ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE Tax and accounting system of non-profit organization Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Pavla KVAPILOVÁ Autor: Dana JANDOVÁ Brno, duben 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: J A N D O V Á Dana Veřejná ekonomika a správa ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE Tax and accounting system of non-profit organization Zásady pro vypracování Problémová oblast: Neziskové organizace, specifická úprava zdanění a související požadavky na účetní evidenci. Cíl práce: Na základě analýzy současné právní úpravy účetního a daňového režimu konkrétní neziskové organizace identifikovat problematická ustanovení právní úpravy Postup práce a použité metody: 1. Studium a obsahová analýza odborné literatury a relevantní legislativy, vymezení základních pojmů a problémů. 2. Sběr dat ve vybrané neziskové organizaci. 3. Případová studie konkrétní neziskové organizace analýza z hlediska vybrané daně a jejího účetního režimu. 4. Vyhodnocení získaných informací, formulace závěrů, vlastních návrhů a doporučení. Při zpracování práce bude využita především metoda popisná, dále analýza a následně syntéza zjištěných informací.

Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů 35 45 stran Seznam odborné literatury: BENDA, Václav. DPH u neziskových subjektů. 2. doplněné vydání. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON, 2009. 168 s. ISBN 978-80-7273-160-2. DRÁBOVÁ, Milena; HOLUBOVÁ, Olga; TOMÍČEK, Milan. Zákon o dani z přidané hodnoty: Komentář. 3. aktualizované vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 660 s. ISBN 978-80-7357-523-6. HOLUBOVÁ, Olga. DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí. 2. aktualizované vyd. Praha : ASPI, a.s., 2006. 112 s. ISBN 80-7357-171-4. KOČÍ, Petr, et al. Nevýdělečné organizace 2008. Praha : ASPI, a.s., 2008. 291 s. ISBN 978-80-7357-330-0. LEDVINKOVÁ, Jana. DPH v příkladech. 7. aktualizované vydání. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2010. 475 s. ISBN 978-80-7263-593-1. PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010. 164 s. ISBN 978-80-7400-190-1. PETRLÍKOVÁ, Blažena. Nevýdělečné organizace a fyzické osoby účtují. 2. aktualizované vydání. Praha : ASPI, a.s., 2006. 128 s. ISBN 80-7357-183-8. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru :základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualiz. Vyd.. Praha : Ekopress, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25. RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace :vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 2007. 238 s. ISBN 97872634040. STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací: zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe. 7. aktualizované vydání. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2009. 306 s. ISBN 978-80-7263-510-8. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Kvapilová Datum zadání bakalářské práce: 22. 11. 2010 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 22. 11. 2010

J méno a příj mení autora: Dana Jandová N ázev baka lářs ké práce: Účetní a daňový režim neziskové organizace Název práce v angličtině: Tax and accounting system of non-profit organization Katedra: veřejné ekonomie Vedoucí bakal ářs ké práce: Ing. Pavla Kvapilová Rok obhajoby: 2012 Anotace Předmětem bakalářské práce Daňový a účetní režim neziskové organizace je analýza účetního a daňového režimu neziskových organizací. První kapitola je věnována rozdělení národního hospodářství a charakteristice neziskových organizací. V druhé části jsou popsány různá kritéria, podle kterých se neziskové organizace člení. Třetí část je zaměřena na účetnictví neziskových organizací a jeho specifika. Daňový režim a zdaňování je rozebráno ve čtvrté kapitole. Jednotlivé daně jsou popsány a větší pozornost je věnována popisu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Poslední část práce na příkladu dvou konkrétních neziskových organizací ukazuje způsob vedení účetnictví a jejich zdaňování. Annotation The subject of the bachelor thesis Tax and accounting system of non-profit organization is an analysis of the accounting and tax system non-profit organizations. The first chapter is devoted on a diversification of national economy and a characteristic of the non-profit organizations. The different criterias, according which are non-profit organizations structured, are described in the second chapter. The third chapter is concentrated on the methods of accounting for non-profit organizations and its specificity. Individual taxes are described and greater attention is devoted on description of income tax and value added tax. On example of two concrete non-profit organizations is shown the way of accounting management and taxation in the last part. Klíčová slova Nezisková organizace, účetnictví, daňový režim, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty. Keywords Non-profit organization, accounting, tax system, corporate income tax, value added tax.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Účetní a daňový režim neziskové organizace vypracovala samostatně pod vedením Ing. Pavly Kvapilové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13. května 2012 vlastnoruční podpis autorky

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Pavle Kvapilové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda také poděkovala paní Evě Malíkové a panu Mgr. Vladislavu Vaňákovi z občanského sdružení Středisko výchovné péče HELP ME a paní Ing. Janě Jaruškové z občanského sdružení Ženy50 za jejich vstřícnost a poskytnuté informace a údaje.

