Sociodemografická analýza města Hradce Králové

Sociodemografická analýza města Hradce Králové Pro: Statutární město Hradec Králové Zpracovala: Katedra sociálních věd Filozofická fakulta Univerzity Pardubice Březen 2006

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 2 OBSAH: OBSAH:...2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA...4 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ SITUACE A PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ...6 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE...6 VÝVOJ POČTU OBYVATEL VE MĚSTĚ, OKRESE A KRAJI...6 DLOUHODOBÝ VÝVOJ OBYVATEL VE MĚSTĚ...7 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE VĚKU...8 POČET OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH MĚSTA...8 PŘIROZENÁ MĚNA OBYVATELSTVA...9 STĚHOVÁNÍ (MECHANICKÁ MĚNA)...9 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE RODINNÉHO STAVU, SŇATEČNOST A ROZVODOVOST...10 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ...11 Meziokresní porovnání a srovnání kraje s průměrem České republiky...12 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL...13 Metodické poznámky k problematice statistického sledování...13 Počty a struktura dojíždějících a vyjíždějících do a z Hradce Králové...13 NEZAMĚSTNANOST...17 PERSPEKTIVY POPULAČNÍHO VÝVOJE...18 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA HRADCE KRÁLOVÉ...20 ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN:...25 RODINY S DĚTMI A MLÁDEŽ...25 CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ SKUPINY...25 POČET RODIN...25 PROGNÓZA POČTU DĚTÍ...25 VYPLÁCENÉ DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE...26 NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE...26 TÝRANÉ A ZNEUŽÍVANÉ DĚTI...27 SPECIÁLNÍ KAPITOLA POPTÁVKA PO SLUŽBÁCH JESLÍ...28 SENIOŘI...31 CHARAKTERISTIKA SKUPINY...31 PROGNÓZA POČTU SENIORŮ...31 DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ SLUŽBY A DALŠÍ SLUŽBY PRO SENIORY...32 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM...33 CHARAKTERISTIKA SKUPINY:...33 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM...34 Počet držitelů průkazů mimořádných výhod...35

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 3 Plně invalidní, částečně invalidní důchod...35 NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ...36 OSOBY V OBTÍŽNÉ ŽIVOTNÍ SITUACI...37 CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ SKUPINY...37 OSOBY BEZ DOMOVA...37 Azylové domy...37 TRESTNÁ ČINNOST A OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY...38 Kriminalita dětí a mládeže...40 OSOBY OHROŽENÉ ZÁVISLOSTMI...41 CIZINCI, NÁRODNOSTNÍ A ETNICKÉ MENŠINY...45 PROBLÉMY ROMSKÉ POPULACE...46 CIZINCI NA TRHU PRÁCE...47 SEZNAM TABULEK...48 METODICKÉ POZNÁMKY...49 ZDROJE DAT...50

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 4 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA Poloha: Severovýchodní část Čech Rozloha: 105,6 km 2 Počet obyvatel: k 31.12.2004 zde trvale žilo 94 694 obyvatel. Kraj: Královéhradecký Region: Východočeský Hradec Králové je metropolí východních Čech. Leží na okraji Polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Je sídlem obchodu, bankovnictví a správních institucí regionálního i celostátního významu, centrem školství a obchodu. Statutární město Hradec Králové patří svojí velikostí i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České republice. Hradec Králové je dominantním centrem jak Královéhradeckého kraje, tak okresu Hradec Králové. Magistrát města Hradec Králové je pověřeným úřadem, který vykonává přenesenou působnost pro 39 obcí ve svém správním regionu. Historicky je Hradec Králové jedním z nejvýznamnějších středověkých měst v Čechách. První zmínka o Hradci Králové jako o městě pochází z roku 1225 a město bylo již ve středověku

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 5 východočeskou metropolí, známé je také jako město českých královen, Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Později byl Hradec Králové město husitské, dále se ve středověku stal sídlem biskupství, později byl i vojenskou pevností. Začátkem 20. století za působení starosty Františka Ulricha začala nová výstavba města, na níž se podíleli přední čeští architekti Jan Kotěra a Josef Gočár. Tito dva architekti obohatili město o mnoho významných budov. Hradec králové nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností pro rekreaci. Ve městě i v okolí jsou desítky kilometrů cyklostezek, plavecký bazén, aquacentrum s mořským příbojem, obří akvárium, koupaliště, kempy. Město je známé svými udržovanými parky, vysokým podílem zeleně mezi zástavbou. Na jihovýchodní okraj města navazuje rozsáhlý komplex lesů. V okolí jsou snadno dosažitelné pamětihodnosti, např. Hrádek u Nechanic, Kuks, Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem, skalní města v Českém ráji a Adršpachu, blízkost Krkonoš a Orlických hor. Město je známé svým kulturním životem. Působí zde světoznámé loutkové divadlo Drak, dále Klicperovo divadlo, jedno z nejuznávanějších divadel v České republice, které zde vždy v červnu pořádá mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů. Na podzim bývá Hradec Králové dějištěm hudebního festivalu Jazz Goes To Town, město je také sídlem Filharmonie Hradec Králové. Ve městě dále funguje řada hudebních klubů, kin a dalších kulturních zařízení. Mezi další akce reprezentující kulturní život patří: folklorní festival Hradec Králové - Pardubice, výročí rekonstrukce bitvy u Hradce Králové (neboli bitvy u Chlumu), Hradecké hudební dny (říjen), Techfilm (říjen) a další.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 6 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ SITUACE A PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ Základní demografické ukazatele Ve městě Hradci Králové je k trvalému bydlišti přihlášeno necelých 95 tisíc lidí. Město je centrem dojížďky (cca 20 tisíc osob denně) nejen za prací a do škol (viz níže), ale vzhledem ke své funkci správního a přirozeného centra regionu je počet jeho denních uživatel mnohem vyšší. Průměrný věk obyvatel města je 41,7 let. Základní demografické údaje za město v roce 2004 nabízí tabulka. Tabulka 1: Základní demografické ukazatele města Hradce Králové, rok 2004 celkem muži ženy stav k 1. 1. 2004 95 195 45 440 49 755 Stav k 1.1. 2005 94 694 - - narození 849 444 405 zemřelí 938 446 492 přistěhovalí z ČR 1237 610 627 přistěhovalí z ciziny 591 363 228 vystěhovalí do ČR 1701 884 817 vystěhovalí do ciziny 539 399 140 přírůstek migrační -412-310 -102 přírůstek celkový -501-312 -189 stav k 31. 12. 94694 45128 49566 stav k 1. 7. 94734 45129 49605 průměrný věk 41,7 40,0 43,3 průměrný věk - okres 40,8 39,2 42,3 sňatky 445 rozvody 361 potraty 505 umělá přerušení těhotenství 327 Zdroj: Český statistický úřad Vývoj počtu obyvatel ve městě, okrese a kraji Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové, v okrese Hradec Králové a v kraji Počet obyvatel sčítání lidu Stav k 1.1. 2005 Rozdíl 2005-1961 Index 2005/ 1961 Rok 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 obec 66 608 80 463 96 145 99 917 97 155 94 694 28 086 142,2 okres 114685 118449 126871 127410 137718 127811 137699 146714 161076 162050 160558 159293 21 594 116,0 kraj 633558 650787 621602 638844 654763 531533 540838 540337 561385 552809 550724 547296 Zdroj: Český statistický úřad 6 458 101,2 V poválečném období počet obyvatel žijících na území dnešního Královéhradeckého kraje téměř stagnoval, z uvedené tabulky lze sledovat postupující koncentraci obyvatelstva kraje do města a jeho okolí. Počet obyvatel města vzrostl za posledních 50 let zhruba o polovinu.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 7 Dlouhodobý vývoj obyvatel ve městě Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel města (tzv. středního stavu) od roku 1919 Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel 1919 13 125 1941 19 146 1962 56 217 1984 98 121 1920 13 120 1942 55 372 1963 58 031 1985 98 668 1921 13 155 1943 55 737 1964 59 347 1986 99 529 1922 13 283 1944 56 207 1965 61 334 1987 99 984 1923 13 388 1945-1966 62 922 1988 100 276 1924 14 143 1946-1967 64 869 1989 100 797 1925 15 538 1946-1968 66 726 1990 101 176 1926 16 021 1947 51 509 1969 67 896 1991 100 100 1927 16 441 1948 51 953 1970 69 068 1992 100 276 1928 16 912 1949 53 598 1971 70 411 1993 100 841 1929 17 325 1950 54 647 1972 81 048 1994 100 839 1930 17 684 1951 55 990 1973 82 862 1995 100 629 1931 18 040 1952 59 026 1974 84 842 1996 100 429 1932 18 462 1953 61 520 1975 86 257 1997 100 099 1933 18 879 1954 53 150 1976 88 166 1998 99 545 1934 19 294 1955 54 160 1977 89 763 1999 99 014 1935 19 664 1956 54 883 1978 91 156 2000 98 381 1936 20 054 1957 55 723 1979 92 450 2001 97 030 1937 20 434 1958 56 784 1980 93 701 2002 96 024 1938 18 526 1959 57 534 1981 96 196 2003 95 377 1939 19 017 1960 58 268 1982 97 060 2004 94 734 1940 19 146 1961 55 528 1983 97 657 2005 (1.1.) 94 694 Zdroj: Český statistický úřad 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Z dlouhodobé statistiky je zřejmé, jakým tempem rostl počet obyvatelstva města Hradec Králové. V období první republiky obyvatelstvo stoupalo pozvolna. K největšímu nárůstu docházelo od roku 1942. Město se deset let (1988-1997) řadilo mezi stotisícová města. Od roku 1998 počet obyvatel města klesá. Je to zapříčiněno jak převahou zemřelých nad narozenými, tak vystěhováváním lidí z měst do obcí v okolí města (tzv. suburbanizace), ale také do jiných oblastí v České republice, především do Prahy. Vývoj počtu obyvatel města 1920 1925 1930 1935 1940 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2004

