Revitalizace vrchu Třešňovka

Revitalizace vrchu Třešňovka Investor: Hlavní město Praha Únor 2014

OBSAH A. Textová část 1. Identifikační údaje projektu. 2 2. Cíl projektu 3 3. Popis řešené lokality 3 3.1. Vymezení zájmového území 3 3.2. Sítě, limity a ochranná pásma 5 3.3. Historie lokality 5 3.4. Popis současného stavu 8 4. Návrh obnovy sadu 13 4.1. Úprava stávající zeleně a odstranění odpadu.... 13 4.2. Obnova historických cest a pěšin. 18 4.3. Odpočinkové plochy a mobiliář.. 19 4.4. Broukoviště mikrostanoviště pro hmyz, plazy a ptáky 22 4.5. Rekonstrukce bylinného patra 23 4.6. Výsadba ovocných dřevin technologie výsadby 24 4.7. Harmonogram prací. 26 4.8. Monitoring 27 B. Fotodokumentace (DVD) C. Tabulková část C.1 Tabulka inventarizace sadu D. Výkresová část D.1. Přehledná situace D.2. Pozemková situace D.3. Inženýrské sítě a ÚSES D.4. Současný stav inventarizace sadu D.5. Návrhové řešení sad D.6. Návrhové řešení ostatní dřeviny (kácení a ponechání) D.7. Návrhové řešení funkční využití ploch D.8. Návrhové řešení komplet D.9. Betonová severka D.10. Informační panel - 1 -

A. Textová část 1. Identifikační údaje projektu Název projektu: Revitalizace vrchu Třešňovka Charakter projektu: Zahradní a krajinářská úprava obnova sadu Investor: Hlavní město Praha Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP Mariánské náměstí 2/2 110 00 Praha 1 Zpracovatel: Lucie Malkusová Ing. Michal Malkus Zpracování projektu: Únor 2014 Stupeň dokumentace: Projektová realizační dokumentace Provedení stavby: Dodavatelsky, dodavatel bude vybrán na základě výběrového řízení Výchozí podklady: Mapové podklady - Hlavní město Praha (mapa stabilního katastru, ortofotomapy 1953, 1975, 1988, 2006, 2012, 2013, katastrální mapa, ÚSES) Orientační výpisy z listů vlastnictví (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) Terénní průzkum (13 návštěv/únor 2014) QGIS 2.0.1-Dufour - 2 -

2. Cíl projektu Na základě požadavku zadavatele (Hlavní město Praha zastoupené odborem městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP, Mariánské nám. 2/2, 110 00 Praha 1) je zpracován návrh Revitalizace vrchu Třešňovka. Hlavní myšlenkou projektu je obnova historického sadu v Hrdlořezech, jenž se rozkládá mezi ulicemi Pod Šancemi a ul. Spojovací. Jedná se o sad, jenž celý pokrývá vrch se zažitým názvem Višňovka a zaujímá úctyhodnou plochu o velikosti 10,2462 ha. Sad byl historicky založen jako monodruhový-pouze z třešní a tak je tomu i ve vymezeném území. Vrch budeme tedy správně nazývat Třešňovkou, což reflektuje i název projektu. V současné době však v podstatě zaniká v nepřehledné spleti náletových dřevin, keřů a pod starou ekologickou zátěží v podobě nahromaděných odpadů. Navrhovaná obnova sadu je tak návratem k historické kompozici včetně obnovy dnes zaniklých historických cest a pěšin, zároveň dojde k vytvoření nových pobytových míst ploch a výhledů. Cílem projektu je tedy revitalizovat a zachovat sad i pro další generace, vytvořit místním lidem a návštěvníkům uprostřed metropole bezpečný prostor pro rekreaci a volnočasové aktivity, avšak při zachování a zvýšení všech ekologických funkcí, které sad jako biotop poskytuje. Obnova sadu zároveň bezprostředně navazuje ve své jihovýchodní části na probíhající realizaci projektu s názvem Les Třešňovka v Hrdlořezech, zpracovaného Ing. Pavlem Viceníkem v dubnu 2012. Zadavatelem je také Hlavní město Praha, MHMP. Obě opatření tak komplexně revitalizují celé území. 3. Popis řešené lokality 3.1 Vymezení zájmového území Zájmové území (dále jen sad) se rozkládá na ploše 10,2462 ha na území Hlavního města Prahy v k. ú. Hrdlořezy, na vrchu Třešňovka. Ve své severní části jsou hranice sadu vymezeny pásem zeleně o šíři cca 8 30 m, která je definována řadou pozemků ve svahu nad ulicí Pod Šancemi. Západní část pak ohraničuje dopravně frekventovaná Spojovací ulice. Východní část je lemována zpevněnou asfaltovou - 3 -

komunikací, která sad odděluje od zahrádkářské kolonie. V jižní až jihozápadní části nad nově vzniklou zástavbou Zelené město, jsou hranice sadu vymezeny patou svahu, jenž zároveň navazuje na oplocenou hranici výsadby a vymezený Územní systém ekologické stability (ÚSES) s jeho lokálním biokoridorem (L4/257). V jihovýchodní části pak hranici sadu tvoří realizovaný projekt Les Třešňovka v Hrdlořezech. Přesná poloha a hranice zájmového území jsou patrny z příloh D.1. a D.2. V následující tabulce jsou patrny pozemky nebo jejich části, jichž se realizace sadu týká. Tabulka dotčených pozemků Parcelní číslo Výměra (m 2 ) Číslo LV KÚ 515 530 258 Hrdlořezy 514 1943 258 Hrdlořezy 513 3567 258 Hrdlořezy 153 487 258 Hrdlořezy 151 2189 258 Hrdlořezy 150 24674 258 Hrdlořezy 149 6135 258 Hrdlořezy 148 5257 258 Hrdlořezy 147 48396 258 Hrdlořezy 146 7733 258 Hrdlořezy 137 33954 258 Hrdlořezy Vlastník Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha1 Druh pozemku ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha Dotčená plocha (ha) Označení v mapě (Plocha) 0,053 Plocha II 0,1943 Plocha I-III 0,3567 Plocha II a IV zahrada 0,0487 Plocha II-III zahrada 0,2189 Plocha III ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad 2,4674 Plocha II-III 0,6135 Plocha II-III 0,5257 Plocha I,II,IV 4,8396 Plocha II-III 0,7733 Plocha I-III 0,1551 Plocha II-III - 4 -

