Sociální politika je jedním ze základních pilířů vzdělání v oboru sociální činnost. Je třeba pochopit teoretický rámec a souvislosti mezi konkrétním sociálním problémem, který je z jiných pohledů probírán v dalších předmětech (Vybrané sociální problémy, Metody sociální práce) a návaznost na český systém sociálního zabezpečení. Kromě základní terminologie se tento učební materiál zabývá podrobnějším popisem systému sociálního zabezpečení a jednotlivými sociálními situacemi jako je mateřství a rodičovství, stáří, smrt, nezaměstnanost, sociální exkluze a dalšími vybranými problémy z komplexního pohledu sociální politiky. V současné době probíhají, v návaznosti na připravované a nově schválené zákony, změny v legislativě. Materiál byl připravován v říjnu 2010 a zde používané zákony, předpisy a normy jsou platné k tomuto datu. Pro kvalitní orientaci v aktuální problematice je třeba sledovat internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, na kterých jsou uváděné momentálně platné informace. Velká část definic a základních informací je čerpána a zjednodušena z knihy prof. JUDr. Igora Tomeše Sociální politika teorie a mezinárodní zkušenost, kterou vydalo v roce 1996 nakladatelství Socioklub v Praze, s jeho laskavým souhlasem, za což děkuji. Mgr. Magdaléna Skřivánková, říjen 2010 1

OBSAH 1. Základní terminologie 5 1.1. Sociální politika 6 1.2. Sociální ochrana 7 1.3. Sociální správa 9 1.4. Sociální zabezpečení 10 1.5. Sociální pojištění 13 1.6. Státní sociální podpora 20 1.7. Sociální pomoc 36 1.8. Záchranná sociální síť 49 1.9. Sociální past 50 1.10. Sociální smír 51 2. Sociální událost 53 2.1. Úvod do problematiky 54 2.2. Nemoc jako sociální událost 55 2.3. Invalidita jako sociální událost 59 2.4. Stáří jako sociální událost 62 2.5. Smrt jako sociální událost 65 2.6. Mateřství a rodičovství jako sociální událost, výchova dítěte a rodina 68 2.7. Problematika náhradní rodinné péče 71 2.8. Problematika ústavní péče o děti a mládež 78 2.9. Chudoba jako sociální událost 85 2.10. Nezaměstnanost jako sociální událost 91 2.11. Sociální dezintegrace jako sociální událost 107 3. Nástroje sociální politiky 109 3.1. Základní termíny z oblasti nástrojů sociální politiky 110 3.2. Služby 113 3.2.1. Vysvětlení základní terminologie 113 3.2.2. Sociální poradenství ( 37) 114 3.2.3. Služby sociální péče ( 38) 114 3.2.4. Služby sociální prevence ( 53) 117 3.2.5. Podmínky poskytování sociálních služeb 119 2

3.2.6. Financování nestátních organizací poskytovatelů sociálních služeb 119 4. Subjekty a objekty sociální politiky 121 4.1. Subjekty sociální politiky 122 4.1.1. Stát jako sociální systém 123 4.1.2. Obce jako sociální subjekty 123 4.1.3. Nestátní organizace jako sociální subjekty 124 4.2. Objekty sociální politiky (skupiny, jednotlivci) 127 4.2.1. Skupiny 127 4.2.2. Jednotlivci 128 5. Komunitní sociální politika a komunitní plánování 129 5.1. Komunitní plánování 130 5.2. Hodnoty komunitního plánování 131 5.3. Postup při vytváření komunitního plánu 132 5.4. Cíle komunitního plánování 132 3

