Market research report z měst Ústí nad Labem a Chomutov Pro Regionální rozvojovou agenturu Ústeckého kraje, a. s. zpracovalo: SPF Group, v. o. s. a Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Zpracovatelé: Ing. Petr Hlaváček, Ph.D. Ing. Petra Olšová, Ph.D. Mgr. Tomáš Oršulák, Ph.D.
I. Úvodní informace... 2 II. Charakteristika města Ústí nad Labem a města Chomutov... 5 II.1 Charakteristika města Ústí nad Labem a městského obvodu Neštěmice... 5 Pozice městského obvodu Neštěmice ve městě Ústí nad Labem... 7 Sociálně-demografický vývoj... 8 Ekonomický vývoj... 11 Urbanistický vývoj... 13 II.2 Charakteristika města Chomutov... 19 Sociálně-demografický vývoj... 20 Ekonomický vývoj... 21 Urbanistický vývoj... 23 III. Výsledky ze šetření cílových skupin... 24 Místní obyvatelé... 24 Podnikatelé... 30 Místní experti... 32 IV. Závěrečné shrnutí výstupů Market research... 37 V. Bibliografie... 39 Pozice městského obvodu Neštěmice ve městě Ústí nad Labem 2
I. Úvodní informace Pro Market research byly vybrány dva urbánní celky charakteristické poměrně intenzivní výstavbou v období socialismu, která přetrvala do současnosti a významným způsobem stále formuje vzhled a image těchto celků. S ohledem na zaměření projektu ReNewTown byla zvolena města Ústí nad Labem a Chomutov, která se nacházejí v severní části České republiky v Ústeckém kraji a patří mezi větší města České republiky. Obr. 1: Geografická poloha šetřených měst v Market research zdroj: vlastní zpracování V prvním případě bylo hodnoceno město Ústí nad Labem, které je administrativním centrem Ústeckého kraje a osmým největším městem České republiky, kde žije 95 tis. obyvatel. Z důvodu relativně velkého šetřeného území Ústí nad Labem byl výzkum zaměřen na městský obvod Neštěmice, který je do značné míry charakteristický výstavbou panelových sídlišť, veřejných budov a prostor, pocházejících z období sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Druhým městem pro analýzu bylo město 3
Chomutov, které se nachází v Ústeckém kraji a patří mezi středně velká města České republiky. Výběr města Chomutov byl ovlivněn jeho specifickým vývojem v porovnání s ostatními městy České republiky. V období socialismu prošlo město poměrně intenzivním socioekonomickým vývojem, který byl spojen s přílivem mnoha obyvatel a budováním řady panelových sídlišť a nových městských částí. Výstavba mezi lety 1948-1989 znatelně ovlivnila charakter města, které prošlo po roce 1989 řadou regeneračních procesů a i v současnosti se snaží hledat nové možnosti a strategie oživení a rozvoje panelových sídlišť a veřejných prostor, které přispějí k omezení sociální exkluze a k růstu kvality života v těchto lokalitách. V rámci projektu byl za metodu sběru dat zvolen standardizovaný rozhovor s dotazníkovým archem. Předmětem šetření byla hodnocení předem definovaných cílových skupin. V souladu se zadáním projektu byly vybrány tři cílové skupiny, a to konkrétně místní obyvatelé, podnikatelé a experti. Skupiny podnikatelů a expertů byly dále vnitřně strukturovány. Podnikatele reprezentovaly osoby podnikající v oblasti služeb, osoba provozující restauraci a osoba provozující obchod. Ve skupině expertů byli zastoupeni místní novinář, pracovník neziskové organizace, představitel bytového družstva a místní správy. Vzorky cílových skupin byly konstruovány následovně. Největší skupinou respondentů byli místní obyvatelé. Projekt předepisoval velikost vzorku, který měl čítat dvacet respondentů. V případech námi sledovaných dvou měst byla stanovená velikostní hranice vědomě zvýšena, a to s cílem dosáhnout větší reprezentativnosti získaných údajů. Za stěžejní vzorek byla zvolena skupina místních obyvatel městského obvodu Neštěmice (Ústí nad Labem), druhou skupinou byli obyvatelé Chomutova. Vzorek místní populace byl vytvořen podle pravidel kvótního výběru, kdy za kvóty byly vybrány podíly určitých věkových skupin 1 na celé populaci Ústeckého kraje, do kterého obě sledovaná území patří. Městský obvod Neštěmice i Chomutov jsou vhodnými územními celky z hlediska zaměření řešeného projektu. Vzhledem k výsledné velikosti vzorku (celkem 182 respondentů) byly do vedení standardizovaných rozhovorů zapojeni studenti druhého ročníku oboru Regionální 1 Věkové skupiny: 15 24 let, 25 34 let, 35 64 let, 65 a více let. 4
rozvoj, kteří v aktuálním semestru absolvují předmět Metody empirických výzkumů. Celkem bylo do sběru dat zapojeno 65 studentů. Před vstupem do terénu byli řádně proškoleni, byl jim vysvětlen smysl a zaměření výzkumu a předány instrukce k zaznamenávání odpovědí. Samotné rozhovory probíhaly v týdnu 14. 20. listopadu 2011. Studenti oslovovali respondenty procházející veřejná prostranství. V řadě případů naráželi na neochotu obyvatel se do šetření zapojit. I přes tyto komplikace se nakonec podařilo získat vzorek čítající celkem 182 respondentů. Během rozhovorů často respondenti vyslovovali své výhrady k podobě dotazníku. Hodnotili ho jako relativně dlouhý, se zaměřením a srozumitelností otázek ale problémy neměli. Pro sběr dat ve skupině místních podnikatelů byli opět využiti výše zmínění studenti. V tomto případě však byli cíleně osloveni studenti, kteří ve sledovaných lokalitách přímo bydlí a prostředí velmi dobře znají. Z městského obvodu Neštěmice to byli čtyři studenti, z Chomutova pak tři studenti. Skupina místních expertů byla vytvořena na základě expertního úsudku, za oblast Neštěmic i za Chomutov bylo osloveno vždy šest expertů ve složení, jak bylo uvedeno výše. Za městský obvod Neštěmice byli ve vzorku starostka městského obvodu Neštěmice, zástupci Odboru strategického rozvoje Magistrátu města Ústí nad Labem, předsedkyně společenství vlastníků bytových jednotek (bytového družstva), urbanista, novinář z místního tisku a vedoucí pobočky nevládní organizace z městského obvodu Neštěmice. Chomutovský vzorek byl tvořen ředitelem neziskové organizace, šéfredaktorem místních novin, městským architektem, bývalým starostou města, předsedou místního bytového družstva a expertem na tvorbu rozvojových dokumentů Chomutova. Oslovení experti byli vstřícní k otázce zúčastnit se projektu a poskytnout potřebné informace v rámci rozhovorů, které s nimi byli následně individuálně domluveny. 5
