INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ â Í S L O 1/2000 INVESTICE Litvínovsk visbreaker v provozu PORTRÉT Edmond Seghman AKTUÁLNÍ TÉMA PouÏívání olova a jeho vyfiazení z v roby autobenzínû INFORMACE Surfujte po internetu k nám FOTOREPORTÁÎ Setkání na Îofínû
INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ â Í S L O 1/2000 INVESTICE Litvínovsk visbreaker vprovozu PORTRÉT Edmond Seghman AKTUÁLNÍ TÉMA PouÏívání olova a jeho vyfiazení z v roby autobenzínû INFORMACE Surfujte po internetu k nám FOTOREPORTÁÎ Setkání na Îofínû â Í S L O 1/2000 OBSAH Table of Content 3 Slovo úvodem An Introductory Word Ing. Ivan Ottis pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Chairman of the Board and General Director EKONOMIKA 4 Litvínovsk visbreaker v provozu The Litvínov Visbreaker Unit Put into Operation 6 Zajímavá ãísla Interesting Figures FOKUS 7 Aktivnû v Evropském fóru petrolejáfiû Actively at the European Petroleum Forum 8 Ná portrét: Our Portrait: Edmond Seghman 10 Setkání na Îofínû Meeting at Îofín Impressum: MAGAZÍN informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s. Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. P.O.BOX 96, 278 01 Kralupy nad Vltavou ídí redakãní rada pfiedseda: Ing. Ale Soukup, CSc. vedoucí sekce vztahû s vefiejností Redakce: agentura Press In tel. / fax: 02-2494 7679 Fotografie: Drahomíra Srbová a archiv âeské rafinérské Grafika: Antonín Votroubek Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o. Uzávûrka: 6. bfiezna 2000 Magazín vychází ãtyfiikrát roãnû. Je distribuován zdarma. Pfietisk cel ch ãlánkû i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR - 8103 PETROLEUM 12 V voj kvality motorové nafty Diesel Oil Quality Development 14 Kaleidoskop zajímavostí Kaleidoscope FORUM 15 Kralupy Ïijí Dvofiákovou hudbou Kralupy Comes Alive with Dvofiák s Music 16 Most ve víru tance The Town of Most in the Whirl of Dancing 18 Surfujte po internetu k nám Let s Surf to âeská rafinérská on the Internet 19 Co o nás napsali v novinách What Newspapers Wrote about Us 2
1/2000 ÚVODNÍK VáÏení pfiátelé, rok 2000 znamená pro nás nejen v znamnou zmûnu letopoãtu, ale pfiedev ím fiadu v zev, které rok s dvojkou na poãátku staví pfied âeskou rafinérskou a obor, vnûmï pûsobí, i pfied celou âeskou republiku. V zvou âeské republice je pfiíprava na vstup do Evropské unie, coï pro v robce a distributory pohonn ch hmot znamená ukonãení v roby a prodeje olovnat ch benzínû a jejich náhradu bezolovnat mi motorov mi palivy. ZároveÀ je pfiipravována i aplikace vhodného aditivování tak, aby bezolovnaté pohonné hmoty mohli pouïívat i majitelé star ích automobilû s neupraven mi motory. Kvalita pohonn ch hmot a dal ích produktû je i jedním z hlavních cílû investiãního rozvoje na í spoleãnosti. V loàském roce âeská rafinérská ve své litvínovské rafinérii uvedla do provozu novou technologickou jednotku - visbreaker - a leto ní rok bude zásadní pro v stavbu fluidního katalytického krakování v kralupské rafinérii, která po svém uvedení do provozu v roce 2001 umoïní spolu s dal ími souvisejícími investiãními opatfieními splnit pfiísné kvalitativní parametry pohonn ch hmot, jeï jsou v Evropské unii pfiipravovány pro uvedení v platnost od roku 2005. Nové kapacity pfiinesou rovnûï zv ení objemu v roby hodnotn ch ropn ch produktû, vedle dal ích i zmínûn ch pohonn ch hmot, pfiedev ím benzínu. Tomu musí odpovídat i energická a flexibilní obchodní strategie, která osloví vût í mnoïinu zákazníkû neï dosud a poskytne v em vût í rozsah a kvalitu sluïeb. Toto je v zva pro cel kolektiv âeské rafinérské. V zvy a jejich naplàování jsou hybnou silou v voje. Vûfiím proto, Ïe na- e spoleãnost tyto v zvy pfiijme a naplní ke spokojenosti akcionáfiû, zákazníkû, zamûstnancû a obyvatel regionû, ve kter ch âeská rafinérská pûsobí. Dear Friends, Seen from our perspective, the year 2000 marks not only a major change of date but also poses a number of challenges to âeská rafinérská, to the industrial branch it is engaged in as well as to the whole Czech Republic. One challenge facing the Czech Republic is the preparation for its accession to the European Union. This brings to fuel producers and distributors the task of terminating the production and sales of leaded petrols and replacing them with unleaded fuels. Also under preparation is the application of a suitable additive to make unleaded fuels usable also for the owners of older cars with unadjusted engines. The quality of fuels and other products is one of the main concerns of our company s investment development programme. Last year, âeská rafinérská s Litvínov refinery launched into production a new technology unit - visbreaker. This year will be crucial for the construction of a fluid catalytic cracking unit in the Kralupy refinery. After commissioning in the year 2001, this unit is to make it possible, together with other related investment measures, to meet the strict qualitative parameters of fuels which are being prepared in the European Union to be introduced in 2005. âeská rafinérská s new production capacities will also raise the share of valuable oil products in its output. This applies to petrol in particular - in addition to the above mentioned fuels. These changes must be reflected in the company s dynamic and flexible business strategy that will address a higher number of customers than today and offer all the clients a greater scope and quality of services. This is a challenge for each and every employee of âeská rafinérská. Indeed, challenges and their implementation represent a genuine driving force of progress. That is why I believe that our company will succeed in meeting those challenges to the satisfaction of our shareholders, customers as well as employees and inhabitants of the regions where âeská rafinérská operates. Ing. Ivan Ottis pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Chairman of the Board and General Director 3
EKONOMIKA âeská RAFINÉRSKÁ VISBREAKER LITVÍNOVSK VISBREAKER V PROVOZU 4
