R o č n í k 2005. V ě s t n í k MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH

R o č n í k 2005 V ě s t n í k MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 9 Vydáno: ZÁŘÍ 2005 Kč OBSAH ZÁVAZNÁ OPATŘENÍ 3. Statut a Jednací řád Komise pro kategorizaci léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely Ministerstva zdravotnictví.................................................... str. 2 METODICKÁ OPATŘENÍ 6. Hygienické zabezpečení rukou ve zdravotní péči.................................. str. 13 7. Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku................. str. 20 8. Celoplošný screening vrozené katarakty v ČR..................................... str. 27 9. Kritéria a podmínky programu pro screening karcinomu děložního hrdla v ČR........... str. 28 ZPRÁVY A SDĚLENÍ 1. Vzdělávací program v oboru dětská chirurgie - oprava............................... str. 34 2. Stanoviska komise pro posuzování rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky.... str. 38 3. Odsouhlasené specifické léčebné programy v období duben - červen 2005............... str. 40 4. Evidence držitelů osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na veřejné zdraví... str. 42 5. Oznámení o vydání Českého lékopisu 2005....................................... str. 43 6. Průběžná informace o platných právních předpisech a směrnicích (instrukcích) vydaných na úseku Ministerstva zdravotnictví publikovaných ve Sbírce zákonů - doplnění............. str. 43 7. Sdělení Redakce Věstníku Ministerstva zdravotnictví o opravě tiskové chyby v metodickém opatření č. 1 - Výsledky dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro 2. pololetí 2005 v částce 7 z roku 2005....... str. 44

Z Á V A Z N Á O P A T Ř E N Í 3. STATUT A JEDNACÍ ŘÁD KOMISE PRO KATEGORIZACI LÉČIV A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ZN.: FAR REF.: MUDr. Katarína Bartíková, tel. 22497 linka 2409 Ministryně zdravotnictví vydává tento Statut (část A) a Jednací řád (část B) Komise pro kategorizaci léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely Ministerstva zdravotnictví: ČÁST A Statut Článek 1 1. Komise pro kategorizaci léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely Ministerstva zdravotnictví (dále jen komise ) je podle ustanovení 70 odst. 6 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, odborným poradním sborem Ministerstva zdravotnictví (dále jen ministerstvo ). Komise nemá vlastní právní subjektivitu a žádnou rozhodovací pravomoc. 2. Předmětem činnosti komise je kritické, objektivní a nestranné zpracovávání: a) odborného hodnocení návrhů doručených ministerstvu na stanovení a změny úhrad 1) z prostředků veřejného zdravotního pojištění a omezení hrazení léčiv 2) a potravin pro zvláštní lékařské účely 3) ; b) odborného stanoviska k námitkám proti nedodržení zveřejněných základních principů (příloha č. 1), standardních postupů (příloha č. 2), metodiky hodnocení (příloha č. 3); c) návrhu evidence, třídění (klasifikace) a standardů hodnocení za účelem hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění potravin pro zvláštní lékařské účely (dále jen PZLÚ ). 1 ) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2 ) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3 ) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 2

Článek 2 1. Při zpracovávání odborného stanoviska komise postupuje podle ministerstvem předem stanovených a zveřejněných pravidel, standardních postupů a metodiky hodnocení léčivých látek (přílohy č. 1 až č. 3). 2. Pokud není možné postupovat podle standardního postupu a metodiky hodnocení (přílohy č. 2 a č. 3), anebo nastane situace, která doposud není v těchto materiálech popsána, komise navrhne řešení. Správnost hodnocení situace, ve které je nezbytné postupovat odchylně od standardního postupu a metodiky hodnocení, jakož i návrh řešení, jsou akceptovány až po schválení věcně příslušným útvarem ministerstva. Poté je navržené řešení uplatňováno pro všechny další obdobné situace. 3. Odborná stanoviska komise jsou podkladem pro: a) zpracování vyhlášek dle zmocnění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, b) doplnění standardních postupů a metodiky hodnocení pro následující období. Článek 3 1. Předsedu komise a její členy jmenuje a odvolává ministryně zdravotnictví. Jednotlivé organizace jsou ministerstvem písemně vyzvány k delegování svých zástupců. Název organizace Počet zástupců Ministerstvo zdravotnictví (včetně SÚKL) 4+1 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 2 Svaz zdravotních pojišťoven ČR 1 Česká lékařská společnost JEP 1 Odborné lékařské společnosti nesdružené v ČLS JEP 1 (dle odbornosti) Česká lékařská komora 1 Česká lékárnická komora 1 Česká stomatologická komora 1 Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR Lékařský odborový klub 1 1 Svaz pacientů ČR 1 Národní rada zdravotně postižených 1 Asociace výrobců léčiv 2 (status pozorovatele) 2. Členství v komisi zaniká písemnou rezignací na členství odvoláním ministryní zdravotnictví a smrtí. 3. Členství a činnost v komisi jsou bezplatné a čestné. 3

4. Na žádost člena komise může být v odůvodněných případech se svolením ministryně zdravotnictví, případně věcně příslušného náměstka, člen komise zastoupen na jejím jednání. Na jednání komise si může každý člen přizvat nejvíce 2 poradce. 5. Člen komise je povinen účastnit se jednání a plnit aktivně úkoly komise. 6. Člen komise je dále povinen neprodleně písemně sdělovat předsedovi komise veškeré skutečnosti, které by mohly ovlivnit nestrannost jeho rozhodování. Takovými jsou především činnosti vykonávané v zájmu a pro výrobce, obchodní zastoupení výrobců, distributory léčiv nebo PZLÚ (přednášky, podpory studií, konzultace apod.) a požitky plynoucí z těchto činností. 7. Pokud jsou součástí hodnocení návrhů také informace, které jsou předmětem obchodních tajemství nebo ochrany utajovaných skutečností, je každý, kdo se v souvislosti s jednáním komise s takovými informacemi seznámil, povinen zachovávat mlčenlivost. 8. Podmínkou jmenování členem komise je předložení čestného prohlášení ke skutečnostem, které by mohly být považovány za střet zájmů či podjatost. Zároveň vyjádří souhlas s tím, že v případě požádání třetí stranou, bude toto prohlášení zveřejněno. Článek 4 1. Předseda komise je zaměstnancem ministerstva. Koordinuje a řídí činnost komise a odpovídá za dodržování požadavků (přílohy č. 1 až č. 3) při činnostech komise. V případě zjištění nedostatků, upozorňuje členy komise a zároveň věcně příslušné zaměstnance ministerstva. Po dobu nepřítomnosti předsedy komise jej zastupuje jiný zaměstnanec ministerstva. 2. Výdaje spojené s organizační činností komise hradí ministerstvo. Ostatní náhrady, zejména ušlého výdělku, cestovních a jiných výdajů nese organizace, jejíž zástupce byl jmenován členem komise. Článek 5 Dohled nad činností komise 1. Dohled nad činností komise vykonává věcně příslušný útvar ministerstva. 2. V rámci dohledu nad činností komise ministerstvo sleduje zejména: a) transparentnost při zpracovávání hodnocení návrhů kategorizační komisí a rozkladů námitek (tj. zejména písemná stanoviska, jejich jednoznačnost, věcná doloženost); b) správnost postupů a striktní dodržování pravidel a metod hodnocení (přílohy č. 1 až č. 3); c) úplnost, objektivitu a kvalitu poskytnutých hodnocení návrhů a odborných analýz k námitkám. 4