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 8 Struktura obyvatelstva podle věku Tabulka 4: Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin Obyvatelstvo Podíl věkové skupiny v % celkem Celkem Muži Ženy k 1.1.2005 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ obec Hradec Králové 94 694 13,4 70,0 16,6 14,6 71,3 14,1 12,4 68,8 18,8 okres Hradec Králové 159 293 14,4 70,0 15,6 15,4 71,6 13,0 13,5 68,4 18,1 kraj Hradec Králové 547 296 15,1 70,1 14,7 16,0 72,0 12,0 14,2 68,4 17,4 Zdroj: Český statistický úřad Struktura obyvatel podle pohlaví a věku je podobná jak ve městě, tak okrese i kraji. Dětská složka (0 14 let) tvoří necelých 15%, podobně jako složka seniorská (65 let a více). Složka produktivního obyvatelstva (v tomto členění, jež zachovává členění Českého statistického úřadu, velmi široká kategorie obyvatel 15 64 let) tvoří 70% obyvatelstva. Město má oproti okresu i kraji mírně starší věkovou strukturu, tento fakt ale není nijak výjimečný při srovnání s obdobně velkými městy v České republice. Patrné rozdíly lze najít také mezi věkovou strukturou mužů a žen. Vzhledem k faktu, že se rodí více mužů než žen (je biologickou zákonitostí, že se rodí zhruba 105 106 chlapců na 100 děvčat) a že se ženy dožívají vyššího věku než muži (o zhruba 6 7 let), mají ženy starší věkovou strukturu než muži (tzn. mají výraznější zastoupení u seniorské složky populace). Počet obyvatel v jednotlivých částech města Počet obyvatel v jednotlivých částech města nabízí tabulka 5. Jde o údaje z evidence obyvatel, jejíž metodika zjišťování je odlišná od metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), proto se údaje o celkovém počtu obyvatel mírně liší. Nejvíce obyvatel žije na Moravském Předměstí, Slezském Předměstí, Pražském Předměstí a v Malšovicích. Tabulka 5: Počet obyvatel v jednotlivých částech města, podle působnosti komisí místní samosprávy, rok 2005 Komise místní samosprávy Počet obyvatel k 1.1.2005 Podíl na celkovém počtu obyvatel města v % Březhrad 908 1,0 Historický střed města 5211 5,5 Kukleny 2747 2,9 Malšova Lhota 626 0,7 Moravské Předměstí - jih 5852 6,2 Moravské Předměstí - sever 12923 13,7 Moravské Předměstí - východ 6412 6,8 Nový Hradec Králové 2822 3,0 Piletice 197 0,2 Plácky 1107 1,2 Plačice 650 0,7 Plotiště 1898 2,0 Pražské Předměstí - jih 8022 8,5 Pražské Předměstí - sever 7010 7,4 Roudnička 573 0,6 Rusek 348 0,4 Slatina 742 0,8

