Funkce měst Funkce vykonávané evropskými městy vzhledem k energetice je staví do následujících rolí: - města jako spotřebitelé energie; - města jako producenti a dodavatelé energie; - města jako regulátoři a investoři do místního energetického sektoru; - města jako motivující činitelé nebo zdroje motivace pro účinnější metody výroby a účinnější využívání energie a ochrany životního prostředí. K výkonu těchto funkcí místní orgány v Evropě přijímají řadu různých opatření. Značný počet těchto orgánů zaměřuje své úsilí na snížení spotřeby energie a snížení výdajů měst na energie, minimalizaci škodlivých dopadů spotřeby energie na životní prostředí, na území daného města či obce a na změnu chování koncových spotřebitelů energie v bytovém sektoru, v sektoru služeb a místním průmyslu. Město jako spotřebitel energie Nejběžnější rolí každé obce či města je role spotřebitele energie. To je funkce, s níž jsou nejčastější spojeny odpovědnosti města, a vzhledem k níž je očekávána jeho iniciativa. Energetická spotřeba měst obvykle zahrnuje tyto hlavní oblasti: Městské budovy Administrativní střediska, školy, sportoviště, zařízení lékařské a sociální péče a bytové budovy(byty vlastněné městem a jiné obytné domy, určené pro veřejné využití). Veřejná doprava Služební vozidla, vozidla sběru odpadu, motorová vozidla čištění ulic, vozidla městské a meziměstské dopravy (v míře v jaké je tato doprava subvencována místními orgány). Komunální služby Osvětlení ulic, vodárny a kanalizace. Současně se snahou o rozšíření spektra služeb a zvýšení jejich kvality se města snaží snížit náklady na jejich poskytování. Protože energie představuje významnou složku ceny většiny poskytovaných služeb, tj. přepravy, zdravotní péče, vzdělávání atd., je snížení spotřeby energie hlavním nástrojem pro minimalizaci nákladů na služby. Hlavními činiteli v účinnosti měst při spotřebě energie jsou městské správy a dále koncoví uživatelé a s nimi spojení partneři. Těmi jsou členové městských rad, zaměstnanci městské správy, uživatelé služeb a uživatelé městské infrastruktury, dodavatelé energie, externí poradci, soukromé společnosti zapojené do poskytování specifických služeb a investoři. Ve většině evropských měst je nejlépe rozvinuta funkce měst jako spotřebitelů energie. Úspory energie koncových uživatelů v objektech a sítích patřících městu mohou významně odlehčit městským rozpočtům a stát se nezbytným předpokladem pro snížení cen a zvýšení kvality služeb. 1
Nejběžnější opatření související s funkcí měst jako spotřebitelů energie Uvedená tabulka byla sestavena z příkladů z vybraných evropských měst Oblasti dopadu Městské budovy Osvětlení ulic Městská doprava Možná opatření Vypracování programů dovybavení městských budov Energetické audity městských budov a zpracování projektů zvýšení energetické účinnosti Implementace opatření energetické účinnosti v městských budovách Energetické hospodaření (management energie)v městských budovách Energetické audity veřejného osvětlení na ulicích, náměstích, a v otevřených veřejných oblastech (parky, zahrady, garáže) Preventivní údržba systémů a zařízení osvětlení ulic Implementace opatření energetické účinnosti Monitorování spotřeby paliva ve veřejné dopravě Preventivní údržba vozidel veřejné dopravy Obnova parku přepravních vozidel V některých městech jsou příležitosti pro snižování spotřeby energie podstatně nižší, než je tomu ve městech jiných. Například ve městech, v nichž je politika snižování spotřeby energie prováděna již po léta, byly již některé možnosti úspor často dosaženy. V takových případech mohou být proto možnosti dalšího snižování omezené. Naopak ve městech, v nichž se s implementací takovýchto opatření právě začíná, se příležitosti ke snižování spotřeby energie mohou ukázat jako extrémně vysoké. Výsledky lze v těchto městech očekávat zejména v následujících oblastech: - úspory peněz, které by města mohla využít pro naléhavější potřeby, - zlepšení kvality energetických služeb; - úspory energie, které mohou přispět ke zmírnění zátěže celostátních, případně komunálních energetických systémů (za předpokladu, že je dané město energeticky do určité míry nezávislé); - snížení znečišťování životního prostředí (jak v oblasti daného města či obce, tak v globálním měřítku snížením emisí skleníkových plynů); - snížení spotřeby energie ve veřejných budovách může sloužit jako příklad pro další veřejné i soukromé koncové spotřebitele energie v daném městě či obci. 2