1/2000 EKONOMIKA Dne 9. prosince 1999 byl v litvínovské rafinérii âeské rafinérské slavnostnû zahájen provoz nové jednotky visbreakingu. Tohoto slavnostního okamïiku, kter je velmi v znamn pro celkov rozvoj âeské rafinérské, se zúãastnili ãlenové pfiedstavenstva âeské rafinérské, zástupci generálního dodavatele - firmy ABB Lummus Global Brno, zástupci akcionáfiû a partnerû âeské rafinérské, pfiedstavitelé ministerstva prûmyslu a obchodu âr, orgánû státní správy a místních zastupitelsk ch orgánû. Pásku s logy âeské rafinérské a ABB pfiestfiihli generální fieditel âeské rafinérské ing. Ivan Ottis, generální fieditel ABB Lummus Global Gernot K. Gross a senátor za okres Mûlník Jaroslav Horák. Po proslovech zmínûn ch pfiedstavitelû nav tívili úãastníci slavnostního otevfiení právû dokonãenou budovu Centrálního velínu, z nûhoï je jednotka visbreakingu fiízena. Termín realizace této investiãní akce, která patfií k nejv znamnûj- ím vseverních âechách, se uvedením do provozu je tû pfied závûrem roku podafiilo nejen dodrïet, ale oproti pûvodním pfiedpokladûm i v raznû zkrátit. Visbreaker je vzhledem k druhu zpracovávan ch rop vhodn m roz ífiením konfigurace litvínovské rafinérie, neboè vede ke sníïení v roby topn ch olejû a zároveà ke zv ení v roby hodnotnûj ích lehk ch produktû. Od zahájení svého provozu tím v znamnû pfiispívá k ekonomick m v sledkûm âeské rafinérské, uvádí John de Haseth, technick fieditel âeské rafinérské. Z provozního hlediska splàuje visbreaker poïadavky nejvy ích prûmyslov ch standardû v oblasti bezpeãnosti práce a provozu zafiízení i vlivu na Ïivotní prostfiedí. Tato nejnovûj í technologická jednotka je prvním v robním zafiízením ovládan m z nového velína litvínovské rafinérie nejmodernûj ími technologiemi fiídicích systémû. Zprovoznûním nové konverzní jednotky se litvínovská rafinérie svojí kompletností zpracování ropy dostává na úroveà pfiedních evropsk ch rafinérii, upfiesàuje ing. Ivan Ottis. Jednotka visbreakingu, jejíï kapacita je 2 500 tun suroviny za den, byla vybudována nákladem 1,36 miliardy Kã. Generálním dodavatelem je firma ABB Lummus Global Brno. V stavby se zúãastnily dvû desítky ãesk ch firem, které se na celkov ch dodávkách podílely ze edesáti procent. K nejsloïitûj ím operacím patfiila doprava a usazování tfií klíãov ch souãástí jednotky. Jsou jimi reaktor jednotky, tfiicetimetrová atmosférická kolona váïící 150 tun a vakuová kolona o prûmûru 4,5 metru. Visbreaker není prvním a doufáme ani posledním projektem, kter realizujeme pro âeskou rafinérskou jak v Litvínovû, tak i v Kralupech, fiíká pan Gross, generální fieditel ABB Lummus Global s.r.o., Brno. Byl to nároãn úkol, ale mûli jsme podporu t mu projektu ze strany investora - âeské rafinérské. Vynikající v sledky - vãas, bezpeãnû a kvalitnû - byly dosaïeny díky dvûma faktorûm: Za prvé díky na im kvalifikovan m inïen rûm a za druhé díky aplikaci systému ABB Lummus Execution. V stavba jednotky visbreakingu je souãástí rozsáhlého investiãního programu âeské rafinérské, kter je plánován na léta 1997-2002 vcelkové hodnotû 17 miliard Kã. Harmonogram projektu Visbreaker Litvínov ãerven 1997 - zafiazení do rozvojového plánu âeské rafinérské 17. záfií 1997 - podpis licenãní smlouvy s Shell International Oil Products B.V. 25. ãervna 1998 - podpis smlouvy s generálním dodavatelem ABB Lummus Global s.r.o., Brno s bezprostfiedním zahájením pfiípravy staveni tû a stavebních prací 24. záfií 1998 - slavnostní v kop duben - kvûten 1999 - pfieprava a umístûní nadrozmûrn ch nákladû ãervenec 1999 - tlakové zkou ky s inertním médiem vodou a dusíkem 21. fiíjna 1999, 17.30 - nastfiíknutí uhlovodíkû do jednotky a zahájení najíïdûní 4. prosince 1999 - pfiedání jednotky kontraktorem investorovi 9. prosince 1999 - slavnostní zahájení provozu leden 2000 - ukonãení zku- ebního provozu The Litvínov Visbreaker Unit Put Into Operation ídicí konzole visbreakeru Generální fieditel ing. Ivan Ottis pfii slavnostním projevu Senátor Jifií Horák stfiíhá pásku s dvûma logy, v pozadí G. Gros, ABB On December 9, 1999 âeská rafinérská s Litvínov refinery inaugurated the operation of its new visbreaking unit. This makes it possible to reduce the production of heating oils, while raising the output of more valuable light products. By meeting the deadline for this investment operation, the most important in North Bohemia, âeská rafinérská not only managed to commission the unit still before the end of the year but considerably shortened the actual deadline - as compared with original expectations. The visbreaker, whose daily capacity is 2,500 tones of raw material, was built at the cost of 1.36 billion Kã. The general supplier was the company ABB Lummus Global Brno. Also taking part in the construction project were two dozens of Czech companies who accounted for as much as 60 percent of the overall deliveries. The visbreaker meets the requirements of the highest industrial standards in labour safety and operation as well as environmental impact. At the same time, this is the first facility to be operated from the new control room in the Litvínov refinery, noted for its highly sophisticated control systems. The construction of the visbreaking unit is part and parcel of âeská rafinérská s large-scale investment programme, planned for the years 1997-2002 at the total cost of 17 billion Kã. 5
EKONOMIKA âeská RAFINÉRSKÁ ZAJÍMAVÁ âísla Podle auditovan ch v sledkû za rok 1999 vykazuje âeská rafinérská úãetní zisk po zdanûní ve v i 1,478 miliardy Kã pfii dosaïeném obratu 31 miliard Kã. Zisk po zdanûní za rok 1998 byl 1,961 miliardy Kã pfii obratu 27 miliard Kã. Zisk po zdanûní podle mezinárodních úãetních standardû ãiní 1,687 miliardy Kã ve srovnání se ziskem po zdanûní za rok 1998 ve v i 2,128 miliardy Kã. Podle slov ing. Martina Nováka, povûfieného fiízením finanãní divize, byl pokles zisku ve srovnání s pfiedchozím rokem zpûsoben niï ími rafinérsk mi marïemi v celém odvûtví zpracování ropy a v roby paliv. Dal ími v znamn mi faktory, které mají vliv na sníïení zisku, jsou pfietrvávající recese ãeského hospodáfiství a konkurenãní tlak ostatních rafinérií ve stfiedoevropském regionu. Do nov ch investiãních projektû âeská rafinérská v roce 1999 investovala více neï 4,3 miliardy Kã. Jednotka visbreakingu, která umoïàuje zv it podíl hodnotn ch produktû, byla spu tûna v Litvínovû na konci fiíjna minulého roku. V Kralupech probíhá v stavba fluidního katalytického krakování a vakuové destilace. Nová jednotka, jejíï uvedení do provozu je plánováno na rok 2001, umoïní zv it v tûïnost zpracované ropy na svûtlé produkty, zejména automobilové benzíny a motorovou naftu. INTERESTING FIGURES âeská rafinérská announced audited net profit on a Czech accounting basis for the year 1999 of 1.478 bilion Kã on revenue of 31 billion Kã. After-tax profits for 1998 were 1.961 billion Kã, with sales reaching 27 billion Kã. On an International Accounting Standards basis, audited net profit was 1.687 bilion Kã, compared with a 1998 profit of 2.128 billion Kã. According to Martin Novák, Deputy Financial Director, the decline in profits compared with the previous year was caused by a lower margin of profit throughout the oil-processing and fuel production sector. Other important factors conducive to lower profits include the continuing recession of the Czech economy and the competitive pressure from other refineries in the Central European region. In 1999, âeská rafinérská invested over 4.3 billion Kã into new projects. The visbreaking unit, which makes it possible to raise the share of valuable products, was commissioned in Litvínov at the end of October last year. Meanwhile, a fluid catalytic cracking unit and a vacuum distillation unit are under construction at Kralupy. The new facility, planned to be commissioned in 2001, will pave the way for increasing the overall yield of oil processing into light products, motor petrols and diesel. Ekonomické v sledky/economics 1999 1998 Obrat/Revenues 31 mld/billion Kã 27 mld/billion Kã Zisk po zdanûní/after-tax profit 1,478 mld/billion Kã 1,961 mld/billion Kã SVùTOVÉ TRHY ROPY//WORLD PETROLEUM MARKETS ROâNÍ P EHLED/12 MONTH OVERVIEW CENA ROPY BRENT FOB (USD/barel) BRENT CRUDE OIL PRICE FOB (USD per barrel) 1. 1. 1999 31. 12. 1999 24 22 18 16 14 12 10 I II III IV V V VI VII VIII IX X XII CENA BENZINU BEZOLOVNATÉHO (USD/t) PREMIUM UNLEADED FOB ARA (USD per tonne) 1. 1. 1999 31. 12. 1999 CENA MOTOROVÉ NAFTY (USD/t) DIESEL EN590 FOB ARA (USD per tonne) 1. 1. 1999 31. 12. 1999 250 230 210 190 170 150 130 110 240 220 200 180 160 140 120 100 I II III IV V V VI VII VIII IX X XII I II III IV V V VI VII VIII IX X XII 6
