Cloud Computing a jeho využití ve vzdělávání

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod Cloud Computing a jeho využití ve vzdělávání Diplomová práce Autor: Bc. Václav Matoušek, DiS. Informační technologie a management Vedoucí práce: Ing. Lukáš Herout Praha Duben 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 21. dubna 2014.... Bc. Václav Matoušek, DiS.

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Lukáši Heroutovi za vstřícnost a poskytnutí cenných rad při vedení této práce.

Anotace práce Tato práce se zabývá technologií Cloud Computing a jejím využitím ve vzdělávání. Na problematiku je nahlíženo ve dvou rovinách. V rovině obecné je popisována technologie Cloud Computing, její možnosti v oblasti vzdělávání a dva největší konkurenční systémy Google Apps a Office 365. Konkrétně je potom popisován proces výběru a následná implementace systému Google Apps na skutečné střední škole. Obě roviny se v práci prolínají, přičemž v obecné části, jejímž cílem je vytvořit ucelený integrační manuál pro ICT metodiky řešící podobnou situaci, jsou využívány poznatky a zkušenosti získané v průběhu realizace. Praktickým výsledkem této práce je úspěšná implementace systému Google Apps na konkrétní střední škole. Klíčová slova: Cloud Computing, Google Apps, Office 365, vzdělávání Annotation This final thesis focuses on Cloud Computing technology and its use in the sphere of education. This issue has been viewed from two different angles. The theoretical background provides a description of the Cloud Computing technology, options for its use in education, and the depiction of the two most competitive systems, Google Apps and Office 365. Specifically, the general description has gone further by involving choice processing and subsequent implementation of the Google Apps system within actual secondary school settings. Both levels are interconnected throughout the thesis. The target of the general description is to create a comprehensive integration manual for ICT methodologies dealing with similar issues. Simultaneously, the real findings and experience gained during the research period are to define the final wording of the general background. The applicable result of this final thesis is a successful implementation of the Google Apps system in a specific secondary school environment. Key Words: Cloud Computing, Google Apps, Office 365, Education

Obsah 1 Úvod... 7 2 Středoškolské IT prostředí jeho specifika a potřeby... 8 3 Cloud Computing... 10 3.1 Fenomén zvaný Cloud... 10 3.2 Výhody Cloud Computingu... 11 3.3 Nevýhody Cloudu a kritika... 12 3.4 Komponenty Cloudu... 12 3.5 Modely služeb poskytovaných technologií Cloud Computing... 14 3.6 Bezpečnost v Cloud Computingu... 16 3.7 Google Apps... 18 3.8 Microsoft Office 365... 29 3.9 Další nástroje a on-line služby využitelné ve vzdělávání... 35 4 Zavádění Cloudu do prostředí střední školy... 37 4.1 Analýza současné situace... 37 4.2 Výběr vhodného řešení... 38 4.3 Plánování přechodu... 41 4.4 Informování a školení uživatelů... 43 4.5 Přechod a migrace... 45 4.6 Správa systému Google Apps... 48 4.7 Nastavení bezpečnostní politiky... 51 4.8 Nastavení jednotlivých služeb... 56 4.9 Vyladění antispamového filtru... 60 4.10 Správa mobilních zařízení... 61 4.11 Monitoring a reporty... 62 4.12 Technická a uživatelská podpora... 64 5

5 Provoz a praktické využití systému... 65 5.1 Komunikace, plánování a spolupráce... 65 5.2 Příprava výukových materiálů... 67 5.3 Tvorba testů, anket a dotazníků pro zpětnou vazbu... 68 5.4 Google+ jako komunikační nástroj učitele... 71 6 Zhodnocení a závěr... 73 Seznam použité literatury... 75 Seznam obrázků... 81 Seznam tabulek... 82 Přílohy... 83 6

1 Úvod Cloud Computing technologie, která v posledních letech plní stránky odborných časopisů a mění zavedené zvyklosti v používání informačních technologiích. S příchodem nových technologií a postupů při tvorbě internetových stránek, vyšší rychlosti a stabilitě internetového připojení a stále větší poptávce po vzdáleném přístupu k aplikacím se původně statické prostředí internetových stránek stalo novým místem pro ukládání a zpracování firemních aplikací a dat. Cílem této práce je ukázat možnosti Cloud Computingu v oblasti vzdělávání. V následující kapitole je přiblíženo středoškolské IT prostředí, jeho odlišnosti od běžného firemního IT, specifikace a potřeby uživatelů. Třetí kapitola se zabývá nejprve obecně technologií Cloud Computing, popisuje vznik tohoto pojmu, výhody a nevýhody Cloud Computingu oproti klasickým řešením, modely služeb, které Cloud Computing nabízí, a zabývá se také klíčovou otázkou bezpečnosti dat uložených u poskytovatelů cloudových služeb. Následuje podrobný popis dvou největších poskytovatelů cloudových řešení systémů Google Apps a Microsoft Office 365 a dalších online nástrojů a služeb využitelných ve vzdělávání. Čtvrtá kapitola této práce popisuje proces výběru a následné zavádění systému Google Apps na konkrétní střední škole. Cílem není popsat pouze jeden konkrétní případ, ale nabídnout školským metodikům ICT ucelený integrační manuál, který by jim v případě, že budou řešit podobnou situaci, pomohl s procesem plánování, migrací dat, nastavením DNS záznamů a seznámil je se všemi možnostmi Administrační konzole systému Google Apps a konfigurací jednotlivých částí systému. Poslední kapitola se zabývá praktickými možnostmi využití systému Google Apps ve školském prostředí. Přináší ukázky kooperace a spolupráce nad školními dokumenty, sdílení veřejných a týmových kalendářů, přípravu výukových materiálů a tvorbu testů, anket a dotazníků i s možnostmi jejich automatického vyhodnocení pomocí doplňujících skriptů. Tato kapitola obsahuje také krátké zamyšlení nad možným využíváním sociálních sítí, konkrétně Google+ jako komunikačního nástroje učitele. 7

2 Středoškolské IT prostředí jeho specifika a potřeby Informační a komunikační technologie jsou dnes nedílnou součástí pracovních procesů ve firmách, organizacích i ve školství. Oblast vzdělávání se od komerčního sektoru v určitých aspektech odlišuje a je tomu tak i v oblasti informačních technologií. Prvotním cílem zde není zisk, ale nabídka kvalitního vzdělávání a příprava studentů na jejich budoucí život a zaměstnání. Proto jsou ve školství také jiné potřeby na technologie a software. Současně s tím se školství všeobecně potýká s nedostatkem financí a pro školy může být klasické řešení informační infrastruktury v podobě vlastních serverů, hardwaru a softwaru, správy a údržby počítačové sítě velmi náročné a zatěžující. V mnoha školách je správa počítačových sítí řešena smluvně s odbornými firmami formou outsourcingu, ty školy, které si to mohou dovolit, potom mají svého správce sítě, který zpravidla bývá zároveň učitelem ICT a metodikem v jedné osobě. Ve školství se pro tuto pozici používá označení koordinátor ICT. Koordinátor ICT je označení zavedené vyhláškou 317/2005 Sb. a jeho náplní je především: metodicky pomáhat kolegům v integraci ICT do výuky většiny předmětů doporučovat a koordinovat další ICT vzdělávání pedagogických pracovníků koordinovat užití ICT ve vzdělávání koordinovat nákupy a aktualizace software zpracovávat a realizovat v souladu se školním vzdělávacím programem ICT plán školy koordinovat provoz informačního systému školy [1] Místo klasických ERP systémů, které tvoří základ běžné podnikové informační infrastruktury, využívají školy některý ze systémů pro školní administrativu. Jedním z používaných programů, který zajišťuje školní agendu, je informační systém Bakaláři. Ten dnes pokrývá kompletní školní administrativu a díky modulu pro elektronickou třídní knihu a webové online aplikaci pro přístup k datům umožnil mnoha školám kompletní zrušení papírové a katalogové evidence včetně třídních knih. 8

Kromě systému pro školní administrativu a různých výukových programů potřebuje škola, stejně jako každá jiná organizace, nástroje na komunikaci, spolupráci a organizaci práce. Řešení spočívající v nákupu aplikačních balíků známých jakou Groupware (např. Microsoft Exchange Server, Kerio Mail Server, IBM Lotus Notes) a jejich provoz na vlastním hardwaru se vším, co takový provoz vyžaduje, jdou pro mnoho škol nad rámec jejich možností. Možností potom tedy je využívání e-mailových služeb hostingové společnosti, společné využívání poštovního serveru zřizovatele školy (zpravidla města nebo obce) nebo dokonce používání freemailových účtů u veřejných poskytovatelů. Není překvapivé, že po příchodu Cloud Computingu na světovou technologickou scénu se právě školy rychle chopily šance na využití této nové technologie a ve velkém ji začaly implementovat do své infrastruktury. Pomáhá jim v tom také vstřícná licenční politika velkých poskytovatelů cloudových řešení, kteří nabízejí své služby v licenci pro vzdělávání (EDU) za zvýhodněných podmínek, nebo dokonce zcela zdarma. O tom, jak důležitý je cloud a jeho možnosti pro oblast školství svědčí i skutečnost, že když autor této práce v březnu loňského roku obdržel pozvánku a program 3. ročníku odborné konference ICT ve školství 2013, byla hned u prvního bodu jednání jen dvě slova: Cloud Computing. 9