II. Charakteristika města Ústí nad Labem a města Chomutov II.1 Charakteristika města Ústí nad Labem a městského obvodu Neštěmice Město Ústí nad Labem leží v severních Čechách při toku řeky Labe mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Celková rozloha města je 94 km 2, nadmořská výška je 149 m. n. m. Město má strategickou polohu na křižovatce silničních, železničních a dopravních tras. Klíčová je poloha města na křižovatce rozvojové osy, která vede: Kodaň Berlín Drážďany Ústí n. L. Praha Vídeň a osy regionálního významu vedoucí hranicí s Bavorskem od Chebu přes Karlovy Vary po Děčín. Dopravní poloha města je jedním ze základních lokalizačních faktorů, který má a nadále bude mít mimořádný význam pro město i v budoucnosti, neboť lze očekávat, že výstavba dálnice a železničního koridoru město v konkurenci ostatních měst ještě více zatraktivní a podpoří jeho hospodářský rozvoj. K ekonomickému a populačnímu rozvoji města dochází zhruba od druhé poloviny 19. století, kdy ve městě vznikla řada nových podniků v oblasti průmyslu, zejména chemického a hutního. Také se vybudovala klíčová železniční trasa ve směru Praha Drážďany a k městům v podkrušnohorské hnědouhelné oblasti. Významným rokem v rozvoji města se stal rok 1949, kdy se město Ústí nad Labem stalo centrálním střediskem tehdejšího Ústeckého kraje. 6
Obr. 2: Město Ústí nad Labem a poloha městského obvodu Neštěmice zdroj: http://www.eea.europa.eu V roce 1960 došlo k přestavbě územně-správní organizace a město Ústí nad Labem se stalo krajským městem Severočeského kraje, který vznikl spojením kraje Ústeckého a Libereckého. Po zrušení krajů na počátku devadesátých let je nová krajská úroveň samosprávy vytvořena v roce 2000, kdy se město stává centrem nového Ústeckého kraje a v následujících letech také součástí regionu NUTS II Severozápad. 7
Obr. 3: Územně administrativní rozdělení města Ústí nad Labem Červeně jsou vyznačeny jednotlivé městské obvody v Ústí nad Labem a v odstínech modré barvy jejich územní části. zdroj: Magistrát města Ústí nad Labem Pozice městského obvodu Neštěmice ve městě Ústí nad Labem Město Ústí nad Labem je rozděleno do čtyř územně samosprávných městských obvodů. Městský obvod Neštěmice je z prostorového hlediska sice až třetím městským obvodem podle rozlohy území, ale druhým populačně největším, neboť v něm žije necelých 25 tisíc obyvatel, což představuje 26 procent obyvatel celého města. 8
Tab. 1: Administrativní rozdělení města Ústí nad Labem 1991 2001 absolutně v % absolutně v % Rozloha (km 2 ) Podíl na rozloze (v %) Hustota obyv. (2001) Ústí nad Labem 98 178 100 95 436 100 94,0 100 1015,3 Městský obvod Ústí n. L. - centrum 36 036 36,7 35 138 36,8 48,3 51,4 727,5 Ústí n. L. - Neštěmice 25 525 26,0 24 795 26,0 10,3 11,0 2407,3 Ústí n. L. - Severní Terasa 22 220 22,6 21 989 23,0 5,1 5,4 4311,6 Ústí n. L. - Střekov 14 397 14,7 13 514 14,2 30,3 32,2 446,0 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat ČSÚ Městský obvod Neštěmice je složen ze tří původních obcí, které byly historickým vývojem postupně sloučeny s Ústím nad Labem. Nejvýznamnější částí obvodu jsou Neštěmice, které se v moderní historii začaly intenzivně urbanisticky rozvíjet koncem šedesátých let 20. století, což vedlo v roce 1970 k povýšení obce na město. K městu Ústí nad Labem bylo město Neštěmice připojeno v roce 1986, kdy počet obyvatel k 31. 12. dosáhl 5 928 obyvatel. Součástí Neštěmic je také městská část Mojžíř, která se v osmdesátých letech urbanisticky značně proměnila. V původně venkovském typu sídla vzniklo velké panelové sídliště s novou občanskou vybaveností a školami v duchu socialistické výstavby. Odlišným vývojem prošla obec Krásné Březno, která se v důsledku rozvoje potravinářského průmyslu a labského přístavu začala prudce rozšiřovat již ve druhé polovině 19. století. Růst obce v blízkosti města Ústí nad Labem proto vedl již v roce 1900 k připojení samostatné obce Krásného Března k Ústí nad Labem. V současnosti je tato městská část součástí městského obvodu Neštěmice. Sociálně-demografický vývoj Populační růst města Ústí nad Labem se začal výrazněji projevovat od přelomu 18. a 19. století, zejména s nástupem průmyslové revoluce začala populace města 9
intenzivně růst až do 2. světové války. Koncem třicátých let na základě administrativního sloučení města s okolními obcemi dosáhlo 70-ti tisíc obyvatel. V důsledku válečných událostí a povalečného odsunu německého obyvatelstva se jeho počet snížil, takže v roce 1950 žilo ve městě 57 672 obyvatel. Celé období 50- tých let bylo charakteristické pozvolným růstem počtu obyvatel až na 68 362 v roce 1960. Přes vysoké míry kladného migračního salda došlo v roce 1961 k jeho mírnému poklesu. V rámci reformy správního uspořádání v roce 1961 se město stalo krajským centrem sloučeného Ústeckého a Libereckého kraje. Počet obyvatel Liberce téměř vždy převyšoval počet obyvatel Ústí nad Labem, ale kvůli výhodné pozici v Severočeském kraji byl tento ukazatel méně významný. Tento vývoj měl za následek zvyšování přírůstků obyvatel až do roku 1966, v němž se poprvé překročil počet obyvatel města z roku 1939. Trend zvyšování počtu obyvatel pokračoval až do roku 1969 na 74 064 obyvatel, v dalším roce však došlo k úbytku na 72 282, což se vysvětluje zvýšenou emigrací v důsledku tehdejšího politického vývoje. V dalším desetiletí pokračoval růst počtu obyvatel, kterému napomohlo v roce 1976 připojení tří dalších obcí. Negativní vliv na počet obyvatel mělo záporné migrační saldo, které se projevovalo po celá sedmdesátá léta. Vzrůst počtu obyvatel z roku 1980 (80 926) na 89 371 v následujícím roce způsobila druhá velká vlna integrací obcí. V polovině osmdesátých let proběhla další vlna integrace města s okolními obcemi, s cílem překonat hranici statisíce obyvatel. K městu se proto připojila obec Chlumec s městy Chabařovice a Neštěmice, čímž město v roce 1986 dosáhlo 104 472 obyvatel. Koncem osmdesátých let dosáhlo město Ústí nad Labem nejvyšší populační velikosti ve své historii, kdy ve městě žilo 106 tisíc obyvatel. Na počátku devadesátých let ale významně klesl počet obyvatel, neboť se zpětně oddělilo několik měst a obcí, které byly v období socialismu k Ústí nad Labem administrativně připojeny. 10
