Největší právnická fi rma v České republice Soukromoprávní vymáhání škody způsobené protisoutěžním jednáním: nová pravidla Květen 2014 Úvodem Vážení klienti a obchodní přátelé, v mimořádném vydání bychom Vás rádi seznámili s novinkami, které přináší nová směrnice EU o náhradě škody způsobené porušením soutěžního práva. Jedná se o dokument, který je výsledkem dlouhodobých příprav a složitých vyjednávání. Měl by zajistit, že uplatňování nároků na náhradu škody z protisoutěžních deliktů přestane být pouze teoretickou otázkou a stane se praktickou možností dostupnou každému účastníkovi trhu, ať se jedná o podnik činný na velkoobchodní úrovni, o konečného zákazníka anebo dodavatele. Naším cílem je představit stručně základní obsah tohoto dokumentu a jeho praktický význam jak pro osoby, které hodlají nárok na náhradu škody z porušení antitrustových předpisů uplatňovat, tak pro osoby, vůči kterým by takové nároky mohly být vznášeny. Domníváme se že by naši klienti měli v rámci analýzy soutěžních rizik do budoucna brát otázku náhrady škody jako zcela reálnou možnost. Budete-li mít zájem o více informací k tomuto tématu, neváhejte se na nás prosím kdykoli obrátit. Jsme připraveni Vám k danému tématu poskytnout detailnější právní rozbor či konzultaci. Užitečné čtení Vám přeje Robert Neruda Partner Klienty nejlépe hodnocená právnická fi rma v České republice Právnická fi rma roku v České republice 2013 1. místo v počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice 2012 1. místo mezi domácími právnickými fi rmami 2012 Právnická fi rma roku v kategorii Fúze a akvizice v České republice 2013 Strategické uvažování Individuální přístup Špičkový právní tým Dlouhodobé partnerství
Představení partnera a týmu Robert Neruda Partner Robert Neruda je vedoucím týmu zabývajícího se soutěžním právem, veřejnou podporou a problematikou významné tržní síly. Před nástupem do advokátní kanceláře pracoval celkem osm let na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, naposledy dva roky jako jeho místopředseda. Robert Neruda je spoluautorem komentářů k zákonu o ochraně hospodářské soutěže a k zákonu o veřejných zakázkách a pravidelně přednáší na mezinárodních konferencích. Jako odborník na soutěžní právo je doporučován mezinárodními publikacemi (The International Who s Who of Competition Lawyers & Economists, PLC Which Lawyer?, ILO Client Choice či Chambers Europe Guide). Je zapsán u české i slovenské advokátní komory. Náš tým soutěžních specialistů je jedním z nejzkušenějších, největších a nejdynamičtěji rostoucích v České republice a na Slovensku. Soutěžnímu právu, včetně práva veřejné podpory, se dlouhodobě věnuje více než 13 právníků. Víme, jak uvažují soutěžní úřady: mezi našimi experty jsou mj. bývalý místopředseda českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), dlouholetá ředitelka několika sektorově zaměřených odborů na Sekci hospodářské soutěže ÚOHS a seniorní právník Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž. Naši právníci mají též dokonalý přehled o právních předpisech EU týkajících se vnitřního trhu a o dalších oblastech práva EU, a mohou tak klienty bezpečně provést množstvím právních předpisů vztahujících se na