3 Cloud Computing Cloud Computing je v posledních letech velmi populární pojem. Pokud se člověk pohybuje alespoň okrajově v některém oboru blízkém IT nebo ve světě internetu, setkává se s ním pravidelně. Problém ovšem je, že ačkoliv o Cloudu všichni mluví, každý si tento pojem vykládá trochu odlišně [2]. Šéf společnosti Oracle Larry Ellison ve své prezentaci nazvané příznačně What The Hell Is Cloud Computing z roku 2008 upozornil na to, že se tento pojem stává velmi módním, používá se až příliš často a označuje se jím dnes v oblasti počítačů a internetu vlastně téměř vše. Obor IT je jediný obor, který se řídí módními trendy více než ženské oblékání, prohlásil s nadsázkou [3]. 3.1 Fenomén zvaný Cloud Při hledání správné odpovědi na otázku, co Cloud Computing skutečně je, bude nejlépe vrátit se k tomu, jak tento pojem vlastně původně vznikl. Prostředí internetu se již od jeho vzniku zobrazovalo na schématických znázorněních jako oblak (cloud) něco, co se nachází někde nad zemí, mimo firemní síťovou infrastrukturu. V době, kdy rozvoj webových technologií (někdy označovaný jako Web 2.0 1 ) a vyšší dosažitelné rychlosti připojení k internetu začaly dovolovat provozování služeb a aplikací do té doby známých pouze z desktopového prostředí nově také na internetu, byl proto termín cloud zvolen pro označení takového řešení. Obrázek 1: Schematické znázornění internetu v podobě oblaku [4, vlastní úprava] 1 Pojmem Web 2.0 se obvykle označuje nová generace webových stránek vyznačující se dynamikou, interaktivitou s uživatelem a novými možnostmi. 10

Kvůli tomuto původně velmi obecnému pojmenování stále mnoho lidí staví rovnítko mezi Cloud Computing a Internet, ale úplně tak jednoduché to není. Cloud Computing je v zásadě koncepce, která umožňuje přistupovat k aplikacím, jež jsou ve skutečnosti umístěny jinde než v místním počítači nebo zařízení připojeném k internetu. Nejčastěji se jedná o vzdálené datové centrum [5]. Jednoduše řečeno je Cloud Computing technologie umožňující sdílet hardware a software prostřednictvím internetu. 3.2 Výhody Cloud Computingu Hlavní princip Cloud Computingu spočívá v tom, že jsou aplikace hostovány u jiné společnosti. To znamená, že tím odpadají náklady na pořizování a správu vlastních serverů, instalaci, zálohování a pravidelné aktualizace serverových OS a jednotlivých aplikací. Zpravidla je použití Cloud Computingu cenově výhodnější oproti zřízení vlastní infrastruktury a umožňuje tak i firmám s omezenými zdroji používat nejmodernější technologie [5]. Koncepce Cloud Computingu je také výhodná tam, kde někteří zaměstnanci pracují z domova nebo potřebují přistupovat k firemním datům na cestách. Vzhledem k tomu, že k práci v Cloudu je většinou zapotřebí pouze webový prohlížeč a přístup na internet, je velkým pozitivem také to, že tato technologie bude okamžitě fungovat na každém zařízení nezávisle na platformě. Další výhodou je také značná flexibilita Cloud Computingu ve srovnání s vlastní IT infrastrukturou. V případě, že je po nějakém čase potřeba navýšit zdroje, stačí u hostovaného řešení ve většině případů přejít na vyšší nabízený tarif. U vlastní infrastruktury tento požadavek může znamenat dokonce nutnost kompletní výměny serverů. Z ekologického hlediska je také důležité zmínit, že Cloud Computing díky centralizaci, optimalizaci a virtualizaci zdrojů umožnil podstatně snížit zátěž na životní prostředí, a začalo se proto používat také nové zelené označení Green Computing. 11

3.3 Nevýhody Cloudu a kritika Cloud Computing, ačkoliv se na první pohled může jevit jako ideální řešení, má také své nevýhody. Vzhledem k tomu, že je k datům přistupováno prostřednictvím internetu, je zde absolutní závislost uživatelů na dostupnosti, rychlosti a stabilitě internetového připojení. Druhým velkým problémem, se kterým se na počátku potýkají IT manažeři rozhodující se o zavedení Cloud Computingu, je přesun citlivých firemních dat z přísně střežené podnikové sítě do nebezpečného prostředí internetu na servery poskytovatele. Přestože velcí poskytovatelé hostovaných služeb mají data zabezpečená zpravidla mnohem lépe než naprostá většina malých a středních firem, skutečnost, že firemní data spravuje někdo jiný mimo zdi společnosti, je pro mnoho manažerů stále nepřijatelná [6]. Ačkoliv se webové technologie velmi rychle vyvíjí, stále ještě nedosahují takové úrovně jako klasické desktopové aplikace. Webové aplikace tedy nemohou mít úplně všechny funkce a vlastnosti, které nabízejí běžné programy, a také jejich odezva bývá pomalejší a může kolísat v závislosti na vytížení serveru. U některých speciálních odvětví a zaměření může tato skutečnost možnost nasazení Cloud Computingu zcela vyloučit. Cloud Computing má i své zatvrzelé kritiky. Jedním z nich je zakladatel projektu GNU 2 Richard Stallman, který v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že svěřování soukromých dat třetím stranám je více než hloupostí. Stallman se především obává nebezpečí ztráty soukromí a narůstání moci společností, u kterých jsou data hostována [7]. V souvislosti s nedávno zveřejněnými informacemi od bývalého zaměstnance Národní bezpečnostní agentury Spojených států (NSA) Edwarda Snowdena, který šokoval svět zprávami o sledování uživatelů na internetu, se objevila také jména největších společností poskytující cloudové služby Microsoft a Google, které údajně umožňovaly agentům NSA přístup k datům uživatelů [8]. I tato kauza či nějaké další následující v budoucnu by mohly současný vzestup a oblibu Cloud Computingu přibrzdit. 3.4 Komponenty Cloudu Topologie Cloud Computingu je v obecné rovině tvořena třemi prvky: klienty, datovým centrem a distribuovanými servery. 2 GNU je projekt usilující o vývoj a šíření svobodného softwaru 12

Obrázek 2: Tři komponenty Cloud Computingu [9, vlastní úprava] Klienti v architektuře Cloud Computingu jsou totožní s těmi, kteří jsou známí z architektury lokálních sítí LAN. Jedná se o stolní počítače nebo notebooky uživatelů, v posledních letech také stoupá počet využívaných tabletů a mobilních telefonů [10]. Klienti se rozlišují na tři základní kategorie: mobilní, tencí většinou jednoduché bezdiskové stanice sloužící pouze k zobrazení na serveru zpracovávaných dat a tlustí klienti, což jsou běžná PC a notebooky, připojující se ke cloudu prostřednictvím webového prohlížeče. Vzhledem k principům, na kterých Cloud Computing funguje, kdy na klientské straně není zpravidla kromě webového prohlížeče potřeba žádné další aplikace a zpracování dat, mohou na některých pracovištích tencí klienti nahradit klasické desktopové počítače. Kromě nižší pořizovací ceny má jejich nasazení ještě další výhody, například menší spotřebu elektrické energie, jednodušší opravy nebo výměny, méně hluku a vzhledem k absenci disků také vyšší míru zabezpečení, neboť data zůstávají pouze na straně serveru a nemohou tak být fyzicky odcizena, ani nemůže dojít k jejich napadení a znehodnocení malwarem [11]. Tencí klienti nacházejí své uplatnění také právě v oblasti školství, kde se stávají oblíbeným řešením pro počítačové učebny. Datové centrum představuje skupina serverů poskytovatele, na kterých jsou hostovány cloudové aplikace a služby. V největších datových centrech mohou být vedle sebe až desítky tisíc fyzických serverů, z nichž každý může díky dnes často využívané technologii virtualizace hostovat i několik desítek serverů virtuálních. Aby poskytovatel mohl pružněji reagovat na případné potíže a výpadky při poskytování svých služeb, ale také kvůli rychlejšímu přístupu a vyšší bezpečnosti 13

uložených dat, nebývají všechny servery umístěny v jediném datovém centru, nýbrž jsou často geograficky rozptýleny po celém světě ve formě distribuovaných serverů. Z pohledu uživatele však všechny servery fungují tak, jako by byly umístěny v jednom místě. Oblíbené lokality umožňující snadné a především levné chlazení obrovského množství serverů se nacházejí v blízkosti severního polárního kruhu, kde má své obří datové centrum na ploše přibližně 83 tisíc čtverečních metrů například společnost Facebook. 3.5 Modely služeb poskytovaných technologií Cloud Computing Cloud Computing umožňuje poskytovatelům nabízet svým zákazníkům služby ve formě jednoho z následujících modelů: Software as a Service (Software jako služba) Základní současně používaný model. Software je hostován na serverech poskytovatele a přístup k němu je umožněn zákazníkům prostřednictvím internetového prohlížeče případně nativních aplikací. Oproti standardnímu modelu distribuovaného softwaru zakoupení a nainstalování na stanice - je tento model zpravidla licencován v podobě předplatného, kdy si uživatel vybírá z několika tarifů služby, které se liší například podle velikosti přiděleného datového prostoru nebo podle maximálního možného počtu přistupujících uživatelů. Pro zákazníky je výhodné, že se o veškerou správu a podporu softwaru stará poskytovatel, ovšem zákazník v tomto modelu většinou nemá žádný vliv na to, jak se poskytovatel v budoucnu rozhodne danou aplikaci nadále rozvíjet nebo měnit. Problematická může být také případná integrace takového softwaru s jinými systémy. Ze strany tvůrců softwaru je tento koncept oproti standardní distribuci softwaru výhodný proto, že jsou lépe chráněna jejich autorská práva a také tento způsob pro ně představuje trvalý a pravidelný zdroj příjmů. Koncept SaaS se hodí k provozování většinou obecně rozšířených druhů softwaru, zatímco pro některá odvětví se specifickými výpočetními potřebami může být naopak nepoužitelný. K aplikacím, kde je model SaaS nejčastěji používán, patří především systémy CRM (Customer Relationship Management), účetnictví, správa a tvorba webového obsahu a kancelářské aplikace. 14

