Nevadí jim ani tfiicetistupàov mráz Sibiřská kočka 14 Na e KOâKY 9/04
Plemena lesních koãek proïívala v posledních letech doslova boom. Mainské m valí a norské lesní si uï dávno získaly srdce lidí svou polodlouhou srstí, lvím límcem a pûvabn mi kalhotkami. Jako kamarádské, nekomplikované koãky patfií vedle per anek snad k nejoblíbenûj ím ãistokrevn m koãkám vûbec. I sibifiská koãka patfií k lesním koãkám, je ov em ménû známa neï její kamarádky ze Skandinávie a USA. Ve své vlasti, v Rusku a na Ukrajinû, je pfiitom oblíbená jiï mnoho staletí. V zemi carû byla uï dávno cenûna jako pfiiãinliv chytaã my í a byla chována spí e jako uïitkové zvífie neï jako ãistokrevná kráska. Samota je pro sibifiskou koãku nesnesitelná. Potfiebuje kontakt s jin mi koãkami. Na e KOâKY 9/04 15
SELSK ROZUM íká se, Ïe sibifiské koãky mají selsk rozum, a zfiejmû na tom nûco bude. Tito stfiednû velcí aï velcí ãtvernoïci jsou velmi mazaní a nápadití. KdyÏ mají moïnost stáhnout se obãas do ústraní a neru enû konzumovat krmení, cítí se sibifiky velmi dobfie i ve velmi ru - n ch domácnostech. Vycházejí s dûtmi, psy, králíky a morãaty... jen u kfieãkû a dal ích chovan ch hlodavcû mûïe obãas docházet k neïádoucím útokûm. SAMA TO V ÎÁDNÉM P ÍPADù! Sibifiky Ïijí nejradûji ve spoleãnosti jedné nebo více koãek; jejich spoleãenská povaha a vrozená druïnost hovofií proti izolovanému chovu. Pokud si ãlovûk z jakéhokoli dûvodu nemûïe pofiídit více koãek, mûl by se hodnû zdrïovat doma a vûnovat koãce mimofiádnû velkou pozornost. Kdo chodí do práce a pob vá doma jen po veãerech, udûlá lépe, kdyï se rozlouãí s my lenkou, Ïe by odsoudil sibifiské kotû k osamûlosti. HLAZENÍ NûÏné hlazení je pro sibifiské koãky doslova základní potfiebou. KaÏd den bez lásky je pro nû promarnûn a citlivá du e dûtí chladu tím trpí. Láskyplná pfiítulnost, která se to uznáváme mûïe vystupàovat aï k drzé dotûrnosti, je pro tyto ikovné chytaãe my í typická a nemûli bychom se proti ní bránit. Naplánujte si radûji kaïd den trochu ãasu, kter vûnujete jen sv m koãkám. Vyhledejte si spolu se sv mi pfiedoucími kamarády útulné místeãko, udûlejte si pohodlí pfii tiché hudbû a álku ãaje a h ãkejte své ãtvernoïce jemn m hlazením. Oni vám to oplatí ve kerou svou pfiítulností, spokojen m obliãejem a hlasit m pfiedením. DOSTI V EâNÉ V fieãnost sibifiské koãky se sice nedá srovnat s povídavostí orientálních plemen, ale i ona má mnoho co vyprávût. Pfiíjemn m hlasem màouká, brumlá a jásá koda Ïe koãky nedovedou doopravdy mluvit. Pfiesto mûïeme pfii tro e pozornosti vytu it, jaké novinky nebo nálady by nám na e minda chtûla sdûlit. Je v sedmém nebi, nebo zasmu ilá k smrti? Sibifiská koãka dokáïe tyto emoce velmi pfiesvûdãivû vyjádfiit. P EKYPUJÍCÍ TEMPERAMENT Máte rádi klid a nevadí vám, Ïe je vá pokojov tygr hotov povaleã? Pak pro vás sibifi tí chytaãi my í nebudou tou nejlep í volbou. KdyÏ se do domácnosti nastûhuje sibifiská koãka, je totiï v ude plno rozruchu; koneckoncû nemá své v raznû vyvinuté svalstvo jen tak pronic zanic. TûÏká koãka se stfiednû dlouh ma nohama ikovnû skáãe z koãiãího stromu na skfiíà nebo neuvûfiitelnou rychlostí zvládá i ty nejpfiíkfiej í schody. PruÏnû pfiistává na velk ch kompaktních tlapkách a hned zase startuje k novému bûhu. Nedivte se, kdyï vás v noci obãas vytrhne ze zaslou- Ïeného spánku hlasité rámusení: kdyï se sibifiky nudí, najdou si zábavu samy... KdyÏ v domû Ïije sibifiská koãka, je o zábavu postaráno DùTI P ÍRODY Pfiirozenost sibifiek se projevuje nejen v jejich robustnosti a nekomplikované povaze, ale i ve vût inou zcela nekomplikovan ch porodech. Koãiãí matky zpravidla zvládnou bez pomoci bfiezost i porod a o potomstvo se starají velmi obûtavû. Chovatelé fiíkají, Ïe na odchovu mláìat