy, které upravují oblast fungování katastru nemovitostí nebo se jinak dotýkají jeho významu, jsou: zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 1. Všechny s účinností od 1.1.2014. Zrušeny byly např.: zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb., nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel, vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. Kátástr nemovitostí Katastr nemovitostí (dále jen katastr ) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen nemovitost ) vymezených katastrálním zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů sloužících k těmto účelům. 1 NOZ neupravuje katastr nemovitostí jako takový, ale předmět evidence v KN, tedy věcná práva atp. 2
Pr edme t evidence V katastru se evidují: a) pozemky v podobě parcel, b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, c) budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby, d) jednotky vymezené podle občanského zákoníku, e) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, f) právo stavby, g) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis nad rámec katastrálního zákona Obsáh kátástru Katastr obsahuje: a) geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a čísla jednotek, c) cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru, d) u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu, e) údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z jiného práva, které se zapisuje do katastru (dále jen jiný oprávněný ), f) upozornění týkající se nemovitosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru, g) úplná znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (dále jen prohlášení vlastníka domu ), 3
h) dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti, i) údaje o bodech podrobných polohových bodových polí, j) místní a pomístní názvosloví O fyzické osobě se do katastru zapisuje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, a nemá-li je, datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště. O právnické osobě se do katastru zapisuje: a) název nebo obchodní firma, b) identifikační číslo osoby nebo jiný obdobný identifikační údaj, je-li přidělen, c) sídlo. Zá pis prá v do kátástru Typy zápisů Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných. Listiny Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí výlučně na základě písemností, které mohou mít buď klasickou listinnou podobu, nebo s ohledem na rozvoj elektronických technologií mohou mít i podobu elektronickou. Plomba a pořadí zápisů Dojde-li katastrálnímu úřadu návrh nebo jiná listina pro zápis práv do katastru, vyznačí u dotčených nemovitostí nejpozději následující pracovní den, že práva jsou dotčena změnou. Pro vyznačení skutečnosti, že právní vztahy k nemovitosti jsou dotčeny změnou, zavádí katastrální 4
vyhláška legislativní zkratku plomba. Plomba je něco zcela jiného než poznámka, což bývá laiky často zaměňováno. Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. Co se zapisuje vkladem a) vlastnické právo, b) právo stavby, c) věcné břemeno, d) zástavní právo, e) budoucí zástavní právo, f) podzástavní právo, g) předkupní právo, h) budoucí výměnek, i) přídatné spoluvlastnictví, j) správa svěřenského fondu, k) výhrada vlastnického práva, l) výhrada práva zpětné koupě, m) výhrada práva zpětného prodeje, n) zákaz zcizení nebo zatížení, o) výhrada práva lepšího kupce, p) ujednání o koupi na zkoušku, q) nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka, r) pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka, s) vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. Podání návrhu na zahájení vkladového řízení je zpoplatněno podle položky 120 přílohy SprP částkou 1 000,- Kč. Záznam Záznamem se do katastru zapisuje: a) příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu, 5
b) právo hospodařit s majetkem státu, c) správa nemovitostí ve vlastnictví státu, d) majetek hlavního města Prahy svěřený městským částem hlavního města Prahy, e) majetek statutárního města svěřený městským obvodům nebo městským částem statutárních měst, f) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný organizační složce do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, g) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný příspěvkové organizaci k hospodaření. Poznámka K nemovitosti se zapisuje poznámka o a) podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, b) exekučním příkazu ke správě nemovitosti a k prodeji nemovitosti, c) exekučním příkazu k postižení obchodního závodu, d) usnesení o pokračování vedení exekuce správou obchodního závodu, usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě, e) usnesení o pokračování výkonu rozhodnutí správou obchodního závodu, usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě, f) usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního závodu, g) usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti, h) vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, i) usnesení o nařízení předběžného opatření, j) uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, k) žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného vyvlastňovacího úřadu, l) zahájení pozemkových úprav, m) rozhodnutí o schválení pozemkových úprav, n) jiném rozhodnutí než podle písmene m) nebo opatření obecné povahy, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru nebo se kterým je zákonem spojeno omezení, 6
o) podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu, p) výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, q) dovolání se neúčinnosti právního jednání, r) právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky, s) výhradě přednostního pořadí pro jiné právo, t) přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu, u) odkladu zrušení spoluvlastnictví a odkladu oddělení ze spoluvlastnictví, v) ujednání o tom, že vlastník pozemku nemá předkupní právo k právu stavby a vlastník práva stavby nemá předkupní právo k pozemku, w) výhradě souhlasu se zatížením práva stavby, x) zákazu zřídit zástavní právo k nemovitosti, y) závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, z) závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého, aa) stavbě, která není součástí pozemku Lhu tý pro zá pis do kátástru Katastrální úřad provede a) vklad na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu bez zbytečného odkladu od povolení vkladu, b) záznam do 30 dnů od doručení rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující práva, c) poznámku do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru; poznámku katastrální úřad vymaže do 30 dnů od doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly, d) zápis jiného údaje do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení zápisu v katastru. 7
Ver ejnost kátástru Zásada veřejnosti katastru proto spočívá v umožnění každému nahlížet do katastru a pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty. Do katastru nemovitostí lze dnes snadno nahlédnout nejen na katastrálním úřadě, ale zejména prostřednictvím internetu i na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Veřejné jsou všechny údaje katastru, zákon však omezuje dostupnost určitých údajů pouhým nahlížením. Toto umožňuje, aby byla získána plná kontrola nad tím, kdo získává jaké údaje ze sbírky listin, údaje o přehledu vlastnictví z území České republiky a údaje o dosažených cenách nemovitostí. Poskytování údajů ze sbírky listin katastru či pozemkové knihy se provádí poskytováním ověřených nebo prostých a) kopií písemností v listinné podobě, b) výstupů vzniklých převedením písemností v listinné podobě do elektronické podoby nebo převedením písemností v elektronické podobě do listinné podoby, pokud tyto písemnosti byly v době doručení katastrálnímu úřadu opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou, c) duplikátů písemností v elektronické podobě, pokud tyto písemnosti byly v době doručení katastrálnímu úřadu opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou. Tyto údaje lze poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost. Při ověřování neodpovídá katastrální úřad za obsah listiny. Katastrální úřad neověří listinu, jejíž originál nebo kopie jsou nečitelné. Údaje katastru lze užít jen k účelům uvedeným v 1 odst. 2 KatZ. Šířit údaje katastru lze pouze se souhlasem Českého úřadu zeměměřického a katastrálního za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. 8
Vzde lá vácí ákce Modul SOUSEDSKÉ VZTAHY 9
Prá vní normý Problematiku sousedských vztahů upravuje především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nový občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tzv. sousedské právo najdeme zejména v ust. 1013-1023 v části nazvané Omezení vlastnického práva, 1024-1028 v části Rozhrady a nakonec sem můžeme přiřadit i 1029-1036 část nazvanou Nezbytná cesta. Co to tedy je ono sousedské právo? Tradiční omezení vlastníka jsou upravena v normách, upravujících (zejména) vztahy mezi vlastníky sousedních nemovitostí; souhrn těchto norem se nazývá sousedské právo. Sousedské právo je souhrnem občanskoprávních norem upravujících vztahy vlastníka a třetích osob při užívání zpravidla nemovité věci, pokud jde o účinky užívání věci na tyto osoby (jejich majetek). Tyto normy se uplatní při posouzení otázky, zda lze žádat ochranu proti takovému výkonu vlastnického práva, jehož důsledky přesahují hranice vlastníkovy nemovitosti. Normy sousedského práva slouží zejména (s výjimkou žalob na oplocení pozemku či určení hranice) k vymezení možnosti bránit se proti zásahu do práva tzv. zápůrčí (negatorní) žalobou. Předchozí ObčZ z roku 1964 upravoval sousedské právo v 127. Nová úprava je podrobnější a je více strukturovaná. Tzv. generální klauzule, zakazující nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, je nyní obsažena v 1012; obranu proti imisím upravuje 1013; dalším otázkám sousedských práv, jako povinnosti oplocení pozemku, vstupu na sousední pozemek a jiným, jsou věnována samostatná ustanovení. Nový 1013 navazuje na druhou větu 1012, obsahující tzv. generální klauzuli, podle níž vlastník nesmí nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Pozemek jiného vlastníka a vnikání imisí Je třeba vysvětlit si některé pojmy. Začneme imisemi. Imisí se zpravidla rozumí pronikání účinků činnosti konané na jedné nemovitosti na nemovitost druhou. Vlastník neužívá cizí pozemek, ale účinek jeho činnosti se projevuje na sousedním pozemku. Imisemi je vypouštění vody nebo splašků, prach nebo popel zviřovaný na pozemku, prudké osvětlení nebo naopak stínění, teplo z teplovodního vedení, zápach ze žumpy a ze záchodu, znečišťování půdy, psí štěkot, hluk, zápach, přelétání míčů, obtěžování včelami, holuby, hlodavci, hmyzem, a to jak v důsledku užívání pozemku, tak i zanedbávání jeho údržby. Naproti tomu pouhé přirozené stékání dešťové vody na sousední 10