Města a obce jako producenti a dodavatelé energie Role měst jako producentů a dodavatelů energie spočívá v uspokojování poptávky po energii ze strany obyvatel města a podnikatelů působících v dané oblasti. Ve způsobu naplňování této funkce byly v evropských státech zjištěny velké rozdíly. Některá města mají na výrobu, přepravu a distribuci energie významný vliv, zatímco jiná města mají tento vliv omezený nebo vůbec žádný. V posledních letech zaznamenala funkce měst jako producentů a dodavatelů energie v Evropě rychlý rozvoj. Města svou funkci výrobců a dodavatelů energie provádí prostřednictvím následujících hlavních oblastí činnosti: - výroba tepla a elektřiny a někdy i tepelné energie pro chlazení; - využívání obnovitelných zdrojů energie; - využívání tuhých komunálních odpadů jako paliva pro výrobu energie; - přeprava a distribuce energie do místa spotřeby koncových uživatelů. Při výkonu této funkce města interagují s různými aktéry, přičemž mezi nejčastější patří: městští radní a zaměstnanci městské správy; místní autorizované společnosti (například společnosti držící licenci na dodávky tepla dálkového vytápění nebo které s městem uzavřely dohodu na dodávky energetických služeb, včetně služby vyúčtování tepla, atd.) a městské veřejně prospěšné podniky v oblasti dodávek energie; veřejné a soukromé, regionální a celostátní společnosti dodávající elektřinu a zemní plyn. V tomto procesu města spolupracují s místními spotřebiteli energie a s činiteli ve sféře ekonomiky, z finančních institucí a z celostátní a regionální správy. Při implementaci této hlavní funkce města uplatňují optimalizační opatření výroby, přepravy a distribuce energie koncovým uživatelům pomocí následujících skupin činností: V oblasti výroby energie Energetické audity systémů, studie proveditelnosti, zlepšení účinnosti systému a snížení jeho škodlivých dopadů na životní prostředí, volba zdrojů energie v závislosti na jejich ekonomické, sociální a politické vhodnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie (například palivového dřeva a odpadního dřeva, solární energie, energie větru a vodní energie),rozvoj systémů kogenerace a podpora některých nezávislých výrobců energie, účinné využívání tuhých komunálních odpadů, přizpůsobení výroby ke splnění poptávky regulovaných koncových uživatelů. V oblasti distribuce energie Energetické audity systémů, zlepšení účinnosti distribučních řetězců tepla a vody, uzavírání dohod o provozování veřejně prospěšných zařízení (například distribuce zemního plynu a elektřiny) ve prospěch měst a jeho obyvatel, vypracování zjednodušených systémů měření a 3
účtování spotřeby, takže spotřebitel může být schopen zkontrolovat si jednotlivé spotřeby, poskytování aktuálních informací o spotřebě energie ve městě rozčleněné podle typu aplikací, typu spotřebitelů a skupin spotřebitelů, integrované plánování zdrojů pro energetické sítě, optimalizace infrastruktury systému s cílem vyloučit plýtvání. V oblasti spotřeby energie Úsilí o snížení měrné spotřeby energie na obyvatele, na typ služby nebo na společnost (bez snížení příslušné kvality)a přijetí opatření pro dosažení tohoto cíle (například pomocí řízení poptávky po energii), přizpůsobení výroby a dodávek energie její konečné spotřebě (plánování s nejnižšími náklady), vzetí spotřeby energie v úvahu jako nedílné součásti obecní politiky výroby a distribuce energie. Nejběžnější činnosti při výkonu funkce města jako producenta a dodavatele energie Uvedená tabulka byla sestavena na základě příkladů z vybraných evropských měst Oblasti dopadu Produkce tepla a elektřiny a využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) Doprava a distribuce energie Spotřeba energie Možná opatření Energetické audity systémů Zlepšení účinnosti výroby tepla a elektřiny Zavádění kombinované výroby tepla a elektřiny Zjišťování možností využívání OZE Optimalizace systémů distribuce energie Snižování ztrát při dopravě a distribuci energie a zvyšování energetické účinnosti systémů Výstavba zařízení pro výrobu energie z OZE Zavádění řízení poptávky po energii Zavádění