1/2000 FOKUS Aktivnûv E v r o p s k é m f ó r u p e t r o l e j á fi Û âeská asociace petrolejáfiského prûmyslu (âappo), o jejíï aktivitách jsme jiï psali vmagazínu ã. 2/99, si vroce 1997 stanovila jako jeden z nov ch úkolû zv it své pûsobení a zapojení na mezinárodním poli. Proto jsme o rozhovor na toto téma poïádali pfiedsedu pfiedstavenstva âappo ing. Ivana Ottise. Jak hodnotíte souãasnou aktivitu âappo na mezinárodním poli? Celkem dobfie. Byli jsme inspirováni vlastními velmi pozitivními zku enostmi, tj. âeské rafinérské, z podobného mezinárodního zapojení v rámci svého pûsobení jako spoleãného podniku Unipetrol, Agip, Conoco a Shell. Jako pfiedseda pfiedstavenstva âeské asociace petrolejáfiského prûmyslu jsem se zaãal pravidelnû zúãastàovat setkání ETPC - European Petroleum and Trade Council, coï je Evropské sdruïení petrolejáfisk ch asociací. Tato organizace je známa svou neformální, ale fungující strukturou, typickou pro západoevropské zemû. Mohl byste ji popsat blíïe? Základem ETPC jsou pfiedstavitelé národních petrolejáfisk ch sdruïení (obdoby âappo) zemí Evropské unie. Pfiizvány, a to nejen pro oãekávan vstup do EU, byly národní asociace âeské republiky, Slovenska a Maìarska. Dále se setkání zúãastàují zástupci orgánû EU (Concawe, Europia a dal í) a národní instituce s pfiím m vztahem k rafinérskému prûmyslu: britsk Institute of Petroleum, francouzsk IFP. Celkem tedy asi 30 úãastníkû. Smysl setkání je v zásadû dvojí. Prvním jsou jednak prûbûïné informace o dûní v orgánech Evropské komise - proto zástupci EU. Jednak pfiená ení názorû a pohledû nejen na setkání, ale i dohodami v pfiípravû podkladû a stanovisek národních asociací, které prezentují firmy a subjekty, na které pfiíslu né opatfiení EU dopadne. Druh m - a neménû dûleïit m - je vzájemná v mûna zku eností a inspirace pfii fie ení problémû, kter m petrolejáfisk prûmysl ãelí. A jde opravdu o komplexní okruh otázek poãínaje samozfiejmû ekologií, pfies daàovou problematiku, technickou bezpeãnost rafinérií a ãerpacích stanic a konãe tfieba vztahem vefiejnosti k petrolejáfiskému prûmyslu jako takovému. Mimochodem, témûfi v ude je negativní, âeská republika snad pfiedstavuje v jimku. Jak ãasto se konají tato setkání? Dvakrát roãnû. Jednou ve vybrané zemi, na které se v ichni dohodnou, a pofiádajícím je pfiíslu ná národní asociace. Ta zaji Èuje v e spojené s konáním zasedání a pfiedev ím odborn program i komunikaci se v emi úãastníky v mezidobí. Podruhé vïdy v Bruselu v dobû zasedání Europia tak, aby úãastníci dostali nejãerstvûj í informace. Úãastníci si hradí s v jimkou spoleãenského veãera v e a setkání trvá prakticky pouze jeden pracovní den s pfiíjezdem pfiedchozí pozdní odpoledne. Fórum je formálnû fiízeno pfiedsedou a tajemníkem, ktefií jsou voleni kaïdé dva roky z reprezentantû národních asociací. Hlavní tûïi tû práce v ak pfiipadá na hostitelskou asociaci. Jak byste ocenil pfiínos tûchto setkání? Úãast v této skupinû pfiedstavuje neocenitelnou pfiíleïitost k sledování v voje v rámci celé Evropské unie v na em oboru podnikání, coï je pfii plánovaném pfiistoupení âeské republiky zvlá È dûleïité, ale zároveà nezmûrnou databázi zku eností estnácti ãlensk ch zemí EU ve v voji a aplikaci ekologick ch, daàov ch a dal ích zákonû. Tuto databázi jsme jiï úspû nû vyuïili pfii úpravû zákona o spotfiebních daních zmûnou daàového hmotnostního základu na objemov. Získané potvrzení o této aplikaci v zemích EU od v ech ãlenû ETPC (bûhem dvou t dnu) bylo asi pro Ministerstvo financí rozhodující pro podporu této zmûny. âappo ocenilo moïn pfiínos této spolupráce zfiízením dal í odborné komise - komise pro zahraniãní styk, do jejíhoï ãela byl nominován ná pracovník ing. Milan Vitvar. Nedávno jste vystoupil na Kulatém stolu rafinérií stfiední a v chodní Evropy v Budape ti. Jak byste charakterizoval toto regionální odborné setkání? V Budape ti jsem vystupoval za âeskou rafinérskou, i kdyï s v stupy ze zasedání jsem seznámil téï ãlenské firmy âappo. Jak víte, stfiední Evropa se postupnû dostává do situace, kdy se doãasnû nenaplàují dfiívûj í oãekávání prudkého rûstu poptávky v jednotliv ch zemích a rafinérie realizují v voz nadbyteãn ch objemû do okolních zemí. Souãasnû probíhají jednání o akvizicích a fúzích, typickém jevu souãasného podnikání v petrolejáfiském businessu. Na konferenci byly tyto jevy pojmenovány a iroce diskutovány. Osobnû mû zaujal pfiíspûvek fieditele rafinérie Panãevo v SFRJ, kter nyní usilovnû oïivuje bombardováním silnû naru enou strukturu rafinérie. Dal í podobn kulat stûl se uskuteãnil v bfieznu v Praze, a to na téma âerpací stanice ve stfiední a v chodní Evropû. Byl jednou z nûkolika obdobn ch akcí v oboru, které jsou pofiádány bûhem leto ního roku v âeské republice i v zahraniãí. Dûkujeme za rozhovor. Actively at the European Petroleum Forum Mr. Ivan Ottis, the General Director of âeská rafinérská, who is also Chairman of the Presidium of the Czech Association of the Petroleum Industry (âappo), regularly attends meetings of the European Petroleum and Trade Council, an organization incorporating petroleum associations in the countries of the European Union. âappo s participation offers a golden opportunity for monitoring developments in this branch within the whole European Union. Indeed, this is a particularly important task in view of the planned accession of the Czech Republic to the EU. It also makes it possible to follow the database of expertise of the EU member countries in terms of their preparation for and application of environmental, tax and other types of legislation. These experiences have already been successfully used in amending the Czech law on consumer taxes by changing the tax base related to the weight of products into a volume-related tax base. Last year, Mr. Ivan Ottis also attended a round-table discussion in Budapest that brought together officials representing refineries from Central and Eastern Europe. The next round-table was held in Prague in March. Recognizing the importance of international co-operation, âappo has established its own commission for foreign relations, chaired by Mr. Milan Vitvar of âeská rafinérská. 7