pozemek není imisí; o imisi může jít jen tehdy, pokud vlastník pozemku změnil přirozené odtokové poměry. Dalšími pojmy, které je třeba rozvést jsou míra přiměřená poměrům a obvyklé užívání pozemku. Ochrany proti obtěžování se lze dovolat jen tehdy, jde-li o vnikání imisí v míře nepřiměřené místním poměrům; v podstatě jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům ve smyslu 127 odst. 1 ObčZ z roku 1964. Každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání pozemku, jestliže podstatně neomezují obvyklé užívání jeho pozemku, resp. stavby na něm umístěné. Běžně se uvádí, že otázku, zda jde o podstatnou imisi, je třeba posuzovat podle místních zvyklostí; jinak se budou posuzovat účinky chovu hospodářských zvířat ve městě a na venkově, hluk diskotéky v neobydlené části města a v obytné čtvrti, účinky průmyslových exhalací v průmyslové části města a v lázeňském městě. Při stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, bude vždy hrát významnou roli uvážení soudu a důraz bude kladen na řádné odůvodnění tohoto uvážení v rozsudku. Soud musí v první řadě zjistit, jaká je v dané věci míra přiměřená poměrům. To nemusí být jen poměry místní, ale může jít i o poměry dané k určitému druhu činnosti. Jestliže např. v obci někdo v noci obtěžuje sousedy hlasitou hudbou z audio zařízení, není nutné zkoumat hlukové poměry v místě, neboť jde zjevně o rušení nad míru obvyklou v obytných lokalitách. Po zjištění míry přiměřené poměrům je třeba učinit skutkové zjištění ohledně míry obtěžování v dané věci a oboje porovnat. V literatuře i v judikatuře se uvádí případ souseda, který má vážnou alergii na včelí jed, a dovozuje se, že v tomto případě může být považováno za imisi něco, co by jí jinak nebylo. V tomto případě však bude zabránění škody na zdraví v první řadě na alergikovi, který se musí vyhnout bydlení v lokalitě, kde je chov včel běžný. Konkrétní imise a obrana proti nim Obtěžování hlukem a vibracemi Hluk se stává stále závažnějším problémem, komplikujícím život ve městech i na venkově. Zejména hluk způsobený dopravou znehodnocuje celé lokality určené k bydlení; také rozvoj zahradní techniky (sekačky apod.) vede k tomu, že i místa, kde dříve panovalo ticho, nejsou ani o víkendech vhodná k rekreaci. Hluk mohou působit i chovaná zvířata (zejména psi). Při posuzování, zda jde o imisi, je třeba vzít do úvahy intenzitu hluku, dobu, ve které k rušení dochází a jak dlouho trvá, jakož i to, zda jde o rušení jednorázové, opakované, úmyslné apod. Závažný problém představuje hluk z dopravy. Dalšími zdroji obtěžování může být hlučný provoz audio či video zařízení, a také různých nástrojů a přístrojů. Obtěžováním může být i hra na hudební nástroj. V tomto případě je třeba klást 11
důraz na oprávněný zájem obou účastníků. Při hodnocení, zda hluk přesahuje míru přiměřenou poměrům, je třeba se zabývat délkou hraní na klavír i denní dobou, po kterou se na klavír žalovaných hraje. Při posuzování této otázky musí být vzat zřetel rovněž na skutečnost, zda klavír je užíván v souladu s určeným účelem. Ani v případě, že restaurace je provozována v souladu s veřejným právem, neznamená to, že lze souseda rušit nad míru přiměřenou poměrům (nebo dokonce nad rámec hygienických předpisů) hlukem z provozu této restaurace nebo hlučnou diskotékou. Oproti 127 odst. 1 ObčZ z roku 1964 neuvádí 1013 jako imise obtěžování vibracemi; nepochybně však jde i nadále o imisi. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo; 1013 odst. 1 se však zjevně týká i vibrací působících na sousední nemovitost. Ochrany proti rušení hlukem a vibracemi se může domáhat i obec. Otázkou obtěžování hlukem se komplexně zabývá Veřejný ochránce práv viz Sborník stanovisek veřejného ochránce práv, rok 2010, http://www.ochrance.cz/index.php?id=41. Odnětí světla (stínění) a obtěžování světlem; omezení vyhlídky Stínění pozemku (stavby) může nastat v důsledku růstu stromů a keřů anebo ve spojitosti s budovou na sousedově pozemku. Obranu proti stínění vzniklému narůstajícími stromy nebo keři nyní poskytuje 1017 NOZ, který umožňuje jednak preventivní ochranu proti stínění stromy, jednak dává právo žádat, aby soused již vzrostlé stromy za určitých podmínek odstranil (viz výklad k tomuto ustanovení). Imisí může být i obtěžování světlem. Termínem světlo je zřejmě míněno především oslňování a jiné osvětlování ze zdrojů umělých, pomocí reflektorů a jiných zařízení, a to nejen v noci, ale i ve dne. Není však vyloučeno, že by mohlo dojít k obtěžování nad míru přiměřenou poměrům též odraženým nebo soustředěným světlem slunečním, pomocí zrcadel, reflektorů, laserů apod. Vnikání odpadů (pevných i tekutých), kouře, zápachu a plynu; obtěžování kouřem a zápachem Přímé přivádění odpadů (např. močůvky, odpadní vody), resp. i zápachu a kouře na sousední pozemek je zakázáno a bez ohledu na míru přiměřenou poměrům či obvyklé užívání pozemku se proti němu lze bránit negatorní žalobou ( 1042). Takové obtěžování není imisí, ale přímým neoprávněným zásahem do vlastnického práva. V komentovaném ustanovení tedy jde o obranu proti vnikání ; např. může jít o únik odpadu z poškozeného potrubí, kouř z komína, který v důsledku přírodních podmínek občas obtěžuje souseda, zápach z chléva apod. Odpad nemusí vždy proniknout přímo k sousedovi, postačí znečištění zdroje vody. Může jít i o vodu z okapu; imisí však není přirozené stékání dešťové vody na níže položený pozemek, pokud ovšem soused úpravami stavby či pozemku nezměnil přirozené odtokové poměry. 12
