Osekvenované genomy. Pan troglodydes, 2005. Neandrtálec, 2010



Podobné dokumenty
Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled

O původu života na Zemi Václav Pačes

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sekvenování genomů. Human Genome Project: historie, výsledky a důsledky. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Počátky sekvenování

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

GENETIKA. Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Základy genomiky. I. Úvod do bioinformatiky. Jan Hejátko

Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek

Bioinformatika. Jiří Vondrášek Ústav organické chemie a biochemie Jan Pačes Ústav molekulární genetiky

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Biotechnologický kurz. II. letní škola metod molekulární biologie nukleových kyselin a genomiky

Bioinformatika. hledání významu biologických dat. Marian Novotný. Friday, April 24, 15

V. letní škola metod molekulární biologie nukleových kyselin a genomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat AF MENDELU

Biotechnologický kurz. II. letní škola metod molekulární biologie nukleových kyselin a genomiky

Biotechnologický kurz. III. letní škola metod molekulární biologie nukleových kyselin a genomiky

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Bioinformatika je nová disciplína na rozhraní počítačových věd, informačních technologií a biologie. Bioinformatika zahrnuje studium biologických dat

Využití metod strojového učení v bioinformatice David Hoksza

Počítačové vyhledávání genů a funkčních oblastí na DNA

PŘEHLED SEKVENAČNÍCH METOD

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genomika rostlin. Jaroslav Doležel Laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i., Sokolovská 6, Olomouc

IV117: Úvod do systémové biologie

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Struktura a organizace genomů

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sekvenování nové generace. Radka Reifová

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Replikace, transkripce a translace

Molekulárně biologické metody princip, popis, výstupy

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Možné účinky XENOBIOTIK

(Prosinec 2010) sekvence trna kvasinky (80 bp) Gilbertova metoda lní DNA (16,5 kbp) 1983: sekvence bakteriofága T7 (40 kbp)

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Evoluční (populační) genetika Radka Reifová

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Exprese genetické informace

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

Exprese genetické informace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sekvenování nové generace. Radka Reifová

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

5. Sekvenování, přečtení genetické informace, éra genomiky.

Genetika zvířat - MENDELU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie

USING OF AUTOMATED DNA SEQUENCING FOR PORCINE CANDIDATE GENES POLYMORFISMS DETECTION

Centrální dogma molekulární biologie

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

První genomy vznik fúzováním malých kružnic DNA

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Struktura a funkce biomakromolekul

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Využití rekombinantní DNA při studiu mikroorganismů

Struktura biomakromolekul

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

(molekulární) biologie buňky

Metody molekulární biologie

Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely

Zaměření bakalářské práce (témata BP)

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Molekulární genetika

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie

Transkript:

GENOMOVÉ PROJEKTY

Osekvenované genomy Haemophilus influenze, 1995 první osekvenovaná bakterie Saccharomyces cerevisiae, 1996 první osekvenovaný eukaryotický organimus Caenorhabditis elegans, 1998 první osekvenovaný mnohobuňěčný organismus Drosophila melanogaster, 2000 Arabidopsis thaliana, 2000 Homo sapiens, 2001 - draft, 2004 - euchromatin, 2006 - complete Mus musculus, Oryza sativa, Takifugu rubripes, 2002. Pan troglodydes, 2005. Neandrtálec, 2010.

Příklady osekvenovaných genomů Prokaryota: E.coli Viry: SARS Rostliny: rýže (Oryza sativa, 2002), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana, 2000), kukuřice setá (Zea mays), topol chlupatoplodý (Populus trichocarpa, 2006), mech Physcomitrella patens (2008), vinná réva (Vitis vinifera, 2007), papája (Carica papaya, 2008), čirok (Sorghum bicolor, 2009) Hmyz: D. melanogaster (2000), komár Anopheles, včela medonosná (2004), bourec morušový (91% v 2004) Ryby: zebřička (Danio rerio), čtverzubec fugu (Takifugu rubripes, 2002), čtverzubec černozelený (Tetraodon nigroviridis, 2004) Obojživelnící: drápatka Xenopus tropicalis Ptáci: kur bankivský (Gallus gallus, 2004) Savci: myš (2002), skot, prase (2005), šimpanz (2005), pes (boxer)

Organismy s osekvenovanými genomy v prohlížeči genomů Ensembl

První genomové projekty - začátek éry genomiky 1977: první kompletní genom (virus) - bakteriofág phix174 Sanger et al., Nature 265, 687-695. 1995: první kompletní genom autonomního organizmu - bakterie Haemophilus infuenzae (1.38 Mb) Fleischmann et al., Science 269, 496-512. 1996: první eukaryotický organizmus - kvasinka Saccharomyces cerevisiae Goffeau et al., Science 274, 563-567.