4

KAPITOLA 1. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE 5

1. 1. Sociální politiku vnímáme jako politiku orientovanou na člověka, na rozvoj a kultivaci jeho životních podmínek, dispozic k rozvoji jeho osobnosti a kvality života 1. Z toho je zřejmé, že sociální politika je komplexní soubor nejrůznějších činností a opatření, které směřují k naplnění výše uvedených cílů. Sociální politika nemůže existovat samostatně, stejně jako stát nemůže nevyvíjet sociální politiku. Sociální politika jde ruku v ruce s politikou hospodářskou a s dalšími politikami státu. Ke každé ekonomické úrovni státu patří určitá úroveň sociální politiky. Podle Tomeše 2 je sociální politika soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo udržení a fungování svého nebo jiného (státního, obecního) sociálního systému. Toto úsilí je soustavné a cílené. Jeho výsledkem je činnost (fungování) nebo změna (transformace) systému. Popisovat oblast sociální politiky je relativně komplikované, protože často se jednotliví autoři studií o sociální politice neshodují ani v terminologii. Jones (Velká Británie) považuje sociální politiku za oblast úžasné nejistoty. 3 Wilensky (USA) označuje sociální politiku za matnou pojmovou kategorii, která je někdy tak široká, že zaujímá tři čtvrtiny veškeré vládní činnosti, a někdy tak úzká, že se omezuje jen na důchodové zajištění chudých. 4 Madison (USA) uvádí přes stoupající zájem o sociální politiku tato zůstává i nadále prchavým pojmem, bez jakékoliv univerzální dohody, pokud běží o její obsah, cíle nebo nejlepší analytickou metodu 4 De Laubier (Francie) souhrn národních opatření, která v souhlase s rozvojem myšlenky sociálních práv mají za účel zlepšit životní podmínky obyvatelstva v rámci daných hospodářských a politických možností země Fragniere et Girod (Švýcarsko) veškerá činnost státu, týkající se řešení sociálních problémů 1 Krebs, V. : Sociální politika, ASPI, Praha 2002 2 Tomeš, I.: Sociální politika teorie a mezinárodní zkušenost, Socioklub, Praha 2001 3 Munková, G.: Sociální politika v evropských zemích, Karolinum, Praha 2004 4 Munková, G.: Sociální politika v evropských zemích, Karolinum, Praha 2004 6

Obecně je tedy sociální politika určitý typ vládní politiky, který se většinou dále větví na různé oblasti, např. zdravotní, bytovou, důchodovou, rodinnou atd., případně důchodové zajištění, zdravotní péči, sociální pomoc, školství, bytovou politiku, oblast zaměstnání a přípravy na povolání. Zařazení jednotlivých úseků do sociální oblasti je spíše věcí kulturního návyku. Při studiu sociální politiky musíme vždy sledovat dva aspekty ekonomický a sociální, které se navzájem prolínají. 1. 2. SOCIÁLNÍ OCHRANA Realizací sociální politiky se vytvářejí systémy sociálních institucí, kterými se dosahuje určitá úroveň realizace ústavních práv občanů. Dosažený stav se postupně nazýval sociální bezpečnost, sociální zabezpečení, social welfare a sociální ochrana. Podle mezinárodních dokumentů (úmluvy, charty, pakty, doporučení) sociální zabezpečení poskytuje ochranu a pomoc lidem v případě: ohrožení zdraví a nemoci nezaměstnanosti zdravotního poškození a invalidity pracovního úrazu a nemoci z povolání stáří mateřství rodičovství úmrtí živitele Nástroje sociálního zabezpečení jsou: sociální pojištění sociální podpora sociální pomoc sociální služby Social welfare (pojem se používá v tomto znění, protože nemáme adekvátní český pojem, který by plně vystihl význam slova fare well míti se nebo 7

konati dobře). Social welfare 5 se v sociálním státě zpravidla uskutečňuje sociálním a zdravotním pojištěním, státními podporami, sociální pomocí občanům a sociálními službami. Spočívá v : donucení subjektů něco konat (povinné pojištění) vlastní činnosti (podpory, pomoc či služby) podpoře činnosti jiných subjektů (soukromoprávní iniciativy spolků, církví, jednotlivců atd.) Podpora může být legislativní, hmotná (zapůjčení objektů, odborného personálu atd.) nebo finanční (subvence, daňové úlevy ) Zahrnuje jak zabezpečení dávkami (peněžními a věcnými), tak i službami. Sociální ochrana Sociální ochrana vyjadřuje systematické úsilí veřejnoprávního subjektu o řešení obtížných životních situací, které vedou k ekonomické nebo sociální nouzi a které občané nejsou schopni řešit vlastními silami nebo silami své rodiny či sousedskou výpomocí. Zahrnuje soubor všech nástrojů, které výše uvedené situace pomáhají řešit (sociální prevence, bezpečnost práce, ochrana životního prostředí.) Sociální ochrana se rozlišuje na preventivní, terapeutickou a rehabilitační (integrační a reintegrační). Preventivní sociální ochrana zahrnuje všechny kontrolní mechanismy, které zabraňují (předcházejí) nebo zpomalují procesy narušující integritu osobnosti, její biogenní, psychogenní nebo sociogenní složky. K takovým mechanismům patří zejména hygienické a medicínské (preventivní) služby, psychologické poradenství nebo ambulantní sociální práce, inspekce práce či bezpečnosti práce, policie atp. Preventivní sociální ochrana se člení na: obecnou (věcně určenou) adresnou (osobně určenou) 5 Tomeš, I.: Sociální politika teorie a mezinárodní zkušenost, Socioklub, Praha 2001 8