Platform as a Service (Platforma jako služba) Tato služba je na rozdíl od služby SaaS zaměřena především na vývojáře. PaaS nabízí platformu pro vývoj, testování, implementace a hostování vlastních aplikací. Výhodou tohoto konceptu je skutečnost, že vývojáři zde mohou vytvářet aplikace nezávislé na operačním systému. Nevýhodou může naopak být nekompatibilita a nepřenositelnost aplikací mezi jednotlivými poskytovateli. Obvykle je systém PaaS založen na jazyku HTML nebo JavaScriptu a pracuje se s ním v prostředí internetového prohlížeče. Příkladem modelu PaaS může být například služba Google App Engine, poskytovaná společně s balíkem Google Apps, která umožňuje vývojářům z celého světa tvořit pro prostředí Google Apps své vlastní aplikace a nabízet je jednoduše široké základně uživatelů. Infrastructure as a Service (Infrastruktura jako služba) IaaS, někdy též označovaná také jako HaaS (Hardware as a Service), je další formou nabízené služby v Cloud Computingu. Zatímco prostřednictvím SaaS a PaaS nabízejí poskytovatelé zákazníkům aplikace, koncepce IaaS nabízí hardware uživatelům k libovolnému využití. Místo nutnosti pořizovat servery, racky a síťové prvky si tyto prostředky firma pronajme od poskytovatele v jeho datovém centru. IaaS umožňuje pronajímání úložného prostoru, síťových zařízení, pamětí a procesorů, přičemž jednou zvolenou konfiguraci lze v případě potřeby rychle a jednoduše navýšit nebo zcela změnit podle aktuální situace. Tento model umožňuje i firmám s omezenými zdroji používat špičkové a vysoce výkonné technologie. Účtování za používání služby bývá obyčejně opět pravidelně v měsíčních intervalech. Communication as a Service (Komunikace jako služba) Model CaaS se objevil s příchodem cloudu jako další evoluční stupeň telekomunikací. Jeho principem je nabízení kompletních komunikačních služeb, jako je telefonování přes internet VoIP 3, elektronická pošta, videohovory a videokonference v prostředí cloudu. 3 VoIP (Voice over Internet Protocol) je technologie umožňující přenášet hlas v počítačových sítích prostřednictvím protokolu IP 15

Kromě těchto čtyř základních a nejběžněji používaných konceptů se může prakticky jakýkoliv obchodní záměr realizovatelný v prostředí internetu nabízet jako další model Cloud Computingu, a proto se vžilo obecné označení EaaS (Everything as a Service) pro pojmenování nevyčerpatelného množství modelů, které je možné nabízet v prostředí cloudu jako službu. 3.6 Bezpečnost v Cloud Computingu Bezpečnost citlivých firemních dat je často diskutovanou problematikou spojenou s využíváním Cloud Computingu. Podle výzkumu agentury IDC 4 je právě nejistota v oblasti zabezpečení hlavním důvodem pochybností firem, které uvažují o přechodu do cloudu [12]. Zákazník totiž zcela ztrácí fyzickou kontrolu nad daty a to ve spojení s nedůvěrou k novým řešením může pro mnoho firem znamenat nepřekonatelnou překážku k využívání cloudu. Obrázek 3: Hlavní problémy Cloud Computingu podle výzkumu agentury IDC [12] 4 IDC (International Data Corporation) je americká agentura specializovaná na výzkum a analýzu trhu v oblasti informačních technologií a komunikací 16

Z hlediska bezpečnosti můžeme Cloud Computing rozdělit na veřejný (Public Cloud Computing), který je zcela otevřen a nabízen široké veřejnosti, soukromý (Private Cloud Computing), který poskytuje jednoúčelové výhradní služby jedné velké společnosti nebo vládní agentuře, a je tudíž z principu bezpečnější, a hybridní cloud (Hybrid Cloud Computing). Hybridní Cloud Computing je výhodným kompromisem mezi oběma modely, který umožňuje poskytování služeb pro veřejné i soukromé užití, ale současně nabízí vyšší ochranu a zabezpečení v podobě zabezpečovacích certifikátů a šifrování. V současnosti je hybridní cloud v podnikové sféře nejběžnější formou Cloud Computingu. Sami poskytovatelé cloudových služeb se snaží mít své zabezpečení na vysoké úrovni už kvůli tomu, že pokud by se objevil nějaký bezpečnostní incident, ztrácejí tím u svých zákazníků kredit a důvěryhodnost. Skutečností je, že kvalita zabezpečení a bezpečnost uložených dat je u cloudových služeb velkých poskytovatelů ve všech směrech na vyšší úrovni než u většiny malých a středních podnikových sítí. Cloud Computing může také snížit riziko spojené s krádežemi hardwaru (například notebooků s citlivými podnikovými daty), neboť data nejsou uložena lokálně na pevných discích [5]. Existují i závažné problémy, se kterými se Cloud Computing v oblasti bezpečnosti potýká. Jedním z nich jsou hackeři, kteří pravidelně cílí své útoky na velké poskytovatele cloudových služeb a snaží se získat citlivá data jejich uživatelů. Protože v případě cloudu mají firmy data na cizím zařízení, nemohou proti podobným útokům aktivně dělat vůbec nic a zbývá jim jen věřit, že jejich poskytovatel podobným útokům odolá a jejich data zůstanou v bezpečí. Z předchozích řádků je zřejmé, jak velkou důvěru musí mít zákazník ke svému poskytovateli cloudových služeb, a vychází z toho také důležitý bezpečnostní krok, který by se měl před přechodem do cloudu provést, tedy vhodně a velmi pečlivě zvolit poskytovatele cloudových služeb. Dalším problémem cloudových služeb je také jejich snadná dostupnost pro vládní orgány. Většina poskytovatelů cloudových služeb má ve svých zásadách prohlášení, že v určitých případech může sdílet data uživatelů s vládními orgány, vyžaduje-li to splnění zákonných požadavků. Zákony a právní předpisy jsou celkově v oblasti Cloud Computingu velkým problémem, protože z právních důvodů je vždy důležité místo, kde jsou data uložená. V Cloud Computingu ale díky principu distribuovaných serverů není často zjevné ani na jakém serveru a ve které zemi se data skutečně nacházejí. 17

Odborníci se shodují také na nutnosti vyšší regulace v oboru poskytování cloudových služeb a srovnávají tyto poskytovatele s bankovním sektorem, který je kvůli ochraně zákazníků přísně regulován [6]. Částečným řešením výše popsaných problémů může pro firmu být používání šifrování na straně klienta ještě před odesláním dat do cloudového úložiště. Takové šifrování umí jednoduše provádět programy, jako je například TrueCrypt, který je šířen jako opensource, a umožňuje zašifrovat soubory, aby byly přístupné pouze tomu, kdo zná příslušné heslo. Dalším doporučením může být přesunout do cloudu jen běžnou agendu a kritické činnosti a aplikace provozovat v uzavřené podnikové síti. Konečné rozhodnutí, zda cloud do firmy zavést či nikoliv, bude nakonec vždy nutně záležet na individuálním posouzení. Z hlediska bezpečnosti je nutné pro každou konkrétní organizaci zvážit všechny firemní potřeby a porovnat výhody a nevýhody, které přechod do cloudu přinese. 3.7 Google Apps Google Apps je balík online služeb od společnosti Google poskytovaný firmám a organizacím k provozu pod vlastní doménou. Zahrnuje základní služby Gmail, Google Kalendář, Google Disk, Google Dokumenty, Kontakty, Skupiny a Webové stránky. Kromě těchto základních služeb může správce systému aktivovat další služby od společnosti Google jako Blogger, Analytics, Google+ nebo komunikační nástroj Hangouts. Díky aplikaci Google Apps Marketplace je potom možné do systému implementovat také některou z mnoha aplikací od vývojářů třetích stran. Historie systému Google Apps se začala psát v únoru 2006, kdy Google představil službu Gmail For Your Domain, která umožnila majitelům domén používat vlastní e-mailové adresy a přitom mít k dispozici všechny výhody a funkce v té době velmi populárního Gmailu. V srpnu téhož roku Google rozšířil počet nabízených služeb pod vlastní doménou o Kalendář, Talk, Google Page Creator a igoogle a výsledný produkt přejmenoval na Google Apps For Your Domain 5. 5 Některé z těchto původních služeb už v současné době neexistují. Google je znám svým experimentováním v oblasti vývoje nových produktů a mnoho z nich po předchozím vyhodnocení po několika letech vývoje ukončí jako například v letošním roce službu igoogle nebo dříve službu Google Wave či oblíbený greader. Konec některých služeb bývá provázen protesty internetové komunity, která si na jejich používání již navykla. Skutečností je, že Google ukončené projekty nebo jejich části, které mají potenciál, zpravidla přetransformuje v nové služby, jako tomu bylo u ukončené aplikace Google Talk, ze které se v průběhu roku 2013 stala nová služba Hangouts. 18

