Vznik protihitlerovské koalice Koalice = seskupení, spojení Vývoj válečných událostí v roce 1941 donutil západní mocnosti k vytvoření tzv. protihitlerovské koalice. Atlantická charta dokument, který obsahoval hlavní principy vedení války a nové organizace světa po jejím skončení. 14. srpna 1941 smlouva Velké Británie (ministerský předseda W. Churchil) a Spojených států amerických (prezident Franclin Delano Roosevelt). září 1941 připojení SSSR Rozšíření protihitlerovské koalice 1. ledna 1942 podepsaly ve Washingtonu deklaraci další státy, které se zavázaly k mobilizaci vojenských a hospodářských zdrojů proti společnému nepříteli. Velká trojka se rozšířila o další státy, na konci války tvořilo protihitlerovskou koalici 50 států. Patřilo k nim i Československo.
Agrese Japonska ve východní Asii Sféra vlivu Japonska Čína, dnešní území Laosu, Kambodže a Vietnamu 7. prosinec 1941 - napadení vojenské základny USA v Tichém oceánu, přístav Pearl Harbor (pérl hárbr) na Havajských ostrovech 8. prosince 1941 USA a Velká Británie vyhlásily Japonsku válku 11. prosince 1941 USA vyhlásily válku Německu Japonsko získalo v Tichém oceánu převahu na moři i ve vzduchu. Jaro 1942 ovládlo západní Tichomoří, Indonésii, Singapur, Barmu, část Nové Guineje, ohrožovalo Indii a Austrálii. Válka se rozšířila téměř na celou zeměkouli. květen 1942 agresi Japonska zastavila až jeho porážka Američany v námořní bitvě u souostroví Midway
Boje v Africe Na tomto kontinentě se střetly zájmy Itálie a Velké Británie. podzim 1941 obava z německo-italského útoku na Egypt prosinec 1941 osvobozen z obklíčení přístav Tobrúk (Libye) květen 1942 Německo a Itálie se snaží dobýt Suezský průplav, otevřít si tak cestu do Indického oceánu a spojit se s Japonskem podzim 1942 - bitva u al Almeinu v Egyptě, spojenci dosáhli vítězství Požadavek otevření druhé fronty Listopad 1943 konference v Teheránu Představitelé SSSR (J.V. Stalin) USA (F.D. Roosevelt) VB (W. Churchil) cíl: SSSR žádal spojence o otevření druhé fronty, aby německá armáda musela rozdělit své síly Němci otevření druhé fronty očekávali, proto na francouzském pobřeží vybudovali obranný systém, Atlantický val.
6. června 1944 vylodění v Normandii, na operaci se podílely americké a britské výsadkové jednotky, námořnictvo a letectvo pod vedením generála Eisenhowera. Vylodění v Normandii bylo úspěšné a uspíšilo ukončení bojů v Evropě. léto 1944 osvobození Francie (povstání v Paříži) a Belgie Spojenecká vojska postupovala k hranicím Německa, ale chtěla se vyhnout pásu opevnění, tzv. Siegfriedovy linie, proto se pokusila o obchvat ze vzduchu. září 1944 - výsadková operace u nizozemského města Ernhemu se nezdařila prosinec 1944 Němci přešli v Ardenách načas do protiútoku Osvobozování SSSR Po vítězství u Kurska přešla Sovětská armáda do protiútoku na celé východní frontě v délce 2 000 km. listopad 1943 osvobození Kyjeva leden 1944 ukončení blokády Leningradu
Za pomocí partyzánů postupně osvobodila Rudá armáda Litvu, Bělorusko, Ukrajinu. srpen 1944 osvobození Moldávie a Rumunska. V Rumunsku došlo ke svržení fašistického režimu, nová rumunská vláda pak vypověděla Německu válku. září 1944 SSSR vypověděl válku Bulharsku, které však přešlo na stranu protihitlerovské koalice říjen 1944 osvobození Jugoslávie a Řecka září 1944 Finsko podepsalo příměří a vystoupilo z bloku fašistických států Slovenské národní povstání Slovenští vlastenci se nikdy nesmířili s fašistickým režimem na Slovensku. Slovenští vojáci hromadně přecházeli do sovětského zajetí, vstupovali do československé vojenské jednotky a partyzánských oddílů (velitel Ján Nálepka). jaro 1944 vytvoření ilegálního Vojenského ústředí, velitelem se stal podplukovník Ján Golian, vypracovalo plán povstání, který měl být sladěn s postupem Rudé armády. 29. srpna 1944 vypuklo povstání dříve bez součinnost s Rudou armádou