Obecná obecné zákazy, např. zákazy skládek, koupání, zaměstnávání na více než 8 hodin denně, nebo příkazy, chování nařízení všem, kterých se příkaz týká (druhově určené subjekty) Adresná individuálně určené zákazy nebo příkazy preventivní povahy, tj. zákazy a příkazy týkající se individuálně určených subjektů, směřující ke: chráněné osobě, jako jsou např. karanténa, používání ochranných prostředků, k jinému občanovi (osobě), aby něco poskytl, vykonal, nevykonal nebo se zdržel jednání vůči jiné konkrétní osobě, např. poskytnutí volna v pracovním poměru (dovolená na zotavenou, volna pro pracovní neschopnost atp.), poskytnutí ochranných pracovních prostředků Terapeutická sociální ochrana je zpravidla individuální. Váže se ke vzniklé sociální potřebě. Jeden subjekt poskytuje jinému věc nebo službu, a to buď povinně (obligatorně) nebo dobrovolně (fakultativně), aby jej chránil před zánikem nebo mu jinak pomohl zvládnout důsledky biogenních, psychogenních nebo sociogenních změn jeho osobnosti, které není schopen sám překonat. Rehabilitační a integrační ochrana člověka je nejmladším odvětvím sociální ochrany. Jeden subjekt pomáhá jinému subjektu setrvat nebo se znovu začlenit do obvyklého (přirozeného) sociálního prostředí a zachovat nebo obnovit obvyklé činnosti (funkce, role) tím, že mu pomůže zvládnout důsledky změn biogenních, psychogenních či sociogenních složek jeho osobnosti, které není schopen zvládnout vlastními silami. 1. 3. SOCIÁLNÍ SPRÁVA Sociální správa vykonává dvě funkce: mocenskou zejména kontrolní a policejní, kdy dozírá nad dodržováním právních předpisů služební kdy občanům poskytuje služby a spravuje rozdělování státních prostředků, získaných z poplatků a daní na sociální účely, jak jsou definovány právním řádem. Poskytuje občanům sociální služby. 9

1. 4. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ PRAMENEM PRÁVA JSOU NÁSLEDUJÍCÍ DOKUMENTY zákon č. 528/1991 Sb. o organizaci a provádění soc. zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 114/1988 Sb. o působnosti orgánů ČR v soc. zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje: nemocenské pojištění (zaměstnanců a osob postavených jim v tomto pojištění na roveň, OSVČ) důchodové pojištění ORGÁNY, které sociální zabezpečení zabezpečují: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Krajský úřad kraje v samostatné působnosti Obecní úřad s rozšířenou působností Pověřený obecní úřad Obecní úřad obce v samostatné působnosti MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR řídí a kontroluje státní správy v sociálním zabezpečení zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení ministr může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociální pomoci zajišťuje úkoly související z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení KRAJSKÝ ÚŘAD řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení plní funkci dozoru nad poskytováním sociálních služeb organizacemi a občany a ukládá opatření k odstranění zjištěných závad KRAJ V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI zřizuje a spravuje zařízení sociální péče a ústavy sociální péče rozhoduje o přijetí do ústavů sociální péče, které spravuje, o ukončení pobytu v nich, o přemístění a úhradě za služby 10