Tab. 2: Složení celkového přírůstku obyvatel (absolutně) Ústí nad Labem 1990 1995 2000 2005 2010 migrační přírůstek -87-66 -570 311-126 přirozený přírůstek 162-18 -9 128 113 celkový přírůstek 75-84 -579 439-13 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat ČSÚ Populační vývoj města a přírůstky nebo úbytky obyvatel ovlivňuje také demografické chování obyvatel a jeho migrace. Přirozený přírůstek obyvatel nevykazoval v devadesátých letech převažující směr, jsou zaznamenány kladné i záporné hodnoty. Vývoj celkového počtu obyvatel po poklesu v devadesátých letech vykazuje po roce 2005 určité zlepšení, kdy jsou zaznamenány kladné přirozené přírůstky a také počet přistěhovalých osob převyšuje počet vystěhovalých. V posledních letech dochází ke zpomalení růstu obyvatel, a celkový počet obyvatel Ústí nad Labem se začíná stabilizovat na úrovni 95 tisíc osob. Tab. 3: Průměrný věk obyvatel města Ústí nad Labem Ústí nad Labem 1991 1995 2000 2005 2010 Muži 34,1 34,9 36,4 37,5 38,4 Ženy 36,9 37,8 39,4 40,8 41,7 Celkem 35,6 36,4 37,9 39,2 40,1 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat ČSÚ Vývoj průměrného věku obyvatel města se ve sledovaném období posledních dvaceti let dlouhodobě zvyšuje. Tento vývoj je patrný u mužské i ženské části populace. Současně se výrazněji nesnižují rozdíly v průměrném věku mezi muži a ženami. Nižší hodnoty průměrného věku u obyvatel města, v komparaci s daty za Českou republiku, ovlivňuje částečně odlišná sociální struktura obyvatelstva od republikových hodnot. Jedná se zejména o nižší úroveň vzdělání, empiricky je potvrzené, že s vyšší úrovní vzdělanosti populace současně klesá intenzita úmrtnosti. Částečný vliv má také národnostní skladba obyvatelstva, neboť romská populace se vyznačuje statisticky vyšší úmrtností, což snižuje střední délku života a také průměrný věk obyvatel. 11
Městský obvod Neštěmice vykazuje v porovnání s ostatními městskými částmi mladší věkovou strukturu s vyšším zastoupením předproduktivní a produktivní části populace. Tento aspekt by se měl také promítnout do rozvojových procesů a strategií regenerace veřejného prostoru v této městské části. Mladší věková struktura je také typická pro celé Ústí nad Labem v kontextu ostatních krajských měst. Specifickým a poměrně dlouhodobým problémem města je horší vzdělanostní struktura obyvatelstva, projevující se v nižším podílu obyvatel s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou a naopak vyšším podílu obyvatel pouze se základním vzděláním. Nevýhodná struktura vzdělanosti vychází zejména z dřívějšího ekonomického zaměření města. Lze ale ocenit kladný vývoj vzdělanostních struktur, které se od devadesátých let zlepšují, například se rychleji snižuje podíl obyvatelstva se základním vzděláním. Neštěmice sice vykazují mladší věkovou strukturu, ale ve srovnání s úrovní města mají dlouhodobě horší vzdělanostní strukturu a nižší index vzdělanosti. Neštěmice se proto v rámci městských obvodů řadí mezi lokality s průměrnou a částečně podprůměrnou pozicí v důsledku uvedených faktorů, které vedou k většímu riziku sociální exkluze některých skupin místního obyvatelstva a vzniku sociálně problematických lokalit. Ekonomický vývoj Ekonomická základna města se vyznačovala silnou orientací na průmyslové obory, těžbu hnědého uhlí a dopravu. Mezi tradiční průmyslové odvětví patřila výroba chemických produktů, hutnický a potravinářský průmysl. Tyto obory měly v ekonomické struktuře města významnou roli před několika desetiletími, význam nerostných surovin a lokalizace chemického průmyslu již v současnosti nemá inovativní potenciál pro ekonomický rozvoj města. Tyto obory prochází po roce 1990 dlouhodobým útlumem a ve struktuře zaměstnanosti jsou postupně nahrazovány 12
terciérem. Například v roce 2001 pracovalo v průmyslu přibližně 20 % obyvatel, zatímco v terciérním sektoru to bylo 70 % obyvatel. Dominujícím ekonomickým odvětvím v Ústí nad Labem jsou tedy služby, doprava a spoje. Největším zaměstnavatelem na území města jsou přirozeně významné veřejné subjekty, např. Krajská zdravotní a.s. (nemocnice), České dráhy nebo Univerzita J. E. Purkyně. Mezi největší průmyslové podniky v Ústí nad Labem patří např. průmyslové závody Setuza a Spolchemie, tradičně největší průmyslový podnik - Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s. (Spolchemie), který byl založen již v roce 1856 a patřil k nejvýznamnějším chemickým podnikům v Česku. Druhým největším průmyslovým podnikem je Setuza, a. s., největší český zpracovatel rostlinných olejů a jedlých tuků. V městské části Neštěmice se rozvinula průmyslová a potravinářská výroba, význačnými podniky byly průmyslový areál Solvayovy továrny na sodu (TONASO) nebo Pivovar Zlatopramen, který je nyní součástí koncernu Heineken. Mezi strojírenskými a metalurgickými firmami dominují např. METAL, a. s., Pierburg AG, Black&Decker, Matthey či Kone. Ekonomickému rozvoji městské části významně napomohla výhodná dopravní poloha na železniční trati Praha-Drážďany a vybudování velkého přístavu na řece Labi. Vznikl zde velký logistický areál, který funguje i v současné době. Lze konstatovat, že dříve dominantní role tradičních podniků je v současnosti citelně oslabena a v ekonomické struktuře města se zvyšuje zaměstnanost ve službách a v nových průmyslových podnicích, které založili zahraniční investoři. Výhodou tohoto vývoje je skutečnost, že tradiční průmyslové podniky, které vytvořily ve městě rozsáhlé průmyslové oblasti v těsné blízkosti bytové zástavby, útlumem výroby přispěly ke zlepšení životního prostředí. Ekonomická transformace po roce 1990 se také zásadním způsobem projevila ve vývoji nezaměstnanosti. Na počátku 90. let byla ve městě a okrese Ústí nad Labem, podobně jako v celé České republice, nezaměstnanost výrazně nižší, než je v dnes. V průběhu devadesátých let docházelo k růstu míry nezaměstnanosti, kdy koncem devadesátých let a na přelomu roku 2000 dosáhla nejvyšších hodnot. 13