3. Pokud jsou výsledky práce komise převzaty příslušným útvarem ministerstva, jsou veškeré výsledky práce komise používány a považovány za výsledky činnosti ministerstva, tj. případné další či přetrvávající stížnosti a námitky jsou řešeny věcně příslušnými útvary pro řešení stížností a provádění kontrol. 4. V případech, kdy podklady zpracované komisí neodpovídají požadavkům podle čl. 5 odst. 2 a přílohám č. 1 až č. 3 tohoto příkazu, nelze komisí připravená hodnocení, analýzy návrhů atd. považovat za dostačující pro činnost ministerstva. Část B Jednací řád Článek 6 1. Komise pracuje kontinuálně, schází se nejméně 2x ročně. Návrh termínu zasedání je předem konzultován a stanoven tak, aby vyhovoval nadpoloviční většině členů. Komisi svolává a řídí předseda, v jeho nepřítomnosti jiný zaměstnanec ministerstva. 2. V situacích, které z jednoznačně uvedených důvodů, nelze řešit standardním způsobem dle zveřejněných postupů a metodiky (viz čl. 2 odst. 2) a na návrhu standardního řešení není shoda, se za návrh postupu komise považuje řešení, na kterém se shodne nadpoloviční většina členů komise. 3. V případě uvedeném v odstavci 2 jsou všechna stanoviska členů komise přesně zapsána. 4. Z každého setkání členů komise je pořizován zápis, který obsahuje požadavky pro hodnocení či analýzy a termíny pro jejich dodání. Zápisy jsou veřejně přístupné. Slouží pro informování třetích stran a tím garantují transparentnost a zpětnou dohledatelnost i jiných než písemných a technicko-administrativních stanovisek. 5. Zápis je před zveřejněním rozeslán členům komise k připomínkám. Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., v. r. ministryně zdravotnictví 5

Příloha č.1 Základní principy stanovování výše úhrad léčivých látek a potravin pro zvláštní lékařské účely Cíl Umožnit dostupnost zdravotní péče využívající registrované léčivé přípravky, evidované potraviny pro zvláštní lékařské účely tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zvyšování spoluúčasti pacientů na této léčbě a nebyly vynakládány prostředky veřejného zdravotního pojištění neodůvodněně. Uvedeného cíle je třeba dosáhnout s respektováním objemu finančních prostředků vymezených na hrazení poskytnuté zdravotní péče, včetně předepsaných léčivých přípravků a potřeby dosažení ekonomické rovnováhy systému financování zdravotnictví a zároveň podněcovat výzkum a vývoj u nových léčivých přípravků. Základní charakteristiky 1. stanovování výše úhrad léčivým látkám a potravinám pro zvláštní lékařské účely (dále PZLÚ) a omezení pro čerpání těchto úhrad z prostředků veřejného zdravotního pojištění je kontinuální proces, v rámci kterého je: - stanovena výše úhrady a omezení pro hrazení nově registrovaným léčivým látkám / PZLÚ doposud nehrazeným, - přehodnocena výše již stanovených úhrad a omezení; 2. výše popsané procesy probíhají v daném legislativním prostředí, vymezeném zejména zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ); 3. zákonem jsou stanoveny skupiny léčivých látek a PZLÚ a uložena povinnost, hradit plně nejméně jeden léčivý přípravek /PZLÚ v rámci každé skupiny; 4. proces stanovení výše úhrad a omezení musí být popsán od požadavků na vstupní informace, metody jejich posuzování až po zpracování výstupů. Základní principy stanovování úhrad 1. nejméně 1 léčivý přípravek / PZLÚ v zákonem definované skupině plně hrazen - v rámci skupiny stanovené zákonem, stanovit výši úhrad tak, aby byl nejméně jeden léčivý přípravek / PZLÚ plně hrazen, - MF s účinnosti od 1.7. vyhlašuje každoročně maximální ceny všem léčivým přípravkům / PZLÚ, které mohou být obchodovány a hrazeny v ČR; k tomuto datu, t.j. k 1.7., by měla vždy nabýt účinnost novela vyhlášky stanovující výši úhrad jednotlivých léčivých látek; 2. referenční systém úhrad léčivých látek / PZLÚ prokázaný léčebný přínos 1) každé léčivé látky / PZLÚ, která má být / je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění musí být standardním způsobem porovnán 2) s prokázaným léčebným přínosem všech léčivých látek podobných, určených k léčbě ve 1 ) v dané době uznávanými metodami a postupy pro získávání důkazů v klinické praxi. 2 ) jehož metodika je popsaná a opakovaná pro všechny případy. 6

stejné, či obdobné indikaci; úhrada za dávkový ekvivalent 3) pro celou skupinu látek takto vymezených je stanovena na úrovni nejnižší úhrady v dané skupině; 3. kontinuální vyhledávání, vyhodnocování a uplatňování informací o léčebné účinnosti hrazených látek v procesu stanovování výše úhrad. Příloha č. 2 Standard postupů při stanovení / změně výše úhrady, omezení jejího čerpání a formy předepisování léčivého přípravku Cíle: - Identifikovat postavení předmětné léčivé látky vůči jiným léčivým látkám obchodovaným v ČR. - Stanovit aktuální ekonomické souvislosti předmětné látky a aplikovat toto pro další látky obchodované v ČR, které náleží do skupiny podobných léčivých látek, a to v rámci reálného rozpočtu výdajů na léčiva. Charakteristika: Uvedený postup umožní transparentnost, reprodukovatelnost, dohledatelnost a relevantní doložitelnost konkrétních výstupů. V rozsahu platným právním řádem vymezených práv a povinností (zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, platný výměr MF o cenách ) bude standardní postup při stanovení / změně výše úhrady, omezení jejího čerpání a způsobu vydávání léčivého přípravku probíhat v následujících krocích: 1. Iniciování změny: - podání návrhu v rozsahu předem definovaných a zveřejněných informací (návrhy jsou podávány průběžně); - datum zahájení přípravy návrhu novely vyhlášky je zveřejněn nejméně 5 pracovních dnů předem. Návrhy doručené k tomuto datu, je možné zařadit do zpracování. Návrhy doručené po tomto termínu, jsou evidovány a zařazeny pro zpracování do následující novely. 2. Kontrola formální úplnosti návrhu - v případě zjištění formálních nedostatků, vrácení návrhu a požádání o doplnění ve stanoveném čase; - v případě nedoplnění / nedodržení požadovaného termínu vrácení návrhu a požádání o doplnění bez stanovení lhůty. 3. Zveřejnění seznamu formálně úplných návrhů přijatých do termínu zahájení přípravy novely vyhlášky, včetně základní charakteristiky jednotlivých návrhů. 3 ) porovnatelný pro léčivé látky určené k použití ve stejné či obdobné indikaci. 7

