Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových mezinárodních projektů. Institucionální rámec pro zelené nakupování je však v porovnání s některými zeměmi EU spíše méně rozvinutý. Podle studie Centre for European Policy Studies je stav rozvoje zeleného nakupování v České republice dokonce pod průměrem celé EU 1. Pravidla pro zelené nakupování spolu s metodikou pro nábytek a pro výpočetní techniku byla přijata v roce 2010. Další metodiky, ač plánované, však nebyly dosud přijaty (červenec 2012). Současná legislativa týkající se zeleného nakupování Roční provozní náklady veřejného sektoru v České republice představují asi 20 % českého HDP (Green Marketing 2007). Od listopadu 2010 jsou členové vlády a vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy povinni řídit se pravidly pro Zelené nakupování ( Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy ), respektive metodikou pro nakupování nábytku a výpočetní techniky. Jiný legislativní požadavek na zelené nakupování v současnosti v platnosti v České republice není (pouze doporučení). V červnu 2010 schválila vláda České republiky usnesením č. 465 (připraveným Ministerstvem životního prostředí) Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Tato pravidla nabyla účinnosti 1. listopadu 2010. Usnesení ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy řídit se Pravidly 1 CEPS 2012. The Uptake of Green Public Procurement in the EU27. http://ec.europa.eu/environment/gpp/pdf/ceps-coe- GPP%20MAIN%20REPORT.pdf
a v návaznosti na to schválenými metodikami pro nákup nábytku a výpočetní techniky. Na základě těchto metodik zahrnují environmentální kritéria do svých nákupů. Ostatním zástupcům veřejné správy (obce, města, atd.) usnesení pouze doporučuje se pravidly řídit. Metodiky pro zelené nakupování by měly být připraveny i pro další skupiny výrobků, do té doby se doporučuje použít kritéria pro zavedené ekoznačky (např. EU Ecolabel, Ekologicky šetrný výrobek nebo Energy Star). V obecné rovině se zelené nakupování řídí zákonem č. 137/2006Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona je při zadání veřejné zakázky možné nastavit technické specifikace tak, aby zahrnovaly i environmentální kritéria. Tato kritéria mohou odkazovat na požadavky národní, evropských nebo mezinárodních ekoznaček. Musí však být možné dokázat splnění těchto kritérií i jinými způsoby (nejen danou ekoznačkou), například technickou dokumentací výrobce. Akční plán Státního programu pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v České republice na léta 2010 2012 s výhledem do roku 2015, přijatý usnesením vlády č. 1302 ze dne 19. října 2009, předpokládá zvyšování environmentálních znalostí zaměstnanců veřejné správy (i zástupců soukromé sféry) a uplatnění těchto znalostí v rámci praxe úřadů. Hlavními cíli Akčního plánu, které jsou relevantní pro zelené nakupování, jsou: Zaměstnanci úřadů veřejné správy mají základní environmentální znalosti a uplatňují je v rámci praxe úřadů Růst počtu podniků, firem a organizací uplatňujících environmentální principy a zavádění dobrovolných environmentálních nástrojů řízení, jejichž součástí je i environmentální vzdělávání a osvěta zaměstnanců Požadavky Směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel byly v České republice implementovány v zákonu o veřejných zakázkách (137/2006Sb.) v paragrafu 46a, který uvádí, že v případě veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem jsou vozidla kategorie N1, N2, N3, M1, M2 a M3 musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, které zohledňují energetické a ekologické provozní dopady. Těmito dopady se rozumí spotřeba energie, emise CO 2 a emise NOx, NMHC a částic. Způsob stanovení zvláštních technických podmínek stanoví prováděcí právní předpis, jímž je vyhláška č. 162 o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro účely zákona o veřejných zakázkách z června 2011. Dalším relevantním dokumentem je Program obměny vozového parku veřejné správy za ekologicky přátelská vozidla, schválený usnesením vlády č. 1592 z prosince 2008. Cílem Programu je zajistit, aby podíl ekologicky přátelských vozidel na celkovém vozovém parku využívaném orgány státní správy byl k 1. 1. 2014 ve výši alespoň 25 %. Definice ekologicky přátelského vozidla je uvedena v textu programu.