se ãasto podílejí i jiné sibifiské koãky a umoïàují tak matce koèat, aby si obãas pospala. I toto chování je známkou vrozeného sociálního chování. KARTÁâOVÁNÍ? Kdo nerad pouïívá hfieben a kartáã a huàatou srst perské koãky by povaïoval za nadmûrnû nároãnou, pro toho je sibifiská koãka ta pravá volba. Její polodlouhá srst nemá sklony k plstnatûní a staãí ji, pokud si má zachovat atraktivní vzhled, jen pfiíleïitostnû vykartáãovat. Bûhem v mûny srsti na jafie se ov em doporuãuje kaïdodenní kartáãování, protoïe v mûna chlupû probíhá opravdu ve velké mífie. V ostatních roãních obdobích lze ov em povaïovat péãi o srst za doplnûk mazlení a hlazení. Koupání je pro sibifiské koãky jako ostatnû pro vût inu koãek nepfiíjemná záleïitost a mûlo by pfiijít ke slovu pouze pfii nadmûrném zneãi tûní srsti. Jedná se o pfiírodní plemeno a ne o tvory degradované na panenky, které je tfieba ustaviãnû opeãovávat. Zimní srst se vyznaãuje bujnou délkou pod bfiichem, na krku, hrudníku, kalhotkách a ocasu. Oblast íje a ramen je porostlá krátkou srstí. Hustá, lesklá a pevná srst je typická pro oblast hfibetu. 16 Na e KOâKY 9/04
Sibifiské koãky jsou odmaliãka velmi spoleãenské HM, TO JE DOBROTA! Portrét plemene sibifiské koãky by nebyl úpln, kdybychom se nezmínili o hladovém jaz ãku tûchto v chodních krásek. Chutná jim témûfi v echno, hlavnû kdyï je to jedlé. Z tohoto postoje, kter je mezi sibifikami velmi roz ífien, vypl vá jeden dûsledek: majitelé tohoto plemene musí b t neuvûfiitelnû ukáznûní a pofiádní. Îe by nûkde nechali stát plechovku s pamlsky? Nemyslitelné! Îe by nechali koãku o samotû s prostfien m stolem? Ani ve snu! Îe by pofiádnû nezavfieli ledniãku? Osudná chyba! Kdo nedává pozor, tomu se mûïe klidnû stát, Ïe se váha jeho kdysi tíhlé koãky zdvojnásobí. Následkem nezfiízené Ïravosti b vá ãasto nadváha, která má negativní vliv na klouby, délku Ïivota i cel systém srdce a cév. KOMU BY SE CHTùLO NA SIBI? Zpût k pûvodu tûchto pfiítuln ch krásek: sibifiská koãka je typick m pfiíkladem pfiizpûsobivé fauny Ruska a Ukrajiny. Nádherná polodlouhosrstá koãka má nesmírnû hustou vodoodpudivou srst, která úãinnû chrání její tûlo pfied chladem a vlhkostí. Kromû toho se pûvodní plemeno vyznaãuje robustním zdravím a vynikající odolností. Sibifiská koãka je produktem nûkolikasetleté pfiírodní selekce. O této atraktivní polodlouhosrsté koãce bohuïel neexistují pouïitelné historické zmínky. Tento fakt lze snadno vysvûtlit: aï do 50. let 20. století pfiitahovala Sibifi jen málo lidí k dobrovoln m cestám. V nehostinné krajinû Ïili pouze trestanci, vyhnanci a hrstka domorodcû. Na ãistokrevné koãky a jejich cílen chov nemûl zfiejmû nikdo ani pomy lení. DÍKY CHRU âovovi Bûhem Chru ãovovy éry (1956-1964) se situace zmûnila: do zamrzl ch oblastí pfii- li inïen fii, speciálnû vy kolení pracovníci a technici, aby zde tûïili cenné pfiírodní bohatství. Zaãala industrializace tajgy a souãasnû se rozhofiel i zájem o místní koãky. Nûktefií inïen fii a odborníci znali fenomén chovu ãistokrevn ch koãek a údajnû právû oni zaãali na Sibifii zakládat malé chovy. Jejich koníãek urãitû pfiispûl k pfiíjemnûj ímu trávení nekoneãn ch zimních mûsícû na Sibifii a pûsobil jako prostfiedek proti depresi a zoufalství. PRVNÍ ZMÍNKY První dokazatelné stopy, které se zfiejmû t kají sibifiské koãky, najdeme v literatufie: v dubnovém vydání Illustrierte Zeitung z roku 1895 je oti tûna zpráva, v níï je popisován modro ed párek koãek pocházejících ze sibifiské oblasti, kter byl vystavován v dráïìanské ZOO. I BrehmÛv Îivot zvífiat z roku 1925 obsa- V kaïdé domácnosti se sibifisk mi koãkami musí b t mnoho pfiíleïitostí k hrám, spánku a plhání Na e KOâKY 9/04 17