3.2 Sítě, limity a ochranná pásma V rámci lokality probíhá z inženýrských sítí pouze vodovod. Vzhledem k tomu, že téměř v celé své délce probíhá pouze pod cestou a pěšinami tedy mimo hlavní spon, je kolize v rámci dosadby nových výsadeb vyloučena. Jediné místo kde dochází ke křížení s linií sadu je v místě CH67 (příloha D.4.) a zde nebude nová výsadba realizována. Přesto je důležité při výsadbách v oblasti s vedením vodovodu dbát zvýšené opatrnosti. Celá oblast sadu je památkově chráněná je zde vyhlášeno ochranné pásmo pražské památkové rezervace. Obnova sadu není v kolizi s tímto pásmem, ale naopak podporuje a do budoucnosti zachovává nezměněné výhledy v rámci vrchu Třešňovka. Lokalitou v její západní části probíhá ÚSES lokální biokoridor L4/257. Vedení trasy vodovodu a jeho ochranné pásmo včetně ÚSES znázorňuje detailně příloha D.3. 3.3 Historie lokality Z historických dokumentů se ke vzniku sadu či jeho historii nedochovaly prakticky žádné dostupné papírové záznamy. Jisté údaje o vývoji lokality nám však poskytují historické mapy a letecké snímky. Jak je patrné z Císařských otisků Stabilního katastru, jehož mapování probíhalo ve 20-40 letech 19. století, lokalita a její blízké okolí bylo prakticky bez osídlení a využívaly se jako drobné polnosti, louky, obecní pastviny a zahrady. Z mapy jsou také patrné cesty, které tento projekt znovu navrhuje obnovit. Mapa Stabilního katastru s vyznačeným sadem (modře) - 5 -

V období let 1900 až 1938 bylo území součástí tzv. vojenského eráru a plochy tak sloužily jako vojenské cvičiště. Je pravděpodobné, že betonový objekt ve vrcholové partii sadu pochází právě z tohoto období, také je možné ho spojovat s obdobím II. Světové války (Kuranda in verb.). Historie založení samotného sadu není známa. Můžeme pouze dovozovat, že se jednalo pravděpodobně o období mezi světovými válkami. Jako podpora tohoto tvrzení nám slouží historické letecké snímky z roku 1953, na nichž je již patrno pravidelné šachovnicové rozmístění stromů tedy sadovnická výsadba, bez většího půdorysu plochy korun což nasvědčuje o relativně mladé výsadbě. Na snímku jsou dobře patrné i cesty v sadu, které vypovídají o intenzivním užívání. V jižní části pod sadem jsou již patrné zahrádkářské kolonie. Naopak severní hranici tvoří drobná políčka a úvozová cesta. Letecký snímek z r. 1953 Na snímcích z let 1975 a 1988 už můžeme pozorovat bující výstavbu i u severní hranice sadu a rozšíření zahrádkářských kolonií v jihovýchodní části. Stále je však dobře patrné pravidelné rozmístění stromů, bez náletových dřevin, včetně obslužných cest. Na snímku z r. 1988 můžeme pozorovat částečné zarůstání náletem v SZ části. - 6 -

Letecký snímek z r. 1975 Letecký snímek z r. 1988-7-

3.4 Popis současného stavu Letecký snímek z r. 2013 O současném stavu sadu a jeho nejbližším okolí vypovídá letecký snímek z r. 2013. Pod jižním okrajem nahradila zahrádkářskou kolonii nová moderní bytová výstavba - Zelené město, kterou odděluje od sadu pás zeleně částečně ponechaný pro funkci ÚSES. Prakticky celá severní část sadu již není sadem ve své podstatě, ale má charakter náletového lesa s hustým podrostem křovin. Některé části jsou bez pomoci sečných nástrojů prakticky neprostupné. Podobného charakteru je i jižní část svahu pod hlavní cestou, která se line celým sadem od jihozápadu až na východ. Nejzápadnější část sadu tvoří prudký svah směřující k ul. Spojovací. V tomto svahu se již nevyskytují (a zřejmě ani historicky nebyly) roubované třešně, a je tvořen stejně jako většina ploch v sadu spontánním náletem stromů a keřů. Pouze středová, jihozápadní část a vrcholová partie zájmového území, kde se nachází rozsáhlejší plošina, si stále zachovávají vizuální podobu ovocného sadu. Z cestní sítě patrné na snímku z r. 1953 se v současnosti užívá pouze malá část. Některé cesty jsou zcela zarostlé a neprostupné. Hlavní vstupy do sadu jsou dnes na čtyřech místech, vždy na spodních stranách svahů ve východní a západní části a vycházejí z asfaltových komunikací. Na SZ a SV mají podobu převážně úzkých vyšlapaných pěšin a napojují se na hlavní cestu s kamenným povrchem, protínající sad od JZ až na JV. Na JZ je vstupní branou do sadu asfaltová cesta, z níž po cca 50 m odbočuje SZ směrem hlavní, kamenem zpevněná cesta, mířící na vrchol a ústící na druhém konci sadu v jeho JV části na asfaltovou komunikaci. Ve vrcholové partii z ní ještě odbočuje pěšina vytvářející jakousi okružní smyčku vedoucí po hraně - 8 -

severního svahu, podél betonového objektu a znovu se na ní napojuje po cca 440 m. Zde se také v současnosti nabízejí výhledy na Vysočany a vzdálený horizont Proseku. Ústí hlavní zpevněné cesty v JV části sadu (obr. vlevo), které na JZ přechází v asfaltovou cestu (obr. vpravo) Hlavní cesta s kamenným povrchem ve vrcholové partii sadu J svah Pěšina v horní partii S svahu prochází kolem betonového objektu - dnes osídlen bezdomovci Přehledná mapa cestní sítě je znázorněna v příloze D.7. V sadu je také množství pěšin, které vedou k dočasným obydleným přístřeškům nebo stanům bezdomovců. -9-