I nadále je imisí šíření prachu, popílku, kouře, plynů a par. Zpravidla tyto imise budou doprovázet podnikatelskou činnost; pak je třeba vždy zvážit aplikaci 1013 odst. 2 NOZ. Dále může jít o obtěžování nechtěným spadem zemědělského hnojiva či jiného chemického prostředku. Nakládání s odpady upravuje zákon o odpadech. Podrobnosti o odpadovém hospodářství lze nalézt na internetových stránkách ministerstva životního prostředí (http://www.mzp.cz/cz/ odpadove_hospodarstvi). Šíření prachu, popílku, kouře, plynů a par se týká i zákona o ochraně ovzduší. Obtěžování včelami Přesáhne-li obtěžování souseda včelami míru přiměřenou poměrům, může soud uložit včelaři, aby se zdržel přesně vymezeného rušivého jednání při chovu včel. Je pak na včelaři samotném, aby rozhodl, jak takové povinnosti vyhovět (např. přemístit včelstva, vybudovat překážku, vzdát se chovu). Obtěžování včelami pocházejícími ze sousedního pozemku lze mít za prokázané, bude-li dána vysoká míra pravděpodobnosti, že jde právě o sousedovy včely. Soud zváží, jaká je v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám přiměřená míra konkrétních imisí, tj. zalétávání včel na sousední pozemky, a jaká je míra imisí v dané věci. Jestliže soud zjistí, že dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům (příp. že jde o vážné ohrožení výkonu jeho práva), žalobě vyhoví a v odůvodnění rozsudku vymezí míru obtěžování, která je ještě v dané věci přiměřená poměrům, a míru obtěžování v dané věci. Imise ze zanedbaných pozemků a staveb; šíření škodlivých živočichů a plevelů V zásadě platí, že imise pocházejí z činnosti vlastníka; v případě imisí ze zanedbaných nemovitostí se výjimečně připouští obrana proti nim, i když jde o rušení způsobené nečinností. Ochranu proti imisím vyvolaným možnými přenašeči chorob poskytuje i zákon o veřejném zdraví, který se zabývá též ochranou před nakažlivými chorobami. Ochranu proti plevelům poskytuje zákon o rostlinolékařské péči. Spad listí na sousední pozemek Za určitých podmínek může být imisí i padající listí ze stromu na sousedním pozemku. Nejvyšší soud řešil případ, kdy odvolací soud zamítl žalobu, kterou se soused domáhal ochrany proti obtěžování v důsledku spadu jehličí s odůvodněním, že mimo jiné žalovaná požádala správní orgán o povolení ke skácení stromu a ten jí nevyhověl. Nejvyšší soud vyslovil, že samotné rozhodnutí správního orgánu, kterým nebylo vlastníku povoleno pokácení stromu, jehož jehličí padá na sousední pozemek, nemůže znamenat, že opadávání jehličí z takového stromu na sousední pozemek není obtěžováním nad míru přiměřenou poměrům (NS 22 Cdo 2108/2000). Tuto situaci lze v některých 13
případech řešit i jinak než odstraněním stromu. Podle nové úpravy však obtěžovaný může za určitých podmínek žádat i odstranění stromu viz výklad k 1017. Problematiku plodů spadených na sousední pozemek, podrostů a převisů řeší 1016 a bude se tomuto problému věnovat později. Vnikání zvířat na sousední pozemek Imisí je i vnikání zvířat na sousední pozemek; jde o jakákoli chovaná zvířata (hospodářská zvířata, drůbež, psi, kočky apod.). Povinnost neobtěžovat je uložena vlastníkovi, patrně však postihuje toho, kdo zvíře chová, bez ohledu na vlastnický vztah. Je nerozhodné, zda zvířata vnikají na oplocený či neoplocený pozemek. Při vyhovění žalobě, domáhající se zákazu toho, aby vlastník nechal vnikat chovaná zvířata na sousední pozemek, je třeba výrok rozsudku formulovat jako povinnost zdržet se rušení vnikáním chovaných zvířat. Imise způsobené stavbou Složitá je otázka imisí způsobených stavbou; ani NOZ nedává jednoznačný návod na řešení. Pokud jde o imise způsobené samotnou stavbou, jsou nevýznamné, pokud nebyly námitky uplatněny ve stavebním řízení, ač v něm objektivně uplatněny být mohly. Soused, který má za to, že stavba nebo její zřizování může způsobit imise, musí své námitky uplatnit ve stavebním řízení, příp. za podmínek 1004 u soudu v tzv. posesorním řízení. Pokud by stavební úřad o námitce budoucích imisí sám rozhodl, soud by musel z jeho rozhodnutí vycházet ( 135 odst. 2 OSŘ). Soud by mohl rozhodovat jen o imisích způsobených stavbou postavenou bez stavebního povolení anebo v rozporu s ním. Jinak řečeno: Poté, co byla stavba zřízena, nemůže soused, který byl účastníkem územního a stavebního řízení, uplatnit občanskoprávní námitky týkající se účinků zřízení stavby, které mohl uplatnit již v územním či stavebním řízení (a jejichž úspěšné uplatnění u soudu by vedlo k odstranění nebo ke změně stavby); pokud tak učiní, soud bez dalšího žalobu zamítne. Jinak je tomu v případě, že soused objektivně nemohl své námitky ve stavebním řízení uplatnit; pak mu negatorní žalobu nelze upřít. Jiné imise Praxe se setkala s žalobami proti obtěžování přelétáním míčů z hřiště; žalobci se v této souvislosti domáhali i oplocení hřiště (viz 1027 NOZ povinnost oplotit pozemek bude komentováno později). 14