huje zajímavou zmínku, která moïná nasvûdãuje na existenci sibifiské koãky: Brehm popisuje kavkazsko-kumánskou koãku a ãervenou tobolskou koãku ze Sibifie. Kdy pfii ly první sibifiské koãky do Evropy, to není pfiesnû známo. V literatufie se nacházejí rûzné varianty, které jsou pravdûpodobné, a proto je nelze pfiehlí- Ïet. Údajnû se první sibifiské koãky dostaly na Západ jiï koncem 19. století. Tehdy ov em je tû nebyly oznaãovány jako sibifiské, n brï jako ruské dlouhosrsté koãky. Ve Velké Británii bylo údajnû dokonce vystavováno nûkolik exempláfiû tohoto dosud neznámého plemene. Zfiejmû docházelo k páfiení s angorsk mi koãkami a per ankami, coï vedlo k tomu, Ïe byl charakteristick fenotyp sibifiské koãky odsouzen k záhubû. Rostoucí obliba persk ch koãek pfiispûla k tomu, Ïe ãtvernohé pfiírodní krásky z Ruska a Ukrajiny upadly poãátkem 20. století opût v zapomnûní. CHOVATELÉ SE NEVZDÁVAJÍ Ve své vlasti existovaly sibifiské koãky navzdory evropskému nezájmu samozfiejmû dál. Místní obyvatelstvo je chovalo jako docela obyãejné domácí koãky acenilo si jich jako chytaãû my í a kamarádsk ch spoleãníkû. Pfiesné období jejich druhého pfiíchodu do Evropy lze Tato pfiítulná sibifiská koãka vybízí jiï pohledem k mazlení zjistit jen velmi tûïko. Zase existuje nûkolik variant, které zfiejmû probíhaly soubûïnû: JEDNOTN TYP V souãasné dobû se chovatelé tohoto nádherného plemene soustfieìují pfiedev ím na sjednocení typu. Nûktefií jiï usilují i o barevn chov a dosahují znaãn ch úspûchû. Pfiitom je nejdûleïitûj í, aby byly do chovu pouïívány v luãnû zdravé, typové a charakterovû bezvadné koãky. âím je plemeno oblíbenûj í, tím vût í je bohuïel i nebezpeãí, Ïe chovatelé orientovaní na peníze zavûtfií rychl zisk a budou chovat o sto est, aniï by pfiitom mysleli na zásady úspû ného chovu. Pfied tímto v vojem není chránûna ani sibifiská koãka. I vy ov em mûïete pfiispût k tomu, aby byla tomuto nebezpeãnému v voji uãinûna pfiítrï: Kupujte koèata pouze od seriózních chovatelû, ktefií jsou ãleny chovatelsk ch organizací. Nekupujte zvífiata ze soucitu. Buìte skeptiãtí, pokud vám bude chovatel nabízet dumpingovou cenu. Seriózní chov koãek vyïaduje velké náklady, a proto není moïné prodávat koèata za extrémnû nízké ceny. Gabriele Metzová Struãn standard Tûlo: Stfiednû velké aï velké; svalnaté a tûïké; krátk siln krk; svalnaté stfiednû dlouhé nohy; velké kompaktní oblé tlapky se tûtiãkami chlupû mezi prsty; ocas dosahuje aï k lopatkám, sbíhá se mírnû do piãky a je hustû osrstûn. Hlava: Krátká a iroká se zaoblen m ãumákem a mírnû zaoblenou bradou; ãelo je mírnû klenuté; kontury jsou jemnû zakulacené; profil je mírnû obloukovit ; nos je stejnû irok od kofiene aï ke piãce. U i: U i jsou stfiednû velké a iroké u kofiene; piãka je mírnû zaoblená; u i jsou posazené daleko od sebe a naklonûné mírnû dopfiedu. Oãi: Oãi jsou velké, mírnû oválné a na spodní stranû zakulacené. Jsou poloïeny mírnû ikmo a daleko od sebe. Barva oãí: Barva oãí by mûla b t jednotná a harmonicky se hodit k barvû srsti; jsou povoleny v echny odstíny od zlatoïluté po zelenou. U kresby van a bílé barvy srsti i modré nebo odd-eyed. Srst: Stfiednû dlouhá; velmi hustá, mûkká, jemná podsada pod hrub í krycí srstí; krycí srst je hustá, volnû spl vavá avodoodpudivá, má pevnou drsnou strukturu a leskne se; zcela kryje hfibet, slabiny a horní stranu ocasu; spodní strana tûla a zadní strana zadních nohou má pouze podsadu; na krku, hrudníku, kalhotkách a ocasu je srst obzvlá È dlouhá. Barvy: Varianta point se jmenuje nûvská ma karáda; barvy ãokoládová a skofiicová, jakoï i jejich zfiedûní (lila a plavá) nejsou u sibifiské koãky a nûvské uznávány ve v ech kombinacích, stejnû jako faktor burma. V echny ostatní barvy jsou uznávány. Foto G. Metzová 18 Na e KOâKY 9/04