Celoroční a trvalá přítomnost této komunity lidí v sadu sebou přináší mnohé nepříznivé aspekty. V určitých místech sadu se tak lokálně hromadí množství komunálního a jiného odpadu, dochází k nekontrolovanému kácení jak samotných roubovaných třešní, ale i ostatních dřevin, vznikají a zanikají nové přístřešky, je zde celá řada spálenišť a ve spojení s hustým porostem se nezvyšuje ani pocitová bezpečnost eventuálních návštěvníků sadu. Změť komunálního, stavebního a ostatního odpadu sebou nese i rizika kontaminace okolního prostředí, právě z tohoto důvodu o odstranění odpadů mluvíme jako o odstranění staré ekologické zátěže. Projekt řeší důkladné odstranění všech odpadů z lokality za použití strojní techniky i ručního sběru. Množství odpadu na některých místech připomíná spíše skládku než ovocný sad Některé příbytky bezdomovců jsou již opuštěné, jiné jsou stále obývané - 10 -

Druhová skladba náletových dřevin a keřů je zastoupena po celé ploše sadu následujícími taxony: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Prunus avium), javor mléč (Acer platanoides), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), bez černý (Sambucus nigra), ořešák vlašský (Juglans regia), líska obecná (Corylus avellana), trnka obecná (Prunus spinosa), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), růže šípková (Rosa canina), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), ostružiník maliník (Rubus idaeus), slivoň (Prunus sp.), jabloň domácí (Prunus domestica), hrušeň obecná (Pyrus communis), svída krvavá (Cornus sanguinea). Samotný ovocný sad je tvořen pouze jedním druhem ovocného stromu třešněmi. V rámci zájmového území se tak jedná celkem o 1498 míst v sadu. Místa v sadu vytváří pravidelnou zkosenou šachovnici tvořenou liniemi, které byly označeny vodorovně písmeny A - Z, svisle číslicemi 0-95, průsečík těchto linií pak znamená přesnou polohu (souřadnici) místa v sadu. Pro přehlednost byla jednotlivá místa v sadu rozdělena do několika kategorií, s označením které charakterizuje současný stav: PS perspektivní strom (třešeň): třešeň, která v době průzkumů (únor 2014) vykazovala alespoň částečné známky vitality a představuje jistou míru perspektivy zachování jedince do budoucnosti, a to při realizaci řezů udržovacích, stabilizačních a omlazovacích, DS dožívající strom (třešeň): perspektiva stromu do budoucnosti je velmi omezena, usychající jedinec, vyskytuje se houbové onemocnění, hniloba kmene, významná poranění v podobě prasklin, nestabilita, výrazně vychýlené těžiště, atd., SS suchý strom (třešeň): mrtvý strom, TS stávající torzo (třešně): cca 1 3 m vysoké torzo třešně, již bez větví v hlavní koruně (roubované části) nebo její větší části, které nevykazují známky života, je možný výskyt kmenových výmladků, zpravidla se vyskytuje dřevokazný hmyz, CHS - chybějící strom (třešeň): volné místo v sadu, strom byl vykácen, zůstal jen pařez (do výšky 50 cm), nebo strom uhnil na bázi kmene a je spadlý. Přehledná mapa současného stavu míst (třešní) tvořících samotný sad je znázorněna v příloze D.4. Kompletní přehled jednotlivých míst je uveden samostatně v příloze C.1. Počty jednotlivých míst v sadu uvádí následující tabulka. - 11 -

Tabulka přehledu míst v sadu inventarizace současného stavu CHYBĚJÍCÍ STROM (CHS) PERSPEKTIVNÍ STROM (PS) DOŽÍVAJÍCÍ STROM (DS) SUCHÝ STROM (SS) STÁVAJÍCÍ TORZO (TS) 392 694 169 126 117 Celkem míst v sadu 1498 Podle habitu korun a zdravotního stavu většiny třešní lze usuzovat, že sadovnická péče o dřeviny je minimální již několik možná i desítek let. Tato doba odpovídá době obecného úpadku zájmu o ovocnářství na území Prahy a jejího okolí. Díky tomu se dochovalo v sadu velké množství dožívajících jedinců a torz. Ty jsou sice ovocnářsky neatraktivní, zato velmi cenným biotopem z pohledu ekologického. Typický pohled na dožívající a suché třešně V průběhu minulého století však docházelo i k doplňování nových výsadeb třešní. Nejvíce jsou tyto staro-nové výsadby (odhadované stáří cca 20-30 let) situovány na severním svahu. Velká většina z nich byť přes svůj relativně mladý věk má významně sníženou vitalitu, jsou často patrné téměř suché roubované části korun, houbová onemocnění nebo praskliny kmenů. - 12 -