Obsah ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE...3 ÚVOD...9 1 VYMEZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE...11 1.1 Národní hospodářství a jeho rozdělení...11 1.2 Neziskové organizace...12 1.3 Dílčí shrnutí...14 2 ČLENĚNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ...15 2.1 Základní členění...15 2.2 Členění podle třídících znaků...15 2.3 Dílčí shrnutí...18 3 ÚČETNÍ REŽIM NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ...19 3.1 Legislativa...19 3.1.1 Zákon o účetnictví...20 3.1.2 Vyhláška č. 504/2002 Sb...21 3.1.3 Vyhláška č. 410/2009 Sb...24 3.1.4 Vyhláška č. 507/2002 Sb...25 3.2 Dílčí shrnutí...27 4 DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ...28 4.1 Daň z příjmů...28 4.2 Daň z přidané hodnoty...34 4.3 Silniční daň...39 4.4 Daň z nemovitostí...40 4.5 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí...41 4.6 Dílčí shrnutí...43 5 KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ...45 5.1 Středisko výchovné péče HELP ME...45 5.1.1 Správa...46 5.1.2 Hospodaření a účetní režim...47 5.1.3 Zdanění občanského sdružení...49 5.2 Občanské sdružení Ženy50...50 5.2.1 Správa...51 5.2.2 Hospodaření a účetní režim...52 5.2.3 Zdanění občanského sdružení...55 5.3 Problematické oblasti účetního a daňové režimu neziskových organizací...57 5.4 Dílčí shrnutí...59 ZÁVĚR...60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...64 SEZNAM TABULEK...66 SEZNAM SCHÉMAT...66 SEZNAM ZKRATEK...66 SEZNAM PŘÍLOH...66

ÚVOD Neziskové organizace tak, jak je známe dnes, se začaly rozvíjet až po roce 1989, kdy díky změně vládnoucího režimu na demokratický mohlo, a bylo zapotřebí, k jejich rozvoji dojít. Dříve řadu funkcí, které dnes plní, zajišťoval samotný stát. Ten ale tyto funkce většinou z finančních důvodů plnit přestal, a proto musely začít vznikat organizace, které by jej nahradily. Díky tomu začalo docházet ve společnosti k většímu uvědomování si toho, že ne ve všem se mohou lidé spolehnout právě na stát. Začalo se rozvíjet sociální cítění a sounáležitost. Dnes, aniž bychom si to vůbec uvědomili, se s neziskovými organizacemi setkáváme denně a bereme je jako běžnou součást společnosti. Neziskové organizace působí v sociální, vzdělávací, zdravotní, sportovní, kulturní a řadě dalších oblastí. Takovéto činnosti jsou v působnosti především nestátních neziskových organizací. Nadace a nadační fondy, které jsou jedním ze zástupců neziskových organizací, jsou zakládány také velkými společnostmi. Jejich fungování a podpora přináší těmto společnostem určitý druh zviditelnění se a prestiže. Vedle nestátních neziskových organizací existují ještě neziskové organizace státní, které jsou zastoupeny mimo jiné obcemi, kraji, státními fondy apod. Že se tyto řadí také do kategorie neziskových organizací si mnozí lidé ani neuvědomují. Ne stejně rychle, jak neziskové organizace vznikaly a začaly působit ve společnosti, se upravovaly i legislativní podmínky jejich činností a pravidla pro fungování. Ani za více než dvacet let nejsou schváleny potřebné zákony a právní úpravy. Pojem neziskové organizace není do dneška v zákonech nikde definován. Neziskové organizace jsou vymezeny jako subjekty nezaložené za účelem podnikání. Ale ani pro tyto subjekty neexistuje jednotná a vše zahrnující právní úprava. Řídit se tedy musí celou řadou zákonů, vyhlášek, nařízení a metodických doporučení. Pokud splňují znaky dané pro subjekty nezaložené za účelem podnikání, mohou využívat některá účetní a daňová zvýhodnění. To s sebou na druhou stranu přináší nemalé nároky na evidenci a způsob vedení účetnictví. Cílem mé bakalářské práce je na základě analýzy současné právní úpravy účetního a daňového režimu identifikovat problematická ustanovení a dopady, které mají na konkrétní neziskovou organizaci. Práci jsem rozdělila do pěti kapitol. V první je vysvětleno rozdělení národního hospodářství a vymezen pojem neziskové organizace. Druhá kapitola je věnována 9

členění neziskových organizací obecně a dále podle různých kritérií. Účetní režim neziskových organizací a způsob vedení účetnictví je rozebrán ve třetí kapitole a ve čtvrté pak jejich daňový režim a způsob zdaňování. Kapitola je rozdělena podle jednotlivých daní, kdy detailněji jsou popsány daň z příjmu a daň z přidané hodnoty. V poslední, páté, kapitole jsem se zabývala konkrétními neziskovými organizacemi a rozborem zkoumané účetní a daňové problematiky na jejich příkladech. Závěrem jsou zhodnoceny zjištěné skutečnosti a formulovány návrhy a doporučení. Podklady pro zpracování práce byly čerpány z platných právních úprav, zákonů a vyhlášek. Vycházela jsem také z dostupné odborné účetní a daňové literatury. Informace o konkrétních neziskových organizacích jsem získala z jejich výročních zpráv, internetových stránek a během rozhovorů se zástupci těchto organizací. 10