plánování s nejnižšími náklady Provádění integrované politiky vzhledem k výrobě energie, její dopravě a distribuce Jako výsledek výkonu této hlavní funkce města lze očekávat následující významné výsledky: - dosažení vyšší úrovně autonomie (nezávislosti) města v oblasti energetiky; - dosažení úspor paliv; - rozvoj místní produkce energie; - rozšířené využívání místních a obnovitelných zdrojů energie; - snížení znečišťování životního prostředí z energetických zdrojů - zajištění vyšší kvality služeb pro obyvatele a podniky v oblasti města za nižší ceny; - dosažení úspor v důsledku snížení investic do energetické sítě; - výroba energie z odpadů; - zvýšení zaměstnanosti pro místní obyvatele. 4
Město jako regulátor Město může řadou svých činností sehrát také roli regulujícího činitele (regulátora) na svém území. Například, mezi odpovědnosti místních orgánů patří územní plánování a organizování systémů dopravy. Spotřeba energie obyvatel a řady hospodářských jednotek působících na území města je přímo ovlivněna řadou strategických rozhodnutí souvisejících s veřejnými pracemi ve městě a také řadou rozhodnutí, která by měla být činěna denně. Města se nejčastěji projevují v roli regulátora v následujících oblastech činností: - při vypracování rozvojových plánů, které definují základní strukturu měst a k nim přilehlých oblastí; - v oddělování a spojování různých funkčních zón dané oblasti, a to zóny bytové, pracovní a rekreační; - v celkovém návrhu a realizaci dopravních systémů a programů a celkové dopravní politice oblasti daného města; - při vypracování územních rozvojových plánů (nových nebo stávajících aktualizovaných) pro celá populační střediska nebo zvláštní okrsky; - při formulaci doporučení ohledně norem pro budovy(např. ohledně orientace budov, stavebních a inženýrských požadavků na tepelnou izolovanost budov, pasivní využívání solární energie, atd.), při přejímání místních předpisů a norem pro budovy a stavby; - při formulování a uplatňování politiky s ohledem na místní daně, změny a ceny; - při zřizování a rozvoji komplexně organizovaných mikro-okrsků v hranicích populačních středisek, čímž se přispěje k usnadnění každodenního života obyvatel a snížení závislosti na přepravě motorovými vozidly. V průběhu rozhodování o otázkách spojených s výše uvedenými okruhy činností musí být obvykle brány v úvahu různé podmínky a okolnosti územního plánování a ve většině případů jsou přehlíženy důsledky spojené s energiemi. Většina aktérů zapojených do těchto aktivit často není představitelem sektoru energetiky. Nejčastěji se jedná o městské radní a představitele z odborů architektury a městského plánování, veřejných prací, investičních společností, rozvojových ( stavebních) společností, architektů, městských plánovačů a projektantů, stavebních inženýrů a dalších specialistů, společností zajišťujících místní, meziměstskou a regionální dopravu, asociací vlastníků budov, ekologů atd. K aktérům také patří celá populace měst, která je stále častěji nucena měnit své zvyky vzhledem k využívání energie. Města ve funkci regulátora svůj vliv nejčastěji uplatňují pomocí následujících hlavních opatření: - orientace snah na rozšíření a zlepšení služeb poskytovaných městem a na snížení jejich cen; - vyhodnocování různých scénářů rozvoje energetické sítě; 5
- vyhodnocování dopadů různých scénářů veřejných prací a organizace dopravy na spotřeby energie a úroveň škodlivých emisí; - uplatňování energetické účinnosti a prevence škodlivých emisí jako hlavních kritérií při vyhodnocování projektů pro města; - vyhledávání vhodných kombinací funkcí rozvoje města (bytové, pracovní a rekreační) z hlediska snižování objemu každodenního dojíždění; - přesvědčování lidí k omezení nadměrného využívání soukromých vozidel např. zaváděním pěších zón, omezených zón pro motorovou dopravu, zón s omezenou rychlostí jízdy či podporou využívání veřejné dopravy se zlepšenou úrovní služeb; - podporou intermodální dopravy (vlak tramvaj autobus bicykl pěšky); usnadňování a zajištění bezpečnosti dopravy na bicyklech a nebo mopedech, atd. - usnadnění možností dobíjet elektrická motorová vozidla nebo čerpání plynu do vozidel poháněných plynem; - ovlivňování cenové politiky veřejně prospěšných podniků (společností zajišťujících dálkové