Chelčického 4, 702 00 Ostrava, Česká republika, tel., fax: +420 596 114 440, tel.: 596 114 469 e-mail: rimmel@rceia.cz, http://www.rceia.

Chelčického 4, 702 00 Ostrava, Česká republika, tel., fax: +420 596 114 440, tel.: 596 114 469 e-mail: rimmel@rceia.cz, http://www.rceia.cz Název zakázky: Strategické posouzení vlivů koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje na životní prostředí Číslo zakázky: 23023 Objednatel: Moravskoslezský kraj Strategické posouzení vlivů na životní prostředí koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje SEA Dokumentace Program snižování emisí a imisí Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Regionální surovinová politika Zpracovali: Ing. Vladimír Rimmel - Regionální centrum EIA s.r.o. Ing. Jiří Dusík - REC Ing. Jitka Fidlerová - Regionální centrum EIA s.r.o. Mgr. Simona Kosíková - REC ČR Ing. Ivana Kotyzová - samostatný konzultant Petr Kramoliš - samostatný konzultant Doc. Ing. Ladislav Kysela CSc. - VŠB TU Ostrava - fakulta strojní Gabriela Moravčíková - Regionální centrum EIA s.r.o. Mgr. Martin Smutný - REC ČR Ing. Hana Stilerová - AZ GEO s.r.o. RNDr. Vladimír Suk - samostatný konzultant Schválil: Ing. Vladimír Rimmel osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93, vydáno dne 3.6.1993 Ostrava, březen 2004 Výtisk č.

Obsah: 1. ÚVOD...7 1.1. PŘEDMĚT POSOUZENÍ...7 1.1.1. Program snižování emisí a imisí...7 1.1.2. Územní energetická koncepce...7 1.1.3. Plán odpadového hospodářství...7 1.1.4. Regionální surovinová politika...8 1.2. VÝCHODISKA...8 1.3. ZADAVATEL...8 1.4. SEA TÝM...9 1.5. DOBA ZPRACOVÁNÍ...9 1.6 POSTUP POSUZOVÁNÍ...9 2. REFERENČNÍ CÍLE OŽP...11 2.1. STANOVENÍ REFERENČNÍCH CÍLŮ...11 2.2. VAZBY JEDNOTLIVÝCH KONCEPCÍ NA REFERENČNÍ CÍLE OŽP...12 2.3. VAZBY MEZI KONCEPCEMI...14 3. VYHODNOCENÍ SITUAČNÍ ANALÝZY PŘEDMĚTNÝCH KONCEPCÍ...14 3.1. POPIS ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...14 3.2. TRENDY VÝVOJE...15 3.3. VAZBY MEZI POSUZOVANÝMI SEKTORY A NA OSTATNÍ SEKTORY...16 3.4. DOPORUČENÍ A PŘIPOMÍNKY...18 4. HODNOCENÍ NÁVRHOVÝCH A IMPLEMENTAČNÍCH ČÁSTÍ...19 4.1. PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ...22 4.1.1. Stanovení referenčních cílů...22 4.1.2. Posouzení specifických cílů...23 4.1.3. Hodnocení vlivů navrhovaných opatření na ŽP...24 4.1.4. Posouzení systému implementace...29 4.1.5. Závěry a doporučení...31 4.2. ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE...31 4.2.1. Stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí...31 4.2.2. Posouzení specifických cílů Územní energetické koncepce...32 4.2.3. Hodnocení významných vlivů navrhovaných opatření na životní prostředí...33 4.2.4. Hodnocení implementace ÚEK...36 4.2.5. Doporučení a připomínky...37 4.3. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ...39 4.3.1. Stanovení referenčních cílů OŽP...39 4.3.2. Posouzení specifických cílů POH...39 4.3.3 Hodnocení možných významných vlivů navrhovaných opatření na ŽP...40 4.3.4 Posouzení implementace...41 4.3.5 Závěry a doporučení...42 4.4. REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA...43 4.4.1. Stanovení relevantních referenčních cílů ochrany životního prostředí...43 4.4.2. Posouzení specifických cílů RSP...43 4.4.3. Hodnocení možných významných vlivů opatření na životní prostředí...47 4.4.4. Posouzení implementace RSP...52 2

4.4.5. Doporučení a připomínky...54 5. VYHODNOCENÍ MONITORINGU...55 5.1. NÁVRH SYSTÉMU...55 5.2. INDIKÁTORY PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ PROJEKTŮ...56 5.2.1. Program snižování emisí a imisí...56 5.2.2. Územní energetická koncepce...59 5.2.3. Plán odpadového hospodářství...60 5.2.4. Regionální surovinová politika...63 6. ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ SEA TÝMU...67 6.1. PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ...67 6.2. ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE...67 6.3. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ...69 6.4. REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA...70 6.4.1. Celkové shrnutí...70 6.4.2. Doporučení...70 7. SEZNAM PŘÍLOH...72 3

Seznam tabulek: tabulka 1: Vazby mezi posuzovanými sektory...12 tabulka 2: Referenční cíle ochrany životního prostředí - emise...22 tabulka 3: Specifické cíle Programu - emise...23 tabulka 4: Vazby mezi referenčními a specifickými cíli - emise...23 tabulka 5: Základní opatření - emise...25 tabulka 6: Rozbor vlivů opatření (nástroje) č. 3...27 tabulka 7: Rozbor vlivů opatření č. 23...28 tabulka 8: Emisní faktory osobních automobilů...29 tabulka 9: Hodnocení implementace opatření - emise...30 tabulka 10: Referenční cíle OŽP relevantní problematice ÚEK...32 tabulka 11: Navrhované specifické cíle ÚEK...32 tabulka 12: Hodnocení vlivů specifických cílů ÚEK na referenční cíle OŽP...33 tabulka 13: Opatření ÚEK...34 tabulka 14: Nástroje realizace ÚEK...36 tabulka 15: Referenční cíle ochrany ŽP relevantní k problematice POH...39 tabulka 16: Vybrané specifické cíle POH pro SEA posouzení...39 tabulka 17: Hodnocení vlivu specifických cílů POH MSK na referenční cíle OŽP...40 tabulka 18: Referenční cíle OŽP relevantní problematice RSP...43 tabulka 19: Specifické cíle RSP...43 tabulka 20: Hodnocení vlivů specifických cílů RSP na referenční cíle OŽP...45 tabulka 21: Hlavní úkoly RSP...47 tabulka 22: Hodnocení hlavních úkolů RSP...49 tabulka 23: Nástroje realizace RSP...53 tabulka 24: Před-projektové environmentální hodnocení - emise...57 tabulka 25: Indikátory pro hodnocení ÚEK...59 tabulka 26: Před-projektové environmentální hodnocení - POH...61 tabulka 27: Před-projektové environmentální hodnocení, indikátory - RSP...65 4