1 VYMEZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Aby mohla být dále rozebrána problematika neziskových organizací, je třeba si nejprve uvědomit, co to neziskové organizace jsou a jaké je jejich postavení v rámci národního hospodářství. Následně bude již možné představit jednotlivé typy neziskových organizací. 1.1 Národní hospodářství a jeho rozdělení Národní hospodářství přestavuje celek, ve kterém probíhají různé hospodářské procesy na území určitého státu a stát tyto procesy řídí a dohlíží nad nimi. Hlavní funkcí národního hospodářství je uspokojování potřeb členů společnosti. Na uspokojování těchto potřeb se podílí svými činnostmi občané, podnikatelské subjekty a stát. Národní hospodářství je možné členit podle různých kritérií, např. podle odvětví, sektoru, vlastnictví a financování a řady dalších. Pro moji práci je nejdůležitější poslední uvedené, kritérium financování, a proto zde další možnosti nebudu dále rozvádět. Z hlediska financování se národní hospodářství dělí na ziskový a neziskový sektor. Dle Streckové: Pro subjekty, fungující v ziskovém sektoru, je charakteristický způsob financování z příjmů získaných prodejem statků na trhu za tržní cenu. Cena je výsledkem vztahu mezi nabídkou a poptávkou. Podmínkou existence subjektů je realizace zisku. 1 V neziskovém sektoru není dosahování zisku hlavním cílem. Tím je dosažení užitku osob, které služby subjektů působících v neziskovém sektoru přijímají. Subjekty neziskového sektoru jsou financovány buď z veřejných financí státních nebo municipálních rozpočtů, anebo z finančních prostředků, získaných od konkrétních fyzických nebo právnických osob za určitým konkrétním, předem definovaným účelem. 2 Neziskový sektor je možné dále rozdělit na podskupiny: neziskový veřejný sektor je spravován a řízen veřejnou správou, bývá financován z veřejných financí, rozhodování probíhá na základě veřejné volby a podléhá veřejné kontrole, 1 STRECKOVÁ, Yvonne; MALÝ, Ivan a kolektiv. Veřejná ekonomie pro školu a praxi. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1998., str. 6 2 STRECKOVÁ, Yvonne; MALÝ, Ivan a kolektiv. Veřejná ekonomie pro školu a praxi. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1998., str. 7 11

neziskový soukromý sektor bývá financován soukromými financemi fyzických a právnických osob, které za to neočekávají finančně vyjádřitelný zisk, sektor domácností ten zaujímá v národním hospodářství podstatné místo v oblasti finančních toků. Rozdělení národního hospodářství ukazuje následující schéma. Schéma 1 Členění národního hospodářství Pramen: autorka na základě STRECKOVÁ Y., MALÝ I. a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi, str. 8 1.2 Neziskové organizace Neziskové organizace nejsou zakládány za účelem dosahování zisku a jejich hlavní činností není podnikání. Jejich hlavním posláním jsou obecně prospěšné činnosti. Jedná se o dobrovolné sdružení občanů, kteří mají společné cíle a jsou ochotni spolupracovat na uspokojování potřeb a zájmů samotných členů nebo druhých lidí. Prosazují obecný zájem společnosti. K rozvoji neziskových organizací začalo v českých podmínkách docházet až po roce 1989, kdy společnost začala přecházet k demokratickým principům. Do dneška ale nedošlo k právně platnému definování neziskové organizace a jejich vznik, činnost, hospodaření a zánik se řídí řadou zvláštních zákonů, které nejsou vždy ve shodě při vymezení, co lze za neziskovou organizaci považovat a co již nikoliv. Nejběžněji používaná a mezinárodně uznávaná definice neziskové organizace je od amerického sociologa Lestera A. Salamona, která říká, že za neziskovou organizaci lze považovat takovou, která splňuje následujících pět znaků. Neziskové organizace tedy jsou: institucionalizované (organizované) mají jistou institucionální strukturu, určitou organizační strukturu a náplň činnosti zakotvené ve zřizovacích listinách či zakládacích smlouvách, soukromé jsou institucionálně oddělené od státní správy, ne vždy však finančně, 12

neziskové není možné přerozdělování zisků z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení organizace; zisk vytvářet mohou, ale tento musí být použit na činnosti, pro které byla založena, samosprávné a nezávislé jsou schopny řídit samy sebe, nejsou ovládány zvenčí a jejich vnitřní struktura je vybavena kontrolními kompetencemi, dobrovolné účast na jejich činnostech je dobrovolná; dobrovolnost může být dána neplacenou prací pro organizaci, dary, nebo přijmutím čestné funkce se správních radách. 3 Podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se za neziskové organizace považují takové, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a jsou to: zájmová sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízeny za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)), obce, organizační složky státu, kraje, příspěvkové organizace, státní fondy, 3 ŠKARABELOVÁ, Simona a kolektiv. Když se řekne nezisková organizace. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2002., str. 7 13

subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon (např. společenství vlastníků jednotek). 4 Znaky, které definují neziskové organizace, kromě výše uvedených, splňují také organizace s mezinárodním prvkem, pokud jejich předmětem podnikání není dosahování zisku, honební společenstva a profesní a jiné komory, a proto je možné i tyto řadit mezi neziskové organizace. 1.3 Dílčí shrnutí V této kapitole je v první části vymezeno rozdělení národního hospodářství podle různých kritérií. Hlavně jsem se věnovala rozdělení podle kritéria dosahování zisku, podle něhož se národní hospodářství člení na ziskový a neziskový sektor. Vhledem k tématu práce je detailněji rozebrán neziskový sektor, který se dělí na veřejný, soukromý a sektor domácností. V druhé části je vymezení neziskové organizace a je zde uvedeno pět znaků, podle kterých jsou definovány. Podle těchto znaků jsou za neziskové organizace považovány takové, které jsou institucionalizované, soukromé, neziskové, samosprávné a nezávislé a dobrovolné. Dále jsou vyjmenovány typy neziskových organizací tak, jak jsou uvedeny v zákoně o dani z příjmů. Ten je definuje jako organizace, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. 4 18 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 14

2 ČLENĚNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Neziskové organizace je možné rozdělit podle základního členění na státní a nestátní neziskové organizace. Toto členění ale není jediné a neziskové organizace je možné dále rozdělit podle různých třídících znaků. 2.1 Základní členění Základní rozdělení neziskových organizací je na organizace státní neziskové a nestátní neziskové. Státními neziskovými organizacemi jsou rozpočtové a příspěvkové organizace. Rozpočtové organizace získávají zdroje svého financování především z veřejných rozpočtů. Příspěvkové jsou financovány také z veřejných rozpočtů, ale mohou mít i jiné zdroje příjmů. Mezi státní neziskové organizace patří především státní školství, státní zdravotnictví, instituce na ochranu životního prostředí, kulturních památek a celá oblast státní správy. Nestátními neziskovými organizacemi jsou: církevní organizace organizace věřících, které zajišťují pro své členy i veřejnost bohoslužby, centra pro rodiny, charity, semináře apod., občanská sdružení sdružení občanů k různým jednorázovým i dlouhodobým účelům dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů 5 ; registraci občanských sdružení provádí Ministerstvo vnitra ČR, obecně prospěšné společnosti jsou právnické osoby založené za účelem poskytování obecně prospěšných služeb; musí zveřejňovat výroční zprávu s přesně stanoveným obsahem, nadace sdružení majetku k přesně vymezenému účelu nejedná se o sdružení osob, ale majetku, který je tvořen vneseným majetkem, dary, výnosy z úroků, nájemného, cenných papírů, příjmy z loterií, tombol, veřejných sbírek a akcí. 2.2 Členění podle třídících znaků Pro výpočet daně z příjmů je postačující vyjmenování neziskových organizací, které jsem uvedla v podkapitole 1.2. Vzhledem k pochopení poslání, funkcí a cílů je třeba vymezit 5 Zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů 15

neziskové organizace také podle dalších kritérií. Jedním z takovýchto kritérií, které uvádí mj. Rektořík, je kritérium zakladatele 6, podle nějž se neziskové organizace člení na: veřejnoprávní organizace založené veřejnou správou, tj. buď státní správou, nebo samosprávou, soukromoprávní organizace založené soukromou právnickou nebo fyzickou osobou, které mohou být i spoluzakladateli, veřejnoprávní instituce ze zákona např. veřejná vysoká škola. Neziskové organizace se dále dle Rektoříka člení podle kritéria globálního charakteru poslání 7 na: neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné ty tvoří obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné sem patří v České republice zejména občanská sdružení, zájmová sdružení právnických osob, sdružení bez právní subjektivity a profesní komory, neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků (včetně krajů a obcí samotných) zahrnují organizační složky státu, organizační složky územních samosprávních celků, příspěvkové organizace státu, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, kraje a obce, ostatní neziskové veřejnoprávní organizace státní fondy, vysoké školy, státní podniky, Český rozhlas, Česká televize, Česká národní banka a Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných do této skupiny spadají neziskové organizace typu akciových společností, společností s ručením omezeným, družstva a společenství vlastníků bytových jednotek. 6 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007., str. 40 7 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007., str. 40 a 43 16

Dalším důležitým kritériem je způsob financování, podle kterého se neziskové organizace dělí na: organizace financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační složky státu a územních celků), organizace financované zčásti z veřejných rozpočtů (politické strany a politická hnutí, církve, příspěvkové organizace, některá občanská sdružení), organizace financované z různých zdrojů (z vlastní činnosti, darů, sbírek, sponzorství), organizace financované především z výsledků realizace svého poslání 8. Rektořík také uvádí členění dle kritéria právně organizační normy na: organizace založené podle zákonů č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, a č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, organizace založené podle ostatních zákonů platných pro neziskové organizace, organizace založené podle zákona č. 513/1991 Sb. - obchodní zákoník a organizace s obdobným charakterem 9. Poslední kritérium, které Rektořík zmiňuje, je kritérium charakteristiky realizovaných činností (oborové členění) 10, podle nějž lze neziskové organizace charakterizovat: a) znaky společnými pro všechny typy neziskových organizací: jsou právnickými osobami (s výjimkou organizačních složek), nejsou založeny za účelem podnikání, nejsou založeny za účelem produkce zisku, uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit, mohou, ale nemusí být financovány z veřejných rozpočtů. b) znaky společné jen pro soukromé neziskové organizace: mají ze zákona povolenou autonomii ve vztahu k vnějšímu okolí, členství v těchto organizacích je realizováno výhradně na principu dobrovolnosti, 8 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007., str. 41 9 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007., str. 41 10 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007., str. 41 17

