Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 2 OBSAH 2 ÚVOD 4 1. VÝCHODISKA 4

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa V rámci projektu Strategie rozvoje Euroregionu Nisa Dokument číslo: Strategie/CZ/ /2

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 2 Obsah OBSAH 2 ÚVOD 4 1. VÝCHODISKA 4 CÍLE ANALÝZY 4 ROZVOJOVÉ DOKUMENTY 4 STRATEGIE ROZVOJE LK 5 STRATEGIE ROZVOJE DOLNOSLEZSKÉHO VOJVODSTVÍ 5 OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA POLSKÁ REPUBLIKA 2007-2013 6 VZTAH STRATEGIE ROZVOJE ERN A OSTATNÍCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ NA ÚZEMÍ ERN 7 GEOGRAFICKÝ ROZSAH 7 2 ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ ÚZEMÍ 9 2.1 ROZLOHA 10 2.2 OBYVATELSTVO 10 2.3 VYMEZENÍ PRO KOHEZNÍ POLITIKU EU 10 2.4 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ERN 10 2.5 VÝVOJ SPOLUPRÁCE 11 3 ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ, SITUACE NA TRHU PRÁCE A VZDĚLÁNÍ 13 3.1. CELKOVÝ POČET OBYVATEL 13 3.2 HUSTOTA OSÍDLENÍ 15 3.3 DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA 16 3.4 DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA 18 3.5 SÍDELNÍ STRUKTURA 18 3.6 ROZVOJ MÍSTNÍCH SPOLEČENSTVÍ 19 3.7 NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE 20 3.8 VZDĚLÁVÁNÍ 22 4 HOSPODÁŘSTVÍ, PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A CESTOVNÍ RUCH 24 4.1 HOSPODÁŘSKÁ VYSPĚLOST (HDP/OB.) 24 4.2 STRUKTURA REGIONÁLNÍ EKONOMIKY 26 4.3 PODNIKATELSKÉ A INOVAČNÍ PROSTŘEDÍ 28 4.4 VÝZNAM A POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V EKONOMICE REGIONU 29 5 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 33 5.1 OCHRANA PŘÍRODY 33 5.2 ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 35 6 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST 38 6.1 HRANIČNÍ PŘECHODY 39

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 3 6.2 SILNIČNÍ DOPRAVA 40 6.3 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 42 6.4 VEŘEJNÁ DOPRAVA 42 SHRNUTÍ 44

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 4 Úvod Socioekonomická analýza popisuje stav české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa- Nysa (dále jen Euroregion Nisa - ERN). Jedná se o analytický dokument, který bude sloužit jako popis výchozí situace při zpracování strategie rozvoje Euroregionu Nisa na léta 2014-2020. 1. Východiska Struktura analýzy vychází z programového dokumentuoperačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika- Polská republika 2007-2013, ve kterém je provedena charakteristika území (analýza) a následně zvoleny cíle a strategie. Jedná se o společný přeshraniční dokument jehož struktura odpovídá zpracovávané Strategii rozvoje ERN (analýza cíle (vize) strategie hodnocení). Součástí SR ERN bude i akční plán s rozpracovanými konkrétními pilotními projekty. Vzhledem k tomu, že česká část ERN více méně kopíruje území Libereckého kraje, musí být tato analýza kompatibilní se socioekonomickou analýzou Libereckého kraje obsaženou ve Strategii rozvoje LK. To stejné platí i pro polskou stranu ERN (kompatibilita s rozvojovými dokumenty Dolnoslezského vojvodství). Cíle analýzy Cílem socioekonomické analýzy je: - popsat současný stav charakterizovat dotčené území a to skrze přeshraniční pohled na celé česko-polské území ERN jako jeden celek - charakterizovat vývojové tendence území - určit postavení jednotlivých částí vzhledem ke svým příslušným státům tedy odpovědět na otázku, zda existuje periferní postavení těchto částí v rámci svých států? Rozvojové dokumenty Dvěma hlavními rozvojovými dokumenty pokrývajícími území české a polské části ERN jsou Strategie rozvoje Libereckého kraje a Strategie rozvoje Dolnoslezského vojvodství. Aktuálním dokumentem, který strategicky řeší rozvoj celého českopolského pohraničí je Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007-2013.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 5 Strategie rozvoje LK Strategie rozvoje Libereckého kraje je jeden z nejdůležitějších dlouhodobých koncepčních dokumentů Libereckého kraje, jehož cílem je definovat globální cíle rozvoje území a vytvořit systém strategických cílů a opatření vedoucích k naplnění cílů. Strategie rozvoje Libereckého kraje byla zpracována pro období 2006-2020 a byla schválena Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 24. dubna 2007. Jednalo se v podstatě o aktualizaci Strategie rozvoje LK z roku 2002. V souvislosti se zpracováním Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005 2020 byly do Strategie rozvoje LK zapracovány principy udržitelného rozvoje. Strategie rozvoje Libereckého kraje definuje vize, globální a strategické cíle na období 2006 2020. Ve vizi Libereckého kraje je kraj viděn jako region, který se harmonicky rozvíjí s využitím všestranné spolupráce. Oblast spolupráce (včetně přeshraniční) je v jednotlivých částech strategie zohledněna v oblasti E - Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti, konkrétně pak v podoblasti E.1 Spolupráce. SWOT analýza oblasti E uvádí mezi silnými stránkami LK výhodnou polohu na hranicích s Polskem a Německem, úspěšné rozvojové aktivity Euroregionu Nisa a rozvíjející se spolupráci obcí s partnery z Polska a Německa. Využití přeshraniční spolupráce je chápáno rovněž jako velká příležitost k rozvoji LK, která ovšem při nevyužití může mít podobu hrozby. I když většina opatření má nějaký přeshraniční dopad, přeshraniční spolupráce se týká rozvojové opatření E.1. Ve zdůvodnění opatření se uvádí, že přeshraniční spolupráce není ani přes dobré podmínky zatím příliš intenzivní. Proto je mezi navrhovanými možnými aktivitami : Posilování mezinárodní a přeshraniční spolupráce, tvorba přeshraničních a mezinárodních projektů a mezinárodních sítí partnerských měst Intenzifikace a zkvalitňování vazeb s příhraničními oblastmi Polska a Německa, významná pozice Euroregionu NISA Strategie rozvoje Dolnoslezského vojvodství Podobně jako Strategie rozvoje Libereckého kraje na české straně ERN tak i Strategie rozvoje Dolnoslezského vojvodství představuje hlavní regionální rozvojový dokument