FOKUS âeská RAFINÉRSKÁ Syfian, kter má rád v echno ãeské NÁ PORTRÉT Edmond Seghman Pochází ze S rie, ale vypadá jako rodil âech. O to se pr pfiiãinila ãeská kuchynû, která mu velmi chutná (zejména knedlíky a pivo), a také sestfiih na kraèouãkého jeïka. Narodil se tûsnû po silvestrovské pûlnoci na Nov rok 1962 jako jedin syn ze tfií dûtí vkfiesèanské arabské rodinû, kde jsou potomci muïského rodu stále je tû více h ãkáni neï dcery. Dostal jméno Edmond, coï je arabsky Adam, takïe svátek slaví na tûdr den, a kamarádi mu fiíkají Edo. Jsem spoleãensk ãlovûk, v ude mám hodnû kamarádû, ãasto k nám chodí na náv tûvu, a to mû tû í. Podle arabského pfiísloví jsou dvefie na í domácnosti otevfiené pro kaïdého a ten patn odejde, usmívá se ing. Edmond Seghman, vedoucí oddûlení operativního plánování âeské rafinérské, jehoï úkolem je koordinace v roby a prodeje. V druïstevním bytû Seghmanov ch na panelákovém sídli ti ve Slaném nás kromû pana Edy pfiivítala jeho manïelka Mí a, estilet PéÈa a tfiílet Marek, kter se právû nauãil fiíkat kvalitní fi. Kluky jsme vyru ili od poãítaãov ch her, proto na nás asi nevzpomínají s velk m nad ením. Zato my budeme dlouho vzpomínat 8
1/2000 FOKUS na bájeãnou arabskou pochoutku vpfiekladu nazvanou papou ãí hnízda. Jsou to takové malé pizzy z listového tûsta, plnûné vegetariánskou kofienûnou smûsí s rajãaty, cibulí, ofií ky, sezamem, sluneãnicí apod. Skvûle chutnají teplé i studené. Rozhovor nemohl zaãít jinak, neï kdy a proã pan Seghman pfiesídlil do âech. S rie se mu jako zemû pro trval pobyt a moïnost seberealizace nezdála moc vhodná. Vût ina jeho pfiíbuzn ch a znám ch emigrovala do JiÏní Ameriky, kam mûl zaãátkem osmdesát ch let namífieno i on se sv m témûfi stejnû star m str cem. Maminka se ale náhodou dozvûdûla o studijním stipendiu vtehdej ím socialistickém âeskoslovensku, které mûl kdosi zaji tûno, ale nemohl je vyuïít, protoïe neudûlal maturitní zkou ku. Staãilo zaplatit a zmûnit adresáta. Devatenáctilet Edmond Seghman se tak ocitl nejdfiíve v kursu ãeského jazyka pro cizince vrovné u Sokolova a potom na Vysoké kole chemicko-technologické vpraze. Vzpomíná, jak muslim tí spoluïáci vrovné nejedli maso ani knedlíky, nechávali porce jídla nedotãené, zatímco on za nû bez problémû snûdl k veãefii tfieba jedenáct párkû a jindy zase 34 knedlíkû. S ãesk mi spoluïáky se rychle spfiátelil, byl rád vjejich spoleãnosti, Ïádnou legraci nezkazil. Aby mûl pfiíleïitost co nejvíce komunikovat ãesky, dûlal i vrátného na koleji. Jako mlad inïen r chemie se vrátil do S rie. Pracoval na ropn ch vrtech v pou ti a krátce také pro ãeskou firmu, která vsyrsk ch horách hledala diamanty. Pak odjel za sestrou do védska s úmyslem zûstat tam natrvalo. Chladní védové mu ale k srdci nepfiirostli, postrádal arabskou druïnost a také nostalgicky vzpomínal na bájeãná studentská léta v âeskoslovensku. Zaãátkem roku 1990 pfiijel do âech na krátkou dovolenou, nav tívil kamarády a uï se na sever nevrátil, pfiestoïe mûl ve védsku zaji tûn byt i zamûstnání. V Praze se Ïivil nejdfiíve jako obchodník, uãil také na Vysoké kole zemûdûlské. OÏenil se s ãeskou kamarádkou ze studií. Druhou svatební hostinu vystrojili Edmondovi rodiãe v S rii, aby arab- tí pfiíbuzní a pfiátelé nepfii li zkrátka. Od té doby byl vs rii je tû jednou s manïelkou a star- ím synem. âastûji sem jezdí na náv tûvu jeho maminka. Rok 1993 oznaãuje Edmond Seghman za pfielomov. Stal se otcem, pfiestal koufiit, zmûnil bydli tû i zamûstnání. Pfiesídlil s rodinou z Prahy do Slaného a nastoupil do Kauãuku vkralupech. Pozdûji se podílel na pfiípravû vzniku âeské rafinérské a zdomácnûl v ãesk ch pomûrech. Nejspokojenûj í jsem na chalupû u Roudnice, kam to mám stejnû daleko z Kralup jako ze Slaného, tedy z práce jako z domova. Pfiátelé nás tam ãasto nav tûvují, b vá veselo. Navíc v jediné blízké hospodû toãí desítku Gambrinus, moje nejoblíbenûj í pi- vo. Vá nivû rád houbafiím, rybafiím a hlavnû chalupafiím. Stále vylep uji chalupu, kterou jsem koupil v hrozném stavu. VÛbec netouïím po dovolené nûkde jinde, nelákají mû nabídky cestovních kanceláfií. Mí e i dûtem to na tûstí také vyhovuje, takïe se ani letos nikam na cesty nechystáme, pochvaluje si Eda Seghman, Syfian, kter dal pfiednost âeské republice pfied védskem a písniãkám bratfií NedvûdÛ pfied svûtov mi hity. KdyÏ se ho zeptáte, co se mu vâechách líbí, ujistí vás, Ïe v echno. Our Portrait - Edmond Seghman: A Syrian Who Loves Anything Czech He comes from Syria but he looks like a true-born Czech. He says the main reason is the Czech cuisine. I like to socialize and I have a lot of friends, says Edmond Seghman, head of the operative planning department of âeská rafinérská, whose main task is to co-ordinate production and sales. In his flat in a housing estate at Slan, where he lives with his wife Mí a and two sons, the door is open to everybody - in keeping with an Arabic proverb - and the bad guy will leave himself. And why has Mr. Seghman settled in Bohemia? In the early 1980s he received a grant to study in former Czechoslovakia, graduating from the High School of Chemical Technology in Prague. As a young chemist, he had returned to Syria but later left the country for Sweden to join his sister with the intention of settling down in Sweden for good. But he kept recollecting his wonderful student years spent in Czechoslovakia and when he arrived in the country for a visit early in 1990 he decided to stay and founded his own family. In 1993 Mr. Seghman moved from Prague to Slan and joined the Kauãuk company, later taking part in preparations for the establishment of âeská rafinérská. He has struck deep roots in the Czech Republic and if you ask him what he likes best in this country, he will tell you: Everything. Yet, he prefers spending weekends in his country cottage, mushroom-picking and angling. 9
FOKUS âeská RAFINÉRSKÁ Petr Witowski z ABN AMRO, Václav Loula, Benzina a.s. a Pavel enych, Shell Czech Republic Zleva: advokát Pavel Smutn, Barry Kumins, âeská rafinérská a Claud Blanot, Société Générale Miroslav Adam s chotí, Kauãuk Kralupy, jsou vítáni pfii pfiíchodu na setkání Tradiãnû, ale tentokrát jinak Petr Jandaã, Shell Czech Republic (vpravo) a Ale Soukup, âeská rafinérská Zleva: Ivan Souãek, Jan Landa a Vít ubr, v ichni z Unipetrolu Zleva: Hanz Katz, Fluor Daniel B.V. a Bob Midley z t mu FCC V nádherném prostfiedí praïského Îofína se vúter 11. ledna 2000 opût uskuteãnilo slavnostní setkání vedoucích pracovníkû âeské rafinérské s partnery. Bylo jiï tradiãní, ale tentokrát pfiece jen ponûkud jiné. DÛraz byl totiï poloïen pfiedev ím na osobní rozhovory, na navazování a prohlubování neformálních kontaktû. Dokladem jsou i na e fotografie. Generální fieditel âeské rafinérské ing. Ivan Ottis ve svém projevu v úvodu veãera zdûraz- Setkání na Îofínû 10