OBECNÍ ÚŘADY při poskytování dávek sociální péče poskytuje občanům odbornou pomoc OBEC organizuje a poskytuje sociální pomoc občanům v rozsahu stanoveném tímto zákonem = ve spolupráci se státními orgány, občanskými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi a jednotlivci vyhledává občany, kteří potřebují sociální pomoc pokud poskytování služeb a dávek, které je třeba těmto občanům poskytnout, není v působnosti obce, upozorní na tyto občany obecní úřad obce s rozšířenou působností (příp. poskytnutí dávek a služeb zprostředkují) OBEC V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI zabezpečuje účast TZP občanů na společném stravování napomáhá zapojení TZP občanům do kulturního a společenského života podílí se na řešení otázek bydlení TZP občanů POVĚŘENÝ OBECNÍ ÚŘAD rozhoduje o poskytování opakujících se peněžitých dávek, příspěvku na zvýšené životní náklady, příspěvku při péči a příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvku úplně nebo prakticky nevidomým OBECNÍ ÚŘAD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ rozhoduje o poskytování o jednorázových příspěvků na opatření zvláštních pomůcek občanům tělesně, zrakově a sluchově postiženým o příspěvku na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla o příspěvku na provoz motorového vozidla o příspěvku na úpravu bytu, o přiznání mimořádných výhod TZP občanům o bezúročných půjček TZP občanům, jimiž byl přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla o příspěvku na individuální dopravu provádí pro účely rozhodování o příspěvku na péči sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnost (provádí sociální pracovník) 11

zasílá žádost o posouzení stupně závislosti osoby, součástí je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek vyplácí příspěvek na péči vydává průkazy mimořádných výhod, vede jejich evidenci a rozhoduje o jejich neplatnosti ÚŘADY PRÁCE podílí se na posuzování stupně závislosti osob žádajících o příspěvek na péči (vychází ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře) sdělí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností výsledek posouzení stupně závislosti osob ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ rozhoduje o dávkách důchodového pojištění a zařizuje výplaty rozhoduje ve věci žádostí o zmírnění či odstraňování tvrdosti zákona rozhoduje o odvoláních ve věcech OSSZ OSSZ poskytují dávky nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání a zařizují její výplatu poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech soc. zabezpečení provádějí nemocenské pojištění o OSVČ o zaměstnancům malých organizací (do 25 pracovníků) o občanům se ZPS připravujících se pro pracovní uplatnění vedou potřebné statistiky o soc. zabezpečení o evidence pro účely důchodového pojištění OSVČ a dobrovolných plátců o evidence práce neschopných občanů opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí ČSSZ o dávkách důchodového pojištění kontrolují povinnosti občanů a malých organizací o sociálním pojištění kontrolují lékařské rozhodnutí o nároku a výši nemocenského pojištění 12

1. 5. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Důchodové pojištění 6 Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Popis systému Český důchodový systém se skládá ze dvou částí. Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. DÁVKY DŮCHODOVÉHO 169 984 513 ZABEZPEČENÍ celkem starobní 132 519 258 výdaje v 1. pololetí 2010 (v tis. Kč) invalidní pro invaliditu III.stupně 15 789 636 invalidní pro invaliditu II.stupně 2 094 156 v tom invalidní pro invaliditu I.stupně 6 230 122 vdovský 10 582 264 vdovecký 1 133 159 sirotčí 1 635 917 Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Tento pilíř však není v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, ale v působnosti Ministerstva financí. 6 www.mpsv.cz 13

V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje. Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Druhy dávek Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: starobní, invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí. Důchod se skládá ze dvou složek, a to: ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a z procentní výměry. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu a nebo sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění jinak. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů). Nemocenské pojištění Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní 14

neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění. Obecné informace Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Systém dávek nemocenského pojištění Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství. Z nemocenského pojištění OSVČ se poskytují 2 dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství. Podmínky nároku na dávky Nemocenské Zaměstnanci: uznání dočasné neschopnosti k práci či nařízená karanténa, účast na nemocenském pojištění nebo trvání ochranné lhůty v době vzniku dočasné pracovní neschopnosti, 15