SEZNAM ZKRATEK: AIM BAT BPS BRKO CO CO 2 ČEZ ČGS ČHMÚ ČR DEZ DP EIA EMS EU GIS HDP HS CHKO CHLÚ CHOPAV IEA IPPC KVET KO MHD MMR MPO MS MSK MŽP NH 3 NO NO x OH OKD OP OZE OŽP PCB PEN PEZ PR PRK PHO POH POPD REC automatický imisní monitoring nejlepší dostupná technologie (Best Available Technology) bioplynová stanice biologicky rozložitelný komunální odpad oxid uhelnatý oxid uhličitý České energetické závody Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav Česká republika druhotné energetické zdroje včetně odpadního tepla dobývací prostor posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) systém environmentálního managementu (Environmental Management System) Evropská unie Geografický informační systém hrubý domácí produkt Horská služba chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod Mezinárodní energetická agentura (International Energetic Agency) Integrovaná prevence kombinovaná výroba elektřiny a tepla komunální odpad městská hromadná doprava ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo průmyslu a obchodu moravskoslezský Moravskoslezský kraj ministerstvo životního prostředí amoniak nebezpečné odpady oxidy dusíku odpadové hospodářství ostravsko karvinské doly ochranné pásmo obnovitelné zdroje energie ochrana životního prostředí polychlorované bifenyly palivoenergetická náročnost primární energetické zdroje Polská republika Plán rozvoje kraje pásmo hygienické ochrany plán odpadového hospodářství plán otvírky, přípravy a dobývání The Regional Environmental Centre 5

REZZO ROC RSP SEA SCZT SME SO 2 TUV TZL ÚEK ÚP ÚPD ÚSES VE VOC VŠB-TU ŽP registr emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší regionální odpadové centrum Regionální surovinová politika strategické posouzení vlivů na ŽP (Strategic Environmental Assessment) systém centralizovaného zásobování teplem Severomoravská energetika oxid siřičitý teplá užitková voda tuhé znečišťující látky Územní energetická koncepce územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability velká energetika těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Components) Vysoká škola báňská Technická univerzita životní prostředí 6

1. Úvod 1.1. Předmět posouzení Předmětem strategického posouzení vlivů na životní prostředí byly níže uvedené koncepční materiály Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Regionální surovinová politika. Posuzované koncepční materiály by se měly stát základními materiály pro zpracování návazných rozvojových dokumentů kraje, dále mohou sloužit pro některé rozhodovací činnosti orgánů krajské samosprávy, jako podkladový materiál při zpracování územně plánovací dokumentace apod. 1.1.1. Program snižování emisí a imisí Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (dále jen Program) byl zpracován týmem odborníků firmy DHV CR, spol. s r.o. Jako základ pro analýzu emisí sloužily databáze REZZO 1 4. K vyhodnocení problematiky imisí je využito databází AIM ze stanic provozovaných ČHMÚ, HS a dalších drobných provozovatelů. Vyhodnocení provedeno dle jednotlivých škodlivin ve vztahu k imisním limitům pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a rovněž jsou identifikovány plošné a lokální problémy dle jednotlivých škodlivin. 1.1.2. Územní energetická koncepce Povinnost zpracování územní energetické koncepce (ÚEK) je daná zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Vlastní obsah územní energetické koncepce je stanoven v Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Pořizovatel ÚEK Moravskoslezský kraj zajistil zpracování Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje smlouvou se společností Tebodin Czech Republic, s. r. o. 1.1.3. Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství (POH) MSK je podkladem pro zpracování POH původců odpadů. Závazná část POH MSK je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti kraje a obcí v oblasti odpadového hospodářství. POH MSK je zpracován na dobu 10 let tj. období 2003-2012 a bude aktualizován bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. Plán byl zpracován týmem odborníků společnosti FITE, a.s. Struktura a obsah POH MSK jsou dány ustanovením 41 a 43 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, 27 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech, včetně příslušných prováděcích předpisů a dále platnými směrnicemi Evropských společenství (dále jen ES ), jejich návrhy a dalšími souvisejícími dokumenty. 7

1.1.4. Regionální surovinová politika Studie Regionální surovinová politika Moravskoslezský kraj, dále jen RSP, byla zpracována týmem odborníků státní geologické služby pod vedením Ing. Petra Bezuška. Posuzovaná studie RSP má na rozdíl od ostatních předložených koncepčních materiálů odlišnou strukturu, neobsahuje členění na samostatnou analytickou, návrhovou a implementační část. Jedná se o kompaktní dokument, který obsahuje téměř všechny potřebné údaje jen v jiném řazení. Osnova pro zpracování studie RSP vychází z požadavku zadavatele (MPO). Pro potřeby SEA hodnocení a možnost srovnání s ostatními koncepčními materiály bylo posouzení vlivů RSP na životní prostředí provedeno ve třech krocích: posouzení situační analýzy posouzení návrhu cílů a opatření a posouzení systému implementace vyhodnocení monitoringu. Vzhledem k výše zmíněné struktuře RSP, která přesně nesleduje tyto kroky, byly informace pro posouzení čerpány vždy z textů kapitol, které je obsahově naplňovaly, napříč celým dokumentem RSP. 1.2. Východiska Legislativní a další Posouzení vlivů koncepčních dokumentů Moravskoslezského kraje vycházelo ze zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, v platném znění. Vzhledem k tomu, že během druhé části procesu posouzení byly již částečně známy výsledky projednávaní novely zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Parlamentem ČR, bylo posouzení upraveno tak, aby odpovídalo v co největší míře požadavkům zákona č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Touto novelou je do českého právního řádu transponována Směrnice č. 2001/42/EC, o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí. Posouzení zároveň zohledňovalo Metodiku posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí (vydalo MŽP, edice Planeta 3/2001). 1.3. Zadavatel Moravskoslezský kraj se sídlem: 28. října 117, 702 18 Ostrava zastoupen: Ing. Evženem Tošenovským, hejtmanem kraje IČO: 70890692 DIČ: 388-70890692 8