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 6 polské strany ERN. Strategie rozvoje Dolnoslezského vojvodství do roku 2020 byla vypracována v listopadu 2005. Strategie definuje vizi Dolnoslezského vojvodství jako regionu, který spojuje Polsko s Evropou. Hlavním cílem vytvoření komplexu podmínek, které přispívají k tomu, aby Dolní Slezsko bylo místem, kde se dá žít v duševní rovnováze, v harmonii s lidmi a přírodou. Dokument obsahuje následující strategické cíle: vybudování konkurenceschopného a inovačního hospodářství zvýšení územní soudržnosti v rámci tohoto cíle existuje priorita 3-zlepšení území soudržnosti, harmonizace územních struktur. V rámci této priority se nachází opatření3.2 rozvoj spolupráce v oblasti plánování, spolupráce na regionální a lokální úrovni, které předpokládáintenzivní spolupráci Dolnoslezského vojvodství s českými kraji v oblasti přeshraničních dopravních spojení. Rovněž priorita 4 - zabezpečení bezpečnosti oblasti ekologie, společnosti a hospodářství obsahuje opatření 4.12 rozvoj spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí před katastrofami. Rozvoj sociální solidarity a postojů otevřených světu Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007 2013 Jedná se o programový dokument programu přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce politiky soudržnosti EU. Metodika zpracování programových dokumentů vyžaduje strategický přístup, proto se v něm objevuje rovněž analýza celého území vč. SWOT analýzy a návrhové části. Charakteristika podporovaného území není tak podrobná jako u regionální rozvojových strategií a obsahuje následující tematické oblasti: Podnikatelské prostředí a cestoví ruch. Rozvoj lidských zdrojů, situace na trhu práce a vzdělání. Dopravní dostupnost. Životní prostředí a prevence rizik. Tematické oblasti vstupních analýz jednotlivých dokumentů shrnuje následující tabulka. Je z ní patrné, že struktura je víceméně podobná: lidské zdroje, hospodářství, infrastruktura (především dopravní) a životní prostředí. Sociální interakci a rozvoj občanské společnosti pokrývá v přeshraničním dokumentu kapitola lidské zdroje. V socioekonomické analýze ERN je toto téma obsaženo v analýze fondu malých projektů, který rozvoj této oblast podporuje.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 7 Tabulka: Porovnání struktury analytických částí rozvojových dokumentů Strategie rozvoje Operačního Strategie rozvoje Libereckého kraje programu dolnoslezského přeshraniční vojvodství spolupráce Česká republika- Polská republika 2007-2013 Hospodářství Dynamická a Podnikatelské Rozvoj hospodářství konkurenceschopná prostředí a cestoví ekonomika ruch Lidské zdroje Kvalitní a zdravé Rozvoj lidských Demografický vývoj lidské zdroje zdrojů, situace na trhu práce a vzdělání Infrastruktura Komplexní a kvalitní Dopravní dostupnost Technická (především dopravní) infrastruktura infrastruktura Životní prostředí Zdravé životní Životní prostředí a Území a životní prostředí bez zátěží prevence rizik prostředí Občanská společnost Udržitelný rozvoj Sociální území a občanské infrastruktura společnosti Vztah Strategie rozvoje ERN a ostatních rozvojových dokumentů na území ERN Strategie rozvoj Euroregionu Nisa nemá být pouhou kompilací dvou hlavních rozvojových dokumentů (rozvojové strategie Libereckého kraje a Dolnoslezského vojvodství), i když by s nimi měla být kompatibilní. Zatímco obě regionální strategie si kladou za cíl odpovědět na otázku Co je nejdůležitější pro rozvoj daného území ležícího při státní hranici? Strategie rozvoje ERN se snaží odpovědět na otázku V jakých oblastech přispěje rozvoj přeshraniční spolupráce k rozvoji celého přeshraničního území? V jakých oblastech má přeshraniční spolupráce největší přidanou hodnotu? Jinými slovy: Kde lze společným postupem dosáhnout lepšího výsledku než samostatnými aktivitami? Geografický rozsah Strategie rozvoje ERN bude jednak součástí větších geografických celků a tudíž musí reflektovat rozvojové dokumenty těchto území (např. strategii rozvoje česko-polského

