Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce 2012. Řešitelé: Jan Vlach Ladislav Průša Július Szabo Tomáš Pavlíček

Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce 2012 Řešitelé: Jan Vlach Ladislav Průša Július Szabo Tomáš Pavlíček VÚPSV, v.v.i. Praha 2013

Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) doc. Ing. Olga Poláková, CSc. (Metropolitní univerzita Praha) ) Předkládaná monografie vznikla v rámci projektu TD0101066 Změny sociálně ekono- mického postavení osob samostatně výdělečně činných (sebezaměstnaných) v ČR v důsledku hospodářské krize a souvislosti se systémem sociálního zabezpečení v rámci r programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA s finanční podporou Technologické agentury České Č republiky. Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 454. publikaci Vyšlo v roce 2013, 1. vydání, počet stran 135 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Ing. Jan Mertl, Ph.D. ISBN 978-80-7416-116-2 http://www.vupsv.cz

Abstrakt Počet sebezaměstnaných se v krizových letech 2008-2012 zvýšil o 9 %, produktivita jejich práce reálně klesla o 2,5 %. Vysoký přírůstek zaznamenaly manuální činnosti. Podíl sebezaměstnaných na zaměstnanosti ve výši 18 % v roce 2011 patřil mezi nejvyšší v EU. Ve srovnání s ostatními zeměmi se zachovala specifická struktura s minimálním podílem farmářů a relativně vysokým podílem sebezaměstnaných v sekundéru, zejména ve stavebnictví. V době krize se sektor orientoval na konečnou spotřebu obyvatelstva. Firmy drobných podnikatelů se díky přátelskému daňovému prostředí vyrovnaly s propadem ekonomiky. Sebezaměstnaní si zachovali vysokou příjmovou hladinu, která jejich domácnostem umožňuje bezproblémové uspokojování jejich potřeb vč. zbytných ve stejné míře jako v období konjuktury. Růst počtu manuálně pracujících sebezaměstnaných s nízkou finanční gramotností, rozšiřování prostoru daňové optimalizace a provázanost daňových a vyměřovacích základů našly svůj odraz v nízkém objemu daní z příjmů a odváděného sociálního a zdravotního pojištění a v klesající úrovni tvorby rezerv pro nepříznivé životní situace a na stáří. V budoucích letech v souvislosti se stárnutím osob samostatně výdělečně činných a ukončením jejich ekonomické aktivity hrozí reálné riziko jejich propadu do chudoby. Klíčová slova: sebezaměstnaný, osoba samostatně výdělečně činná, soukromý zemědělec, živnostník, svobodné povolání, motivace k podnikání, ekonomické, pracovní, životní podmínky, vzdělávání Abstract Number of self-employed persons in the crisis years of 2008-2012 increased by 9%, the productivity of their work actually declined by 2.5%. High increase of the number of persons was found in manual professions. The proportion of self-employed persons in employment was 18% in 2011 - it was one of the highest in the EU. In comparison with other countries at us maintain a specific structure with a minimal share of farmers and the relatively high proportion of self-employed in the secondary sector, particularly in construction. During the crisis the sector focused on the final consumption. Companies of small entrepreneurs have well mastered with slump in the economy. It was a result of friendly fiscal environment. Entrepreneurs with their businesses have well mastered the drop of the economy. It was the result of a friendly tax environment. Self-employed persons maintain high level of their income, which allows their households relatively simply meet their needs, including non-essential needs, at approximately the same level as the boom in. Growth of the number of manually working selfemployed persons with low financial literacy, broadening of space for tax optimization and coherence of fiscal and assessment bases found their reflection in the low level of paid income taxes, social and health insurances and also the decreasing level of created reserves for adverse life situations and old age. In the future, in connection with aging of self-employed persons and the end of their economic activity, there is a real risk of their falling into poverty. Key words: Self-employed, farmer, sole trader, freelance occupation, motivation to enterprise, social and economical, life conditions, education

Obsah Úvod... 7 1. Základní charakteristiky terénního šetření... 8 1.1 Obsah, způsob zjišťování, rozsah šetření... 8 1.2 Cíle šetření... 8 1.3 Struktura respondentů... 9 2. Vybrané demografické, ekonomické a sociální charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012... 12 2.1 Samostatná výdělečná činnost jako hlavní zdroj příjmů... 15 2.2 Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů... 16 2.3 Samostatně podnikající zemědělci... 17 2.4 Živnostníci... 17 2.5 Svobodná povolání... 18 3. Motivace k podnikání... 20 3.1 Motivace osob, u nichž je podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů... 21 3.2 Motivace osob, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů... 26 4. Prestiž sebezaměstnaných ve společnosti... 30 5. Ekonomické podmínky podnikání... 33 5.1 Struktura sektoru samostatné výdělečné činnosti... 33 5.2 Místo na trhu... 36 5.3 Podnikání s pomocí rodinných příslušníků a se zaměstnanci... 39 5.4 Perspektiva podnikání... 41 6. Vzdělávání... 44 7. Pracovní podmínky... 52 8. Životní podmínky... 57 8.1 Struktura příjmů domácností sebezaměstnaných... 59 8.2 Příjmová situace domácností sebezaměstnaných... 60 8.3 Volný čas... 64 8.4 Hodnocení příjmových, pracovních a životních podmínek ve srovnání se zaměstnanci... 65 9. Zajištění sebezaměstnaných pro nenadálé životní situace... 68 9.1 Nemocenské pojištění... 70 9.2 Příprava na stáří... 71 9.3 Zdravotní pojištění... 74 10. Shrnutí základních poznatků... 75 Literatura... 81 Přílohy... 83 5