Produkt je firmou Google nabízen v několika verzích. Verze Google Apps Standard Edition byla původně dostupná zdarma a limitována maximálním počtem 100 uživatelů, později byl tento počet snížen na 50 a ještě později na 10 uživatelů. Na konci roku 2010 Google ukončil možnost registrace této edice úplně a Google Apps se pro nové firemní zákazníky stal výhradně placenou službou. Uživatelé, kteří si již dříve před ukončením registrací verzi Standard Edition aktivovali, ji však mohou používat nadále bezplatně. Verze Google Apps for Business (dříve nazývaná Google Apps Premiere Edition) je nejčastěji používanou edicí, kterou podle vyjádření Googlu v současnosti používá téměř 5 milionů firem z celého světa [13]. Kromě komerčního použití nabízí Google balík Google Apps také ve verzích Google Apps for Non-profits pro neziskové organizace a Google Apps for Education (EDU), což je edice, která umožňuje školám získat a provozovat systém Google Apps zcela zdarma. Tabulka 1: Srovnání Gmailu a jednotlivých verzí Google Apps [14, vlastní úprava] Cena Google účet Gmail.com zdarma Google Apps pro firmy 4 za uživatele měsíčně Google Apps pro školy zdarma Vlastní doména pouze Gmail.com až 600 domén až 600 domén Maximální počet uživatelů Administrace Velikost e-mailové schránky 1 uživatel neomezeně neomezeně ne plná včetně dostribuované plná včetně distribuované 15 GB / uživatel 30 GB / uživatel 30 GB / uživatel Bez reklam ne ano ano Garance dostupnosti ne více než 99,9% více než 99,9% Sdílení kontaktů ne ano ano Správa mobilních zařízení Synchronizace s MS Outlook Úložiště pro dokumenty Google Úložiště Disk Google pro ostatní soubory Skupiny Google Groups Firemní funkce Google+ ne ano ano ne ano ano neomezeně neomezeně neomezeně 15 GB zdarma 30 GB na uživatele zdarma 30 GB na uživatele zdarma ne ano ano ne ano ano 19

3.7.1 Gmail Gmail (neboli Google Mail) je jednou z nejrozšířenějších a nejpoužívanějších služeb společnosti Google. Byl představen již 1. dubna 2004 a zpřístupněn na pozvánky 6 vybraným uživatelům. Od února 2007 byla potom spuštěna veřejná beta verze 7. Gmail je původně bezplatná e-mailová služba přístupná primárně přes webové rozhraní (tzv. webmail), ovšem podporuje i oba nejpoužívanější protokoly pro vzdálený přístup k poště POP3 8 a IMAP 9. V době svého spuštění nabídl Gmail e-mailovou schránku o velikosti 1 GB úložného prostoru, což výrazným způsobem posunulo v té době běžné standardy v řádech desítek maximálně stovek megabytů. Gmail je od samého počátku také stěžejní aplikací systému Google Apps, kde v současné době nabízí svým uživatelům 30 GB úložného prostoru oproti freemailové verzi s 15 GB. Od roku 2013 je v rámci sbližování jednotlivých služeb toto úložiště společné pro Gmail, Google Disk a fotografie ze sociální sítě Google+ a každý uživatel si může podle svých potřeb zvolit, kterými službami a v jaké míře bude přidělený prostor využívat. Hlavní funkce a vlastnosti Gmail je průběžně stále vyvíjen, některé funkce do něj vývojáři přidávají a jiné naopak mizí. Je také trochu odlišný od ostatních webových e-mailů. Pro tyto dva důvody si Gmail oblíbily stovky milionů uživatelů z celého světa, ale objevuje se také početná skupina kritiků a těch, kteří si na odlišnou práci s e-maily a časté změny nechtějí zvykat [15]. Mezi jeho klíčové funkce patří především seskupování e-mailů do konverzací. E-maily, které se týkají stejného tématu, jsou zobrazovány najednou, podobně jako je tomu v komunikačních programech typu instant messaging. Dále je to používání tzv. štítků místo klasických složek. Štítky mají oproti složkám tu výhodu, že jeden e-mail můžeme zároveň označit více štítky, např.: faktury, software. Třetí zvláštností je použití tlačítka Archivovat. V Gmailu se vyřízené zprávy zpravidla nemažou, ale přesouvají z Doručené pošty do složky Všechny zprávy, kde se oproti běžné zvyklosti hromadí společně archivní e-maily 6 Pozvánky jsou oblíbený způsob společnosti Google jak přizvat k testování nové služby odborníky z internetové komunity a vybrané uživatele, kteří jejím používáním a následnou zpětnou vazbou pomáhají vylepšit a odladit službu před jejím zpřístupněním veřejnosti. 7 Beta verze je stav programu, aplikace nebo služby, která má již odladěnu většinu funkcí, avšak stále se v ní mohou vyskytovat chyby a nemusí být za všech okolností stabilní. Veřejně bývá zpřístupněna z důvodu betatestu tedy bezplatnému otestování produktu samotnými uživateli. 8 POP3 (Post Office Protocol) protokol pro stahování pošty z poštovního serveru 9 IMAP (Internet Message Access Protocol) modernější protokol pro vzdálený přístup k poště 20

přijaté i odeslané na jednom místě. Díky těmto odlišnostem od běžného pojetí e-mailu je nutné zmínit, že s Gmailovou schránkou se pracuje nejlépe v jejím přirozeném prostředí, tedy přes webové rozhraní nebo nativní aplikaci pro mobilní OS Android či ios. Používání klientských e-mailových aplikací typu Microsoft Outlook nebo Mozilla Thunderbird není příliš vhodné a mohou se objevit komplikace při synchronizaci e-mailů a složek. Obrázek 4: Prostředí webového rozhraní Gmailu [16, vlastní úprava] Ochrana proti spamu Ochrana proti nevyžádané poště neboli spamu je u Gmailu na velmi dobré úrovni [17]. V případě migrace z některého jiného poštovního systému na Google Apps se v prvních dnech čas od času objeví v doručené poště nějaký nevyžádaný e-mail, díky rychle se učícím schopnostem gmailových filtrů je však označování spamů po krátké době mnohem přesnější. Pokročilé možnosti správy antispamových filtrů má v Administrátorské konzoli k dispozici správce systému Google Apps. Další funkce a možnosti Gmail má velké množství pokročilých funkcí, jako je vyhledávání pomocí operátorů nebo tvorba automatických filtrů pro příchozí zprávy. Další funkce je možné do Gmailu přidávat z Laboratoře, což je místo, kde jsou umístěny experimentální funkce vytvořené různými autory. 21

V poslední době se jednotlivé aplikace z balíku Google Apps více sbližují a propojují, a tak lze v Gmailu najít integrovaný komunikační nástroj Hangouts, doručené přílohy je možné kliknutím ukládat přímo na Google Disk nebo je upravovat ve službě Dokumenty. Každý e-mail lze také ihned propojit s Kalendářem nebo s aplikací Úkoly. 3.7.2 Kalendář Google Kalendář je webová aplikace určená pro správu a organizaci času. Spuštěna byla v dubnu roku 2006 a beta verzi opustila až v červnu roku 2009. Každý uživatel s účtem u společnosti Google může díky této aplikaci rychle a přehledně plánovat schůzky a události ve svém životě, ovšem skutečně plné využití tato služba najde až při jejím použití v rámci systému Google Apps. Kalendáře uživatelů i jednotlivé události je možné sdílet, a to buď zcela veřejně, nebo jen s určitými osobami uvnitř organizace i mimo ni. V praxi je tak možné vytvořit v rámci jedné firmy více kalendářů například pro jednotlivé pracovní týmy a udělit oprávnění k přístupu vybraným osobám. Pro plánování schůzek managementu je potom velice snadné sdílení kalendáře s asistentkou nebo jinými kolegy. Kalendáře je možné kromě sdílení také importovat nebo exportovat ve formátu ical nebo CSV. Obrázek 5: Google Kalendář [18, vlastní úprava] 22

Stejně jako u Gmailu a ostatních služeb Googlu funguje u Kalendáře tzv. Push synchronizace. V případě, že dojde ke změně nebo vytvoření nové události, jsou na tuto situaci automaticky ihned upozorněna další zařízení daného uživatele, např. mobilní telefon nebo tablet, a dojde okamžité k synchronizaci. Součástí webové aplikace Google Kalendáře je také funkce Tasks neboli Úkoly. Tato funkce umožňuje vytvářet seznam úkolů a ve spojení s kalendářem stanovit datum jejich požadovaného splnění. Další funkce nebo widgety 10 je možné do Kalendáře dodat podobně jako v Gmailu prostřednictvím Laboratoře. 3.7.3 Dokumenty Služba Dokumenty Google je webový způsob řešení kancelářských programů pro práci s texty, tabulkami a prezentacemi. V laboratoři Google se tato aplikace objevila v červnu roku 2006 a v únoru 2007 již byla součástí balíku Google Apps. Obrázek 6: Ukázka tvorby Google Dokumentu [19, vlastní úprava] 10 Widget nebo gadget je malý ovládací prvek nebo miniaplikace, která přidává systému nebo aplikaci nějakou specifickou funkci. Widgety se v současné době často používají ve webových aplikacích a mobilních operačních systémech. Jejich pomocí si může uživatel obohatit hlavní aplikaci o některou přídavnou funkci, která by ostatním přišla zbytečná nebo by její přítomnost rušila. 23