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 8 pohraničí či strategii programu Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko). Zároveň je však možné a žádoucí, že budou vznikat přeshraniční rozvojové dokumenty menšího geografického rozsahu (např. společný rozvojový koncept Svazku měst Malý Trojúhelník Hrádek nad Nisou-Bogatynia-Zittau či uvažovaný regionální rozvojový koncept okresu Görlitz, okresu Zgorzelec a Libereckého kraje). Tyto dokumenty by podobně měly být v souladu s SR ERN. Takového souladu s rozvojovými dokumenty většího i menšího geografického rozsahu bude zajištěno pouze intenzivní komunikací s točenými partnery či přímo jejich zapojením do tvorby rozvojové strategie ERN. Bylo by rovněž vhodné nevytvářet nové paralelní struktury, ale využívat všude, kde je to možné, již stávajících struktur.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 9 2 Základní vymezení území Délka hranice mezi českou a polskou částí Euroregionu Nisa činí 130 km, což představuje16,3 % celkové délky česko-polské hranice (celková délka hranice mezi Českou republikou a Polskem činí 796 km). Jedná se o její nejzápadnější část. Obě území pak hraničí se Svobodným státem Sasko 1. Administrativně je Euroregion Nisa na českém území vymezen okresylibereckého kraje (okresy Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a Česká Lípa) a Šluknovským výběžkem v Ústeckém kraji (okres Děčín) 2. Polská část je vymezena okresy Bolesławiec, Jawor, JeleniaGóra, KamiennaGóra, Lubań, LwówekŚl., Zgorzelec, Złotoryja v Dolnoslezském vojvodství 3. Obr.: Administrativní členění Euroregionu Neisse-Nisa-Nysaa Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec 1V daleko větší míře je to polská část ERN, kde hranici tvoří řeka Nisa. 2Členem české části ERN byla rovněž obec Bělá pod Bezdězem ve Středočeském kraji, ta ale své členství v nedávné době ukončila. 3Členem polské části ERN je obec Gozdnica v okrese Žagaňskim v Lubušském vojvodství.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 10 2.1 Rozloha Území české a polské části ERN zaujímá celkovou rozlohu 8 758 km2 z toho česká část 3 163 km2 (cca 36%) a polská 5 595 km2 (63%). Co se týče rozlohy, je tedy polská část téměř 2x větší než česká část ERN. Co se týče počtu obyvatel, tam již není rozdíl tak markantní, i když i v tomto ohledu je polská část větší. 2.2 Obyvatelstvo Celkem žije na území 1 018 543 obyvatel, z toho 439 027 (43%) na české části a 579 516 (57%) na polské. 2.3 Vymezení pro kohezní politiku EU Na české straně je pro česko-polskou spolupráci podporovaným územím území Libereckého Kraje (NUTS III), na polské straně je to pak Jeleniogórskipodregion (NUTS III) 4. Poněkud problematické je postavení Šluknovska, které náleží do Ústeckého kraje a je tudíž mimo podporované území česko-polské spolupráce, i když je geograficky polskému území velmi blízko (blíže než některé části Libereckého kraje). Z tohoto pohledu by bylo pro Šluknovský výběžek vhodné zvážit využití tzv. pravidla flexibility, které umožňuje 20% prostředků z programu přeshraniční spolupráce využít pro území sousedící s podporovaným územím. Celé území je v současné době v rámci kohezní politiky EU zařazeno pod cíl 1 Konvergence. Jedná se tedy z pohledu kohezní politiky o nejvíce zaostávající regiony v rámci EU 5. 2.4 Geografická charakteristika ERN Pro celé území české a polské části ERN je typický horský ráz krajiny s pohořími Krkonoše a Jizerské hory. Severní část území má pak nížinný ráz. Česká část má více podhorský charakter. Na tomto území se kromě dvou výše zmíněných hraničních pohoří nachází i Lužické hory a Ještědský hřbet. Na jihu české části se nachází přírodní oblast Český ráj s ojedinělými pískovcovými útvary. K nejdůležitějším řekám patří Lužická Nisa, Smědá (obě odtékají z české části do 4Na polské části ERN došlo v rámci územní reformy k novému členění na správní jednotky NUTS III. Jeleniogórskipodregion se od 1.1.2008 vyčlenil z jeleniogórsko-walbrzyskéhopodregionu. 5V rámci kohezní politiky však všechny nové členské státy (až na výjimky jako např. Hl.m. Praha) patří pod cíl Konvergence. Mezi konvergenčními regiony tak existují značné rozdíly.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 11 polské), Ploučnice a Jizera. Krajinu obohacují i četné vodní plochy (např. známé Máchovo Jezero) vč. vodních nádrží s pitnou vodou (např. Souš, Josefův Důl). Rovněž krajinnému rázu polské části ERN dominují hory kromě Krkonoš a Jizerských hor to jsou Kačavské hory a Janovické rudavy. Na rozdíl do české části disponuje polská část většími nížinami na severu Dolnoslezské lesy a údolí řek Kwisy, Kaczawy a Bobru. Region je rovněž velmi bohatý na minerální zdroje a léčivé vody (radonové vody ve SwieradówěZdróji, termální vody v Ciepliciach). Polská část je rovněž bohatá na nerostné suroviny: hnědé uhlí, dolomit, křemen, kaolin, čedič. Obr.: Geografická mapa Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Zdroj: Euroregion Nisa 2.5 Vývoj spolupráce I když v historii se jednalo o území charakteristické četnými přeshraničními kontakty, byly tyto kontakty v 2. polovině 20. století dramaticky omezeny. Přestožee tehdejší Polsko a Československo patřily do tábora socialistických zemí (obě země byly členy RVHP), hranice zůstávaly velmi uzavřené. Změna nastala po politických změnách na zač. 90. let minulého století, kdy se po léta utlumované kontakty mezi oběma stranami začaly pozvolna obnovovat. Důležitou úlohu v tomto procesu sehrál i Euroregion Nisa, založený již v roce 1991, jehož hlavním cílem bylo podporovat přeshraniční spolupráci především na komunální úrovni.velmi

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 12 důležitou roli rovněž sehrály nejprve předvstupní fondy EU a následně strukturální fondy EU zaměřené na podporu přeshraniční spolupráce (PHARE CREDO, PHARE CBC, INTERREG IIIA, EÚS). Euroregiony od začátku fungovali jako správce tzv. Fondu malých projektů (či mikroprojektů) decentralizovaného nástroje na podporu místních partnerství.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 13 3 Rozvoj lidských zdrojů, situace na trhu práce a vzdělání 3.1. Celkový počet obyvatel Celkem žije na území 1 018 543 obyvatel, z toho 439 027 (43%) na české části a 579 516 (57%) na polské. Nejlidnatějšími okresy jsou okresy Liberec a Česká lípa na české straně a okresy Zgorzelecki a Bolesławiecki na straně polské. Tab.: Obyvatelstvo a rozloha okresů v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa k 31. 12. 2009 Okres, město s právy okresu, euroregion Počet obcí Obyvatelstvo celkem muži ženy Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel na 1 km 2 Česká část Česká Lípa 57 104 144 51 270 52 874 1 073 97 Jablonec nad Nisou 34 90 390 44 027 46 363 402 225 Liberec 59 169 795 82 964 86 831 989 172 Semily 65 74 698 36 739 37 959 699 107 Celkem 215 439 027 215 000 224 027 3 163 139 Polská část JeleniaGóra, město 1 84 564 39 510 45 054 109 774 Bolesławiecki 6 89 051 43 087 45 964 1 304 68 Jaworski 6 51 581 25 251 26 330 582 89 Jeleniogórski 9 63 865 30 497 33 368 627 102 Kamiennogórski 4 45 562 22 105 23 457 396 115 Lubański 7 56 085 27 015 29 070 428 131 Lwówecki 5 47 194 22 917 24 277 710 66 Zgorzelecki 7 92 867 44 956 47 911 839 111 Złotoryjski 6 45 376 22 120 23 256 576 79 Celkem 1) 52 579 516 279 074 300 442 5 595 104 Česká a polská část ERN celkem Celkem ERN CZ+PL 277 1 018 543 494 074 524 469 8 758 116 1) včetně obce Gozdnica Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 14 Co se týče vývoje počtu obyvatel, ten shrnuje následující tabulka: Tab.: Vývoj počtu obyvatel české a polské části Euroregionu Nisa (1995-2009) Počet obyvatel 1995 2000 2001 2002 2003 2004 (k 31. 12.) česká část 428 974 429 121 427 396 427 321 427 722 427 563 polská část 616 602 592 813 591 231 589 618 587 808 586 147 celkem 1 045 576 1021934 1 018 627 1016939 1015530 1 013 710 Počet obyvatel 2005 2006 2007 2008 2009 (k 31. 12.) česká část 429 031 430 774 433 948 437 325 439 027 polská část 584 194 581 467 579 646 578 265 576 145 celkem 1 013 225 1 012 241 1013594 1015590 1 015 172 Zdroj: ČSÚ, GUS Celkový počet obyvatel území má klesající charakter. Od roku 1995 do roku 2009 došlo k celkovému úbytku počtu obyvatel o 30 404 obyvatel. Největší úbytek obyvatelstva byl zaznamenán mezi lety 1995 a 2000 (o 23 642 ob.) a to vlivem dramatického poklesu obyvatel žijících v polské části ERN (česká část vykázala ve stejném období v počtu obyvatel mírný nárůst). V roce 2007 a 2008 přírůstek počtu obyvatel na české straně ERN dokonce převýšil úbytek na polské straně a celkový počet obyvatel území mírně vzrostl. Obr.: Vývoj počtu obyvatel české a polské části ERN Vývoj celkového počtu obyvatel 1 050 000 1 040 000 1 030 000 1 020 000 1 010 000 1 000 000 990 000 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celé česko-polské území Zdroj: ČSÚ, GUS

