ZÍSKÁNÍ FINANČNÍ PODPORY NA OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE (OZE) 1. ÚVOD Cílem Evropské unie je umožnit volný pohyb osob, vytváření vnitřního trhu, který je založený na základě vyváženého hospodářského růstu, na cenové stabilitě, vysoké konkurenceschopnosti sociálně tržního hospodářství směřujícího k plné zaměstnanosti, na společenském pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, což vede k udržitelnému rozvoji Evropy. Česká republika se stala členem EU v roce 2004 a tím se jí otevřela příležitost využívat řadu možností, které z tohoto členství vyplývají. Z nichž jedna umožňuje získávat dotace, které jsou vyhlašovány na úrovni Evropské komise. Pokud se zaměříme na energetické projekty v rámci operačního období 2007-2013, tak prioritou Evropské unie a České republiky bylo dlouhodobě podporovat a usilovat o širší uplatnění ochrany životního prostředí, snižování energetické náročnosti, náhrady paliv pocházejících z dovozu, podpora tvorby místních pracovních míst a odborné vzdělávání. Pro realizaci konkrétních projektů vedoucích ke zvýšení účinnosti využívání energie nebo vyššímu využití obnovitelných zdrojů energie bylo k dispozici několik veřejných dotačních zdrojů, částečně financujících náklady spojené s jejich realizací. 2. OPERAČNÍ OBDOBÍ 2007 2013 Z HLEDISKA OZE Priority operačních programů využitelných pro projekty v oblasti energetiky: 1. Operační program podnikání a inovace a) Oblast podpory 3.1.: Úspory energie a obnovitelné zdroje energie: Podporu šlo poskytnout na: - výstavbu zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a rekonstrukce stávajících výrobních zařízení za účelem využití obnovitelných zdrojů energie - modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace,
rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla a využití ztrátové energie v průmyslových procesech b) Oblast podpory 2.1: Bankovní nástroje podpory malých a středních podniků podporu šlo poskytnout na: - EPC (Energy Performance Constracting) 2. Operační program Životní prostředí a) Oblast podpory 2.1: Zlepšení kvality ovzduší Podporu lze poskytnou na projekty, které přispějí ke zlepšení kvality ovzduší a je zpracován v souladu se zákonem o ochraně ovzduší, zaměřený na: - pořízení spalovacího zdroje o jmenovitém tepelném výkonu do 1 MW se značkou ekologicky šetrný výrobek či adekvátního (nízkoemisního) zdroje a současné snížení energetické spotřeby - rozšíření stávající středotlaké sítě v návaznosti na pořízení včetně zajištění přechodu na spalování paliv u jednotlivých zdrojů b) Oblast podpory 2.2: Omezování emisí Podporu lze poskytnout na: - rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí No x a prachových částic nad rámec platných standardů Evropských společenství s výjimkou zdrojů spalujících biomasu - rekonstrukce zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u nespalovacích zdrojů - opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH 3 do ovzduší c) Oblast podpory 3.1: Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Podporu lze poskytnou na vhodné a podporované aktivity náležící ve výstavbě a rekonstrukci výtopen, elektráren a tepláren (kogenerace) s využitím OZE, zejména:
- instalace fototermických systémů pro přípravu teplé vody a dodávku tepla, resp. pro možnost přitápění - instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny - instalace tepelných čerpadel pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody - instalace kotlů na biomasu a systémů využívajících biomasu pro výrobu elektřiny, pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody, event. v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologické linky - instalace kogeneračních jednotek pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie z biomasy, skládkového plynu, bioplynu apod. - instalace systémů pro dodávku tepla včetně přípravy teplé vody, pro dodávku elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím geotermálních systémů - instalace větrných elektráren - instalace malých vodních elektráren d) Oblast podpory 3.2: Realizace úspor energie a využití odpadního tepla Podporu lez poskytnou na: - zateplovací systémy budov - řešení výplní otvorů (výměna oken atd.) - zrušení teplených mostů - měření a regulace - zvýšení účinnosti energetických systémů budov - instalace zařízení na využívání odpadního tepla k výrobě tepelné či elektrické energie e) Oblast podpory 3.3: Environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby - instalace obnovitelných zdrojů energie zejména pro vytápění a přípravu teplé vody např.: solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla, využití odpadního tepla atd. f) Oblast podpory 4.1: Zkvalitnění nakládaní s odpady - podpora výstavby kompostáren a biofementačních stanic
3. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Rakousko a) Oblast podpory 2.2: Životní prostředí a prevence rizik - snižování znečištění životního prostředí a vysoké závislosti na fosilních energiích - ochranu a zlepšování kvality životního prostředí - opatření a ochranu klimatu - přeshraniční strategie s odpady a jejich možného dalšího využití jako druhotných surovin a vzdělávací otázky - společné aktivity na poli ochrany přírody a krajiny 4. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polsko a) Oblast podpory 1.2: Ochrana životního prostředí - rozvoj a modernizaci environmentální infrastruktury (zásobování vodou, ČOV a kanalizace, nakládání s odpady, zásobování energiemi a podpora využívání obnovitelných zdrojů energií) 5. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Bavosrsko a) Oblast podpory 2.1: Životní prostředí a ochrana přírody - přeshraniční systémy pro zásobování vodou a energiemi, systémy a zařízení k čištění vod a odstraňování odpadů a k odstraňování starých zátěží - využívání ekologických postupů (např. při využívání obnovitelných zdrojů surovin, šetrné zacházení se zdroji energií a využívání alternativních zdrojů energie) 6. Operační program Praha konkurenceschopnost a) Oblast podpory 1.1: Podpora ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy - zlepšení hospodárnosti a snížení energetické náročnosti veřejné dopravy b) Oblast podpory 1.6: Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů - snížení energetické a materiálové náročnosti provozu města
- zvýšení využívání obnovitelných (ekologicky příznivějších) zdrojů energie, zejména ve snaze redukovat znečištění ovzduší a ušetřit primární zdroje energie i surovin - omezení závislosti chodu města na vnějších dodávkách energií 3. NOVÉ OPERAČNÍ OBDOBÍ 2014 2020 V současné době již probíhá příprava nového programovacího období, které začne od 1. 1. 2014 a skončí 31. 12. 2020. Finanční alokace na toto období bude podstatně nižší než v předchozím programovacím období. Oblasti podpory by se neměly příliš odlišovat od oblastí charakterizovaných v 26 operačních programech 2007-2013. V srpnu roku 2011 rozhodla vláda o pěti prioritách při čerpání fondů EU v České republice: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, Podpora spolupráce MSP a vysokých škol a výzkumných institucí, včetně podpory v rámci legislativy Podpora rozvoje klastrů Podpora transferů znalostí a technologií, včetně rozvoje VTP, PI a CTT a jejich služeb Podpora komercionalizace výsledků VaVaI, užší propojení VaV vědeckovýzkumných institucí s poptávkou MSP Podpora zavádění technických a netechnických inovací v podnicích a nových technologií Rozvoj páteřní infrastruktury, Zvýšení kvality a efektivnosti veřejné správy, Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému veřejného zdraví, Integrovaný rozvoj území. Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo koncem května 2012 vládě České republiky podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014 2020 vymezení operačních programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání evropských fondů. Tento dokument obsahuje nové složení operačních programů pro Českou republiku pro programovací období 2014-2020: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost řízený ministerstvem průmyslu a obchodu Operační program Páteřní infrastruktura řízený ministerstvem dopravy Operační program Zaměstnanost a vzdělávání řízený ministerstvem práce a sociálních věcí Integrovaný regionální operační program řízený ministerstvem pro místní rozvoj
Operační program Praha pól růstu ČR řízený Magistrátem hlavního města Prahy Operační program Technická pomoc řízený ministerstvem pro místní rozvoj V rámci cíle Evropské územní spolupráce počítá dokument se sedmi přeshraničními operačními programy, pokračovat by měly také Program rozvoje venkova a Operační program rybářství. Velký důraz v novém programovacím období bude kladen na inovace a posílení konkurenceschopnosti obce, mikroregionu, kraje i celé České republiky. Lze očekávat, že první projekty mohou být podávány v rámci jednotlivých výzev od poloviny roku 2014. 4. OPERAČNÍ OBDOBÍ 2014 2020 Z HLEDISKA OZE Co se týká nového operačního období pro období 2014 2020, tak se na oficiálním portálu pro podnikání a export (BusinessInfo.cz), dne 29. 7. 2013, objevila informace o tom, že vláda omezí podporu pro obnovitelné zdroje energie, cituji: Vláda schválila v pátek 26. července zastavení podpory pro nově vystavěné obnovitelné zdroje elektřiny a její decentrální výrobu s účinností od 1. 1. 2014. Zastavení podpory se týká nových instalací obnovitelných zdrojů vyrábějících elektřinu uvedených do provozu po 1. 1. 2014. Podpora bude zachována pouze pro větrné a vodní elektrárny a elektrárny na biomasu uvedené do provozu do 31. prosince 2014 v případě, že jim bylo uděleno povolení stavby přede dnem účinnosti zákona. Důvodem novely zákona je zvyšující se finanční zátěž pro odběratele elektřiny způsobená hrazením nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie v ceně elektřiny, což přímo ohrožuje konkurenceschopnost průmyslu a vyvolává u spotřebitelů nejistotu týkající se ceny elektřiny na následující rok," řekl premiér Jiří Rusnok. Poplatek za podporované zdroje bude v ceně elektřiny fixován Poplatky na podporované zdroje energií již nebudou součástí ceny za přenos a distribuci elektřiny, ale budou vyčleněny do zvláštní ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a tepla.