Tab 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Labem míra nezaměstnanosti 1990 1995 2000 2005 2011 absolutní 2022 8418 8787 9110 v procentech 0,52 3,3 16,0 13,5 12,6 Zdroj: zpracování na základě dat ČSÚ V samotném městě Ústí nad Labem se míra nezaměstnanosti od celého okresu prakticky neodlišuje, neboť ve městě žije kolem 80% veškerého obyvatelstva okresu. Po roce 2000 se již projevuje pokles míry nezaměstnanosti, dochází k celkovému zlepšení ekonomické situace národní i místní ekonomiky. V posledních letech i přes dopady globální ekonomické krize se míra nezaměstnanosti výrazně nezvyšuje, ale pohybuje se v rozmezí 12 a 13%. Vývoj míry nezaměstnanosti v podstatě odpovídá vývoji na regionální a národní úrovni. V Ústeckém kraji a ve městě Ústí nad Labem je dopad ekonomické transformace silnější a dlouhodobě se projevuje v nadprůměrných hodnotách míry nezaměstnanosti. Urbanistický vývoj Poválečný sídelní vývoj města lze rozdělit do dvou etap: období poválečné rekonstrukce a výstavby v 60. až 80. letech 20. století. V první etapě byl vývoj města poznamenán poválečným šokem. Mírové náměstí sice nebylo drasticky zasaženo, ale ostatní části města ano, což si na rekonstrukcích vyžádalo veškeré prostředky, které byly k dispozici. Důvodem stagnace byla i skutečnost, že odsunem Němců se město vylidnilo a jen postupně se osídlovalo obyvatelstvem z celého území Československa. Město se výrazněji oživilo počátkem 50. let, kdy se již dokončovaly poslední demolice válkou poškozených budov. Celý proces regenerace vycházel ze dvou trendů. Prvním byla rekonstrukce bývalého stavu s modernizací dle nových ekonomických a estetických požadavků, druhým potom kompletní výstavba nového města. První trend byl uplatněn například v poválečné Varšavě ve čtvrti Nowy Swiat. 14
Historické jádro bylo po válce zcela zničeno a pak znovu postaveno podle dochovaných dokumentů. Vedle obytné zástavby bylo nově doplněno společenskou vybaveností dle novodobých potřeb bydlení. Druhý trend výstavby se nesl v duchu funkcionalismu, který upřednostňuje účelovost před tradičním vývojem a nerespektuje tradiční architektonické podmínky (jako je například uliční čára). Chtěl takto vyřešit problémy narůstající krize vnitřních měst, dopravní zácpy a tím i zhoršené životní prostředí, nedostatek bytů, moderních administrativních prostor a hotelových kapacit. V Ústí nad Labem převážil právě tento trend, a tak z celostátní urbanistické soutěže z let 1963/64 vzešel návrh na komplexní rekonstrukci centra, který předpokládal jeho významnou přestavbu. Podle této koncepce se v šedesátých letech vybudoval například interhotel Bohemia a obchodní dům Labe. Chronický nedostatek bytů ve městě řešil plán bytové výstavby, v jehož rámci se v období let 1961-1965 vystavělo 3 219 bytů v katastrech Bukova, dolní části Střekova a Hrnčířské ulice. Další sídlištní komplexy se v šedesátých letech budovaly v prostoru Skřivánku, kde vzniklo 1 635 bytů a v horní části Střekova s novými 645 bytovými jednotkami. Nastávající proces suburbanizace pokračoval výstavbou sídlištního komplexu Severní Terasa s 6 240 byty a objekty občanské vybavenosti. Soustředění urbanistického rozvoje města na výstavbu satelitních sídlišť se odrazilo na postupném přesunutí obytné funkce města do jeho okrajových částí, tím se deformovalo přirozené městské životní prostředí. Monofunkční sídliště se oddělila od sekundárních a terciérních sfér a vedla také k vylidnění centra města a úpadku jeho bytového fondu. Územní plán z roku 1977 však pokračoval v započatém trendu socialistické přestavby města. Bydlení se mělo více přesunovat z centra do nově budovaných sídlišť, například se plánovala redukce počtu bydlících v centru v roce 1990 na polovinu stavu z roku 1975. Důsledky územního plánu z roku 1977 definovaly pro rozvoj města dvě základní tendence. První se orientovala na pokračování výstavby sídlišť v okrajových částech města. V sedmdesátých a osmdesátých letech se proto budovala sídliště v Krásném Březně, Neštěmicích, Mojžíři, Všebořicích a na Kamenném Vrchu. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se dokončila výstavba sídlišť ve Všebořicích, 15
Doběticích a na Skalce. Druhá tendence urbanistického rozvoje města pokračovala v totální přestavbě centra, což vedlo k rozsáhlým demolicím a k výstavbě naddimenzovaných panelových staveb, které svým objemem původní urbanistické prostředí centra silně narušily. Po dokončení výstavby administrativních objektů v centru města začala tato tendence urbanistického rozvoje města stagnovat a s příchodem roku 1989 se dostavba plánovaných velkých staveb zcela zastavila. Zaměříme-li se na hodnocení urbanistického vývoje Neštěmic, procházelo území fragmentovaným sídelním vývojem, jelikož se tato městská část skládá ze tří různých obcí Neštěmice, Krásné Březno, Mojžíř, které se historicky původně samostatně vyvíjely až do fáze jejich sloučení a vzniku městského obvodu s 25 tisíci obyvateli. Velký vliv na současný charakter městských částí mělo zejména období socialistické výstavby, kdy vzniklo mezi šedesátými a osmdesátými lety několik sídlištních celků. Rozsáhlá výstavba v období socialismu, zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech, vedla k poměrné urbanistické kompaktnosti a zároveň ke koncentraci výstavby, která se projevila ve větší hustotě obyvatel, žijícího v tomto městském obvodu. Velká část bytového fondu pochází sice z osmdesátých let, ale tato sídlištní zástavba poměrně rychle zastarala a vyžaduje množství oprav a rekonstrukcí. Dalším problémem městského obvodu je územní fragmentace zástavby (viz mapy městských čtvrtí). Jednotlivé městské části se paralelně rozvinuly v severovýchodním směru a v městském obvodu nevzniklo jedno přirozené centrum, ale několik samostatných lokalit s centrální funkcí. Tato část zároveň patří mezi více problémové územní části města, což je ovlivněné sociální skladbou místních obyvatel a vyšším výskytem sociálně-patologických jevů. Na horší socioekonomickou situaci území měla vliv i rozsáhlá sídlištní výstavba, posilující anonymitu prostředí. Městský obvod Neštěmice se v rámci města Ústí nad Labem vyznačuje i horší kvalitou bytového fondu, fyzickým stavem obytných budov a kvalitou veřejných prostranství (problémem je i větší míra devastace městského mobiliáře). V případě významného podílu sídlištních lokalit v této městské části existuje riziko růstu sociální exkluze, která se v posledních letech začíná v některých lokalitách již projevovat. V zájmu udržení sociální soudržnosti s ostatními částmi města je nutné z veřejných 16
zdrojů přispět k udržení a zvýšení kvality městského prostředí, např. regeneracemi bytového fondu a veřejných prostor, zachováním dobré dopravní obslužnosti a zejména snížením výskytu sociálně patologických jevů, např. kriminality, které zhoršují sociální prostředí a vedou k odlivu středních vrstev do jiných částí města nebo okolních obcí. 17
Obr. 4. a: Městský obvod Neštěmice I. - část Krásné Březno Obr 4.: Městský obvod Neštěmice II. - část Neštěmice a Mojžíř zdroj: www. cuzk.cz 18