Google Dokumenty umožňují přímo ve webovém prohlížeči rychle vytvořit jakýkoliv z běžně používaných kancelářských souborů. Na výběr jsou základní formáty Dokument, Prezentace, Tabulka, Formulář a Nákres a díky technologii Google Apps Script 11 je možné Dokumenty rozšířit o další aplikace jiných vývojářů či si vytvořit aplikaci vlastní. Google Dokumenty také umí otevírat soubory vytvořené v kancelářském balíku Microsoft Office. Podobně jako události u kalendáře lze i dokumenty sdílet s dalšími osobami nebo spolupracovníky. Na jednom dokumentu nebo tabulce může pracovat i několik uživatelů současně, přičemž spolu mohou komunikovat prostřednictvím integrovaného chatu. Aktuální změny každého uživatele jsou v dokumentu barevně označeny, takže lze snadno rozpoznat, kdo v jaké části dokumentu právě pracuje. Dokumenty podporují verzování souborů, v případě nutnosti je tedy možné vrátit se k některé ze starších verzí upravovaného souboru. V rámci větší integrace a propojování jednotlivých služeb se dříve samostatná aplikace Dokumenty nyní postupně stává součástí další uvedené služby Google Disk. 3.7.4 Disk Nejnovější, ale svým významem velmi důležitou službou v systému Google Apps je Google Disk (anglicky Google Drive). Tato služba byla spuštěna teprve v dubnu roku 2012 a společnost Google tím konečně získala vlastní cloudové úložiště a mohla začít v této oblasti konkurovat již delší dobu zavedeným úložištím, jako byl Dropbox nebo Microsoft SkyDrive [20]. Google Disk datově propojil ostatní aplikace platformy Google Apps do jednoho centrálního úložiště a umožňuje každému uživateli využít až 30 GB prostoru podle svého uvážení. V případě, že je základní kapacita Disku pro uživatele nedostačující, je možné další prostor dokoupit. 11 Google Apps Script je skriptovací programovací jazyk založený na JavaScriptu vytvořený pro vývoj aplikací v cloudovém prostředí Google Apps. 24

K Disku je možné přistupovat tradičně prostřednictvím webového prohlížeče, nebo je možné do počítače nainstalovat desktopovou aplikaci Google Disk pro PC/Mac. Tato klientská aplikace vytvoří v adresářové struktuře počítače složku Google Disk, do které přenese všechny soubory a složky z cloudového úložiště, a v případě jakékoliv změny nebo nahrání nového souboru provádí okamžitou synchronizaci. Takto synchronizováno s jedním úložištěm může být několik různých zařízení pracovní počítač, notebook, tablet, mobilní telefon a uživatel tak má své dokumenty v aktuální podobě neustále k dispozici. Obrázek 7: Webové rozhraní Google Disk [21, vlastní úprava] Soubory i složky umístěné v úložišti je možné sdílet s jedním nebo více spolupracovníky. Google Disk rozlišuje tři úrovně oprávnění. První, s výhradními právy k souboru, je jeho vlastník, dále uživatel, který může daný soubor prohlížet a poslední je uživatel, kterému je uděleno právo soubor upravovat. 3.7.5 Kontakty Google Kontakty jsou více než samostatnou aplikací, dnes už spíše nástrojem integrovaným do služby Gmail. Umožňují uživateli jednoduše spravovat adresář s telefonními čísly, e-maily a dalšími kontakty. Kontakty je možné třídit do skupin a systém Google Apps podporuje import a export kontaktů ve formátech CSV a vcard pro přenos ze systémů Outlook, Hotmail nebo Apple Address Book. 25

V současné době dochází k propojování Kontaktů se sociální sítí Google+. V den psaní těchto řádků právě Google představil novinku v podobě globálního adresáře, který bude přístupný všem uživatelům Gmailu, a bude v něm možné nalézt e-mailový kontakt na všechny uživatele sítě Google+, kteří si v nastavení svého zabezpečení tuto možnost aktivují. Na mobilních zařízeních s operačním systémem Android se aplikace pro správu kontaktů jmenuje Lidé a i zde funguje push synchronizace, díky které se přidání nového kontaktu nebo změna ihned synchronizuje mezi všemi zařízeními daného uživatele. 3.7.6 Webové stránky Služba Webové stránky, někdy označovaná jako Weby Google (v angličtině Google Sites), je webová aplikace, která slouží jako nástroj pro jednoduché vytváření webových stránek systému Google Apps. Weby Google obsahují množství šablon od různých tvůrců, které lze velmi rychle použít a naklikat si během chvíle vlastní webovou stránku. Své využití najdou Weby Google především jako firemní wiki portály. V současné době jsou Weby Google nejméně vyvíjející se službou z balíku Google Apps, což dává tušit, že je možná v budoucnu stihne stejný osud jako služby Google Wave nebo Google Talk a budou tak buď zcela zrušeny, nebo se jejich část přetransformuje na nějakou zcela novou službu. 3.7.7 Google+ Google+ je sociální síť, kterou Google spustil v červnu roku 2011 a stal se tak první skutečnou konkurencí pro v té době již zavedené a uživatelsky oblíbené služby Facebook a Twitter. Součástí Google Apps je Google+ od října 2011. V současnosti má Google+ 540 milionů uživatelů a je tak po Facebooku druhou nejpoužívanější sociální sítí na světě [22]. Na Google+ jsou přátelé organizováni do tzv. kruhů (Circles). Každý uživatel si své přátele, známé a spolupracovníky rozčlení do svých kruhů, což mu později dovolí lépe cílit sdílené informace a také zachovat si vyšší míru soukromí. V Google+ je integrován také další nástroj pro komunikaci Hangouts, díky kterému je možné provozovat tzv. setkání, což jsou skupinové videochaty mezi přáteli či spolupracovníky. Obdobou facebookového tlačítka To se mi líbí je v Google+ tlačítko +1. 26

3.7.8 Hangouts Již zmiňovaná služba Hangouts (setkání) je nový nástroj společnosti Google, umožňující tzv. instant messaging neboli chatovou komunikaci v reálném čase napříč jednotlivými službami. Google Hangouts byly představeny teprve v květnu roku 2013 a nahradily tak původní komunikační nástroj Google Talk. Nástroj Hangouts je integrován do dvou aplikací, ve kterých uživatelé tráví nejvíce času: v Gmailu a Google+, k dispozici je také doplněk pro internetový prohlížeč Google Chrome, který uživateli nabídne nepřetržité notifikace a možnost odesílat zprávy přímo z hlavního panelu desktopového systému. K dispozici je také mobilní aplikace pro operační systémy Android a ios, která nyní nabízí také integraci SMS zpráv, a umožňuje uživateli mít veškerou svou komunikaci pohromadě na jednom místě. 3.7.9 Další služby Google Apps Systém Google Apps umožňuje správcům firemních účtů aktivovat svým uživatelům ještě další služby a aplikace. Z velkého množství nabízených služeb patří mezi ty důležitější například Google Analytics, což je služba, která ve spojení s určitou webovou stránkou dokáže generovat jejímu provozovateli detailní statistiky návštěvnosti a provozu. Dále potom nástroj Google Chrome Sync, který umožní uživatelům systému Google Apps používajícím prohlížeč Google Chrome synchronizovat záložky, historii, rozšíření a nastavení mezi více počítači nebo dalšími zařízeními. Firemní správce systému Google Apps může svým uživatelům také aktivovat přístup k internetovému obchodu Chrome pro PC nebo Play pro OS Android, kde potom mohou do svých zařízení stahovat bezplatné aplikace a rozšíření. Pokud správce aktivuje také službu Google Wallet (Peněženka Google), mohou si uživatelé systém spárovat s platební kartou a nakupovat a stahovat do svých zařízení také placené aplikace, knihy nebo hudbu. V systému Google Apps je již v současnosti integrována většina služeb, které firma Google provozuje, aktivovat uživatelům lze tedy například účet pro YouTube, webové album Picasa nebo blogovací systém Blogger. V případě, že by organizace zjistila, že pro své vlastní specifické účely nemůže využít žádnou z aplikací dostupných v systému Google Apps, může díky platformě 27

Google App Engine 12 prostředí Google Apps. (GAE) vytvořit svou vlastní aplikaci a umístit ji do firemního 3.7.10 Mobilní aplikace a přístup Společně s pojmy Cloud Computing, Big Data a virtualizace jsou mobilní zařízení a mobilní přístup k aplikacím a datům dalším z často skloňovaných pojmů ve světě IT v posledních letech. Díky velkému rozšíření chytrých mobilních telefonů a tabletů především s operačními systémy Android a ios a také standardu v podobě paušálního datového mobilního tarifu je běžné, že uživatelé chtějí mít přístup ke svým datům a firemním aplikacím také přes tato zařízení. To bývá realizováno buď přes mobilní webový prohlížeč, lépe však prostřednictvím nativní aplikace vytvořené přímo pro platformu daného zařízení [34]. Google Apps nabízí nativní aplikace klíčových služeb pro obě nejrozšířenější platformy Android a ios. Pro ostatní minoritní mobilní operační systémy, jako je například BlackBerry, jsou k dispozici speciálně upravené webové aplikace optimalizované pro mobilní zařízení. Uživatelé systému Google Apps využívající mobilní platformu Windows Phone mohou od ledna 2013 používat díky nástroji Google Sync nativní aplikace předinstalované v jejich mobilním operačním systému. Obrázek 8: Gmail přes nativní android aplikaci (vlevo) a prostřednictvím mobilního webového prohlížeče (vpravo) [vlastní úprava] 12 Google App Engine je platforma pro vytváření webových aplikací a služeb založená na jazyku Java v prostředí systému Google Apps. 28