1.4. SEA tým Ing. Vladimír Rimmel - vedoucí týmu, autorizace EIA, zodpovědný za posouzení POH; Ing. Jiří Dusík - metodika SEA; Ing. Jitka Fidlerová - ochrana přírody a krajiny; Mgr. Simona Kosíková - metodika SEA, zapojení veřejnosti; Ing. Ivana Kotyzová - zodpovědná za posouzení Surovinové politiky; Petr Kramoliš - zodpovědný za posouzení ÚEK, obnovitelné zdroje energie; Doc. Ing. Ladislav Kysela CSc. - velká energetika; Gabriela Moravčíková - sekretariát, technická a organizační podpora; Mgr. Martin Smutný - hodnocení vazeb, metodika SEA; Ing. Hana Stilerová - grafické výstupy; RNDr. Vladimír Suk - zodpovědný za posouzení Programu snižování emisí a imisí. 1.5. Doba zpracování Posouzení vlivů koncepčních dokumentů Moravskoslezského kraje bylo zahájeno na základě rozhodnutí rady Moravskoslezského kraje ze dne 23. října 2003. Termín zahájení prací: 14.11. 2003 Termín odevzdání SEA dokumentace: 31.3. 2004 1.6 Postup posuzování Pro posouzení všech čtyř koncepčních dokumentů byl aplikován jednotný přístup. Při respektování stavu zpracování jednotlivých koncepčních dokumentů byl SEA týmem zvolen způsob posouzení ex-post, tedy posouzení již téměř dokončených dokumentů. Na základě dohody se zadavatelem, tj. Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, však měl SEA tým možnost navrhovat doplnění a úpravy všech částí koncepčních dokumentů. V souladu se zadáním rozsahu a obsahu posouzení se SEA tým při posuzování předmětných koncepčních dokumentů zaměřil zejména na: Stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí Vyhodnocení vazeb mezi jednotlivými koncepčními dokumenty z hlediska životního prostředí Vyhodnocení souladu cílů a opatření koncepčních dokumentů s referenčními cíli ochrany životního prostředí Posouzení možných vlivů opatření navrhovaných v koncepčních dokumentech na složky životního prostředí Vyhodnocení připomínek veřejnosti Stanovení podrobných ukazatelů pro sledování a hodnocení míry dosažení referenčních cílů ochrany životního prostředí při realizaci koncepcí Stanovení systému pro sledování skutečných vlivů realizace posuzovaných koncepčních dokumentů. 9

Postupně byly hodnoceny všechny kapitoly koncepčních dokumentů. S výjimkou surovinové politiky, jejíž zpracování nebylo zadáno Moravskoslezským krajem a která sleduje odlišnou metodiku zpracování, bylo možné v koncepčních dokumentech identifikovat následující členění: Analytická část Návrhová část Implementační část Monitoring V analytické části se posouzení zaměřilo na hodnocení úplnosti, kvality a srozumitelnosti uvedených informací, dále byly identifikovány hlavní problémy a trendy vývoje životního prostředí v Moravskoslezském kraji. Hodnocení návrhové a implementační části bylo provedeno pomocí sady referenčních cílů ochrany životního prostředí. Pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů. Pro hodnocení projektů, které budou realizovány v rámci implementace jednotlivých koncepčních dokumentů bylo navrženo environmentální hodnocení projektů. Pro posouzení části sledování realizace koncepcí - monitoringu bylo navrženo využití výše zmíněného environmentálního hodnocení projektů. Některá problematická zjištění a kritická hodnocení SEA týmu byla již v průběhu posouzení konzultována se zadavatelem. Všechna provedená hodnocení, zjištění, navržená doplnění jednotlivých koncepčních dokumentů, závěry a doporučení SEA týmu jsou uvedena v této SEA dokumentaci. Výsledky SEA budou využity při dalším postupu projednávání koncepčních dokumentů v orgánech Moravskoslezského kraje. Realizace návrhů a doporučení SEA týmu (např. zavedení systému environmentálního hodnocení projektů, které budou realizovány v rámci implementace jednotlivých koncepčních dokumentů) závisí na rozhodnutí příslušných orgánů Moravskoslezského kraje. Hlavní výstupy SEA posouzení předmětných koncepčních dokumentů jsou Vyhodnocení současného stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje a hlavních problémů ochrany ŽP v jednotlivých sektorech a určení možných trendů ve vývoji životního prostředí při neuskutečnění koncepcí Návrh referenčních cílů ochrany životního prostředí pro koncepční dokumenty Identifikace vzájemných vazeb předmětných koncepcí z hlediska životního prostředí Posouzení souladu cílů a opatření koncepcí s referenčními cíly ochrany ŽP Návrh systému sledování a hodnocení skutečných vlivů realizace koncepcí Návrh podrobných ukazatelů pro sledování a hodnocení míry dosažení referenčních cílů ochrany životního prostředí při realizaci koncepcí Doporučení pro aktualizaci koncepce Zajištění přístupu k informacím a zapojení veřejnosti Součástí procesu posuzování byla povinnost zpracovatelů SEA zajistit projednání koncepčních dokumentů spolu s průběžnými výstupy SEA s veřejností. V souladu s Komunikační strategií odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje již byly koncepční dokumenty (s výjimkou Surovinové politiky) v průběhu zpracování představeny veřejnosti a připomínkovány na odborných seminářích a jiných veřejných akcích. V rámci procesu 10