Tab. 5: SWOT analýza Neštěmic (se zaměřením na městskou část Neštěmice a Mojžíř) Silné stránky dobrá dopravní obslužnost Slabé stránky absence významnější obslužné lokality infrastruktury existence mateřské, základní absence centrálních míst (míst školy a jeslí v zóně pro setkávání obyvatel, kde se bytové domy výhradně v koncentrují obslužné funkce) osobním nebo družstevním vlastnictví monofunkčnost zóny, přílišná započatá rekonstrukce dominance rezidenční funkce některých bytových domů zanedbanost velké části veřejných prostranství a zelených ploch existence komunity výrazně ohrožené sociálním vyloučením častý výskyt sociálněpatologických jevů, zvýšená kriminalita nízký sociální a ekonomický status řady obyvatel nedostatečné parkovací Příležitosti příliv finančních prostředků z vnějších zdrojů efektivní státní a regionální politika na podporu revitalizace sídlišť revitalizace veřejných prostranství a zeleně a následné zkvalitnění péče o ně vytvoření míst pro trávení volného času většiny obyvatel vč. obyvatel ohrožených sociálním vyloučením kapacity Hrozby pokračující sociální a prostorová segregace (ghettoizace) zóny nedostatek vlastních finančních prostředků na financování projektů na regeneraci bytového fondu devastace prostranství veřejných Zdroj: Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem: Neštěmice Sídliště Mojžíř, vydalo Město Ústí nad Labem. 19
II.2 Charakteristika města Chomutov Statutární město Chomutov leží na severozápadě Čech v jihozápadní části Ústeckého kraje. Město Chomutov se nachází na okraji hnědouhelné pánve na jižním úpatí Krušných hor. Katastrální výměra města je 29,26 km². V Chomutově žilo v roce 2011 celkem 50 123 obyvatel, je největším městem okresu Chomutov, pátým největším městem v Ústeckém kraji a v rámci České republiky se řadí mezi středně velká města. Společně s městem Jirkov vyváří souměstí, které je urbanisticky propojené, což dokládá i existence společného Dopravního podniku města Chomutova. Obr. 5: Město Chomutov v přírodním reliéfu zdroj: http://gis.chomutov-mesto.cz 20
Sociálně-demografický vývoj Sídelní rozvoj dokládá také růst počtu obyvatel, který se z necelých 30 tisících na počátku padesátých let zvýšil na 53 tisíc v roce 1991 a společně s městem Jirkovem žije v tomto sídelním útvaru zhruba 70 tisíc obyvatel. V devadesátých letech došlo k obratu ve vývoji počtu obyvatel, celkový počet se mezi roky 1991-2011 snížil zhruba o tři tisíce obyvatel. V posledních letech dochází ke stabilizaci počtu obyvatel na úrovni 50 tisíc trvale bydlících osob. Tab. 6: Migrační saldo a přirozený přírůstek v letech 1991-2010 CHOMUTOV 1991 1995 2000 2005 2010 migrační saldo -566-196 -271-165 553 přirozený přírůstek 93-51 20 16 93 celkový přírůstek -473-247 -251-149 646 Zdroj: zpracování na základě dat ČSÚ Na úbytku počtu obyvatel měla vliv zejména migrace, kdy emigrace dlouhodobě převyšuje počet přistěhovalých, jak dokumentuje tabulka sestavy za sledované roky. Přirozený přírůstek obyvatel je dlouhodobě spíše v kladných hodnotách, ale nedosahuje takové úrovně, aby eliminoval úbytky dané emigrací obyvatel. Tab. 7: Průměrný věk obyvatel města Chomutov 1991 1995 2000 2005 2010 CHOMUTOV muži 33,7 34,7 36,3 37,9 39,0 ženy 36,4 37,6 39,0 40,7 41,8 celkem 35,1 36,2 37,7 39,3 40,4 Zdroj: zpracování na základě dat ČSÚ 21
Věková struktura obyvatelstva města vychází z dlouhodobých vývojových procesů a demografického chování populace. Ve věkovém složení místních obyvatel je patrná zvýšená porodnost v polovině sedmdesátých let, současně nízká porodnost po roce 1990 a růst naděje dožití. Tyto aspekty se promítly do pozvolného růstu průměrného věku obyvatel a současného zvyšování střední délky života. Dlouhodobě se projevuje rozdíl v průměrném věku mužů a žen, který je výsledkem rozdílné úrovně úmrtnosti mužů a žen. Tento rozdíl přetrvává do současnosti, i když se v posledních letech nepatrně snižuje. Ekonomický vývoj Po celá desetiletí se Chomutov vyvíjel v ekonomické oblasti jako město těžkého průmyslu, energetiky, hutnictví a hnědouhelné těžby. V šedesátých a sedmdesátých letech se začala intenzivně rozvíjet ve městě Chomutov a jeho okolí těžba hnědého uhlí, metalurgie a energetický průmysl. V devadesátých letech nastal zásadní obrat v ekonomickém vývoji města a tradiční ekonomická struktura města se výrazně mění. V minulosti byl Chomutov centrem výroby trubek a ušlechtilé oceli v podniku Válcovny trub a železárny Chomutov, které byly pokračovatelem Manesmanových závodů a Poldi Kladno. Restrukturalizací ocelářského průmyslu však došlo k postupnému rozpadu této společnosti, k úbytku značného množství pracovních příležitostí a k vzniku brownfieldu a průmyslového areálu, kde působí několik firem. Současné Chomutovsko lze charakterizovat jako starý průmyslový region, který prochází transformací ekonomické základny, spojenou se změnou sociálního, ekonomického a urbánního prostředí města. Těžký palivoenergetický a hutnický průmysl je transformován na lehká průmyslová odvětví. Nejvíce nových pracovních míst vzniká v současnosti spíše u nových zahraničních investorů, než u původních zprivatizovaných podniků. I přes tento vývoj ale zůstávají významným zaměstnavatelem Severočeské doly a.s., které patří mezi přední společnosti v celé České republice v oblasti dobývání nerostných surovin. Vzhledem 22
k zásadnímu dopadu tradičních odvětví na město a jeho okolí se také dlouhodobě spolupodílí na obnově krajiny a ekologické stability rozsáhlých území po těžbě hnědého uhlí. Tab. 8: Míra nezaměstnanosti v okrese Chomutov míra nezaměstnanosti 1990 1995 2000 2005 2011* absolutní 4107 10892 11243 8776 v procentech 0,84 6,43 16,86 15,09 12,8 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, *data k 31. 10. 2011 Uvedené hodnoty míry nezaměstnanosti a počtu nezaměstnaných se vzhledem k nedostupnosti dat za město na počátku devadesátých let vztahují k okresu Chomutov. Data za okres mají vhodnou vypovídající hodnotu i za město Chomutov, neboť počet obyvatel města představuje necelou polovinu obyvatel celého okresu Chomutov. V průběhu devadesátých let dochází na Chomutovsku a v celé České republice k růstu nezaměstnanosti, kdy v průběhu devadesátých let míra nezaměstnanosti dlouhodobě rostla. Zatímco na počátku devadesátých let byla na úrovni necelého jednoho procenta, na přelomu roku 2000 se pohybovala na úrovni necelých sedmnácti procent. V následujících sledovaných letech 2005 a 2010 jsou zaznamenány nižší hodnoty poukazující na pokles míry nezaměstnanosti. I přes pozitivní vývoj se řadí Chomutovský region mezí území s dlouhodobě nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Současně je možné konstatovat, že vývoj tohoto ukazatele vykazoval obdobný průběh v okrese Chomutov i v Ústí nad Labem. Urbanistický vývoj V zájmu zajištění rozvoje průmyslových odvětví a těžby hnědého uhlí se v šedesátých letech minulého století objevovaly nové socioekonomické a urbanistické nároky, které se posléze promítly do rozvoje města. Pro růst těchto odvětví bylo nutné zabezpečit příliv nových pracovníků, což se odrazilo v populačním růstu města a intenzivním rozvinutí výstavby nových panelových sídlišť. Stavební 23
