MIMOPRODUKČÍ FUNKCE LSTVÍ



Podobné dokumenty
České předsednictví v EU priority ČR

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/ Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

EVROPSKÝ MODEL LSTVÍ A JEHO APLIKACE V PODMÍNK RNÍHO VENKOVA

Program rozvoje venkova. na období Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Koncept multifunkčního zemědělství

Změny v podmíněnosti od roku Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o.

Program rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe

Koncepce Ministerstva zemědělství v období ochrana půdy.

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

SZP Větrný Jeníkov. Bohumil Belada

SPOLEČENSKÉ VNÍMÁNÍ MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ ZEMĚDĚLSTVÍ SOCIAL PERCEPTION OF THE EXTRAPRODUCTIONAL FUNCTIONS OF AGRICULTURE.

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

AK a obnovitelné zdroje energie

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Změny v dotační politice v roce 2018

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Ing. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, Praha Nové Město Útěchovice, 20.

Návrhy Komise pro období v oblasti rozvoje venkova

Konference věnovaná 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině v ČR

Nové trendy v pojetí garance biopotravin

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Vývoj ekologického zemědělství v ČR a ve světě, trendy, příležitosti a úskalí v současném postavení biopotravin na trhu

Akční plán pro biomasu

Bio v regionu Kraje Vysočina

Sociální zemědělství. Základní informace, podpory, situace v krajích. Veletrh sociálního podnikání, 19. dubna 2017 Hradec Králové

Jméno:... Akademický rok:...

Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci. vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, , Třebíč

Bio v regionu Královéhradeckého kraje

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

PRÁVNÍ RÁMEC ZEMĚDĚLSTVÍ. PRÁVNÍ VZTAHY V ZEMĚDĚLSTVÍ.

UKÁZKA REVIZE PHO NA OP PODZEMNÍHO ZDROJE VODY - ŘÍČKY

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Operační skupina ORLICKO

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

Program rozvoje venkova. na období Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Zemědělská politika a současná a připravovaná opatření související s ochranou ovzduší.

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ

ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 SKALSKÝ DVŮR

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

FAREMNÍ PLÁNOVÁNÍ plán péče o farmu

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Program rozvoje venkova a zkušenosti z prvního kola výzev. Celostátní síť pro venkov, příklady dobré praxe

PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství


Státní zemědělský intervenční fond. Skalský Dvůr

Přehled programových rámců

EVROPSKÉ POJETÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

Program Rozvoje venkova ČR na období Využití brownfieldů pro rozvoj obcí OHK Hodonín

Základní teoretická východiska

Programový rámec pro operační PROGRAM ROZVOJE VENKOVA. Název Fiche 1. Stručný popis Fiche

Koncepce zemědělské politiky EU a ČR v období

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA

Společná zemědělská politika po roce 2020

Vývoj reformy SZP

Část Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 týkající se MZE (příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 12. prosince 2018 č. 830)

Seminář k tématu sociálního. podnikání, Sociální zemědělství. Eliška Hudcová AREA viva, z.s Valeč

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí

Charakteristika AEO-K podopatření Specifické informace k opatřením AEO-K OBDOBÍ II.PILÍŘ NÁROKOVÉ DOTACE

Ing. Martin Benda koordinátor CSV pro Středočeský kraj

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE D I P L O M O V Á PRÁCE

Program rozvoje venkova

AGRO-ENVI OPATŘENÍ (AEO)

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012

Zemědělská půda v České republice

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR

III. Aktualizace Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

Opakovací okruhy z ekonomických předmětů

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Hnojení na svazích a v okolí útvarů povrchových vod

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz

Integrovaný projekt VODA- Vysočina

Trvale udržitelné hospodaření se zemědělskou půdou Oddělení ochrany půdy Ministerstva zemědělství

Dožínkový festival, 28. září Hansueli Rüegsegger, prezident Komise mladých hospodářů při Švýcarském svazu rolníků (SBV)

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance)

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

Zavádění preventivních opatření v lesích Článek 24, odstavec 1., písmeno a) Zavádění preventivních protipovodňových opatření v lesích

Josef Sklenář. Biofarma Sasov. Sasov 2, Jihlava

Projektování přechodného období

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Transkript:

MIMOPRODUKČÍ FUNKCE V ČESKÉM M ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Jaroslav Pražan an Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha, pracoviště Brno vedoucí odd. agroevnironmentální politiky Prazan.jaroslav@uzei.cz seminář Rapotín, 2.10.2008 1

2

OBSAH PREZENTACE Co je to multifunctionalita a mimoprodukční funkce? Často zaměňované koncepty. Politika a reakce zemědělců. Zemědělci jako nositelé rozhodnutí. Příklady mimoprodukčních funkcí 3

VZNIK ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Fyzicky i jako myšlenkové koncepty (US) PŘÍRODNÍ SYSTÉM ZEMĚDĚLSKÝ SYSTÉM SPOLEČENSKÝ SYSTÉM 4