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 9 Slezské Předměstí 10407 11,0 Střed města 7472 7,9 Svinary 769 0,8 Svoborné Dvory 2164 2,3 Třebeš 1874 2,0 Věkoše - Pouchov 4807 5,1 Malšovice 8733 9,3 celkem 94274 100 dle ČSÚ 94694 Zdroj: Magistrát města Přirozená měna obyvatelstva Tabulka 6: Živě narození a zemřelí v Hradci Králové v letech 1998-2004 Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Živě narození 1151 1196 1129 1124 932 839 816 800 839 804 747 825 803 802 849 Zemřelí 1059 944 998 971 940 987 932 967 933 921 949 932 933 933 938 Bilance 92 252 131 153-8 -148-116 -167-94 -117-202 -107-130 -131-89 Zdroj: Český statistický úřad V roce 1994 poprvé ve sledovaném období počet zemřelých převýšil počet narozených a město tak začalo ztrácet obyvatelstvo tzv. přirozenou měnou (tedy bilancí narozených a zemřelých). Z pohledu přirozené měny byl ve sledovaném období zatím nejvíce ztrátovým rok 2000, kdy byl také nejnižší počet dětí narozených ve městě, který poklesl pod hranici 800 dětí. Stěhování (mechanická měna) Stěhováním se rozumí změna místa (pro statistické sledování pouze obce) trvalého bydliště osoby na území České republiky (vnitřní stěhování) nebo za hranice naší republiky (zahraniční stěhování). Tabulka 7: Migrační přírůstek/úbytek v letech 2000 2004 2004 2003 2002 2001 2000 Město Hradec Králové -412-429 -523-771 -418 Zdroj: Český statistický úřad V minulých letech byl migrační přírůstek města záporný. V 1. 3. čtvrtletí roku 2005 se do Hradce Králové přistěhovalo o 271 osob více než se z města vystěhovalo, migrační saldo bylo tedy kladné. Počet přistěhovalých byl 1 827 (z toho téměř 45% tvořili cizinci), počet vystěhovalých 1 556. Tabulka 8: Přistěhovalí a vystěhovalí v 1. 3. čtvrtletí roku 2005 celkem muži z ČR celkem z ČR muži z ciziny celkem z ciziny muži Přistěhovalí 1827 982 1268 619 559 363 Vystěhovalí 1556 777 1305 625 251 152 Zdroj: Český statistický úřad Nejčastějším důvodem stěhování v roce 2004 bylo stěhování z bytových důvodů a kvůli rodině. Jelikož jsou tyto položky nejvíce zastoupeny v obou migračních směrech, nedá se z těchto údajů s určitostí vyvozovat závěry o lepších či horších podmínkách bydlení ve městě.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 10 Tabulka 9: Důvody migrace v roce 2004 přistěhovalí vystěhovalí Změna zaměstnání 65 79 Přiblížení k pracovišti 76 73 Učení, studium 20 16 Zdravotní důvody 49 52 Sňatek 107 99 Rozvod 37 41 Byt 333 418 Následování rodiny 343 333 Jiné 527 498 Zdroj: Český statistický úřad Do Hradce Králové se v roce 2004 přistěhovalo nejvíce obyvatel z okresu Pardubice a hlavního města Prahy. V roce 2004 se do města přistěhovalo o 47 žen více než mužů, nejvíce bylo osob ve věku 25-29 let a to u obou pohlaví (tento věk je také obecně nejčastějším věkem, kdy se lidé stěhují). Ve stejném roce se z města vystěhovalo o 11 mužů více než žen. Největší položku opět tvoří lidé ve věku 25-29 let u obou pohlaví. Tabulka 10: Stěhování podle věku a pohlaví Přistěhovalí Vystěhovalí ženy muži ženy muži celkem 802 755 799 810 0-4 63 58 61 58 5-9 30 29 33 38 10-14 26 29 29 31 15-19 29 29 50 27 20-24 150 102 107 100 25-29 195 158 185 150 30-34 109 100 101 124 35-39 35 67 46 81 40-44 27 52 28 54 45-49 24 38 22 32 50-54 20 28 32 50 55-59 17 20 21 22 60-64 16 16 14 14 65-69 10 10 11 7 70-74 13 6 13 7 75-79 16 8 19 7 80-84 15 2 15 6 85+ 7 3 12 2 Zdroj: Český statistický úřad Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu, sňatečnost a rozvodovost V době posledního sčítání (březen 2001) žila polovina obyvatel města v manželství, třetina byla svobodná, rozvedených bylo 9%, ovdovělých zhruba 7%. Nejvýraznější rozdíl mezi pohlavími je u kategorie ovdovělí, kde celých 85% ovdovělých žijících v Hradci Králové tvoří ženy. To je dáno skutečností, že ženy se dožívají v průměru vyššího věku než muži. Jejich průměrná doba života, kterou prožijí bez zemřelého partnera je však ještě prodlužována věkovým rozdílem mezi manželi.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 11 Tabulka 11: Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu, město Hradec Králové, 2001 Celkem svobodní ženatí/vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo celkem 97 155 33 854 46 727 8 776 6 986 812 v % 100 34,8 48,1 9,0 7,2 0,8 V tom Muži 46 626 18 284 23 305 3 504 1 083 450 v % 100 39,2 50,0 7,5 2,3 1,0 Ženy 50 529 15 570 23 422 5 272 5 903 362 v % 100 30,8 46,4 10,4 11,7 0,7 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Tabulka 12: Počty sňatků a rozvodů v roce 2004 Počet sňatků Počet rozvodů Město 361 445 Okres 719 1779 Zdroj: Český statistický úřad Statistiky udávají, že počet rozvodů v roce 2004 převyšuje počet uzavřených sňatků v tomto roce nejen v Hradci Králové, ale i v celém okrese Hradec Králové. Ve srovnání s rokem 2003, kdy počet uzavřených sňatků činil 474 a počet rozvodů 487 je zřejmé, že z posledních statisticky získaných údajů se počet uzavřených sňatků z roku 2003 v roce 2004 zvýšil o 113. V roce 2003 bylo zaevidováno 487 rozvodů, v roce 2004 se počet snížil na 445 rozvodů, stav byl tedy téměř neměnný. Je však nutno si uvědomit, že počet sňatků v daném roce nesouvisí s počtem rozvodů v daném roce. Rozvody se týkají všech dosud existujících sňatků, ať už byly uzavřeny v kterémkoliv roce. V uvedených statistikách také není podchycena kategorie párů, které žijí v nesezdaném soužití. Při skutečnosti, že zhruba třetina dětí se u nás rodí mimo manželství, lze předpokládat, že část těchto dětí se nerodí osamoceným matkám, ale párům, které dočasně či na trvalo zvolily neformální svazek. V nesezdaném soužití podle různých výběrových šetřeních žijí i lidé ve vyšším věku, často rozvedení nebo ovdovělí. Vzdělanostní struktura obyvatel města Hradce Králové Tabulka 13: Obyvatelstvo podle nejvyššího stupně vzdělání Hradec Králové 1991 V % 2001 V % Obyvatelstvo celkem 99 917 97 155 Obyvatelstvo starší 15 let 80 160 100 83 101 100 v tom podle vzdělání: bez vzdělání 154 0,2 159 0,2 základní a neukončené 18 461 23,0 13 472 16,2 vyučení a střední odborné 25 458 31,8 26 069 31,4 úplné střední s maturitou 25 231 31,5 25 935 31,2 vyšší odborné 108 0,1 4 100 4,9 vysokoškolské 9 672 12,1 12 011 14,5 nezjištěno 1 076 1,3 1 355 1,6 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (v roce 1991 byl 12,1%) na současných 14,5% a zároveň se snižuje počet

