Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.



Podobné dokumenty
fotometr / radiometr

Úloha 3: Mřížkový spektrometr

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr

Spektrální charakteristiky fotodetektorů

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Abstrakt. fotodioda a fototranzistor) a s jejich základními charakteristikami.

A5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Maximální hodnoty clear-sky UV indexu na území ČR. Ladislav Metelka, SOO Hradec Králové

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,

Stojaté a částečně stojaté vlny

2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte stupnici monochromátoru SPM 2.

Světlo x elmag. záření. základní principy

UV záření, expozice, ochrana. Centrum odborných činností v ochraně a podpoře zdraví SZÚ

Název: Studium záření

Charakteristiky optického záření

Spektrální charakteristiky světelných zdrojů a světla prošlého

SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Praktikum III - Optika

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Praktikum III - Optika

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Praktikum III - Optika

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Úloha 21: Studium rentgenových spekter

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne

Základním praktikum z laserové techniky

PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE

Úloha č. 1: CD spektroskopie

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

FYZIKA Světelné vlnění

Základní parametry absorpčního spektra, vliv přístrojové funkce (spektrální šířky štěrbiny), vliv polohy kyvety a vlastní fluorescence vzorku

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM

Rychlost světla a její souvislost s prostředím

Ochrana před UV zářením

Měření šířky zakázaného pásu polovodičů

1. Představení výrobku. Předmluva Charakteristika UV záření TESTER INTENZITY UV ZÁŘENÍ NÁVOD K POUŽITÍ

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Radiometrie. Úvod do radiometrie. Olomouckém kraji CZ.1.07/1.3.13/ Detekce světla SLO/RCPTM 1 / 30

2 (3) kde S je plocha zdroje. Protože jas zdroje není závislý na směru, lze vztah (5) přepsat do tvaru:

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

Spektrální charakteristiky

1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.

Stanovení povrchových vlastností (barva, lesk) materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu

Sbírka: 106/2010 Částka: 39/2010. Derogace Novelizuje: 1/2008

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]

Úloha 5: Spektrometrie záření α

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

V letošním roce je v plánu vývoj a výroba prototypu ISSR, o jejichž vlastnostech a aplikacích bych zde rád podrobněji referoval.

Měření absorbce záření gama

Měření optických vlastností materiálů

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku

UVC UVB UVA

Měření fluorescence chlorofylu hedery helix

Fyzika Pracovní list č. 7 Téma: Měření závislosti intenzity osvětlení na čase Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost

Fotoelektrické snímače

Světlo jako elektromagnetické záření

Pokročilé cvičení z fyzikální chemie KFC/POK2 Vibrační spektroskopie

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Posuzoval:... dne:...

Měření optických vlastností materiálů

2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou

Úloha 4: Totální účinný průřez interakce γ záření absorpční koeficient záření gama pro některé elementy

Testování barevné stálosti po umělém vystavení PVC fólie pro plavecké bazény povětrnostním vlivům.

UV sterilizační lampa

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Spektrální analyzátor Ocean optics

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

6. STUDIUM SOLÁRNÍHO ČLÁNKU

Fyzikální podstata DPZ

Praktikum III - Optika

Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky

Dosah γ záření ve vzduchu

Měření vlastností optického vlákna

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

Zeemanův jev. Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český Brod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Využití lineární halogenové žárovky pro demonstrační experimenty

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.IV

Jednopaprskové spektrofotometry

Bezpečnostní informace pro zákazníka solária :

Balmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

Závěrečná zpráva za rok 2009 BcA. Jana Dvořáková

Vypracoval. Jakub Kákona Datum Hodnocení

08 - Optika a Akustika

3.1 Laboratorní úlohy z osvětlovacích soustav

Transkript:

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne:.3.3 Úloha: Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných zdrojů: ozónová díra, negativní vliv UV-B záření na živé organismy a ochrana před ním Úkol: 1. Změřte spektrální hustotu ozáření (spectral distribution of irradiance) [W m nm 1 ] obyčejné VIS zářivky, UV-B zářivky a zářivky ze solária: a) použitím spektrálně rozlišeného radiometru ORIEL (štěrbiny 1 mm, 1 na PIN) - spektra korigujte křivkou spektrální odezvy aparatury b) použitím širokopásmového radiometru/fotometru GOLDILUX (s hlavami UV-A, UV-B, UV-C a VIS) - v tomto případě změřte i venkovní sluneční ozáření v daných spektrálních oblastech.. Prověřte jak opalovací olej (faktor 1) sníží množství UV záření dopadajícího na kůži. (Zářivka ze solaria; tenká vrstva oleje mezi dvěma křemennými skly.) 3. Srovnejte a posud te data získaná integrací spektrálních měření s daty naměřenými širokopásmovým radiometrem. Diskutujte možné příčiny rozdílných výsledků.. Použitím akčního spektra spočítejte maximální dobu slunění ve světle studovaných zářivek. Teorie: Spektrální hustota ozáření je radiometrická veličina definovaná vztahem podle [1]. Φ eλ = dφ e dλ [Wm mm ] (1) kde Φ e je zářivý tok a λ vlnová délka. Vliv dopadajícího UV záření na tkáně je závislý na vlnové délce světla. Zavádí se tedy relativní účinnost jednotlivých vlnových délek - akční spektrum. Pro známé akční spektrum pokožky a spektrum dopadajícího záření lze určit i maximální dobu slunění. Ta je rovna menší hodnotě z následujících dvou veličin: Maximální erytemální doba expozice Maximální melanomální doba expozice kde S λ je akční spektrum a E λ je spektrum ozáření. T e [s] = (Jm ) λ S λe e λ d λ () T m [s] = (13Jm ) λ S λe m λ d λ (3) 1