SEA měla veřejnost možnost vyjádřit se k dokumentům z hlediska problematiky ochrany životního prostředí, které s realizací koncepcí mohou souviset. Úvodní informace o zahájení posuzování spolu s odkazem na www stránky SEA týmu byla uveřejněna na www stránkách Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí. Na www stránkách SEA týmu pak byly dále zveřejňovány informace o probíhajícím posouzení včetně průběžných výstupů posouzení, odkazů na www stránky zpracovatelů jednotlivých koncepcí, pozvánek na veřejné semináře a prezentací (Pozn.: Vzhledem k tomu, že některé údaje v Surovinové politice Moravskoslezského kraje byly ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu označeny za údaje podléhající utajení dle nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, byly některé pasáže pro zveřejnění na www vypuštěny. Kompletní dokument v papírové podobě byl k dispozici k nahlédnutí na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství). V rámci posouzení proběhly dva veřejné semináře (27. ledna a 25. března 2004), na kterých byly prezentovány dosavadní výstupy posouzení a kde měli účastníci možnost vnášet své připomínky a komentáře. Na veřejných seminářích byli přítomni i zástupci zpracovatelských týmů jednotlivých koncepčních dokumentů. Pro rozesílání pozvánek na veřejné semináře (v elektronické podobě) byl využit seznam zainteresovaných institucí a osob, vytvořený v rámci zpracování Koncepce environmentální výchovy a vzdělávání Moravskoslezského kraje, a poskytnutý pro tyto účely zadavatelem. Vypořádání všech připomínek obdržených v procesu SEA je uvedeno v této SEA dokumentaci v přílohách k jednotlivým koncepčním dokumentům. 2. Referenční cíle OŽP Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb mezi jednotlivými koncepčními dokumenty z hlediska ochrany životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů a opatření posuzovaných koncepčních dokumentů s cíli ochrany životního prostředí. 2.1. Stanovení referenčních cílů Na základě analýzy relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů a na základě analýzy stavu životního prostředí stanovil SEA tým základní sadu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah posuzovaných koncepčních dokumentů k jednotlivých referenčním cílů ochrany životního prostředí (viz tabulka 1). Tímto způsobem bylo možné identifikovat vzájemné vazby mezi posuzovanými dokumenty. Pro hodnocení cílů a opatření jednotlivých koncepčních dokumentů pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována možná vazba alespoň s jedním z posuzovaných koncepčních dokumentů. Tímto způsobem byly určeny čtyři sady referenčních cílů, které byly dále doplněny o další relevantní cíle na základě dohody expertů SEA týmu. Tyto sady jsou uvedeny v kapitolách hodnocení návrhových částí jednotlivých koncepčních dokumentů (kapitola 4). 11

2.2. Vazby jednotlivých koncepcí na referenční cíle OŽP tabulka 1: Vazby mezi posuzovanými sektory Ovzduší a klima Hluk Povrchové a podzemní vody Cíle 1. dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro MSK pro SO 2, NO x,voc a amoniak Energetik a Vztah k sektorům Odpady Suroviny Emise X 0 0 X 2. omezovat emise těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno 0 0 0 X překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází 3. přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména CO 2 a metanu X X 0 X 4. přispět k šetrnému nakládání s energií a přírodními zdroji X X 0 X 5. přispět k omezování vzniku odpadů X X X X 6. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů snejvětšími riziky pro zdraví obyvatel X 0 0 X 7. snížit znečištění ovzduší z dopravy 0 0 0 X 8. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů X 0 0 X 9. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť X 0 0 X 10. stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím 0 0 0 0 hodnocení rizik 11. chránit ozónovou vrstvu snižováním spotřeby látek, které ji poškozují 0 0 0 0 12. zlepšit informovanost o kvalitě ovzduší a jeho působení 0 0 0 0 13. zákaz spalování některých druhů paliv v malých zdrojích X 0 0 0 14. při výstavbě nových zařízení použít nejlepší dostupné technologie X 0 0 0 15. snižovat expozici hluku 0 0 0 X 16. zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny 0 0 0 X 17. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu a na hraničním profilu s Polskem 0 0 0 0 18. podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 0 X 0 0 12

Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje Krajina Strategické posouzení vlivů koncepčních materiálů Vztah k sektorům 19. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního 0 X X X a horninového prostředí 20. omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 0 0 X X 21. obnova krajiny poškozené v minulosti těžbou, energetikou a ukládáním odpadů z hornické 0 0 X 0 činnosti 22. zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů X X 0 0 23. využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin X 0 0 X 24. zajistit maximální využití odpadů jako náhrady přírodních surovin 0 0 X 0 25. řízené využívání surovinových zdrojů, zvýšení jeho efektivity 0 0 X 0 26. prohlubovat poznatky o geologické stavbě regionu a jeho surovinovém potenciálu orientované na výzkum netradičních surovin 0 0 X 0 27. aktualizovat předpokládaný vývoj spotřeby surovin, upřesnit trendy využití 0 0 X 0 28. zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti X X X X 29. zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu 0 0 0 X 30. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 0 0 0 0 Zdraví 31. soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace 0 0 0 0 obyvatel 32. vyloučit nebo minimalizovat negativní vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí X X 0 0 Staré zátěže Osvěta a vzdělávání (EVVO) 33. snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody 0 X 0 0 34. využit tzv. brownfields v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby na zelené 0 0 0 0 louce 35. vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty X X X 0 36. podpořit systém výchovy a vzdělávání dětí a mládeže zaměřený na osvojení vzorců chování, 0 0 0 0 odpovídajících principům udržitelného rozvoje 37. zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí 0 X X 0 38. prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 0 0 0 0 39. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 0 0 0 0 13