4. Kontrola aktuálnosti, úplnosti a validity poskytnutých údajů - vyhledání relevantních údajů ve veřejně dostupných databázích (Clinical Evidence BMJ, Cochrane Library, Health Development Agency NHS, Micromedex, NICE) o předmětném léčivém přípravku, resp. o léčivých látkách podobných, pokud jsou obchodované v ČR; - vyhledání relevantních ekonomických údajů z oficiálních materiálů jednotlivých zemí EU např.: seznamů cen / úhrad ze zemí EU o předmětném léčivém přípravku, resp. o léčivých látkách podobných, vývoje spotřeb o léčivech obchodovaných v ČR. 5. Analýza získaných údajů - klasifikace údajů dle míry relevantnosti vzhledem k cílům. 6. Identifikace - postavení léčivé látky vůči jiným léčivým látkám obchodovaným v ČR; - na základě porovnání relevantně doloženého terapeutického přínosu léčivé látky v dané indikaci s přínosem jiných léčivých látek obchodovaných v ČR (ev. jiných léčebných postupů); - ekvivalentního množství léčivé látky vůči jiným léčivým látkám, kterým lze v daném čase (den, kůra...) dosáhnout porovnatelného léčebného výsledku; - vyžádání odborného oponentského stanoviska pro definování postavení léčivé látky; - ekonomických souvislostí předmětné léčivé látky dle identifikace její pozice. 7. Průběžné zveřejňování - seznam analyzovaných údajů; - identifikace postavení léčivé látky včetně ekvivalence definovaných množství; - oponentský posudek. 8. Návrh výše úhrady - pro předmětnou léčivou látku; - aplikace tohoto návrhu v rámci skupiny léčivých látek podobných s uplatněním principu referenční úhrady. 9. Průběžné zveřejňování / odvolání - vzhledem k omezenému času pro přípravu je nezbytné výstupy kroků 7. a 8. zveřejňovat průběžně; - průběžné přijímání a evidence odvolání. 9a) Pracování odvolání administrativně-technické připomínky realizovány ihned; - porovnání skutečností uvedených ve věcných a doložených odvoláních dle bodu 5. 9b) Průběžné zveřejnění analýzy odvolání - seznam nově poskytnutých relevantních údajů / skutečností (ev. i okolností týkajících se údajů již analyzovaných); - identifikace pozice léčivé látky vůči jiným léčivým látkám obchodovaným v ČR; - identifikace ekonomických souvislostí předmětné léčivé látky dle identifikace její pozice. 9c) Průběžné zveřejňování a zapracování odvolání. 8

10. Předložení návrhu vyhlášky jednotlivým místům vnitřního a vnějšího připomínkového řízení - přednesení stanovisek k odvoláním jiného než administrativně-technického charakteru. 11. Vypořádání připomínek. Příloha č. 3 Metodika pro posuzování informací o léčivé látce, ev. galenické formě léčivé látky pro účely stanovení výše úhrady / změny výše úhrady anebo podmínek pro její realizaci anebo formy pro její předepisování 1. Získání informací o léčivé látce Metodika vyhledávání (klíčové slovo účinná látka, název intervence nejčastěji diagnóza, název nemoci, příp. symptomu). Kromě odborných - klinických a ekonomických informací s přesnou citací zdroje informace zprostředkované žadatelem jsou doplněny informacemi ze standardních zdrojů: 1.1. o klinické efektivitě: http://www.nice.org.uk; http://www.update-software.com/ccweb/cochrane/revabstr/mainindex.htm; http://www.clinicalevidence.com; http://www.hda-online.org.uk/html/research/evidencebase.html; http: //www.micromedex.com; 1.2. o reálném předepisování - včetně neregistrovaných indikací, off-label dávkování (zdroje: standardní zdroje databáze zdravotních pojišťoven, projekty České lékárnické komory, České lékařské komory a České stomatologické komory); 1.3. o ekonomických charakteristikách a ekonomických souvislostech: - ceny léčivých přípravků stanovené regulatorními autoritami zemí EU* (identifikováno podle množství a galenické formy léčivé látky), ceny výrobců léčivých přípravků v zemích EU; - úhrady léčivých přípravků z prostředků veřejného zdravotního pojištění v zemích EU *), včetně případných omezení pro konkrétní skupiny pacientů; - vývoj výdajů zdravotních pojišťoven ČR za dané období na konkrétní léčivé přípravky, ev. konkrétní provedení léčivých přípravků / skupiny léčivých přípravků; - výdaje a vývoj výdajů zdravotních pojišťoven ČR za dané období a konkrétní druh terapeutické intervence; - relace ceny léčivého přípravku a HDP/obyvatele v jednotlivých zemích (údaj bude pouze sledován). 2. Klasifikace informací a hierarchie důkazů *) země EU: Francie, Itálie, Maďarsko, Polsko, Slovensko, SRN, Španělsko, Velká Británie. 9

2.1. Podle zvolené formy prezentace důkazů 2.1.1. důkazy z dobře vedených kontrolovaných prospektivních studií, provedených v prostředí běžné klinické péče; Evidence from the well-conducted controlled prospective studies designed in routine clinical practice condition. 2.1.2. důkazy ze systematických přehledů a dobře vedených metaanalýz (randomizovaná kontrolovaná klinická hodnocení a přehledů klinických hodnocení) s významnou preferencí důkazů z hodnocení porovnávajících aktivní látky navzájem; Evidence from a systematic review and well-conducted meta-analyses (which includes at least one randomised controlled trial and a summary of all included studies), with a strong preferences for evidence from head-tohead strudies. 2.1.3. důkazy z přiměřeně postavených kontrolovaných klinických hodnocení na odpovídajícím počtu pacientů; Evidence from a well designed randomised controlled trial of appropriate size. 2.1.4. důkazy z dobře postavených intervenčních klinických hodnocení nerandomizovaných jsou brány v potaz v případech, kdy neexistují důkazy spadající do kategorií předchozích; Evidence from a well designed intervention study without randomisation. Evidence in this category will only be included if no category I or II evidence is available. A common research design is the before-and-after study. 2.1.5. důkazy z dobře postavených ne-experimentálních klinických hodnocení, např.: kohortových, případových kontrolovaných nebo cross-sectional hodnocení, včetně hodnocení využívajících pouze metody pro kvalitativní hodnocení. Důkazy z těchto hodnocení jsou brány v potaz v případech, kdy neexistují důkazy v předchozích kategoriích. Důkazy ekonomických analýz, včetně cost- effectiveness hodnocení jsou také řazeny do této kategorie důkazů; Evidence from a well designed non-experimental study e.g. cohort, casecontrol or cross-sectional studies. (Also include studies using purely qualitative methods).evidence in this category will only be included if no previously listed category of evidence (I to IV) is available. Economic analyses (cost-effectiveness studies) are also classified as Type V evidence. 2.1.6. Tvrzení odborníků podložená důkazy klinické praxe, popisné studie anebo posudky odborníků, včetně informací o použití mimo registrované indikace; Opinions of respected authorities, based on clinical evidence, descriptive studies or reports of expert, including information out-of registered indication. 2.2. podle výběru dokazovaných výsledků ( outcomes ) 10