Úvod Úvod Předkládaná monografie se opírá o tvrdá statistická a administrativní data a o výstupy šetření osob samostatně výdělečně činných (dále též OSVČ ). Terénní šetření, jehož hodnocení se předkládá v této monografii, je druhým komplexnějším průzkumem postojů osob samostatně výdělečně činných k jejich sociálnímu a ekonomickému postavení v ČR. Obdobné šetření Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. (dále VÚPSV ) realizoval v roce 2006. Průzkum je dílčí složkou poznatkové základny výzkumného projektu Změny sociálně ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných (sebezaměstnaných) v ČR v důsledku hospodářské krize a souvislosti se systémem sociálního zabezpečení, který řeší VÚPSV, v.v.i. v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA v letech 2012-2013. Šetření rozšiřuje a doplňuje poznatky opírající se o informace ze statistických zjišťování a administrativních zdrojů. Stanoviska 1 005 respondentů k 51 otázkám, které charakterizují jak objektivní demografická, sociální a ekonomická kritéria, tak subjektivní hodnotící názory, představují rozsáhlou sondu do sebehodnocení osob samostatně výdělečně činných - drobných podnikatelů. Rozbor šetření se v šesti kapitolách orientuje na hlavní okruhy: motivaci sebezaměstnaných k podnikání a postoje k jeho perspektivě, ekonomické a pracovní podmínky drobných podnikatelů, jejich názory na potřebu vzdělávání a na hodnocení životní situace domácností OSVČ. Hodnocení se zabývá jak společnými postoji osob samostatně výdělečně činných k některým vybraným problémům, tak významnými rozdíly ve stanoviscích mezi hlavními segmenty podnikatelů (soukromí zemědělci, živnostníci, svobodná povolání), mezi respondenty s podnikáním jako hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů a podle dalších třídících hledisek. Autoři porovnávají výstupy šetření z roku 2006 s výsledky z roku 2012 a charakterizují podstatné změny, ke kterým došlo v uplynulém období. Interpretace přihlíží k rozdílným ekonomickým podmínkám. Rok 2006 charakterizovala konjunktura, v roce 2012 se ekonomika potýkala s hospodářskou krizí. Výsledky šetření přinášejí hlubší poznání sociálně ekonomické situace sebezaměstnaných v ČR, jsou důležitým příspěvkem pro rozvoj dalšího výzkumu v této oblasti a dávají rovněž impulzy pro orientaci sociální a hospodářské politiky vůči této společenské skupině. Předmětem této etapy výzkumu nebyla formulace efektivního prostoru sociální ochrany sebezaměstnaných v ČR. 7

1. Základní charakteristiky terénního šetření 1. Základní charakteristiky terénního šetření 1.1 Obsah, způsob zjišťování, rozsah šetření Terénní šetření, jehož výsledky jsou hodnoceny v předkládané studii, představuje v ČR druhý komplexnější průzkum postojů a stanovisek sebezaměstnaných osob k významným okruhům jejich sociálního a ekonomického postavení. Zjišťování proběhlo ve 3. čtvrtletí 2012 ve spolupráci VÚPSV, v.v.i. a agentury Faktum Invenio, s.r.o. formou přímých rozhovorů tazatelů s respondenty (vybranými na základě kvótního výběru). Šetření se orientovalo na fyzické osoby, které buď podnikají bez zaměstnanců (tj. jako samostatní jednotlivci, popř. se spoluprací rodinných příslušníků 1 ) nebo se zaměstnanci. Zjišťování zahrnulo postoje, stanoviska a názory 1 005 respondentů. Základní soubor představuje zhruba 1 promile celkového počtu sebezaměstnaných v ČR. 2 Rozsah výběru je dostatečný pro přijatelnou přesnost základních charakteristik, třídění a korelaci srovnatelnou s jinými sociálními výběrovými šetřeními. Souhrnně bylo respondentům položeno 51 otázek s různým počtem variant. Demograficko-sociální identifikace se týkalo 7 otázek. Motivací k podnikání se zabývaly 2 otázky. 21 otázek se zaměřilo na ekonomické podmínky a charakteristiku ekonomické aktivity. Pracovní podmínky mapovalo 9 otázek. Životní podmínky sebezaměstnaných a jejich domácností byly předmětem 8 otázek. Zajištění rodin OSVČ před nenadálými a nepříznivými životními událostmi a situacemi sledovaly 3 otázky. Postižení změn v období hospodářské krize umožňuje věcná srovnatelnost a metodická jednotnost s obdobným šetřením realizovaným v roce 2006. 3 1.2 Cíle šetření Základním cílem šetření bylo charakterizovat postoje, stanoviska a názory sebezaměstnaných v jejich souhrnu a typických skupin k podstatným stránkám jejich sociálního a ekonomického postavení v ČR. Terénní šetření a jeho vyhodnocení se zaměřily na: - motivy k výkonu samostatné výdělečné činnosti, - ekonomické podmínky, perspektivu podnikání, 1 2 3 Pomáhající rodinní příslušníci jsou osoby zaměstnané ve vlastním podniku (bez ohledu na počet odpracovaných hodin), na které se rozděluje příjem z podnikání. Jde tedy o osoby, které nepobírají mzdu nebo obdobný pracovní příjem na základě formalizovaného vztahu k podniku. Statistika je považuje za zaměstnané ve vlastním podniku. Viz např. ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012; kap. II. Metodické vysvětlivky; ČSÚ, Praha, 2012, kód 3101-12. Podle národních účtů 934 876 sebezaměstnaných osob v roce 2011, blíže ČSÚ: Mimořádná revize národních účtů 2011 a 2014, tabulka M 000 133a Sebezaměstnaní, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas blíže Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80- 87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/ 8

1. Základní charakteristiky terénního šetření - pracovní podmínky, - postoje ke vzdělávání, - životní podmínky domácností OSVČ, - zajištění před nenadálými a nepříznivými životními situacemi a na stáří. Příprava terénního šetření se opírala o rozbory statistických informací a právních úprav podnikání. Ekonomické a sociální podmínky sebezaměstnaných jsou značně heterogenní a člení se na několik typických dílčích podskupin. Prvým třídícím hlediskem OSVČ je míra závislosti na příjmech z podnikání. Pro jejich podstatnou část je podnikání hlavním zdrojem příjmů. Pro menší část je podnikání pouze vedlejším příjmovým zdrojem, převládajícími jsou zejména příjmy ze zaměstnaneckého pracovního poměru nebo příjmy sociální - obvykle starobní nebo invalidní důchod, popř. jiné sociální dávky nebo různé kombinace těchto nepodnikatelských příjmů. Významná jsou specifika věcného obsahu podnikatelské činnosti, která nacházejí vyjádření v samostatných právních úpravách. Z tohoto pohledu šetření rozlišuje tři základní okruhy OSVČ: - samostatně hospodařící rolníky (fyzické osoby provozující zemědělskou výrobu, vč. hospodaření na vodních plochách a v lese, nezapsané v obchodním rejstříku) podnikající podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále též soukromí zemědělci nebo jen zemědělci ), - OSVČ podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále živnostníci ), - sebezaměstnaní, jejichž podnikání je upraveno, vzhledem k rozdílnosti oblastí a podmínek činnosti řadou specifických právních úprav, a jejichž společným rysem je výkon odborně a kvalifikačně náročných činností, převážně služeb (dále svobodná povolání ). Základ vyhodnocovacího schématu šetření spočívá v rozčlenění respondentů na část osob samostatně výdělečně činných, u nichž je podnikání hlavním zdrojem příjmů a část osob, u nichž podnikání představuje vedlejší zdroj příjmů (první stupeň třídění). Každý z těchto dílčích souborů je v druhém třídícím stupni členěn na podsoubory podle zákonné úpravy podnikatelské činnosti, tj. na soukromé zemědělce, živnostníky a svobodná povolání. V kombinaci s tímto standardním tříděním nebo samostatně je v analýze výsledků šetření využívána řada dalších demografických, sociálních, popř. ekonomických třídících hledisek (charakter činnosti, věk, vzdělání aj.) a rovněž subjektivních postojových kritérií. Vyhodnocení výstupů šetření testuje jednak míra shody postojů všech respondentů, jednak jejich rozdílnost u dílčích souborů. Věcná srovnatelnost s otázkami z roku 2006 umožňuje hodnotit i změny, ke kterým došlo v uplynulých 6 letech poznamenaných hospodářskou krizí. 1.3 Struktura respondentů Struktura respondentů podle pozice podnikatelské činnosti v utváření jejich příjmů v kombinaci se zákonnou úpravou, podle níž podnikání probíhá, je uvedena v tabulce č. 1. 9

