Přehled sociálních dávek v roce 2009 27.12.08 - http://www.blesk.cz/clanek/106266/prehled-socialnich-davek-v-roce-2009.html Český sociální systém procházel v uplynulých dvou letech výraznými změnami. Rok 2009 navazuje na rok předchozí a přináší některé další změny, a to především v oblasti nemocenského pojištění a trhu práce. 1) Přídavek na dítě Nárok má nezaopatřené dítě do 26 let, které žije v rodině s rozhodným příjmem nižším, než je 2,4násobek životního minima rodiny. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku dítěte: Věk nezaopatřeného dítěte Výše přídavku na dítě měsíčně v Kč od 1. ledna 2009 do 6 let 500 6-15 let 610 15-26 let 700 2) Sociální příplatek Nárok má rodič, který se stará alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,0násobek životního minima rodiny. Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí Životní minimum rodiny Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek od 1.1 2009 (2,0násobek životního minima) jedno do 6 let 7080 Kč 14 160 Kč dvě 5,8 let 9040 Kč 18 080 Kč tři 5,8,12 let 11 000 Kč 22 000 Kč čtyři 5,8,12,16 let 13250 Kč 26 500 Kč 4) Příspěvek na bydlení Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.1) 5) Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je stanoven ve třech výměrách daných v pevných měsíčních částkách. zvýšené (11 400 Kč), základní (7 600 Kč) a snížené (3 800 Kč). Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let. 1
Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: rychlejší čerpání rodičovského příspěvku po peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den, klasické čerpání po PPM v základní výměře (7 600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM, pomalejší čerpání po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3 800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte. 6) Dávky pěstounské péče U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte). Pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a toto dítě nepobírá příspěvek na péči, náleží rodiči od 1. 1. 2009 rodičovský příspěvek ve výši 3 000 Kč od 7 do 10 let věku dítěte. Rodiče dětí dlouhodobě zdravotně postižených nebo dětí dlouhodobě těžce zdravotně postižených starších 7 let, které nepobírají příspěvek na péči, musí podat novou žádost o rodičovský příspěvek. Příspěvek náleží těmto rodičům od 1. ledna 2009. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Odměna pěstouna ve zvláštních případech Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na nákup motorového vozidla 7) Porodné Výše porodného činí 13 000 Kč na každé narozené dítě. 8) Pohřebné Pohřebné náleží jednorázově osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. 2
Změny od ledna 2009 17. 12. 2008 Novinky - http://www.novinky.cz/clanek/156931-od-ledna-budou-prvni-tri-dnynemoci-bez-penez.html Od ledna začíná v sociální oblasti platit mnoho novinek. Opět se změní nemocenská, a tak budou první tři dny marodění neplacené. Více peněz v nemoci ale dostanou lidé s vyššími příjmy. Zvýší se penze důchodcům. Stoupne peněžitá pomoc v mateřství až na 28 890 korun měsíčně. Přísnější pravidla budou platit pro dlouhodobě nezaměstnané a o měsíc se zkrátí podpora v nezaměstnanosti. Penzisté si od ledna v průměru polepší o 330 korun měsíčně. Poroste ale jen procentní část důchodů, která závisí na výši platu a délce pojištění. Ta se zvýší o 4,4 procenta. Základní výměra bude i nadále činit 2170 korun měsíčně. Více tak vzrostou penze vysoké než nízké. Kdo má průměrnou mzdu, prodělá Změny se opět dotknou nemocných. Za první měsíc marodění dostanou méně peněz všichni, kdo mají příjmy nižší než asi 24 000 Kč hrubého měsíčně. Tolik je zhruba nyní průměrná mzda v ČR, které ale zdaleka ne všichni dosáhnou. Lidé s vyššími příjmy si naopak polepší až o tisícikoruny (podrobněji viz tabulka). Maximální měsíční nemocenská se zvýší z 10 848 na 20 069 korun. Posunou se totiž stávající redukční hranice pro výpočet vyměřovacího základu. Nově se pak budou při výpočtu nemocenské zohledňovat příjmy asi do 71 000 korun měsíčně, pokud je z nich odvedeno nemocenské pojištění. Doposud to bylo jen do hranice zhruba 24 000 korun. Kolik dostaneme za první měsíc nemoci: od září 2008 hrubá měsíční 10 000 5028 20 000 9492 40 000 10 848 60 000 10 848 80 000 10 848 od ledna 2009 mzda nemocenské náhrada mzdy nemocenské celkem 1712 2848 4560 3424 5696 9120 5748 9456 15 204 6888 11 344 18 232 7621 12 448 20 069 3