Genomové projekty 1996: Saccharomyces cerevisiae (12 Mb/ 6548 genes) 1998: Caenorhabditis elegans (97 Mb/19 099 genů) 2000: Drosophila melanogaster (137 Mb/13 500 genů) Mus musculus (3 300 Mb) 2000: Arabidopsis thaliana (125 Mb/25 500 genů)

Jak zjistit stav genomových projektů http://www.genomesonline.org/cgi-bin/gold/index.cgi

Postup při přípravě genomového projektu 1. Volba genomu (druhu), vč. odhadu nákladů a možných přínosů vědeckých, ekonomických. 2. Stanovení sekvence a předání příslušnému sekvenačnímu centru (např. JGI Joint Genome Institute). 3. Genomová sekvence je zaznamenána na několika úrovních, DNA, protein, genová dráha, nebo komparativně.

Objem dat v databázích roste exponenciálně

Genome Sequencing Projects on GOLD October 2011, 10031 projects

Bacterial, Archeal, Eukaryal, Microbial

Funding Relevance of Bacterial Genome Projects

Hlavní databáze Genbank - sekvence DNA, veřejně přístupná SWISS-PROT - sekvence proteinů, popis funkce, struktury domén dbest - sekvence cdna z různých organizmů REBASE - restriktázy a metylázy PEDANT - kompletní nebo parciální sekvence genomů PDB - 3D koordináty makromolekulárních struktur

Databáze EMBL 1980, databanka nukleotidových sekvencí, zřízená Evropskou molekulárně biologickou laboratoří (EMBL - European Molecular Biology Laboratory) ve Velké Británii. Přístupná na stránkách Evropského institutu pro bioinformatiku (EBI - European Bioinformatic Institute) http://www.ebi.ac.uk. Databáze DDBJ 1984, shromažďuje data především z japonských výzkumů. Spravována Centrem informační biologie (CIB - Center for Information Biology, založen 1995 jako oddělení Národního genetického institutu) v Japonsku. Přístupná na adrese http://www.ddbj.nig.ac.jp/.

GenBank založena 1992. Databázi nukleotidových sekvencí spravuje Národní centrum biotechnologických informací (NCBI - National Center for Biotechnology Information). Přístupná na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/. Swiss-Prot a TrEMBL zřízená 1986 Švýcarským institutem pro bioinformatiku (SIB - Swiss Institute of Bioinformatics). Obsahuje aminokyselinové sekvence proteinů, přístupná na http://www.expasy.org/sprot/.

Množství molekulárně-biologických dat se zvyšuje tak rychle, že je nezbytné mít k dispozici prostředky, pomocí kterých můžeme k těmto datům snadno přistupovat. Existují tři prostředky na získávání informací, které jsou vstupním bodem do několika (až 80) integrovaných databází: Entrez vyvinut v NCBI, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/, SRS Sequence Retrieval System, vyvinut v EBI, http://srs.ebi.ac.uk/ DBGET/Link DB Integrated Database Retrieval System, vyvinut v Institutu pro chemický výzkum v Japonsku, http://www.genome.ad.jp/dbget/)

Nukleotidové sekvence můžeme pomocí počítačových analýz dále zpracovávat. Pomocí vhodného softwaru je možné identifikovat geny, jejich strukturu (exony a introny), nebo regulační oblasti (např. promotory, terminátory transkripce atd.). Na základě nalezených genů můžeme, opět s použitím vhodného softwaru, stanovit aminokyselinovou sekvenci proteinů kódovaných těmito geny a stanovit jejich základní charakteristiky (např. sekundární strukturu). Software vhodný k podobným analýzám je volně přístupný na Internetu např. na adresách http://www.ensembl.org nebo http://www.expasy.org.

Kromě výše zmíněné základní charakterizace lze také srovnávat nukleotidové sekvence různých buněk (organizmů, druhů atd.) mezi sebou, což je náplní komparativní (srovnávací) genomiky. Můžeme např. identifikovat rozdíly mezi genomy příbuzných druhů a určit tak jejich evoluční příbuznost.

Sekvenování lidského genomu

Sekvenování Stanovení pořadí bází v molekulách NK Dideoxy metoda terminace řetězce (Sanger a Barell, 1977) Metoda chemického štěpení (Maxam a Gilbert, 1977) Next generation sequencing: 454 pyrosekvenování, SOLiD, Solexa, Helicos, Ion-Torrent

Sekvenování dvou lidských genomů (automatické sekvenátory) stálo 300 milionů dolarů, každý chromozom se sekvenoval několik týdnů. Pyrosekvenovaný genom J. Watsona byl celý hotový za 2-3 týdny, celková cena 100 tisíc dolarů.

Sekvenování Dideoxy metoda terminace řetězce (Sanger a Barell, 1977) + -

Sekvenování Dideoxy metoda terminace řetězce - současnost

Automatické sekvenátory