jednotlivá odvět ví průmyslu a služeb. Využíváme také znalostí a praktických zkušeností spolupracujících právních fi rem z Bruselu. Hlavní kontaktní místo pro poskytování právních služeb spojených se zastupováním před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a justičními orgány se sídlem v Brně Poskytování právních služeb na mezinárodní úrovni a s vysokým odborným standardem kombinované s místní přítomností Zajištění právních služeb regionálním podnikatelům v řízeních vedených u soudů, úřadů a institucí v Praze Soutěžní tým získal v roce prvenství v ofi ciální soutěži Právnická fi rma roku 2013 v ČR a pravidelně sbírá mnohá mezinárodní ocenění Praxe
Soukromoprávní vymáhání škody způsobené protisoutěžním jednáním: nová pravidla Účelem Směrnice je umožnit obětem protisoutěžního jednání dosáhnout náhrady škody v plné výši. Dne 16. dubna 2014 Evropský parlament schválil návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže (dále jen Směrnice ). 1 Účelem dokumentu je harmonizovat přístup národních soudů k nárokům na náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva a skrze tato harmonizovaná pravidla vytvořit v rámci jednotného trhu EU podmínky, které uplatňování nároků poškozených osob umožní. Členské státy budou mít nyní dva roky na to, aby Směrnici promítly do vnitrostátních právních předpisů. Zatímco například ve Spojených státech činí podíl tzv. soukromoprávního vymáhání soutěžního práva (tj. vymáhání prostřednictvím žalob na náhradu škody) až 90 %, v členských státech EU, včetně České republiky a Slovenska, je soutěžní právo až na výjimky vymáháno cestou veřejnoprávní, tj. prostřednictvím správních řízení vedených soutěžními úřady. Speciální pravidla, která by uplatňování těchto značně specifi ckých nároků upravovala, neexistují. členských států přijata a která by měla poškozeným osobám umožnit dosáhnout plné náhrady škody způsobené kartelovým jednáním či jiným protisoutěžním deliktem (např. zneužitím dominantního postaven nebo též protisoutěžním ujednáním ve smlouvě, které nemá povahu tzv. hard-core omezení). Nepřímým cílem je doplnit systém veřejnoprávního vymáhání (v jehož rámci může být porušiteli uložena jednorázová pokuta) o soukromoprávní prostředek (na jehož základě může být porušiteli vedle fi nanční pokuty uložena současně neméně citelná povinnost k náhradě škody), a tím zesílit odstrašující účinek norem soutěžního práva na jeho potenciální či skutečné porušitele. Zpřístupnění důkazů Kartelová a jiná protisoutěžní jednání jsou z povahy věci zpravidla utajovaná a soukromé osoby (poškození) nemají k dispozici nástroje, které by jim umožnily důkazy o protisoutěžním jednání účinně vyhledávat. Z toho důvodu Směrnice defi nuje pravidla, která mají národním soudům umožnit, aby v odůvodněných případech zpřístupnění důkazů nařídily. Bezprostředním cílem Směrnice je proto defi novat základní pravidla pro podávání žalob, která by měla být na úrovni jednotlivých Současně se zájmem poškozených osob na zpřístupnění důkazů však Směrnice chrání podniky, které se rozhodnou svou účast 1. Směrnice je dostupná na http://www.europarl.europa.eu/sides/getdoc.do?pubref=-//ep//nonsgml+amd+a7-2014-0089+002-002+doc+pdf+v0//en.