2.3. Vazby mezi koncepcemi Na základě tabulky 1 byly identifikovány vazby mezi jednotlivými koncepcemi zejména v oblasti ochrany ovzduší, nakládání s odpady, nakládání s energiemi a výroby energie, nežádoucích vlivů na půdu a horninové prostředí, ekologické stability krajiny a biodiverzity, zdraví obyvatel a environmentální výchovy a vzdělávání. Všechny koncepční dokumenty by měly přispět k omezování vzniku odpadů. Podrobnější popis vzájemných vazeb posuzovaných i dalších koncepcí je uveden v kapitole 3.3. 3. Vyhodnocení situační analýzy předmětných koncepcí 3.1. Popis životního prostředí Charakteristika životního prostředí kraje je zpracována z pohledu jednotlivých koncepčních dokumentů. Souhrnně platí, že Moravskoslezský kraj i přes postupné zlepšování od počátku 90-tých let stále patří mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou uhlí (důlní poklesy), kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže), znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů. Účelem zpracovaných analýz bylo nalézt hlavní problémy a přednosti životního prostředí v kraji a na ně zaměřit hlavní pozornost v návrhových částech. V posuzovaných dokumentech byly identifikovány následující problémy (střety zájmů), které se v řadě případů týkají více než jednoho dokumentu: Emise oxidů dusíku výrazně překračují doporučenou hodnotu krajského emisního stropu Emise CO překračují hodnotu celostátního průměru o více než 100% Emise uhlovodíků jsou oproti roku 2000 o 10 % vyšší Pro emise TZL, SO 2, NO x a CO jsou rozhodující zdroje podléhající IPPC Vzrůstá podíl dopravy na emisích NO x a uhlovodíků Okresy Ostrava a Karviná jsou nejvíce imisně zatíženými oblastmi České republiky V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší žije 55% obyvatel kraje Rozsáhlá území s výrazně sníženou ekologickou stabilitou krajiny, především v okresech Ostrava a Karviná Velkoplošné poškození krajiny v důsledku dlouhodobé těžební i průmyslové činnosti Existence starých ekologických zátěží v urbanizovaných územích Vysoká produkce průmyslových odpadů Nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklace surovin Zábor půdy těžba černého uhlí, ložiska stavebních surovin. Část těžbou dotčených pozemků je rekultivacemi vracena k novému využití Ochrana přírodních hodnot prvky ÚSES, maloplošná chráněná území často vznikají v místech lomů, štěrkoven, cihelen, pískoven ap., kdy se paradoxně roztěžením plochy ložiska 14

vytvoří vhodné podmínky pro flóru či faunu (obnažení skalního podkladu, jezírka, mokřiny), které by za normálních okolností na lokalitě nevznikly Ochrana vodních zdrojů střety s CHOPAV, PHO zdrojů podzemních vod a přehradních nádrží, ochrannými pásmy lázeňských zdrojů Změna vzhledu krajiny rozsáhlé odvaly, haldy, odkalovací nádrže. 3.2. Trendy vývoje Výstupem zpracované analýzy životního prostředí kraje je rovněž specifikace možného zhoršování (hrozeb) současného stavu. V případě, že nebudou přijata účinná opatření k řešení současných problémů, nedojde ke zlepšení kvality životního prostředí v kraji a s velkou pravděpodobností bude: překračována doporučená hodnota krajského emisního stropu pro emise oxidů dusíku; postupně se budou zvyšovat emise uhlovodíků; nadále poroste podíl mobilních zdrojů na emisích oxidů dusíku a uhlovodíků; poroste počet obyvatel kraje žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší; přetrvává nevyhovující způsob zneškodňování odpadů (zejména skládkováním) na úkor omezování vzniku, případně využití a recyklace odpadů; rizika pro zdraví obyvatelstva v důsledku znečištění ŽP a životního stylu; pokračující devastace části území z důvodu nedostatečného zabezpečení asanačněrekultivačních prací; stávající kontaminace půdy a podzemních vod v průmyslových areálech v urbanizovaných územích, zabraňující jejich dalšímu využití; upřednostňování výstavby "na zelené louce" oproti využívání opuštěných ploch (brownfields) zejména v intravilánech obcí; prosazování investičních projektů s možnými závažnými dopady na životní prostředí a upřednostňování ekonomického rozvoje na úkor sociálních a environmentálních aspektů udržitelného rozvoje kraje; v období let 2020 2025 dojde k definitivnímu ukončení těžby černého uhlí na území Moravskoslezského kraje, resp. v celé ČR. Tento stav bude zřejmě kompenzován hlavně dovozem z Polska; v souvislosti s nebezpečím výstupu plynů (metanu) na povrch, zejména v hustě osídlených oblastech, se předpokládá otevření a těžba ložisek zemního plynu z bezpečnostních důvodů; kraj není soběstačný v těžbě štěrkopísků a cihlářských surovin. Plánované práce na významných stavbách v oblasti infrastruktury (dokončení železničního koridoru a dálnice D47, modernizace letiště v Mošnově) si vyžádají enormní potřebu stavebních materiálů a tím dojde k vyčerpání zásob na některých ložiscích v kraji. Bude řešeno dovozem stavebních surovin z Olomouckého kraje, ze Slovenska a především z Polska; více se budou využívat odpady po těžbě některých surovin. Odpady z těžby a úpravy stavebního kamene by zčásti mohly nahradit štěrkopísky při výstavbě silnic, hlušina 15

z černouhelných hald může být použita pro úpravu komunikací nižších tříd, surovinu z hald břidlic lze využít jako plnidla pro výrobu expanditu. SEA tým považuje uvedené hrozby za klíčové a doporučuje zaměřit na jejich eliminaci odpovídající pozornost. Jako nejdůležitější rozvojové příležitosti vedoucí ke zlepšení životního prostředí byly vybrány: Komplexní revitalizace krajiny, s důrazem především na využití devastovaných území Aktivní přístup významných průmyslových podniků, regionálních a místních subjektů při řešení environmentálních problémů (EMS, čistší produkce, dobrovolné dohody) Rozvoj ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) na všech stupních škol. Zvýšení účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti ŽP Zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména využití biomasy Pokračující restrukturalizace průmyslu a zemědělství Spolupráce sektorů s významnými dopady na životní prostředí. Jako klíčový nástroj pro zlepšení stávajícího stavu se jeví možnost využití všech dostupných legislativních nástrojů, a to zejména u zdrojů znečišťování životního prostředí podléhajících procesu IPPC. Z dalších nástrojů je navrhováno využití ekonomických, organizačních a institucionálních, nejsou pominuty ani nástroje založené na bázi informační a dobrovolné. 3.3. Vazby mezi posuzovanými sektory a na ostatní sektory Program snižování emisí má nejsilnější vazby na Územní energetickou koncepci a na Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury. Výroba tepelné a elektrické energie v kraji výrazně ovlivňuje množství emisí. Prognóza výroby energií a struktury energetických surovin je jedním z důležitých vstupních údajů pro koncepční práce v odpadovém hospodářství. Využívání ušlechtilých paliv v nově budovaných, případně rekonstruovaných stávajících zdrojích znečištění ovzduší může významně přispět ke snížení emisí některých znečišťujících látek. Totéž tvrzení platí i v případě širšího využívání alternativních zdrojů energie. Opatření v dopravě jsou dalším významným krokem ke snižování emisí a následně i imisí. Mezi tato opatření lze řadit například modernizaci komunikací, včetně výstavby dálnice D47, zavádění vozidel MHD s alternativním pohonem, organizaci dopravy a parkování ve velkých městech. Mimo těchto hlavních vazeb jsou uvedeny i další významné souvislosti s dokumenty přijatými na mezinárodní a národní úrovni. Jde zejména o Národní program snižování emisí, Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje, Státní program podpory úspor energie z obnovitelných zdrojů. Velmi těsná je vazba mezi energetickými systémy a odpadovým hospodářstvím. Oba strategické dokumenty mají řadu průniků. K nejdůležitějším patří: - výroba tepelné a elektrické energie výrazně ovlivňuje skladbu a množství odpadů; prognóza výroby energií a struktury energetických surovin je jedním z důležitých vstupních údajů pro koncepční práce v odpadovém hospodářství; - prognóza těžby černého uhlí, jejímž důsledkem je produkce hlušin a báňských odpadů; 16