1. Základní charakteristiky terénního šetření Tabulka č. 1 Členění OSVČ - respondentů zahrnutých do výběrového šetření podle podnikání jako hlavní nebo vedlejší výdělečné činnosti a podle zákonné úpravy podnikání ř. zákonná úprava podnikání OSVČ osoby hlavní podnikání jako podíl v % zdroj příjmů osoby vedlejší podíl v % osoby a b c d e f g h 1 soukromí zemědělci 36 4,1 3 2,3 39 3,9 2 živnostníci 755 86,2 112 86,8 867 86,3 3 svobodná povolání 85 9,7 14 10,9 99 9,8 4 souhrn respondentů 876 100,0 129 100,0 1 005 100,0 5 podíl v %* 87,2 12,8 100,0 Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámky: * z řádku 4, sloupce g podíl v % Struktura souboru respondentů podle zákonné úpravy podnikání je blízká proporcím statisticky sledovaných jednotek typu podnik, zejména pokud je rozsah těchto jednotek korigován o počet cizinců, kteří v ČR podnikají na základě zákona o živnostenském podnikání. S ohledem na nezbytnost specifických metod zjišťování postojů cizinců šetření nezahrnulo cizí státní příslušníky. Následující tabulka obsahuje porovnání struktur statistického a terénního šetření. Tabulka č. 2 Porovnání struktury statistických jednotek typu podnik (k 31. 12. 2010) a OSVČ - respondentů terénního šetření (III. Q. 2012) ř. soukromí podnikatelé (OSVČ) podnikající jako* statistické jednotky typu podnik dle ČSÚ před po korekcí korekci* počet OSVČ respondentů v šetření struktura v % sl. c sl. d sl. e a b c d e f g h 1 zemědělci 28 912 28 912 39 2,8 3,1 3,9 2 živnostníci 920 670 829 687 867 90,4 89,4 86,3 3 svobodná povolání 69 792 69 792 99 6,8 7,5 9,8 4 1 019 374 928 391 1 005 100,0 100,0 100,0 Zdroj: ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011, ČSÚ, Praha, 2011, str. 371, kód e-0001-11; ČSÚ: Cizinci v České republice, Cizinci - zaměstnanost, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost; Terénní šetření OSVČ 2012; Výpočty VÚPSV Poznámky: * snížení počtu u podnikatelů - živnostníků o 90 983 cizinců s platným živnostenským oprávněním v ČR k 31.12.2010 Strukturu respondentů v členění, zda je podnikání hlavním (hlavní samostatná výdělečná činnost, též hlavní činnost ) nebo vedlejším zdrojem příjmů (vedlejší samostatná výdělečná činnost, též vedlejší činnost ), nelze bezprostředně srovnávat s členěním samostatné výdělečné činnosti na hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Otázka obsažená v šetření je formulována tak, aby se respondenti při 10

1. Základní charakteristiky terénního šetření odpovědi rozhodovali podle jednoznačného a relativně jednoduchého kritéria - postavení (podílu) příjmů z podnikání v jejich celkových příjmech. 4 4 Otázka zněla: Je podnikání hlavním zdrojem Vašich příjmů nebo si podnikáním pouze přivyděláváte? 11

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 Z údajů tabulky č. 1 je zřejmé, že třídění a korelace vyšších stupňů nelze realizovat s ohledem na malou četnost respondentů u podnikatelů - zemědělců a svobodných povolání, u nichž příjmy z podnikání mají jen doplňkový (vedlejší) charakter. Vyšší než druhý stupeň třídění lze tedy s přijatelnou přesností uplatnit v okruzích: - souhrnu všech respondentů, - živnostníků. V případě třídění vyššího než třetího stupně třídění v rámci hlavní a vedlejší činnosti mají výsledky u dílčích souborů zemědělci a svobodná povolání orientační charakter. Členění respondentů dílčích souborů podle základních demografických, sociálních a ekonomických znaků umožňuje podrobněji se orientovat ve struktuře šetření, porovnat rozdíly ve složení dílčích souborů, hodnotit míru kvalitativní shody. Údaje o struktuře respondentů výběrového šetření podle základních demografických, sociálních a ekonomických znaků jsou shrnuty v níže uvedené tabulce. 12

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 Tabulka č. 3 Struktura OSVČ - respondentů výběrového šetření podle základních demografických, sociálních a ekonomických znaků v osobách Ř demografické, sociální a ekonomické znaky OSVČ OSVČ respondenti, u nichž je podnikání: hlavním zdrojem příjmů vedlejším zdrojem příjmů v tom: zemědělci živnostníci svobodná povolání v tom: zemědělci živnostníci a b c d e f g h i j 1 svobodná povolání OSVČ - respondenti: osoby 876 36 755 85 129 3 112 14 2 % 100 4 86 10 100 2 87 11 3 pohlaví: muži 545 25 469 51 74 3 63 8 4 ženy 331 11 286 34 55 0 49 6 5 věk: do 30 let 97 3 85 9 22 0 18 4 6 od 31 do 40 let 247 4 227 16 32 0 28 4 7 od 41 do 50 let 279 8 245 26 38 3 33 2 8 od 51 do 60 let 208 13 167 28 21 0 19 2 9 61 a více let 45 8 31 6 16 0 14 2 10 vzdělání: základní 3 0 3 0 1 0 1 0 11 střední bez maturity 342 22 318 2 35 1 32 2 12 střední s maturitou 351 10 330 11 53 1 49 3 13 vyšší a vysokoškolské 180 4 104 72 40 1 30 9 14 odvětví: zemědělství 45 34 10 1 10 3 6 1 15 průmysl a stavebnictví 197 1 194 2 16 0 16 0 16 služby, v tom: 584 1 543 82 103 0 90 13 17 běžné 1 208 0 207 1 25 0 25 0 18 odborné 2 376 1 336 81 78 0 65 13 19 sídlo podniku: Praha 110 0 92 18 20 0 17 3 20 krajská a býv. okr. města 380 1 343 36 48 0 43 5 21 ostatní města 193 4 170 19 34 0 30 4 22 jiné obce 193 31 150 12 28 3 23 2 23 zaměstnanci: 0 724 29 632 63 127 3 110 14 24 1 až 4 105 4 80 21 2 0 2 0 25 5 až 9 40 2 38 0 0 0 0 0 26 5 a více 7 1 5 1 0 0 0 0 13