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 12 osob se základním vzděláním (v roce 1991 činil 23%, v roce 2001 už jen 16,2%). Obecně lze konstatovat, že čím starší věková skupina, tím v průměru nižší vzdělání. Tabulka 14: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání v jednotlivých věkových kategoriích, město Hradec Králové Bez vzdělá Počet Zákl. vč. Učňovské odborné odbor. školské Střední Vyšší Vysokoobyv. Neukon. ní matur. nástavb. Nezj. 15-19 6093 8 5204 195 154 16 465 0 0 51 20-24 7766 20 463 907 959 282 4318 212 450 155 25-29 7936 13 383 990 1554 244 3083 103 1390 176 30-34 6269 11 260 614 1243 143 2485 74 1291 148 35-39 6013 8 287 811 849 154 2282 58 1436 128 40-44 6220 14 411 1331 651 65 2076 84 1501 87 45-49 7799 12 677 1845 917 74 2463 107 1550 154 50-54 8011 8 762 1879 1037 76 2816 133 1186 114 55-59 6878 9 713 1487 867 31 2390 156 1157 68 60-64 4993 8 671 1040 735 19 1727 166 596 31 65-69 4784 17 940 885 863 25 1227 183 601 43 70+ 10279 31 2699 2305 1944 48 1925 316 847 164 celkem 83041 159 13470 14289 11773 1177 27257 1592 12005 1319 V % 100% 0,19 16,22 17,21 14,18 1,42 32,82 1,92 14,46 1,59 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Meziokresní porovnání a srovnání kraje s průměrem České republiky U vyšších stupňů vzdělání město i okres Hradec Králové výrazně překračuje nejen krajské hodnoty, ale i celorepublikový průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných dosahuje ve městě 14,5% v okrese 10,8% oproti 7,5% v kraji a 8,9% v celé České republice. Je to dáno jednak přítomností Univerzity Hradec Králové a několika dalších fakult ve městě a jednak přítomností státních organizací, peněžních ústavů, Fakultní nemocnice a dalších subjektů, které vysokoškolské vzdělání u velké části svých zaměstnanců vyžadují. Nejmenší podíl absolventů vysokých škol byl v Královéhradeckém kraji ke dni sčítání 2001 zjištěn v okrese Trutnov (5,9%), kde je i nejvyšší podíl osob se základním a neukončeným vzděláním (25,1%). Učňov ské s Úplné střed. vč. Tabulka 15: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel ve věku 15 let a více, uvedeno v % Obyvat. ve věku 15 a více let Základní a neukon. Vyučení a stř. odbor. bez mat. Úplné střední s maturitou Vyšší a nástavbové Vysokoškolské vč. vědecké přípravy Česká republika 8 575 198 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 Královéhradecký kraj 460 986 22,5 39,7 25,2 3,6 7,5 Okres Hradec Králové 135 755 19,6 35,8 27,8 4,1 10,8 Město Hradec Králové 83 101 16,2 31,4 31,2 4,9 14,5 Okres Jičín 65 219 23,2 41,6 24,5 3,4 6,3 Okres Náchod 93 466 23,3 41,3 24,5 3,4 6,1 Okres Rychnov n. Kn. 65 517 22,7 41,1 24,7 3,5 6,3 Okres Trutnov 101 029 25,1 41,3 23,0 3,2 5,9 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 13 Dojížďka za prací a do škol Metodické poznámky k problematice statistického sledování Dojížďka za prací i do škol je statisticky sledována pouze při Sčítání lidu domů a bytů, poslední sčítání se v České republice konalo v roce 2001. Na zvyšování či snižování objemu dojížďky za prací obecně působí tyto faktory: nabídka nových pracovních míst v atraktivních regionech, větší diferenciace mezd mezi regiony, vstup silných populačních ročníků 70. let na trh práce, v některých regionech zlepšení dopravní infrastruktury (dálnice, koridory) nebo na druhou stranu ztráta pracovních míst v oblastech dříve silně koncentrované průmyslové a zemědělské výroby, rozvoj malého a středního podnikání v místě trvalého bydliště, v některých regionech zhoršení dopravní infrastruktury. Důvody zvyšování či snižování dojížďky do škol mohou být tyto: rozpad a slučování obcí, větší zapojení mládeže do dalšího vzdělávání, růst kapacit tohoto typu vzdělávání, rušení základních škol v některých malých obcích, větší ochota dojíždět za kvalitním, specializovaným vzděláním nebo naopak pokles žáků základních škol, nově otvírané školy, nově otevírané studijní obory na stávajících středních a vysokých školách. Počty a struktura dojíždějících a vyjíždějících do a z Hradce Králové Tabulka 16: Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví, město Hradec Králové celkem V tom Z toho ve věku muži ženy 15-24 25-29 30-39 40-4 50-59 60 a více Dojíždějící celkem 19 135 11 7 653 3 387 3 466 4 695 4 382 2 903 299 482 V tom: Z ostatních obcí okresu 9 445 5 187 4 258 1555 1 512 2 350 2 376 1 524 127 celkem Z oho obce: 1) Třebechovice pod Orebem 918 558 360 142 153 237 217 155 14 Černilov 609 318 291 77 90 179 164 94 5 Stěžery 533 280 253 80 67 119 141 110 16 Smiřice 523 234 289 104 67 128 148 68 8 Nechanice 444 259 185 79 76 106 109 70 4 Předměřice nad Labem 431 225 206 60 79 112 91 86 3 Všestary 396 209 187 59 64 95 99 70 9 Chlumec nad Cidlinou 329 201 128 65 71 70 63 56 4 Praskačka 268 132 136 37 36 63 76 51 5 Nový Bydžov 241 155 86 45 40 68 55 32 1 Lhota pod Libčany 210 105 105 32 17 66 69 21 5 Libčany 191 96 95 26 19 51 65 27 3 Z jiných okresů celkem 9 690 6 295 3 395 1 832 1 954 2 345 2 006 1 379 172 Z toho obce:1) Pardubice 1 094 714 380 135 183 284 252 205 35 Jaroměř 520 352 168 82 92 136 115 87 8 Týniště nad orlicí 494 277 217 75 108 120 108 71 12 Opatovice nad Labem 376 180 196 52 60 105 91 58 10 Hořice 314 202 112 58 55 78 68 50 5 Trutnov 199 149 50 27 37 53 42 36 4 Hl.m.Praha 193 130 63 30 38 52 36 29 7 Zdroj: Český statistický úřad

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 14 Do města Hradec Králové dojíždělo v roce 2001 za prací celkem 19 135 lidí. Z toho 11 482 mužů, což je z celkového počtu 60 procent. Podle věkového rozdělení nejvíce do města dojíždí lidé mezi 30-39 lety, představují 25%, což je 4 695lidí. Největší dojížďku zde zaznamenává město Pardubice s počtem 1 094 lidí. Tabulka 17: Dojíždějící podle frekvence dojížďky, město Hradec Králové Dojíždějící Vtom frekvence dojížďky do obce 1-2x denně týdně celkem měsíčně Jinak nezjištěno Dojíždějící celkem Počet 19 135 15 878 1 009 326 1 838 84 V % 100,0 83,0 5,3 1,7 9,6 0,4 V tom: muži Počet 11 482 9 291 770 184 1 205 32 V % 100,0 80,9 6,7 1,6 10,5 0,3 ženy Počet 7 653 6 587 239 142 633 52 V % 100,0 86,1 3,1 1,9 8,3 0,7 Zdroj: Český statistický úřad Z celkového objemu dojížďky 19 135 lidí do Hradce Králové jsou podle frekvence dojížďky nejčastější lidé, kteří denně dojíždí, ti představují 83% (15 878 osob). Největší počet dojíždějících z celkového počtu 19 135 lidí dojíždí za prací v průmyslovém odvětví (22,3%). Dalšími frekventovanými odvětvími jdou obchod a stavebnictví, které představují 26%. Nejvíce používaným dopravním prostředkem je automobil, který řídí ten, jež do práce dojíždí, ve 25,3% dojíždějících (obě pohlaví dohromady). Ženy nejčastěji využívají k dopravě za prací autobus, ve 20,5%, zatímco muži dávají přednost již zmíněnému automobilu, který sami řídí ve 33,1%. Tabulka 18: Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky, podle času stráveného na cestě, město Hradec Králové Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně celkem denně do 14 15-29 30-59 60 a dojíždějících více v % Dojíždějící celkem 19 135 15 878 997 4 631 8 004 2 206 83,0 v tom: z ostatních obcí okresů 9 445 8 804 638 3 136 4 298 711 93,2 celkem z toho obce: 1) Třebechovice pod Orebem 918 858 48 331 434 44 93,5 Černilov 609 579 85 290 195 9 95,1 Stěžery 533 505 53 207 221 21 94,7 Smiřice 523 483 22 163 255 42 92,4 Nechanice 444 423 5 117 263 37 95,3 Předmeřice nad Labem 431 408 53 194 153 7 94,7 Všestary 396 372 64 169 129 9 93,9 Chlumec nad Cidlinou 329 284 9 8 200 67 86,3 Praskačka 268 247 29 116 93 9 92,2 Nový Bydžov 241 205 6 23 134 41 85,1 Lhota pod Libčany 210 200 11 77 99 13 95,2