2.2.1. zásadní výsledky hard outcomes (např. mortalita); 2.2.2. intermediární, náhražkové výsledky (surrogate outcomes, například změny krevního tlaku); 2.2.3. doplňující výsledky (soft outcomes); 2.2.4. jsou preferovány klinické výsledky konečné ( final clinical outcomes nebo end- points ) jako např. léta přidaná životu (life years gained); před výsledky intermediárními jako jsou údaje o událostech, ke kterým v důsledku intervence nedošlo ( events avoided ) nebo jako jsou důkazy o změnách fyziologických parametrů jako je např. LDL-cholesterol nebo glykémie. 2.3. podle vnitřní a vnější validity hodnocení ( internal and external validity ) 2.3.1. Vnitřní validita hodnocení je daná metodou randomizace, úplností následných sledování (completeness of follow-up), počtem hodnocených subjektů (přesnost hodnocení), výběrem výsledků (relevantnost hodnocení) a analýzou léčebného výsledku (v souvislosti s nesprávným vyjádřením léčebného prospěchu látky v důsledku vysokého počtu pacientů, kteří přerušili, vypadli z hodnocení); 2.3.2. Vnější validita hodnocení je daná možností zevšeobecnit v hodnocení získané výsledky (aplikovatelností výsledků) pro širší skupiny pacientů (věk, komorbidita, pohlaví...) a aplikovatelnost výsledků na delší období než následné sledování v rámci hodnocení. 3. Analýza získaných údajů 3.1. seřazení údajů o klinické efektivitě v konkrétních indikacích / v rámci definovaných terapeutických intervencí / pro definované skupiny pacientů dle výsledků klasifikace důkazů; 3.2. zhodnocení jednotlivých výsledků dle míry relevantnosti vzhledem k cílům (dle 2.2.); 3.3. porovnání terapeutického přínosu léčivé látky (clinical effecticveness) s terapeutickým přínosem jiných v ČR obchodovaných léčivých látek; 3.4. porovnání terapeutického přínosu intervence při poskytnutí léčivé látky s přínosem jiných možných a poskytovaných intervencí; 3.5. údaje o ekonomických charakteristikách a souvislostech jsou použity následovně: 3.5.1. úhrada množství léčivé látky v ČR není vyšší než cena tohoto množství léčivé látky v léčivém přípravku obchodovaném v zemích EU* (pokud je látka patentově chráněna v ČR nebudou použita srovnání s obchodovanými generickými ekvivalenty v jiných zemích); 3.5.1.1. průběžně je sledováno, zda úhrada v ČR není vyšší (o 10%) než cena ve dvou zemích EU; 3.5.1.2. průběžně je sledováno, zda úhrada v ČR není vyšší (o 15%) než cena v kterékoli zemi EU; 3.5.2. pokud jde o další léčivou látku s podobným léčivým účinkem / rozšíření skupiny léčivých látek o další léčivou látku, je navrženo snížení této referenční úhrady; 11

3.5.3. pokud nejsou k dispozici jiné informace o ceně, bere se v potaz relace cen nové léčivé látky vůči léčivým látkám s podobným léčebným účinkem v jiných zemích (které jsou obchodovány také v ČR); 3.5.4. je provedena kalkulace výdajů na definovanou dobu léčby s použitím nové léčivé látky a kalkulace výdajů na ekvivalentní dobu léčby s použitím odpovídající léčivé látky; 3.5.4.1. kromě toho je provedena kalkulace výdajů na definovanou dobu léčby s použitím nové léčivé látky s výdaji na terapeutickou intervenci zajišťující podobný léčebný výsledek pokud existuje i bez využití farmakoterapie (vzhledem k neprovázanosti sociálního a zdravotního pojištění, lze tuto kalkulaci pouze brát v úvahu); 3.5.5. pokud je k dispozici více sil / lékových forem / galenických forem léčivé látky, je stanovena úhrada pro sílu a formu, pro kterou existují nejlepší relevantní důkazy o léčebné efektivitě; další síly a formy jsou od této výše úhrady odvozeny koeficientem nikoliv násobkem; 3.5.6. pokud je relevantně doložená významná léčebná výhoda léčivé látky a v rámci skupiny léčivých látek srovnatelných svým léčebným účinkem, lze definované množství takové látky bonifikovat v rozmezí 5-20% referenční úhrady; dalším relevantním podkladem jsou analýzy nákladovosti (analýzy cost-effectivnes, cost-utility, cost-benefit porovnávající v ČR dostupné terapeutické intervence a které je možné aproximovat na náklady obvyklé pro ČR); 3.5.7. v případě hrazení další indikace (např. změna SPC), rozšíření hrazení v rámci stávající indikace, je výše úhrady konkrétní léčivé látky upravena - porovnání léčebné účinnosti pro nově definovanou skupinu pacientů a porovnání nákladových analýz (analýzy cost-effectivnes, cost-utility, cost-benefit porovnávající v ČR dostupné terapeutické intervence a které je možné aproximovat na náklady obvyklé pro ČR); 3.5.8. v případě doloženého obvyklého používání léčivé látky jinak než je schváleno platným SPC, je toto použití bráno v úvahu pro stanovení výše úhrady podle předchozího bodu, anebo je na základě důkazů o neefektivitě explicitně uvedeno jako nehrazené; 3.5.9. pokud do skupiny léčivých látek s podobnou klinickou efektivitou vstupuje první generická léčivá látka, je referenční úhrada významně snížena (je kontrolováno i dle bodu 3.5.1); 3.5.9.1. pokud do skupiny léčivých látek vstupuje druhá generická látka, je referenční úhrada snížena alespoň o 5-10%. 12