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 pokračování tabulky Ř demografické, sociální a ekonomické znaky OSVČ OSVČ respondenti, u nichž je podnikání: hlavním zdrojem příjmů vedlejším zdrojem příjmů v tom: zemědělci živnostníci svobodná povolání v tom: zemědělci živnostníci a b c d e f g h i j svobodná povolání 27 délka podnikání: do 4 let 150 2 139 9 36 0 30 6 28 5-9 let 243 9 210 24 0 43 3 29 10-14 let 186 5 165 16 18 2 14 2 30 15-19 let 167 7 137 23 9 0 8 1 31 20 a více 130 13 104 13 19 1 17 2 Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámky:; 1 Zahrnuje odvětví CZ-NACE: velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, doprava a skladování, ubytování, stravování a pohostinství; 2 Zahrnuje odvětví: informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné činnosti, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, kulturní, zábavní a rekreační činnosti, ostatní činnosti. 14

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 Terénní šetření se obracelo na respondenty v registrovaném sídle firmy. Z tohoto pohledu nebylo schopné podchytit sebezaměstnané v rámci švarcsystému, kteří se v sídle firmy zpravidla nenacházejí. Na základě otázek o počtu, charakteru a pracovním režimu 5 šetření identifikovalo pouze 3-8 osob. Technické problémy znemožnily šetření mezi cizinci, 6 převážně z třetích zemí. Výstupy šetření obsahují údaje z výběru českých řádných OSVČ, kteří představují zhruba 70-80 % sektoru sebezaměstnaných v ČR. 7 Velikost souboru respondentů v této proporci je však reprezentativní, základní strukturu lze považovat za věrohodnou. Z výstupů terénního šetření lze dovodit následující základní poznatky. 2.1 Samostatná výdělečná činnost jako hlavní zdroj příjmů Ze souhrnu respondentů, u nichž je podnikání hlavním zdrojem příjmů, vyplývá: - převážná část podnikatelů jsou muži; zhruba 2/3, 8 - ve věkovém složení převládají osoby středního věku (ve věkových kohortách od 30 do 50 let se koncentruje přes tři pětiny respondentů); nevelký je zejména podíl osob nad 60 let (cca 4 %), - rozdílná je délka podnikání podle specifických podmínek upravených zákonem; nejdelší dobu podnikání, více než 20 let, vykazují zemědělci s podílem 1/3; nejčetnější doba podnikání na základě živnostenského zákona je 1-4 roky s 1/4 podílem, obdobná situace se vyskytuje i v oblasti svobodných zaměstnání s váhou zhruba 1/5, 9 - vzdělanostní struktura respondentů v zásadě odráží složení ekonomicky aktivního obyvatelstva v ČR; s ohledem na věk je nízký podíl osob se základním vzděláním (0,3 %), převažující je část se středním vzděláním (cca 4/5) a úměrný je podíl podnikatelů s vyšším a vysokoškolským vzděláním (1/5 10 ); oproti šetření v roce 5 6 7 8 9 Kombinace otázek: Dodáváte své výrobky nebo služby převážně obyvatelstvu, nebo jako subdodavatel jiným firmám? Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jste získal od jednoho až dvou zákazníků? Materiál pro práci vám zajišťuje odběratel? Pracujete převážně v prostorách a na zařízení odběratele? Odběratel vám stanovuje pracovní dobu? Odběratel se k vám chová jako ke svému zaměstnanci? blíže Dotazník" v příloze Cizinci se v roce 2011 podíleli na počtu sebezaměstnaných vykazovaných národními účty 10 %, v roce 2006 podíl představoval 8 %, blíže ČSÚ: Cizinci. Cizinci: zaměstnanost dostupné na: http://notes.czso. cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost a ČSÚ: Revize národních účtů 2011-2014. Pracovníci. Dostupné na : http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_pracov, propočet VÚPSV, v.v.i. Osoby pracující v režimu švarcsystému není možné statisticky zachytit. Odhady se pohybují od 100 do 200 tis. osob. Podle výběrového šetření pracovních sil ve III. čtvrtletí 2012 se muži na celkovém počtu podnikatelů vč. rodinných příslušníků podíleli 68 %, blíže ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, tabulka 208, ČSÚ, Praha 2012, kód e-3101-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3101-12 Uvedené rozdělení je hrubé, u živnostníků s hlavním příjmem lze sledovat nejvyšší váhu hraniční kohorty 21 let podnikání s 8% podílem, u svobodných povolání, dvě nejčetnější kohorty 5 a 16 let podnikání s 9 % váhou na celkovém počtu respondentů. 10 Z toho absolventi magisterského a doktorandského studia představují 14 % základního souboru. 15