vytápění, společností provozujících vodní zdroje a vodovody, městské přepravní společnosti atd.) - povzbuzování bio-klimatické architektury, pasivního a aktivního využívání solární energie v budovách a širších regionech a využívání environmentálně šetrných zdrojů energie. Nejběžnější činnosti při výkonu funkce města jako regulátora Uvedená tabulka byla sestavena z příkladů vybraných evropských měst Oblasti dopadu Plánování udržitelného rozvoje města Územní a městské rozvojové plány Místní předpisy, normy a postupy pro stavby Možná opatření Vypracování městských energetických strategií jako součástí strategie udržitelného rozvoje regionů a měst Vypracování městských energetických programů a akčních plánů Vyhodnocování různých možností pro rozvoj energetických sítí Vyhodnocování dopadů a výběr optimálních verzí pro distribuci energie Optimalizace zónování funkcí s cílem snížit přepravní náročnost (denního dojíždění za prací) Optimalizace systémů dopravních komunikací z hlediska snížení intenzity dopravy Realizace zkušebních bioklimatických ( environmentálně šetrných nature friendly) architektonických projektů v oblasti daného města Zavádění energetické účinnosti jako hlavního kritéria při vyhodnocování projektů pro město Studie příležitostí pro zavádění místních předpisů, norem a postupů pro stavby, regulace ve prospěch 6
Technická infrastruktura řešení bioklimatických (environmentálně šetrných) architektonických projektů a architektonických a stavebních projektů zajišťujících vysokou energetickou účinnost Rekonstrukce stávající technické infrastruktury s cílem minimalizace ztrát energie a zvýšení její energetické účinnosti Výstavba nové, energeticky účinné technické infrastruktury Výsledky výše uvedených činností se nejčastěji projeví jako: - úspory nákladů v důsledku snížení spotřeby energie v dopravě; - zvýšení životních standardů v městských oblastech lepším řízením prostoru pro život; - snížením znečišťování ovzduší; - pozitivní změny v přístupu a chování městských plánovačů a znalců v oblasti veřejných prací; - zvýšení zaměstnaneckých příležitostí a podněcování účinnějšího využívání energie v průmyslu; - dosažení úspor energie v budovách; - vytvoření systémů pro podporování energetické účinnosti. Město jako motivující činitel Domácnosti, společnosti, výrobní podniky a správní instituce, včetně správy měst samotných, jsou koncovými spotřebiteli energie. Je to jejich chování, které určuje obecnou energetickou účinnost v oblastech daných měst. Současně však jejich rozhodnutí o těchto otázkách nepodléhají přímé kontrole ze strany místních orgánů (s výjimkou místní správy). Na druhé straně, města skýtají nepřímé příležitosti k ovlivňování spotřebitelů energie. Město má možnost spotřebitele energie stimulovat nebo sankcionovat, nebo je obecně motivovat v prospěch určitého typu jednání. Existují mnohé způsoby a nástroje pro motivování spotřebitelů energie k záměrnému snižování jejich spotřeby. Ceny jsou jen jedním z těchto nástrojů, města mohou také využívat řadu nástrojů dalších. Tyto nástroje mají nejčastěji formu specifických hmotných nebo morálních (etických) podnětů, které mohou být zaváděny nezávisle nebo jako součást komplexních podpůrných programů zlepšení energetické účinnosti v různých oblastech. Různé soutěže, konkrétní účelová ocenění, štítky energetické účinnosti nebo udělování čestných titulů představují jen malý zlomek širokého spektra nástrojů využívaných místními orgány v Evropě pro podporování šetření energií prostřednictvím změn vzorců jednání koncových uživatelů energie. Mnohé státy využívají šíření informací o účinném využívání energií, vypracování a realizaci vzdělávacích programů a širokou nabídku poradenských služeb o problémech účinného využívání energie jako účinné nástroje k motivování koncových uživatelů k účinnějšímu využívání energie. 7
