Reakce zdravotnictví na teroristický útok (Norsko 22. 7. 2011) ing. Vlasta Neklapilová Úrazová nemocnice v Brně



Podobné dokumenty
Sebevražedné teroristické útoky s hromadným výskytem poraněných Haifa

Cvičení TRAUMA 2009 z pohledu Úrazové nemocnice v Brně

Zkušenosti z posledních útoků s hromadným postižením zdraví - aktivní střelec

V. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU v Brně

překlad: Informační středisko medicíny katastrof, Úrazová nemocnice v Brně v.neklapilova@unbr.cz 1

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi

Paříž odezva nemocnic na teroristický útok. ing. Vlasta Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně

Traumatologický plán FN Motol, a reakce na hromadné neštěstí

Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011

Klíčová slova: zemětřesení tsunami katastrofa.

TC IZS ARENA 2016 aktivace Traumatologického plánu. Fakultní nemocnice Hradec Králové

Cvičení Polytrauma 2008

Havárie BuS - co traumaplán neví -francouzský autobus dne

Zdravotnické zabezpečení MS ve fotbale 2006

Cvičíme pro zábavu? Zkušenosti z FN Olomouc

SARIN - zahraniční zkušenosti. Ing. Vlasta Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně

PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu

Vedoucí lékař týmu. chirurg

Záchranné práce prováděné lékařskou fakultou v akutní fázi po velkém zemětřesení ve východním Japonsku v roce 2011

Část B 9. Plán zdravotnického zabezpečení

TC IZS ARENA 2016 aktivace Traumatologického plánu. Fakultní nemocnice Hradec Králové

Genevieve Barrier: Emergency medical services for treatment of mass casualties (Záchranná služba při hromadných neštěstích)

lostí KARIM OUP (2) LF MU a TC FN Brno OKŘ TC FN Brno (3) K.(2) (2)

Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou

Le Plan Blanc (Bílý plán)

CVIČENÍ SLOŽEK IZS JMK K OVĚŘENÍ TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Hradec Králové,

Netradičně tradiční cvičení složek IZS

Cvičení IZS MAAFEX zkušenosti Traumateamu ČR

SARIN a jeho teroristické zneužití

MEDEVAC Chorvatsko havárie autobusu Božetěch JURENKA

Záchranné práce po zemětřesení a tsunami zkušenosti japonských lékařů

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno

DEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI

Pregraduální a postgraduální výuka medicíny katastrof v Olomouci

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

Horizont nácvik HN z pohledu záchranáře - dispečera. Olga Mikudová, MUDr. Jana Kubalová ZOS ZZS Kraje Vysočina

Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK. Mgr. Iveta Nováková Knížková

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY

Přístupy ke zvládání hromadných neštěstí v Izraeli (zpráva z workshopu)

Hromadná dopravní nehoda na D

Zkušenosti Traumateamu ČR zhumanitární mise v Pákistánu -zemětřesení říjen 2005

Zpráva o činnosti LZS České Budějovice v roce 2016

Hromadné neštěstí na dálnici D-1

Moduly civilní ochrany TraumateamČR

POSKYTOVATEL PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE KOLEGIUM OBCÍ II. A III. TYPU, KÚ LIBERECKÉHO KRAJE, LIBEREC, KVĚTEN 2015

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Metodika II. Rozdělení respondentů dle oddělení a počtu let odpracovaných let ve zdravotnictví

Centrální dispečink fakultních nemocnic v Brně - efektivnější řešení MU a zkvalitnění péče o závažná poranění

První praktické zkušenosti s psychosociální podporou ve FNKV

Havárie tramvaje a trolejbusu v Brně

Traumatologický plán SOL Trutnov

Datum zpracování projektu: 2016

V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF Hradec Králové

Léčebné lázně Lázně Kynžvart

Modul 6 Praktická příprava na řešení mimořádných událostí a krizových situací ve zdravotnickém zařízení

M. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová, L. Rašovská

ZÁKON O ZZS zkušenosti z provozu

Medicína Katastrof Hradec Králové

Check list pro přípravu na příjem velkého počtu zraněných v lůžkovém zdravotnickém zařízení