1/2000 FOKUS Miroslav Kornalík, Unipetrol a Franti ek Kubelka, ministerstvo prûmyslu a obchodu V rozhovoru s generálním fieditelem Miroslav Kadlec, âeská rafinérská a Jifií Genãík, Conoco CS Vojen Oãená ek, Kauãuk Kralupy a Jifií Pavlas, Paramo Pardubice Milan Popilka ze stejnojmenné pfiepravní firmy hovofií se ZdeÀkem Procházkou, Probotrans nil, Ïe pravidelná setkávání vïdy v zaãátku roku jsou dobrou pfiíleïitostí nejen k malému ohlédnutí, k rekapitalizaci dosaïen ch úspûchû, ale zároveà i k hledání nov ch moïností k splnûní cílû vytyãen ch pro rok leto ní. Podûkoval v em pfiítomn m za dosavadní podporu, protoïe v sledky âeské rafinérské nejsou jen úspûchem vedení a zamûstnancû spoleãnosti, ale i obchodních partnerû. Slavnostního setkání pfiedstavitelû âeské rafinérské a jejich akcionáfiû s partnery se vedle zákazníkû zúãastnilo asi 600 hostû z fiad velvyslancû, ãlenû zákonodárn ch sborû, vládních institucí, státní správy i samosprávy, dodavatelû investiãních celkû, finanãních expertû a burzovních analytikû. K dobré pohodû galaveãera bezesporu v raznû pfiispûl skvûl Band Ferdinanda Havlíka se sv mi sólisty, komorní orchestr Nálady pod taktovkou Petra Macha, ukázky z muzikálu Jepti ky i moderace oblíbené televizní hlasatelky Marie Retkové. Traditional Yet New On Tuesday, January 11, âeská rafinérská s top executives met their partners at a festive gathering in Prague s Îofín. Although a traditional event, this time it had a somewhat changed garb. Accent was laid primarily on personal talks aimed at establishing and promoting informal contacts, as illustrated by our photographs. In his opening speech, the General Director of âeská rafinérská stressed that these regular meetings, always held at the beginning of each year, provided not only a good opportunity to look back at the achieved results but also to seek new methods to meet the goals outlined for the coming year. At the same time, he thanked all the people present for their support, adding that âeská rafinérská s results are not only an achievement of the company management and employees but of its business partners as well. V teãn band Ferdinanda Havlíka Zprava: Stefano Turino E.N.I., Paolo Orizio, obchodní rada italského velvyslanectví v Praze, Giorgio Cervi s chotí, âeská rafinérská Magda Va aryová v rozhovoru s generálním fieditelem âeské rafinérské S velk m ohlasem se setkala i ukázka z muzikálu Jepti ky 11
PETROLEUM âeská RAFINÉRSKÁ a PouÏívání olova jeho vyfiazení z v roby autobenzínû Ing. Milan Vitvar vedoucí sekce technologie Benzín je znám jako palivo zá- Ïehov ch motorû od konce 19. století. V polovinû dvacát ch let se zjistilo, Ïe ne v echny benzíny se chovají v motoru stejnû právû z hlediska v konu. Proto zapoãal v zkum, jehoï snahou byla formulace vzájemn ch vztahû motoru a paliva. Zaãalo se experimentovat s kompresním pomûrem, s ãasováním zápalu, zji Èovaly se pfiíãiny klepání motoru a byla snaha stanovit optimální pomûr vzduchu k palivu. Stanovení míry odolnosti paliva pro spalovací motory definoval v roce 1926 americk vûdec Graham Edger. Jedná se o charakteristiku rychlosti oxidace uhlovodíkû, která se projevuje tzv. klepáním motoru. âím je uhlovodík náchylnûj í k samovolné detonaci, tím více motor klepe a naopak, uhlovodíky, které se spalují neochotnû, mají tzv. vysoké oktanové ãíslo a jejich spalování se vyznaãuje klidn m chodem motoru. Chod motoru s minimálním klepáním je spojen s vysok m v konem a pfiimûfienou spotfiebou paliva. Oktanové ãíslo se stanovuje ve zku ebním, speciálnû vybaveném motoru a jako základ je vzato klepání pfii pouïití isooktanu (Oâ 100) a n-heptanu (Oâ 0). ProtoÏe benzín je vïdy smûsí uhlovodíkû, jde o to, které skupiny uhlovodíkû pfievládají a jak se pfii spalování vzájemnû ovlivàují. Ve tfiicát ch letech, pfii závodech do vrchu, bylo vusa zji tûno, Ïe nûkteré benzíny nezpûsobují klepání motorû pfii nízk ch otáãkách, ale pfii vysok ch otáãkách naopak motory klepou a nepodávají pfiíslu n v kon. Od této doby zaãaly b t autobenzíny charakterizovány dvûma oktanov mi ãísly pod oznaãením v zkumná a motorová metoda, která se stanovuje pfii rozdíln ch otáãkách motoru a pfii rûzném pfiedstihu. Jejich rozdíl se naz vá citlivost a je snaha, aby byl co nejmen í. V na ich podmínkách je citlivost hotov ch autobenzínû zpravidla men í neï 10 jednotek. Ve dvacát ch letech bylo zkoumáno mnoho látek, zda by nemohly zv it oktanové ãíslo autobenzínû. Ve zpracování ropy totiï chybûly procesy, které by dokázaly oktanové ãíslo benzínû upravit, s v jimkou termálních krakû, které zvy ovaly Oâ benzínové frakce o nûkolik jednotek. Bylo objeveno tetraethylolovo, resp. tetramethylolovo, jako spolehlivé antidetonátory a vzápûtí nastalo jejich masové vyuïití. Není snad jediné zemû, kde by pouïívání alkylolova nebylo známo. Jejich pouïití pfietrvalo více neï 70 let a staly se jednûmi z nejdiskutovanûj ích chemikálií ve vztahu k Ïivotnímu prostfiedí. Klasické alkylolovo obsahuje cca 40 hm. % olova, zbytek, kromû organické ãásti slouãeniny, jsou dibrometan a dichloretan, které pûsobily jako vyna eãe olova z motoru. Byla obava, Ïe pfii vysok ch dávkách se mûïe kov spolu s karbonov mi neãistotami usazovat na hlavû válce, zpûsobovat sníïení pracovního objemu, zv ení kompresního pomûru a tím rûst nároku na Oâ. Pfii nízkém dávkování se naopak vyna- eãe pfiestaly pouïívat, aby byla lépe chránûna ventilová sedla litinov ch komponent proti tzv. zatloukání. Diskuse, jak po kozuje olovo z motorû Ïivotní prostfiedí, nebyly nikdy uspokojivû rozfie eny. Pfii dávkování aï 1,2 g Pb/l, které existovalo v fiadû zemí je tû v edesát ch letech, a pfii normálních úãincích olova jako jedu by muselo dojít k otrávení obyvatel velk ch mûst. ada studií dokazující pfiítomnost olova v (nebo na) rostlinách podél dálnic nebyla plnû jasná a nikdy pfiesnû nevysvûtlila celou funkci potravinového fietûzce, anebo respirativních aspektû pfienosu do lidského tûla. Vysvûtlením této záhady je snad extrémnû nízká rozpustnost olovnat ch slouãenin, oxidû, bromidû ãi chloridû ve vodû a jejich chování jako víceménû inertní substance. Na druhé stranû není nikdy moïno garantovat optimální funkci motoru a plnû oxidaãní prostfiedí pfii spalování. Vznik sekundárních organokovov ch slouãenin olova, které jsou lipofilní, by skuteãnû mohl negativnû postihnout lidské zdraví. Jediné, na ãem se shodli odborníci na v robu paliv, motoráfii a ochránci Ïivotního prostfiedí, je, Ïe olovo po kozuje funkci katalytického konvertoru a jeho pfiítomnost vautobenzínu by znemoïnila vyuïití nejúãinnûj ího zpûsobu likvidace v ech zplodin motoru, které po kozují Ïivotní prostfiedí. V âeské rafinérské se dosud pro v robu autobenzínû vyuïívají reformovací procesy, izomerace, v roba MTBE a mísení fiezû vãetnû zdrojû ethylenové jednotky Chemopetrolu. V pfií tím roce pfiibude dal í zdroj - fluidnû katalytick krak vkralupech. Na ãeském trhu byly dosud udr- Ïovány dva olovnaté druhy, BA 91 a BA 96. Jejich spotfieba se v ak stále sniïuje (nyní ménû neï 30 % trhu). V âr stále existuje asi 800 000 vozû závisl ch na pfiídavku olova ãi aditiv proti zatloukání ventilû. Jsou to vozy star í v roby, opatfiené litinovou hlavou bez ocelov ch vloïek ve ventilov ch sedlech. Sedla jsou náchylná k opotfiebení, neboè olovo mûlo v raznou zpevàovací funkci. PouÏívání bezolovnatého benzínu by vedlo k vytûkání olova z existujících krystalov ch struktur litiny. Byla vyvinuta ãetná aditiva, která dovedou zpevàovací funkci olova nahradit a nejsou povaïována za toxická. Vzhledem ke stále se omezujícímu segmentu trhu olovnat ch 12