Ačkoli stěžejním cílem je usnadnit poškozeným jejich procesní situaci, zpřístupnění některých důkazů bude vyloučeno. na protisoutěžním (typicky kartelovém) jednání ukončit a kartel soutěžnímu úřadu oznámit s tím, že za toto oznámení a následnou aktivní spolupráci při vyšetřování jsou odměněny neuložením pokuty či uložením pokuty ve snížené výši (tzv. program shovívavosti). 2 V zájmu zachování atraktivity programů shovívavosti, které jsou jedním z neúčinnějších nástrojů v boji proti kartelům, 3 proto Směrnice stanoví, že prohlášení podniků v rámci řízení o shovívavosti (corporate leniency statements) nemohou být na základě soudního příkazu v řízení o náhradě škody v žádném případě zpřístupněny. Tím má být zajištěno, aby účastníci kartelů, kteří hodlají požádat o imunitu, této možnosti i nadále využívali, aniž by byli odrazováni rizikem, že jejich přiznání ke kartelovému jednání bude spolu s předloženými důkazy posléze zpřístupněno třetí straně a využito v jejich neprospěch v civilním řízení. Obdobně jsou před zpřístupněním chráněny návrhy na narovnání. 4 Vedle toho Směrnice předvídá kategorii dokumentů, které mohou být zpřístupněny až poté, co soutěžní úřad své řízení ukončil. Mezi ně řadí Směrnice dokumenty, které strany vyhotovily pro účely řízení před soutěžním úřadem (např. odpovědi strany na žádost soutěžních úřadů o informace), nebo které vypracoval soutěžní úřad v průběhu svého řízení (např. sdělení výhrad), a návrhy na narovnání, které byly vzaty navrhovatelem zpět. Dokumenty, které nespadají do výše uvedených kategorií, mohou být na základě soudního rozhodnutí zpřístupněny v zásadě kdykoli. Navíc, žalobce (i žalovaný) může žádat, aby mu druhá strana nebo jakákoli třetí strana prostřednictvím soudu zpřístupnila důkazy, které má 2. V českém právním řád je tzv. program shovívavosti zakotven v 22ba zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění. 3. Dle dostupných údajů bylo přibližně 85 % kartelů odhaleno právě díky programům schovívavosti (srov. tiskovou zprávu Rady EU ze dne 26. března 2014 New rules to facilitate damage claims for antitrust law violations; http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ intm/141926.pdf). 4. Institut narovnání umožňuje ÚOHS, resp. PMÚ snížit pokutu tomu, kdo v návaznosti na obdržené sdělení výhrad přizná, že správní delikt tak, jak byl ze strany soutěžního úřadu skutkově vymezen a právně kvalifikován, skutečně spáchal. Dikce zákona přitom výslovně požaduje, aby se účastník řízení k vytýkanému jednání přiznal. V takovém případě obdrží slevu na pokutě jako odměna za usnadnění procesní situace soutěžního úřadu. Tato odměna je stanovena v pevné výši 20% slevy z pokuty indikované ve sdělení výhrad (v případě řízení před ÚOHS), resp. ve výši 30 % (v případě řízení před PMÚ).
Rozhodnutí ÚOHS o tom, že byl spáchán protisoutěžní delikt, již tuzemské soudy nemohou zvrátit. ve své dispozici. Strana, která zpřístupnění požaduje, musí prokázat, že důkazy, které má pod kontrolou druhá strana nebo třetí osoba, jsou důležité pro doložení jejího nároku nebo pro obhajobu, přičemž musí uvést konkrétní důkazy, nebo vymezit kategorie důkazů pokud možno co nejpřesnějším způsobem. Soud bude následně povinen omezit zpřístupnění důkazů na to, co je přiměřené. Při rozhodování, zda je požadované zpřístupnění přiměřené, musí soud vzájemně poměřit zájmy žadatele o zpřístupnění a zájmy osoby, která má důkazy zpřístupnit. Zde se soudům dostává velmi široké rozhodovací oprávnění, přičemž jejich rozhodnutí (často klíčové pro další vedení sporu) bude do značné míry záviset na přesvědčivosti právní argumentace žalobce, resp. žalovaného. Jakkoli Směrnice stanoví, že zájem podniků na tom, aby se vyhnuly žalobám na náhradu škody, nepředstavuje zájem hodný ochrany, současně deklaruje, že soudy jsou povinny zajistit, aby příkazy k zpřístupnění dokumentů neumožňovaly bezbřehé vyhledávání informací, které jsou pro žadatele irelevantní. Současně členským státům ukládá, aby zajistily účinnou ochranu komunikace mezi advokátem a klientem (legal privilege). V neposlední řadě Směrnice stanoví, že osoby, jejichž dokumenty mají být zpřístupněny, musejí mít možnost se k žádosti před soudem vyjádřit. Účinek vnitrostátních rozhodnutí Oproti původně projednávané verzi finální podoba Směrnice nestanoví, že rozhodnutí vydané soutěžním úřadem jednoho státu bude právně závazné pro soudy jiných členských států. Tato rozhodnutí budou závazná pouze pro soudy státu, ve kterém byla vydána. Tyto soudy tak budou