nevykonávání práce v tom zaměstnání, z něhož bylo nemocenské přiznáno, nárok od 15. dne trvání uznané pracovní neschopnosti do konce pracovní neschopnosti, max. však 380 dnů Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne). OSVČ (mimo podmínek stanovených pro zaměstnance) nesmí v době pracovní neschopnosti nebo karantény osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, musí mít zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění, musí být účastna nemocenského pojištění OSVČ po dobu aspoň 3 měsíců před vznikem pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, a) který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost b) u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost ( nebo mu byla nařízena karanténa) v dob útěku z místa vazby nebo místa VTOS Nárok na nemocenské ve výši 50% má ten pojištěnec, který si přivodil dočasnou pracovní neschopnost a) zaviněnou účastí ve rvačce, b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku Za dočasnou pracovní neschopnost se nepovažuje ošetřování zaměstnance: a) v nočním sanatoriu, b) v době detoxikace po požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek, s výjimkou případů, kdy pojištěnec tyto látky požil bez vlastního zavinění c) při poskytování zdravotní péče v osobním zájmu z kosmetických nebo estetických důvodů za úhradu pojištěncem 16

Ošetřovné Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování : a) dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz b) jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytné ošetřování jinou fyzickou osobou nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytné ošetřování jinou fyzickou osobou c) pečuje o dítě mladší 10 let, protože: 1. školské zařízení ( ) je uzavřeno z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události 2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení ( ) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba, kterou zaměstnanec ošetřuje, žije se zaměstnancem ve společné domácnosti. To neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. V případě rozvodu rodičů a svěření dítěte do společné péče nebo střídavé výchovy obou rodičů za domácnost považujeme domácnost každého z těchto rodičů. Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních 9 kalendářních dnů, popř. nejvýše 16 kalendářních dnů, jde-li o zaměstnance, který je osamělý a má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Osamělý zaměstnanec se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý, rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství. Za osamělého zaměstnance se považuje i zaměstnanec, jehož manželka (manžel) je ve VTOS a v některých dalších případech (viz zákon 18/2006 Sb.) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství či mateřství: Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má těhotná zaměstnankyně, která byla převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních předpisů zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství. 17

Týká se to i těhotných žen, které byly například: odvolány z dosavadního služebního místa, neboť to vyžadovala jejich bezpečnost a ochrana zdraví při práci a byly ustanoveny na jiné služební místo činné v uměleckém oboru, převedeny na jinou práci, protože z důvodu těhotenství nemohly veřejně vystupovat byly jim upraveny pracovní podmínky, a to např. - sníženo množství požadované práce a pracovního tempa - zproštěny výkonu noční práce (služby v noci) Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem, který měla zaměstnankyně před tím, než byla převedena na jinou práci a průměrným denním započitatelným příjmem po převedení na jinou práci. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu. Peněžitá pomoc v mateřství Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pojištěnka, která porodila dítě, před porodem má v době nejdříve od počátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7 týdne po porodu dítěte. V této dohodě musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat a den porodu, podpis matky dítěte musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. 18

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje maximálně 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě žen, které porodily více dětí současně a starají se alespoň o dvě z nich. U pojištěnce se poskytuje max. 22 týdnů, resp. 31 týdnů. Poznámka: stejně jako u rodičovské dovolené se zde dá do budoucna očekávat změna terminologie, vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2010 je možné, aby peněžitou pomoc v mateřství pobíral i muž, je poněkud absurdní, aby se této dávce i do budoucna říkalo pomoc v mateřství. Procentní sazba Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu příslušnou procentní sazbou, aktuální údaje naleznete na serveru www.mpsv.cz. Uplatňování nároku na dávky Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Žena, která do své trvalé péče nahrazující péči mateřskou převzala dítě, uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství předložením své písemné žádosti. Žádost o dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele, OSVČ u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Nárok na dávky nemocenského pojištění má i zaměstnanec, kterému skončil pracovní poměr, v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 dnů od skončení zaměstnání. Jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. 19