M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 6. HYGIENICKÉ ZABEZPEČENÍ RUKOU VE ZDRAVOTNÍ PÉČI ZN.: 19763/2005 REF.: MUDr. Sylvie Kvášová, tel.: 22497 linka 2440 K zajištění jednotného postupu stanoví tento metodický pokyn zásady osobní hygieny, péče o ruce a jejich bezpečnou přípravu ke zdravotnickým úkonům v rámci ošetřovatelské a léčebné péče o pacienty, přesně definuje dílčí postupy při mytí a dezinfekci rukou a tyto postupy standardizuje. Obsah tohoto metodického pokynu 1. Účel............................................................... str. 14 2. Pojmy a zkratky..................................................... str. 14 2.1. POJMY, DEFINICE............................................. str. 14 2.2. ZKRATKY.................................................... str. 15 3. HYGIENICKÉ ZABEZPEČENÍ RUKOU VE ZDRAVOTNÍ PÉČI........ str. 15 3.1. MECHANICKÉ MYTÍ RUKOU (MMR) JAKO SOUČÁST OSOBNÍ HYGIENY. str. 15 3.1.1. Definice................................................. str. 15 3.1.2. Prostředky............................................... str. 15 3.1.3. Postup MMR jakou součásti osobní hygieny.................... str. 15 3.2. MMR PŘED CHIRURGICKOU DEZINFEKCÍ RUKOU............... str. 15 3.2.1. Definice................................................. str. 15 3.2.2. Prostředky a pomůcky...................................... str. 16 3.2.3. Postup MMR před chirurgickou dezinfekcí rukou................ str. 16 3.3. CHIRURGICKÁ DEZINFEKCE RUKOU (CHDR)................... str. 16 3.3.1. Definice................................................ str. 16 3.3.2. Prostředky a pomůcky..................................... str. 16 3.3.3. Postup při CHDR......................................... str. 16 3.4. HYGIENICKÁ DEZINFEKCE RUKOU (HDR)...................... str. 16 3.4.1. Definice................................................ str. 16 3.4.2. Prostředky pomůcky...................................... str. 17 3.4.3. Postup pro hygienickou dezinfekci rukou....................... str. 17 3.5. HYGIENICKÉ MYTÍ RUKOU (HMR)............................. str. 17 3.5.1. Definice................................................ str. 17 3.6. PŘÍPRAVKY K MYTÍ A DEZINFEKCI RUKOU.................... str. 17 3.6.1. Alkoholové dezinfekční prostředky........................... str. 18 3.6.2. Mycí prostředky obsahující pouze tenzidy...................... str. 18 3.7. POUŽÍVÁNÍ RUKAVIC........................................ str. 18 3.7.1. Definice................................................ str. 18 3.7.2. Pomůcky - druhy, typy používaných rukavic.................... str. 18 3.7.3. Postup pro používání rukavic............................... str. 19 13

1. Účel Tento metodický pokyn stanovuje zásady osobní hygieny, péče o ruce a jejich bezpečnou přípravu ke zdravotnickým úkonům v rámci ošetřovatelské a léčebné péče o pacienty při zachování bezpečnosti pro zaměstnance. 2. Pojmy a zkratky 2.1. POJMY Biocidní přípravek - obsahuje jednu nebo více účinných látek určených k ničení, odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku nebo dosažení jiného regulačního účinku na jakýkoliv škodlivý organismus chemickým nebo biologickým způsobem. Léčivý přípravek - látka nebo kombinace látek, určené k léčení nebo předcházení nemocí u lidí nebo zvířat. Stálá (rezidentní) mikroflóra kůže - mikroorganizmy vyskytující se v hlubších vrstvách epidermis, ve vývodech potních mazových žláz, okolí nehtů zpravidla v konstantních poměrech. Přechodná (transientní) mikroflóra kůže - mikroorganizmy kontaminující povrch kůže rukou; jejich množství a poměr je odrazem mikrobiálního zatížení prostředí a charakteru vykonávané práce. Specifický odpad ze zdravotnických zařízení (kód druhu odpadu 180103) - veškeré biologicky kontaminované předměty a pomůcky včetně jednorázových osobních ochranných pomůcek i rukavic. DEFINICE Mechanické mytí rukou (MMR) jako součást osobní hygieny Mechanické odstranění nečistoty a částečně přechodné mikroflóry z pokožky rukou. MMR- před chirurgickou dezinfekcí rukou Mechanické odstranění nečistoty a částečně přechodné mikroflóry z pokožky rukou a předloktí před chirurgickou dezinfekcí. CHDR - chirurgická dezinfekce rukou Redukce množství přechodné i trvalé mikroflóry na pokožce rukou a předloktí. HDR- hygienická dezinfekce rukou Redukce množství přechodné mikroflóry z pokožky rukou s cílem přerušení cesty přenosu mikroorganismů. HMR- hygienické mytí rukou Odstranění nečistoty a snížení množství přechodné mikroflóry na pokožce rukou mycími přípravky s dezinfekční přísadou. 14

Používání rukavic Rukavice jsou osobní ochrannou pracovní pomůckou. 2.2. ZKRATKY EN - evropská norma MMR - mechanické mytí rukou HDR - hygienická dezinfekce rukou CHDR - chirurgická dezinfekce rukou HMR - hygienické mytí rukou. 3. HYGIENICKÉ ZABEZPEČENÍ RUKOU VE ZDRAVOTNÍ PÉČI 3.1. Mechanické mytí rukou (MMR) jako součást osobní hygieny 3.1.1. Definice Mechanické odstranění nečistoty a částečně i přechodné mikroflóry z pokožky rukou. Provádí se před a po běžném kontaktu s pacientem, po sejmutí rukavic atd. 3.1.2. Prostředky a pomůcky tekutý mycí přípravek z dávkovače, toaletní mýdlo apod., tekoucí pitná voda, ručníky pro jedno použití. 3.1.3. Postup MMR jako součásti osobní hygieny ruce zvlhčit vodou, nanést mycí přípravek a dobře rozetřít na rukou, s malým množstvím vody napěnit, vlastní mytí 30 vteřin, dobře opláchnout tekoucí pitnou vodou, (oplachy pitnou a teplou vodou se řídí vyhláškou č. 252/2004 Sb. přílohy č. 1 a č. 2), do sucha utřít ručníkem pro jedno použití. 3.2. MMR před chirurgickou dezinfekcí rukou 3.2.1. Definice Mechanické odstranění nečistoty a částečně i přechodné mikroflóry z pokožky rukou a předloktí před chirurgickou dezinfekcí. Provádí se: Před zahájením operačního programu. 15