4. Návrh obnovy sadu Hlavní myšlenkou je obnova historického sadu. Navrhovaná obnova sadu je tak návratem k historické kompozici včetně obnovy dnes zaniklých historických cest a pěšin, zároveň dojde k vytvoření nových pobytových ploch a výhledů. Návrh si klade za cíl zpřístupnit plochu širokému spektru návštěvníků, nabídnout poměrně neobvyklý prostor pro rekreaci, avšak při zachování a zvýšení všech ekologických funkcí, které sad poskytuje. V průběhu realizace obnovy sadu budou o probíhajících činnostech informovat návštěvníky dočasné cedule, které budou po dokončení odstraněny a nahrazeny informačními panely. 4.1. Úprava stávající zeleně a odstranění odpadu Návrh obnovy sadu vychází primárně ze současného stavu třešní tvořících jeho kostru. Sad je z praktických důvodů rozdělen do 4 ploch Plocha I IV. Ve všech plochách dojde k výřezům nebo kácení, k řezu stávajících odrůdových třešní a bezpečnostnímu převodu na torza (s výjimkou Plochy I). Drobným povalujícím se odpadem je zasažena celá plocha sadu, černými skládkami z odpadů různého charakteru, které tvoří významnou starou ekologickou zátěž nejvíce Plocha IV. Vzhledem k aktivitě bezdomovců v celé lokalitě je množství odpadů relativní a jeho množství se časem mění. U kácených stromů s obvodem kmene ve výčetní výšce (1,3 m nad zemí) přesahující 80 cm, je vzhledem k jejich velikosti nutné technologicky složitější kácení (riziko pádu na chodník, riziko poškození ponechaných třešní ve sponu sadu, dřeviny určené pro stavbu laviček apod.). Tyto dřeviny jsou v následujících tabulkách označeny červeným písmem. Veškeré řezné plochy u všech dřevin ve všech plochách budou ihned po pokácení zatřeny vhodným arboricidem. Konkrétní arboricid bude odsouhlasen investorem. V severozápadní části lokality chybí ve sponu velké množství odrůdových třešní (CHS), ve větších počtech se zde vyskytují stávající torza (TS) a suché stromy (SS). V této zarostlé části vznikly černé skládky komunálního, stavebního a jiného odpadu, místy dosahující mocnosti až 1 m a jejichž objem se mění. Zároveň zde však rostou i hodnotné stromy (mimo spon sadu), které mají při zachování do budoucna významný estetický a ekologický potenciál. Jedná se o taxony dubu letního, javoru mléče, hrušně domácí, hlohu - 13 -

jednosemenného, ořešáku vlašského a slivoně mirabelky. Z těchto důvodů nebude v tomto území realizována klasická obnova sadu, ale s využitím stávajících perspektivních dřevin, bude tato část realizována do podoby plochy s rozptýlenou zelení. Mimo perspektivní a hodnotné stromy navržené k ponechání bude plošně odstraněn veškerý nálet stromů a keřů. V mapových přílohách D.6. a D.8. je toto území označeno jako Plocha IV a má velikost 0,5390 ha. Vzhledem k velkému množství odpadu v této ploše (komunální, stavební odpad, příbytky bezdomovců) - 125 m 3 ; 25 t (odpovídá objemové hmotnosti odpadu 200 kg/m 3 ), je nutné důkladné vyčištění plochy, odvoz a odstranění odpadů a následné osetí travní směsí. Plocha k osetí je o velikosti 1900 m 2. Pro výsev bude použito travní osivo obsahující dominantní zastoupení těchto druhů trav: kostřava červená (Festuca rubra), jílek vytrvalý (Lolium perenne), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), lipnice luční (Poa pratensis) a naopak nebudou zastoupeny následující druhy: ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), kostřava luční (Festuca pratensis), psárka luční (Alopecurus pratensis), bojínek luční (Phleum pratense) a jílek jednoletý (Lolium multiflorum). Hustota výsevu bude odpovídat 25 kg/ha. Složení osiva je zvoleno především s ohledem na tvorbu minimálního množství biomasy a konkurence schopnost jednotlivých druhů. Tabulka dřevin navržených k ponechání a ke kácení v Ploše IV Skupina IV dřeviny navržené k ponechání a kácení s obvodem v 1,3 m přesahující 80 cm Číslo Druh Návrh Obvod (cm) Průměr (cm) Parcela číslo 1 dub letní ponechat 66 21 148 2 hloh jednosemenný ponechat 52 17 148 Poznámka 3 dub letní ponechat 48 15 148 foto 1750 4 slivoň mirabelka ponechat 55 18 148 5 jasan ztepilý kácení 105 33 148 6 javor mléč ponechat 66 21 148 7 dub letní ponechat 52 17 148 8 dub letní ponechat 52 17 148 dřevo bude použito na výrobu laviček 9 javor mléč ponechat 86/86 27/27 148 dvoják 10 ořešák vlašský ponechat 60 19 148 11 javor mléč ponechat 69 22 148 12 jasan ztepilý kácení 92 29 148 13 javor mléč ponechat 77 25 148 14 třešeň ptačí kácení 84 27 148 15 hrušeň domácí ponechat 95 30 148 dřevo bude použito na výrobu laviček - 14 -

Pro doplnění ponechaných taxonů a torz v Ploše IV budou použity jak výsadby třešní, tak i výsadby dalších ovocných dřevin, konkrétně hrušeň (označení v mapě V-HR) a jabloň (V-JB). Nové výsadby budou stejně jako ve zbylé části sadu situovány přesně do míst historických výsadeb třešní tak, aby se zachovávaly jednotlivé pohledové linie. Výsadbové schéma je patrné v příloze D.5. Území v přílohách D.6. a D.8. pod označením Plocha I o velikosti 0,1843 ha bude ponecháno téměř bez zásahu. Jedná se o příkrý svah vedoucí podél ul. Spojovací. Již dnes funguje směrem do sadu jako nárazníková zóna proti vysokému dopravnímu zatížení v této ulici významným způsobem snižuje prašnost, hlučnost i vizuální vnímání komunikace. V rámci této plochy budou vykáceny pouze 2 ks vzrostlých javorů stříbrných (Acer saccharinum L.) a to z bezpečnostních důvodů. Jeden jedinec je zcela suchý a druhý dožívající. Oba dva jedinci svou velikostí a eventuálním pádem mohou ohrozit bezpečnost a zdraví osob vč. majetku v dopadové vzdálenosti. Jedná se tedy o preventivní opatření. Ostatní dřeviny a keře na svahu zůstanou bez zásahu a nebude se zde realizovat ani nová výsadba. Tabulka dřevin navržených ke kácení v Ploše I Skupina I dřeviny navržené ke kácení s obvodem v 1,3 m přesahující 80 cm Číslo Druh Návrh Obvod Průměr Parcela (cm) (cm) číslo Poznámka 1 javor stříbrný kácení 113 36 146 suchý strom, foto 1758-60 2 javor stříbrný kácení 138 44 146 dožívající strom, foto 1758-60 Obnova samotného sadu bude probíhat na ostatních částech lokality tedy na plochách pod označením Plocha II a Plocha III o velikostech 4,7668 ha a 4,7561 ha. V rámci těchto ploch bude nejprve vykácen veškerý nálet s výjimkou vybraných několika jedinců. Zároveň bude jako v Ploše IV odstraněn, odvezen a zlikvidován komunální odpad o objemu 25 m 3 (5 t), jenž se v rámci těchto ploch nachází avšak již v menších plochách. Pro osetí travní směsí jsou navrženy pouze dvě menší plochy o velikostech 591 m 2 a 204 m 2 nacházející se v SZ části sadu. Osivo bude stejného složení jako v předchozí Ploše IV. Ostatní plošky vzniklé po úklidu odpadů budou ponechány sukcesním procesům a postupnému zarůstání bylinným patrem. Nové výsadby zde budou pouze jednodruhové složené pouze z výsadby třešní a budou situovány přesně do míst historických výsadeb, tak aby se zachovaly jednotlivé pohledové linie v mapách pod označením (V), kde jedinec chybí a na místo vzniklé - 15 -