- rozvoj plynofikace, zejména v oblasti individuálního bydlení, výrazně mění skladbu směsných komunálních odpadů v daných oblastech; - odpady, především organické, představují značný energetický potenciál; - biologicky rozložitelné odpady a následná výroba kompostu mohou rozvinout pěstování energetických plodin, což je potřebné zohlednit v energetických bilancích. Přímá souvislost mezi dopravní infrastrukturou a odpadovým hospodářstvím se projeví v následujících oblastech: - racionalizace a zvýšení bezpečnosti transportu odpadů, vč. nebezpečných v důsledku optimalizace dopravních systémů; - možnost transportu odpadů i přes hranice kraje a ČR v závislosti na kvalitě a bezpečnosti dopravní infrastruktury, - nepřímý (negativní) vliv z titulu navýšení produkce odpadů z nových investic realizovaných v důsledku rozvoje dopravní infrastruktury, zejména dálnic, železničních koridorů a případně i vodní cesty, - zvýšená produkce odpadů při výstavbě a zejména rekonstrukcích jednotlivých prvků dopravní infrastruktury, - zvýšený požadavek na suroviny při výstavbě dopravní infrastruktury se zvýšenou možností uplatnění stavebních materiálů na bázi odpadů. Souvislosti mezi plánem odpadového hospodářství a programem snižování emisí existují v oblastech: - emise skládkových plynů, - emise plynů při zpracování bioodpadů, - emise způsobené nakládáním s odpady: - při manipulaci s odpady, - při dopravě odpadů, - při zpracování odpadů za účelem jejich využití nebo odstranění, - při spalování odpadů, případně jiné termické úpravě. Snižování emisí rovněž souvisí se snižováním energetické náročnosti a s růstem využívání obnovitelných energetických zdrojů, což se pozitivně promítne do poklesu produkce odpadů. Při navrhování jednotlivých způsobů nakládání s odpady jsou důkladně posuzovány vlivy na životní prostředí, zejména pak na zatížení ovzduší emisemi. V dokumentech jsou popsány rovněž vazby a vlivy na Společný regionální operační program, Sektorový operační program životní prostředí a další rozvojové dokumenty. Vazba mezi surovinami a odpadovým hospodářstvím vychází z toho, že rozhodující objem odpadů na území kraje tvoří v současné době anorganické odpady z tepelných procesů, za nimi následují stavební a demoliční odpady. V sídelních centrech regionu je nutno do budoucna řešit problém dožívajících komplexů panelové výstavby, jejíž životnost byla počítána v horizontu 30-50 let. V budoucnu (s výhledem roku 2010 a dále) nepochybně dojde k nutnosti komplexní rekonstrukce těchto budov nebo jejich nahrazením novou výstavbou. V obou případech je důležité, aby orgány kraje již v současných úvahách tuto problematiku analyzovaly (především kvantitativní a kvalitativní charakteristiky) a připravovaly 17

modely optimálního řešení. Výsledky zpracování by měly být ekvivalentním způsobem promítnuty do aktualizovaného plánu odpadového hospodářství i surovinové politiky kraje. Jako perspektivní druhotná surovina se jeví odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a zpracování nerostů (zejména odpady po těžbě štípatelných břidlic, stavebního kamene a černého uhlí). V některých případech jsou již využívány jako druhotné stavební suroviny. Poměrně rozsáhlá těžba přírodního sádrovce razantně poklesla v souvislosti s nadbytkem odpadního energosádrovce po odsiřování tepelných elektráren. Zemní plyn vytěžený v regionu zůstává podstatnou částí v místní síti, kde slouží k energetickým účelům a to zejména v ostravsko karvinské aglomeraci (vyhřívání objektů, ohřev užitkové vody na povrchu důlních podniků, distribuce k maloodběratelům atd.). V souvislosti s požadavky trhu a úbytkem zásob černého uhlí v kraji bude nezbytné zajistit účelné a ekonomicky výhodné využití dalších domácích energetických zdrojů, které umožní omezit závislost na dovozu paliv a energie. Jako jeden z výstupů POH MS kraje bude zpracován přehled tzv. klasických druhotných surovin tvořených vybranými odpady a zároveň přehled potenciálních druhotných surovin a jim příslušných odpadů. V POH jsou zachyceny případné vlivy očekávaných odpadů z těžby a úpravy nerostů na odpadové hospodářství kraje. 3.4. Doporučení a připomínky Z hlediska rozsahu zpracování obsahují analytické části posuzovaných dokumentů dostatek informací pro zpracování návrhových a implementačních částí. Z hlediska kvality a srozumitelnosti zpracovaných informací nejsou ze strany SEA týmu závažnější připomínky. Dílčí (formální) nedostatky prvních verzí byly většinou ve finálních verzích odstraněny. Analytická část Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje je kvalitně zpracovaný, přehledný materiál, ve kterém jsou jasně definovány stávající problémy v souvislosti s kvalitou ovzduší Moravskoslezského kraje. Jedná se o velmi dobrý základ pro návrhovou část koncepce. Nedostatky, které se v této části programu vyskytly jsou technického rázu (v některých případech méně přehledné grafy a chybějící jednotky v tabulkách ) a v žádném případě neubírají dokumentu na kvalitě. Dle názoru hodnotitelů byly pro jeho zpracování použity všechny dostupné podkladové materiály, které byly přehledně a se znalostí věci zpracovány. Doplnění této části dokumentu nejsou navrhována. Z hlediska úplnosti obsahuje analýza ÚEK prakticky všechny podstatné údaje a informace týkající se daného odvětví. Dokument je však zbytečně rozsáhlý a tím málo přehledný. Při nejbližší aktualizaci se doporučuje analýzu přepracovat tak aby byl jednoznačný výchozí stav a prognóza dalšího vývoje v zásobování a spotřebě energie v MSK. Poměrně málo je údajů o spotřebě energie v průmyslových odvětvích, podstatně větší prostor je věnován bytovému a komunálnímu sektoru, přestože podíl na spotřebě energie je opačný. V kapitole 1.2.3 uvedené ukazatele energetické vybavenosti doporučujeme zjednodušit na ukazatele používané v celostátním i mezinárodním srovnávání, tj. PEN na 1 mil. Kč HDP, na 1 obyvatele, spotřeba elektrické energie na obě tyto jednotky apod. Z hlediska rozsahu zpracování obsahují analytické části posuzovaných dokumentů dostatek informací pro zpracování návrhových a implementačních částí. Z hlediska kvality a srozumitelnosti zpracovaných informací nejsou ze strany SEA týmu závažnější připomínky. 18