vytváří většinou neformální struktury sympatizantů, ale vždy v rámci legislativy, podle které byly založeny a podle které realizují svoji činnost. 2.3 Dílčí shrnutí V této kapitole jsem se věnovala členění neziskových organizací. Dle základního členění se neziskové organizace dělí na státní a nestátní. Státními neziskovými organizacemi jsou rozpočtové a příspěvkové organizace. Těmito jsou hlavně instituce zabývající se ochranou životního prostředí a kulturních památek, instituce působící v oblasti státního školství, státního zdravotnictví a celá oblast státní správy. Nestátními neziskovými organizacemi jsou církevní organizace, občanská sdružení, obecně prospěšné organizace a nadace. V druhé podkapitole jsou neziskové organizace rozčleněny podle třídících znaků. Mezi tyto patří kritérium zakladatele, kritérium globálního charakteru poslání, způsobu financování, právně organizační normy a kritérium charakteristiky realizovaných činností, neboli oborovému členění. U každého kritéria je pak uvedeno rozčlenění na jednotlivé skupiny. 18

3 ÚČETNÍ REŽIM NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Neziskové organizace jsou samostatnými právnickými osobami a platí pro ně zákony a právní úpravy jako pro ostatní subjekty. Na rozdíl od nich je ale u neziskových organizací důležitá činnost organizace, se kterou pak souvisí zdanění a tím požadavky na vedení předepsané dokumentace, účetnictví. Činnost, kterou se nezisková organizace zabývá, nebo pro kterou byla založena, musí být uvedena ve zřizovacích listinách, zakládacích smlouvách a stanovách. Takováto se nazývá hlavní činnost. Kromě ní může být např. pro získávání dodatečných příjmů vykonávána ještě hospodářská (vedlejší) činnost. Účetnictví neziskové organizace je ucelený systém informací, který, pokud je správně a úplně veden, podává informace o stavu a pohybu majetku a dalších aktiv, závazků a dalších pasiv, dále o nákladech, o výnosech a o výsledku hospodaření během účetního období. Účetnictví plní celou řadu funkcí. Mezi hlavní se řadí: informační je nejdůležitější a spočívá v poskytování informací interním i externím uživatelům o ekonomické situaci organizace; registrační vedení soustavných zápisů o podnikových jevech a skutečnostech v organizaci; dokumentační uvádí přehled o minulém hospodářském dění v organizaci a je základem pro vyměření daňových povinností; dispoziční podává podklady k řízení organizace; kontrolní umožňuje kontrolu hospodaření organizace, stavu majetku, pohledávek a závazků. 3.1 Legislativa Vedení účetnictví neziskových organizací se řídí následujícími zákony a právními předpisy: zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o 19

účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, vyhláškou č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, Českými účetními standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání č. 401 až 414 a Českými účetními standardy pro územně samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu č. 701 až 704. 3.1.1 Zákon o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je základním právním předpisem pro vedení účetnictví a stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. 11 Vztahuje se na právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, zahraniční osoby, které v České republice podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku a ostatní fyzické osoby v zákoně vymezené. Všechny tyto subjekty se nazývají účetními jednotkami dle zákona o účetnictví a účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření, které jsou stanoveny jako předmět účetnictví, podvojnými zápisy. Účetnictví je vždy vedeno za účetní období, kterým je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Účetním obdobím je většinou kalendářní rok, ale může jím být i hospodářský rok, tj. období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce než je leden. 12 Hospodářský rok využívají např. neziskové organizace působící ve sféře vzdělávání, pro které je výhodné, aby se hospodářský rok shodoval s rokem školním. 11 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace : vznik účetnictví daně. 11. aktualiz. vyd. Olomouc : ANAG, 2011., str. 87 12 3 odst. 2 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 20

Zákonem je stanoveno vedení účetnictví v plném a zjednodušeném rozsahu. Přednostně vede účetní jednotka účetnictví v plném rozsahu, ale zákonem jsou vymezeny i organizace, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Jsou to občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociální anebo jiných potřeb svých členů, příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne zřizovatel a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon. 13 Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, nevytváří rezervy a opravné položky a sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek. 14 Při účtování v plném rozsahu jsou zápisy prováděny podle časového hlediska do deníku, podle věcného hlediska do hlavní knihy, které jsou pak podrobně zapsány ještě do knih analytické evidence, a do knih podrozvahových účtů. Některým typům neziskových organizací, které jsou přesně uvedeny v 38a zákona o účetnictví, za splnění podmínky, že jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 mil. Kč, je ponechána možnost vést jednoduché účetnictví. Tato výjimka měla být pouze dočasná, aby se tyto neziskové organizace organizačně a technicky připravily na přechod na účetnictví, ale platnost výjimky není v současné době nijak časově omezena a může být zrušena až novelou zákona o účetnictví. 3.1.2 Vyhláška č. 504/2002 Sb. Ministerstvo financí vydává k zákonu o účetnictví formou vyhlášek prováděcí předpisy. Pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, je to Vyhláška č. 504/2002 Sb. Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, 13 9 odst. 3 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 14 13a odst. 1 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 21