Jak je zřejmé, přístup ke službám systému Google Apps je možný nezávisle na platformě používaného mobilního zařízení, nativní aplikace nabízejí však větší komfort než webový přístup. Zcela výsadní postavení mezi mobilními operačními systémy zaujímá OS Android, vlastněný a vyvíjený právě společností Google. Každé mobilní zařízení nebo tablet s Androidem je již předem připraveno na propojení s osobním účtem v systému Google nebo firemním účtem Google Apps a toto spojení zajistí svým uživatelům ten nejvyšší komfort při práci s firemními daty a aplikacemi. 3.8 Microsoft Office 365 Přímým konkurentem systému Google Apps, kterému byla věnována předchozí kapitola, je firma Microsoft a její produkt Office 365. Jedná se opět o balík cloudových služeb především typu Groupware a kancelářských aplikací, nabízených formou ročního předplatného. V současné době prochází produkt Office 365 poměrně bouřlivým obdobím, kdy dochází k úpravám licenční politiky, změnám modelů předplatného, a dokonce i změnám názvů jednotlivých aplikací [23]. Základními pilíři balíku Office 365 jsou osvědčené služby a aplikace Microsoftu z desktopové počítačové éry implementované do cloudového prostředí. V Office 365 tak lze nalézt poštovní a groupware server Exchange, kancelářské aplikace Word, Excel, PowerPoint, OneNote, Outlook, nástroj pro vytváření webových stránek SharePoint a další služby a aplikace, to vše propojené do jednoho společného datového úložiště OneDrive (původně SkyDrive). Produkt Office 365 přišel na trh později než konkurenční Google Apps a zpočátku musel dotahovat náskok Googlu v kvalitě nabízených služeb a uživatelského prostředí. Jeho výhodou však je, že uživatelé většinou znají aplikace, jako je Word, Excel nebo PowerPoint z desktopového prostředí. Přechod do takového cloudového prostředí tedy nemusí být pro uživatele příliš stresující. Firma Microsoft také z tohoto důvodu v rámci svých plánů předplatného nabízí i modely, které firmám a organizacím umožní vhodně nakombinovat licence pro webové i klasické desktopové aplikace. V současné době je produkt Office 365 nabízen ve třech modelech pro malé a středně velké firmy a ve třech modelech pro velké podniky. 29

Tabulka 2: Srovnání plánů a cen služeb Office 365 [24, vlastní úprava] Cena bez DPH Maximální počet uživatelů Hostovaný e-mail na vlastní doméně, sdílené kalendáře a 50 GB úložného prostoru na uživatele Úložiště OneDrive Weby služby SharePoint Office 365 Small Business 4,10 za uživatele měsíčně Office 365 Small Business Premium 10,40 za uživatele měsíčně Office 365 Midsize Business 12,30 za uživatele měsíčně 25 uživatelů 25 uživatelů 300 uživatelů ano ano ano 25 GB na uživatele zdarma 25 GB na uživatele zdarma 25 GB na uživatele zdarma ano ano ano Garance dostupnosti 99,9% 99,9% 99,9% Office Online ano ano ano Mobilní aplikace ano ano ano Desktopové aplikace Integrace Active Directory ne Word, Excel, PowerPoint, Outlook, OneNote, Access, Publisher, Lync Word, Excel, PowerPoint, Outlook, OneNote, Access, Publisher, Lync, InfoPath ne ne ano Podobně jako u systému Google Apps jsou i u produktu Office 365 k dispozici zvýhodněné licence pro neziskový sektor a školství. Vzhledem k tomu, že Microsoft produkt Office 365 kombinuje s licencemi na desktopové aplikace, je systém Office 365 ve verzi Education k dispozici ve třech plánech A2 A4, kde nejnižší plán A2 je ekvivalentem produktu Google Apps for Education, je nabízen zcela zdarma, ovšem zároveň neobsahuje žádné desktopové aplikace. Vyšší plány A3 a A4 umožňují navíc školám pořídit si společně s Office 365 také levnější licence na desktopové kancelářské aplikace. 30

Tabulka 3: Srovnání plánů a cen služeb Office 365 pro školství [25, vlastní úprava] Office 365 Education A2 Office 365 Education A3 Office 365 Education A4 Cena bez DPH studenti: zdarma studenti: 2,40 za uživatele měsíčně studenti: 2,80 za uživatele měsíčně Hostovaný e-mail na vlastní doméně, sdílené kalendáře a 50 GB úložného prostoru na uživatele Úložiště OneDrive Weby služby SharePoint pedagogický sbor a zaměstnanci: zdarma pedagogický sbor a zaměstnanci: 4,30 za uživatele měsíčně Pedagogický sbor a zaměstnanci: 5,70 za uživatele měsíčně ano ano ano 25 GB na uživatele zdarma 25 GB na uživatele zdarma 25 GB na uživatele zdarma ano ano ano Office Online ano ano ano Mobilní aplikace ne ano ano Garance dostupnosti ne 99,9% 99,9% Aplikace Office Pokročilé funkce pošty Centrum služby ediscovery ne předplatné až pro 5 PC/Mac na jednoho uživatele předplatné až pro 5 PC/Mac na jednoho uživatele ne ano ano ne ano ano Hlasové volání ne ne ano 3.8.1 Office Online Office Online (dříve Office Web Apps) je označení balíku kancelářských aplikací, které Microsoft převedl do cloudového prostředí a nabízí je ve službě Office 365. Vzhledem k tomu, že se s těmito aplikacemi již desítky let setkávají žáci na základních školách a jejich všeobecná známost je zřejmá, nebudou zde jednotlivé aplikace popisovány tak důsledně, jako tomu bylo u aplikací systému Google Apps. Microsoft do prostředí Office 365 umístil všechny své desktopové kancelářské aplikace. Základem je nejznámější a nejpoužívanější textový procesor Word, jehož první 31

verze pro operační systém DOS vznikla již v roce 1983 [26]. Společně s ním lze v Office Online najít také tabulkový kalkulátor Excel, program na tvorbu prezentací PowerPoint a elektronický zápisník OneNote. Microsoft již od verze 2007 vybavil všechny své desktopové produkty z řady Office novým navigačním rozhraním v podobě pásu karet nazývaného Ribbon. Mnoha uživatelům, zvyklým po dlouhé roky na jednotný vzhled aplikací od Microsoftu, dělá nový způsob navigace stále potíže, nicméně Ribbon je zde s uživateli již více než 7 let, a tak je jistě dobrým rozhodnutím, že jej Microsoft integroval i do webových aplikací a uživatelé tak mají k dispozici téměř stejné prostředí jako v desktopové aplikaci [27]. Obrázek 9: Aplikace World Online [28, vlastní úprava] Všechny webové aplikace používají standardní formáty souborů, takže je možné k souborům bez problémů přistupovat a editovat je přes webové i desktopové aplikace. Také u aplikací Office 365 existuje možnost kooperace na jednotlivých dokumentech a jejich sdílení prostřednictvím úložiště OneDrive. Další aplikací známou z desktopového prostředí je webový poštovní klient Outlook společně s aplikacemi Kalendář a Lidé, jejichž princip a funkčnost je totožná se stejnojmennými aplikacemi z konkurenčního prostředí Google Apps. 32

3.8.2 SharePoint Microsoft SharePoint je služba Microsoftu umožňující uživatelům jednoduše vytvářet, publikovat a spravovat veřejné webové stránky nebo týmové weby. Tvorba nového webu probíhá s použitím šablon pomocí inteligentního WYSIWYG 13 editoru a vytvoření nové webové stránky tak nezabere více než několik minut bez nutnosti znalosti jazyka HTML. SharePoint není jen služba pro vytváření jednoduchých webových stránek, ale jedná se o ucelenou platformu nástrojů, která umožňuje týmovou spolupráci s dokumenty, správu obsahu, analýzy, kompozice a vývoj podnikových aplikací. Obrázek 10: Tvorba nového webu prostřednictvím WYSIWYG editoru ve webové aplikaci SharePoint [28, vlastní úprava] 3.8.3 OneDrive Microsoft OneDrive (dříve SkyDrive) je cloudové úložiště spojující služby a aplikace napříč systémem Office 365. Poprvé bylo spuštěno již v roce 2007 a do služby Office Web Apps bylo integrováno v roce 2010. Služba OneDrive v současné době nabízí zdarma pro nové uživatele úložný prostor 7 GB, který si mohou studenti zdarma navýšit o další 3 GB. Uživatelé, kteří si službu zřídili do 22. dubna 2012, mají na omezenou dobu k dispozici úložiště o výši 25 GB. Další prostor je možné dokoupit v plánech +50 +100 +200 a +500 GB. 13 WYSIWYG je akronymem z anglických slov What you see is what you get a označuje způsob tvorby především textů, webových stránek a aplikací způsobem, kdy je při tvorbě zobrazena stejná stránka jako je výsledná verze dokumentu. 33