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 15 Libčany 191 182 24 85 68 5 95,3 z jiných okresů celkem 9 690 7 074 359 1 495 3 706 1 495 73,0 z toho obce 1) Pardubice 1 094 984 16 192 574 199 89,9 Jaroměř 520 486 8 107 300 69 93,5 Týniště nad Orlicí 494 471 5 108 305 53 93,3 Opatovice nad Labem 376 357 64 136 145 12 94,9 Hořice 314 283 1 52 194 34 90,1 Trutnov 199 129 9 22 60 37 64,8 Hl. m. Praha 193 57 8 12 10 26 29,5 1) vybraná obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Zdroj: Český statistický úřad Do města Hradce Králové dojíždí 19 135 lidí, z toho 15 878 denně, což je 83,0% dojíždějících. Do 14 minut tráví na své cestě za prací 997 lidí. Od 15-29 minut je to 4 631 lidí, od 30-59 minut je to 8 004 a hodinu a více dojíždí za prací 2 206 lidí. Nejvíce lidí denně dojíždí z obce Nechanice 95,3%. Tabulka 19: Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě v tom čas denní dojížďky (min.) 1) Dojížďka celkem Do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více nezjištěno Dojíždějící v rámci obce 36 154 12 554 16 929 5 327 987 139 56 162 počet v % 100,0 34,7 46,8 14,7 2,7 0,4 0,2 0,4 Dojíždějící do obce celkem 19 135 1 691 5 564 5 501 3 534 1 843 695 307 počet v % 100,0 8,8 29,1 28,7 18,5 9,6 3,6 1,6 Zdroj: Český statistický úřad 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut Dojíždějících v rámci obce Hradec Králové je 36 154. Nejvíce lidem trvá cesta do práce v rozmezí 15-29 minut (46,8%). 90 a více minut musí do práce dojíždět 56 lidí, což je nejmenší procento z celkového počtu dojíždějících (0,2%). Co se týče dojíždějících do obce-19 135 lidí, nejvíce jich tráví na své cestě za prací 30-44 minut, tedy 28,7% dojíždějících. Nejmenší procento tvoří 307 dojíždějících (1,6%), jejichž časový údaj o dojížďce za prací se nepodařilo zjistit. Tabulka 20: Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 2001, okres Hradec Králové Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 Rozdíl 2001-1991 Rozdíl 2001-1991 1991 2001 počet V % počet V % Vyjíždějící z obce celkem Dojíždějící do obce celkem Celkem 22 717 22 902 185 0,8 26 737 27 627 890 3,3 v tom: muži 13 623 13 718 95 0,7 15 958 16 476 518 3,2 ženy 9 094 9 184 90 1,0 10 779 11 151 372 3,5 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 3 479 1 440-2 039-58,6 3 740 1 614-2 126-56,8 průmysl 8 350 6 481-1 869-22,4 9 546 7 400-2 146-22,5 stavebnictví 2 074 2 223 149 7,2 2 668 2 977 309 11,6 doprava a 1 751 1 821 70 4,0 2 522 2 365-157 -6,2 telekomunikace obchod 2 205 2 696 491 22,3 2 534 3 471 937 37,0 školství, zdravotnictví, sociál. 2 377 2 627 250 10,5 2 831 3 308 477 16,8 činnosti

