Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů, resp. typu, výši a způsobu krytí rozpočtového salda, jejichž smyslem je dosažení konkrétního makroekonomického záměru, především stability hospodářského růstu a dostatečně vysoké zaměstnanosti. Hlavním nástrojem fiskální politiky je státní rozpočet a změny na jeho příjmové a výdajové straně.

Státní rozpočet Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond.. Má dvě strany: příjmová strana - tvořena příjmy za daní (celkové daně -TA T ) výdajová strana - tvořena vládními výdaji za statky a služby (G) a transferovými platbami (T). Celkové daně jsou tvořeny daněmi autonomními (TA A ) a daněmi indukovanými (ty): TA T = TA A +ty ozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji je OZPOČTOVÉ SALDO (deficit x přebytek) BS = TA T - (G+T) BS>0 přebytek rozpočtu BS<0 deficit (schodek) rozpočtu Čisté daňové příjmy: TA N = TA T -T BS = TA N - G

Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů, resp. typu, výši a způsobu krytí rozpočtového salda, jejichž smyslem je dosažení konkrétního makroekonomického záměru, především stability hospodářského růstu a dostatečně vysoké zaměstnanosti. Hlavním nástrojem fiskální politiky je státní rozpočet a změny na jeho příjmové a výdajové straně. Typy fiskální politiky (členění dle způsobu, jakým je prováděna a prosazována): automatická fiskální politika - nástroji jsou automatické vestavěné stabilizátory diskreční fiskální politika - záměrná a konkrétní opatření

Typy fiskální politiky (dle způsobu působení na agregátní poptávku a agregátní nabídku) Expanzivní fiskální politika - je uplatňována s cílem podněcovat růst agregátní poptávky, tedy zvýšit úroveň výstupu (důchodu) v ekonomice, a tím i úroveň zaměstnanosti. Zahrnuje následující složky: zvýšení vládních výdajů -G snížení autonomních daní - TA A snížení sazby důchodové daně -t zvýšení transferů -T estriktivní fiskální politika - je uplatňována s cílem tlumit růst agregátní poptávky, a tím vyvolané inflační tlaky v ekonomice, případně snížit rozpočtový deficit. Zahrnuje následující složky: snížení vládních výdajů -G zvýšení autonomních daní - TA A zvýšení sazby důchodové daně -t snížení transferů -T

i Účinnost fiskální politiky (fiskální expanze) 2. Vzrůst úrokové míry vytěsnění investic (spotřeby) pokles AD pokles Y LM Zvýšení G, T či snížení TA T i 2 E 2 1. Vzrůst Y převis poptávky po penězích nad nabídkou E 1 i 1 α A G A E 3 IS 2 γ A A IS 1 Crowding out - efect Y 1 Y 2 Y 3 Y

Účinnost fiskální politiky v případě pasti likvidity (fiskální expanze) i Multiplikátor fiskální politiky = multiplikátor vládních výdajů nulový vytěsňovací efekt Zvýšení G, T či snížení TA T i 1 E 1 α A G A E 2 LM (h ) IS 2 γ A A IS 1 Y 1 Y 2 Y

Účinnost fiskální politiky v případě necitlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru (fiskální expanze) i 3 i 1 i E 1 LM (h=0) E 3 α A G A Zvýšení G, T či snížení TA T Multiplikátor fiskální politiky = 0 úplný vytěsňovací efekt. Dochází pouze k růstu i, Y se nemění E 2 IS 2 IS 1 Y 1 Y 2 Y

Eliminace vytěsňovacího efektu v ekonomice (monetární akomodace) i LM 1 Zvýšení G, T či snížení TA T E 2 LM 2 i 2 i 1 E 1 α A G A E 3 Zvýšení M /P IS 2 Pro odstranění vytěsňovacího efektu je třeba udržet úrokovou míru zde Y 1 γ A A Y 2 Y 3 IS 1 Crowding out - efect Y

Monetární politika Monetární politika představuje souhrn opatření a zásad, kteréí prostřednictvím monetárních nástrojů zabezpečení splnění základního cíle monetární politiky, dlouhodobou stabilitu měny. Nástroje: Přímé (administrativní): selektivní, adresné a administrativní zásahy centrální banky, jejichž cílem je ovlivnění úvěrových možností komerčních bank a jejich likvidity: Pravidla likvidity Úvěrové kontigenty Povinné vklady Doporučení, výzvy a dohody Nepřímé: jsou charakteristické plošným působením a představují tedy vytvoření stejných podmínek pro jednotlivé komerční banky: Povinné minimální rezervy Operace na volném trhu Diskontní sazba eeskont směnek a lombardní úvěr Konverze měny a swapové operace Intervence na devizových trzích

Monetární politika typy a mechanismus fungování EXPANZIVNÍ orientovanou na zvětšení nabídky peněz v ekonomice, jenž následně vyvolává růst důchodu v ekonomice, pokles nezaměstnanosti, zlepšení platební bilance, ale také růst cenové hladiny (inflační tlaky). ESTIKTIVNÍ směřující k omezení nabídky peněz a tedy ke snižování míry inflace, ale také zpravidla k poklesu důchodu a růstu nezaměstnanosti. Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle měnové politiky: Změna monetární báze Změna diskontní sazby Změna peněžní zásoby Změna úrokových sazeb Stabilita cenové hladiny Úroveň důchodu