b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce, d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky, e) směrnou účtovou osnovu, f) účetní metody a jejich použití g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví. 15 Účetní jednotky, kterých se tato vyhláška přesně týká, jsou uvedeny v 2 vyhlášky. Vyhláška dále stanoví požadavky na účetní závěrku, a to v 3 vyhlášky. Účetní závěrka musí zahrnovat rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu. V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označovaní položek rozvahy (bilance) se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce. Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce. Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. 16 Účetní závěrka se sestavuje v plném nebo zjednodušeném rozsahu. V zjednodušeném rozsahu může jedna položka rozvahy obsahovat i několik účtových skupin a v rámci skupiny i několik skupinových účtů. Položka rozvahy je pak úhrnem mezisoučtů příslušných účtových skupin. Obdobné je to i u výkazu zisku a ztráty, kdy sumy jednotlivých nákladových a výnosových položek vzniknou sumarizací skupinových účtů. Účetní závěrka v plném rozsahu musí být sestavena dle příloh č. 1 a č. 2 vyhlášky. V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv. Tyto jsou uváděny ve stavu k rozvahovému dni a ke konci minulého účetního období. Položky rozvahy celkových aktiv a celkových pasiv se musejí rovnat. Obsah jednotlivých položek rozvahy je uveden v 7-25 vyhlášky, ve kterých je popsáno, co do jednotlivých položek patří a je zařazeno. 15 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik účetnictví daně. 11. aktualiz. vyd. Olomouc : ANAG, 2011., str. 130 16 3 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 22

Ve výkazu zisku a ztráty jsou dle přílohy č. 2 vyhlášky uvedeny konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů, které musí být rozdělené na hlavní a hospodářskou činnost. Uváděny jsou pouze stavy k rozvahovému dni. Výsledek hospodaření se uvádí před zdaněním a po zdanění samostatně pro hlavní a pro hospodářskou činnost. Třetím povinným výkazem účetní závěrky je příloha, ve které jsou uvedeny základní informace o účetní jednotce, použitých účetních metodách a způsobu zpracování účetních záznamů. Uvádějí se zde všechny významné události mající vliv na sestavení účetní závěrky, dále pak průměrný evidenční stav zaměstnanců, přehled splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přehled splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních orgánů. Uveden by měl být i přehled o poskytnutých a přijatých úvěrech a půjčkách, dotacích a darech. 17 Další části vyhlášky se věnují směrné účtové osnově, která je uvedena v příloze č. 3, a účetním metodám. Mezi těmito je v 42a upraven přechod ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví, kde je postup přechodu popsán. Vyhláška obsahuje tři přílohy: Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance), Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty a Směrnou účtovou osnovu. Na tuto vyhlášku navazují České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, a to konkrétně standardy č. 401 414. Přehled daných standardů je uveden v následující tabulce. 17 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik účetnictví daně. 11. aktualiz. vyd. Olomouc : ANAG, 2011., str. 144-145 23

Tabulka 1 České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů Číslo Název 401 Účty a zásady účtování na účtech 402 Otevírání a uzavírání účetních knih 403 Inventarizační rozdíly 404 Kursové rozdíly 405 Deriváty 406 Operace s cennými papíry a podíly 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhůtě splatnosti 408 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 409 Dlouhodobý majetek 410 Zásoby 411 Zúčtovací vztahy 412 Náklady a výnosy 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky 414 Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví Pramen: České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 3.1.3 Vyhláška č. 410/2009 Sb. Jako pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, tak i pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky a organizační složky státu vydalo Ministerstvo financí Vyhlášku č. 410/2009 Sb., která obdobně upravuje a provádí některá ustanovení zákona o účetnictví. I tato vyhláška stanovuje pro vedení účetnictví v plném a 24

zjednodušeném rozsahu: rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení přehledu o změnách vlastního kapitálu, směrnou účtovou osnovu, účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování a postupy tvorby a použití rezerv, závazný vzor částí účetní závěrky. 18 Obdobně jako u předchozí vyhlášky je i v této nejdříve definován rozsah účetní závěrky. Ta se skládá navíc ještě z přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu. Vyhláška stanoví, co se do jednotlivých částí účetní závěrky uvádí, co musí obsahovat a co je třeba do jednotlivých výkazů zahrnout. Uvedeny také jsou některé účetní metody a podrobnosti ke směrné účtové osnově. Vyhláška má sedm příloh, ve kterých jsou vzory rozvahy a výkazu zisku a ztráty pro jednotlivé účetní jednotky, kterých se vyhláška týká. Vzor přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách vlastního kapitálu, příloh a přehledu tvorby a použití fondu privatizace. Poslední přílohou je směrná účtová osnova. Na vyhlášku č. 410/2009 Sb. navazují České účetní standardy č. 701 až 704. 3.1.4 Vyhláška č. 507/2002 Sb. Zákonem o účetnictví byl zrušen pojem jednoduché účetnictví a tím i vyhláška č. 507/2002 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě 18 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., pro některé vybrané účetní jednotky 25