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 15 V Polské části dochází k trvalému poklesu obyvatel za celé sledované období (od roku 2000 v průměru o 0,31% ročně. Tento pokles byl z velké části kompenzován mírnějším poklesem na české straně v letech 2000-2002 a následným poměrně velkým růstem od roku 2005 (průměrný roční růst od roku 2000 činil na české straně 0,25%). Obr.: Vývoj počtu obyvatel české a polské části ERN Vývoj počtu obyvatel 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 česká část polská část Zdroj: ČSÚ, GUS Pokud se podíváme podrobněji na celkový přírůstek obyvatel, zjistíme, že především polská část ERN je velmi diferenciovaná. Zatímco okres Boleslawiecki a Jeleniogórski vykazovaly dokonce přírůstek obyvatel, nejhůře na tom byly okresy Lubaňski, Lwówecki a Kamennogórskli vč. města JeleniaGóra (úbytek v rozmezí 2,6 5 promile). 3.2 Hustota osídlení Hustota osídlení celého území činí 116 obyvatel na km 2, což zhruba odpovídá průměru EU (114 ob./ km 2 ). Větší hustotu osídlení má česká část ERN 139 ob./ km 2, naproti tomu polská část ERN se vyznačuje menší hustotou osídlení pouhých 104 ob./ km 2.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 16 Obr.:Hustota obyvatelstva ERN (k 31.12.2009) Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec 3.3 Demografická struktura obyvatelstva Pokud se jedná o věkové složení obyvatelstva, je ze statistických údajů patrné, že negativní demografické změny (stárnutí obyvatelstva) postihují celé území tedy českou i polskou část ERN. Mezi lety 2000 a 2008 došlo k nejvýraznějšímu snížení podílu dětí ve věku 0-14 let v polské části ERN (a to o 3,9%). V české části byl pokles této věkové skupiny o něco nižší (2,1%). Nejlépe jsou na tom okresy Česká Lípa a Boleslawiecki (více než 15,6% podíl věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel).

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 17 Obr.:Podíl obyvatel ve věku 0 14 let na celkovém počtu obyvatel ERN (k 31.12.2009) Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec Mezi lety 2000 a 2008 lze zároveň sledovat nárůst podílu obyvatel ve věku 60 a více let. V české části se zvýšil z 17,1% na 21%. V polské části z 16,7 na 18,2% %. V tomto ohledu je na tom nejhůře okres Semily. Obr.:Podíl obyvatel ve věku 60 a více na celkovém počtu obyvatel ERN (k 31.12.2009) Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 18 Pokud se jedná o přirozený přírůstek obyvatelstva, česká část vykazuje pozitivní hodnoty (nejlépe je na tom okres Česká Lípa), zatímco polská část s výjimkou okresů Boleslawiecki a Jaworski vykazuje hodnoty záporné (tedy přirozený úbytek obyvatelstva). 3.4 Demografická prognóza Projekci vývoje počtu obyvatel obsahuje následující tabulka. Pro polskou část bohužel neexistuje demografická prognóza a tak jsou použita data za celé Dolnoslezské vojvodství. Tab.:Demografická prognóza v české a polské části ERN Rok Obyvatelstvo celkem v tom ve věku 0-14 let 15-64 let 65 a více let Česká část 1) Celkem 2010 438,8 65,9 308,5 64,4 2015 441,2 69,9 290,9 80,5 2020 441,5 71,1 277,9 92,4 Polská část 2) Celkem 2010 2 863,8 397,9 2 081,2 384,7 2015 2 835,0 402,2 1 978,8 453,9 2020 2 799,9 409,7 1 845,2 545,0 1) zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065 (ČSÚ, 2010); vypočteno bez vlivu migrace 2) údaje za Dolnoslezské vojvodství Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec Zatímco na české straně se počítá s mírným nárůstem počtu obyvatel, na polské straně naopak s výraznějším poklesem. Na polské straně se navíc jedná o prognózu pro celé Dolnoslezské vojvodství, kde byl mezi lety 1995 a 2009 zaznamenán celkový pokles počtu obyvatel o 3,77%, zatímco za stejné období byl ze Jeleniogórskipodregion zaznamenán pokles téměř dvojnásobný (o 7,02%). Lze tedy předpokládat, že pokles počtu obyvatel polské části ERN bude ještě výraznější. 3.5 Sídelní struktura Sídelní struktura je odlišná na české a polské části území. Česká část ERN je charakterizována velkým počtem menších obcí (215), zatímco na polské straně je obyvatelstvo více koncentrováno (pouze 52 obcí). Sídelní struktura je ale naopak

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 19 shodně ovlivněna geograficky existencí horských oblastí (Jizerské hory, Krkonoše). V Euroregionu existují 2 významná regionální rozvojová centra. Na české straně je to krajské stotisícové město Liberec se sousedním Jabloncem nad Nisou, na polské straně je to město JeleniaGóra. Dalšími většími městy jsou na polské straně Boleslawiec a Zgorzelec, na české straně pak skupinu větších měst doplňuje Česká Lípa. Největší města v české a polské části ERN: Tab.: Přehled největších měst v české a polské části ERN vč. počtu obyvatel Město Počet obyvatel 2000 2008 Liberec 99155 100914 JeleniaGóra 89569 85378 Jablonec nad Nisou 45428 45254 Boleslawiec 42302 40258 Česká Lípa 39914 38318 Zgorzelec 34302 32177 Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec Je možné vysledovat trend úbytku počtu obyvatel především ve městech na polské straně ERN. Na české straně je tento trend mnohem slabší, město Liberec naopak dokonce zaznamenává růst počtu obyvatel. V rámci regionu lze identifikovat tzv. vnitřní periferie tj. oblasti, které jsou vzdálenější od hlavních rozvojových center či nacházející se v horských oblastech. Celá oblast byla rovněž strukturálně postižena zánikem tradičního textilního průmyslu a útlumem pro tento region rovněž typického sklářského průmyslu. Z této strukturální změny se lépe zotavují větší města, venkovské oblasti se snaží využít potenciálu v rozvoji cestovního ruchu. 3.6 Rozvoj místních společenství Politické změny na přelomu 80. a 90. let minulého století vytvořili podmínky pro rozvoj občanské společnosti na obou stranách hranice. Rovněž místní samosprávy získali opět svoji důležitost a začaly hrát důležitou roli v rozvoji příhraničního území. Byly to právě samosprávy, které stály u počátku přeshraniční spolupráce. Především ze strany obcí z příhraničí existovala nejprve poptávka po jakýchkoliv kontaktech přes hranici vycházející z komunikačního deficitu způsobeného poměrně velkou uzavřeností hranice. Dalo by se říci, že zpočátku hrála roli i určitá míra zvědavosti ve vztahu k staronovým sousedům na druhé straně hranice. Kolem těchto prvních osobních kontaktů pak byla dále rozvíjena myšlenka systematického rozvoje přeshraniční