Jak stoupne mateřská měsíční hrubá mzda rok 2008 (v Kč) rok 2009 (v Kč) 10 000 6840 6930 15 000 10 230 10 380 20 000 12 750 13 830 25 000 14 370 16 980 30 000 14 370 19 050 35 000 14 370 21 120 40 000 14 370 22 350 45 000 14 370 23 370 50 000 14 370 24 390 55 000 14 370 25 440 60 000 14 370 26 460 65 000 14 370 27 510 70 000 14 370 28 560 75 000 14 370 28 890 80 000 14 370 28 890 Nemocenskou bude ale stát vyplácet až od patnáctého kalendářního dne marodění. Během prvních čtrnácti kalendářních dní vyplatí stonajícím náhradu mzdy zaměstnavatel. Má ale povinnost ji zaplatit až od čtvrtého pracovního dne, a to jen za následující pracovní, nikoli kalendářní dny. První tři pracovní dny lidé nebudou mít na náhradu výdělku nárok. To však neznamená, že by ji dostávat nemohli, pokud se tak se zaměstnavatelem domluví. Výše náhrady mzdy se bude počítat ne jako nemocenská z průměrných denních, ale z hodinových příjmů. Ty budou opět redukovány. Z 90 % se započítá částka do 137,55 koruny, z 60 % částka mezi 137,55 koruny a 206,15 koruny a ze 30 % částka mezi 206,15 a 412,30 koruny. Náhrada mzdy pak bude činit šedesát procent takto redukovaného hodinového základu. Mateřská vzroste u vyšších příjmů Podobně jako nemocenská se zvýší také peněžitá pomoc v mateřství. Její maximální částka vzroste z letošních 14 370 korun na 28 890 korun měsíčně. Těm, kdo vydělávají méně než 16 500 korun hrubého měsíčně, se ale mateřská zvýší jen minimálně. Posuny redukčních hranic jim nepomohou a projeví se tak jen to, že od ledna bude mateřská činit 70 procent místo dosavadních 69 procent denního vyměřovacího základu. Méně se mateřská zvýší také tomu, kdo ji začne brát ještě v tomto roce. 4
Od ledna bude navíc možné, aby s dítětem od sedmého týdne po porodu zůstal doma muž a peněžitou pomoc čerpal on. Podobně se budou moci rodiče vystřídat i v péči o nemocné dítě. Tvrdší podmínky pro lidi bez práce Změny od ledna čekají také nezaměstnané. Podpora se jim zkrátí o měsíc. V závislosti na věku ji budou místo 6, 9 nebo 12 měsíců dostávat 5, 8 nebo 11 měsíců. První měsíce ale budou dostávat peněz více než nyní. První dva to bude 65 % místo dosavadních 50 % průměrného čistého příjmu. Další dva měsíce 50 % a po zbytek doby stejně jako dosud 45 %. Maximální výše podpory bude 13 307 místo letošních 12 250 korun. Přibude ale také způsobů, jak nezaměstnaného vyřadit z evidence úřadu práce. Půjde to například tehdy, když po více než pěti měsících v evidenci bez vážného důvodu odmítne rekvalifikaci. Podporu nedostane ani ten, kdo v posledním půl roce dvakrát odešel z místa zprostředkovaného úřadem práce. Dávky podle dobrovolných hodin Další novinkou je to, že se bude výše příspěvku na živobytí, dávky hmotné nouze, odvíjet od počtu dobrovolně odpracovaných hodin. Lidé budou mít po šesti měsících jejich pobírání nárok jen na existenční minimum (2020 Kč měsíčně). Na životní minimum (3126 korun měsíčně) dosáhnou, pokud dobrovolně odpracují alespoň dvacet hodin za měsíc. Pokud se prokážou více než třiceti hodinami dobrovolné práce, dostanou ještě bonus 500 korun měsíčně. Dobrovolnou práci mají organizovat městské a obecní úřady, nebude to však jejich povinností. Ty budou rozhodovat také o tom, zda budou dávky hmotné nouze vyplácet v poukázkách nebo hotově. Dlouhodobě evidovaným nezaměstnaným se od příštího roku také zkrátí doba, která jim bude počítána jako náhradní doba pojištění na důchod. Pokud již nemají nárok na podporu, započítávají se jim nyní z této doby maximálně tři roky v evidenci. Od ledna to bude pro nezaměstnané mladší 55 let maximálně jeden rok. 5