aktivity začaly přesahovat původní zastavěné území města a jeho centra, vznikaly plány na prostorovou expanzi Chomutova, na základě kterých se plánovaná výstavba přesunovala do volných prostor v zázemí původního centra. Obr. 6: Město Chomutov v přírodním reliéfu http://gis.chomutov-mesto.cz zdroj: Na počátku sedmdesátých let 20. století vzniklo velké sídliště pro 20 tisíc obyvatel v příměstské zóně města. Další výstavba pokračovala v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let v podhůří Krušných hor, kde vznikl nový souvislý urbanizovaný prostor, který současně stavebně propojil Chomutov s městem Jirkovem. V prostoru nově budovaných sídlišť byla vybudována také centra služeb, občanské vybavenosti a několik školních a předškolních zařízení. V současnosti probíhá regenerace těchto sídlišť, byl inovován systém městské hromadné dopravy s využitím trolejbusových 24
linek. Také centrum města prochází od devadesátých let zásadní regenerací, spočívající ve zvýšení jeho atraktivity a efektivnějším využití volných prostranství. Významnou změnou prochází také zázemí a volná krajina v okolí města. Tradiční zemědělské využití ustupuje městské výstavbě. Zatímco panelová sídliště byla stavěna do konce osmdesátých let, na počátku devadesátých let začíná volný prostor zaplňovat zejména výstavba komerčních aktivit, průmyslových a obchodních zón a také aktivit pro volný čas. Ve městě se postupně vybudoval Podkrušnohorský zoopark, který prostorově navazuje na areál Kamencového jezera a nové sportovní centrum města. III. Výsledky ze šetření cílových skupin Místní obyvatelé Sběr dat pro výběrový soubor místních obyvatel měst Ústí nad Labem, resp. městského obvodu Neštěmice, a Chomutova probíhalo formou standardizovaného rozhovoru s dotazníkovým archem. Rozhovory probíhaly v týdnu 14. 20. listopadu 2011. Rozhovory byly vedeny studenty denního studia druhého ročníku oboru Regionální rozvoj Univerzity J. E. Purkyně. Vybráni byli studenti aktuálně vyučovaného předmětu Metody empirických výzkumů, na vedení rozhovorů byli předem proškoleni a byly jim předány všechny potřebné instrukce. Vzorky obyvatel pro šetření byly vytvořeny na základě kvótního výběru podle věkové struktury obyvatel. Věková hranice byla omezena nejnižším věkem 15 let. Během šetření se nevyskytly žádné výrazné problémy, nebylo tedy během něj potřeba přijmout jakékoliv změny. Výsledné vzorky čítaly v případě Ústí nad Labem Neštěmic 154 obyvatel (distribuováno bylo 160 dotazníků, návratnost 96,25%), v případě města Chomutova 28 obyvatel (distribuováno bylo 30 dotazníků, návratnost 93,34%). 25
V následujících odstavcích jsou prezentovány výsledky rozhovorů nejprve souhrnně za obě šetřená města, dále následují vybraná data, u kterých se v odpovědích projevil vliv bydliště respondentů (Neštěmice vs. Chomutov). Výsledný zkoumaný vzorek tvořilo celkem 182 respondentů, z nich bylo 43,4% mužů a 56,6% žen. Přesně polovina respondentů mělo střední vzdělání s maturitou, asi čtvrtina střední vzdělání bez maturity (viz Tab. 10). Mezi respondenty celkově byli relativně nejvíce zastoupeni vlastníci bytů/domů (40,7%) či členové bytového družstva (30,2%). Výrazná většina byla obyvatelem panelového domu (79,1%), což dokládá silné zastoupení panelové zástavby ve vybraných městech (respondenti nebyli cíleně vybíráni podle typu domu, ve kterém bydlí). Tab. 9: Základní charakteristika dotazovaného vzorku populace abs. rel. (%) respondentů celkem 182 100 v tom mužů 79 43,4 žen 103 56,6 Zdroj: vlastní konstrukce na základě výsledků šetření Tab. 10: Podíl vzdělanostních a věkových skupin ve vzorku věková skupina relativní relativní vzdělání zastoupení (%) zastoupení (%) 15-24 14,8 základní 6,6 25-34 20,3 střední bez mat. 27,5 35-64 47,3 střední s mat. 50,0 65 + 17,6 vysokoškolské 15,9 Zdroj: vlastní konstrukce na základě výsledků šetření Výsledky šetření doložily skutečnosti, které jsou zjevné i na základě pozorování a terénních šetření, a to, že v posledních letech došlo a stále dochází k viditelným kvalitativním změnám nemovitostí sloužících k bydlení, které prošly či v současné době procházejí renovacemi. Více jak polovina respondentů (60,4%) bydlí v domě, který v posledních pěti letech renovací prošel. Prováděné materiální změny však se značnou pravděpodobností nestačí k tomu, aby výrazně pozitivně ovlivnily spokojenost obyvatel s životem v příslušné městské části či městě. Výsledná 26
hodnocení jsou nejčastěji nejednoznačná, necelých 37% respondentů vybralo variantu odpovědi na otázku na jejich spokojenost se životem v daném místě ani nespokojen ani spokojen. Pozitivně vyznívá skutečnost, že druhou nejčastější odpovědí na danou otázku bylo jsem spokojený/á (32,4%), zhruba pětina respondentů je však se svým životem ve svém bydlišti nespokojená. Lepších výsledků bylo dosaženo při hodnocení okolí respondentova domu, v tomto případě respondenti relativně nejčastěji (37,4%) odpovídali, že okolí jejich domu se jim líbí, asi čtvrtina však odpovídala opačně a čtvrtina respondentů volila neutrální odpověď (ani nelíbí, ani líbí). Otázka, která zjišťovala, jak respondent využívá veřejný prostor v lokalitě, kde bydlí, sice měla několik častějších odpovědí a lze přijmout následující závěry. V poměru k ostatním možnostem jsou veřejné prostory v lokalitě využívány jejími obyvateli především pro procházky, k venčení psů a k setkávání s přáteli. Nejméně pak pro sportování, slabé se jeví také využití pro hraní s dětmi. Celkové výsledky jsou obsaženy v tabulce č. 11. Tab. 11: Využití veřejných prostor v lokalitě míra využití (%) způsob využití rozhodující a značná nízká a nemá význam pro procházky 52,7 46,2 pro sportování 21,4 77,5 pro hraní s dětmi 30,2 68,7 pro setkávání s přáteli 50,5 47,8 pro venčení psů 51,7 46,2 Zdroj: vlastní konstrukce na základě výsledků šetření Co se týče dostupnosti vybraných služeb ve zkoumané lokalitě, na základě vyjádření oslovených místních obyvatel jsou nejlépe (v porovnání s ostatními) hodnoceny poštovní služby (spokojeni či velmi spokojeni jsou s dostupností poštovního úřadu respondenti v necelých 57% případů), následují shodně praktický lékař pro děti (52,8% respondentů je spokojeno či velmi spokojeno) a veřejná doprava. Naopak nejvíce kriticky je hodnocena dostupnost kin (50% respondentů pro 27