Speciální příklady na zamyšlení: - Paní Nosálová jde na plánovanou kosmetickou operaci (zmenšení nosu), doba pobytu na klinice plastické chirurgie a doba rekonvalescence po zákroku je plánovaná na 21 dní. - Slečna Nápadná jde na plánovanou kosmetickou operaci (zmenšení prsou) na lékařské doporučení. - Pan Žíznivý má plánovaný nástup na šestitýdenní pobyt do protialkoholní léčebny. - Pan Hrubý přepadne obchod s mobilními telefony, majitel ho ale postřelí. Pravděpodobná doba léčení zranění, která panu Hrubému způsobil, bude asi 5 týdnů. - Pan Násoska se vrací opilý z restaurace, spadne do výkopu a zlomí si nohu, předpokládaná doba léčení je 6 týdnů. - Auto pana Vytočeného nabourá na křižovatce auto pana Silnějšího, pan Vytočený nečeká na příjezd Policie ČR, s panem Silnějším se začne prát a pan Silnější panu Vytočenému zlomí nos a ruku, což si pravděpodobně vyžádá léčení, které bude trvat 24 dní. 1. 6. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA 7 Státní sociální podpora je výrazem sociálního přerozdělování (redistribuce) a státem organizované solidarity. Je to soustava nároková a nepříspěvková (na rozdíl od sociálního pojištění, kdy na dávky ze systému sociálního pojištění má nárok pouze ten, kdo je systému účasten). Státní sociální podporou jsou občané státem povinně zabezpečení pro případ státem uznané sociální události (rodičovství a výchovy dětí). Dávky jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Na člověka je pohlíženo jakožto na občana, nikoliv jako na zaměstnance. 7 www.mpsv.cz 20

Konstrukce dávek státní sociální podpory je odvozena od životního minima. Státní sociální podpora pokrývá rodině zejména zvýšené náklady vyvolané přítomností osob, které dosud nejsou výdělečně činné (nezaopatřené děti) a dále řešit situace, na něž rodina vlastními silami nestačí. Výše dávek je vždy nižší, než skutečné náklady. Právní úprava: zákon č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Druhy dávek: Dávky poskytované v závislosti na příjmu (testované): přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, Ostatní dávky (netestované): rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné, dávky pěstounské péče, - příspěvek na úhradu potřeb dítěte, - odměna pěstouna, - příspěvek při převzetí dítěte, - příspěvek na zakoupení motorového vozidla, Obecné podmínky nároku na dávky a uplatnění nároku Trvalý pobyt nárok na dávku má pouze osoba, která má trvalý pobyt na území ČR (občan ČR nebo cizinec s povolením k dlouhodobému či trvalému pobytu vydaným orgány cizinecké a pohraniční policie, příp. osoba se statutem uprchlíka). U dávek poskytovaných v závislosti na příjmu musí podmínku trvalého pobytu splňovat všechny společně posuzované osoby. Rodina za rodinu se považuje oprávněná osoba a osoby společně posuzované, které žijí ve společné domácnosti. 21

Životní minimum částky stanovené podle zákona o životním minimu (č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jsou základem pro stanovení nároku na dávky (u testovaných), Nezaopatřené dítě je dítě mladší 26 let, které: - plní povinnou školní docházku, - připravuje se na budoucí povolání (studuje), - pro nemoc nebo úraz se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo pracovat, - pro nepříznivý zdravotní stav je neschopné pracovat. Žádost o dávky se podává písemně na předepsaném formuláři. Výplaty dávek dávky jsou opakované nebo jednorázové, způsob výplaty je buď v hotovosti H poukázkou nebo na účet u peněžního ústavu, příjemce výplaty je oprávněná osoba, zákonný zástupce oprávněné osoby (je-li oprávněná osoba nezletilá) nebo zvláštní příjemce. Zvláštní příjemce je ustanoven formou správního rozhodnutí okresním úřadem v případě, kdy výplatou dávky dosavadnímu příjemci by se zřejmě nedosáhlo účelu, ke kterému má dávka sloužit, výplatou dávky dosavadnímu příjemci by byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat nebo oprávněná osoba nemůže dávky přijímat v tomto případě musí oprávněná osoba s ustanovením zvláštního příjemce souhlasit. Dávky poskytované v závislosti na příjmu testované Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. 22