Imise v jednotlivý ch ustánovení ch obc ánske ho zá koní ku 4.1 Cizí movitá věc na pozemku - 1014 (1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. (2) Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu. Toto ustanovení se ale netýká plodů spadlých na sousední pozemek ze stromů a keřů; ty se na rozdíl od úpravy v ObčZ z roku 1964 stávají vlastnictvím vlastníka pozemku (viz 1016 odst. 1). Součástí pozemku mají být nadále i stavby; ovšem protože se obydlí poskytuje zvýšená ochrana, nelze uvedené ustanovení, pokud umožňuje vstup na cizí pozemek, vykládat tak, že by prolamovalo nedotknutelnost obydlí. Povinnost vlastníka či uživatele bytu věc vydat tím ovšem dotčena není. Vlastnické právo vlastníka movité věci je chráněno stejně jako vlastnické právo vlastníka nemovité věci. Dočasné zadržení cizí movité věci - 1015 Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody. Toto ustanovení je poměrně jasné a zřejmě navazuje na ustanovení o zástavním právu, kterému je toto zadržovací právo velmi blízké. V praxi by mohlo docházet k problémům ve vztahu hodnoty zadržené věci v poměru/nepoměru k výši způsobené škody. Nakolik ale bude zadržovací právo skutečně využíváno, ukáže teprve praxe. Spadlé plody - 1016 (1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem. 15
(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. (3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení. Spadlé plody Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný ( 1067 NOZ). Podle ObčZ z roku 1964 platilo, že vlastnictví spadlých plodů nabývá vlastník pozemku, na kterém je strom, nebo je nabývá jeho uživatel; nyní nabývá vlastnické právo ke spadlým plodům vlastník pozemku, na který spadnou. To neplatí, je-li sousední pozemek určen k veřejnému užívání (je tzv. veřejným statkem viz 490 NOZ). V takovém případě vlastník stromu nebo jeho poctivý držitel (není-li totožný s vlastníkem, má před ním přednost) nabývají vlastnické právo k plodům originárně jejich separací, tedy v okamžiku, kdy se plody oddělí od stromu či keře. Převisy Obdobné ustanovení jako odstavec 2 měl i 127 odst. 1 ObčZ z roku 1964. Strom (stejně jako keř) je součástí pozemku a neoddělené plody jsou též jako součást pozemku ve vlastnictví vlastníka pozemku, na kterém strom roste; stejně tak patří vlastníkovi stromu i větve přesahující nad sousední pozemek. Změna oproti dosavadnímu stavu je v tom, že ten, kdo chce převis takto odstranit, musí nejprve požádat vlastníka stromu, aby tak učinil sám, a teprve když mu vlastník nevyhoví, může převis či podrost odstranit, ovšem jen v případě, působí-li mu škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu; podle důvodové zprávy kořeny a větve stromu lze odstranit nikoli jen šetrně a ve vhodné době, ale také po zvážení míry obtěžování vlastníka sousedního pozemku. Právo větve a kořeny odstranit zahrnuje též právo odstraněné si přivlastnit. Podrosty Podrosty (kořeny) a převisy keřů a jiných rostlin než stromů přesahujících ze sousedního pozemku lze odstranit kdykoli bez dalších podmínek. Stromy v blízkosti hranice pozemků - 1017 (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro 16
stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Sázení stromů v blízkosti hranic mezi pozemky Je jen otázkou, zda se lze domáhat odstranění stromu, vysazeného před účinností zákona. Vzhledem k zásadě, že ani občanskoprávní předpisy nepůsobí zpětně, tomu tak patrně není. I v tomto případě se však lze domáhat, aby se vlastník stromu zdržel rušení souseda stíněním nad míru přiměřenou poměrům, jestliže podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku ( 1013 odst. 2); bude-li žaloba úspěšná, pak žalovanému mnohdy nezbude než strom odstranit. Navržené ustanovení lze samostatně aplikovat, jen nebrání-li tomu jiné právní předpisy stanovující, ve kterých případech se vyžaduje veřejnoprávní povolení ke kácení stromů nebo k odstraňování keřových porostů a ve kterých případech se takové povolení nevyžaduje. Je-li k odstranění dřeviny potřebné povolení, navržená úprava na tom nic nemění. Právě proto, že bez povolení lze kácet stromy rostoucí mimo les, pokud je obvod jejich kmene měřený ve výšce 130 cm nad zemí do 80 cm, jsou soukromoprávní i veřejnoprávní úprava komplementární, neboť navržené ustanovení míří především na tyto případy a jeho funkce je preventivní. Náležitá opora sousedního pozemku - 1018 Pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění. Nejde tu o pronikání účinků na sousední pozemek, ale spíše o to, že v důsledku úprav může dojít k pohybu zeminy apod. ze sousedního pozemku a k narušení stability tohoto pozemku nebo stavby na něm zřízené. Účelem právní úpravy zde není vymezit rámec pro ochranu proti obtěžování, ale spíše předcházet škodám. Protože stavba je součástí pozemku, týká se toto ustanovení i ohrožení stavby. Ochranu ohroženému poskytuje i 1004 NOZ a také 137 stavebního zákona. Stékající voda - 1019 (1) Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či 17