pokácením dnes již neperspektivních jedinců pod označením (KV). Výsadbové schéma je patrné v příloze D.5. V rámci obnovy sadu je kladen velký důraz také na zachování a podporu jeho ekologických funkcí. Na odumírající a mrtvé dřevo je vázána celá řada druhů dřevokazného hmyzu a řetězově se na ně nabalují další drobní obratlovci především ptáci ale i plazi. Staré stromy tak poskytují potravní, hnízdní a úkrytové možnosti pro široké spektrum těchto druhů. Z těchto důvodů je maximalizován počet ponechaných třešní byť v pokročilé fázi senescence, někdy i rozpadu. Takovéto stromy jsou označeny v návrhové mapě jako torza stávající (TS), a nebo z důvodu bezpečnosti návštěvníků jsou tyto třešně navrženy k redukci na torzo označení (TR). Nejedná se pouze o standardní ořez pilou, ale o kombinaci pily a "olamování" suchých větví tahem na tzv. přirozená torza. Tam, kde je to možné, bude vždy upřednostněno "olamování". Příklad redukce na torzo metodou olamování v kombinaci s řezem - 16 -

Stejně jako u Plochy IV i zde budou ponechány některé perspektivní dřeviny, které zachovávají a do budoucnosti zvýši ekologickou diverzitu sadu. Zároveň v bezprostřední blízkosti takto ponechaných jedinců nebude realizována nová výsadba označení v mapě (BV) a vzniknou tak i pohledové rozdílnosti a rozvolněná místa. Nová výsadba dále nebude realizována v místech vzniku odpočinkových pobytových ploch. Tabulka dřevin navržených k ponechání a ke kácení v Ploše II. a III. Skupina II dřeviny navržené k ponechání a kácení s obvodem v 1,3 m přesahující 80 cm Číslo Druh Návrh Obvod (cm) Průměr (cm) Parcela číslo 1 jasan ztepilý kácení 85 27 147 2 jasan ztepilý kácení 85 27 147 3 jasan ztepilý kácení 99 32 147 4 jasan ztepilý kácení 126 40 147 5 třešeň pláně kácení 98 31 147 6 ořešák vlašský kácení 131 42 146 7 jabloň sp. ponechat 71 23 146 8 ořešák vlašský ponechat 87 28 137 9 ořešák vlašský ponechat 80 25 137 10 ořešák vlašský ponechat 102 32 137 11 ořešák vlašský ponechat 110 35 137 12 ořešák vlašský kácení 72 23 137 13 ořešák vlašský kácení 94 30 137 14 jabloň domácí ponechat 54 17 137 15 hrušeň domácí ponechat 38 12 137 16 slivoň mirabelka ponechat 121 39 137 17 ořešák vlašský ponechat 133 42 137 18 třešeň ptačí kácení 94 30 147 19 třešeň ptačí kácení 89 28 514 20 javor mléč ponechat 142 45 513 21 třešeň ptačí kácení 82 26 513 22 jasan ztepilý kácení 79/95 25/30 513 23 třešeň ptačí kácení 82 26 513 Poznámka dřevo bude použito na výrobu laviček dřevo bude použito na výrobu laviček dřevo bude použito na výrobu laviček dřevo bude použito na výrobu laviček dvoják, dřevo bude použito na výrobu laviček 24 třešeň ptačí kácení 83/61/36 26/19/11 513 trojkmen 25 dub letní ponechat 94 30 149 26 třešeň pláně kácení 108 34 149 27 jasan ztepilý kácení 88 28 149 28 dub letní ponechat 61 19 146 dřevo bude použito na výrobu laviček - 17 -

Skupina III dřeviny navržené k ponechání Číslo Druh Návrh Obvod Průměr Parcela (cm) (cm) číslo Poznámka 1 líska obecná ponechat neměřen neměřen 150 vícekmen keřovitý 2 dub letní ponechat 79 25 150 3 dub letní ponechat neměřen neměřen 514 4 dub letní ponechat 105 33 150 U třešní, které v rámci linií sadu budou ponechány do budoucna označení (S) je nezbytné provést základní udržovací řezy především zdravotní, bezpečnostní a odstranění výmladků z kmene. Výsadbové schéma celého sadu je znázorněno v příloze D.5. Tabulka přehledu míst v sadu návrhové řešení místo bez výsadby (BV) kácení bez nové výsadby (K) kácení s novou výsadbou (KV) nová výsadba třešně (V) nová výsadba jabloně (V-JB) nová výsadba hrušně (V-HR) ponechání a řez stromu (S) redukce na torzo (TR) stávající torzo (TS) 47 5 77 338 6 3 720 211 91 Celkem míst v sadu 1498 Tabulka jednotlivých ploch (ha) Plocha I Plocha II Plocha III Plocha IV 0,1843 4,7668 4,7561 0,5390 Obnova sadu 10,0619 (mimo Plochu I) Celková výměra řešeného území 10,2462 4.2. Obnova historických cest a pěšin V rámci celé zájmové plochy budou nově obnoveny některé cesty a pěšiny, které v současnosti zcela pohltila náletová vegetace stromů a keřů. Současný návštěvník území má díky tomu velmi omezené možnosti k rekreaci či pobytovým aktivitám. Tyto zaniklé cesty a pěšiny budou kopírovat trasy historicky doložené, budou realizovány bez zemních prací, pouze s vykácením veškerého náletu. Finální povrch těchto cest bude tvořen ze štěpky tedy místní dřevní odpad vzniklý při štěpkování z pokácených dřevin. Šíře nově vzniklých cest bude 1,5 m s 15 cm vysokou vrstvou uválcované štěpky. Jedná se celkem o 810 m nově obnovených cest, které doplní stávající cesty a - 18 -