Změny v oblasti sociálních dávek od 1. ledna 2009 http://www.mumost.cz/radnice/socialni/2008/socialni2009.pdf Rok 2009 přinese další změny v sociální oblasti V roce 2008 došlo k několika novelizacím zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Některé z těchto novelizací nabývají účinnosti již od 1. ledna 2009. Od roku 2009 dojde k dalšímu, a to velmi citelnému, zpřísnění podmínek pro ty, kteří se vědomě a prokazatelně vyhýbají práci. U osob, které pobírají příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců bude částka živobytí činit pouze částku existenčního minima, tj. částku 2020,- Kč. Toto ustanovení se nebude vztahovat na určité zákonem stanovené skupiny osob. Nebude se vztahovat například na osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi, dále na osoby kterým je více než 65 let, jsou poživateli starobního důchodu či jsou plně invalidní. Zpřísnění podmínek se nebude dále vztahovat na osoby dočasně práce neschopné, případně na osoby pobírající nemocenské dávky z důvodu těhotenství a mateřství, na rodiče celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě (kteří z důvodu této péče pobírají rodičovský příspěvek), či na osoby osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, stupni III anebo ve stupni IV, je-li tato pomoc vykonávána v rozsahu nejméně 80 % základní týdenní pracovní doby. Naopak budou nadále zvýhodněny osoby, které se skutečně snaží zvýšit si příjem vlastní prací, tedy pracují na běžném trhu práce či v rámci institutů aktivní politiky zaměstnanosti vykonávají veřejně prospěšné práce či krátkodobé zaměstnání nebo které se snaží uchovat si, popř. rozvinout své pracovní návyky a pracovní potenciál a vykonávají určité činnosti v rámci dobrovolnické nebo veřejné služby v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci. Částka živobytí těchto osob bude činit částku životního minima, popřípadě navýšenou o částku 300 Kč, pokud tato osoba prokáže, že hledá zaměstnání a má zvýšené náklady na dopravu, telefon a korespondenci. Další novinkou bude od 1. ledna 2009 právě institut veřejné služby. Veřejnou službou se rozumí pomoc obci v záležitostech, které jsou v zájmu obce, zejména při zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba bude vykonávána osobami v hmotné nouzi na základě písemné smlouvy uzavřené s obcí. Za výkon veřejné služby nebude náležet odměna. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je obec povinna poskytnout ochranné pracovní prostředky a uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Ministerstvo práce a sociálních věcí může poskytnout obci dotaci ke krytí pojistného. Dotace je v průběhu kalendářního roku obci poskytována zálohově a po skončení kalendářního roku ji obec zúčtuje podle skutečně vynaložených výdajů. Obec je oprávněna požádat příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi o poskytnutí informací o tom, zda osoba vykonávající veřejnou službu již někdy veřejnou službu vykonávala a jak byla hodnocena. 6
V roce 2010 čekají oblast pomoci v hmotné nouzi další důležité změny. Dojde ke stanovení jednoznačnějších pravidel pro stanovení formy, v jaké bude dávka pomoci v hmotné nouzi poskytována a zavede se nová forma výplaty dávky elektronický platební prostředek. Účelem je zabránit užití dávky k jinému účelu, než ke kterému má sloužit. Současně se posiluje ochrana bydlení osob, a to výslovnou povinností ustanovit zvláštního příjemce v případech, kdy by hrozila ztráta bydlení v důsledku nedodržování platební disciplíny. Pro úplnost uvádíme přehled částek životního a existenčního minima: Částka životního minima jednotlivce činí 3 126 Kč měsíčně. Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí 2 880 Kč měsíčně. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně a) 2 600 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, b) 2 250 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, c) 1 960 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, d) 1 600 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. Částka existenčního minima osoby činí 2 020 Kč měsíčně. Jedná se o minimální hranicí příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Životní minimum představuje minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb Částky životního minima, potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, jsou odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a u nezaopatřených dětí i podle věku. 7