Vliv monetární expanze na důchod a úrokovou míru i LM 1 Zvýšení M /P i 1 E 1 1 k M P LM 2 i 2 M µ P E 2 2. V důsledku růstu Y, roste L a tedy také i 1. Výrazný pokles i IS 1 Y 1 Y 2 Y

Vliv monetární expanze na důchod a úrokovou míru důchodový efekt a efekt likvidity i LM 1 Zvýšení M /P i 1 E 1 1 k M P LM 2 i 2 µ M P E 2 IS 1 Efekt likvidity Důchodový efekt Y 1 Y 2 Y

Transmisní mechanismus monetární politiky Změna nabídky reálných peněžních zůstatků Přizpůsobení portfolia Změna celkových investic (agregátních výdajů) Změna cen aktiv a úrokové míry Změna agregátní poptávky Změna důchodu

Past likvidity (h ) neúčinnost monetární politiky i Zvýšení M /P E 1 = E 2 i 2 = i 1 LM 1 = LM 2 IS 1 Y 1 = Y 2 Y

Neúčinnost monetární politiky za předpokladu b=0 IS i 1 LM 1 Zvýšení M /P i 1 E 1 LM 2 2. V důsledku nulové b se nemění I (AD) a tedy ani Y chybí důchodový efekt i 2 E 2 1. Výrazný pokles i Y 1 = Y 2 Y

Maximální účinnost monetární politiky tzv. klasický případ křivky LM (h=0) i LM 1 LM 2 Zvýšení M /P i 1 i 2 E 1 M µ P 1 k M P E 2 2. V důsledku poklesu i, roste I a také Y. IS 1 1. Výrazný pokles i Y 1 Y 2 Y

Klasický případ Klasická ekonomie odvozuje poptávku po penězích na základě kvantitativní teorie peněz (rovnice směny: MV = PY) Poptávka po penězích: L = ky - hi Jestliže h = 0 L = ky Podmínka rovnováhy na trhu peněz: M /P = ky Y = 1/k M /P Představuje rychlost oběhu peněz v ekonomice - V Velikost důchodu v ekonomice je ovlivněna nabídkou reálných peněžních zůstatků a výši koeficientu 1/k Je konstanta (stálá rychlost oběhu peněz)

Maximální účinnost monetární expanze na důchod (b ) i LM 1 Zvýšení M /P 1 k M P LM 2 i 2 = i 1 E 1 µ M P E 2 IS 1 i 3 2. V důsledku růstu Y, roste L a tedy také i 1. Výrazný pokles i Y 1 Y 2 Y

Dilema centrální banky Kde začneme?! Není to vůbec lehké!! Musím se nad tím Mým cílem je zajistit stabilitu egulovat Ekonomika množství je totiž značně nestabilní zamyslet. Aha!!! měny a zamezit nežádoucí egulovat K výši reálných systém. V peněžních Makroekonomii B?? na rozhodnutí OPF v využiji fluktuaci důchodu v úrokové svých míry v Karviné zůstatků???? jsem se dověděl, že. znalostí modelu ekonomice. ekonomice???? IS-LM. (kritérium peněžní Takže.. (kritérium zásoby) úrokové míry) Guvernér centrální banky

Nestabilní křivka IS, stabilní křivka LM i LM Kritérium peněžní zásoby (fluktuace důchodu mezi Y 2 a Y 3 ) i 2 i 1 E 1 E 2 Kritérium úrokové míry (fluktuace důchodu mezi Y 4 a Y 5 ) i 3 E 3 IS 2 IS 3 IS 1 Y 5 Y 3 Y 1 Y 2 Y 4 Y

i 3 i 1 i 2 Nestabilní křivka LM, stabilní křivka IS LM 3 i LM 1 E 3 E 1 LM 2 E 2 Kritérium peněžní zásoby (fluktuace důchodu mezi Y 2 a Y 3 ) Kritérium úrokové míry (důchod se nemění na úrovni Y 1 ) IS 1 Y 3 Y 1 Y 2 Y

Dilema centrální banky Jo, jo. Takhle nějak to je!! Takže bude-li v ekonomice méně stabilní trh s penězi než trh se statky a službami budu hlídat úrokovou sazbu. Jestliže však bude vykazovat menší stabilitu trh statků a služeb než trh peněz budu se orientovat na kontrolu peněžní zásoby a do oběhu nedám ani haléř. Guvernér centrální banky

Volba monetárního kritéria: monetaristé versus keynesovci Monetaristé předpokládají, že poptávka po penězích je stabilní a predikovatelná (málo citlivá na i a rychlost oběhu peněz je konstantní) preferují kritérium peněžní zásoby (respektování konstatního růstu peněžní zásoby, který odpovídá růstu potenciálního produktu). Keynesovci považují ekonomiku za nestabilní systém (faktor očekávání budoucího vývoje, fiskální a monetární politika, nabídkové šoky, čistý export) sledovaní pouze peněžní zásoby je nedostatečné z hlediska stabilizace produktu (důchodu) a zaměstnanosti je zapotřebí věnovat pozornost i kritériu úrokové míry. V praktické hospodářské politiky je zpravidla uplatňována kombinace obou politik tzv. policy mix

Literatura: GOTTVALD, J. Makroekonomie I. část (kurz pro středně pokročilé). Ostrava: VŠB-TU, 1998. str. 36-51. DONBUSCH,., FISCHE, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN 80-04-25 556-6. Kapitola 5. PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie. Karviná: OPF SU, 2002. ISBN 80-7248-159. str. 75-95.