Motivující funkce města se může projevovat v různých oblastech dopadů. Nejčastěji jsou popisovány následující oblasti: - vytápění a klimatizace v budovách; - interiérové osvětlení obytných a pracovních prostorů; - využívání domácnostních elektrických spotřebičů a počítačů v domácnostech i na pracovištích; - modalita využívání městské a meziměstské dopravy nebo soukromých motorových i nemotorových vozidel; - různorodé technologické procesy; - odpadové hospodářství. Motivační funkce měst je orientována na koncové uživatele energie. Je však implementována v interakci s různým aktéry v řetězci výroba-přeprava-distribuce-spotřeba energie. Těmito aktéry jsou především: Koncoví uživatelé - domácnosti a v rostoucí míře i jednotliví obyvatelé, komerční místa, banky, školy a univerzity, jednotky správních středisek, nemocnice, průmyslové podniky, společnosti komunálních služeb, dopravní společnosti. Prostředníci - různé asociace, (asociace ubytovací, asociace dopravců, sdružení městských středisek, atd.), odborové svazy a profesní asociace, nevládní organizace; Regionální a státní agentury energetického řízení, energetické společnosti. Motivační dopady měst lze realizovat různorodými činnostmi. Nejčastější z nich jsou následující: Zvyšování povědomí - Otevírání informačních středisek o energetické účinnosti (přístupných soukromým jednotlivcům i společnostem), šíření praktických pokynů o energetické účinnosti v budovách i v dopravě, zveřejňování údajů v městském zpravodaji o energetické účinnosti, realizace demonstračních projektů jako úspěšných příkladů využití opatření k úsporám energie dosažených místními orgány nebo soukromými jednotlivci, vzdělávací aktivity ve školách a zařízeních vyššího vzdělávání, poradenské služby týkající se obstarávání technické a finanční pomoci. Podněty - pro širší využívání energetických auditů, pro stavby energeticky účinných budov, pro dovybavení stávajících budov zaměřené na zlepšení jejich teplotní 8
účinnosti, pro využívání energeticky účinných svítidel, pro širší využívání veřejné dopravy a nemotorizovaných prostředků pohybu, pro takové posuny ve vzorcích jednání, které vedou ke snížení spotřeby energie a k šetrnějšímu využívání vody. Společná opatření - soustředění informací a jejich poselství na cíle stanovené městem a poskytování poradenství v co nejširším možném měřítku; zajištění široké spoluúčasti veřejnosti na vypracování celkové energetické politiky měst a obcí, podpora šíření informací o dosažených výsledcích; založení klubů spotřebitelů energie podle kategorií koncových uživatelů. Velmi účinnými nástroji pro uplatnění motivační funkce místních orgánů jsou místní daně a poplatky a stimulační programy. Místní daně a poplatky mohou být využívány prostřednictvím omezování nežádoucího chování a podněcování upřednostňovaných aktivit ve prospěch veřejnosti. Lze tak ovlivnit způsob stavby nových budov a modality dovybavování budov stávajících, využívání obnovitelných zdrojů energie, modality sběru tuhého komunálního odpadu atd. Stimulační programy mohou být založeny jak na hmotných, tak na nehmotných podnětech. Početné úspěšné případy z praxe v zahraničí mohou sloužit jako bohatý zdroj nápadů pro praxi v dalších zemích. Nejběžnější činnosti při výkonu funkce města jako motivačního činitele Uvedená tabulka byla sestavena na základě příkladů z vybraných evropských měst Oblasti dopadu Investoři a investice Koncoví uživatelé energie Možná opatření Šíření informací o výhodách investic do opatření energetické účinnosti Šíření informací o stimulech investic a daňové politiky města Šíření informací o přístupných možnostech účinnějšího využívání energie Realizace demonstračních projektů, které prokazují výhody energetické účinnosti a praktických způsobů a prostředků jejího dosahování Poskytování poradenské podpory pro realizaci projektů energetické účinnosti Zahájení školicích programů zaměřených na získání praktických znalostí a dovedností o způsobech realizace současných projektů energetické účinnosti Zavádění etických a hmotných podnětů pro zlepšení energetické účinnosti na straně poptávky Podpora rozvoje a využívání veřejné dopravy na úkor soukromých vozidel Podpora bio-klimatické (environmentálně šetrné nature-friendly) architektury 9
Místní daně a poplatky Uplatňování daňové politiky zaměřené na stimulování koncových uživatelů energie ke zvyšování účinnosti využívání energie Uplatňování daňové politiky zaměřené na stimulování investic do opatření energetické účinnosti Tyto čtyři hlavní funkce měst v sektoru energetiky určují proveditelnost různých iniciativ. Kombinace těchto iniciativ činí z městské energetické politiky hlavní složku místní politiky udržitelného rozvoje. 10