3.2.2. Prostředky a pomůcky tekutý mycí přípravek z dávkovače, tekoucí teplá voda z vodovodní baterie s ovládáním bez přímého dotyku prsty rukou, kartáček na nehty jednorázový nebo sterilizovaný, ručníky/roušky pro jedno použití uložené ve vhodném zásobníku. 3.2.3. Postup MMR před chirurgickou dezinfekcí rukou je shodný s postupem MMR jako součást osobní hygieny po dobu 1 minuty rozšířený o mechanické mytí předloktí. V případě viditelného znečištění s použitím kartáčku na okolí nehtů, nehtové rýhy a špičky prstů. 3.3. CHIRURGICKÁ DEZINFEKCE RUKOU (CHDR) 3.3.1. Definice Redukce množství přechodné i trvalé mikroflóry na pokožce rukou a předloktí. Provádí se: - - - před zahájením operačního programu, - - - mezi jednotlivými operacemi, - - - při porušení celistvosti nebo výměně rukavic během operace. 3.3.2. Prostředky a pomůcky tekutý alkoholový dezinfekční prostředek určený k chirurgické dezinfekci rukou z dávkovače ovládaného bez přímého dotyku prsty rukou. 3.3.3. Postup při CHDR * Vtírání alkoholového dezinfekčního prostředku v množství cca 10 ml po dobu 3-5 minut do suché pokožky rukou a předloktí (směrem od špiček prstů k loktům, od špiček prstů do poloviny předloktí a od špiček prstů po zápěstí), do úplného zaschnutí. Ruce musí být vlhké po celou dobu expozice. Ruce se neoplachují ani neutírají. Poznámka: Po skončení operačního programu se ruce umyjí teplou vodou a mýdlem (viz MMR) a osuší se. 3.4. HYGIENICKÁ DEZINFEKCE RUKOU (HDR) 3.4.1. Definice Redukce množství přechodné mikroflóry z pokožky rukou s cílem přerušení cesty přenosu mikroorganismů. 16

Provádí se: - - - jako součást bariérové ošetřovatelské techniky, - - - jako součást hygienického filtru, - - - po náhodné kontaminaci rukou biologickým materiálem, - - - v případě protržení rukavic během výkonu. 3.4.2. Prostředky a pomůcky alkoholový dezinfekční prostředek určený k hygienické dezinfekci rukou. V případě nutnosti lze nahradit alkoholové dezinfekční prostředky jinými dezinfekčními prostředky, určenými k dezinfekci rukou (Persteril, Braunol apod.). 3.4.3. Postup pro hygienickou dezinfekci rukou Vtírání alkoholového dezinfekčního prostředku v množství cca 3 ml po dobu 30-60 sekund do suché pokožky rukou do úplného zaschnutí. Ruce se neoplachují ani neotírají. Poznámka: Hygienická dezinfekce rukou je při běžném ošetřovatelském kontaktu mezi jednotlivými pacienty vhodnější než mechanické mytí rukou. 3.5. HYGIENICKÉ MYTÍ RUKOU (HMR) 3.5.1. Definice Odstranění nečistoty a snížení množství přechodné mikroflóry na pokožce rukou mycími přípravky s dezinfekční přísadou. Je účinnější než mechanické mytí rukou (MMR), ale méně účinné než hygienická dezinfekce rukou (HDR viz dále). Provádí se: při přípravě pokrmů, při výdeji pokrmů, při osobní hygieně. Poznámka: Není vhodné pro rutinní používání ve zdravotnictví. Doporučuje se používat při ošetřování osob v ÚSP, v domácí péčí apod. 3.6. PŘÍPRAVKY K MYTÍ A DEZINFEKCI RUKOU Požadavky na dezinfekční prostředky na ruce: 17

zařazení dle platného právního předpisu *) prostředky pro HMR musí vyhovovat ČSN EN 1499, prostředky pro HDR musí vyhovovat ČSN EN 1500, prostředky pro CHDR musí vyhovovat pren 12791, účinné, šetrné, dobře aplikovatelné, dostupné, ekonomické. 3.6.1. Alkoholové dezinfekční prostředky 3.6.2. Požadavky: dodávka v originálním balení, dávkování pomocí dávkovačů (dávkovací zařízení je nutné udržovat v čistotě, při každé výměně náplně je řádně omýt a vymýt, dezinfikovat, případně sterilizovat), neředěné, s možností okamžitého použití, s rychlým účinkem, s obsahem zvlhčovací složky, která zabraňuje vysoušení pokožky. 3.6.2. Mycí přípravky obsahující pouze tenzidy Poznámka: Nemají dezinfekční účinek, nesnižují v požadované míře počty bakterií a virů při mytí rukou. 3.7. POUŽÍVÁNÍ RUKAVIC 3.7.1. Definice Rukavice jsou osobní ochrannou pracovní pomůckou. Zajišťují mechanickou bariéru, která: snižuje riziko přenosu mikroflóry od pacienta na personál i obráceně od personálu na pacienta, částečně chrání pokožku rukou před agresivními účinky dezinfekčních prostředků a jiných škodlivin. Výběr rukavic závisí na druhu předpokládané činnosti. 3.7.2. Pomůcky druhy, typy používaných rukavic pryžové latexové (obsahující z 95 % čistý přírodní latex), sterilní nebo nesterilní, vinylové (event. kopolymerové, neoprénové aj. u alergií na latex), sterilní nebo nesterilní, polyetylénové, bavlněné, antiradiační rukavice z pryže s příměsí olovnatých solí, * ) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18

gumové pracovní rukavice. Některé typy rukavic mají vnitřek pokryt vrstvičkou pudru z absorpčního kukuřičného škrobu nebo speciálně vícevrstevně potažen syntetickým latexem pro snadné navlékání. 3.7.3. Postup pro používání rukavic K úkonům s rizikem neplánovaného parenterálního vstupu nebo s plánovaným parenterálním vstupem do organismu lze používat pouze jednorázové sterilní rukavice a při manipulaci dodržovat aseptické postupy. Po sejmutí rukavic je třeba ruce umýt (MMR), v případě protržení rukavic během výkonu je nutné provést hygienickou dezinfekci rukou (HDR) a potom mechanicky umýt (MMR). V případě pokračování výkonu provést opět CHDR. K vyšetřování fyziologicky nesterilních dutin (k úkonům bez rizika narušení celistvosti sliznic) lze používat nesterilní jednorázové rukavice. Při manipulaci je nutné respektovat návod výrobce. Po sejmutí rukavic je třeba ruce umýt (MMR), v případě protržení rukavic během výkonu je nutné provést hygienickou dezinfekci rukou (HDR) a potom mechanicky umýt (MMR). V případě pokračování výkonu provést opět HDR. Při manipulaci s biologickým materiálem pacientů, úklidu a práci s jinými škodlivinami musí ochranné rukavice cíleně chránit proti používané škodlivině. U rukavic pro opakované používání (např. gumové pracovní rukavice) musí po použití následovat jejich bezpečné ošetření (event. dekontaminace při znečištění biologickým materiálem) včetně osušení. Poškozené rukavice se nesmí používat. Použité rukavice je třeba likvidovat jako specifický odpad ze zdravotnických zařízení. Tímto se zrušuje Metodický pokyn č. 3/1995 Věstníku MZČR. Poznámka: 1) V případě nutnosti lze nahradit alkoholové dezinfekční prostředky jinými dezinfekčními prostředky, určenými k dezinfekci rukou (Persteril, Braunol apod.), 2) v případě doporučení výrobcem lze alkoholové i jiné formy dezinfekčních prostředků používat rovněž pro dezinfekci pokožky. Příloha: Standardní postup pro mytí a dezinfekci rukou K obrázkům Technika mytí rukou se vztahují normy: ČSN EN 1499 ČSN EN 1500 pren 12 791. MUDr. Michael Vít, Ph. D., v. r. hlavní hygienik ČR a náměstek ministryně 19