Informační středisko pro medicínu katastrof

Psychologické aspekty DVI Koncepce DVI týmu pro ČR vznikla z projektu MV ČR č (2006-8)

Přeshraniční spolupráce cesta do sjednocené Evropy? České Budějovice,

Koordinace traumatologického plánování KHK z pohledu ZZS KHK

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI S OSOB NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY V ROCE MUDr. Jaroslav Valášek Ing. Jaroslav Slezák

Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj příspěvková organizace. Nemocnice v Orlové. neskončila

ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace. MUDr. Petr Novotný náměstek LPP

Metodiky postupů a logistika při mimořádné události a jejich uplatnění v praxi

Intervence aktivního (šíleného) střelce

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

Cvičení IZS v JM kraji z pohledu ZZS JmK

Jelen S. Urgentní příjem Traumacentra FNO po deseti letech

Hromadné neštěstí a informace - co my s tím?

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

STRATEGICKÉ INVESTICE

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Zdravotnická záchranná služba 2015

Zákrok proti aktivnímu střelci

Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr

Činnost zdravotnické záchranné služby v České republice v roce Activity of health emergency services in 2006

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Třídění raněných a postižených při hromadných neštěstích a katastrofách

Charitativní a humanitární činnost

TVORBA TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU ZZS. MUDr. Ambrož Homola, Ph.D. Ing. Miroslav Procházka Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

Příprava součinnosti IZS pro mimořádné události z pohledu ZZS

VIII. Mise českého zdravotnictví do Izraele

DN autobusu , Horoměřická

kařů ÚN N Brno s USAR odřadem M. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová Úrazová nemocnice v Brně Klinika traumatologie LF MU

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne. o minimálních požadavcích na některé postupy vymezené vnitřními předpisy

Činnost Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje

Omezení provozu v období letních prázdnin 2016 Oblastní nemocnice Jičín, a.s.

Bombový útok na vládní čtvrť v Oslo a střelba na ostrově Utøya 22. července 2011: Okamžitá odezva ZZS

, Hradec Králové. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Útvar krizového řízení, Fakultní nemocnice Brno

Tisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012

Ministerstvo zdravotnictví ČR Odbor krizové připravenosti Úloha. traumacenter & jmů. Olomoucký den urgentní medicíny

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI

Teroristické útoky v Madridu, Španělsko, 2004 Zpráva KAMEDO č. 90


Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

Dostihový sport z pohledu lékaře zdravotnické záchranné služby. MUDr. René Mezulianík, ZZS Jmk,p.o.

Transkript:

Reakce zdravotnictví na teroristický útok (Norsko 22. 7. 2011) ing. Vlasta Neklapilová Úrazová nemocnice v Brně V pátek 22. července 2011 v odpoledních hodinách byly v Norsku provedeny postupně dva naprosto nečekané teroristické útoky. Nejprve v 15.30 došlo k rozsáhlé explozi ve vládní čtvrti v Oslo, při které zemřelo 8 osob a 89 bylo poraněno (z toho 11 těžce). Budova Úřadu vlády a řada dalších budov byla poškozena. Zpočátku byly z útoku podezřívány některé islámské organizace, brzy se však ukázalo, že tyto skupiny za útokem nestojí. Asi dvě hodiny po explozi v Oslu byl napaden vraždícím střelcem letní tábor mládeže na ostrově Utøya. Je to malý ostrůvek dlouhý 400m a široký asi 200-300 m. Na ostrově bylo asi 600 mladých lidí, většinou ve věku 14-18 let. Po střelbě 69 osob zemřelo (1 v nemocnici) a 62 dalších bylo poraněno a ošetřeno v nemocnici nebo v jiném zdravotnickém zařízení. Padesát ze 69 mrtvých bylo ve věku 14-18 let. Za oběma útoky stál jediný člověk, pravicový extrémista Anders Behring Breivik. Při střelbě cíleně obcházel ostrůvek a hledal mezi postřelenými oběťmi ty, kteří přežili, aby vraždy dokončil. Teprve příchod policejních jednotek dalšímu vraždění zabránil. Mezitím se řada napadených mladých lidí pokusila přeplavat z ostrova na pevninu a místní obyvatelé a chataři z protějšího břehu je zachraňovali na svých lodích. /1/ Přednemocniční zdravotní péče Ke zdravotnické záchranné akci na místě neštěstí se podařilo získat informace od dr. Stephena Sollida, vedoucího lékaře Letecké záchranné služby při Universitní nemocnici v Oslo /2/: Při záchranné akci zasahovalo 6 vrtulníků LZS a další vrtulník norské armády, účastnilo se několik záchranných služeb a nemocnic. Přesnější vyhodnocování se teprve provádí. Zdravotníci museli ošetřit pacienty z obou incidentů, naštěstí se ukázalo, že počet poraněných po výbuchu v Oslo je nižší, než se čekalo. V době, kdy začaly přicházet zprávy o střelbě na ostrově Utøya, byli všichni pacienti s těžkým poraněním v Oslu již v péči nemocnic. Zdravotnická záchranná služba byla nucena okamžitě relokovat své zdroje. Universitní nemocnice v Oslo mohla okamžitě vyslat k asi 50 km vzdálenému ostrovu oba své vrtulníky LZS, 6 dalších lékařů, 2 sestry a 2 paramediky. K ostrovu byly také vyslány vrtulníky z dalších základen, lékaři a 42 vozů záchranné služby z celého jihovýchodu Norska. Pomohl také anesteziologický personál nemocnic Baerum a Drammen. Nejvíce frustrující pro zdravotníky bylo, že neměli okamžitě přístup na ostrov k pacientům. V prvních hodinách byla situace nejasná, střelců mohlo být více a nebylo žádoucí, aby se zdravotníci vystavovali nebezpečí. Viděli však, že počet mrtvých a poraněných bude vysoký, proto bylo velmi těžké sledovat vše zpovzdálí. Potom však poměrně rychle převezla policie i místní obyvatelé na loďkách z ostrova na pevninu první pacienty, mezi nimi značný počet těžce raněných. Obvaziště bylo vybudováno postupně, ale všichni pacienti byli prohlédnuti, tříděni a stabilizováni, díky tomu bylo možno transportovat je velmi rychle do nemocnic. Povedlo se to díky erudovaným lékařům LZS, kteří měli zkušenosti s tříděním a péčí o poraněné v polních podmínkách. Rychlý transport byl zdůvodněn také nejasnostmi ohledně bezpečnostní situace. Později bylo ošetřovací stanoviště přemístěno poblíž mostu na ostrov Storøya, soustředilo se tam 7 anesteziologických týmů, 6 vrtulníků LZS, 2 další záchranné vrtulníky a 39 vozů ZZS. Další dopravní zdravotní vozidla byla k dispozici pro přepravu neporaněných, ale otřesených obětí.