pěšiny, ty zůstanou zachovány ve stávající podobě. Situační schéma cestní sítě znázorňuje příloha D.7. 4.3. Odpočinkové plochy a mobiliář Pobytové plochy Cestní síť bude nově doplněna také o plochy pro volnočasové aktivity. Jedná se o realizaci pobytových ploch. Tyto prostory byly zvoleny na místech, kde jsou již v současné době mezery v zápoji sadu a zároveň se zde nachází neperspektivní jedinci. Tyto místa jsou zvolena záměrně ve vrcholové partii sadu, takže budou nabízet dnes skryté pohledy do širokého okolí vrchu Třešňovka. Opatření bude spočívat pouze v ne-realizaci nových výsadeb a pravidelné údržbě formou kosení viz. příloha D.7. Přírodní lavičky Vzhledem k předpokládané větší návštěvnosti lokality po provedené revitalizaci sadu, budou nově instalovány přírodní prvky v podobě přírodních laviček. Ty budou realizovány z dřevní hmoty kmenů jasanů ztepilých vykácených při obnově sadu. Bude se jednat o 3 kmeny po 3 m položené na sebe do pyramidy, vzájemně budou sešroubované závitovými tyčemi na obou koncích cca 30 cm od kraje v závislosti na tvarové členitosti kmenů (6 ks závitových tyčí na 1 prvek), se zapuštěnými maticemi. V průřezu bude mít tento prvek tvar trojúhelníku, horní kmen bude mít seříznutý sedák (cca v 1/3 shora). V rámci celého území bude na různých místech sadu (přesná poloha bude určena investorem při samotné realizaci) instalováno 10 ks těchto prvků určených primárně k odpočinku. Náčrt přírodní lavičky ze tří navzájem spojených kmenů - 19 -

Informační panely Pro informovanost návštěvníků o samotné lokalitě, jejím historickém vývoji, ekologických a krajinářských hodnotách budou nainstalovány 3 informační panely (JZ vstup, SZ vstup a V vstup. Základem panelu je ocelový rám se zkosenou horní hranou v barvě kovářská čerň. Po svém obvodu je vyložený tvrdým/odolným dřevem. Mezi sloupky je umístěna deska v kovovém rámečku kopírující rám tabule s informacemi pro návštěvníky vrchu Třešňovka. Tvarové a materiálové řešení koresponduje s přírodním charakterem sadu i s přilehlou moderní zástavbou. Formát panelu bude 100 x 80 cm, text bude vytištěn na permanentní samolepku s UV laminací v matném provedení. Samolepka bude lepena v rozsahu celé plochy tabule, technický popis a detailní výkres je v příloze D.10. Text bude doplněn o povinné prvky v souladu s pravidly publicity Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost (OPPK). Vizualizace Informačního panelu (autor Ing. arch. Jiří Rys) - 20 -

U JZ vstupu bude umístěna informační cedule o poskytnutí dotace z OPPK. Informační cedule bude vyrobena z voděodolné překližky v rámečku 210 x 310 mm z pásové oceli tl. cca 5 mm přivařené ve výšce 160 cm (spodní hrana rámečku) ke sloupku jacklu cca 50 x 50 mm zabetonovaném do země, kovové prvky v kovářské černi. Text bude vytištěn na permanentní samolepku s UV laminací a v matném provedení. Informační cedule bude v souladu s pravidly publicity OPPK a bude obsahovat tyto prvky: 1/ loga (OPPK, Praha, EU včetně slovního odkazu Evropská unie) 2/ odkaz na fond (ERDF) 3/ slogan Praha & EU 4/ název projektu včetně druhu 5/ výše schválené podpory 6/ harmonogram (zahájení projektu, ukončení projektu) Umístění všech 4 informačních panelů je znázorněno v příloze D.7. Betonová severka Severka jako součást mobiliáře revitalizovaného vrchu Třešňovka je navržena v kontextu místa, tedy zeleně obklopené městskou zástavbou. Je osazena nad stávajícím torzem podzemního betonového objektu, který se tak pod deskou severky zachová. Základem je pohledová betonová deska kruhového tvaru zapuštěná v terénu. Po obvodu je lemována pásem ze štěrku, který přechází do okolní zatravněné plochy. Severka jako interaktivní prvek je nositelkou několika informací, jako je zeměpisná poloha místa, světové strany a vzdálenosti nejvyšší vrchů našich pohoří. Veškeré informace, jak na pohledové betonové desce tak po obvodu, jsou vyřezány do nerezového plechu. Vlastní severka je navržena jako plastická a vystupuje z roviny desky. Technický popis a detailní výkres je obsažen v příloze D.9. - 21 -