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 20 spolupráce včetně její institucionalizace v podobě Euroregionu Nisa. V devadesátých letech představovalo velmi důležitý impulz pro rozvoj přeshraniční spolupráce mezi obcemi a neziskovými organizacemi představení předvstupního nástroje EU podporujícího přeshraniční spolupráci programu PHARE CBC. Od roku 1997 začal v rámci tohoto programu fungovat decentralizovaný Fond malých projektů podporující přeshraniční komunální partnerství. O tyto projekty byl a stále je velký zájem. Program PHARE CBC byl po vstupu ČR a Polska do Evropské unie nahrazen iniciativou INTERREG IIIA. V letech 2004-2006 bylo z tohoto programu v české a polské části Euroregionu Nisa podpořeno celkem 87 projektů s celkovým příspěvkem EU ve výši cca 20,5 mil. Kč. Fond malých projektů pokračuje i v současném plánovacím období 2007-2013 v programech přeshraniční spolupráce v rámci cíle EÚS (Cíl 3). Přeshraniční spolupráce se rozvíjí především mezi obcemi, vzdělávacími institucemi a různými spolky a je zaměřená na rozvoj cestovního ruchu, společné sportovní, kulturní a vzdělávací akce, na setkávání expertů (výměnu zkušeností), v menší míře i na podporu hospodářského rozvoje. 3.7 Nezaměstnanost a trh práce Dlouhodobě je míra nezaměstnanosti vyšší v polské části ERN. V souvislosti s hospodářskou recesí posledních let došlo k výraznému zhoršení míry nezaměstnanosti na celém území ERN. V české části se dramaticky zvýšila míra nezaměstnanosti z evidovaných 6,9% v roce 2008 na 11,2% v roce 2009 (téměř zdvojnásobení). I polské části, která obecně trpí větší mírou nezaměstnanosti, došlo k jejímu skokovému nárůstu z 13,9% v roce 2008 na 17,5%. Tab.:Nezaměstnanost v ERN (k 31.12.2009) Okres, Počet z toho Míra město s právy okresu, euroregion nezaměstna ných celkem ve věkové skupině 25-54 55 a více 0-24 let let let dlouhodobě nezaměstna ní nezaměst nanosti (%) Česká část 1) Česká Lípa 7 250 1 285 4 824 1 141 1 613 13,2 Jablonec nad Nisou 5 379 1 031 3 626 722 1 219 12,0 Liberec 9 692 1 781 6 344 1 567 2 188 10,2 Semily 3 952 718 2 619 615 972 10,1 Celkem 26 273 4 815 17 413 4 045 5 992 11,2 Polská část JeleniaGóra, město 3 537 447 2 556 534 497 9,5

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 21 Bolesławiecki 4 782 1245 3079 458 693 15,1 Jaworski 3 9099 848 2704 357 790 20,3 Jeleniogórski 3 8388 511 2765 562 832 19,1 Kamiennogórski 3 401 607 2440 354 662 22,4 Lubański 4 585 902 3189 494 1 338 24,4 Lwówecki 3 6066 633 2 557 416 957 23,1 Zgorzelecki 4 687 1 059 3196 432 1 031 13,5 Złotoryjski 4 130 844 2865 421 1 219 26,1 Celk em 3) 36 475 7096 25 351 4028 Euroregion 8 019 17,5 4) Celkem česká a polská část ERN 62 748 11 911 42 764 8 073 14 011. 1) zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 3) bez obce Gozdnica 4) dataa za podregionjeleniogórski Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec Obr. Míra registrované nezaměstnanosti v ERN (k 31.12.2009) Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec Nejvíce postiženy jsou nezaměstnaností polské okresy Lubaňski, Lwówecki, Zlotoryjski,Jaworski a Kameniogorski. Výjimkou je pouze město JeleniaGóra. Co se týče porovnání s vyššími celky,polská část ERN vykazuje dlouhodobě značně vyšší míru registrované nezaměstnanosti než je polský republikový průměrr (ten činil v roce 2009 11,9% %, přičemž polská část ERN vykazovala 17,5% míru nezaměstnanosti).