K úložišti lze přistupovat prostřednictvím webového prohlížeče, nebo je možné pomocí konektoru službu integrovat s desktopovým operačním systémem nebo mobilními platformami. 3.8.4 Další služby Office 365 Dalším důležitým nástrojem systému Office 365 je Microsoft Lync. Lync je komunikační nástroj, ovšem nejedná se o aplikaci, ale o platformu se širokou paletou funkcí. Správcům a uživatelům systému Office 365 Lync umožňuje komunikovat prostřednictví textových zpráv (Instant Messaging), hlasovým voláním (VoIP 3 ), pořádat videokonference, sdílet aplikace a plochu počítače či přenášet soubory. Lync podporuje také používání klientských aplikací třetích stran, pomocí protokolu XMPP nebo SIPE pluginu lze používat aplikace jako Miranda IM nebo Jabber. Díky převzetí komunikačního nástroje Skype společností Microsoft v roce 2011 je tato služba nyní také integrována v aplikacích systému Office 365. Kromě svého komunikátoru nabízí Microsoft také možnost propojit své uživatele s konkurenčními službami a přidat do chatování přátele z Facebooku nebo kontakty z Googlu. Microsoft nabízí také možnost rozšířit stávající aplikace využitelné v prostředí Office 365 o aplikace a doplňky třetích stran prostřednictvím tržiště Office 365 Marketplace. 3.8.5 Mobilní aplikace a přístup Stejně jako systém Google Apps je i Microsoft Office 365 připraven pro provoz na mobilních telefonech a tabletech. Aplikace Office Mobile je k dispozici pro všechny běžně používané mobilní platformy, nejvyšší míry integrace a spolupráce potom dosáhnou uživatelé s mobilním operačním systémem Windows Phone, který je vyvíjen právě společností Microsoft. 34

3.9 Další nástroje a on-line služby využitelné ve vzdělávání Cloud Computing je zajímavé řešení pro vzdělávací oblast. V následujících kapitolách budou podrobně popsány jeho možnosti využití právě pro výuku a vzdělávání. Na tomto místě budou krátce uvedeny některé další on-line nástroje a aplikace, které mohou být pro ICT metodiky a učitele (nejen předmětu ICT) zajímavé a přínosné, a mohou možnosti Cloud Computingu ve vzdělávání doplnit a rozšířit. Nejpoužívanější elektronický systém na podporu vzdělávání se nazývá Moodle a k červnu roku 2013 jej používalo více než 70 milionů uživatelů, kteří byli zaregistrování v téměř 7,5 milionech kurzů [29]. Moodle je akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment, což lze do češtiny přeložit jako modulární objektově orientované dynamické prostředí pro výuku. Jedná se o volně stažitelný systém šířený pod licencí GNU, který je vytvořen ve skriptovacím jazyku PHP a pro uložení dat využívá také volně šiřitelný databázový systém MySQL (případně i jiná databázová řešení). Celý systém ve formě php skriptů lze stáhnout ze stránek http://www.moodle.org a pomocí průvodce nainstalovat na jakýkoliv webový server. Obrázek 11: Ukázka skutečného kurzu v e-learningovém systému Moodle [30, vlastní úprava] 35

Základem Moodlu jsou tzv. kurzy, což jsou online třídy, které pro své studenty zakládá lektor vyučující. V kurzech se již naplno projevuje modularita systému, protože v nich lze pomocí příslušných modulů provádět velké množství činností. Učitel může v kurzu zpřístupnit žákům studijní materiály ve formě HTML stránek, dokumentů, prezentací nebo flashových animací. Další důležitou funkci přináší modul úkoly, umožňující vyučujícím zvolit datum a čas, dokdy má být zadaný úkol od studentů odevzdán a formu jeho odevzdání. Díky sociálním prvkům a propojení systému jsou studenti po svém přihlášení o nových úkolech informováni a vyučující je zase obeznámen se stavem odevzdaných prací, které může ohodnotit nebo vrátit k přepracování. Moodle nabízí také propracovaný modul testy, kde může vyučující vybírat z velkého množství různých typů testových úloh, sestavovat z nich celé testy a ty na předem stanovený čas testování zpřístupnit studentům. Otázky je možné každému účastníkovi náhodně kombinovat, změnit jejich pořadí a znesnadnit tak opisování. Po odeslání jsou testy systémem automaticky vyhodnoceny. V každém kurzu mohou být vložena diskusní fóra, slovníky, databáze, ankety a další funkce. To vše ve spojení s volnou dostupností a možností libovolně nastavit vzhled Moodle a zcela jej tak integrovat například do webových stránek školy nebo univerzity dělá z Moodlu jeden z nejkvalitnějších on-line nástrojů využitelných ve vzdělávání. V ČR ho využívá řada základních, středních i vysokých škol a pro výuku učitelů a hodnotitelů také například středisko pro organizaci a hodnocení státní maturity CERMAT [31]. Dalším nástrojem využitelným ve vzdělávání je webová aplikace Prezi, která je dostupná ve verzi Prezi for Education zdarma na http://www.prezi.com. Prezi je původně prezentační nástroj, který je založený na principu myšlenkových map. Vychází ze skutečnosti, že řadu problematik nelze zobrazit lineárně na stránkách běžné prezentace. V Prezi lze tvořit na jednom nekonečně rozlehlém plátně řadu snímkům podobných oblastí s libovolnými texty a obrazy, které lze potom na principu myšlenkových map libovolně propojovat. Prezi není jen nástroj na vytvoření efektní prezentace. Na jednom projektu může spolupracovat více uživatelů, tedy například celá třída, nebo na větším projektu dokonce celá škola a projekty je potom možné sdílet a prezentovat kdykoliv a kdekoliv. Z mnoha dostupných online aplikací je zajímavá také služba Glogster, umožňující učitelům vytvořit a sdílet interaktivní multimediální výukové materiály nebo Voxopop e-learningový audio nástroj, který umožňuje nahrávání a sdílení krátkých hlasových vzkazů a poznámek v různých jazycích. 36

4 Zavádění Cloudu do prostředí střední školy 4.1 Analýza současné situace Škola, do jejíhož prostředí byl podle této práce implementován Cloud Computing, je soukromá střední škola s 250 žáky denního a kombinovaného studia v 18 třídách. Zaměstnance školy tvoří 25 pedagogických a 12 nepedagogických a administrativních pracovníků. Základ technologické infrastruktury školy představuje skupina 5 fyzických serverů, z nichž jeden pomocí virtualizačního nástroje VMware ESXi hostuje dva virtuální servery. Tyto servery zajišťují následující funkce a služby: Server č. 1 primární doménový řadič (PDC) Operační systém: Windows 2008 Server Hlavní server školy zajišťuje pomocí Active Directory správu uživatelů a počítačů v doménové síti, dále slouží jako souborový, tiskový a lokální DNS server. Server č. 2 poštovní a groupware server Operační systém: Windows 2003 Server Stávající řešení pro elektronickou poštu a spolupráci založené na komerčním produktu IceWarp Server 10. Server č. 3 aplikační a databázový server Operační systém: Windows 2003 Server Tento server obsahuje síťové aplikace pro chod školy a školní jídelny a jejich databáze. Server č. 4 terminálový server Operační systém: Windows 2008 Server Terminálový server umožňuje pomocí služby Terminal Services vzdálený přístup a práci učitelů a žáků na 45 tenkých klientech ve dvou počítačových učebnách. Server č. 5 webový server Operační systém: Linux Ubuntu 12.04 37

Webový server nabízí vlastní hosting pro 5 webových prezentací školy a dalších vzdělávacích projektů včetně dvou e-learningových center založených na systému Moodle. Server č. 6 - firewall Operační systém: Linux Ubuntu 12.04 Server na rozhraní sítě poskytovatele internetového připojení (ISP) a vnitřní sítě školy rozdělené podle adresace na tři fyzické podsítě: učitelskou, studentskou a Wi-Fi síť. Impulzem k realizaci projektu byl především blížící se konec životnosti již zastaralého serveru č. 2, jehož chod už nebyl zcela spolehlivý, a bylo nutné v předstihu naplánovat jeho výměnu nebo jiné řešení jím zajišťovaného poštovního a groupware systému. Stávající řešení IceWarp Server 10 je komerční nástroj pro elektronickou poštu a spolupráci, vyvíjený firmou IceWarp Ltd již od roku 1999, který ve světě využívá více než 30 milionů uživatelů na téměř 35 000 serverech [32]. Na škole je tento systém nasazen od roku 2002, kdy byl provozován pod názvem Merak Mail Server. Kromě nevyhovujícího hardwaru serveru byly druhým důvodem pro úvahy o náhradě stávajícího řešení také zvyšující se licenční poplatky za provoz jednotlivých modulů produktu IceWarp, aktualizace a technickou podporu, které pro tuto konkrétní školní instalaci činily v posledním roce používání 14.000,- Kč. 4.2 Výběr vhodného řešení První variantou, kterou původně vedení školy kvůli zachování kontinuity upřednostňovalo, bylo ponechání současného řešení v podobě produktu IceWarp a pořízení nového fyzického serveru. Byly zpracovány dvě varianty na pořízení nového hardwaru, které podle parametrů serveru představovaly i s licencemi za operační systém náklady ve výši 51.000,- respektive 78.000,- Kč. Při uvažované životnosti serveru 8 let, předpokládaných cenách za licence k produktu IceWarp kolem 15.000,- ročně a odhadované ceně 6.000,- za elektrickou energii spotřebovanou serverem během jednoho roku potom vycházely přepočtené roční náklady na provoz serveru 27.000,- respektive 31.000,- při pořízení výkonnější varianty. Takové náklady se ukázaly pro vedení školy příliš vysoké, a proto se hledalo alternativní řešení, které by umožnilo se nákupu nového hardwaru zcela vyhnout. Firma 38