% & (' Výsledky měření a diskuse: 1. Pro měření spektrální hustoty záření (viz. vztah (1)) jsme zářivky (normální, UV-A, UV- B) umístili ve vzdálenosti 5 cm od detektoru spektrofotometru ORIEL. Solárium přibližně 1 cm od detektoru. Intenzitu jsme proměřovali s krokem 1 nm a sumací 5 hodnot. Pomocí známé křivky spektrální odezvy aparatury jsme okalibrovali jednotlivá spektra. Získaná spektrální hustota ozáření je zaznamenána na obrázku 1. 1 1 1 1 1 # $ 1 1 1 3 5 7 1 # $ 3 5 7 5 )* +, 3 1 3 5 7 3 5 7 Obrázek 1: Spektrální hustoty záření měřených světelných zdrojů na spektrofotometru ORIEL Pomocí širokopásmového radiometru GOLDILUX jsme změřili i ozáření pro dané oblasti vlnových délek, a to pro zářivky (normální, UV-A, UV-B) a venku. Získané hodnoty jsou zaznamenány v tabulce 1.. V dalším úkolu jsme měli prověřit účinek opalovacího oleje. Proměřili jsme, jak se změní spektrální hustota ozáření pro průchodu záření tenkou vrstvičkou oleje. Nejdříve jsme změřili spektrum UV-A zářivky po průchodu dvěmi křemíkovými skleněnými destičkami. Mezi destičky jsme přidali kapku oleje a měření zopakovali. Naměřená spektra jsou na obrázcích a 3. Ze spekter je patrné, že i tenká vrstvička oleje dobře absorbuje záření z oblasti UV-A. 3. Spektrální hustoty na obrázku 1 jsme zintegrovali pro oblasti -3 nm (oblast detektoru s hlavicí UV-B) a v oblasti 3- nm (detektor s hlavicí UV-A). Získané hodnoty

Tabulka 1: Ozáření pro jednotlivé zdroje ozáření cos [lx] Φ UV A [µw cm ] Φ UV B [µw cm ] Φ UV C [µw cm ] normální zářivka 3,5,5, UV-A zářivka 3, 13,,5, UV-B zářivka 3, 15,79 1,, venkovní světlo 3 5,5 5, cos [lx] je osvětlení, Φ zářivý tok 1 1 5 3 35 5 5 Obrázek : Spektrum UV-A zářivky přes křemenné dvojsklíčko jsou zaznamenány v tabulce. Porovnáním tabulek 1 a vidíme, že hodnoty přímo naměřené radiometrem jsou pro malé hodnoty ozáření menší než u spektrofotometru. Pro větší hodnoty je tomu naopak. Při integrování spektra u spetrofotometru není odečteno pozadí. To se nám podepisuje na větších hodnotách ozáření pro spektrofotometr při malém ozáření. Naopak při velkých hodnotách se pravděpodobně projevuje různá citlivost radiometru pro různé vlnové délky. Protože relativní citlivost je menší než jedna, měly by být hodnoty ozáření pro radiometr menší než pro spektrofotometr. Pozorovaný opak tohoto jevu může být způsoben právě vnitřní korekcí přístrojů na tento efekt.. Ze známých akčních spekter kůže pro erytém a melanom jsme podle vztahů (), (3) a spekter změřených v bodě 1 určili maximální erytemální a melanomální dobu expozice. Doby jsou zaznamenány v tabulce 3. Jako maximální doba slunění se bere kratší z obou časů (ve všech případech to je erytemální doba expozice). 3

1 5 3 35 5 5 Obrázek 3: Spektrum UV-A zářivky přes křemenné dvojsklíčko s opalovacím olejem (faktor 1) Tabulka : Ozáření pro jednotlivé zdroje získané integrací spektrální hustoty ozáření ozáření Φ UV A [µw cm ] Φ UV B [µw cm ] normální zářivka,1, UV-A zářivka,5, UV-B zářivka 1,3 1, Φ zářivý tok Tabulka 3: Doby slunění pro různé zdroje záření ozáření T e [h] T m [h] normální zářivka 1,3 51, UV-A zářivka 1,7,7 UV-B zářivka 3,9 13,1 Solárium 5, 11, T e maximální erytemální doba expozice, T m maximální melanomální doba expozice Závěr: Změřené spektrální hustoty ozáření obyčejné VIS zářivky, UV-A, UV-B zářivky a zářivky ze solária jsou zakresleny na obrázku 1. Z obrázků a 3 jsme tak zjistili, že opalovací olej s faktorem 1 absorbuje převážnou většinu UV záření. V tabulce 3 jsou v prvním sloupci uvedeny maximální doby slunění pro světla studovaných zářivek.

Reference [1] J. Valenta, Studijní text k úloze Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných zdrojů: ozónová díra, negativní vliv UV-B záření na živé organismy a ochrana před ním, 1. 5