v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. (2) Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje. Úprava stavby ohrožující souseda vodou Z textu zákona nelze dovodit, že by se první věta prvního odstavce vztahovala jen na případy, kdy voda přímo ze střechy stéká na cizí pozemek; může jít tedy i o to, že stéká na pozemek rušitele, a teprve poté k sousedovi. Zatímco negatorní žalobou by se žalobce mohl domáhat toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se rušení žalobce např. stékáním vody či padáním ledu (v žalobě blíže konkretizovaného) a žalovaný by měl na výběr, jak tohoto stavu dosáhnout, zde se dává možnost domáhat se přímo úpravy stavby. Stejného cíle by však mohlo být dosaženo úpravou pozemku. Přirozené stékání vody na níže položený pozemek To, že proti přirozenému stékání vody (dešťové či z vodního toku) se nelze bránit, současně zahrnuje možnost obrany proti uměle vyvolanému stékání, tedy takovému, které je, resp. může být způsobeno, byť i nechtěně, úpravami pozemku či stavby na něm (ta je jeho součástí). V takovém případě může vlastník pozemku žádat, aby vlastník horního pozemku jej uvedl do původního stavu. Není třeba, aby újma již nastala, podstatné je, že opravdu hrozí, tedy že v důsledku úprav pozemku či stavby může dojít k zaplavení spodního pozemku. Stavba v blízkosti hranice pozemků - 1020 Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Je-li třeba ke zřízení stavby veřejnoprávní oprávnění vydané v řízení, ve kterém je soused účastníkem (zejména územní rozhodnutí, stavební povolení), pak je třeba tuto námitku uplatnit ve správním řízení; pokud se tak nestane, resp. bude-li námitka uplatněna neúspěšně, nelze stejný nárok později uplatnit cestou práva, tedy v soudním řízení. Rozumný důvod pro zákaz bude spočívat především v tom, že existence stavby by vyvolala relevantní imise ( 1013 odst. 1), zejména stínění či odnětí volného přístupu vzduchu, které by mohlo vést k zavlhání jiné stavby; samotnému odnětí vyhlídky, není-li právně zajištěna, takto patrně nelze zabránit. 18
Vstup na sousední pozemek - 1021 Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. O toto ustanovení lze patrně opřít i právo vlastníka stromu ( 1067) očesávat strom ze sousedního pozemku, neboť i v tomto případě jde o hospodaření na pozemku. Týká se i staveb, neboť ty jsou nyní součástmi pozemku; analogicky je lze použít i tam, kde stavba je dosud samostatnou věcí. Vstup je na rozdíl od případů 1022 bezúplatný. Nelze jím rozumět trvalé právo průchodu nebo průjezdu. Užití sousedního pozemku při stavbě - 1022 (1) Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. (2) Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací. Jde o případy stavění, bourání, opravy či rekonstrukce stavby. Někdy postačí pouhý vstup na sousední pozemek, který bude bezúplatný ( 1021), soused bude jen odpovídat za škodu. V závažnějších případech ( 1022), je-li potřeba užít sousední pozemek nejen k pouhému vstupu, bude třeba (nedohodnou-li se sousedé jinak) po Užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem - 1023 (1) Vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. (2) Z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo úředně schválené zařízení, může vlastník žádat náhradu škody. Prostor nad pozemkem a vlastnické právo Vlastník pozemku tedy není vlastníkem prostoru nad ním (ten není ani součástí pozemku), ale má právo opřít se proti neoprávněným zásahům do tohoto prostoru. Zřizovat části stavby (např. 19
zateplení zdi, balkony apod.) zasahující do prostoru nad sousedním pozemkem bez právního důvodu není přípustné. Vlastník nebude mít rozumný důvod užívání bránit v případě, že se tak stane v takové výšce, příp. na takovou dobu, že to výkon jeho práva věc užívat nijak neohrozí, nesníží to cenu věci a ani jinak mu to objektivně nemůže působit újmu. Rozhrádý Ust. 1024 NOZ uvádí: (1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. (2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části. Rozhradami se rozumí především ploty, zdi, meze, strouhy ; jde však jen o demonstrativní výčet. V době platnosti obecného zákoníku občanského byly za rozhrady považovány např. společné hraniční zdi nebo jiná hraniční zařízení jako příkopy, ploty, ohrady, soukromé potoky, stoky ; důvodová zpráva uvádí též živý plot. Jde tedy o překážky oddělující hranice dvou pozemků. Z toho, že rozhrady jsou společné, vyplývá, že vlastníci oddělených pozemků přispívají při hraničních zařízeních společně rovným dílem. Je však otázka, co v případě, že např. hraniční zeď stojí větší částí na jednom z pozemků. Zdá se však, že jestliže hranice má stejný hospodářský význam pro oba pozemky (odděluje je, chrání a poskytuje soukromí), pak se jeví jako spravedlivé, aby i v tomto případě nesli oba sousedé náklady stejným dílem. Mohou se vyskytnout i případy, jejichž řešení nebude jasné; pak bude v případě sporu rozhodující uvážení soudu (např. plot jen částečně zasahuje do sousedního pozemku). Problematika zdí Zákon pojem zeď nijak nevymezuje; Wikipedie ji charakterizuje takto: Zeď je pevná struktura, která ohraničuje a někdy chrání část prostoru. Nejčastěji zeď ohraničuje dům nebo jinou budovu a rozděluje jej na místnosti, nebo chrání či rozděluje volné prostranství. Stavba zdí slouží dvěma účelům: podpírat stropy a střechy a rozdělovat prostor kvůli ochraně před vniknutím dovnitř a před počasím. Tenké zdi v uzavřených prostorách nazýváme přepážky (mezistěny). V zahradní architektuře se jako prvku, který má často i technické použití jako opěrná, nebo ochranná zeď, ale 20