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 2006 se zvýšil podíl osob se středoškolským vzdělání (3/4) na úkor ostatních osob s vyšším a VŠ vzděláním, - na podnikání v rámci svobodných povolání se z 82 % podílejí absolventi vysokých škol, - v rámci živnostenského podnikání z 90 % podnikají středoškoláci a osoby se základním vzděláním; obdobná situace se týká i soukromých zemědělců, - více než 7/10 respondentů podniká v odvětví služeb; 11 podle šetření v roce 2006 se podíl blížil 2/3, - obdobně jako v roce 2006 se firma nachází ve zhruba 80 % v městském sídle, - práci zaměstnanců využívá zhruba 17 % firem OSVČ, v roce 2006 se zaměstnanci pracovalo 28 % sebezaměstnaných. 12 2.2 Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů Pro soubor respondentů, pro které je podnikání jen vedlejším zdrojem příjmů, jsou typické zejména tyto charakteristiky: - podnikatelskou činnost jako doplňkový zdroj příjmů provozuje zhruba 42 % žen, (36 % v roce 2006), stejný podíl vykazují živnosti a svobodná povolání, kde se podíl ve srovnání s rokem 2006 zvýšil, - zhruba 1/2 respondentů se nachází ve středním, neproduktivnějším věku od 30 do 50 let, s těžištěm v pásmu od 41 do 50 let věku, na které připadá 1/3 šetřených osob, minimální 12% podíl patří osobám starším 61 let; ve srovnání s minulým šetřením došlo k posunu do vyšších věkových úrovní, v roce 2006 bylo těžištěm věkové pásmo 31-40 let s 25% zastoupením, váha osob starších 61 let však klesla z 24 % na polovinu, - vedlejší samostatná výdělečná činnost se obdobně jako v roce 2006 soustředí do podnikání podle živnostenského zákona v sektoru služeb s podílem 80 %, s výraznou převahou odborných služeb s váhou 61 %; v roce 2006 se služby na vedlejší samostatné výdělečné činnosti podílely 69 % a odborné služby 44 %, - samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšímu příjmu se věnuje 5-9 let zhruba 1/3 respondentů, druhou významnou skupinou je podnikání v intervalu do 4 let s 28 % (tento znak šetření v roce 2006 nesledovalo), - převážná část sebezaměstnaných se rekrutuje ze zaměstnanců (80 %), významnou složku tvoří starobní a invalidní důchodci (cca 12 %); v roce 2006 zaměstnanci představovali přibližně 3/4 a starobní a invalidní důchodci 2/5. 11 Podle výběrového šetření pracovních sil ve 3. čtvrtletí se služby na sektoru sebezaměstnaných podílely 2/3, z toho kvalifikované služby více než 1/3 a běžné služby zhruba 1/4. Podíl farmářů představoval 4 %, průmysl 12 % a stavebnictví 20 %. Blíže ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, tabulka 208, ČSÚ, Praha 2012, kód e-3101-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/ 2012edicniplan.nsf/p/3101-12. Počty a struktura sebezaměstnaných se podle zdrojů liší, např. národní účty za rok 2011 uvádějí podíl zemědělců ve výši 5,2 %, průmyslu ve výši 14,6 %, stavebnictví ve výši 17,1 % a služeb ve výši 63,1 %, blíže ČSÚ: Databáze ročních národních účtů, Pracovníci, tabulka M000133a Sebezaměstnaní (osoby), dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas 12 Fyzické osoby podnikající se zaměstnanci se zpravidla transformují na právnické osoby, které nebyly předmětem šetření. 16

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 Tabulka č. 4 Sociální struktura OSVČ - respondentů, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů skupina OSVČ - respondentů zaměstnanci starobní důchodci sociální skupiny studenti invalidní důchodci rodičovská dovolená jiné souhrn 101 13 6 3 3 3 129 podíl v % 1 78,29 10,08 4,65 2,33 2,33 2,33 100,00 v tom: živnostníci 90 11 3 3 2 3 112 podíl v % 1 69,77 8,53 2,33 2,33 1,55 2,33 86,82 2 zemědělci 3 0 0 0 0 0 3 podíl v % 1 2,33 07 0 0 0 0 2,33 sv.povolání 8 2 3 0 1 0 14 podíl v % 1 6,20 1,55 2,33 0 0,78 0 10,85 2 Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámky: 1) procenta ze 129 respondentů, 2) chyba ze zaokrouhlování 2.3 Samostatně podnikající zemědělci Počet samostatně podnikajících zemědělců absolutně klesá. 13 České zemědělství si po roce 1990 zachovalo velkovýrobní charakter. V rámci sektoru samostatné výdělečné činnosti představují samostatně podnikající zemědělci specifickou skupinu. Přesto, že počet respondentů není reprezentativní, potvrdilo šetření základní proporce zjištěné v roce 2006, resp. signalizovalo změny: - správnou se ukázala hypotéza o jejich klesajícím počtu a stárnutí; jestliže v roce 2006 byla nejsilněji zastoupená věková skupina po 41. roce života, v roce 2012 se těžiště posunulo za hranici 51 let věku; výrazný zůstává podíl seniorů starších 61 let ve výši zhruba 1/5, - zůstala relativně nízká vzdělanostní úroveň, více než polovina farmářů nemá maturitu, vysokoškolské vzdělání je zastoupené minimální 1/10, - zhruba o 5 p. b., na úroveň standardní v sektoru sebezaměstnaných, se zvýšil podíl firem se zaměstnanci (20 %), - pro odvětví je charakteristická dlouhá doba podnikání, déle než 20 let podnikala 1/3 respondentů 14 (podnikání v intervalu 4-9 let s podílem 1/4 koresponduje se živnostníky a svobodnými povoláními). 2.4 Živnostníci Živnostníci jsou nejčetněji zastoupenou skupinou v sektoru samostatné výdělečné činnosti, jejich podíl dosahuje 90 %. V základním souboru šetření představují 86 13 V roce 2012 se jejich počet proti roku 2006 snížil o zhruba 1/3, blíže ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011, ČSÚ, Praha, 2011, str. 371, kód e-0001-11. 14 Živnostníci a svobodná povolání vykazují v kohortě nad 20 let podnikání zhruba šestinový podíl, tj. poloviční ve srovnání se soukromými zemědělci. 17

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 %. Šetřený soubor osob podnikajících podle živnostenského zákona v rámci hlavní výdělečné činnosti vykazuje charakteristické rysy: - struktura mužů a žen v šetření (60:40) se liší o 10 p. b. od statisticky zjišťovaných údajů za podnikatele vč. rodinných příslušníků, 15 - věková struktura se ve srovnání s rokem 2006 nezměnila, zhruba 2/3 živnostníků je ve stáří 31-50 let; 40 % podnikatelů je mladších 40 let (v tom 11 % mladších 30 let) a 60 % nad 40 let (v tom pouze 4 % nad 60 let); potvrdila se hypotéza z roku 2006 o dlouhodobě vyrovnané reprodukci této základní podnikatelské skupiny, - vzdělanostní struktura živnostníků se ve srovnání s rokem 2006 zhoršila, podíl živnostníků se středoškolským vzděláním vzrostl na 88 % ze 72 % v roce 2006 při poklesu osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním na 14 % z 25 % zjištěných v roce 2006, - odvětvová struktura živnostenského podnikání ve srovnání s rokem 2006 vykázala pokles podnikatelů v průmyslu a ve stavebnictví z 33 % na 26 % (ve stavebnictví však podíl vzrostl z 15 % na 20 %); výrazně se zvýšil podíl služeb z 65 % na 72 % zejména díky růstu váhy odborných, tj. odborně náročných služeb z 31 % na 45 %; odvětvová struktura se postupně blíží standardním proporcím tradičních tržních ekonomik v EU, - zhruba 80 % sídel firem živnostníků zůstalo alokováno ve městech, z toho 2/5 v krajských a bývalých okresních městech, - průběžné reprodukci samostatné výdělečné činnosti na základě zákona o živnostenském podnikání svědčí relativně rovnoměrné rozdělení živností podle délky podnikání; nejvíce (28 %) je zastoupené pásmo 5-9 let podnikání, vysoký podíl však připadá i na minulé krizové roky, živnostníci s dobou podnikání kratší 4 let přestavují téměř 1/5 respondentů. 2.5 Svobodná povolání V podnikatelské skupině svobodných povolání, u níž jde o hlavní výdělečnou činnost, vystupují výrazné odlišnosti jejího demografického, sociálního a ekonomického složení od zemědělců i živnostníků. 16 Ve srovnání s výstupy šetření z roku 2006 se však základní charakteristiky nezměnily: - 40% podíl žen - podnikatelek je v rámci sektoru samostatné výdělečné činnosti nadprůměrný (46 % roce 2006); odraz vysoké míry feminizace odborných služeb (zdravotnictví, vzdělání, sociální služby apod.), - věková skladba podnikatelů je posunuta do vyšších pásem; to koresponduje s nároky na vzdělání, 17 podíl do 30 let věku proto činí pouhých 11 %, věkové složení je posunuto do pásma od 41 do 60 let podílem 64 %, 15 viz ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, ČSÚ Praha 2012, kód 3101-12), dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3101-12. Z publikace vyplývá relace muži/ženy 68:32. Z pohledu Výběrového šetření pracovních sil se genderové rozdělení za uplynulých 6 let nezměnilo nevýrazně, resp. o 5 p. b. ve prospěch žen. 16 Rozsah souboru OSVČ - svobodných povolání (85 respondentů) umožňuje jen základní orientaci. Hlubší analýza by vyžadovala šetření s vyšším počtem respondentů a se specifickým zaměřením na problematiku rozdílných profesních skupin svobodných povolání. 17 Více než čtyři pětiny mají vyšší a vysokoškolské vzdělání, které je v řadě profesí striktně vyžadováno (lékaři, právníci aj.) nebo vynucováno náročností poskytovaných služeb a rovněž nároky na praktické zkušenosti. 18