Vizualizace severky (autor Ing. arch. Jiří Rys) 4.4. Broukoviště mikrostanoviště pro hmyz, plazy a ptáky Staré sady jsou obvykle bohatým stanovištěm celé řady živočišných druhů. V případě této lokality předpokládáme velkou druhovou diverzitu zástupců převážně dřevokazného hmyzu vázaného způsobem života na staré, odumírající a mrtvé dřevo třešní; např. na kmeny a silné osluněné větve živých i dožívajících třešní vázaný vzácný krasec třešňový (Anthaxia candens). Řetězově se na ně váží další drobní obratlovci především ptáci ale i plazi. Staré stromy dnes poskytují potravní, hnízdní a úkrytové možnosti pro široké spektrum těchto druhů. Z těchto důvodů je maximalizován počet ponechaných třešní, byť v pokročilé fázi senescence, někdy i rozpadu. Některé stromy však budou vykáceny a nahrazeny novými výsadbami, aby byla udržena kontinuita živých třešní Pro zachování biotopů s mrtvým dřevem je - 22 -

v rámci sadu navrženo vybudovat 8 ks broukovišť. Tento prvek bude tvořen pouze z vykácené dřevní hmoty v rámci náletu a obnovy sadu. Hlavní dřevinou bude třešeň, méně pak dub letní. Tento prvek bude mít podobu nesourodé formace, jaké-si hromady navzájem propletených kmenů, silnějších větví, nebo i části pařezů o objemu 1 broukoviště 4 m 3. Umístění těchto prvků bude ve svazích (na J 5 ks na S 3 ks) mimo cesty a pěšiny, bude upřesněno při realizaci investorem. 4.5. Rekonstrukce bylinného patra V historické době byl celý vrch Třešňovky, resp., travní porosty udržovány ručním kosením, pastvou dobytka, ovcí a koz. Tento způsob managementu zaručoval vysokou druhovou pestrost vegetační složky. Stejně jako na staré stromy jsou vázány specifické druhy organismů, tak analogicky je tomu i u bylinného patra. Čím více druhů rostlin je v ploše obsaženo, tím více druhů živočichů je pak na ně vázáno. Spolu se stromovým patrem zde zároveň vznikají ekotonové prvky, které se vyznačují vysokou mírou diverzity. V současnosti jsou však travní porosty degradovány a převažují konkurenceschopné druhy. Pro obnovu výše uvedeného, tedy obnovu bylinného patra, je nezbytná komplexní rekonstrukce travních porostů. Ta bude spočívat v následujících opatřeních: výsev travní směsi na nově vzniklé velké obnažené plochy po likvidaci odpadů v průběhu dubna 2015; první postupná a mozaikovitá seč celé lokality včetně odstranění vzniklé biomasy (vyhrabání stařiny až na půdní povrch) v průběhu května až června 2015, a to z důvodu odstranění nahromaděné stařiny za několik předchozích let - změní se významně světlostní a vlhkostní poměry, dojde k obnažení semenné banky, vytvoří se iniciační prostor pro méně konkurence schopné rostliny typické pro takovéto plochy; druhá postupná a mozaikovitě provedená seč včetně zmlazení s odstraněním biomasy v ploše celé lokality v průběhu srpna 1. poloviny září 2015 vlivem změny světlostních poměrů budou po první seči dočasně převažovat na ploše konkurenčně silné druhy rostlin, které je třeba eliminovat. Navíc lze očekávat vysokou míru růstu výmladků po předchozích zásazích, stejně tak nových náletů ze semenné banky, které je nezbytné pro úspěšnou rekonstrukci - 23 -

bylinného patra také odstranit. V místech se zmlazením (výmladky) bude seč provedena max. 2 cm od země. Pro optimální management bylinného patra doporučujeme realizovat v následujících letech tedy 2016+ pastvu ovcí, která by zaručovala ideální management pro takovýto typ biotopu. 4.6. Výsadba ovocných dřevin technologie výsadby Nové výsadby budou realizovány pouze v podobě ovocných stromů vysokokmenů starých ovocných odrůd třešní, jabloní a hrušní, s nasazenou korunkou ve výšce 180 200 cm. V rámci celkové revitalizace sadu se jedná o výsadbu 415 ks třešní, 6 ks jabloní a 3 ks hrušní. Do sadu budou sázeny pouze tyto staré odrůdy třešní: Hedelfingenská, Schneiderova, Troprichterova, Karešova, Kaštánka, Granát, Kordia, Libějovická, Germersdorfská a Rivan. Žádná z odrůd nebude mít vyšší zastoupení než 50 % z celkového počtu vysazovaných starých odrůd třešní. Do sadu budou sázeny pouze tyto staré odrůdy jabloní: Borovinka (Charalmowski), Elise Rathke, Malinové podzimní, Míšeňské, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní. Odrůdy jsou zvoleny tak, aby jejich konzumace byla možná od srpna do Vánoc. Zároveň jsou tyto odrůdy tolerantní k horším půdám, mají zajímavé plody i habitat. Od každé odrůdy bude vysázen vždy jeden kus. Do sadu budou sázeny pouze tyto staré odrůdy hrušní: Salisburyova, Solanka, Špinka. Odrůdy jsou zvoleny tak, aby bylo zajištěné opylení a byly ke konzumu od srpna do října. Od každé odrůdy bude vysázen vždy jeden kus. Pěstitelé vysokokmenů ovocných dřevin: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, Českolipská 123, 405 02 Děčín Libverda, ovocneskolkylibverda@seznam.cz, IČO: 47274654 Ing. Stanislav Boček, PhD. Hluboké u Kunštátu, 679 72 Kunštát, IČO: 75151243-24 -