vždy jako prvku s převážně dekorativním charakterem, používá tzv. suchá zídka. Lze ji krátce charakterizovat jako (většinou) nižší kamennou zeď připomínající skalku. Údržba rozhrad 1025 uvádí: kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho a vyjadřuje samozřejmou zásadu, že pokud jsou rozhrady dvojité, každá patří jinému vlastníkovi a každý udržuje tu svou. Vlastnictví je rozděleno např. když hranice mezi pozemky jde prostředkem meze. 1026 následně uvádí, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. Povinnost udržovat rozhradu v dobrém stavu je konkrétním projevem povinnosti nepůsobit škodu. Tou se rozumí škoda nepřímá, hrozící od třetích osob či od zvěře v důsledku toho, že rozhrada (zejména zeď či plot) pro zchátralost neplní svou funkci Prá vo nezbýtne cestý Toto právo odpovídá věcnému břemenu cesty podle ObčZ z roku 1964 a dnes je upraveno v 1029-1036 NOZ. Základní podmínky pro zřízení nezbytné cesty Základní podmínkou je chybějící přístup k nemovité věci. Další podmínky pro zřízení nezbytné cesty jsou tyto: Vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka k nemovitosti nelze zajistit jinak. Pro pouhé zlepšení spojení nelze nezbytnou cestu zřídit * 1032 odst. 1 písm. c)+. Přilehlým pozemkem se nerozumí jen pozemek bezprostředně přilehlý k pozemku vlastníka, ale všechny pozemky, kterých je ke zřízení cesty zapotřebí, tedy i pozemky vzdálenější. Přístup musí být zajištěn k veřejné cestě (např. k silnici, místní či veřejně přístupné účelové komunikaci; je-li více možností, jak přístup zajistit, musí být vybrán ten, který nejméně zatěžuje vlastníka pozemku, přes 21
který má cesta vést. Právo cesty může být zřízeno k již existující cestě anebo může být zřízena na náklady žalobce a jeho přičiněním i cesta nová. Další podmínky pro zřízení nezbytné cesty (byť formulované negativně) jsou upraveny v 1032. Nezbytnou cestu lze zřídit jen na návrh; žalobcem je vlastník nemovité věci, která postrádá přístup, žalovaným je vlastník zatěžovaného pozemku, příp. osoba, jejíž věcné právo k pozemku bude nezbytnou cestou dotčeno (viz 1030 odst. 3 a výklad k němu). Rozsah nezbytné cesty Není rozhodující, k jakému účelu je nemovitá věc, ke které má být cesta zřízena, používána, zda je to rekreační pozemek, pole, obytný dům či továrna. Pro rozsah zřizovaného práva je rozhodná hospodářská potřeba panující nemovitosti, resp. obvyklý způsob a rozsah jejího užívání; cestu lze zřídit jen v takovém rozsahu, bez kterého by řádné (obvyklé) užívání bylo znemožněno nebo značně ztíženo. Například cesta by podle okolností nemohla vést přes malou zahrádku u rodinného domu, užívanou k rekreaci, pokud by její zřízení nadále znemožnilo či podstatně omezilo dosavadní způsob užívání. Náhrada za zřízení práva nezbytné cesty O náhradě musí soud rozhodnout i bez návrhu. Při jejím stanovení je nutné přihlédnout i k míře omezení vlastníka pozemku. Náhrada za zřízení práva cesty soudem není upravena žádným cenovým předpisem. Soud výši sporné náhrady stanoví za pomoci znalce. Východiskem jeho úvah by měla být obvyklá cena, za kterou se v obdobných místech (lokalitách) sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty, při zohlednění zatížení služebného pozemku, a to jak z hlediska věcného (především z hlediska plošného rozsahu zatížení, doby jeho trvání, četnosti a způsobu užívání oprávněnými osobami i z hlediska rozsahu rušení osob z věcného břemene povinných při užívání nemovitostí jim patřících), tak z hlediska právního (tj. z hlediska tzv. právních vad snižujících obecnou cenu cestou nemovitostí ve vlastnictví povinných osob výkonem práv oprávněných osob). Při nedostatku srovnatelných údajů lze jistě přihlédnout i k obvyklé ceně nájmu zatíženého pozemku, to ovšem se zřetelem k tomu, zda a nakolik je osoba povinná omezena v právu takový pozemek rovněž (spolu)užívat, i se zřetelem k předpokládané době trvání práva odpovídajícího věcnému břemeni. 22
Vzde lá vácí ákce Modul VYPOŘÁDÁNÍ MAJETKU PŘI ROZVODOVÉM ŘÍZENÍ 23
Prá vní normý Majetkové poměry manželů upravuje především zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, a to v části Hlava I., oddíl 2 manželské majetkové právo ( 708-751). Se specifickými doplňky této úpravy je možné se setkat v dílčím rozsahu v dalších zákonech (např. trestním zákoníku, insolvenčním zákoně, zákoně o zvláštních řízeních soudních, notářském řádu). Vypořádání společného jmění manželů (SJM) pak najdeme v 736-742. Spolec ne jme ní mánz elu To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen společné jmění ). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění manželů představuje spolu s výživným mezi manžely a úpravou bydlení základní institut manželského majetkového práva. V porovnání s jinými instituty upravujícími majetkovou pluralitu jsou pro společné jmění manželů charakteristické dva základní znaky: a) může vzniknout jen mezi manžely. Společné jmění manželů může vzniknout a existovat jen a pouze mezi manžely, tedy dvěma osobami odlišného pohlaví, které mají uzavřeno trvající existentní manželství, byť by i bylo později prohlášeno za neplatné. Společné jmění manželů nemůže mezi osobami odlišnými od manželů vzniknout ani dobrovolně na smluvním základě (např. mezi snoubenci). Podmínkou existence společného jmění naopak není společné soužití manželů, bydlení ve společné domácnosti či plnění (porušování) jiných manželských povinností (věrnost, vzájemná úcta atd.); b) druhým určujícím principem společného jmění manželů je rovnost manželů ( 687 odst. 1). Projevuje se především v zásadě společné a stejné účasti na nabývání a užívání společného majetku a bezpodílové účasti na výkonu nejen spoluvlastnických práv. Manželé nemají rozsah práva a povinnosti ke společnému jmění vymezený určeným podílem, tak jak je tomu v případě spoluvlastnictví ( 1115 a násl.). Teprve v případě vypořádání společného jmění manželů se vychází z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné * 742 odst. 1 písm. a)]. Existence společného jmění však není nezbytnou podmínkou samotné existence manželství. V právní úpravě je předvídáno hned několik možných situací, kdy společné jmění manželů nebude existovat, přestože existuje mezi manžely uzavřené manželství. Konkrétně se jedná o tyto případy: 24