Malá skupina zdravotníků se přepravila přímo na ostrov Utøya, kde však zbývalo k ošetření jen malé množství pacientů. Na ostrůvku zůstali většinou nezraněné oběti v různých úkrytech. Proto se zdravotníci postupně vraceli zpět na pevninu. Dr. Sollid s kolegou pak byli poslední, kteří zůstali a až do půlnoci hledali mezi mrtvými případné ještě žijící poraněné, ale již marně. Zdravotníci, sociální pracovníci a psychologové z obcí v okolí ostrova Utøya vytvořili psycho-sociální tým a pomáhali rodinám obětí, které se sjely k místu neštěstí. Každá rodina, která po události hledala svého člena, měla přidělenu kontaktní osobu, která jim pomáhala. Členové týmu také hovořili s řadou příbuzných obětí, fungovaly zde telefonní linky určené pro tyto účely. /3/ Průběh záchranných prací v nemocnicích O pacienty poraněné při útocích se postaralo více nemocnic. Traumatologické oddělení Nemocnice Ullevål, která je součástí Universitní nemocnice Oslo (OUS), přijalo v pátek 22.července 2011 ve večerních hodinách 32 těžce poraněných pacientů (23 v kritickém stavu). Z nich 10 bylo poraněno při výbuchu v Oslo a dalších 22 při střelbě na ostrově Utøya. Nemocnice zpracovala hodnotící zprávu /5/, ve které konstatuje, že žádný z přijímaných pacientů nebyl poškozen redukovaným ošetřením následkem třídění pacientu podle priorit. Přestože byla doba dovolených, bylo personálu dostatek. Celá událost byla dobře zvládnuta, všechna oddělení účinně spolupracovala. Rozsah poskytované zdravotní péče v OUS v souvislosti s teroristickým útokem nebyl nikdy omezen. Byla provedena laboratorní, rtg a CT vyšetření. Byla měřena radioaktivita střel, kontaminace nebyla zjištěna. Jako problematické bylo v hodnotící zprávě označeno předávání informací v rámci nemocnice. Pracovníci z vedení nemocnice i oddělení urgentního příjmu dostávali včas informace z operačního střediska záchranné služby. Dále byly informace předávány cestou přednostů jednotlivých klinik a interními sítěmi. Tyto informace však nebyly optimálně šířeny na jednotlivá nemocniční oddělení. Většina personálu získávala informace tím, že sledovala vývoj události ve sdělovacích prostředcích. /5/ Primář Traumatologického odd. Nemocnice Ullevål dr. Pål Aksel Næss hodnotil stav každého pacienta při příjmu a primářka a vedoucí odd. dr. Christine Gaarder kontrolovala stav pacientů a řídila terapeutické postupy. Pro oddělení to znamenalo značnou zátěž. Poraněným bylo v prvých hodinách možné poskytnout pouze nejnutnější péči, tak, aby byli dostatečně ošetřeni všichni pacienti. Dalším omezením bylo zvážení možného počtu chirurgických zásahů u pacientů v závažném zdravotním stavu. Dle dr. Næsse nejnáročnější byla nepřehledná situace, kdy nevěděli, kolik pacientů celkem bude třeba přijmout, šlo o největší a nejsložitější akci v historii nemocnice. /4/ Střelná poranění byla komplikovaná a vyžádala si složité zákroky, protože použité střelivo se v těle tříštilo a působilo těžká poranění tkání. U těchto typů poranění je často nutno pacienty operovat ve více fázích. Navíc část pacientů utrpěla vícečetná střelná poranění různých tělních struktur, takže bylo nutno je pečlivě prohlédnout a sledovat, aby některá zranění nebyla přehlédnuta a celkové ošetření bylo komplexní. /4/ Nešlo také pouze o léčebné zákroky, ale i o psychický stav pacientů. Lékaři to komentovali slovy: Mladí lidé se probrali z komatu a ptali se na své přátele, jestli jsou na živu... Dostávali pravdivé odpovědi. Personál na jednotce intenzivní péče a na standardních odděleních ve spolupráci s psychosociálním podpůrným týmem pomáhal pacientům otřesné zážitky zpracovat. Psychosociální práce s pacienty, příbuznými a zaměstnanci byla hodnocena jako dobrá. Přesto, že se útoky odehrály v době dovolených, personálu byl dostatek, někteří byli