Maximální výše poplatku hrazená spotřebiteli je stanovena na 495 Kč/MWh. Odpovídá tak současné dotaci ze státního rozpočtu ve výši 11,7 mld. Kč + dalším 4 mld. Kč alokovaným ze státního rozpočtu. Současně bylo rozhodnuto o prodloužení tzv. solární daně a to pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 ve výši 10%. Reakce podnikatelů: Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá včerejší rozhodnutí vlády, které je prvním reálným krokem zastavujícím nárůst poplatků za obnovitelné zdroje, které snižují konkurenceschopnost českého průmyslu. Nicméně je to krok nedostatečný, který průmyslu reálně nepomůže, pouze nezhorší jeho pozici. Včerejší rozhodnutí vlády se týká nejen průmyslu, ale všech plátců elektřiny: tedy i domácností. V letošním roce český průmysl platil již 583 Kč, přičemž v loňském roce to bylo 419 Kč za MWh. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory dlouhodobě jednali v pracovních skupinách při přípravě této novely zákona již s bývalými ministry vlády Petra Nečase a vždy trvali na poplatku do maximální výše 400 Kč. Poplatek 495 Kč/MWh je pro české firmy pouze drobným vítězstvím, jelikož je stále likvidační. Ve srovnání s okolními státy je totiž několikanásobný. Vážíme si, že tato vláda pružně pokračuje v krocích připravených týmem ministra Kuby. Pokud nám ale opravdu chtějí pomoci, tak musí zastropovat poplatky na maximálně 400 Kč za MWh. Pro srovnání, v sousedním zeleném Německu a Francii platí velcí průmysloví odběratelé přibližně 15 Kč/MWh, říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, zodpovědný za energetiku a oblast evropských regulací. Poplatek za OZE vzrostl v České republice během pěti let více než desetinásobně. Zatímco v roce 2009 byl na úrovni 52 Kč/MWh, v roce 2013 činil již 583 Kč/MWh (přičemž bez státní dotace ve výši 11,7 miliardy Kč by české průmyslové firmy již letos platily nesmyslných 790 Kč/MWh). České průmyslové podniky se tak se vinou boomu solárních elektráren v roce 2010 stávají nekonkurenceschopné. Poplatky za OZE české podniky nemohou v rámci jednotného trhu EU promítat do cen svého zboží. Lichotí nám, že si tato vláda myslí, že české firmy jsou mnohonásobně výkonnější než francouzské a německé, a proto si mohou dovolit platit mnohonásobně vyšší poplatky. Opak je bohužel pravdou. Proto zdvořile žádáme nynější vládu a parlament, který bude návrh
projednávat, aby vyslyšel hlas tvůrců třetiny HDP této země a zastropování poplatků provedl na částce ještě nižší, dodává Rafaj. Hospodářská komora ČR: HK ČR oceňuje snížení finanční zátěže pro odběratele elektřiny, ale žádá více: Hospodářská komora České republiky (HK ČR) vítá výsledek jednání vlády z pohledu snížení finanční zátěže pro odběratele elektřiny. Oceňujeme snahu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o urychlené řešení nepříznivé situace a také neodkladné projednání malé novely zákona o podporovaných zdrojích energie Vládou ČR. Plně vítáme a akceptujeme zastavení podpory nových instalací obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu po 1. 1. 2014. Nicméně opakovaně prosazujeme nižší příspěvek na hrazení nákladů na podporu obnovitelných zdrojů, který v současnosti reálně ohrožuje konkurenceschopnost všech podniků v České republice, zejména podnikatelů s vysokou spotřebou elektrické energie, stejně jako koupěschopnost široké veřejnosti. Maximální výši poplatku hrazeného odběrateli schválila Vláda ČR na úrovni 495 Kč/MWh. Takto nastavený systém zastropování výše poplatku sice odpovídá dotaci ze státního rozpočtu ve výši 11,7 mld. Kč navýšenou o další 4 mld. Kč, nicméně je třeba hledat další zdroje financování nákladů na obnovitelné zdroje tak, aby výše příspěvků jednotlivých odběratelů byla maximálně v námi požadované výši na úrovni roku 2012, tedy 419,- Kč/MWh. To je nejen pro naše členy z pohledu zachování konkurenceschopnosti zcela zásadní, uvedl viceprezident HK ČR Pavel Bartoš. HK ČR z těchto důvodů vyzývá nejen MPO, ale také Vládu ČR, aby hledala další možné zdroje financování příspěvku na obnovitelné zdroje energie, aby byl tento snížen na úroveň 419,- Kč/MWh. Výše uvedené považujeme za klíčové pro podporu průmyslu. V některých případech se totiž jedná o holou existenci podniků. Zároveň jde o základní předpoklad pro zastavení poklesu ekonomiky i propouštění zaměstnanců a zvýšení koupěschopnosti obyvatel.
Použité zdroje: 1. Financování projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů energie ze Strukturálních fondů: Priority operačních programů využitelných pro projekty v oblasti energetiky [online]. 2007 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.energycities.eu/img/pdf/brochure_rusecz.pdf 2. Vláda omezí podporu pro obnovitelné zdroje energie. In: Businessinfo.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vlada-omezipodporu-pro-obnovitelne-zdroje-energie-37442.html