Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník základní Dějepis Tajné operace II. světové války Tým tematických 3 - Dějepis
Tajné operace II. světové války V této kapitole se dozvíte: o plánovaných válečných operacích, které ovlivnily II. světovou válku o průběhu některých z nich Budete schopni: popsat průběh jednotlivých operací zhodnotit jejich výsledky Klíčová slova této kapitoly: Barbarossa, Silver A, Silver B, Anthropoid, Overlord, Valkyra Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny 2
Obsah: 1 TAJNÉ OPERACE II. SVĚTOVÉ VÁLKY... 4 1.1 OPERACE BARBAROSSA (22. ČERVEN 1941 - PROSINEC 1941)... 4 1.2 OPERACE ANTHROPOID... 4 1.3 OPERACE SILVER A... 5 1.4 OPERACE SILVER B... 6 1.5 OPERACE OVERLORD... 6 1.6 OPERACE VALKÝRA... 7 1.7 ÚKOLY:... 8 3
1 Tajné operace II. světové války 1.1 Operace Barbarossa (22. červen 1941 - prosinec 1941) Místo: Polsko, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Pobaltí, západ Ruska Strany - Osa: Německo, Rumunsko, Finsko, Itálie, Maďarsko, Slovensko, Chorvatsko, Modrá divize Síla: 3,9 (včetně rezerv) milionu vojáků, 3 600 tanků, 4 389 letadel - Sovětský svaz Síla: zpočátku 3,2 milionu ( později 5 milionů ), 12-15 000 tanků, 35-40 000 letadel Operace Barbarossa (německy: Unternehmen Barbarossa) bylo německé kódové jméno (předlohou pro název byl Fridrich I. Barbarossa) pro invazi do SSSR, která otevřela východní frontu; následující boje pak sovětská propaganda označila jako Velkou vlasteneckou válku. Zpracování plánu útoku bylo Hitlerem nařízeno již krátce po kapitulaci Francie. Pro samotnou invazi byla důležitá likvidace sovětského důstojnického sboru, jež proběhla mezi lety 1937-1939 na Stalinův rozkaz. Operace Barbarossa byla zahájena 22. června 1941 a skončila v prosinci 1941, když vyčerpaná německá vojska nedokázala v krutých zimních podmínkách a za sílícího odporu Rudé armády pokračovat ve svém postupu a přešla do obrany. Ačkoliv lze německé tažení v průběhu Barbarossy považovat za vítězné, šlo o vítězství velice draze zaplacené a nedostačující, neboť nestačilo k tomu, aby byl SSSR zlomen, a dlouhodobější válku si Německá říše a její spojenci nemohli dovolit. SSSR utrpěl zdrcující porážku, nicméně jeho obrovský lidský a průmyslový potenciál a materiální podpora z USA a Velké Británie mu umožnil obnovit síly a pokračovat v boji, což byl jeden z rozhodujících aspektů druhé světové války. Německo způsobilo SSSR obrovské ztráty - jak územní, tak na životech vojáků i civilistů. Přesto Německo nedosáhlo hlavního cíle operace, zničení Rudé armády, ani původně stanovených územních zisků (Leningradu, Moskvy, Rostova na Donu a dosáhnout linie na Volze). 1.2 Operace Anthropoid Operace Anthropoid byl krycí název pro diverzní operaci československých výsadkářů za druhé světové války, během které byl proveden atentát na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha. Atentát byl proveden 27. května 1942 v Praze-Libni dvojicí československých výsadkářů Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Později byl k akci také přizván Josef Valčík, kvůli nepřehlednosti zatáčky, kde Kubiš s Gabčíkem provedli atentát. Pro správné provedení potřebovali dalšího člověka, který by jim dal znamení, že se Reinhard Heydrich blíží, avšak jeho účast je nejasná a některými dobovými výpověďmi zpochybněná. Jednalo se o ojedinělý a velmi unikátní diverzní atentát na představitele německých, respektive nacistických ozbrojených sil v průběhu celé druhé světové války. Vysazení výsadkářů provedla 138. (výsadková) peruť RAF. Koncem roku 1940 byl československou exilovou vládou v Londýně přijat program pomoci domácímu odboji. Počítalo se s vysíláním specialistů vycvičených na nestandardní vedení války (diverze, sabotáže) do Protektorátu a jejich zapojení do domácího protiněmeckého odboje. 4