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 16 z toho denně 20 203 19 091-1 112-5,5 23 455 23 674 219 0,9 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 4 783 6 724 1 941 40,6 8 580 11 705 3 125 36,4 v tom: muži 3 453 4 618 1 165 33,7 5 585 7 504 1 919 34,4 ženy 1 330 2 106 776 58,3 2 995 4 201 1 206 40,3 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 339 184-155 -45,7 550 362-188 -34,2 průmysl 1 560 1 711 151 9,7 2 698 2 657-41 -1,5 stavebnictví 594 686 92 15,5 1 110 1 450 340 30,6 doprava a 433 612 179 41,3 1 175 1 172-3 -0,3 telekomunikace obchod 365 697 332 91,0 695 1 485 790 113,7 školství, zdravotnictví, 701 702 1 0,1 1 149 1 418 269 23,4 sociál. činnosti Z toho denně 3 118 4 155 1 037 33,3 6 355 8 774 2 419 38,1 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 101 256 155 153,5 324 x x x v tom: muži 73 128 55 75,3 276 x x x ženy 28 128 100 357,1 48 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 5 4-1 -20,0 55 x x x průmysl 17 27 10 58,8 75 x x x stavebnictví 5 10 5 100,0 83 x x x doprava a 11 16 5 45,5 40 x x x telekomunikace obchod 7 13 6 85,7 6 x x x školství, zdravotnictví, 18 35 17 94,4 24 x x x sociál. činnosti z toho denně 22 36 14 63,6 37 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko Zdroj: Český statistický úřad V roce 1991 vyjíždělo za prací z okresu Hradec Králové 22 717 lidí. V roce 2001 byl počet velmi podobný - 22 902 lidí. V roce 1991 dojíždělo 26 737 lidí z okresu Hradec Králové a v roce 2001 27 627 lidí. Z toho do jiných okresů vyjíždělo v roce 1991 4 783 lidí a v roce 2001 už 6 724 lidí. Do jiných okresů byla dojížďka v roce 1991 celkem 8 580 a v roce 2001 11 705 lidí. Z toho do zahraničí byla vyjížďka v roce 1991 101 lidí a v roce 2001 již 256 lidí. Ze Slovenska vyjíždělo do obcí v okrese Hradec Králové v roce 1991 byla 324 lidí, údaje z roku 2001 nejsou z důvodu rozdělení republiky k dispozici.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 17 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je v Hradci Králové relativně nízká, k 31. lednu 2006 v Hradci Králové činila 6,53%, což je o 2,67% méně než v republikovém průměru, který byl k 31. lednu 2006 9,2% a o 0,17% méně oproti Královehradeckému kraji, kde je míra nezaměstnanosti 6,7%. Registrovaná míra nezaměstnanosti se ve městě dlouhodobě pohybuje okolo hranice 6%. Tabulka 21: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Hradci Králové a podíl mužů a žen v jednotlivých věkových kategoriích, k 1. 1. 2005 Věk Muži Ženy Celkem Podíl věk. skupiny na celkovém počtu uchazečů v % Podíl mužů v dané věkové skupině v % Podíl žen v dané věkové skupině v % do 19 let 98 78 176 5,5 55,7 44,3 20-24 let 320 231 551 17,1 58,1 41,9 25-29 let 245 223 468 14,6 52,4 47,6 30-34 let 177 197 374 11,6 47,3 52,7 35-39 let 123 215 338 10,5 36,4 63,6 40-44 let 111 145 256 8 43,4 56,6 45-49 let 158 179 337 10,5 46,9 53,1 50-54 let 175 218 393 12,2 44,5 55,5 55-59 let 164 111 275 8,6 59,6 40,4 nad 60 let 45 2 47 1,5 95,7 4,3 Celkem 1616 1599 3215 100 50,3 49,7 Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové Poměr mezi nezaměstnanými muži a ženami je téměř vyrovnaný. Tato vyrovnanost je však zřetelně narušena, jestliže je sledována podle jednotlivých věkových kategorií. Zhruba do věku 30 let převažují mezi nezaměstnanými muži. Otázkou je, zda je tento fakt dán spíše podmínkami na trhu práce nebo ochotou mladých mužů nastoupit do méně atraktivních zaměstnání. Částečně může být také příčinou nižšího zastoupení mladých žen mezi mladými žadateli o práci skutečnost, že v tomto věku (20-30 let) realizuje velká část žen svou plodnost, stráví určitou dobu na mateřské či rodičovské dovolené a tedy není mezi žadateli o práci. V ostatních věkových skupinách již mezi nezaměstnanými uchazeči převažují ženy. Pouze v nejvyšším věku ekonomické aktivity mají opět převahu muži, je to však již věk blízký hranici odchodu do důchodu, někteří lidé volí variantu předčasného odchodu do důchodu, jiní naopak chtějí pracovat i poté, co jim již vznikl nárok na důchod. Významnou charakteristikou nezaměstnanosti je její délka. Dlouhodobě zhruba polovina nezaměstnaných se neúspěšně uchází o zaměstnání déle než půl roku, déle než rok pak třetina a více než 2 roky okolo 10% nezaměstnaných.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 18 Perspektivy populačního vývoje Ve většině vyspělých zemí dochází postupně k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva, což jednoduše řečeno znamená nárůst podílu starších osob v celkové populaci. Tuto skutečnost zažívá také populace České republiky a samozřejmě se tento proces týká i obyvatelstva Hradce Králové. Proces demografického stárnutí souvisí na jedné straně s velmi pozitivní skutečností prodlužování lidského života, na druhé straně si právě zvětšující se podíl osob v důchodovém věku vyžaduje přizpůsobování a řadu opatření v oblasti společenské a ekonomické (např. lékařská a jiná péče o seniory, zvyšování věku odchodu do důchodu). Poměr složek neproduktivního obyvatelstva (složky dětské plus složky seniorské) ku složce obyvatelstva produktivního je tzv. indexem ekonomického zatížení, udává kolik osob v neproduktivním věku připadá na jednu osobu v produktivním věku. Index ekonomického zatížení je v Hradci Králové 0,57. Počet obyvatel (definovaných trvalým bydlištěm) v Hradci Králové zhruba od poloviny 90. let trvale klesá 1. Tento úbytek je dán na jedné straně tzv. přirozenou měnou převažují zemřelí nad narozenými a na druhé straně tzv. mechanickou měnou neboli migrací. Úbytek obyvatelstva zapříčiněný migrací je z početního hlediska dokonce trvale závažnější než úbytek přirozenou měnou. Každoroční celkový úbytek se tak pohybuje v řádech stovek osob. Již v polovině 90. let došlo v České republice k výraznému snížení porodnosti, a to pod hranici tzv. prosté reprodukce, obyvatelstvo města Hradce Králové tento trend v podstatě kopíruje. Prosté obnovení generace předpokládá průměrně 2,1 dítěte na ženu (tzv. ukazatel úhrnné plodnosti), dnešní hodnoty okolo 1,3 jsou velmi nízké, i když jsou vyšší než hodnoty tohoto ukazatele na konci 90. let 20. století. Do budoucna se sice očekává určitý nárůst, ale současné prognózy neočekávají návrat k úrovni plodnosti znamenající obnovu generace. Je ale nutno podotknout, že zde se prognóza týká rodičovského chování konkrétních lidí a jejich rozhodnutí o počtu dětí a době jejich pořízení závisí na mnoha okolnostech, které nelze jednoznačně předvídat. Vedle snižování porodnosti se do budoucna očekává také postupné zvyšování věku matky při narození dítěte. Za posledních 15 let u nás sice došlo k výraznému posunu, přesto je v České republice průměrný věk matek (28 let) stále o několik let nižší než v zemích, které se dříve počítaly k tzv. západním zemím. S velkou pravděpodobností lze i u nás předpokládat, že se budeme přibližovat vývoji v těchto vyspělejších zemích. V druhé polovině 20. století byl průměrný věk českých matek velmi nízký, bylo to dáno značným omezením seberealizace v socialistické společnosti. Ženy dnes v průměru déle studují, více cestují, budují svou kariéru atd., což všechno přispívá k odkládání narození dítěte. Mezi negativní faktory působící na odkládání narození dítěte patří složitá ekonomická situace mladých rodin a nepříznivá situace na trhu s byty. S posunem věku, kdy ženy rodí své děti, resp. s jeho odkládáním, souvisí otázka, zda tento odklad nakonec negativně neovlivní celkový počet dětí, které žena porodí. Především resort školství se již musí přizpůsobovat faktu, že do škol nastupuje stále méně dětí. 1 Metodika statistické evidence obyvatelstva bohužel nenabízí informace o tzv. faktickém obyvatelstvu města, tedy o počtu lidí, kteří ve městě z velké části během dne žijí, kteří zde pracují, studují, nakupují, tráví volný čas a využívají dalších funkcí města, kteří ale mají trvalé bydliště v obcích v zázemí města. Lze odhadnout, že počet faktického obyvatelstva Hradce Králové neklesá takovou měrou jako počet obyvatel s trvalým bydlištěm.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 19 Hradec Králové patří v rámci České republiky mezi města s nejlepšími úmrtnostními poměry. Ukazatel naděje dožití (neboli střední délky života) má v současné době pro ženy hodnotu 79 let a pro muže 73 let. Do budoucna se očekává další prodlužování střední délky života, o něco výraznější u mužů, předpokládá se i mírné snižování rozdílu mezi pohlavími. Prodlužování lidského života znamená nárůst podílu i absolutního počtu osob v poproduktivním věku, což bude klást zvýšené nároky např. na služby pro seniory, na zdravotní péči atd. Velmi zásadní opatření si také tento nevyhnutelný vývoj vyžádá v otázce důchodového systému, především ve zvýšení věku odchodu do důchodu. Populační vývoj na nižších řádech územního členění, např. na úrovni jednotlivých měst, je často výrazně ovlivněn migrací, jejíž prognóza hlavně v delším časovém výhledu není natolik spolehlivá jako prognóza přirozené měny obyvatelstva (porodnosti a úmrtnosti). Přestože analýza a prognóza migrace naráží na určité obtížnosti (statistická evidence stěhování, vázanost procesu migrace na konkrétní ekonomické, společenské a politické podmínky, které nejsou snadno předpověditelné např. situace na trhu s byty), lze s velkou jistotou předpokládat určité trendy související s jednotlivými fázemi urbanizace, tedy obecně s přechodem od extenzivní k intenzivní fázi vývoje. V dnes již končící extenzivní fázi urbanizace, charakterizované růstem podílu městského obyvatelstva, byla územní mobilita obyvatelstva orientována jednosměrně z venkova do měst. V současné době se rozvíjí složitě strukturované urbanizované oblasti (městská sídla spolu se svým zázemím). Jestliže v minulém období měla migrace funkci převážně koncentrační a selektivní, pak do budoucna se budou stále více prosazovat její funkce vztahově integrační. Při prognózování se často využívá analogie s vývojem ve vyspělejších společnostech. V posledních desetiletích jsme ve vyspělých zemích svědky změn v rozmístění obyvatelstva, které často nemají jednoznačnou orientaci. Jedná se v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšíření urbanizovaného prostoru, k utváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jaderných částech těchto celků počet obyvatelstva klesá a naopak ve vnějších zónách (často i za administrativními hranicemi města) dochází k růstu. Tento proces je však zároveň často konfrontován s reurbanizací, tedy s procesem, který je spojován především s rehabilitací urbanizovaných částí osídlení, především s revitalizací středů měst. V Hradci Králové, stejně jako u většiny dalších velkých měst, se migrační saldo dostalo v první polovině 90. let do záporných hodnot, což zčásti odráží výše popsaný proces suburbanizace. Zčásti je úbytek obyvatelstva způsoben také stěhováním do Prahy.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 20 Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové Metodické poznámky k prognóze obyvatelstva: Uvedené výsledky jsou závěry tzv. střední varianty prognózy vývoje počtu obyvatelstva, která byla sestrojena pro tuto analýzu. Prognóza vychází z předpokládaného vývoje procesů úmrtnosti a porodnosti. V nadcházejících letech lze očekávat další zlepšování úmrtnostních poměrů obyvatelstva Hradce Králové. Mírně rychlejší zlepšování je očekáváno u mužů, neboť muži mají celkově horší úmrtnostní poměry než ženy (a to prakticky ve všech věkových kategoriích). Nadále se však předpokládá udržení 6 7 letého rozdílu v naději dožití mezi pohlavími ve prospěch žen. Při prognóze porodnosti je očekáváno určité zvýšení porodnosti, neboť trend zvyšování úrovně porodnosti již v posledních letech nastoupil. Prognóza byla spočítána bez zahrnutí migrace. Neznamená to ovšem, že by migrace nemohla mít důležitý vliv na budoucí populační vývoj města. Bohužel budoucí migrační trendy lze jen těžko prognózovat, záleží na široké škále vnějších faktorů, jejichž budoucí vývoj je z demografickoprognostického hlediska neurčitý a který záleží do určité míry na politických rozhodnutích. (Na rozdíl od porodnosti a úmrtnosti, které jsou z části determinovány biologicky a z velké části jsou předurčeny věkovou strukturou obyvatelstva.) Migraci mohou ovlivnit např. tyto faktory: atraktivita či neatraktivita města z pohledu pracovních míst, z pohledu dostupnosti, kvality a cenové hladiny bydlení. Dalším důvodem, proč nebyla do prognózy zahrnuta migrace je fakt, že vývoj migračního salda v předchozích letech nevykazuje jednoznačný trend ziskovosti nebo ztrátovosti města díky stěhování. Z důvodu velké neurčitosti budoucího vývoje faktorů ovlivňujících migraci byla tedy prognóza spočítána bez zahrnutí migrace. Značná část vystěhovalých z města se stěhuje do okolních obcí (z důvodu kvalitnějšího, levnějšího bydlení atd.), tomuto jevu se říká suburbanizace. Tento typ stěhování však nemá z faktického hlediska tak velké důsledky jako má z hlediska formálního. Lidé kteří zvolí tzv. suburbální bydlení sice změní trvalé bydliště a tedy formálně sníží počet obyvatel města, fakticky ale ve věstě nadále z velké části žijí (pracují, studují, nakupují, kulturně, sportovně a společensky žijí ve městě).