velmi nespokojen či nespokojen), sportovišť (velmi nespokojeno a nespokojeno bylo 43,4% respondentů), míst pro společenské akce (41,2%) a prostor pro volný čas (40,6%). Nedostatky, které respondenti ve svém okolí shledávají, by podle jejich vyjádření, měla řešit především následující opatření. Jednoznačně na prvním místě jsou to opatření vedoucí k větší bezpečnosti v lokalitě, jako významné je vidí 89% respondentů. Dále následují vybudování nových parkovacích míst (72,6% respondentů připisuje tomuto opatření rozhodující či značný význam) a vybudování zázemí pro odpočinek (69,8%). Význam by naopak nemělo budování cyklostezek a zlepšení dopravní obslužnosti. Následující tabulka přináší souhrnné kompletní údaje za hodnocení významu možných opatření. Tab. 12: Význam opatření na zvýšení kvality veřejného prostoru v lokalitě hodnocení významu (%) opatření rozhodující a značná míra nízká míra a nemá význam lepší architektonické řešení 41,8 51,7 vybudovat zázemí pro odpočinek 69,8 29,1 vybudovat cyklostezku 30,7 58,8 vybudovat nové chodníky 61,0 35,2 vybudovat nové hřiště pro děti 61,6 37,3 opravit hřiště pro děti 56,1 38,5 lepší dopravní obslužnost 37,4 53,8 vybudovat nová parkovací místa 72,6 23,6 větší bezpečnost 89,0 8,7 Zdroj: vlastní konstrukce na základě výsledků šetření Pokud měli respondenti porovnávat kvalitu života ve svém městě s životem v jiných městech, volili nejčastěji odpověď, že kvalita života v jejich městě je částečně nižší (36,8%) či stejná (35,2%), velmi podobné výsledky byly zaznamenány rovněž při srovnávání kvality života v konkrétních sledovaných částech města s ostatními v šetření nesledovaných částech. Hlavním důvodem, proč respondenti bydlí ve sledované městské části, je, i když s žádnou výraznou převahou, blízkost k příbuzným a přátelům (29,7%). Přes 28
skutečnost, že výsledek nebyl nijak silný, je jistým překvapením, že se na prvním místě neobjevil žádný z důvodů, které staví na předpokládané finanční výhodnosti bydlení ve sledovaných městských lokalitách. Respondenti ve většině (62,1%) případů neuvažují o přestěhování. Důvodem může být i například to, že do budoucna neočekávají negativní změny, co se jejich budoucnosti v lokalitě týká. O veřejných aktivitách, které by vedly ke zlepšení života v dané městské čtvrti, respondenti většinou nevědí, resp. žádnou neznají (87,4%). Autorům jsou však známy některé realizované projekty, vysvětlením nevědomosti obyvatel tak nemůže být to, že by žádné veřejné akce neprobíhaly. Důvodem tedy může být nespojování se proběhlých či probíhajících opatření s veřejnými institucemi či nedostatečná publicita ve vztahu k těmto aktivitám. Jak bylo možné předpokládat i z výsledků odpovědí na předchozí otázky, respondenti vidí jako velký problém, který se vztahuje k jejich bydlišti, bezpečnost. Toto dokládá i fakt, že více než polovina respondentů (56,0%) se v lokalitě cítí bezpečně jen přes den, necelých 36% se zde necítí bezpečně ve dne ani v noci. S tímto tématem souvisí rovněž identifikace zásadních problémů sledovaných lokalit, které je možné považovat za bariéry jejich dalšího rozvoje. Jako poměrně vážný a velmi vážný problém je respondenty vnímána kriminalita (64,9% respondentů). S výraznějším odstupem následují nedostatek parkovacích míst (47,2% respondentů pro hodnocení poměrně vážný a velmi vážný problém ) a narkomanie (45,6%). Následující část se zabývá vybranými body šetření, u kterých se jeví vliv města, ze kterého byli oslovení respondenti, jako relativně významný. Rozdíl je zjevný v případě hodnocení spokojenosti s životem v příslušné městské části. Respondenti z Chomutova častěji odpovídali, že jsou spokojeni (50,0%) či absolutně spokojeni (17,9%). Naopak respondenti z Neštěmic byli ve svém hodnocení nejčastěji neutrální (39,6%), spokojeni byli v asi 29% případů, velmi podobně ale byli na druhou stranu nespokojení (asi 25%). Respondenti z Chomutova jsou také více spokojeni s okolím svého domu, které pozitivně hodnotili ve třech čtvrtinách případů. Výsledky za Neštěmice opět nevykazují žádné vyhraněné hodnocení, odpovědi se celkem rovnoměrně rozdělily mezi hodnocení líbí se mi, ani nelíbí, ani líbí a nelíbí se mi (vždy okolo 30%). 29
Kvalita života obyvatel Ústí nad Labem ve srovnání s ostatními městy je respondenty z Neštěmic hodnocena ve více jak polovině případů nižší, oproti tomu srovnání Chomutova s ostatními městy z hlediska kvality života je nižší podle asi jen třetiny respondentů. Ještě výraznější rozdíly se objevují při porovnání kvality života ve sledované městské části v porovnání s ostatními městskými částmi daných měst. Hodnocení dotázaných z Neštěmic je ve více jak 66% případů negativní, u Chomutova se negativní hodnocení objevilo jen u čtvrtiny respondentů (více viz Tab. 13). Tab. 13: Komparace kvality života v městské části Neštěmice v porovnání s ostatními městskými částmi města a města Chomutov s ostatními městy v regionu komparace kvality života (%) lokalita výrazně a částečně nižší stejná částečně a výrazně vyšší Neštěmice 66,3 27,9 5,8 Chomutov 25,0 46,4 28,6 Zdroj: vlastní konstrukce na základě výsledků šetření Již dříve bylo uvedeno, že většina respondentů se přes veškeré výhrady ke svému okolí nemá v plánu se během následujících let přestěhovat. Tento výsledek je platný také z pohledu individuálně Neštěmic i Chomutova. Liší se však míra, v jaké respondenti stěhování zamítali. V případě Neštěmic se stěhováním nepočítá necelých 60% dotázaných, u Chomutova byl podíl vyšší a dosahoval téměř 80-ti procent. Opět se tak doložilo, že obyvatelé Neštěmic projevují menší spokojenost se životem v místě. Tento závěr navíc podporují i vyjádření ohledně budoucnosti příslušných městských čtvrtí. Horší než současnost hodnotí budoucnost častěji dotázaní z Neštěmic (v 35,7% případů). Chomutovští obyvatelé jsou optimističtí, ve více jak 40-ti procentech případů vidí budoucnost své čtvrti lepší než je současný stav (celkové výsledky viz Tab. 14). 30