Formální připomínky k analýze RSP se týkají občasných překlepů, použití nezvyklých zkratek (PPS, VA) bez vysvětlení, neúčelného členění kapitoly 2.4 na další jedinou podkapitolu 2.4.1, záměny spojení rudních surovin v názvu podkapitoly 6.1.4 za nerudních. Ve studii RSP není zmíněna problematika hořících hald a znečišťování prostředí jejich zplodinami vazba na Program snižování emisí a imisí. 4. Hodnocení návrhových a implementačních částí K hodnocení návrhových a implementačních částí byly použity sady referenčních cílů ochrany životního prostředí pro jednotlivé koncepční dokumenty, které byly vybrány ze základní sady referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz Kapitola 2.1). Byl vyhodnocen vztah cílů a opatření jednotlivých koncepčních dokumentů k vybraným referenčním cílům ochrany životního prostředí. Pro hodnocení implementace koncepčních dokumentů (SEA tým předpokládá, že jednotlivé koncepční dokumenty budou realizovány prostřednictvím konkrétních projektů) byl navržen systém environmentálního hodnocení projektů, které budou realizovány v rámci implementace jednotlivých koncepčních dokumentů. Tento systém je založen na základě hodnocení, zda jednotlivé projekty přispívají k plnění stanovených referenčních cílů ochrany životního prostředí. Pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů. Systém environmentálního hodnocení projektů je navržen ve dvou následujících krocích: A. Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů Zpracovatelé projektů, které budou předkládány pro financování v rámci jednotlivých koncepčních dokumentů, by měli mít možnost provedení nepovinného předprojektového environmentálního hodnocení připravovaných projektů. Toto hodnocení lze provádět pomocí tabulek připravených dle rámcové Předlohy A (viz níže). Poskytování těchto služeb může zajišťovat příslušný odbor Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, popřípadě externí subjekt, který bude ze strany Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pověřen k této činnosti. Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na ŽP. Hodnocení zároveň pomůže maximalizovat environmentální přínos projektu již v počáteční fázi jeho přípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace. 19

Předloha A: Před-projektové environmentální hodnocení Projekt Je nutné posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. ANO NE Je nutné posouzení vlivů projektu dle zákona č. 76/2002 Sb. ANO NE Předběžné hodnocení vlivů projektu na: Předběžné hodno-cení vlivů (tato hodnocení by měla vzít v úvahu hod-nocení možných env. rizik jednotli-vých aktivit/opatření (viz předešlé části SEA dokumentace) Doporučení pro úpravy projektu (tato doporučení by měla respektovat doporučení SEA týmu k jednotlivým aktivitám/opatřením (viz předešlé části SEA dokumentace) Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument:... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů viz Kapitola 5) Dílčí složky ŽP - obyvatelstvo, lidské zdraví, - biologická rozmanitost, fauna, flóra, - krajina - půda, - voda, - ovzduší, klimatické faktory, - hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví pozitivní bez vlivu negativní 20

B. Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro poskytnutí finančních prostředků v rámci implementace jednotlivých koncepčních dokumentů. Toto hodnocení bude prováděno pro všechny projekty a lze k němu využít tabulek připravených dle rámcové Předlohy B (viz níže). Toto hodnocení bude mj. i určovat závazné podmínky pro podporu realizace jednotlivých projektů ze strany Krajského úřadu. Dodržení těchto podmínek bude kontrolováno v rámci sledování realizace projektů. Jejich nedodržení v průběhu realizace může vést k změně rozhodnutí o podpoře Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pro daný projekt. Dokumentace o podpořených projektech (včetně údajů o hodnocení environmentálních vlivů) budou ukládány na příslušném odboru Krajského úřadu, zodpovědném za implementaci jednotlivých koncepčních dokumentů. Tyto informace budou zpřístupněny veřejnosti na vyžádání dle procedury podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Tento systém nenahrazuje formální vyjadřování (úřadů) k projektu v rámci zákonem vyžadovaných procedur (EIA, IPPC). Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na životní prostředí podle platné legislativy ČR, bude nutné podrobit zákonem stanovenému postupu. Předloha B: Formální environmentální hodnocení Projekt Shrnutí výsledků formálního posouzení projektu dle zákonů č. 100/2001 Sb. a č. 76/2002 Sb. (pokud bylo vyžadováno) Shrnutí vlivů projektu na: Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument:... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů viz Kapitola 5) Kvantitativní hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů s případným slovním vysvětlením (informace podává předkladatel projektu) Hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů (provádí výběrová komise - tato hodnocení by měla vzít v úvahu hodnocení možných env.rizik jednotlivých aktivit/opatření (viz předešlé části SEA dokumentace) Závazné podmínky pro přidělení finančních prostředků v rámci jednotlivých koncepcí (provádí výběrová komise- tato doporučení by měla respektovat dopor-čení SEA týmu k jednotlivým opatřením - viz předešlé části SEA dokumentace) 21