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 21 Podle očekávaného vývoje bude obyvatelstvo města mírně klesat či stagnovat zhruba do roku 2020, pak ale nastane vlivem věkové struktury výraznější pokles (pokud nenastane výrazná imigrace do města). Předpokládaný vývoj celkového počtu obyvatel města 100000 95000 Počet obyvatel 90000 85000 80000 75000 70000 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 Rok Tabulka 22: Očekávaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, 5leté věkové kategorie, vybrané roky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 0 882 857 802 728 636 587 1-4 3270 3552 3332 3126 2838 2415 5-9 3816 4145 4362 4122 3847 3469 10-14 4374 3813 4102 4351 4119 3845 15-19 5418 4369 3772 4090 4346 4114 20-24 5884 5402 4322 3757 4080 4336 25-29 7218 5856 5345 4301 3744 4066 30-34 7916 7188 5793 5320 4287 3732 35-39 6161 7876 7106 5758 5296 4268 40-44 5957 6113 7780 7051 5719 5261 45-49 5589 5875 6033 7684 6968 5653 50-54 7460 5452 5786 5921 7536 6834 55-59 7465 7171 5343 5611 5735 7295 60-64 6881 7001 6983 5085 5325 5447 65-69 4881 6242 6756 6498 4694 4922 70-74 4229 4181 5894 6001 5712 4121 75-79 3865 3322 3801 4878 4872 4649 80+ 3973 4175 5491 4908 5309 5635 celkem 95239 92591 92803 89188 85064 80649

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 22 Neméně závažným výsledkem prognózy je celkové stárnutí obyvatelstva města, výrazně stoupne zastoupení seniorské složky populace, především na úkor složky produktivní. Vlivem vstupu silných poválečných ročníků do důchodového věku se tento fakt projeví velice výrazně kolem roku 2020, kdy v absolutních počtech i v relativním zastoupení stoupne kategorie seniorů. Také v roce 2030 bude pokračovat celkové stárnutí populace, do věku ekonomické aktivity se dostanou málo početné ročníky narozené v průběhu 90. let 20. století a na začátku 21. století. Tuto situaci dokládají následující tabulky a grafy. Věková struktura obyvatelstva Hradce Králové v roce 2020 ve srovnání s rokem 2005 5000 4000 3000 2000 1000 ženy 2005 muži 2005 ženy 2020 muži 2020 0 1000 0-4 10-14 20-24 30-34 40-44 50-54 60-64 70-74 80-84 90+ 2000 3000 4000 5000 Věková struktura obyvatelstva Hradce Králové v roce 2030 ve srovnání s rokem 2005 5000 4000 3000 2000 1000 ženy 2005 muži 2005 ženy 2030 muži 2030 0 1000 0-4 10-14 20-24 30-34 40-44 50-54 60-64 70-74 80-84 90+ 2000 3000 4000 5000 Pro úplnost a zároveň přehlednost bylo v následujících tabulkách zvoleno dvojí dělení věkové struktury, které také zachovává základní statistické členění na 5leté věkové kategorie.

