Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství Mojmír Hampl Viceguvernér ČNB Žofínské fórum na téma České zemědělství 10. března 014
Potravinová soběstačnost Domácí produkce a zahraniční obchod se zemědělskými a potravinářskými výrobky Domácí produkce Saldo zahraničního obchodu Celkem domácí spotřeba Z kolika % nekryje domácí výroba domácí spotřebu 010 011 010 011 010 011 010 011 v promilích Váhy na spotřebním koši ČSÚ (01) % z potravin vč. alkoholu a tabáku % z potravin bez alkoholu a tabáku Živá zvířata a maso 0,5 0,451-9,8-10,6 30,3 31,0 3,4% 34,1% 38,754354 15,8% 5,9% Mléčné výrobky a vejce 0,4 3,0 1,6 3,0 18,8 0,0 0,0% 0,0% 6,556177 10,8% 17,7% Obiloviny a obilné výrobky 4,6 3,703 10,0 11,8 14,6 0,9 0,0% 0,0% 3,584533 9,6% 15,7% Zelenina a ovoce 4,9 4,7-0,9-0, 5,8 4,9 81,0% 81,0% 4,399186 9,9% 16,3% U masa nepokrývá domácí produkce zhruba třetinu spotřeby, u zeleniny a ovoce zhruba 80 %. U mléčných výrobků resp. u obilovin (a pečiva) jsme naopak schopni domácí produkcí potenciálně uspokojit celou domácí spotřebu a generovat zřetelné přebytky. Vyšší korunové příjmy z exportů ovlivní příjmy exportérů.
Dovozní náročnosti skupin produktů pro spotřebu domácností Dovozní náročnosti skupin produktů a spotřeby domácností (v %) Váha ve Dovozní náročnost Produktová třída spotř. koši Celková Přímá Potraviny 4,6 35 5 Energie 11,8 48 37 Suroviny bez ropy 1,6 43 36 Léky a zdravotní péče,3 50 44 Základní kovy 0,0 66 58 Motorová vozidla 3,5 41 30 Počítače 0,7 81 78 Stroje a zařízení 0,3 58 50 Ostatní zboží a polotovary 16,5 56 47 Služby 38,8 14 6 Spotřeba celkem 100,0 33 4 Dovozní náročnost říká, kolik procent domácí spotřeby pochází z dovozu. Potraviny jsou v porovnáním s ostatními skupinami spotřeby českých domácností průměrně dovozně náročné. Přímo z dovozu jde 5 % konzumovaných potravin, dalších 10 % z dovozu je použito jako meziprodukt pro výrobu tuzemských potravin. Celkově je tak podíl dovozu na spotřebě potravin zhruba třetinový. 3
Efekty 5% oslabení kurzu Vliv trvalého oslabení měnového kurzu o 5 % na ceny produktů a spotřebitelské ceny (v %) Produktová třída Váha ve spotř. koši Dlouhodobý efekt Přímý efekt Potraviny 4,6 1,8 1, Energie 11,8,4 1,9 Suroviny bez ropy 1,6,1 1,8 Léky a zdravotní péče,3,5, Základní kovy 0,0 3,3,9 Motorová vozidla 3,5,1 1,5 Počítače 0,7 4,1 3,9 Stroje a zařízení 0,3,9,5 Ostatní zboží a polotovary 16,5,8,3 Služby 38,8 0,7 0,3 Index spotřebitelských cen 100,0 1,6 1, Trvalé 5% oslabení kurzu se na přímo dovážených potravinách projeví nárůstem cen zhruba o 1, % a spolu s dražšími meziprodukty o 1,8 %. Výše uvedené platí za předpokladu neměnných marží dovozců a prodejců. Analýza dat inflace za listopad až leden ukazuje, že zhruba ¾ průsaku kurzu do cen se jíž v cenách potravin promítlo. Žádné dramatické zdražení se tedy nekoná. 4
Dynamika cen potravin na přelomu posledních let Spotřebitelské ceny potravin (bez vlivu změn daní, mzm. v %) 1.5 1 0.5 0-0.5-1 M9 M10 M11 M1 M01 Spotřebitelské ceny potravin (bez vlivu změn daní, mzr. v %) 5 Meziměsíční dynamika cen potravin (bez vlivu změn daní) 013-014 je lehce nad minulými roky, nicméně nikterak významně. Růst v meziroční dynamice v období 013-014 je s minulými roky v souladu (po zohlednění vlivu změn nepřímých daní je pak dokonce zřetelně nižší). 4 3 1 M9 M10 M11 M1 M01 010-011 011-01 01-013 013-014 5
Meziměsíční růst cen potravin Meziměsíční růst cen potravin - výběrové šetření a spotřebitelské ceny (mzm. v %, bez vlivu změn daní) 3 1 0-1 - Výběrové šetření cen potravin Spotřebitelské ceny potravin - sez. oč. Spotřebitelské ceny potravin Růst spotřebitelských cen potravin v únoru je aktuální prognóza ČNB Téměř polovina z nárůstu cen potravin od října 013 je dána běžnou sezónností (rajčata, papriky nebo broskve jsou prostě v zimně dražší než v létě či na podzim). Po výraznějším sezonně očištěném nárůstu cen potravin v prosinci a lednu ukazují šetření cen potravin na jejich již jen mírný růst v únoru, v souladu s prognózou ČNB. 6
Srovnání růstu cen potravin ve vybraných zemích Potraviny a nealkoholické nápoje při neměnných daních (mzr. v %) 7 6 5 4 3 1 0-1 1/13 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 1/14 Eurozóna Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Zdroj dat: Eurostat na základě HICP, pro ČR propočet na základě CPI Růst cen potravin očištěný o vliv změn nepřímých daních leží v ČR v posledním roce na horní hraně sledovaných zemí (přičemž toto platilo i před oslabením kurzu). Nicméně nikterak dramaticky nepřevyšuje dynamiku cen potravin ostatních zemích (vyjma Maďarska). Obzvláště zřetelný je souběh s vývojem cen potravin v Německu, kde je aktuálně rovněž vykazován jejich růst přes 3 % meziročně. 7
Dopad oslabení kurzu na příjmy zemědělství z EU zdrojů v roce 014 Alokace v kurz Kč Rozdíl po intervencích mil. EUR 5,8 7,0 v mil. Kč Přímé platby 909 3460 4551 1091 Rybářství 3 78 8 4 Ostatní zemědělské příjmy* 16 43 44 0 Rozvoj venkova 79 7191 755 334 CELKEM ZEMĚDĚLSTVÍ 107 3115 3601 1449 * tržní opatření a veterinární opatření Za všechny oblasti zemědělství podporované z rozpočtu EU dojde ke zvýšení alokovaných korunových příjmů o více jak 1,4 mld. Kč (při předpokladu stability kurzu na 7 Kč/EUR a oproti kurzu 5,8, který by navíc bez zásahu ČNB nepřetrval). Největší část přitom tvoří přímé platby na zemědělskou plochu, kde se korunové finanční prostředky vlivem slabšího kurzu zvyšují téměř o 1,1 mld. Kč. Slabší kurz navíc podporuje cenovou konkurenceschopnost českých zemědělců na zahraničním i domácím trhu. 8
Děkuji za pozornost! (Mojmir.Hampl@cnb.cz)