a) prohlášení konkursu. Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Manželství nadále trvá, společné jmění však neexistuje ( 268 odst. 1 InsZ). b) uložení trestu propadnutí majetku. Je-li jednomu z manželů (nebo oběma) za trvání manželství uložen trest propadnutí majetku v souladu 66 TrZ, zaniká výrokem o propadnutí majetku společné jmění manželů. c) zrušení společného jmění rozhodnutím soudu. Stávající právní úprava umožňuje, na rozdíl od té předchozí, společné jmění manželů zrušit ještě za trvání manželství přímo podle úpravy občanského zákoníku. Na návrh některého z manželů může být ze závažných důvodů společné jmění zrušeno rozhodnutím soudu ( 724). d) smluvní vyhrazení vzniku SJM k okamžiku zániku manželství. Vznik společného jmění lze rovněž odložit až k okamžiku zániku manželství smlouvou ( 717 odst. 1). Učiní-li tak manželé ještě v předmanželské smlouvě, SJM vůbec nevznikne. e) smluvení režimu oddělených jmění. Smlouvou mezi manžely nebo snoubenci lze sjednat rovněž režim oddělených jmění. V případě, že je taková smlouva sjednána snoubenci, SJM vůbec nevznikne. V případě, že je sjednána manžely, dojde ke zrušení a vypořádání doposud existujícího společného jmění manželů ( 717 odst. 1). V 708 odst. 1 je možné najít nejobecnější vymezení součástí společného jmění manželů. Tyto podmínky musí být dány kumulativně. Součástí společného jmění může být jen to, co: a) má majetkovou hodnotu do společného jmění manželů nikdy nespadají předměty bez majetkové podstaty. Předmětem společného jmění tedy nemohou být například osobnostní práva a pochopitelně ani osoby jako takové; b) není vyloučeno z právních poměrů součástí SJM nemohou být takové předměty, které jsou vyloučeny z vlastnictví obecně nebo je k nim vyhrazeno (zákonem) vlastnické právo jen určité osobě či více osobám odlišným od manželů; c) náleží manželům zákonodárce zde používá obecný termín náleží, který lépe postihuje skutečnost, že součástí společného jmění jsou jak aktiva, tak pasiva. Aktiva SJM Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, 25
e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Pasiva SJM Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Likvidáce SJM výpor á dá ní m Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Vypořádání společného jmění manželů přichází podle zákona v úvahu ve třech situacích: zrušení SJM, zánik SJM a zúžení SJM. Zákonodárce používá obrat likvidace společných povinností a práv. K této likvidaci má dojít vypořádáním. Konkrétní podoba vypořádání společného jmění manželů bude závislá na tom, z jakého důvodu společné jmění manželů zaniklo, bylo zrušeno nebo zúženo. Vypořádání v důsledku zániku SJM Jednak zánik SJM spojujeme se skončením manželství a) v důsledku smrti jednoho z manželů b) v důsledku prohlášení jednoho z manželů za mrtvého c) rozvodem manželství d) v důsledku změny pohlaví e) v důsledku neplatnosti manželství. 26
Jednak k zániku SJM může dojít za trvání manželství a) výrokem trestního soudu o uložení trestu propadnutí majetku, b) prohlášením konkursu. Zánik SJM smrtí jednoho z manželů Společné jmění manželů zaniká vždy v okamžiku smrti jednoho z manželů (popřípadě v okamžiku smrti obou manželů najednou). K vypořádání majetkového společenství manželů dochází v rámci pozůstalostního řízení (dle 764 odst. 1, ještě v souladu se starší terminologií, v řízení o dědictví). Zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud (tedy pravidelně notář v pozici soudního komisaře) usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele. Současně schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů. Dohoda dědiců a manžela je preferovaným způsobem vypořádání ( 764 odst. 1). Nedojde-li k uzavření dohody, soud usnesením (autoritativně), podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří výlučně pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Soud by měl především usilovat o takové uspořádání, aby se do pozůstalosti, resp. do výlučného majetku pozůstalého manžela dostala vždy konkrétní součást zaniklého SJM jako celek. Není-li to možné, přikáže do pozůstalosti, resp. do výlučného vlastnictví pozůstalého manžela, ideální podíl na těchto součástech. Pokud se dědici s pozůstalým manželem nedohodnou na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se při takovém vypořádání nepřihlíží. Zánik SJM v důsledku prohlášení jednoho z manželů za mrtvého Na člověka, který byl prohlášen za mrtvého, se hledí, jako by zemřel. Prohlášením manžela za mrtvého zaniká manželství dnem, který se pokládá za den jeho smrti ( 71 odst. 2). V případě prohlášení jednoho z manželů za mrtvého bude situace obdobná jako v případě zániku společného jmění manželů a manželství v důsledku smrti jednoho z manželů. Zánik SJM manželů rozvodem manželství Společné jmění manželů zaniká v okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Podle 765 zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Vždy je počítáno s dohodou o vypořádání SJM (pokud SJM existuje), současně mohou být vypořádána i další majetková práva. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím 27