Koncem léta roku 1941, po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora, bylo rozhodnuto o rozšíření činnosti vysílaných specialistů o teroristickou činnost (atentáty a fyzická likvidace příslušníků německé okupační správy a zrádců a kolaborantů z řad českého obyvatelstva). První takto koncipovanou operací se měla stát operace Anthropoid. O jejím úkolu (likvidaci některého vysoce postaveného funkcionáře okupační správy v Protektorátu) bylo rozhodnuto koncem září či začátkem října 1941 na ministerstvu národní obrany exilové vlády. Za duchovního otce operace je považován plk. gšt. František Moravec (on sám však tvrdil, že autorem myšlenky na atentát byl předseda exilové vlády Edvard Beneš). Úkolem operace byl čin demonstrativního charakteru, kterým by Spojencům i světové veřejnosti bylo dokázáno, že československý národ se s německou okupací nesmířil a stojí plně na straně spojeneckého úsilí o porážku nacistického Německa. Po atentátu 27. května ve večerních hodinách byl státním tajemníkem K. H. Frankem vyhlášen výjimečný stav nad celým územím protektorátu. Vstoupil v platnost zákaz nočního vycházení. Na výsadkáře byla vypsána odměna milión říšských marek. Atentát měl pro český národ dalekosáhlé následky, jelikož nacistický teror ještě zesílil. Již 28. května zahájili nacisté popravy pro schvalování atentátu na Heydricha a 29. září bylo zaznamenáno, že stanný soud odsoudil za tyto zločiny 252 lidí. Jedním z nejznámějších míst poprav se stala kobyliská střelnice. V reakci na atentát nacisté dále zavraždili přes patnáct tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942). Zároveň atentát vzbudil ve světě takový ohlas, že na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho předmnichovských hranicích, což bylo jedním z hlavních politických cílů atentátu. Reinhard Heydrich Jozef Gabčík Jan Kubiš 1.3 Operace Silver A Operace Silver A byl krycí název zvláštní výsadkové operace připravené druhým (zpravodajským) oddělením Ministerstva národní obrany exilové československé vlády v Londýně. Členové operace - nadporučík Alfréd Bartoš - velitel skupiny, rotmistr Josef Valčík - zástupce velitele, četař Jiří Potůček - šifrant a radista. Úkolem této operace bylo vysazení speciálně vyškolených parašutistů na území Protektorátu k zajištění rádiového spojení s Londýnem. K tomu byli vybaveni vysílačkou s krycím názvem Libuše. Druhým úkolem operace bylo vytvoření střediska, které by koordinovalo činnost dalších vysazených parašutistů. Nejdůležitějším úkolem skupiny však bylo kontaktovat št. kpt. Morávka z odbojové organizace Obrana národa (Tři králové). 5
Zhodnocení operace Operace Silver A je hodnocena jako jedna z nejúspěšnějších operací vyslaných z Londýna. Skupina splnila veškeré úkoly, které jí byly uděleny. Její členové prokázali velkou statečnost a morální kvality. 1.4 Operace Silver B Operace Silver B byl krycí název pro výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků. Výsadek se skládal z radisty rotného Jana Zemka a četaře Vladimíra Škachy. Jejich úkolem bylo předat radiostanici s krycím názvem Božena určenou pro odbojovou skupinu ÚVOD. Členové výsadku byli společně s příslušníky výsadků Anthropoid a Silver A vysazeni v noci 28. prosince 1941. Chybou navigátora všechny tři výsadky seskočily několik desítek kilometrů od původní oblasti. Silver B byl místo u Ždírce nad Doubravou vysazen u Kasaliček u Přelouče. Vysílačka skupiny Silver B se při dopadu poškodila, Zemek a Škacha pokračovali na kontaktní adresy. Na žádné z adres ale neuspěli. Ukryli se proto u Zemkových příbuzných v Kolíně a neúspěšně se pokoušeli navázat spojení s odbojem. Poté, co se jim v roce 1942 dostalo gestapo na stopu, začali opět utíkat. Ukrývali se v Brně, ale gestapo jim bylo stále v patách. 