Předloha B: Formální environmentální hodnocení Dílčí složky ŽP obyvatelstvo, lidské zdraví biologická rozmanitost, fauna, flóra, krajina půda, voda, ovzduší, klimatické faktory, hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Stanovisko k podpoře projektu ze strany KÚ 4.1. Program snižování emisí a imisí 4.1.1. Stanovení referenčních cílů Referenční cíle ochrany životního prostředí pro hodnocení Programu snižování emisí a imisí jsou uvedeny v tabulce 2. tabulka 2: Referenční cíle ochrany životního prostředí - emise 1. dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro MSK pro SO 2, NO x,voc a amoniak 2. omezovat emise těch znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází 3. přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména CO 2 a metanu 4. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 5. přispět k omezování vzniku odpadů 6. snížit znečištění ovzduší z dopravy 7. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 8. snižovat znečišťování ovzduší z malých lokálních topenišť 9. snižovat expozici hluku 10. zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního a rozšiřovat chráněné zóny 11. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 12. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 13. omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 14. zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 15. zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu 16. využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin 22

4.1.2. Posouzení specifických cílů Specifické cíle Programu snižování emisí jsou uvedeny v kapitole A.1.5. části A a dále v kapitolách B.1. až B.3 části B. tabulka 3: Specifické cíle Programu - emise Cíl č. Navrhované specifické cíle Snižování emisí 1 využití všech legislativních nástrojů ke snížení emisí stacionárních zdrojů 2 aplikace plánů snížení emisí 3 aplikace obecných a individuálních emisních limitů 4 aplikace plánů zavádění správné zemědělské praxe 5 investice do využívání obnovitelných zdrojů energie 6 nepřímá podpora omezování emisí z malých zdrojů 7 optimalizace řízení dopravy ve městech 8 modernizace komunikací a výstavba obchvatů 9 zavádění vozidel MHD s alternativním pohonem 10 organizace dopravy a parkování ve městech 11 navrhnout a realizovat komplexní hospodaření s biomasou v MS kraji. tabulka 4: Vazby mezi referenčními a specifickými cíli - emise Referenční cíl č. Vazby specifických a referenčních cílů sniž. emisí Specifické cíle (č. 1-11) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1. +2 +2 +2 +2 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 2. +2 +2 +2 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 3. +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 0 +1 4. +1 +1 +1 +1 +2 +1 +1 +1 +1 +1 +2 5. +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 0 0 +1 6. 0 0 0 0 0 0 +2 +2 +2 +2 0 7. 0 +1 +1 +1 +2 +1 0 0 0 0 +2 8. 0 0 0 +1 +1 +2 +1 0 +1 +1 +1 9. 0 0 0 0 0 0 +1 +2 +1 +1 0 10. 0 0 0 0 0 0 +1 +2 +1 +2 0 11. +2 +2 +2 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 12. +1 +1 +1 +1 +1 +1 0-1 0-1 +1 13. 0 0 0 +1 +1 +1 0-2 0-1 +1 14. +1 +1 +1 +1 +1 +1 0-1 0-1 0 15. +1 +1 +1 +1 +1 +1 0-1 0-1 0 16. 0 0 0 +1 +2 0 0 0 0 0 +1 stupnice hodnocení: +2 silný pozitivní vliv, +1 slabý pozitivní vliv 0 bez vlivu -1 slabý negativní vliv, -2 silný negativní vliv 23

Modernizace komunikací a výstavba obchvatů měst a rovněž tak i organizace dopravy a parkování ve městech povedou ve většině případů k záborům půdy a z hlediska ochrany krajiny mohou představovat i nežádoucí antropogenní procesy, které vedou k degradaci půdního prostředí, dále je v těchto případech možný i negativní vliv na ekologickou stabilitu krajiny a zachování krajinných hodnot. Při návrzích realizace těchto projektů je nutné zvážit soulad projektu s územním plánem příslušného územního celku a pečlivě vybírat z variant navrhovaného řešení takovou, která bude mít co nejnižší negativní vlivy na referenční cíle v ochraně ovzduší, půdy, horninového prostředí a přírodních zdrojů. Vazby mezi specifickými cíli, které souvisejí se snižováním emisí z dopravy a referenčními cíly č. 1 5, jsou v tabulce vyhodnoceny jako pozitivní. Je ovšem nutno zdůraznit, že tyto pozitivní vazby mohou mít v některých případech pouze lokální význam. Na některé části území města může sice dojít realizací opatření v dopravě k podstatnému snížení emisí, ale na jiném místě dojde ke zhoršení stavu. Může to být případ nevhodně zvoleného umístění záchytného parkoviště nebo hromadných garáží, např. v blízkosti obytných souborů či jiných chráněných zón. 4.1.3. Hodnocení vlivů navrhovaných opatření na ŽP K dosažení cílů uvedených v Programu snižování emisí a imisí je navržena dlouhá řada opatření. Jde o systémová, organizační, i konkrétní technická opatření. V dokumentu jsou podrobně popsána a diskutována jednotlivá opatření, která bude vhodné aplikovat v implementační části programu. Tato opatření jsou členěna standardním způsobem, který je využíván ve strategických a koncepčních dokumentech: - normativní - ekonomická - organizační - institucionální - informační - dobrovolná. U každého z navrhovaných opatření je podrobný popis, který obsahuje legislativní základ daného opatření, orgán zodpovědný za jeho implementaci, popis opatření a očekávané efekty s ohledem na hlavní cíle programu. Z daného souboru opatření jsou dále vybrána prioritní opatření, dělená na nápravná a preventivní pro regulaci stacionárních a mobilních zdrojů znečištění ovzduší. Jsou rovněž popsána opatření u jednotlivých kategorií zdrojů znečištění ovzduší, nejsou opomenuty ani malé zdroje znečištění a plošné zdroje. Je rovněž uveden i význam plánů snižování emisí a důraz je kladen na nápravná a preventivní opatření u všech typů zdrojů znečištění. Jednotlivá opatření byla v SEA procesu hodnocena ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz tabulka č. 5). Dále byl v tomto procesu stanoven i potenciální vliv realizace jednotlivých opatření na složky životního prostředí. Jednotlivá opatření, navrhovaná v Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje a v návazných akčních programech byla hodnocena z hlediska zabezpečení jejich implementace. Přehled hodnocení je uveden v následující tabulce. 24