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 22 Česká strana ERN naproti tomu se v minulosti dlouhodobě neřadila k regionům s nejvyšší nezaměstnaností v ČR, nicméně v roce 2009 se situace dramaticky změnila v souvislosti s hospodářskou recesí, která více postihla ČR než PR. Míra registrované nezaměstnanosti v České republice v roce 2009 činila 9,24% (česká část ERN vykazovala 11,2%). Průměrná hrubá mzda v obou částech ERN v minulých letech rostla podobným tempem. O něco vyšší je v české části ERN (792 EUR v roce 2008). V polské části činí 774. Tento rozdíl je pravděpodobně ovlivněn vyšší zaměstnaností v zemědělském sektoru, kde jsou platové podmínky obecně horší než v průmyslu. 3.8 Vzdělávání Vzdělanostní struktura příhraničních oblastí je obecně méně příznivá oproti centrálním oblastem. Platí to i v případě ERN, kde převažuje obyvatelstvo se základním vzděláním, vyučením či středním vzděláním bez maturity. Rovněž je pro tuto oblast charakteristický nižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.v roce 2001 byl v české části ERN (LK) podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve výši 7%, zatímco celorepublikový průměr byl o 2% vyšší. V polské části (Jeliniogórskowalbrzyskipodregion) činil v roce 2002 tento podíl 6,8 %, zatímco průměr Dolnoslezského vojvodství činil 9,9%. Česká republika i Polská republika se vyznačují koncentrací kvalitních vzdělávacích institucí v centrálních oblastech (hlavních městech) či významných regionálních centrech (především Praha, Varšava, Wroclaw). V důsledku toho jsou příhraniční oblasti, co se týče nabídky především vysokoškolského vzdělání, znevýhodněné. Mnoho studentů tudíž kvůli vysokoškolskému studiu opouští území ERN. Vzhledem k tomu, že ve větších městech lze najít vhodnější pracovní uplatnění a lepší platové ohodnocení, někteří absolventi v místě studia zůstávají i po jeho skončení. I přes tyto skutečnosti je možné zaznamenat v této oblasti pozitivní trendy. V regionu existují 3 vysoké školy (1 v české části a 2 v polské části ERN). Mimo to zde před několika lety započal významný trend, kterým je otevírání poboček velkých univerzit, čímž dochází k rozšíření nabídky studijních oborů či možností dálkového studia. 6 V ERN je na velmi dobré úrovni spolupráce stávajících vysokých škol, která funguje již od samotného založení ERN na počátku 90. let. Spolupráci vysokých škol řídí Akademické koordinační středisko v Euroregionu Nisa (ACC). Od roku 2001 také funguje unikátní projekt společné virtuální Univerzity Nisa, kde studenti 6V polské části ERN, kde jsou pobočky evidovány, jejich počet stoupl z 0 v roce 2003 na 6 v roce 2009.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 23 bakalářského studia studují každý ze tří ročníků na jedné z partnerských univerzit v ČR, Polsku a Německu. Závažným problémem je nesoulad poptávky na trhu práce s učebními a studijními obory. Zástupci firem si často stěžují na nedostatek kvalitních lidských zdrojů především v technických profesích. I v tomto ohledu se však již vyskytly první iniciativy. 7 Zatímco studentů studujících vysokou školu v české části každým rokem přibývá, polská část ERN vykazuje přesně opačný trend (viz následující graf). Obr.: Počet studentů vysokých škol v české a polské části ERN Počet vysokoškolských studentů 12 000 10 000 8 000 6 000 4000 2000 česká část ERN polská část ERN 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: ČSÚ, GUS V území fungovalo v roce 2009 celkem 508 základních škol, které navštěvovalo 86955 žáků. Počet základních škol i žáků v obou částech dlouhodobě klesá. 7Např. kampaň TECHyes, kterou organizuje Liberecký kraj a díky níž se má zvýšit zájem studentů o technické obory.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 24 4Hospodářství, podnikatelské prostředí a cestovní ruch 4.1 Hospodářsk ká vyspělost (HDP/ob.) Pro určení hospodářské vyspělosti (i z pohledu kohezní politiky EU) je používán ukazatel hrubého domácíhoo produktu na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly (HDP/ob. v PPS). Z tohoto pohledu je celé území začleněno do cíle Konvergence tj. HDP/ ob. je menší než 75% průměru EU (viz následující mapa). Tyto ukazatele jsou Eurorstatem sledovány na úrovni NUTSII (polské území je součástí NUTSII Dolnoslezské, české NUTSII Severovýchod). Obr.: HDP/ob. (PPS) v regionech NUTSII v EU v roce 2007 Zdroj: Eurostat Na hospodářskou vyspělost regionu má zásadní vlivv celková hospodářská vyspělost příslušného státu. V tomto ohledu má lepší postavení Česká republika, jejíž HDP/ob. v PPS dosahoval v roce 2010 80% průměru EU, zatímco v případě Polska to bylo pouhých 62%. Pokud se ovšem podíváme na trendy (znázorněné v následujícím grafu), zjistíme, že nůžky se začínají postupně zavírat a to především v důsledku odlišného dopadu hospodářské recese posledních let, kdy se v roce 2009 polská ekonomika jako

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 25 jediná v EU recesi vyhnula. Obr.: Vývoj HDP/ob. v České republice a Polsku 100 Hrubý domací produkt/1 ob. (PPS) % půměru EU 80 60 40 20 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Česká republika Polsko Zdroj: Eurostat Pokud se stejnou optikou podíváme i na regionální HDP/ob., zjistíme, že rozdíl mezi českou a polskou částí ERN je ještě menší pouhých 5%. Polská část ERN (součást Dolnoslezského vojvodství) dosáhla v roce 2008 60% průměru EU, zatímco česká část 65%. Obr.: Vývoj HDP/ob. v české a polské části ERN 90 Hrubý domací produkt/1 ob. (PPS) % průměru EU 70 50 30 10-10 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 NUTS II Severovýchod NUTS II Dolnosleskie Zdroj: Eurostat

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 26 4.2 Struktura regionální ekonomiky Česká část ERN je historicky průmyslovou oblastí. V minulosti hrál významnou roli těžební průmysl a zpracování nerostných surovin a pak pro sever Čech typický textilní a sklářský průmysl. V současné době má nejvýznamnější postavení zpracovatelský průmysl. Tradiční textilní průmysl zaznamenal dramatický útlum začátkem 90. let. Sklářský a bižuterní průmysl již nemá tak silné postavení jako v minulosti, nicméně útlum nebyl tak dramatický jako v případě výroby textilu. Velmi silné postavení získal především díky zahraničním investicím automobilový průmysl (výroba dílů a autopříslušenství). Polská část ERN je z pohledu hospodářství silně diferencována. Pro jižní horskou a podhorskou částje typický cestovní ruch a lázeňství. Sever území je spíše průmyslový doplňován zemědělstvím. Tyto rozdíly se s postupem času ještě více upevňují. Průmyslový rozvoj v okolí měst Boleslawiec a Zgorzelec je zaměřený především na těžbu hnědého uhlí a energetiku. Mezi další průmyslové obory zastoupené v polské části ERN patří stavebnictví, keramický, textilní, metalurgický, strojírenský a elektrotechnický průmysl. Z hlediska zaměstnanosti v jednotlivých sektorech bylo v roce 2009 nejvíce pracovníků (cca 50%) zaměstnáno v terciárním sektoru. 44% pracovníků pak zaměstnával průmysl a 6% jich bylo zaměstnáno v zemědělství. Pokud se však podíváme na jednotlivé části zjistíme, že primární sektor je co se zaměstnanosti týče mnohem významnější v polské části ERN (zaměstnává 12,6% pracovníků 8 ), zatímco v české části hraje jen marginální roli (1,88%). Těmto rozdílům zrcadlově odpovídá zaměstnanost v průmyslu (na české straně 48,54%, na polské pouze 36,5%). Zaměstnanost v terciárním je na obou stranách podobná a kolísá kolem 50%. Česká část ERN je tedy více průmyslovou oblastí, zatímco na polské straně je stále velmi významným zdrojem zaměstnání zemědělská výroba (vč. lesnictví a rybolovu). To je dáno jednak historickou tradicí a rozdílnými přírodními podmínkami (česká část ERN na rozdíl od větší polské části nezahrnuje tak velké procento úrodnějších nížinatých oblastí). 8Nejvíce zemědělskými okresy jsou na polské straně okresy Jaworski, Złotoryjski a Lwówecki.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 27 Tab.: Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v roce 2009 (v tis. osob) Okres, město s právy okresu, euroregion Celkem (tis.) v tom podle odvětví ekonomické činnosti zemědělství průmysl, lesnictví služby a stavebnictví a rybolov A, B C, D, E, F G - Q Česká část 1) Celkem 197,3 3,7 95,7 97,4 Polská část 2) JeleniaGóra, město 24,8 0,2 8,0 16,6 Bolesławiecki 19,2 3,3 7,8 8,2 Jaworski 10,3 3,0 3,1 4,1 Jeleniogórski 10,5 1,0 3,8 5,7 Kamiennogórski 8,4 1,1 3,6 3,6 Lubański 9,5 1,3 2,8 5,4 Lwówecki 8,1 1,8 2,6 3,7 Zgorzelecki 23,3 1,4 10,8 11,2 Złotoryjski 8,2 2,3 2,2 3,7 Celkem 3) 122,2 15,4 44,6 62,2 Euroregion Celkem ERN 319,5 19,1 140,3 159,6 1) zdroj: Výběrové šetření pracovních sil 2) včetně soukromých zemědělců, ekonomických subjektů s 9 a více zaměstnanci 3) bez obce Gozdnica Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec Obr: Zaměstnanostt podle ekonomických sektorů v české části ERN Zaměstnanost podle sektorů ekonomiky v české části ERN (%) 1,88 zemědělství, lesnictví a rybolov 49,39 48,54 průmysl a stavebnictví služby Zdroj: ČSÚ, GUS