1/2000 PETROLEUM Souãasná typická skladba motorov ch paliv na ãesk ch ãerpacích stanicích. V prûbûhu roku 2000 olovnat Speciál bude nahrazen bezolovnat m Normálem anebo neolovnat m Speciálem s draseln m aditivem. MotoristÛm pouïívajícím Super ãerpadláfii nabídnou dne ní Natural a lahviãku vhodného aditiva, jako náhradu olovnatého paliva. benzínû pfiipadá v úvahu selektivní aditivování u v robcû, resp. distributorû, anebo aditivování zákazníkem, které je úspû nû aplikováno vãetn ch okolních zemích. âeská rafinérská je jiï dnes pfiipravena k plné v robû bezolovnat ch autobenzínû. Pfiechod od olovnat ch benzínû k bezolovnat m je svázán s ekonomikou v roby jen minimálnû. Dávkování olova vychází z poptávky nûkter ch zákazníkû, ktefií dosud vyïadují olovnaté benzíny. V âeské republice je ukonãení prodeje olovnat ch benzínû legislativnû zakotveno k 1. 1. 2001. âeská rafinérská by mûla podle dohody ãlensk ch firem âappo ukonãit v robu olovnat ch druhû vletních mûsících roku 2000. Zbytek roku by byl vyuïit k ãi tûní a proplachu logistick ch systémû a nádrïí ãerpacích stanic tak, aby od 1. 1. 2001 systémy vyhovûly pfiíslu né zákonné úpravû. Tím bude vâeské republice zaji tûn jeden z nejdûleïitûj ích aspektû kvality autobenzínu podle evropské specifikace v zájmu ochrany Ïivotního prostfiedí zejména vmûstsk ch aglomeracích. Po tomto opatfiení budou následovat diskuse o dal ích uïitn ch parametrech kvality autobenzínû pouïívan ch v zemích Evropské unie a asociovan ch zemích. O nich se v ak více dovíte v dal ích odborn ch textech âeské rafinérské. Pfiedná ka byla pfiednesena na semináfii âeské asociace petrolejáfiského prûmyslu a obchodu (âappo) Moderní paliva a maziva dne 7. ãervna 1999 na veletrhu AUTOTEC AUTOSALON v Brnû a aktualizována podle dal- ího v voje k 1. 3. 2000. Use of Lead and Its Exclusion From Petrol Production Milan Vitvar, Head of the Technology Section Alkyl lead, one of the most controversial chemicals damaging the environment, has been used to increase the octane number of motor petrols for more than 70 years. Two leaded types - BA 91 and BA 96 - are still used on the Czech market. But their consumption is being steadily decreased (now accounting for less than 30 percent of the market). âeská rafinérská is today prepared to launch full production of unleaded petrols since its transition from leaded to unleaded brands is connected with the economy of production only to a minimal degree. Lead dosing depends on the demand of some of âeská rafinérská s customers who still require leaded petrols. There are still some 800,000 cars of older makes in the Czech Republic which are dependant on the addition of lead or other additives that can replace the function of lead. As for the Czech Republic, the termination of its sale of leaded petrols is anchored legislatively, the deadline being January 1, 2001. Pursuant to an agreement among âappo s members, âeská rafinérská is expected to phase out its production of leaded petrols in the summer months of this year. The rest of the year will be used for cleaning and flushing the logistic systems and tanks of the pumping stations so that by January 1, 2001 the systems should be ready fully to conform with the provisions of the appropriate legislation. 13
PETROLEUM Evropská komise schválila fúzi spoleãností Exxon a Mobil (7 mld USD), i kdyï stanovila fiadu podmínek, aby nová spoleãnost nenaru ila konkurenãní prostfiedí vevropské ekonomice. Patfií k nim napfiíklad prodej divize Mobil pro obchod s plynem vnizozemsku (i kdyï nová spoleãnost bude nadále konkurovat firmû Gasunie, vníï má Exxon podíl 25 %) ãi prodej 25 % podílu vnûmeckém Thyssengas (dálková pfieprava plynu). Evropská komise zároveà schválila pfievzetí firmy Arco spoleãností BP Amoco (29 mld USD), pfiiãemï stanovila pouze mírnûj í podmínky vãetnû prodeje nûkter ch ropovodû a zpracovatelsk ch kapacit, aby se zabránilo její dominanci vsektoru Severního mofie. Spoleãnost Shell vydala CD ROM, kter má mlad m lidem pomoci získat poznatky o obnoviteln ch zdrojích energie. Tento CD ROM je seznamuje s virtuálním svûtem fiídicího energetického stfiediska, kde musí fie it reálné energetické problémy a zvolit pfiitom nejvhodnûj í formu obnovitelné energie pro dan scénáfi. Program poskytuje studentûm mnoïství technick ch informací o v ech druzích obnovitelné energie - od solární energie a biomasy pfies energii vûtru, vln a pfiílivu aï po vodní a geotermální energii. CD-ROM je k dispozici vpc formátu, a rovnûï online na adrese www.shell.com/react. Shell také otevfiel na internetu webovou stránku pro plánování cest. Bezplatná sluïba Geostar na adrese www.shellgeostar.com poskytuje pfiístup k mapám ukazujícím podrobnosti na úrovni silnice a umoïàuje tak fiidiãûm KALEIDOSKOP Z A J Í M A V O S T Í plánovat podrobnûji své trasy. SluÏba pokr vá zatím 12 evropsk ch zemí, vroce 2000 by se mûla roz ífiit na zbytek Evropy, vãetnû stfiední a v chodní Evropy. Evropská komise podrobnû etfií fúzi mezi TotalFina a Elf Aquitaine, coï by mohlo transakci zablokovat. Brusel se obává, Ïe tato francouzsko-belgická skupina by mohla ovládnout fiadu sektorû ve Francii, coï by mohlo vést k rûstu cen paliv, které zatím hypermarkety prodávající benzín udrïují na nízké úrovni. Lukoil získal 58% podíl vbulharské rafinérii Neftochim. Za akcie zaplatil 101 mil. USD a zavázal se k investici 401 mil. dolarû do kvalitního rafinérského zafiízení o kapacitû 134 000 b/dv regionu, na nûmï má spoleãnost strategick zájem. Rusk partner oãekává roãní prodej 800 mil. USD. Ruské ministerstvo paliv a energetiky oznámilo, Ïe ve kerá produkce ropy z vrtû, které byly pfiedtím uzavfieny, bude osvobozena od zdanûní. Kdyby se ze v ech 36 000 vrtû, které jsou v souãasné dobû mimo provoz, opût zaãalo tûïit, produkce by stoupla o 15 % (1 mil. b/d). Chevron oznámil, Ïe akcionáfii Caspian Pipeline Consortium schválili rozpoãet ve v i 1,3 mld USD na rok 2000. Ropovod v délce 900 mil bude pfiepravovat ropu z pole Tengiz vzápadním Kazachstánu do ãernomofiského pfiístavu Novorosijsk. Ropovod, kter má b t dokonãen vroce 2001, bude zpoãátku pfiepravovat 560 000 b/d, pozdûji se jeho kapacita zv í na 1,5 mil. b/d. S rostoucími pfiíjmy z produkce ropy chystají arabské zemû gigantické projekty. Saúdská Arábie hodlá investovat obrovské prostfiedky do rozvoje petrochemie a energetiky. Investice do energetiky do roku 2010 se odhadují na 114 mld USD. Spojené arabské ZEMù S NEJVùT ÍMI ZÁSOBAMI ROPY 8 11 6 9 2 3 1. Saúdská Arábie 259,9; 2. Irák 112,5; 3. Kuvajt 94,0; 4. Írán 93,0; 5. Abú Zabí (ãást Spojen ch arabsk ch emirátû) 92,2; 6. Venezuela 71,6; 7. Rusko 48,5; 8. Mexiko 40,0; 9. Libye 29,5; 10. âína 24,0, 11. Spojené státy 22,0 (údaje v mld barelû, 1 barel = 159 litrû). V oblasti Kaspického mofie jsou zatím neovûfiené zásoby odhadované na zhruba stejn objem jako potenciál Blízkého v chodu. 