EC Meluzína RCAB, Ing. Martin Lípa, Brigádnická 710/2, 363 01 Ostrov, ec.meluzina@volny.cz, IČO: 49752065 Ovocné a okrasné školky KUKLA, Petr Kukla, Žižkova 914/18, 410 02 Lovosice, ovocneskolky@seznam.cz, IČO: 63769841 Ovocné a okrasné školky, Ing. Václav Eichler, 294 15 Klášter Hradiště nad Jizerou, eichlershr@email.cz, IČO: 48680109 Ovocná školka Bojkovice - Radim Pešek, Chmelnice 394, Bojkovice, ajsa1@seznam.cz, IČO: 45659834 Milan Holý, Šumavská 980, 389 01 Vodňany, holy.zahradnik@seznam.cz, IČO: 60090448 Jaroslav Topinka, Ovocné a okrasné školky Jaroměř, Trinnerova 38, 551 01 Jaroměř, ovocneskolky@tiscali.cz, IČO: 13197347 SEMPRA LITOMĚŘICE s.r.o., Českolipská 917/6, 412 01 Litoměřice sempra.potucek@c-box.cz, IČO: 25021621 Ovocné dřeviny budou sázeny přesně do pohledových linií sadu podle výsadbového plánu znázorněného v příloze D.5. Z důvodu přítomnosti pařezů ve výsadbových místech je nutné jejich odstranění do hloubky min. 50 cm včetně odstranění kořenových náběhů. Čímž dojde k eliminaci případných hnilob v již napadených pařezech a kořenovém systému v prostorách plánované výsadby. Do vzniklé jámy bude doplněn kvalitní zahradnický substrát, do nějž bude provedena výsadba. Při zasypávání jámy je nezbytné substrát hutnit. Stromy budou ihned po dodání vysázeny do předem připravených jam (upravená jáma po odstranění pařezů) o velikosti min. 50 x 50 x 50 cm. Výsadba proběhne v listopadu r. 2014. Z jam budou odstraněny zbytky kořenových systémů, zbytky rostlin a tlející materiál, povrch stěny výsadbové jámy bude lehce nakopán - rozrušení krusty. Ke každému stromu bude přidán do substrátu sorbant dle návodu výrobce pro jámu 50 x 50 x 50 cm. Je nutné dbát na to, aby nebyly krčky stromku zasypány zeminou nebo mulčem. Všechny stromy budou ukotveny třemi frézovanými kotvícími kůly z kulatiny (délka 2,5 m, průměr 6 cm, impregnované do výše min. 90 cm) se špicí, spojenými pod korunkou frézovanými příčkami z půlené kulatiny do ohrádky a upevněné úvazky k jednotlivým příčkám. Části kůlů nad příčkami budou odřezány. Pro omezení možného poškození loupání borky zvěří bude na kmeny nově vysazených dřevin aplikována individuální ochrana v podobě plastové chráničky o výšce min. 80-25 -

cm. Kolem kůlů, až k horním příčkám, bude navíc provedeno oplocení z pletiva (úhlopříčka oka max. 15 cm) jako ochrana proti odhrabávání mulče psy a poškození kmenů jejich močí, zároveň se zvýší ochrana vůči běžnému vandalismu. Pletivo bude pozinkované, životnost min. 7 let. Po výsadbě bude dále provedena intenzivní zálivka (100 l/strom). Na povrch stromové mísy bude rozprostřen mulč (štěpka získaná z pokácených dřevin) v ploše cca 0,25 m 2 o mocnosti 8 10 cm. Dokončovací a rozvojová péče Pro udržení perspektivy nově založené výsadby je nutné provádět pěstební opatření v rámci tzv. rozvojové péče v délce min. 3 let ve smyslu ČSN 83 9051 technologie vegetačních úprav v krajině. Do této péče patří především: zálivka bude provedena vždy na dvě poloviny, tedy nejprve 50 l a po zasáknutí dalšími 50 l, provedení zálivky v rámci následné péče je vždy až na základě pokynu investora (6 zálivek/rok) zapěstování korunky povýsadbový řez a následný každoroční výchovný řez k zapěstování korunky náhrada případných uhynulých dřevin pletí výsadbové mísy, doplňování mulče, kontrola úvazků, kotvení stromů i ochranných krytů proti poškození zvěří a psy 4.7. Doporučený harmonogram prací Předpokládaná doba realizace projektu (bez dokončovací a rozvojové péče) je 15 měsíců. V tomto období proběhnou veškeré výše popsané práce spojené s kompletní revitalizací vrchu Třešňovka. Harmonogram vychází zejména z agrotechnických lhůt. Jedná se o tyto práce: červenec - březen následujícího roku odstranění odpadu 2. pol. srpna březen následujícího roku kácení náletových dřevin a třešní ve sponu sadu určených k odstranění, odstranění pařezů a příprava výsadbových jamek, realizace broukovišť srpen březen následujícího roku bezpečnostní řez u třešní, které budou redukovány na torza označení (TR) srpen duben následujícího roku instalace mobiliářů informační panely, informační cedule o poskytnutí dotace, přírodní lavičky, betonová severka - 26 -

srpen duben následujícího roku obnova historických cest a pěšin rozvrstvením štěpky říjen březen následujícího roku výsadba ovocných dřevin duben - září téhož roku rekonstrukce bylinného porostu po dokončení výřezů zahájeno výsevem v dubnu a ukončeno druhou sečí v 1. polovině září květen - červenec téhož roku udržovací řez ponechaných perspektivních třešní označení (S) 4.8. Monitoring Vzhledem k časovým okolnostem nebyl na lokalitě realizován biologický průzkum. Přesto byla v rámci terénních šetření zaznamenána celá řada zástupců avifauny (únor 2014) jako jsou žluna zelená, sýkora koňadra, sýkora modřinka, hnízdící pár kalouse ušatého, pár bažanta obecného, poštolka obecná, kos černý, drozd zpěvný a straka obecná. Vzhledem k ekologickému potenciálu lokality doporučujeme provádět pravidelný monitoring se zaměřením na tyto skupiny: 1. Lišejníky jako představitele velmi usedlých a dlouholetých organismů. 2. Florikolní brouky (brouci na květech), jako představitele disperzně průměrně vybavených a krátkověkých organismů živočichů. 3. Denní motýli, jako představitele disperzně průměrně vybavených a krátkověkých živočichů. 4. Ptáky, jakožto velmi mobilní organismy a poměrně dlouholeté organismy. 5. Cévnaté rostliny by byly sledovány jakožto poměrně usedlé organismy. - 27 -