7. ČINNOST KOJENECKÝCH ÚSTAVŮ A DĚTSKÝCH DOMOVŮ PRO DĚTI DO 3 LET VĚKU ZN.: 24039/2005 REF.: MUDr. Truellová Iva, tel. 22497 linka 2351 Ve snaze vymezit a sjednotit činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku vydává Ministerstvo zdravotnictví tento doporučující metodický pokyn, který se doporučuje k využití dalším obdobným zařízením, zejména dětským centrům: I. Úvod 1) Kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku (dále jen zařízení ) pečují o všestranný rozvoj dětí, jejichž vývoj je ohrožen nebo narušen z důvodů zdravotních, zdravotně sociálních nebo sociálních. 2) Pobyt dítěte v zařízení je třeba chápat jako dočasný (přechodný), k vyřešení situace, pro kterou bylo dítě do zařízení přijato. Nemá být trvalým či dlouhodobým řešením osudu dítěte, ale je třeba ho považovat za pomoc dítěti a jeho rodině. II. Doporučené důvody přijetí dětí do zařízení 1) Do zařízení mohou být děti přijímány samy či s doprovodem, a to z důvodů zdravotních, zdravotně-sociálních nebo sociálních. 2) Za zdravotní důvod přijetí se považuje zejména: a) nutnost trvalé či dlouhodobé speciální ošetřovatelské péče (dítě s kombinovaným handicapem, tracheostomií, vyžadující dlouhodobou oxygenoterapii, použití sond, aj.), b) potřeba dlouhodobé intenzivní rehabilitační péče, c) diagnostika a léčba dětí s rizikovou anamnezou (sy. týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte dále jen sy. CAN, abusus návykových látek u matky, sy. opuštěného dítěte aj.), d) diagnostika pro stanovení zdravotní a sociální prognozy dítěte (před umístěním např. do náhradní rodinné péče, dále jen NRP), e) nemoc či hospitalizace rodičů, infekční onemocnění v rodině, nebo f) respitní a úlevná péče. 3) Za zdravotně sociální důvod přijetí se považuje zejména: a) každá situace, kdy dítě pro své postižení handicap, nemůže vyrůstat v rodině, i když nevyžaduje výše uvedenou speciální ošetřovatelskou péči, b) zácvik rodičů před propuštěním dítěte. 20

4) Za sociální důvod přijetí se považuje zejména: a) okamžitá pomoc dítěti a rodině v tíživé sociální situaci, b) jiný důvod přijetí dítěte považovaného za zdravé, které nevyžaduje žádnou diagnostickou či terapeutickou lékařskou a ošetřovatelskou péči. 5) Důvody pro přijetí se mohou navzájem překrývat a měnit během pobytu dítěte v zařízení. III. Přijímání dětí do zařízení 1) Děti se přijímají na základě a) souhlasu rodiče (rodičů) nebo jiného zákonného zástupce dítěte (dále jen rodiče ), b) rozhodnutí soudu o předběžném opatření ( 76a občanského soudního řádu), nebo c) nařízené ústavní výchovy ( 46 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů). 2) O přijetí (nepřijetí) do zařízení rozhoduje ředitel zařízení. Odmítnout přijetí může tehdy: a) pokud nejsou splněny důvody přijetí, uvedené v kapitole II, b) pokud je zařízení plně obsazeno, nebo c) pokud to nedovolují důvody hygienické či epidemiologické. 3) Při přijetí dítěte si zařízení vyžádá předložení těchto dokumentů: a) řádně vyplněný evidenční list dítěte (SEVT skl. č. 14440 0), b) zprávu o současném zdravotním stavu dítěte, c) vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud je dítě přijímáno z tohoto důvodu. 4) V naléhavých případech (např. bezprostřední ohrožení života či zdraví dítěte, nemožnost okamžitého obstarání všech dokladů) je možno dítě přijmout bez dokumentace uvedené v odstavci 3). 5) Během pobytu dítěte si zařízení doplní další dokumentaci dítěte zejména o: a) rodný list dítěte, b) legitimaci pojištěnce, c) zdravotní a očkovací průkaz dítěte, d) další dokumentaci o zdravotních a sociálních poměrech dítěte a jeho rodiny. 6) Při přijetí dítěte poučí ředitel zařízení, nebo jím pověřený zaměstnanec, rodiče o jejich právech a povinnostech k dítěti během pobytu dítěte v zařízení i o důsledcích, které by vyplynuly z jejich neplnění. Je vhodné, aby rodiče podepsali souhlas k poskytování údajů vyplývajících ze zdravotnické dokumentace dítěte a z poznatků získaných příslušným zdravotnickým zařízením při poskytování zdravotní péče dítěti. 7) Bylo-li dítě přijato v naléhavých případech (odstavec 4) bez příslušné dokumentace (odstavec 3), je žádoucí, aby zařízení oznámilo tuto skutečnost v nejbližším možném termínu místně příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dítěte (dále jen OSPOD ). 21