4 5 1 7 10 âeská RAFINÉRSKÁ emiráty pfiipravily nov projekt nazvan Dolphin, kter m by se mûla zajistit pfieprava katarského zemního plynu do SAE, Ománu a Pákistánu. Na plynovod by mûly navazovat závody na zpracování plynu, pfiípadnû energeticky nároãné v roby, které by plyn pouïívaly jako palivo. Katar se chystá vyuïít pfiíjmû z prodeje plynu k v stavbû závodû na odsolování mofiské vody, nov ch elektráren a silnic. Skandál spojen se jménem Helmuta Kohla, b valého spolkového kancléfie a ãestného pfiedsedy KfiesÈansko-demokratické unie (CDU), zasahuje téï nûmeck rafinérsk prûmysl. Za privatizaci (v chodo)nûmecké rafinérie Leuna ve prospûch francouzské firmy Elf Aquitaine mûl údajnû prezident Francoise Mitterand poukázat do pokladny CDU 30 milionû DEM na podporu Kohlovy volební kampanû. Kohl to v ak popírá. Spoleãnost BP Amoco souhlasila s koupí v znamného podílu ve firmû Crescendo Resources, která produkuje a zpracovává zemní plyn vtexasu a Oklahomû, od panûlského holdingu Repsol - YPF. Dohoda vhodnotû 500 miliónû dolarû posiluje pozici spoleãnosti jako pfiedního producenta zemního plynu vseverní Americe. Podle dohody zv í BP Amoco svûj podíl ve spoleãném podniku Crescendo Resources na 75 z pfiedchozích 41 %. Americk ropn koncern Exxon- Mobil objevil nejvût í ropné nalezi tû vhlubok ch vodách Nigérie, které je v centru svûtové pozornosti. Místní nezávisl list Thisday sdûlil, Ïe zde proudí ropa z hloubky pfies jeden kilometr s kapacitou 2800 barelû dennû. 14
1/2000 FORUM V rámci VIII. roãníku Hudebních slavností Antonína Dvofiáka v jeho rodném kraji probíhá od záfií 1999 do kvûtna 2000 jiï 28. koncertní sezóna Kruhu pfiátel hudby Kralupy nad Vltavou (KPH), a to za úãasti piãkov ch umûlcû. Slavnostní zahajovací koncert PraÏské komorní filharmonie dirigoval Jifií Bûlohlávek, následovalo vystoupení Sukova kvarteta, v listopadu se kralupsk m milovníkûm zpûvu pfiedstavili vítûzové a laureáti Mezinárodní pûvecké soutûïe Antonína Dvofiáka v Karlov ch Varech a vprosinci zakonãil první ãást sezóny 1999/2000 Vánoãní koncert PraÏského dûtského sboru. Leto ní hudební rok vkralupském Kulturním a spoleãenském stfiedisku Vltava zaãal lednov m jazzov m koncertem Big Bandu Bohemia pod vedením ing. Bohuslava Volfa. V únoru byl na programu koncert Pocta Josefu Sukovi, koncert nadûjn ch umûlcû z Listiny mlad ch laureátû Nadace âeského hudebního fondu s vystoupením Josefa Suka. Bfieznov koncert patfií Brass Bandu Ústfiední hudby âeské armády, dubnov Komornímu orchestru Dvofiákovou Kralupy Ïijí hudbou Dvofiákova kraje a 18. kvûtna 2000 zakonãí sezónu vefiejn absolventsk koncert Velkého dechového orchestru vojenské konzervatofie vroudnici nad Labem. Jsme spolek neagenturních nad encû, dobrovoln ch pracovníkû. Îivíme se rûzn mi profesemi a ve volném ãase neziskovû organizujeme koncertní Ïivot v místû svého pûsobení, abychom zdej ím obyvatelûm mohli nabídnout záïitek z kvalitní hudby za pfiijatelnou cenu, pfiiblíïil nám ãinnost Kruhu pfiátel hudby jeho pfiedseda ing. Vojen Oãená ek, kralupsk rodák a patriot. Dobrovolnou funkci vykonává jiï tfiicet let, pfievzal ji po b valém fiediteli gymnázia, jehoï je také absolventem. Pochvaluje si místní publikum, které hudební umûlce inspiruje a vytváfií jim skvûlé prostfiedí, v nûmï rádi úãinkují. Organizátofii kulturních akcí zpravidla neopl vají finanãními prostfiedky, v jimkou není ani Klub pfiátel hudby vkralupech. Proto kaïd z dvaceti ãlenû v boru plní fiadu úkolû spojen ch s distribucí vstupenek, propagací a podobnû. Bez pfiispûní podporovatelû a dárcû by ale Ïádn koncert nebyl cenovû dostupn iroké vefiejnosti. âeská rafinérská je v znamn m podporovatelem 28. koncertní sezóny Kruhu pfiátel hudby a potû ila nás tím, Ïe i v pfií tí sezónû 2000/2001 bude ve své roli pokraãovat, uvedl Vojen Oãená ek. Dodejme, Ïe jednotlivá vstupenka na koncert stojí 70 Kã (pro dûti, dûchodce a studenty 35 Kã), abonentní 150 (100) Kã. Zdá se to snad nûkomu moc za nev ední hudební proïitek? Kralupy Comes Alive with Dvofiák s Music Within the framework of Antonín Dvofiák s Musical Festivities, the 28th concert season, organized by the Kralupy-based Circle of the Friends of Music, has been under way from September 1999 to May 2000, attended by many top performing artists. The Circle is a group of voluntary enthusiasts who organize concert life in their free time to offer their fellow citizens a sample of quality music at an affordable price. Without contributions from our sponsors, prices for none of our concerts would have been affordable for a broad public, says Mr. Vojen Oãená ek, a long-time chairman of the Circle. âeská rafinérská is a major sponsor of the 28th concert season, organized by the Circle of the Friends of Music, and will continue its sponsorship next year as well. 15
FORUM âeská RAFINÉRSKÁ M o s t v e v í r u t a n c e Ples 16
1/2000 FORUM UÏ tradiãní reprezentaãní ples âeské rafinérské se konal 15. ledna ve v ech sálech kulturního domu Repre vmostû s bohat m programem a oblíbenou tombolou. O ples je vïdy velk zájem a nebylo tomu jinak ani letos. Po vstupenkách se doslova zaprá ilo a ples byl dlouho pfiedem vyprodán. A v ichni plesající byli spokojeni. Není divu. O v bornou náladu se postarali Miro Îbirka a nestárnoucí, stále populární skupina Olympic Petra Jandy. K poslechu a pfiedev ím k tanci hrál taneãní orchestr BONIT. Veãer, kter moderoval herec Jan âensk, zpestfiila taneãní skupina ROCK and ROLL, iluzionisté DUO CARLOS s magickou show ORIMAMI, módní pfiehlídka a o pûlnoci samozfiejmû losování krásn ch vûcn ch cen v tombole. Ve víru tance byli na parketu spatfieni nejen fieditelé, vedoucí pracovníci i ostatní zamûstnanci firmy spolu s akcionáfii, ale i trenéfii olympijsk ch vítûzû ãi senátofii. Jak dokazují i na e snímky, hosté se v bornû bavili, ãehoï dokladem byl taneãní sál pln aï do pozdních noãních ãi brzk ch ranních hodin. Znalci mosteckého spoleãenského Ïivota bez uzardûní prohlásili, Ïe ples âeské rafinérské se uï nyní stal jedniãkou leto ní sezóny. The Town of Most in the Whirl of Dancing The traditional âeská rafinérská Gala Dance Ball was held in all the halls of the Repre Palace in Most on January 15. The main stars of the programme were the singer Miro Îbirka and the popular Czech Olympic rock group, while the Bonit dance orchestra played throughout the night for everyone s listening or dancing pleasure. The MC of the whole show was the popular Czech actor Jan âensk. Other programme highlights included performances by the Rock and Roll dance group and magicians Duo Carlos. The programme included a fashion show and the popular midnight raffle. As shown by our pictures, all the guests were having great fun. 17