22. prosince 1942 se agentům gestapa podařilo Škachu objevit, ten ale včas uprchl. Zatčen byl teprve 3. ledna 1945 po přestřelce s gestapem a poslán do koncentračního tábora Flossenbürg, ve kterém se dočkal konce války. Zemek se ukrýval v Osvětimanech u Kyjova. V březnu 1945 se přidal k partyzánům a účastnil se několika protiněmeckých akcí. 1.5 Operace Overlord Žádná z novodobých vojenských operací se svým významem nemůže vyrovnat 6.červnu roku 1944, kdy se spojenecká vojska vylodila na březích Normandie. Politické pozadí vylodění v Normandii je zajímavé skoro stejně jako operace samotná. Vláda USA po útoku na Pearl Harbor považovala za největšího nepřítele Japonsko a podobný názor měla i velká část americké veřejnosti. Velká Británie měla zájem o posílení oblasti Středozemního moře. Winston Churchill proto prosazoval nejdříve útok na severní Afriku, poté na Itálii a nakonec snad i na Balkán. SSSR požadoval otevření západní fronty, která měla přeskupit a roztrousit německé síly na západ. Stalin Angličanům a Američanům příliš nevěřil a podezíral je ze společných úkladů proti SSSR. Na přelomu listopadu a prosince se sešli Stalin, Roosevelt a Churchill na konferenci v Teheránu. Právě zde padlo rozhodnutí o urychlení příprav k vylodění v severní Francii a byl dohodnut i následný plán postupu na Německo. Dohoda nebyla zadarmo. Stalin si vymohl, aby poválečné hranice SSSR odpovídaly jeho hranici v roce 1941. To znamenalo zabrání pobaltských států a východního Polska. Součástí teheránského plánu bylo nejen osvobození Francie, ale i zničení německých průmyslových center v Porúří, které mělo Němce vysílit před dobytím Berlína. Operace dostala krycí název OVERLORD. Teheránská konference požadovala vylodění na jaře roku 1944. Plánovaným datem byl 1. květen roku 1944. Kvůli přípravám musel být o minimálně měsíc posunut. Největším a zcela zásadním problémem bylo počasí, měsíční fáze a hlavně místo kde vylodění uskutečnit. Podle plánů z roku 1943 se jako nejvhodnější jevila Normandie, kde byly pláže dostatečně široké pro na nasazení dostatečného počtu vojáků a techniky a přitom bylo poměrně slabě chráněné. Velením celé této operace byl pověřen generál Dwight Ike Eisenhhower. K úspěchu akce bylo potřeba ještě jedné důležité věci: aby se nikdo nedozvěděl, že noha spojence půjde na Německo právě přes Normandii. Zavést nepřítele na falešnou stopu tento cíl měla operace Foritude, která měla německé velení přesvědčit, že se chystá invaze, ale u Pas de Calais. Do čela fiktivní operace byl jmenován generál Patton. 6
Dezinformační válka se spojencům vyplatila. Německé velení rozmístilo v okolí Pas de Calais dvacet svých divizí, zatímco na bretaňském a normandském pobřeží jich bylo jen čtrnáct. V době před dnem D bylo počasí dost bouřlivé. Einsenhower chtěl vylodění opět posunout, ale meteorologické stanice v severním Atlantiku hlásili, že se 6. června bouře uklidní. Operace Overlord mohla začít. 