Tab. 14: Hodnocení budoucnosti Neštěmic a Chomutova hodnocení budoucnosti (%) lokalita výrazně a trochu horší stejná trochu a výrazně lepší Neštěmice 35,7 50,0 14,3 Chomutov 3,6 53,6 42,8 Zdroj: vlastní konstrukce na základě výsledků šetření Další rozdíly jsou patrné v hodnocení závažnosti nabídnutých problémů. Respondenti z Neštěmic jsou ve svých soudech více kritičtí. Pouze ve třech případech jsou výsledky z Chomutova více negativní než výsledky z Neštěmic. Oproti Neštěmicím jsou problematičtější v Chomutově parkovací místa, sběr komunálního odpadu a třídění odpadu. Podnikatelé V případě cílové skupiny místních podnikatelů byly vedeny rozhovory s celkem deseti podnikateli, s pěti z Ústí nad Labem Neštěmic a s pěti z Chomutova. Za každé město byli ve vzorku zastoupeni vždy tři podnikatelé za sektor služeb, jeden provozovatel obchodu a jeden provozovatel restaurace. Sběr dat proběhl formou standardizovaného rozhovoru s dotazníkovým archem. Rozhovory probíhaly v týdnu 14. 20. listopadu 2011. Rozhovory byly vedeny studenty denního studia druhého ročníku oboru Regionální rozvoj Univerzity J. E. Purkyně. Vybráni byli studenti aktuálně vyučovaného předmětu Metody empirických výzkumů, na vedení rozhovorů byli předem proškoleni a byly jim předány všechny potřebné instrukce. Svou podnikatelskou činnost zahájili oslovení podnikatelé v různých letech, nejstarší datum zahájení podnikatelské činnosti byl rok 1991, nejnovějším ve vzorku pak byl podnikatel, který začal podnikat v roce 2010. Provozovny všech podnikatelů jsou umístěny v prostorech, které byly vždy v posledních dvaceti letech využívány pouze pro účely podnikání a ve většině případů jsou ve vlastnictví soukromého 31
subjektu (v jednom případě z Neštěmic a v jednom případě z Chomutova se jednalo o objekty ve vlastnictví veřejné instituce). Kvalitu života v daném městě v porovnání s ostatními městy považovali dotázaní podnikatelé většinou na částečně nižší nebo stejnou, přičemž u tohoto hodnocení se projevil určitý rozdíl mezi Neštěmicemi a Chomutovem, v Neštěmicích se oproti Chomutovu častěji objevilo hodnocení kvality života jako částečně nižší. Částečně nižší, nyní již ale bez ohledu na město, byla nejčastěji hodnocena kvalita života v příslušné městské části (v porovnání s ostatními městskými částmi daného města), v těsném závěsu pak byla shodně hodnocení výrazně nižší a stejná. Podmínky pro podnikání ve srovnání s ostatními částmi města byly respondenty hodnoceny nejčastěji jako částečně horší nebo stejné (ani v tomto případě nemělo na hodnocení vliv příslušné město). Podle dotázaných ústeckých podnikatelů nemá na jejich činnost žádný vliv adresa (lokalizace městské části), u chomutovských podnikatelů není možné na základě zjištěných dat přijmout v této otázce jednoznačný závěr. Podnikatelé z Neštěmic v podstatě u všech sledovaných faktorů volili nejčastěji neutrální odpovědi. Chomutovští podnikatelé pozitivně hodnotí dostupnost místa, kde podnikají, veřejnou dopravou i dopravou osobní. Relativně dobře z jejich vyjádření vychází i bezpečnost v lokalitě a počet zákazníků. Téměř všichni oslovení podnikatelé (bez ohledu na město) se domnívají, že by místní samosprávy měly napomáhat rozvoji drobného a středního podnikání. Tato podpora by pak podle jejich názoru mohla mít následující podobu: opravy objektů pro pronájem či prodej objektů, úprava okolí, čistota a bezpečnost. V podstatě stejné návrhy pak od podnikatelů směřují k místní samosprávě, pokud se týká zlepšování místních podmínek pro podnikání. Obecně ovšem podnikatelé o žádných rozvojových projektech, které by byly realizovány v daných městech, nevědí. Co se týče budoucnosti (v dalších cca 3 letech) všichni oslovení podnikatelé z Chomutova počítají s tím, že v dané lokalitě budou i nadále podnikat. U neštěmických podnikatelů opět není jednoznačný výsledek, dva podnikatelé budou v lokalitě dále podnikat, dva o tom nepřemýšleli a jeden pravděpodobně přestěhuje své podnikání do jiné lokality. 32
Místní experti Třetí dotazovanou skupinou byli místní experti a osoby různého oborového zaměření. Vymezení zkoumaného souboru vycházelo z cíle vytvořit skupinu širokého spektra osob, které mohou poskytnout z důvodu odlišné profesní specializace různé pohledy a názory k šetřené problematice. Výzkum se zaměřil na získání kvalitativních a kvantitativních dat prostřednictvím terénního šetření a přímého dotazování. Významná část panelových sídlišť v obou městech byla postavena v období od počátku sedmdesátých let do konce osmdesátých let 20. století. V současnosti městské životní prostředí, urbanistická kompozice, sociální struktury jsou faktory ovlivňující odpověď na otázku, jaká úroveň kvality života je ve sledovaných městech a v případě Ústí nad Labem i v hodnocené městské části. V odpovědích místních expertů za obě města nejsou významné rozdíly, shodují se na relativně průměrné, tedy standardní kvalitě života. Naopak kvalitu života u městské části Neštěmice hodnotí více kriticky a považují ji za spíše podprůměrnou. Respondenti byli také dotazováni, jakým způsobem je možné přispět ke zvýšení kvality života, kde měli na výběr několik řešení s tím, že mohli uvést i své vlastní návrhy. Hodnocení jednotlivých návrhů experty v obou městech bylo v některých případech relativně podobné. Hlavní důraz by se měl klást na zvýšení bezpečnosti na sídlištích a veřejných prostranstvích, tento aspekt byl shodně považován za velmi významný. Na druhém pořadí se shodně v obou městech objevila možnost rozšíření počtu parkovacích míst. Pro zvýšení kvality života místní experti také považují za důležité zlepšit architektonické řešení okolí a provedení oprav dětských hřišť. Z výzkumu vyplývá, že problémem dětských hřišť není kvantita, ale kvalita. Ostatní aspekty, například rozšíření zelených ploch nebo lepší dopravní obslužnost nejsou považovány za významné aktivity pro zvýšení kvality života. Velmi kladně je hodnocena revitalizace bytových domů, která byla spojena se zateplením budov a snížením energetické náročnosti. Tato aktivita byla v posledních patnácti letech velmi významná a přispěla ve velkém rozsahu k revitalizaci velké části sídlišť v Ústí nad Labem, Chomutově a mnoha dalších měst v České republice. Stav veřejných prostranství je z pohledu místních expertů uspokojivý, vyjma dlouhodobého problému 33