jednoduchého účetnictví. Přesto mohou některá občanská sdružení a církve dále účtovat podle této vyhlášky. Jejich příjmy ale nesmí překročit hranici 3 mil. Kč. Z pohledu zákona tak nastává nestandardní situace, kdy některé účetní jednotky mohou účtovat způsobem, který zákon nezná. Vyhláška stanoví obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví k zajištění sestavení přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích. Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví musí vést tyto účetní knihy: peněžní deník, knihu závazků a pohledávek, pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů. Peněžní deník obsahuje nejméně informace o příjmech a výdajích peněžních prostředků v hotovosti a jejich zůstatcích, příjmech a výdajích peněžních prostředků na účtech u finančních institucí a jejich zůstatcích. Informace se uvádějí v členění příjmů a výdajů, které je potřebné pro zjištění základu daně z příjmů. Peněžní deník dále obsahuje informace o průběžných položkách účtovaných na základě účetních dokladů, o převodech peněžních prostředků v hotovosti na účet a z účtu a mezi účty u finančních institucí. 19 V knize pohledávek a závazků jsou uvedeny informace o pohledávkách a závazcích z obchodních vztahů, pohledávkách z poskytnutých záloh a půjček, závazcích z přijatých záloh, půjček a úvěrů a ostatních pohledávkách a závazcích. Informace o dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku, finančním majetku, zásobách, oceňovacích rozdílech k nabytému majetku, dalších složkách majetku a závazcích z pracovněprávních vztahů se evidují v pomocných knihách. Kromě údajů z pomocných knih o závazcích z pracovněprávních vztahů se informace z ostatních účetních knih uvádějí v přehledu o majetku a závazcích. Pro neziskovou organizaci jako účetní jednotku je důležité, aby sledovala zvlášť příjmy a výdaje, které jsou a nejsou předmětem daně z příjmů, a plnění zdanitelná a osvobozená od daně z přidané hodnoty. Účetní závěrka je prováděna v souladu se zákonem o účetnictví a je sestavován přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které jsou přílohou daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. 19 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 507/2002 Sb., pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví 26

3.2 Dílčí shrnutí Tato kapitola popisuje účetní režim neziskových organizací. V úvodu kapitoly jsem definovala, co to je účetnictví a jaké plní funkce. Dále je vymezena legislativa platná pro vedení účetnictví neziskových organizací. Nejdůležitějším dokumentem je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. K tomuto zákonu jsou Ministerstvem financí pro jednotlivé typy účetních jednotek vydávány vyhlášky, které provádějí některé ustanovení zákona o účetnictví. Pro neziskové organizace to jsou Vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, Vyhláška č. 410/2009 Sb., pro některé vybrané účetní jednotky, kterými jsou územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky a organizační složky státu, a Vyhláška č. 507/2002 Sb., pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Konkrétní neziskové organizace, které analyzuji v poslední kapitole mé práce, jsou občanskými sdruženími, a proto jsem hlavní pozornost věnovala prvně uvedené Vyhlášce č. 504/2002 Sb. Na uvedené vyhlášky navazují ještě české účetní standardy. Pro neziskové organizace jsou to č. 401 414 a jsou v nich definovány pojmy, uvedeny popisy účetních metod a postupy účtování. Neziskové organizace jsou povinny vést účetnictví stejně jako každý jiný účetní subjekt. Účetnictví zpracovávají v plném, nebo zjednodušeném rozsahu a některé, zákonem přesně dané, neziskové organizace mohou stále ještě vést jednoduché účetnictví. Specifické požadavky na vedení účetnictví neziskových organizací jsou dány jejich daňovým režimem, kdy pro správné stanovení daňových povinností musí účtovat zvlášť o svých jednotlivých činnostech. Daňovému režimu neziskových organizací bude věnována následující kapitola. 27

4 DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Obecná definice daně je, že se jedná o zákonem danou, povinnou platbu do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí, nenávratností a neekvivalentností. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech. Daně rozděluje daňová soustava České republiky na daně přímé a nepřímé. Mezi přímé daně jsou zařazeny daně z příjmů, a to daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických, a daně majetkové, tedy daň silniční, daň z nemovitostí a daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Nepřímými daněmi jsou daně univerzální, kam spadá daň z přidané hodnoty, selektivní daně zahrnující spotřební daně (např. z vína, z piva, z tabákových výrobků a další), a cla, která mají povahu spotřební daně. I když mohou neziskové organizace využívat řadu daňových zvýhodnění a osvobození, neznamená to, že se jich daně netýkají. V souvislosti se svojí činností se mohou setkat s daní z příjmů právnických osob, daní z přidané hodnoty, silniční daní, daní z nemovitostí a daní dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. Tyto daně budou jednotlivě níže rozebrány. 4.1 Daň z příjmů Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví podmínky zdanění pro fyzické i právnické osoby. Protože neziskové organizace jsou právnickými osobami, týkají se jich ustanovení pro právnické osoby. Dle zákona jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob: osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu a podílové fondy, poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen; tito mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. 20 20 17 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 28