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 - těžištěm podnikání svobodných povolání jsou služby s koncentrací do odborných služeb (zdravotnictví, veřejné a sociální služby) s podílem 95 %, - podnikatelská činnost svobodných povolání se koncentruje do městských center; z více než dvou třetin podnikají v Praze a v krajských a bývalých okresních městech, mimo města působí 14 % dotázaných, - zhruba 90 % sebezaměstnaných ze skupiny svobodných povolání podniká déle než 5 let, nejčetněji jsou zastoupené intervaly 5-9 let podnikání s 28 % a 15-19 let s 27 %. 19

3. Motivace k podnikání 3. Motivace k podnikání Postoje sebezaměstnaných k motivům jejich orientace na podnikání jako hlavního, resp. vedlejšího zdroje příjmů umožňují analyzovat obecnější (hodnototvorné, koncepční) přístupy k jejich sociální a ekonomické úloze, funkcím a postavení jejich podnikání. Zachycují míru sebehodnocení a sebereflexe drobných podnikatelů jako společenské skupiny časově se v ČR nedlouho rozvíjející. Způsob zjišťování důvodů, ze kterých respondenti preferují samostatné podnikání, spočíval ve výběru tří dominantních důvodů z variant předložených k posouzení. U respondentů, kteří uvádějí podnikání jako hlavní zdroj příjmů, existoval výběr z 10 variant a u těch, kteří podnikání označili jako zdroj vedlejších příjmů, výběr z 11 variant v dotazníku uvedeném v příloze. Otázky charakterizovaly hlavní motivy, které vedou sebezaměstnané k preferování samostatné podnikatelské činnosti oproti jiným způsobům získávání příjmů (popř. spolu s nimi), v široké škále faktorů od ideových (vyšší svoboda, samostatnost a seberealizace) přes ekonomickou výhodnost po faktory rodinných tradic a udržování a rozvíjení majetku a soudržnosti. Motivační důvody lze posuzovat ve třech blocích: I. seberealizace - Je to tvůrčí, aktivní činnost - Podnikání Vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - Můžete se samostatně rozhodovat - Hledal jsem novou šanci v životě II. ekonomické důvody - Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání - Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - Podnikání pro Vás bylo východiskem z nezaměstnanosti - Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny (v případě samostatné výdělečné činnosti, která je vedlejším zdrojem příjmů) III. rodinná tradice - Využíváte restituovaného majetku - Pokračujete v rodinné tradici - Chcete předat svým dětem prosperující firmu 20

3. Motivace k podnikání 3.1 Motivace osob, u nichž je podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů Na rozdíl od ekonomických analytiků, kteří za hlavní motiv považovali ekonomické důvody (přátelské danění, 18 možnost vyššího příjmu), ze šetření v roce 2006 vyplynuly jako hlavní motivátory sebeuspokojení, seberealizace a svoboda (67 % pozitivních reakcí). Význam ekonomických faktorů se ve zjištěné škále pohyboval na zhruba 22 % preferencí (výhodnější zdanění preferovala necelá 2 % respondentů). Pokračování v rodinných tradicích bylo důvodem k podnikání v 10 %. Terénní šetření v roce 2012 poznatky o váze sledovaných motivátorů výrazně nezměnilo. 19 Zaměření a struktura motivů k podnikání jako hlavnímu zdroji příjmů v roce 2012: 1) výrazně převládajícím motivem pro podnikání sebezaměstnaných je jejich větší samostatnost, tvořivost a sebeuspokojení, 63 % kladných odpovědí, 2) na druhém místě jsou ekonomické důvody s podílem odpovědí ve výši 28%, 3) na třetím místě jsou rodinné tradice s 10% podílem v součtu odpovědí s výjimkou zemědělců, kteří uvádí tento motivační faktor ve 30 %. Konkrétní strukturu odpovědí a srovnání s výstupy šetření v roce 2006 uvádí následující tabulka. 18 ČR, SR a Španělsko mají nejnižší zdanění jednotky přidané hodnoty firem sebezaměstnaných v rámci EU. Podle propočtů VÚPSV na základě údajů OECD (OECD Revenue statistics 2010) jednotkové daňové náklady dosahovaly v roce 2010 zhruba 20 %, v ostatních členských zemích se pohybovaly v intervalu od 25 do 31 %. 19 V roce 2012 autoři změnili pořadí otázek tak, aby se ekonomické důvody podnikání dostaly do čela vyjmenovaných důvodů samostatného podnikání. Reagovali na kritiku jejich umístění ve spodní čísti seznamu otázek v roce 2006. 21