1.6 Operace Valkýra Jedním z mýtů druhé světové války je názor, že všichni Němci byli nacisté, loajální vůči Adolfu Hitlerovi. Ve skutečnosti existovaly odbojové skupiny, které poté, kdy se v roce 1933 Hitler dostal k moci, kritizovaly jeho režim jak tajně, tak i veřejně.německý protinacistický odboj v letech 1933-1945 se nedá charakterizovat jako jednotné či široké spolupracující hnutí. Šlo spíše o roztříštěné spektrum odpůrců a s výjimkou několika dílčích případů nemělo masový charakter. Nejvýznamnějším centrem odporu proti Hitlerovi byla německá generalita, z níž také nakonec vzešel nejzásadnější akt odporu, takzvaný Stauffenbergův pokus o převrat. Jednalo se o rozsáhlé spiknutí, jehož cílem bylo odstranění Adolfa Hitlera a jeho spolupracovníků. Spiklenci doufali, že se jim po atentátu podaří vyjednat mír se západními spojenci. Jejich akce představovala jeden z vrcholů německého protinacistického odboje. Motivy zúčastněných byly různé. Někteří doufali, že se k moci dostane méně nebezpečný diktátor, jiní věřili ve změnu celého politického systému a další byli motivováni čistě humánními důvody. Všichni shodně byli přesvědčeni, že Hitler představuje pro Německo tragédii a musí být zastaven za každou cenu. Poté, co se 6. června 1944 vylodily spojenecké jednotky v Normandii, se skupina odpůrců rozhodla o provedení konečného atentátu na Adolfa Hitlera. Hrabě von Stauffenberg vypracoval plán s krycím názvem Valkýra. Operace Valkýra byl Hitlerův vlastní nouzový plán pro stav ohrožení v případě, že by po jeho smrti nebo svržení došlo k občanským nepokojům. Rozkaz zněl povolat záložní německou armádu, která by se ujala moci do doby, než by byl znovu nastolen klid a řád. Tuto myšlenku chytře využil odboj při přípravách jeho svržení. Do pokusu o převrat bylo zainteresovaných mnoho vysoce postavených funkcionářů a osobností jako např. generál Ludwig Beck, Erich Höpner, generál Erwin Rommel, Hans Speidel, generál Henning von Tresckow a Hellmuth Stieff. Stauffenberg chtěl při atentátu na Hitlera odstranit i Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Z toho důvodu byl plánovaný atentát 11. a 15. července pozdržen. Po následné poradě bylo stanoveno nové datum atentátu na 20. července 1944 a to i přesto, že na místě nebudou přítomni Himmler ani Göring. Samotná smrt Hitlera by nestačila. Bylo potřeba se zbavit celé vlády. Stauffenberg a jeho spojenci chtěli použít Operaci Valkýra tak, aby se zdálo, že Hitlera zabili jeho nejbližší lidé, kteří chtěli následně převzít vládu. 7
Vlčí doupě Nakonec se ukázalo, že Hitler atentát přežil. Po potlačení spiknutí následovalo masové zatýkání, procesy před Lidovým soudem a likvidace všech podezřelých z účasti na atentátu. Nakonec byla zlikvidována většina opozice mezi nejvyššími armádními důstojníky a Hitler si zabezpečil svoji vládu až do úplného konce války. Kdyby tehdy Stauffenbergův pokus o atentát uspěl, stal by se zásadním zvratem celé 2. světové války. 1.7 Úkoly: 1. V čem spočívala operace Barbarossa? 2. Co bylo cílem operace Anthropoid? 3. Co bylo úkolem operací Silver A a Silver B? 4. Jaký význam měla pro ukončení II. světové války operace Overlord? 5. Co bylo cílem operace Valkýra? Literatura JELÍNEK, Zdeněk. Operace Silver A. Praha : Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0112-0. NÝVLTOVÁ, Pavlína. Příběh odvahy a zrady : Jiří Potůček-Tolar, radista desantu Silver A. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2007. ISBN 978-80-86818-40-5. HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem : ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5. PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha : Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9. IVANOV, Miroslav. Atentát na Reinharda Heydricha. Praha : Panorama, 1979. (reedice Praha : Hart, 2003. ISBN 80-86529-36-3. ) Mandelová, H.: Dějiny 20. století, Dialog, Liberec 2005 Jančík, D.: Dějiny moderní doby, Fortuna, Praha, 1997 Charvát, J.: Dějiny novověku IV., SPN Praha 1974 8