Zákon dále vymezuje poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, a těmito jsou zejména: zájmová sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízeny za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, obce, organizační složky státu, kraje, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon (např. společenství vlastníků jednotek). 21 Zdaňovacím obdobím je kalendářní, nebo hospodářský rok, případně účetní období, které může být delší než je 12 po sobě nepřetržitě jdoucích měsíců. U neziskových organizací je důležité rozdělení na hlavní a vedlejší (doplňkové) činnosti. Hlavní činnost musí být uvedena ve zřizovacích, zakladatelských listinách a ve statutu organizace a je to činnost, která vyplývá z poslání organizace a pro kterou byla zřízena nebo založena. Vedlejší (doplňkové) činnosti mohou být možným zdrojem financování hlavní činnosti. Podle druhu vykonávané takovéto činnosti s ní ale může být spojena nutnost získání živnostenského oprávnění pro její provozování. 21 18 odst. 3 a 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 29

Dani z příjmů podléhají u neziskových organizací příjmy z vedlejší (doplňkové) činnosti a příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání - hlavní činnosti, pokud tyto jsou vyšší než náklady na ně vynaložené, a proto musí neziskové organizace vést účetnictví tak, aby byly nejpozději ke dni účetní závěrky schopny rozlišit příjmy a náklady (výdaje), které jsou předmětem daně, a příjmy a náklady (výdaje), které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny. Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů: příjmy dosažené v hlavní činnosti, pokud jsou vyšší náklady než vynaložené příjmy, Zisk a ztrátu nelze vzájemně kompenzovat. U neziskových organizací tedy není možné, aby, v případě, že dosáhla v některé ze svých činností zisk nebo ztrátu, tímto kompenzovala ztrátu nebo zisk z jiné činnosti. úroky z vkladů na běžném účtu, dotace, státní podpory, podpory z rozpočtů obcí, pokud jsou poskytovány v souladu s rozpočtovými pravidly, může se jednat o podpory z rozpočtů jiných zemí, příjem z pronájmu, který je příjmem státního rozpočtu, kdy vlastníkem pronajímaného majetku je stát, příjmy získané nabytím akcií, příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva. 22 Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů osvobozené od daně: členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, u registrovaných církví a náboženských společností příjmy z kostelních sbírek, církevních úkonů, příspěvků členů, u poplatníků, kteří vznikli za účelem vlastnictví domů, příjmy z cenově regulovaného nájemného, úrokové výnosy plynoucí z prostředků veřejných sbírek pořádaných pro veřejně prospěšnou činnost, příjmy v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované v souladu se 22 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007., str. 156 a 157 30

zákonem o dobrovolnické službě. 23 Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů zdaňované zvláštní sazbou: zdaňované zvláštní sazbou daně 15 % - výnosy z dividend a podíly na zisku z účasti na společnostech s ručením omezeným, podíl na likvidačním zůstatku akcionáře v a.s. nebo s.r.o. 24 Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů zdaňované v samostatném základu daně: zdaňované zvláštní sazbou daně 15 % - příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, a to z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku. Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů zahrnované do základu daně: z reklam, z členských příspěvků, vyjma osvobozených, z nájemného, s výjimkou pronájmu a prodeje státního majetku podle zvláštního právního předpisu, z úroků na jiných než běžném účtu. U určitých typů poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně všechny příjmy. Jsou to veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a poskytovatelé zdravotních služeb. U těchto poplatníků nejsou předmětem daně příjmy z investičních transferů a dotací a z úroků z vkladů na běžném účtu. Všechny příjmy, s výjimkou příjmů z investičních dotací a z úroků z vkladů na běžném účtu, jsou předmětem daně také u poplatníků poskytujících veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání. Zvláštní režim je stanoven i pro zdravotní pojišťovny a zákonem jsou vyjmenovány příjmy, které u těchto nejsou předmětem daně. Jsou to např. příjmy z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, z pokut a penále, z náhrad škod a další. 25 23 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007., str. 157 24 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007., str. 157 a 158 25 18 odst. 5, 13, 14 a 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 31

Pro výpočet základu daně je třeba nejdříve roztřídit jednotlivé příjmy. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. 26 Postup stanovení základu daně ukazuje následující schéma. Schéma 2 Postup pro zjištění základu daně Pramen: autorka na základě STUCHLÍKOVÁ, H., KOMRSKOVÁ, S.: Zdaňování neziskových organizací: zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností, str. 40 Od základu daně lze dále odečíst odčitatelné položky: daňovou ztrátu ta vzniká, pokud daňově uznatelné náklady převýší příjmy zdaňované v základu daně. Daňová ztráta se vyměřuje a je možné ji odečíst nejdéle v 26 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 32