přivoláni, další se dobrovolně dostavili, přerušili dovolenou atd. Psychosociální krizový tým přistoupil k nezvykle rozsáhlému předcházení psychotraumat a chránil současně zaměstnance v somatické části zdravotnického zařízení před přívalem pozůstalých. Pozůstalým zemřelých byla poskytnuta individuální péče. /4, 5/ Poslední z pacientů poraněných 22.7.2011 byl propuštěn z Nemocnice Ullevål v polovině října 2011. Všichni zde hospitalizovaní pacienti svá zranění přežili, mnohdy však s dlouhodobými či trvalými následky. Někteří museli podstoupit řadu operací a mnozí z nich se dosud léčí v rehabilitačních zařízeních. Snížení úrovně pohotovosti na nízkou závažnost (zelená) došlo během asi 2 dnů po události. Tato úroveň pak byla udržována až do 5.srpna, protože mnoho oddělení bylo zaneprázdněno četnými, dlouhými a náročnými reoperacemi nejvíce postižených pacientů. Změny v úrovni pohotovosti a přechod na běžný provoz probíhaly v souladu s postupy v trauma plánu, ovšem došlo k určitým technickým potížím s obnovováním přehledu zdravotnických činností (přehled na vnitřní nemocniční síti). /5/ Mimořádná situace od 22.7. až do podzimu přinesla značné překročení výdajů pro nemocnici. Není možné zjistit celkový a naprosto přesný přehled výdajů, protože v akutní fázi měla přednost léčba pacientů, péče o příbuzné, zaměstnance a jinak postižené. Dokumentace a administrativní práce byla omezena a musí se rekonstruovat. Je těžké posoudit, kdy jde o výdaje běžného provozu a kdy jsou to důsledky mimořádné situace. Velkou část nákladů tvoří platy (přesčasy, náhrada za dovolené, neplánované posily). V souvislosti s hromadným příjmem byla uvolňována lůžková kapacita, což také přispělo k finanční ztrátě. OUS odhaduje výdaje na 33 milionu NOK (dle norského tisku je již potvrzeno, ze stát tyto mimořádné výdaje pokryje). /5/ Dle posledních zpráv z denního tisku bude soud v Norsku rozhodovat, zda viník těchto událostí Breivik bude odsouzen na 21 let do vězení (nejvyšší sazba v Norsku) nebo zda bude držen v psychiatrické léčebně, protože podle posudku psychiatrů trpí závažnou formou schizofrenie. Literatura: 1. http://en.wikipedia.org/wiki/norway_attacks 2. Sollid SJM: When worst comes to worst the long road home. Tidsskr Nor Legeforen, 2011, 131, N.18, p.1748 3. Thrana F: Endure the pain of others. Tidsskr Nor Legeforen, 2011, 131, N.18, p.1747 4. Dagbladet 28.07.2011 (rozhovor s lékaři nemocnice Ullevål překlad paní Věra Sandbergová) 5. Rapport om håndteringen av terrorhendelsene i Oslo og Utøya 22. juli 2011 (zpráva o péči o pacienty poraněné při teroristických útocích v Oslo na ostrově Utøya 22.7.2011 výtah a překlad zpracován za pomoci paní Věry Sandbergové) Poděkování patří paní Věře Sandbergové z knihovny lékařské fakulty University v Oslo, která laskavě poskytla informace, podklady a přeložila texty z norštiny.

Příloha - převzato z /5/ Celkový časový průběh obou událostí: Pátek 22.7.2011 15.25 Výbuch bomby ve vládní čtvrti 15.26 AMK přijímá 80 nouzových hlášení. 50% je zodpovězených 15.27 AMK přivolává 10 vozů záchranné služby z okolí 15.28 První 2 vozy záchranné služby dorazí na místo činu. Vytvořeno obvaziště 1 (nám. Hoyesteretts). 15.29 Operační středisko informuje o neštěstí. Vyhlášena pohotovost. 15.30 První pacient odvážen do nemocnice Ullevål. 15.31 Vytvořeno obvaziště 2 (nám. Youngstorget), ustaven krizový štáb na místě katastrofy. 15.32 Urgentní příjem v Ullevål přijal hlášení AMK a vyhlásil žlutou úroveň poplachu. Na místo neštěstí vyslána skupina lékařů. 15.50 AMK zajišťuje pomoc z regionálních středisek záchranné služby, Červeného kříže a humanitární organizace Norsk folkehjelp 15.51 První 2 pacienti přijati na Odd. urgentního příjmu v Ullevål 16.00 Pacienti 3 a 4 přijati na Odd. urgentního příjmu v Ullevål. 16.08 Vyhlášena červená úroveň poplachu. 16.10 Pacienti 5, 6, 7 přijati na Odd. urgentního příjmu v Ullevål. 16.40 Pacient 8 přijati na Odd. urgentního příjmu v Ullevål. 16.45 Vozy záchranné služby z okolních regionů přijíždějí na místo, vytvořeno obvaziště 2 17.00 Sníženi úrovně poplachu v Oslo. Uvolnění některých jednotek k jiným úkolům 17.04 Pacient 9 z vládní čtvrti přijat na Ullevål 17.05 V nemocnici zavedena tel. linka pro příbuzné pacientů 17.15 Pacient 10 z vládní čtvrti (č.11 přijat po půlnoci) 17.15 Střelba na ostrově Utøya 17.26 Policie Nordre Buskerud přijímá hlášení o střelbě na Utøya 17.28 AMK přijímá hlášení o střelbě od příbuzných účastníků na Utøya 17.29 Policie potvrzuje a upřesňuje AMK hlášení o střelbě. 17.35 2 vrtulníky LZS vyslány k ostrovu Utøya 17.35 Tisková konference 17.40 Jednotky z Innlandet a Østfold a další vyslány k Sundvolden. 17,50 21 vozu záchranné služby, 2 Helseekspress (autobusy) a motocykl poslány k Sollihøgda 17.50 Urgentní příjem nemocnice Ullevål potvrzuje příjem hlášení AMK o střelbě na Utøya. Vyhlášeno ohrožení bezpečnosti, všichni kromě personálu ve službě musí opustit nemocnici. Policejní dohled. 17.53 Vrtulník LA 1-1 vzlétá s 4 lékaři. Přistává na Sollihøgda 18:15 18.25 Pohotovostní oddíl dorazil na Utøya 18.27 Pachatel zadržen policii