Praxe veřejného nakupování v ČR Koncept zeleného nakupování se v České republice poprvé v širší míře objevil kolem roku 2000. Jednou z prvních aktivit byl projekt Šetrné papírování, vedený neziskovou organizací Arnika, který se zaměřil na snahu omezit zbytečnou spotřebu papíru a podpořit recyklaci. V roce 2002 vydala STEP - síť ekologických poraden informační brožuru Nakupujte zeleně. V rámci projektů Zelená kancelář a Kompas byly vytvořeny internetové stránky propagující zelené nakupování, které představují a doporučují kritéria pro zelené nakupování. V roce 2007 vydala nezisková environmentální organizace Veronica knihu Standardy zeleného úřadování, která představuje standardy zavádění zeleného nakupování a zeleného úřadování. CENIA, česká informační agentura životního prostředí připravila několik informačních letáků souvisejících se zeleným nakupováním. Jedná se o leták Zelené nakupování, který poskytuje základní informace o tom, jak realizovat zelené nákupy, leták o environmentálním značení v České republice, leták Zelený úřad, obsahující základní principy environmentálně šetrného úřadování a leták Zelený hotel a kemp o ekologicky šetrných produktech v hotelích a kempech a jejich výhodách. Podporu zeleného nakupování v návaznosti na výše zmiňované usnesení vlády č. 465/2010 zajišťuje Ministerstvo životního prostředí a právě CENIA. CENIA také spravuje Národní program označování ekologicky šetrných výrobků a služeb. V roce 2012 program zahrnoval 64 kategorií výrobků a služeb. Ekoznačka (Ekologicky šetrný výrobek, Ekologicky šetrná služba nebo Ekoznačka EU) byla udělena asi ve 22 kategoriích a zahrnuje asi 220 produktů (květen 2012). Nejčastěji je zastoupena kategorie nábytek, dále pak například plynové kotle, čisticí a mycí potřeby a další. CENIA, spolu s Ministerstvem životního prostředí, provozuje internetovou stránku věnovanou zelenému nakupování www.zelenenakupovani.cz. Stránka obsahuje výše zmíněná Pravidla a Metodiky pro zelené nakupování (pro nábytek a výpočetní techniku), letáky a další zdroje informací. Metodiky jsou založeny na Příručkách pro zelené nakupování vydávaných Evropskou komisí (tzv. EU GPP Toolkit) - i když ne zcela, například metodika pro výpočetní techniku neobsahuje požadavky na obaly. Podle studie Centre for European Policy Studies v deseti produktových kategoriích, které studie sledovala, používají české veřejné orgány alespoň jedno ze základních environmentálních kritérií EU ( EU core environmental criteria ) v 26 % kontraktů a jen v 5 % kontraktů byla použita všechna základní environmentální kritéria EU. Z tohoto pohledu se tak Česká republika řadí mezi nejhorší země v rámci EU. Podobně je tomu z hlediska objemu peněžních prostředků -21 % smluv podepsaných v roce 2009 a 2010 zahrnovalo nějakou formu environmentálních požadavků 2. 2 Viz pozn. 1.
Rozvoj zeleného nakupování v České republice tak jde spíše směrem odspodu, kdy se pomalu objevují dobré příklady praxe z obcí, které zavádějí praxi zeleného nakupování. Seznam těchto dobrých příkladů je k nalezení například na stránce http://www.veronica.cz/?id=512, příklady dobré praxe jsou dostupné i na stránce www.buy-smart.info/czech. Nicméně tyto dobré příklady zahrnují zejména nákup úsporného osvětlení, výpočetní techniky se značkou Energy Star nebo recyklaci. Jen málo obcí však zavedlo systematický přístup k zelenému nakupování. Zjištěné bariéry Zahrnutí environmentálních kritérií do požadavků veřejných zakázek není ve většině případů povinné, ale jen doporučené, což znamená sníženou motivaci zaměstnanců nakupujících. Navíc veřejné instituce nemají na zavádění systému zeleného nakupování dostatek kapacit. Vhodné nástroje, které umožňují rychlé a efektivní hodnocení nabídek nejsou často k dispozici (ačkoli na evropské úrovni existuje soubor příruček pro zelené nakupování pro množství kategorií produktů). Příležitosti Schválená pravidla pro zelené nakupování a metodiky pro nákup nábytku a výpočetní techniky pro členy vlády a vedoucí ústředních orgánů státní správy jsou dobrým základem pro zavedení procesů zeleného nakupování v České republice. Tento první krok by mohl mít pozitivní vliv na ostatní veřejné instituce a také na soukromý sektor. Postupně se mezi obcemi objevují dobré příklady praxe zeleného nakupování. Tento přístup tzv. odspodu by mohl iniciovat další aktivity i na centrální úrovni.
Zdroje informací http://www.zelenenakupovani.cz/ http://zeleneuradovani.cz http://zeleneuradovani.cz/pravidla_zeleneho_nakupovani/ http://www.ekoznacka.cz http://www.veronica.cz/?id=199 http://www.veronica.cz/dokumenty/standardy_zeleneho_uradovani.pdf http://www.arnika.org/ Tento dokument vznikl v rámci projektu Buy Smart+, podpořeného programem Inteligentní energie Evropa. Veškerou odpovědnost za obsah této publikace nesou autoři. Tato publikace nemusí nutně odrážet názory Evropské unie. EACI ani Evropská komise nepřebírá žádnou odpovědnost za využití informací uvedených v této publikaci.