FORUM âeská RAFINÉRSKÁ www.crc.cz S u r f u j t e p o i n t e r n e t u k n á m V posledních deseti letech si Internet vydobyl pozici fenoménu, kter zásadním zpûsobem ovlivnil pfiístup k informacím a z globálního pohledu zároveà vytvofiil platformu komunikace, která vedle ti tûn ch a audio/video komunikaãních kanálû získává na v znamu a jako jediná bude vbudoucnu je tû expandovat. V souladu s tímto trendem jsme pfiipravili internetové stránky âeské rafinérské na adrese http://www.crc.cz. Nejprve se otevfie home page, kde si mûïete zvolit mezi ãesk m a anglick m jazykem. Po kliknutí na jednu z vlajeãek se otevfie vlastní obsah systému. Ten obsahuje pût kapitol: Pfiedstavujeme se âeská rafinérská dnes V robky Informaãní servis... a nûco navíc V kapitole Pfiedstavujeme se jsou obsaïena základní data o spoleãnosti, jejích orgánech a akcionáfiích. Dal í kapitola zahrnuje rozsáhlej í soubory, jako poslední verze v roãní zprávy, zprávy o Ïivotním prostfiedí, organizaãní schéma apod. Dominantní souãástí kapitoly V robky je v robkov katalog. Klíãovou kapitolou, která plnû vyuïívá komunikaãních v hod Internetu, je Informaãní servis. Ta poskytuje co nejãerstvûj í informace z na í spoleãnosti, a to globálnû, tj. tiskové zprávy, informace o hospodáfisk ch v sledcích za poslední hodnocené období, vût inou ãtvrtletí, v sledky v oblasti bezpeãnosti práce, soubor dat o emisích a generovan ch odpadech a personalistické údaje, zejména nabídku voln ch míst. Pro ir í vefiejnost a v zájmu atraktivnosti na eho Internetu je zaãlenûna dal í kapitola... a nûco navíc, která obsahuje vûdomostní kvíz s otázkami z oboru. Otázky a alternativní odpovûdi bude pro Internet vypracovávat Ústav technologie ropy a petrochemie V CHT Praha. Ze správn ch odpovûdí budou losováni náv tûvníci Internetu, ktefií získají nûkteré z firemních reklamních pfiedmûtû. (Z pochopiteln ch dûvodû budou ze slosování vylouãeni v ichni zamûstnanci a dal í ke spoleãnosti pfiíslu né osoby). UÏivatelsky je na konci kaïdého úseku tlaãítko zpût. Horizontální li ta vhorní ãásti rámu umoïàuje snadn pfiechod z jedné kapitoly do druhé. Vûfiíme, Ïe náv tûvníci na ich stránek naleznou na www.crc.cz vïdy nûco nového a budou se rádi vracet pro zajímavé informace. Lets Surf to âeská rafinérská on the Internet Responding to the growing importance of the Internet, âeská rafinérská has prepared its own Internet pages, namely at the address http://www.crc.cz. First you have to open a home page where you can choose between Czech or English. The actual system features the following chapters: Introducing the Company, âeská rafinérská Today, Products and Information Service. To cater for a broader public and to make its Internet services more attractive âeská rafinérská has added a fifth chapter entitled... And A Bit More which contains a general knowledge quiz asking questions from âeská rafinérská s line of business. Questions for the Internet will be prepared by the Institute of Oil Technology and Petrochemistry of the High School of Chemical Technology. The senders of correct answers will stand a chance of winning of some of the company s advertising items. 18
1/2000 FORUM Napsali o nás CO O NÁS NAPSALI V NOVINÁCH Automobilové benzíny a motorová nafta domácího pûvodu odpovídají zpfiísnûn m normám Evropské unie, které zaãnou platit v pfií tím roce. Jen ãást pohonn ch hmot z âeské rafinérské je tû nesplàuje nûkteré ekologické poïadavky. âeská rafinérská, která je nejvût ím dodavatelem domácích ãerpacích stanic, uï pfie la na normy kvality roku 2000. Pouze men í ãást produkce automobilov ch benzinû je tû vykazuje vy í obsah benzenû, ale i tento problém brzy odstraníme, fiekl tiskov mluvãí podniku Jaroslav RÛÏek. Benzeny v palivu sice zvy ují oktanové ãíslo, ale nepfiíznivû pûsobí na Ïivotní prostfiedí. Je to otázka investic do technologie, které se uskuteãní vroce 2000, uvedl RÛÏek. âeská rafinérská dodává distribuãním spoleãnostem na jejich pfiání také paliva s nov mi aditivy, která jsou poslední módou trhu. Ve 27. 12. 1999 âeská rafinérská uï vyrábí paliva podle evropské normy roku 2000 v ech ãerpacích stanicích prodáváme aditivovanou naftu s obchodním názvem Top Q, která zlep uje mazání a prodluïuje Ïivotnost vstfiikovacího ãerpadla a trysek, sdûlila Pavlína Budkovská z akciové spoleãnosti Benzina. Na tuzemském trhu se zaãínají prosazovat automobilové benzíny nové generace. Vyrábíme rûzné produkty podle poïadavku zákazníkû, ktefií si aditiva dodávají sami, uvedl RÛÏek z âeské rafinérské. Napfiíklad Shell nabízí v síti benzínov ch pump vysoce aditivované palivo s názvem V-Power. S podobnou nabídkou benzínû, které rozpou tûjí nánosy a usazeniny karbonu, zvy ují v kon motoru, sniïují spotfiebu paliva a vypou tûní exhalací, pfiichází také Aral a dal í distribuãní spoleãnosti. Tlak na kvalitu vytváfií zostfiující se konkurence v robcû i prodejcû pohonn ch hmot. Na ãeském trhu se snaïí umístit své pfiebytky nûmecké, rakouské a slovenské rafinérie, jejichï podíl uï stoupl na padesát procent. S nemal mi obtíïemi se snaïí uhájit pozice i Benzina, Robin Oil a dal í domácí prodejci pohonn ch hmot. Jen Benzina zaznamenala za devût mûsícû ztrátu pfies 300 milionû korun a chce se zbavit prodûleãn ch ãerpacích stanic. Pavel Kaãer Zmûna letopoãtu / Ve v robních provozech âeské rafinérské v Kralupech a Litvínovû bylo na noãní smûnû na dvû stû zamûstnancû. Vstup do nového roku 2000 probûhl vâeské rafinérské bez problémû. Pro ná list to vãera uvedl Ale Soukup, vedoucí sekce vztahû s vefiejností. V robní proces vobou rafinériích spoleãnosti - v Litvínovû a Kralupech nenaru- ily Ïádné komplikace a v echny technologické jednotky jsou vprvních hodinách nového roku v normálním provozu, konstatoval. V noci z 31. prosince na 1. ledna byly vobou rafinériích kromû Bene ovsk deník Pfiíbramsk deník Berounsk deník Kladensk deník Rakovnick deník Mûlnick deník Boleslavsk deník Kolínsk deník Kutnohorsk deník DENÍKY BOHEMIA Mûlnick deník bûïné obsluhy zafiízení pfiítomny i krizové táby. Celkem bylo ve v robních provozech na noãní smûnû na dvû stovky zamûstnancû. Pfiechodem na nov letopoãet se vâeské rafinérské jiï od ãervence 1998 zab val speciální t m, jehoï prostfiednictvím se 3. 1. 2000 Pfiechod do nového roku nenaru ily v rafinériích Ïádné komplikace uskuteãnil Projekt 2000, kter minimalizoval moïná rizika, jeï s sebou pfiechod letopoãtu se dvûma nulami na konci pfiiná el. Na tento rozsáhl projekt vynaloïila âeská rafinérská 35 milionû korun. Podle Ale e Soukupa byly v znamnou v hodou informace o prûbûhu pfiechodu na nov letopoãet vrafinériích na Novém Zélandu a Dálném V chodû, které mûla âeská rafinérská z informaãního systému spoleãnosti Shell k dispozici aï ve dvanáctihodinovém pfiedstihu. top WHAT THEY WROTE ABOUT US Zemské noviny/slovo, December 27, 1999 âeská rafinérská now produces fuels according to the European norm 2000 Mûlnick deník, January 3, 2000 No problems in the refineries during transition in the New Year 19
Chcete vûdût víc o na í spoleãnosti? âeská rafinérská, a.s. Rafinérie Litvínov P. O. Box 47 436 01 Litvínov tel.: 035 / 616 11 11 fax: 035 / 616 50 86 Rafinérie Kralupy P. O. Box 96 278 01 Kralupy nad Vltavou tel.: 0205 / 70 21 11 fax: 0205 / 70 26 32 e-mail: info@crc.cz internet: http://www.crc.cz