IceWarp již v té době nabízela kromě IceWarp Serveru také virtuální privátní produkt IceWarp Cloud, který umožňoval hostování vlastního poštovního systému na serverech poskytovatele, stále by však bylo nutné platit pravidelné licenční poplatky. Proto bylo rozhodnuto otestovat ve zkušebním provozu cloudové řešení od dvou hlavních poskytovatelů Google Apps a Microsoft Office 365. Obě řešení byla nyní dostupná i pro školy v ČR zcela zdarma. Oba dva systémy byly výše popsány v samostatných kapitolách teoretické části této práce. Není cílem této kapitoly nabídnout univerzální řešení problému, který ze systémů je lepší nebo vhodnější. Ačkoliv lze v odborných článcích nalézt podrobné srovnání těchto dvou produktů [33], žádné objektivní a univerzálně platné řešení neexistuje a konečné rozhodnutí bude vždy záležet na konkrétní situaci a také na subjektivních preferencích. V této kapitole proto budou uvedeny klady a zápory obou produktů a důvody, které vedly k pořízení vybraného řešení pro konkrétní případ popisovaný v této práci. Je důležité také upozornit, že oba dva systémy se stále vyvíjejí, a proto některé argumenty uvedené na tomto místě se mohou po čase jevit jako neopodstatněné. Google Apps Výhody jednoduché a intuitivní ovládání všech služeb a aplikací zcela nezávislé na platformě klienta nízké nároky na hardwarové vybavení blízké provázání jednotlivých aplikací snadná a přehledná správa v administrační konzoli nativní integrace s nejrozšířenějším mobilním OS Android [34] Nevýhody není zcela kompatibilní s dokumenty Office vytvořenými v desktopových aplikacích absence pokročilých funkcí v textovém editoru a tabulkovém kalkulátoru omezené možnosti použití služby Google Sites oproti Microsoft SharePoint 39

funkce uživatelské prostředí rozšíření příslušné mobilní platformy mezi uživateli administrace stabilita licenční politiky celkové skóre Office 365 Výhody stejné uživatelské rozhraní, na které jsou zvyklí uživatelé z desktopových aplikací MS Office možnost práce s dokumenty napříč platformami bez nutnosti konverze formátu možnost používání maker a dalších pokročilých funkcí v Office aplikacích silný nástroj SharePoint pro vytváření webových stránek a správu obsahu Nevýhody provázání a integrace jednotlivých aplikací nedosahuje úrovně Google Apps složitější uživatelské prostředí administračního rozhraní a některých aplikací vyšší nároky na hardwarové vybavení malé rozšíření mobilní platformy Windows Phone [34] časté změny licenční politiky, názvů služeb a produktů Tabulka 4: Porovnání dosaženého skóre podle požadovaných kritérií 30% 25% 20% 15% 10% Google Apps 8 9 9 9 8 8,6 Microsoft Office 365 9 8 3 7 7 7,1 Po zkušebním provozu obou dvou konkurenčních systémů jsou stanovena výběrová kritéria a těm přiřazeny příslušné váhy podle důležitosti každého kritéria. Jako klíčové kritérium pro rozhodování se ukázalo zastoupení příslušné mobilní platformy mezi 40

uživateli. Vedení školy i většina uživatelů používá na mobilních telefonech i tabletech operační systém Android a po představení možností systému Google Apps na těchto přístrojích se tento faktor stal rozhodujícím a pro implementaci byl zvolen systém Google Apps. 4.3 Plánování přechodu Po zvolení vhodného řešení cloudového poskytovatele je čas na přípravy a plánování harmonogramu přechodu na nový systém. Na tomto místě je potřeba se rozhodnout, zda zavedení systému Google Apps, konfiguraci, migraci dat a proškolení uživatelů zvládne škola s vlastními zdroji, nebo se obrátí na některou ze specializovaných firem, které se implementací systému Google Apps profesionálně zabývají. Třetí možností je, že škola využije kombinaci obou těchto postupů a specializovaná firma bude jen konzultantem a záložním řešením pro případ nečekaného problému. Zavedení systému Google Apps a přechod části školní infrastruktury do cloudu je projekt, který by měl být pečlivě naplánován a řízen. Je třeba připravit časový harmonogram samotného přechodu a všech dílčích činností, vybrat vhodný způsob zavedení nového systému a připravit a provést zaškolení uživatelů. Vhodným nástrojem pro vytvoření časového plánu je například program Microsoft Project, který umožní nadefinovat dobu trvání jednotlivých činností, stanovit jejich návaznost a milníky, kterých je potřeba v určitém čase dosáhnout. Alternativou k placenému Microsoft Project může být program OpenProj šířený zdarma jako open-source nebo online aplikace Gantter, kterou lze později integrovat přímo do prostředí Google Apps. Činnosti, které musí být provedeny a zohledněny v časovém plánu před provedením samotného přechodu na systém Google Apps: registrace žádosti o Google Apps for Education registrace musí být prvním krokem při zavádění systému Google Apps do školy. V současné době je již celý proces plně lokalizován do českého jazyka a registrační formulář je dostupný na adrese: http://www.google.cz/apps/intl/cs/edu/get_apps.html. Po odeslání žádosti si Google u nadřazené autority (v ČR je to Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy) ověří oprávněnost registrace a v případě schválení obdrží škola na e-mailovou adresu uvedenou při registraci informace o schválení a dalším postupu. 41

ověření vlastnictví domény po prvním přihlášení do systému Google Apps bude nutné ověřit, že doména, která bude pod systém Google Apps převáděna, je skutečně ve vlastnictví školy. K ověření je možné zvolit jeden z několika způsobů, například editaci DNS záznamů domény, nebo nakopírování HTML kódu do adresáře s webovou prezentací dané domény. Do systému Google Apps je možné převést i více domén. základní nastavení systému Google Apps mezi základní nastavení patří vložení profilových informací o škole, aktivace služeb, které škola bude chtít uživatelům zpřístupnit, nastavení časového pásma, způsobů zabezpečení a vlastních URL adres, které budou použity pro přístup k jednotlivým službám. Veškeré nastavení systému se provádí v administrační konzoli dostupné na adrese http://admin.google.com a je podrobněji popsáno v kapitole Správa systému Google Apps. vytvoření uživatelských účtů a skupin uživatele je možné do systému vložit ručně nebo použít hromadný import z původního systému v podporovaném formátu CSV. V obou případech je poté nutné v novém systému nastavit případné aliasy e-mailových schránek a přesměrování. nastavení jednotlivých služeb každá služba v systému Google Apps má své možnosti nastavení a již v tuto chvíli je vhodné projít a nastavit pro každou z nich příslušné předvolby. V Gmailu to bude především nastavení formátů jmen, povolení či zakázání protokolů POP3 a IMAP, zpřístupnění režimu offline a další globální nastavení platná pro všechny e-mailové schránky v organizaci. V tuto chvíli je také možné nastavit globální parametry aplikace Kalendář a připravit a nasdílet uživatelům veřejné a společné týmové kalendáře. Časový harmonogram zavádění významně ovlivní také způsob implementace nového systému. V odborných best practises jsou uváděny čtyři způsoby zavádění nových informačních systémů: souběžné zavádění, pilotní zavádění, postupné zavádění a nárazové zavádění. Vzhledem k vlastnostem a specifikám zaváděného systému, kdy je v den D v okamžiku přechodu nutné změnit nastavení DNS záznamů dané domény a tím přesměrovat veškerý provoz na systém Google Apps, se jeví jako optimální řešení aplikování nárazového zavádění. V úvahu připadá i pilotní nebo postupné zavádění v těch případech, kdy škola je rozdělena do více organizačních jednotek a vlastní více domén. 42

Potom je možné nejprve na nový systém převést jen jednu vybranou doménu a po důkladném otestování poté provést i migraci ostatních domén. Celý proces přechodu bude v tomto případě méně stresující a sníží se i riziko, že některá část systému nebo aplikace nebude fungovat správně. Vhodné je také na začátku zpřístupnit uživatelům jen základní služby systému Google Apps a teprve po nějaké době, až si uživatelé zvyknou na principy práce v novém systému, aktivovat postupně další služby. Obrázek 12: Časový harmonogram projektu vytvořený ve webové aplikaci Gantter [35, vlastní úprava] 4.4 Informování a školení uživatelů Budoucí uživatelé by měli být včas seznámeni s plánovanou změnou. Vzhledem k běžnému konzervatismu části uživatelů a jejich nechuti a neochotě k jakékoliv změně je vhodné pokusit se je pro změnu nadchnout. Ideální jsou ukázky předností nového systému, důraz na jednoduchost, uživatelskou přívětivost a praktický přínos pro jejich každodenní práci. Za tímto účelem je možné vytvořit informativní web, na kterém se budou postupně objevovat informace spojené s přechodem na nový systém, návody a tipy pro práci s novými aplikacemi. Na tomto webu se uživatelé sami dopředu seznámí s novým řešením, někteří se o něj budou i více zajímat, a to vše pomůže k tomu, aby uživatelé nový systém 43