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 23 První člení obyvatelstvo na 3 věkové kategorie: Kategorie 0 19 let, tedy kategorie zhruba odpovídající skupině dětí a mládeže, která se připravuje na vstup jak na pracovní trh, tak z hlediska rodinného je ve fázi před založením vlastní rodiny. Za hranici, které odděluje produktivní kategorii a seniorskou kategorii, jsme zvolili věk 65 let, který je předpokládaným věkem odchodu do důchodu po většinu prognózovaného období. Tabulka 23: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, obyvatelstvo celkem, vybrané roky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Absolutní počty 0-19 17760 16736 16371 16415 15786 14431 20-64 60531 57934 54491 50487 48691 46891 65+ 16947 17920 21942 22285 20587 19327 celkem 95239 92591 92803 89188 85064 80649 Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin 0-19 18,6 18,1 17,6 18,4 18,6 17,9 20-64 63,6 62,6 58,7 56,6 57,2 58,1 65+ 17,8 19,4 23,6 25,0 24,2 24,0 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Tabulka 24: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, ženy, vybrané roky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Absolutní počty 0-19 8567 8078 7965 8058 7848 7196 20-64 31212 29570 27634 25511 24560 23625 65+ 10019 10366 11399 12143 11715 11264 celkem 49799 48014 46998 45712 44122 42085 Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin 0-19 17,2 16,8 16,9 17,6 17,8 17,1 20-64 62,7 61,6 58,8 55,8 55,7 56,1 65+ 20,1 21,6 24,3 26,6 26,6 26,8 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Tabulka 25: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, muži, vybrané roky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Absolutní počty 0-19 9193 8658 8406 8358 7939 7235 20-64 29319 28364 26857 24976 24131 23266 65+ 6928 7554 10542 10142 8872 8063 celkem 45440 44577 45805 43476 40941 38564 Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin 0-19 20,2 19,4 18,4 19,2 19,4 18,8 20-64 64,5 63,6 58,6 57,4 58,9 60,3 65+ 15,2 16,9 23,0 23,3 21,7 20,9 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 24 Druhé členění je podrobnější, bylo zvoleno pro lepší specifikaci vývoje jednotlivých užších věkových skupin, které mají odlišné nároky na případnou pomoc a služby v oblasti sociální péče: Kategorie 0 14 let je kategorií dětí, přibližně předškolního a školního věku. Relativní zastoupení této věkové kategorie bude v prognózovaném období zhruba stagnovat na dnešní úrovni. Kategorie 15 24 let je kategorií mládeže a nejmladší dospělosti, je to období, kdy většina lidí hledá své místo jak z hlediska pracovního, bytového, tak i z pohledu partnerských a rodinných vztahů. Kolem roku 2015 dojde k poklesu zastoupení této věkové kategorie, pak však její podíl poroste. Kategorie 25 49 let je kategorií nejvyšší ekonomické aktivity a zároveň kategorií aktivního rodičovství, kdy lidé rodí, vychovávají a živí své děti. Relativní zastoupení této věkové kategorie bude po roce 2020 klesat. Kategorie 50 64 let je kategorií, která z kvalitativního hlediska projde oproti minulosti velkými změnami souvisejícími s prodlužováním odchodu do důchodu. Na pracovním trhu bude nutno zajistit pro tyto občany podmínky a také z jejich strany bude nutný aktivnější přístup ke svému pracovnímu živou, podíl této věkové kategorie výrazně naroste v závěru prognózovaného období. Kategorie 65 79 let je kategorií mladších, aktivnějších a soběstačnějších seniorů, kteří s ohledem na očekávané zlepšování zdravotního stavu osob v této skupině se budou více zapojovat do společenského, kulturního či sportovního života ve městě. Jejich podíl značně naroste na začátku druhé dekády 21. století. Kategorie 80 letých a starších (tzv. old old) bude v budoucnu narůstat, navíc je kategorií občanů, kteří budou hojně využívat nejrůznější sociální pomoci a služeb. Je to také skupina osob, které budou z velké části ovdovělé, v této skupině bude výraznější zastoupení žen. podíl věkové skupiny na celkovém počtu obyvatel v % 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0-14 15-24 25-49 50-64 65-79 80+ 0,0 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 rok 2020 2022 2024 2026 2028 2030

Sociodemografická analýza města Hradce Králové strana 25 ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN: RODINY S DĚTMI A MLÁDEŽ Charakteristika cílové skupiny V oblasti péče o rodinu, děti a mládež se sociální služby zabývají potřebami dětí a mládeže do 26 let věku, potřebami rodin s dětmi, především rodin neúplných s nezaopatřenými dětmi, dále situací dětí, jejichž rodinné prostředí je nevyhovující, nebo které potřebují speciální péči. Počet rodin Jak již bylo výše zmíněno, statisticky se definici rodiny nejvíce blíží tzv. cenzové domácnosti. V roce 2001 bylo v Hradci Králové sečteno přes 42 tisíc cenzových domácností. Z toho byla téměř čtvrtina (9 727) rodin se závislými dětmi, nejvíce se dvěma dětmi (5 282 rodin), méně s jedním dítětem (3 423) a ještě méně s více než dvěma dětmi (1 022). Z pohledu sociální péče jsou důležité počty neúplných rodin se závislými dětmi, kterých v roce 2001 bylo v Hradci Králové 3 745. Z nich bylo 1 956 s jedním dítětem, 1 501 se dvěma dětmi a 275 se třemi a více dětmi. Domácnosti jednotlivců tvoří téměř třetinu všech domácností ve městě, těch, kteří nejen samostatně hospodaří, ale i samostatně bydlí bylo v roce 2001 v Hradci Králové přes 20%. Tabulka 26: Cenzové domácnosti podle počtu členů, město Hradec Králové, rok 2001 celkem Domácnosti s počtem členů průměrný počet počet v % 1 2 3 4 5 a více členů domácnosti Cenzové domácnosti celkem 42 233 100 12 781 13 372 8 448 6 487 1 145 2,29 v tom úplné rodiny 22 459 53,2 x 8 645 6 507 6 207 1 100 3,00 úplné r. bez závislých dětí 12 732 30,1 x 8 645 3 084 925 78 2,41 úplné r. se závislými dětmi 9 727 23,0 x x 3 423 5 282 1 022 3,77 neúplné rodiny 6 130 14,5 x 3 925 1 888 275 42 2,42 neúplné r. bez závilslých dětí 2 385 5,6 x 1 956 387 38 4 2,20 neúplné r. se závislými dětmi 3 745 8,9 x 1 956 1 501 237 38 2,56 vícečlenné nerodinné dom. 863 2,0 x 802 53 5 3 2,09 domácnosti jednotlivců 12 781 30,3 12 781 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně 9 523 22,5 9 523 x x x x 1,00 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Prognóza počtu dětí Prognóza počítá s trvalým snižováním počtu dětí, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel města se však díky očekávanému celkovému poklesu počtu obyvatel výrazně nezmění. Podíl dětí do 15 let bude podle předpokladů v prognózovaném období stále okolo 13%, jejich počet se však sníží do roku 2030 o zhruba 2000. Prognóza počítá s mírným oživením porodnosti v nejbližších letech. Svou plodnost by totiž měly realizovat relativně početné ročníky z přelomu 70. a 80. let 20. století, případně by se mohly rodit tzv. odložené děti rodičům narozeným v 70. letech, kteří založení rodiny odkládali