IV. Pobyt dětí v zařízení 1) Zařízení poskytuje svěřeným dětem komplexní interdisciplinární péči (zdravotní, ošetřovatelskou, rehabilitační, výchovnou, sociálně právní apod.) a vytváří podmínky pro optimální vývoj dětí ve všech jeho složkách. Péče je poskytována na základě moderních poznatků teorie a praxe tak, aby mohly být uspokojovány v maximální možné míře všechny potřeby dítěte. 2) Zařízení prověřuje ve spolupráci s příslušnými orgány OSPOD, zda trvají důvody, pro které bylo dítě přijato. Ve spolupráci s nimi a dalšími institucemi dbá na to, aby pobyt dítěte v zařízení byl co nejkratší. 3) Při stanovení maximální doby pobytu dítěte v zařízení je nutné respektovat současné právní úpravy, zejména dobu trvání rozhodnutí soudu. Z odborného hlediska se za nejzazší délku pobytu dítěte považuje doba 6 měsíců. 4) Přijetím dítěte do zařízení nezanikají rodičům práva a povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, pokud soudem není rozhodnuto jinak. Zařízení může uzavřít dohodu s rodiči o příspěvku na úhradu nákladů na pobyt dítěte v zařízení. 5) Zařízení vytváří podmínky, aby rodiče mohli být s dítětem v pravidelném osobním kontaktu a sleduje jejich vzájemnou interakci a její přínos pro dítě. Zařízení napomáhá rodičům upravit jejich poměry tak, aby se dítě v co nejkratší době mohlo vrátit zpět do rodiny. 6) Zařízení vypracovává vnitřní řád pro návštěvy rodiče v zařízení, ve kterém je stanoveno, že tyto návštěvy musí respektovat denní režim a aktuální zdravotní stav dítěte. Četnost návštěv je individuální podle zájmu a potřeb dítěte a podle možností rodičů, v optimálním případě denně, minimálně však 1x týdně. 7) Průběh návštěv je zaznamenáván do dokumentace dítěte a stvrzen podpisem rodičů. V. Péče o děti v zařízení 1) Péče o děti je komplexní (viz kap. IV odstavec 1), má výrazně interdisciplinární charakter. 2) Péče o dítě je zásadně individuální, zohledňuje jeho potřeby a zájmy, přizpůsobuje se rodinnému prostředí a respektuje sourozenecké skupiny. 3) Péče se odehrává ve skupinách dětí s optimálním počtem 4 děti na 1 pečující osobu, která využívá při ošetřovatelské a výchovné péči poznatky známých dostupných metodik (např. forma rituálů dle Damborské). 4) Personální obsazení zařízení je v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských 22

zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) a odpovídá doporučenému normativu (viz příloha). Základem je týmová práce. Dle příslušného personálního klíče se o děti starají lékaři (pediatři), psychologové, dětské sestry (všeobecné sestry se specializací v pediatrii), ošetřovatelky, popř. speciální pedagogové (dle věkového složení dětí). Nezbytnou součástí týmu jsou sociální pracovnice a rehabilitační sestry, popř. další terapeutický personál. Strukturu zaměstnanců doplňuje pomocný a technický personál. 5) Materiálně technické vybavení umožňuje poskytovat péči uvedenou ve zřizovací listině. Nezbytnou součástí je vybavení k resuscitaci a poskytnutí první pomoci. 6) Zdravotní péče spočívá v provádění pravidelných preventivních prohlídek v souladu s vyhláškou č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, ve znění pozdějších předpisů, v očkování v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Řeší se akutní i chronické stavy dítěte s vypracováním krátkodobého i dlouhodobého léčebného plánu. Vyšetřovacími metodami ve shodě s moderními poznatky lékařské vědy se určuje diagnóza a prognóza dalšího vývoje dítěte. 7) Rehabilitační péče je poskytována formou ambulantní i lůžkovou. Využívá moderních poznatků vědy a je přísně individuální. Dbá se na spolupráci rodičů, zejména v jejich zácviku v této péči. 8) Psychologicko výchovná péče je poskytována v rámci individuálně vypracovaných výchovných plánů, které se průběžně kontrolují minimálně 1x měsíčně. Podílí se na ní kromě psychologa i ostatní personál. 9) Sociálně právní ochrana vychází především ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a ze zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Spočívá v hájení zájmu a prospěchu dítěte v duchu Úmluvy o právech dítěte. Zaměstnanci zařízení: a) v čele se sociální pracovnicí sledují zájem rodičů o dítě (návštěvy rodičů v zařízení viz. kapitola IV a další důležité okolnosti, které vypovídají o situaci dítěte, zejména ve vztahu k vlastním rodičům), b) neprodleně oznamují OSPOD děti vhodné pro NRP, c) jsou v pravidelném kontaktu s příslušnými OSPOD, popř. se soudy, d) pravidelně tyto orgány informují o všech skutečnostech, které doplňují či mění stávající sociální situaci dítěte, popř. jeho zdravotní stav, e) umožňují pověřeným zaměstnancům OSPOD návštěvu dítěte v zařízení a nahlédnutí do sociální dokumentace dítěte (zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů), f) připravují podklady pro jednání aktivu pro NRP příslušného krajského úřadu, g) v součinnosti s OSPOD se podílejí na opatřeních vedoucích k sanaci dysfunkční rodiny dítěte, h) jsou připraveni poskytovat rodičům dítěte (vlastním, popř. náhradním) umístěného v zařízení poradenskou péči v oblasti sociálně právní ochrany; dbají přitom důsledně na ochranu zájmu a prospěchu dítěte včetně ochrany osobních dat dítěte, 23

i) podílejí se na přípravě budoucích žadatelů o NRP. 10) Prostorové vybavení zařízení odpovídá moderním požadavkům na péči o dítě. Zařízení je členěno na ambulantní a lůžkovou část a) ambulantní část tvoří, a to vždy s příslušným vybavením: - ordinace (vyšetřovna ) lékaře, - pracovna psychologa, - kancelář sociální pracovnice s prostorem pro přijímání návštěv, - místnost pro návštěvy rodičů či žadatelů o NRP s herním prostorem pro dítě, - pracovny dalších zdravotnických pracovníků, b) lůžkovou část tvoří jednotka ložnice, obývací místnosti (herny) a hygienického koutku pro dítě: - obývací místnost (herna) musí být prostorná, vybavena pestrým zařízením pro volný pohyb a hru dítěte, které musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti do 3 let věku, - ložnice má být maximálně pro 4 děti (postýlky), přizpůsobena dle věku dítěte, - obývací místnost (herna) a ložnice mohou tvořit společný celek v rámci zařízení rodinného typu, - hygienický koutek obsahuje stůl na přebalování dětí, vanu či umyvadlo pro koupání a sprchování dětí. 11) Režim pobytu se přizpůsobuje věku dítěte, stupni jeho vývoje a zdravotnímu stavu. Je vyhrazena dostatečná doba pro spánek, pro odpočinek a hru, pro krmení, ošetřování a další pečovatelské úkony. Odpočinek i odpolední spánek děti tráví podle klimatických podmínek na vzduchu ve volné přírodě, pobyt venku je i součástí výchovného herního programu. 12) Nejméně 1x ročně děti starší 1 roku věku vyjíždějí na ozdravné pobyty v délce minimálně 1 týdne. VI. Pobyt matek, resp. rodiče nebo zákonného zástupce (dále jen matky ) dětí v zařízení 1) Matku s dítětem lze do zařízení přijmout na žádost orgánu sociálně právní ochrany dětí, na základě předběžného opatření soudu nebo na vlastní žádost se souhlasem vedení zařízení z těchto důvodů: a) diagnostických (např. závislost na návykových látkách, podezření na sy. CAN u dítěte, psychiatrické diagnózy), b) výchovných (např. matka neumí, resp. nezvládá péči o dítě), c) zácviku - v základní péči o dítě, - v péči o handicapované dítě, - v rehabilitaci dítěte, - před propuštěním dítěte do NRP, d) utajeného (diskrétního) porodu, e) okamžité pomoci (jako azylové zařízení). 24