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 28 Obr: Zaměstnanostt podle ekonomických sektorů v polské části ERN Zaměstnanost podle sektorů ekonomiky v polské části ERN (%) 50,90 12,60 36,50 zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl a stavebnictví služby Zdroj: ČSÚ, GUS 4.3 Podnikatels ské a inovační prostředí V regionu bylo v roce 2009 registrovánoo necelých 175 000 ekonomických subjektů, přičemž 2/3 z tohoto počtu byl registrován v české části ERN a jen 1/3 v polské. 9 Obr.: Počet registrovaných ekonomických subjektů v české a polské části ERN Počet registrovaných ekonomických subjektů 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 česká část ERN polská část ERN 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: ČSÚ, GUS 9 Tento rozdíl může být zapříčiněn i velkým počtem tzv. spících živnostenských oprávnění na české straně, kdy lidé sice vlastní živnostenské oprávnění, ale nepodnikají. Statistiky zohledňující tuto skutečnost ale nejsou dostupné.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 29 Počet ekonomických subjektů stoupá na obou stranách hranice, což poukazuje na rostoucí ekonomickou aktivitu. Naprostá většina subjektů spadá do kategorie malých a středních podniků, které hrají rozhodující roli v zaměstnanosti a hospodářské stabilitě. Obecným problémem je nedostatečná spolupráce podnikatelského sektoru se vzdělávacími a výzkumnými institucemi, i když i na tomto poli je možné v posledních letech pozorovat pozitivní vývoj. Jak Dolnoslezské vojvodství tak Liberecký kraj vytvořili regionální inovační strategie jejichž cílem je vytvoření efektivního regionálního inovačního systému. Tyto strategie jsou již v implementační fázi. Zejména Liberecká technická univerzita se stala centrem inovací a aplikovaného výzkumu. V současné době buduje Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. VÚTS Liberec rovněž buduje nové centrum strojírenského výzkumu. Liberecký kraj vyslyšel poptávku velkých i menších podniků po kvalifikovaných pracovnících technického zaměření a přišel s iniciativou TechYes propagující technické obory mezi studenty. Na polské straně jsou v rámci Dolnoslezského vojvodství vědecko-výzkumné aktivity soustředěny především do Wroclawi, kde hraje hlavní úlohu Polytechnika Wroclawska. V polské části ERN (Jeleniogórskipodregion) je v rámci regionálního inovačního systému významné především město JeleniaGóra, kde fungují instituce na podporu podnikání. Je možné rovněž vypozorovat rozvoj kooperačních struktur např. klastr CeramikaBoleslawiecka snažící se propojit tradiční keramickou výrobu kolem Boleslawce s cestovním ruchem. V polské části hrají rovněž důležitou úlohu průmyslové zóny. Akademické koordinační středisko zajišťuje rozvoj spolupráce místních univerzit přes hranice. 4.4Význam a postavení cestovního ruchu v ekonomice regionu Pro hospodářství celého regionu je klíčový cestovní ruch. Již nyní má v hospodářství velmi silné postavení (především v oblasti služeb) a stále existuje potenciál pro jeho rozvoj. Obě strany patří v rámci svých zemí k turisticky nejatraktivnějším regionům a to především díky přírodnímu bohatství. Do regionu lákají návštěvníky především hory: nachází se zde část národního parku Krkonoše, turisticky atraktivní jsou rovněž Jizerské hory. Region ale nabízí mimo jiné i zajímavé skalní útvary, skalní města, jeskyně i vodní plochy.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 30 V regionu je rovněž soustředěno velké historicko-kulturní bohatství: velké množství hradů a zámků, sakrálních i industriálních památek. I když se může zdát, že obě části ERN jsou ve snaze přilákat na své území turisty konkurenty, přesto mohou těžit ze vzájemné spolupráce. Pod záštitou euroregionu byla vytvořena přeshraniční síť euroregionálních cyklotras či projekt Nová Hřebenovka. Bylo např. obnoveno železniční spojení Harrachov Jakuszyce, čímž došlo k vytvoření jedinečné nabídky sjezdového a běžeckého lyžování.mnoho projektů bylo realizováno v oblasti propagace cestovního ruchu. Existuje tedy přidaná hodnota spolupráce. V Euroregionu Nisa funguje přeshraniční expertní pracovní skupina zaměřená na cestovníruch a podskupina zaměřená na cyklodopravu. Jedním z cílů ERN je vytvoření společného prázdninového regionu. Tohoto cíle ale zatím nebylo dosaženo. Je zapotřebí připravit společné turistické nabídky a propojit je s nabídkou přeshraniční veřejné dopravy (společnou jízdenkou). Atraktivnosti regionu odpovídají i ubytovací kapacity. Celkem se v regionu nachází 1240 ubytovacích zařízení s 65,5 tisíci lůžek. Nejvíce lůžek v ubytovacích zařízeních na 100 ob. se nachází právě v Krkonoších: v okrese Jeleniogórski je to dokonce 24 lůžek, na druhé straně Krkonoš v okrese Semily 19 a okrese Jablonec nad Nisou 10. Poměrně velké množství lůžek je i v okrese Česká Lípa. V polské části je patrná větší koncentrovanost ubytovacích zařízení do oblasti krkonošských horských středisek, severní část polského území již není z pohledu cestovního ruchu tak atraktivní. Naproti tomu je česká část více homogenní atraktivní je celý Liberecký kraj. Tab.: Ubytovací zařízení a počet přenocování v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v roce 2009 Okres, město s právy okresu, euroregion Ubytova cí zařízení z toho penzion hotely y Počet lůžek Počet přenocová ní Kempy Česká část 1) Česká Lípa 128 16 42 9 428 387 745 9 Jablonec nad Nisou 267 36 122 9 468 448 208 1 Liberec 92 21 28 8 225 512 309 9 Semily 348 61 133 14 382 996 031 8 Celkem 835 134 325 41 503 2 344 293 27 Polská část 3) JeleniaGóra, město 32 10 1 2 625 151 113 2 Bolesławiecki 8 3 1 565 48 973 0 Jaworski 8 1 0 709 10 926 2 Jeleniogórski 280 39 29 15 328 1 309 872 2