ve svém rozhodování vázány pravomocnými rozhodnutími soutěžních úřadů a nebudou mít možnost posoudit případ po věcné stránce jinak, než jak bylo soutěžním úřadem rozhodnuto (tj. vydat například rozsudek v tom smyslu, že ke kartelovému jednání nedošlo, pokud soutěžní úřad pravomocně rozhodl, že ke kartelovému jednání došlo). V tomto kontextu směrnice nepřinese pro český ani slovenský právní řád žádnou změnu, neboť na rozdíl od některých jiných národních úprav pravidlo závaznosti rozhodnutí tuzemského orgánu veřejné správy o spáchání deliktu již obsahují. Rozhodnutí soutěžního úřadu jednoho státu budou soudy jiného státu považována za prima facie důkaz toho, že k porušení soutěžního práva došlo. V takovém případě bude na žalovaném (údajném porušiteli), aby uvedenou domněnku vyvrátil a prokázal, že antitrustové předpisy neporušil. Předpokládáme, že tato možnost bude v praxi těžko realizovatelná. Promlčecí lhůta V této části bude třeba, aby český a slovenský zákonodárce promítli novou právní úpravu do vnitrostátních předpisů. Cílem zákonodárce bylo rovněž poskytnout poškozeným osobám dostatečnou lhůtu pro podání žaloby o náhradu škody a současně zajistit
Pokud se porušení soutěžních pravidel dopustí více podniků společně, může žalobce požadovat náhradu škody v plné výši od kteréhokoli z nich. pro všechny zúčastněné strany náležitou úroveň právní jistoty. Proto Směrnice stanoví, že vnitrostátní pravidla vztahující se na promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu škody musí poškozeným osobám poskytovat dostatek času, a to nejméně pět let, na podání žaloby poté, co se dověděly o protiprávním jednání (včetně toho, že porušuje soutěžní právo), způsobené škodě a totožnosti protiprávně jednající osoby. Promlčecí lhůta k podání žaloby navíc nezačne běžet přede dnem, k němuž bylo ukončeno trvající nebo opakované protiprávní jednání. Pokud soutěžní úřad zahájí správní řízení, je běh promlčecí lhůty zastaven (popř. může být zcela přerušen, pokud tak zákonodárce stanoví) a stavení běhu lhůty neskončí dříve než rok poté, co rozhodnutí soutěžního úřadu nabylo právní moci nebo bylo řízení jinak ukončeno. Promítnutí těchto požadavků si vyžádá změnu vnitrostátních předpisů jak v České republice, tak na Slovensku. Společná a nerozdílná odpovědnost Mnohých protisoutěžních jednání (typicky kartelů) se dopouštějí minimálně dva, většinou však více podniků. Pokud by měly poškozené osoby povinnost prokázat, jakou měrou se každý účastník kartelu na vzniku a rozsahu škody podílel, byly by v praxi žaloby na náhradu škody odsouzeny k nezdaru. S cílem zjednodušit žadatelům o náhradu jejich procesní situaci proto Směrnice předvídá, že podniky, které společně porušily soutěžní právo (například tím, že uzavřely kartelovou dohodu), mají být za vzniklou škodu odpovědné společně a nerozdílně. To znamená, že poškozená strana může požadovat plnou náhradu škody od kteréhokoli z těchto podniků. Podnik, vůči kterému je takový nárok uplatněn, je povinen jej v plné výši uspokojit, a teprve poté může uplatnit vůči ostatním protiprávně jednajícím podnikům nárok na přiměřené protiplnění (tzv. příspěvek) dle jejich relativního podílu na vzniklé škodě. I zde se Směrnice snaží vyjít vstříc žadatelům o shovívavost a motivovat je (či je alespoň neodrazovat) k tomu, aby i nadále využívaly programy shovívavosti. Za tímto účelem předvídá, že podnik, kterému soutěžní úřad na základě programu shovívavosti prominul pokutu, má být odpovědný toliko vůči svým přímým nebo nepřímým odběratelům či dodavatelům. Jiným stranám má být odpovědný pouze tehdy, pokud tyto poškozené strany prokážou, že nemohou získat plné odškodnění od ostatních podniků, které se podílely na stejném porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Výše příspěvku podniku, kterému soutěžní úřad prominul na základě programu shovívavosti pokutu, pak nesmí přesáhnout výši škody, kterou způsobil svým vlastním přímým nebo nepřímým odběratelům či dodavatelům. Pokud by náhrada újmy v plném rozsahu ohrožovala životaschopnost tzv. malých a středních podniků, 5 budou tyto odpovědny pouze svým 5. Malý podnik je definován jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo celková roční bilanční suma nepřesahuje 10 milionů EUR. Střední podnik je definován jako podnik, který zaměstnává méně než 250 osob a jehož roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jehož celková roční bilanční suma nepřesahuje 43 milionů EUR. Srov. Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků.