5

ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ NYNÍ? Fyzicky i jako myšlenkové koncepty (EU) PŘÍRODNÍ SYSTÉM ZEMĚDĚLSKÉ/LESNÍ SYSTÉMY SPOLEČENSKÝ SYSTÉM 6

7

POJEM MULTIFUNKCIONALITY Definice: tehdy, když jsou spolu produkovány komodity (jako obilí, hovězí maso) a nekomoditní statky (externality a veřejné statky) Nekomoditní statky (NKS): Krajina a environmentální přínosy/škody (voda, půda, biodiversita, vzduch, obnovitelné zdroje etc.), Socio-ekonomická životaschopnost venkovských regionů (zaměstnanost), Potravinová bezpečnost a bezpečnost potravin. Které farmy jsou multifunkční? 8

9

SPOJENÁ PRODUKCE Produkce ne-komoditních statků je spojená s produkcí soukromých statků. Úroveň spojitosti je zásadní pro rozhodování v politice. Když NKO je produkován v těsném spojení s chovem skotu (např. orchideje, ptáci), potom je obhajitelné podporování zemědělství v udržení produkce a současně i veřejných statků. 10

11

12

13

14

SPOJENÁ PRODUKCE EXTENZIVNÍ/PRODUK /PRODUKČNÍ Komoditní a NCO statky 25 20 15 10 5 0-5 -10 Řada1 15 Production Soils Water Air Biodiversity Employment Food security Stupeň poskytnutí statku

TEORIE: EXTERNALITY A VEŘEJN EJNÉ STATKY Pokud během produkce/spotřeby vzniknou jiným náklady/přínosy, můžeme hovořit o externalitách (-/+). Chov včel, hnojení u rybníka... Pokud není možné někoho vyloučit ze spotřeby (kvetoucí louky) and spotřeba není rivalitní (i když spotřebováváno je stále dostupné pro jinou spotřebu) můžeme mluvit o Veřejných statcích (druh vázaný na pastvu). 16

17

18

19

ROZDÍL L MEZI TRVALE URŽITELNÝ A MULTIFUNKČNÍ Trvale udržitelný taková spotřeba/využití zdrojů, která neohrozí spotřebu a využití zdrojů u příštích generací. Orientovaný na zdroje! Multifunkční je characteristický produkční systém, který může přispět k dosažení více cílů společnosti. Orientovaný na cíl (OECD 2001). 20

DŮVODY PRO VZNIK KONCEPTU MF ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Rostoucí tlak zemědělství na životní prostředí, bezpečnost potravin, pohoda zvířat, atd. Proto potřeba státní intervence. Pravděpodobně také tlak mezinárodních diskusí o narušení trhu v EU a jiných zemích (WTO). 21

ODPOVĚĎ POLITIKY PŘÍKLADY NÁSTROJN STROJŮ POLITIKY Předpisy (např. dusičnanová směrnice). Daně. Poplatky. Povolování rozvoje. Podpory (např. AEO, LFA, neproduktivní investice). Způsob řízení. Podpora služeb (poradenství aj.). 22

ODPOVĚĎ ZEMĚDĚLŮ NEJEN NA POLITIKY? Jak se uživit a současně dodržovat předpisy? environmentální/hygiena/pohoda zvířat - limity? Příklad: ochrana vod, případ: dusičnanová směrnice - investice. Jak efektivně produkovat a současně zlepšovat půdu? and improve the soils at the same time? V zemědělství velmi složitý úkol!!! 23

24

ZEMĚDĚLCI A JEJICH ROZHODOVÁNÍ 25

FARMA JAKO SYSTÉM Farmář bere MF jako nebo? Vstupy Struktura Prstředí Postoje Prostředí Aktivity Účel Výstupy Hnací síly působící proti systému 26

Příklady mimoprodukčních funkcí zemědělstv lství v ČR: Vlivy na změnu klimatu? Dopady na půdy a vody? Vliv na krajinu (např. estetická hodnota)? Vliv na živou přírodu? Vliv na zaměstnanost a rozvoj venkova? 27

ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ A ZMĚNA KLIMATU Finanční efekt (přínos + nebo ztráta -) Varianta Krátkodobě uloženo (měsíce) Střednědobě uloženo (max. roky) Dlouhodobě uloženo (desítky, stovky let) Osevní postup a varianta hospodaření průměrně Kč.ha -1 Kč.ha -1 Kč.ha -1 min max min max 5: ŘVO tradiční OP 3362 1815 1986 182 199 1: KVO tradiční OP 2750 1203 1375 121 138 13: OVO tradiční OP 2521 974 1146 98 115 17: BVO tradiční OP 2521 974 1146 98 115 21: BVO tržní OP s odvozem slámy 2521 974 1146 98 115 15: OVO tržní OP 2445 898 1070 90 107 6: ŘVO tradiční OP s odvozem slámy 2292 745 917 75 92 7: ŘVO tržní OP 2292 745 917 75 92 11: ŘVO ekologický systém 2139 592 764 60 76 19: BVO tržní OP 2139 592 764 60 76 23: BVO ekologický systém 2139 592 764 60 76 2: KVO tradiční OP s odvozem slámy 2101 554 726 56 73 9: ŘVO OP s vyšším podílem řepky 2063 516 688 52 69 12: ŘVO ekologický systém, odvoz slámy 1834 287 458 29 46 3: KVO tržní OP 1757 210 382 21 38 24: BVO ekologický systém, odvoz slámy 1757 210 382 21 38 18: BVO tradiční OP s odvozem slámy 1604 57 229 6 23 14: OVO tradiční OP s odvozem slámy 1528-19 153 0 15 16: OVO tržní OP s odvozem slámy 1528-19 153 0 15 22: BVO OP s vyšším podílem řepky, odvoz 1375-172 0-172 0 20: BVO tržní OP s odvozem slámy 1337-210 -38-210 -38 8: ŘVO tržní OP s odvozem slámy 1299-248 -76-248 -76 10: ŘVO OP s vyšším podílem řepky, odvoz 1070-478 -306-478 -306 28 4: KVO tržní OP s odvozem slámy 993-554 -382-554 -382

JAKOST POVRCHOVÝCH VOD V ROCE 2006? MALÉ TOKY - ZVHS V oblastech zranitelných na dusík překračuje 24,8 % profilů 50 mg/l dusičnanů. Část je z komunálních zdrojů (podíl se zmenšuje). 29

ZOD od 2007 (47,76% ZPF) 30

POŽADOVAN ADOVANÉ KAPACITY SKLADŮ HNOJIV Při kapacitách do 2008: 6(0)-3-4 měsíců (hnůj, kejda, močůvka) 12,3% podniků má nedostatečné kapacity. Při kapacitách od 2008: 6-6-6 (hnůj, kejda, močůvka) 73,5% podniků má nedostatečné kapacity. Zachovat stávající stav bylo vůči EU neudržitelné. 31

Investice do skladovacích ch kapacit Od 2003 investováno cca 2,4 mld. Kč a zbývalo dalších 1,1 mld. Kč na vyřešení požadavků. Požadavky se ukázaly jako nedostačující - proto (NV108/2008 Sb.) bude třeba do 20014 investovat 4,7 mld. Kč. 32

ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ A PÉČE P E O KRAJINU rok 2000 Česká populace ocenila péči o krajinu na 3,9 mld. Kč (za jistých předpokladů až 4,9 mld. Kč ročně). Je poptávka po otevřené krajině!!! Přínosy ošetřování TTP byly vyčísleny v rozmezí 5,3 7,8 mld. Kč ročně (dle dodavatele odstranění náletu). Hodnota přínosu zemědělství přímo pro biodiversitu nebyla za celou ČR hodnocena. 33

EROZE PŮDY P VODNÍ (předb edběžné údaje) 15 mld. Kč/rok 30 mld. Kč/rok při klimatické změně (odhad na základě případové studie) 34

PŘÍKLADY OTÁZEK PRO TVORBU POLITIKY Kolik se má produkovat kladných externalit a veřejných statků na úkor soukromých? Nakolik by měli zemědělci nést náklady? Chtěli bychom mít zachovalou přírodu všude, nebo jen v chráněných územích? Vyplatí se podporovat zaměstnanost v regionech, které se možná přesto vylidní? Které nástroje politiky se hodí na které problémy atd. 35

SHRNUTÍ PREZENTACE Co je to multifunkcionalita? Jak na ni reagují politiky a farmáři? Často zaměňované koncepty. Farmáři a jejich rozhodování. Příklady 36

JE EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ JINÉ?? MULTIFUNKČNÍ? Poslání je obvykle jiné (za předpokladu, že není provozováno pro podporu). Poskytování více statků je více ve vazbě na produkci (půda, voda, biodiverzita, bezpečnost potravin, zaměstnanost). V některých případech i v EZ přetrvává riziko negativních externalit (vysoká koncentrace skotu na jednom místě atd.). 37

VYBRANÁ DILEMATA SPOJENÁ S ŘEŠENÍM MIMOPORUDKČNÍCH FUNKCÍ Kolik se má produkovat kladných externalit a veřejných statků na úkor soukromých? Nakolik by měli zemědělci nést náklady? Chtěli bychom zachovalou přírodu všude, nebo jen v chráněných územích? Vyplatí se podporovat zaměstnanost v regionech, které se pravděpodobně přesto vylidní? Jak řešit tento vícerozměrný úkol? 38

Děkuji za pozornost Ing. Jaroslav Pražan an Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha pracoviště Brno vedoucí odd. agroevnironmentální politiky E-mail: Prazan.jaroslav@uzei.cz 39