3. Motivace k podnikání Tabulka č. 5 Motivace k podnikání - míra a pořadí preferování jednotlivých důvodů u respondentů, u nichž je samostatné podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů, četnost preferenčních odpovědí v % otázky motivační blok zákon o podnikání 1) zemědělci živnostníci svobodná povolání 2012 2) 2006 rozdíl 2012-2006 v p.b. Můžete se samostatně rozhodovat I 17,6 22,0 23,5 22,0 26,7-4,7 Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání I 11,1 14,6 18,0 14,8 21,7-6,9 II 9,2 14,7 10,5 14,0 12,9 + 1,1 Je to tvůrčí, aktivní činnost I 9,3 13,4 20,0 13,8 18,3-4,5 Hledal jsem novou šanci v životě 3) I 12,0 12,9 7,1 12,3 - - Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti II 5,6 9,4 2,8 8,6 7,6 + 1,0 Využíváte restituovaného majetku III 12,0 1,0 2,0 1,6 2,8-1,2 Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr II 3,7 4,9 5,5 5,0 1,9 Pokračujete v rodinné tradici III 10,2 3,7 7,8 4,4 3,8 + 06 + 3,1 Chcete předat svým dětem prosperující firmu III 9,3 3,4 2,8 3,6 4,3-0,7 Motivační bloky: seberealizace I 50,0 62,9 68,6 62,9 67,1-4,2 ekonomické důvody II 18,5 29,0 18,8 27,6 22,1 + 5,5 rodinné důvody III 31,5 8,1 12,6 9,5 10,8-1,3 Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámky: 1) podíl v rámci činnosti; 2) viz Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J.: Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/; 3) otázka nebyla v roce 2006 šetřena. Motivátory jsou seřazeny sestupně podle četnosti odpovědí. 22

3. Motivace k podnikání Prakticky stejné pořadí významu motivačních faktorů se objevilo i při strukturování sebezaměstnaných podle pohlaví a věku. Ve srovnání se šetřením v roce 2006 se zvýšila váha ekonomických motivátorů. Významněji stoupl faktor vyšších příjmů ve srovnání se závislou činností. V této souvislosti je možné vyslovit hypotézu o ekonomické kultivovanosti sebezaměstnaných, která vede ve vyšší míře ke sledování hospodaření jejich firem. Zkreslující roli mohla sehrát otázka Hledal jsem novou šanci v životě, která se dá interpretovat jako hledání seberealizace i jako reakce na nezaměstnanost. S ohledem na prakticky stejnou roli nezaměstnanosti jako důvodu k podnikání v obou rocích lze však uvedený dotaz chápat v rámci motivačního bloku seberealizace. Nejvýznamnější motivační důvody: - nejčastěji respondenti udávali (ve 22 %) možnost samostatně se rozhodovat, - v rozmezí 12-15 % se pohybovaly čtyři motivační důvody - větší uspokojení než v zaměstnání, dosažení vyššího příjmu než v zaměstnání, tvůrčí a aktivní činnost a hledání nové šance v životě u osob podnikajících podle zemědělského nebo živnostenského zákona, - východisko z nezaměstnanosti motivovalo pouze 9 % respondentů, zejména živnostníků, - stejně jako v roce 2006 sebezaměstnaní daňový rámec své činnosti považují za přirozený a jeho nastavení intenzivně nevnímají; jako důvod k podnikání jeho výhody označilo pouze 5 % dotázaných živnostníků a příslušníků svobodných povolání. Pro skupinu samostatně hospodařících zemědělců je charakteristické, že vedle pocitu samostatnosti, tvořivosti a sebeuspokojení (50 % kladných odpovědí) kladou soukromí farmáři velký význam na rodinnou tradici (31 % odpovědí, tj. zhruba 3 x více než živnostníci a svobodná povolání). O značném významu rodinných tradic svědčí uvedené preference: - využití restituovaného majetku - 12 %, - pokračování v rodinné tradici - 10 %, - snaha předat dětem prosperující firmu - 9 %. Živnostníci vedle motivačního bloku seberealizace přikládali relativně vysokou váhu ekonomickým faktorům. Zhruba 15% podíl kladných reakcí připadl vyššímu příjmu z podnikání ve srovnání s výkonem práce v zaměstnaneckém poměru. Relativně vysoký význam při zahájení podnikání sehrálo východisko z nezaměstnanosti s 9% četností odpovědí. Tento důvod se koncentruje v prostoru vymezeném věkem do 30 let, manuálním charakterem práce a ženským pohlavím, tedy ve skupině, která má obtížnější podmínky při hledání zaměstnání. Na druhé straně pouze 1/5 respondentů nezaměstnaných před zahájením samostatné výdělečné činnosti uvedla tuto motivaci. Zhruba 18 % živnostníků působí v sektoru sebezaměstnaných méně než 5 let, tj. zahájili podnikání v období ekonomické krize po roce 2008, kdy se projevil pokles počtu zaměstnanců a růst osob samostatně výdělečně činných. 20 20 V letech 2008-2011 na dva uvolněné zaměstnance připadal přírůstek zhruba 1 osoby samostatně výdělečně činné, blíže MF: Makroekonomická predikce, tabulka, C 3 Trh práce, MF, leden 2013, dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html. Lze předpokládat, že uvedená proporce odráží přechod zaměstnanců do švarcsystému, blíže Vlach, J., Kozelský, T.: Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce v letech 2005-2010, Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7416-108-7, s. 51-53, dostupné na: 23

3. Motivace k podnikání Příslušníky svobodných povolání motivují ve vyšší míře ve srovnání s ostatními skupinami k podnikání důvody seberealizace (69 % odpovědí), významnou roli hraje rodinné prostředí, resp. pokračování v tradici (8% podíl). Význam ekonomických faktorů klesá u sebezaměstnaných, kteří mají zaměstnance. Změna motivačních proporcí je protichůdná. Graf č. 1 Motivační bloky OSVČ se zaměstnanci v % 80 70 60 60 67 62 50 % 40 seberealizace 30 20 10 28 22 12 11 10 28 ekonomika rodinná tradice 0 1-4 zam. 5-9 zam. 10 a více počet zaměstnanců Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. V rámci bloku rodinných tradic je u samostatně hospodařících zemědělců rozhodující motiv předání prosperující firmy dětem. Ve vysokém podílu rodinných tradic v rámci manuálních zaměstnání se odráží specifické postavení samostatných zemědělců. Rodinným tradicím připadá více než 30 % podíl. Terénní šetření prokázalo problémy v umístění nekvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Osoby se středoškolským vzděláním v silnější míře jako důvod samostatného podnikání udávaly východisko z nezaměstnanosti (interval odpovědí 8-11 %), což se projevilo ve vyšší váze ekonomických motivací. Uvedený moment se intenzivně projevil u vzdělání bez maturity s hodnotou 11 % odpovědí. 21 http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv&pracovnik=10&klasif=vse&ro k=2012 21 Pro srovnání: osoby s vysokoškolským vzděláním uváděly nezaměstnanost jako důvod podnikání v 5 % a s doktorandským vzděláním ve 3 %. 24