Centrem povstání se stala Banská Bystrica. Německá armáda vpadla na Slovensko, ale stále více Slováků podporovalo povstání. Žádali obnovení společného státu Čechů a Slováků. Do čela povstání se postavila Slovenská národní rada. Němci měli převahu, proto po pádu Banské Bystrice povstalci v říjnu ustoupili do hor a v boji pokračovali. Pomoc povstání USA a Velká Británie bombardování vybraných cílů SSSR dodávka zbraní, munice, zdravotního materiálu, paradesantní výsadky 8. září 1944 byla zahájena karpatsko dukelská operace jako pomoc povstalcům na Slovensku Karpatsko dukelská operace Trvala 80 dní, záměr rychle proniknout na Slovensko a poskytnout pomoc povstání nebyl splněn. Po boku Sovětské armády bojoval i 1. československý armádní sbor vedený generály Janem Kratochvílem a po něm Ludvíkem Svobodou. 6. října 1944 vstoupili sovětští a českoslovenští vojáci u Vyšného Komárníku na slovenské území. Osvobozování Československa Konec roku 1944 osvobozeny nejvýchodnější oblasti Slovenska. 4. dubna 1945 - osvobození Bratislavy
26. dubna 1945 osvobození Brna 30. dubna 1945 osvobození Ostravy Na osvobozování Československa se podílel 1., 2. a 4. ukrajinský front pod vedením maršála Koněva, Malinovského a Jeremenka, rumunská armáda a 1. československý armádní sbor. 18. dubna 1945 západní Čechy byly osvobozovány 3. americkou armádou pod vedením George Pattona (petna). Vlastnímu osvobozování předcházela jednání se sovětským velením o demarkační linii (hranici mezi vojsky) Karlovy Vary Plzeň České Budějovice. SSSR měl osvobodit Prahu a větší část Čech a SSSR měl dostát závazku porazit Japonsko po boku USA konference na Jaltě). květen 1945 Američané osvobodili Plzeň, Karlovy Vary a další města západních Čech 7. května 1945 dosažena demarkační linie, postup Američanů byl zastaven
České květnové povstání Duben 1945 vznik České národní rady, která měla připravit povstání Cílem Němců byla evakuace německého obyvatelstva z protektorátu a záchrana německé armády. 5. května 1945 Pražané zahájili povstání, vedení se ujala ČNR v čele s Albertem Pražákem. Vojenskou obranu hlavního města řídilo velitelství Velké Prahy Bartoš. Obsazení rozhlasu revolučními bojovníky přispělo k rozmachu v hlavním městě i na venkově. Do povstání se zapojili četníci, policie a vládní vojsko. Odpověď okupantů byla velice brutální (vraždili civilní obyvatelstvo, starce, děti, zajatce i parlamentáře). Pomoc pražskému povstání poskytla vojska 1., 2. a 4. ukrajinského frontu, rumunská, polská armáda a vlasovci (bývalí sovětští váleční zajatci pod vedeném generála Vlasova, kteří měli bojovat s Němci za osvobození Ruska od bolševismu). V Praze vyrostly barikády, nacisté stále útočili. ČNR z obavy, že Praha bude zničena, uzavřela s Němci dohodu o odchodu z Prahy na Západ do amerického zajetí. Tuto dohodu nerespektovaly jednotky SS.
9. května 1945 Praha byla osvobozena Porážka fašismu Jaltská konference únor 1945 - konference Velké trojky cíl: zničení nacistického Německa rozdělení Německa na tzv. okupační pásma SSSR se zavázal, že do tří měsíců po skončení války v Evropě vystoupí vojensky proti Japonsku Válečné události let 1944 45 vedly k postupné likvidaci Německa a jeho spojenců. 1945 Německo už nemá dostatek potřebných sil, aby mohlo odvrátit porážku. Hitler stále spoléhal na tajnou zbraň (raketové střely V2), ale ty nebyly na takové úrovni, aby mohly způsobit obrat na frontách. Rudá armáda naopak zahájila mohutnou ofenzivu na frontě dlouhé 1 200 km a osvobodila: Polsko (17. února 1645 Varšava) značné území ČSR Maďarsko (13. února Budapešť) Rakousko (13. dubna Vídeň)
Pronikla na linii řek Odra Nisa a zahájila útok na Berlín. Spojenci na západě zahájili ofenzivu, při které pronikli do průmyslového Porúří, zbrojnice Německa, a leteckými nálety na německá města, železniční spoje a průmyslové oblasti a snažili se vyřadit říšský válečný průmysl. duben 1945 - americké, britské, kanadské a francouzské jednotky zahájily postup do nitra říše 30. dubna 1945 Hitler spáchal sebevraždu 2. května 1945 padl Berlín, byl obléhán sovětskými jednotkami maršála Koněva 7. května podepsána v Remeši bezpodmínečná kapitulace Německa Boje v Tichomoří Japonsko se nechtěl vzdát svých územních zisků 6. srpna 1945 Američané svrhli atomovou bombu na Hirošimu 9. srpna 1945 svržena atomová bomba na město Nagasaki 8. srpna 1945 - SSSR na základě smluv USA vyhlásil Japonsku válku.
14. srpna 1945 císař Hirohito vyhlásil kapitulaci 2. září 1945 podepsána bezpodmínečná kapitulace Japonska, tím byl poražen fašismus v Asii a skončila druhá světová válka.