18.50 Triage prováděná lékaři a osádkami vozů záchranné služby u přívozu 19.05 První záchranná helikoptéra přistává u sousedního ostrova Storøya 19.08 Triage prováděná lékaři a osádkami vozů záchranné služby u Storøya. 19.30 Evakuace začíná. Vzdušný most zahajuje činnost. Lehce zranění jsou odváženi autobusy od 19.57 První z celkem 21 pacientů (někteří přímo z Utøya, jiní z různých nemocnic) dorazí do Ullevål na Odd.urgentního příjmu (Akuttmottak) Přímý příjem (vždy 1 pacient): 19.57, 19.59, 20.05, 20.06, 20.12, 20.31, 20.32, 20.33, 20.43, 21.04, 21.29, 21.49 Překlad z Ringerike: 23.08, 23.22 Ještě v noci bylo provedeno 16 operaci na 6 operačních sálech, žádný pacient nemusel na operaci čekat. Odd. hrudní chirurgie nemocnice Ullevål přijalo 7 pacientů v prvních 20 minutách. Zde bylo postupně provedeno 19 velkých operací. 21.15 Na internet dána informace o tel. lince pro dárce krve 22.15 Zpráva pro média 22.37 Vytvořena tel. linka pro příbuzné pacientů 23.46 Snížena úroveň pohotovosti na žlutou. Sobota 23.7.2011 Převoz dalších pacientů z jiných nemocnic Ringerike 1.07, 9.35, 12.45, 13.17, 16.20, Baerum 16.27 Několikrát denně hlášen stav krizovému štábu. Neděle 24.7.2011 12.00 Přechod na úroveň pohotovosti zelená. Celkem bylo přijato 31 pacientů poraněných při útocích, v nemocnici zůstává hospitalizováno 30, z toho 18 těžce. Jeden pacient zemřel. 21.45 Překlad dalšího pacienta poraněného na ostrově Utøya z nemocnice v Drammen. Pondělí 25.7.2011 Celkem bylo v Universitní nemocnici v Oslo hospitalizováno 33 pacientů, jeden zemřel a tři byli již propuštěni. Pondělí 1.8.2011 Hospitalizováno ještě 22 pacientů. Pátek 5.8.2011 Ukončen stav pohotovosti ( zelená úroveň), návrat k normálnímu provozu. Středa 17.8.2011 Hospitalizováno ještě 10 pacientů. Čtvrtek 1.9.2011 Hospitalizováni již jen 2 pacienti. Úterý 11.10.2011 Poslední pacient léčený po poraněních při teroristickém útoku propuštěn - přeložen do rehabilitačního zařízení v Sunnaas.