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 31 Kamiennogórski 9 4 0 426 20 272 0 Lubański 43 8 5 2807 365 202 0 Lwówecki 13 2 0 641 47 880 0 Zgorzelecki 10 5 0 875 86 459 0 Złotoryjski 2 1 0 151 16 781 0 Celk em 4) 405 73 36 24 127 Euroregion 2057 478 6 Celkem ERN 1 240 207 361 65 630 4 401 771 33 1) hromadná ubytovací zařízení s minimálně 5 pokoji nebo 10 lůžky, včetně kempů 2) ubytovací zařízení bez kempů, hromadná ubytovací zařízení s kapacitou 8 hostů a více 3) ubytovací zařízení včetně kempů 4) včetně obce Gozdnica Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec Obr.: Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních na 100 ob. v roce 2009 Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 32 Tab.: Ukazatele využití ubytovacích zařízení v okresech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v roce 2009 Lůžka v Hosté v Přenocování v Okres, hromadných hromadných hromadných město s právy okresu, ubytovacích ubytovacích ubytovacích euroregion zařízeních zařízeních zařízeních na 100 obyvatel na 100 obyvatel na 100 obyvatel Česká část 1) Česká Lípa 9,1 116,9 372,5 Jablonec nad Nisou 10,5 134,9 496,7 Liberec 4,9 87,9 302,8 Semily 19,2 349,1 1 333,1 Celkem 9,5 149,0 534,9 Polská část 3) JeleniaGóra, město 3,1 62,8 178,2 Bolesławiecki 0,6 29,6 54,9 Jaworski 1,4 8,9 21,1 Jeleniogórski 24,0 604,6 2 054,9 Kamiennogórski 0,9 22,1 43,9 Lubański 4,9 117,9 642,3 Lwówecki 1,3 34,9 100,8 Zgorzelecki 0,9 60,0 92,2 Złotoryjski 0,3 26,9 36,7 Celkem 4) 4,1 108,4 352,9 1) hromadná ubytovací zařízení s minimálně 5 pokoji nebo 10 lůžky, včetně kempů 2) ubytovací zařízení bez kempů, hromadná ubytovací zařízení s kapacitou 8 hostů a více 3) ubytovací zařízení včetně kempů 4) včetně obce Gozdnica Zdroj: Český statistický úřad, pracoviště Liberec

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 33 5 Životní prostředí Území Euroregionu Nisa patřilo v 80. letech minulého století k jedněm z nejznečištěnějších oblastí středoevropského regionu (bylo součástí tzv. Černého trojúhelníku). Od začátku devadesátých let minulého století však v tomto ohledu byl vykonán velký kus práce směrem k odstranění následků ekologických zátěží a především k obnově čistoty ovzduší a vod. Velmi důležitou úlohu v tomto procesu hrála přeshraniční spolupráce. Vzhledem k charakteru znečištění se jednalo o nezbytnou nutnost. V Euroregionu fungují již od roku 1993 pracovní skupiny Lesy a Voda Čistá Nisa. K výraznému zlepšení stavu životního prostředí došlo hlavně díky útlumu těžby hnědého uhlí v německé Lužici a modernizaci elektrárenských zařízení (především elektrárna v polském Turówě). Došlo rovněž k útlumu a modernizaci výrobních provozů. V oblasti vod sehrály pozitivní roli investice do kanalizací a čistíren odpadních vod. 5.1 Ochrana přírody Území euroregionu je velmi bohaté na přírodně výjimečná území, která se těší ochraně. Na území ERN se nachází jeden národní park 10 : Krkonošský národní park leží přímo na hranici mezi oběma částmi ERN. Dále pak existují na území ERN následující chráněná území: V české části ERN: 6 chráněných krajinných oblastí, 11 národních přírodních památek, 8 národních přírodních rezervací a 55 přírodních rezervací. V polské části ERN: 1 biosférická rezervace, 6 chráněných krajinných území, 2é přírodních rezervací a 4 krajinné rezervace. 10Do oblasti Šluknovska, které náleží rovněž k české části ERN zasahuje další národní park České Švýcarsko. Ten ale leží na česko-německé hranici.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 34 Obr.: Chráněná území v ERN Co se týče výdajů na ochranu životního prostředí, ty byly dlouhodobě až do roku 2008 vyšší na polské straně ERN. Celkově za obě části činili v roce 2009 83,6 mil EUR 11.Celkové výdaje v roce 2004 začaly prudce klesat a to především vlivem snížení těchto investic na polské straně ERN. V druhé polovině první dekády tohoto století však vykazují stabilně rostoucí tendenci a to především díky růstůů investic do ochrany životního prostředí na české straně ERN. 11Přepočteno aktuálním kurzem ECB, 14.9.2011

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 35 Obr.: Investice na ochranu životního prostředí v české a polské části ERN Investice na ochranu životního prostředí (mil. EUR) 140 120 100 80 60 40 20 česká část polská část celkem 0 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Zdroj: ČSÚ, GUS 5.2 Znečištění ovzduší Mezi základní sledované látky vypouštěné do ovzduší patří oxid siřičitý, oxid uhelnatý a oxid dusíku. Obecně lze konstatovat, že emise škodlivin do ovzduší jsou několikanásobně vyšší v polské části ERN a to především vlivem uhelné elektrárny Torów. Výjimku tvoří oxid uhelnatý. Zatímco emise oxidu siřičitého v české části ERN dosahují jen zlomku polských hodnot a vykazují klesající tendenci, na polské straně došlo k dramatickému snížení emisí SO2 na konci 90. let (díky odsířený elektrárny Turów), emise SO2 se od té doby stále pohybují mezi 5 a 10 tunami na km2. V roce 2008 vykazovala česká strana emise SO2ve výši 0,97 t/km2, zatímco polská strana 7 t/km2.

Socioekonomická analýza české a polské části Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, číslo: Strategie/CZ/2 36 Obr.: Emise oxidu siřičitého v české a polské části ERN 25 20 15 Emise oxidu siřičitého - SO 2 (t/km2) 10 5 0 1996 česká část polská část 1 997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Zdroj: ČSÚ, GUS O něco vyrovnanější je situace v emisích oxidu dusíku. I když i zde dosahovala větších hodnot polská část (2,2 t/km2 oproti českým 1,54 t/km2 v roce 2008), emise NOxvykazovaly na obou stranách klesající tendenci. Obr.: Emise oxidu dusíku v české a polské části ERN Emise oxidu dusíku - NO x (t/km2) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 česká část polská část 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Zdroj: ČSÚ, GUS Obrácená situace existuje v oblasti emisí oxidu uhelnatého, kde naopak