3. Motivace k podnikání Graf č. 2 Motivační bloky OSVČ v závislosti na dosaženém vzdělání 80 70 60 61 62 65 69 68 68 50 % 40 30 20 10 31 8 28 10 22 22 23 13 9 8 20 12 seberealizace ekonomika rodinná tradice 0 SŠ bez mat. SŠ s mat. Vyšší odb. VŠ bc. VŠ mgr. VŠ Ph.D. vzdělání Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Respondenti se základním vzděláním byli 3, ve vyhodnocení se neobjevují. S ohledem na 40letou tradici současného vzdělávacího systému v ČR je tento postup jedině možný. Vysoký význam ekonomickým faktorům z titulu východiska z nezaměstnanosti přikládali respondenti, kteří před zahájením samostatné výdělečné činnosti ztratili zaměstnání. Graf č. 3 Motivační bloky OSVČ a sociální postavení před zahájením podnikání v % 80 73 70 60 61 63 61 50 % 40 30 20 10 35 4 27 10 22 17 24 3 seberealizace ekonomika rodinná tradice 0 nezaměstnaný zaměstnanec student a absolvent jiné postavení před podnikáním Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Jiné sociální postavení zahrnuje důchodce, invalidní důchodce, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod. Jejich zastoupení v souboru osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, činí zhruba 2 %. 25

3. Motivace k podnikání U osob, které zahájily podnikání po ukončení školy 22, se výrazně projevuje pokračování v rodinné tradici. Patrně nastoupily do již zavedené firmy provozované jejich příbuznými, resp. ji převzaly. 3.2 Motivace osob, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů Sebezaměstnaní, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, jsou jen výjimečně aktivní v oblasti zemědělství (3 respondenti). Poměrně málo je jich i v oblasti svobodných povolání (14 respondentů). Rozhodující podíl představují živnostníci (112 respondentů) s manuální i duševní pracovní činností, v poměru 2:1, bez zaměstnanců. Informace o zaměření a struktuře preferencí u zemědělců a svobodných povolání mají vzhledem k počtu preferenčních odpovědí a počtu respondentů jen zcela orientační charakter. Zastoupení mužů a žen je vyrovnané. Téměř všichni mají alespoň středoškolské vzdělání. Před zahájením podnikání téměř všichni byli zaměstnanci (81 %), zbytek připadá na studenty (11 %) a na důchodce, nezaměstnané a ostatní (8 %). Motivace k podnikání této skupiny podnikatelů jsou poměrně vyrovnané mezi samostatností, tvořivostí a sebeuspokojením (49 %) a ekonomickými faktory (43 %). Rodinné důvody s 8% odpovědí nehrají důležitou úlohu. 22 Tato skupina se na šetřeném souboru osob samostatně výdělečně činných podílela 8 %. 26

3. Motivace k podnikání Tabulka č. 6 Motivace k podnikání - míra a pořadí preferování jednotlivých důvodů u respondentů, u nichž je samostatné podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, četnost preferenčních odpovědí v % otázky motivační blok zemědělci zákon podnikání 1) svobodná živnostníci 2012 povolání 2) 2006 rozdíl 2012-2066 v p.b. Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu II 17,9 uspokojení potřeb svých a své rodiny 14,3 17,1 16,1 1,0 Je to tvůrčí, aktivní činnost I 11,1 16,7 21,4 17,1 19,0-1,9 Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné II 17,9 9,5 16,5 9,5 7,0 Můžete se samostatně rozhodovat I 22,2 15,2 21,4 16,0 21,6-5,6 Hledáte novou šanci v životě I 9,2 11,9 9,3 7,3 2,0 Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný II úvazek 11,1 6,8 4,8 6,7 3,1 3,6 Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání I 6,5 9,5 6,7 12,9-6,2 Pokračujete v rodinné tradici III 33,3 4,8 4,8 5,4 3,8 1,6 Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký II 2,7 poměr 2,4 2,6 2,2 0,4 Chcete předat svým dětem prosperující firmu III 11,1 1,5 0,0 1,6 2,6-1,0 Využíváte restituovaného majetku III 11,1 0,9 0,0 1,0 1,8-0,8 Motivační bloky: Seberealizace I 33,3 47,6 64,3 49,1 53,6-4,5 ekonomické důvody II 11,1 45,2 31,0 42,9 38,2 4,7 rodinné důvody III 55,6 7,1 4,8 8,0 8,2-0,2 Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámky: 1) podíl v rámci činnosti; 2) viz Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J.: Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007, ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/. Motivátory jsou seřazeny sestupně podle četnosti odpovědí. 27

3. Motivace k podnikání Ve srovnání se šetřením v roce 2006 se zvýšila váha ekonomických motivátorů. Jejich podíl vzrostl o 5 p. b. na úkor seberealizace. Stejně jako v minulém šetření patří nejvýznamnější místo získání dodatečných prostředků k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny (17 % odpovědí). Výrazně vzrostla potřeba dodatečných příjmů, které doplňují výdělek ze zaměstnání (z 10 na 17 % odpovědí). Na druhé straně se snížil význam možnosti samostatného rozhodování (z 22 % v roce 2006 na 16 % v roce 2012) a vyššího uspokojení z podnikání než ze závislé činnosti (z 13 na 7 %). Uvedený vývoj patrně odráží dopady hospodářské krize po roce 2009 na příjmy domácností. Zhoršujícími se příjmovými podmínkami lze odůvodnit i motivaci k vedlejší samostatné výdělečné činnosti z titulu zkráceného pracovního úvazku (z 3 na 7 % kladných odpovědí) a hledání nové životní šance (ze 7 na 9 %) Motivace žen a mužů vykazuje rozdílné charakteristiky. Pro ženy není zajímavé využití restituovaného majetku a pokračování v rodinné tradici (žádná odpověď). Uvedená reakce patrně vyplývá z jejich role v rodině a v domácnosti. Graf č. 4 Motivace k podnikání jako vedlejšímu zdroji příjmů podle pohlaví v roce 2012 60% 50% 40% 48% 52% 41% 47% % 30% muži 20% 10% 0% 11% 1% seberealizace ekonomické důvody rodinné důvody ženy motivační blok Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Vyšší váhu seberealizace jako motivace lze sledovat u duševních činností, které se koncentrují ve svobodných zaměstnáních, zhruba 80% podíl. Malou roli hrají rodinné důvody. V případě živnostníků a farmářů se význam seberealizace a ekonomických faktorů, zejména dodatečného příjmu, vyrovnávají, na významu získávají rodinné tradice. Uvedené proporce se výrazněji projevují ve struktuře osob podle dosaženého vzdělání. Význam seberealizace je přímo úměrný dosaženému stupni vzdělání. Lze předpokládat, že vysokoškoláci provozují převážně nemanuální činnosti. U osob s vysokoškolským vzděláním se projevuje osvobození od rodinných faktorů, absentuje využívání restituovaného majetku a potřeba předání firmy dědicům, udržují se pouze tradice. 28