Argument, že protiprávně navýšená cena byla přenesena na další zákazníky, lze využít jak v rámci obrany před vzneseným nárokem, tak na podporu takového nároku. přímým a nepřímým kupujícím, a to za předpokladu, že jejich tržní podíl byl po celou dobu trvání deliktu nižší než 5 %, tyto podniky nebyly hybnou silou porušení ani nenutily ostatní podniky k účasti na tomto porušení, a v minulosti se nedopustily porušení soutěžního práva. Solidaritu povinných k náhradě škody český i slovenský právní řád předpokládá, speciální režim pro úspěšného žadatele o imunitu však bude třeba promítnout do nového českého občanského zákoníku, resp. do slovenského právního řádu. Přenesení navýšení cen Cílem Směrnice je zajistit, aby možnost domáhat se náhrady škody měla každá osoba, která v důsledku porušení antitrustových pravidel utrpí újmu, tj. jak přímý, tak nepřímý kupující. Zároveň se však Směrnice snaží zamezit tomu, aby nároky na náhradu škody překračovaly ve svém souhrnu výši celkové škody, která byla daným jednáním způsobena a kterou jsou původci tohoto protisoutěžního jednání povinni nahradit. Za tím účelem Směrnice stanoví základní pravidlo, že výše náhrady škody, kterou požaduje poškozená osoba nacházející se na určitém stupni distribučního řetězce, nesmí převýšit protiprávní přeplatek na ceně, který byl na této úrovni trhu na poškozenou osobu přenesen. Za tímto účelem se žalovaným podnikům vkládá do ruky nástroj běžně označovaný jako obrana passing-on. Ta jim umožňuje brojit proti nárokům na náhradu škody, např. ze strany svých přímých kupujících, s odůvodněním, že tito kupující ve skutečnosti žádnou újmu ve formě protiprávně navýšené ceny neutrpěli, protože navýšenou cenu přenesli, ať již zčásti či zcela, v rámci své přeprodení ceny na své vlastní zákazníky. Důkazní břemeno o tom, že tzv. protiprávní přeplatek na ceně (overcharge) byl tímto způsoben přenesen, tedy spočívá na žalovaném, který však může v přiměřeném rozsahu požadovat zpřístupnění relevantních dokumentů od žalobce i třetích stran. Kromě shora uvedeného defenzivního použití konceptu passing-on Směrnice předvídá též jeho ofenzivní využití. V tomto smyslu může passing-on sloužit jako základ nároku na náhradu újmy ze strany nepřímého kupujícího. V takovém případě spočívá důkazní břemeno o tom, že na něj byla navýšená cena přenesena, na něm (přičemž i on se může v přiměřeném rozsahu domáhat zpřístupnění relevantních dokumentů od žalovaného či třetích stran). S ohledem na mimořádné obtíže při dokazování, že k přenesení navýšené ceny došlo, stanoví Směrnice ve prospěch nepřímého kupujícího vyvratitelnou domněnku, že k přenesení přeplatku na ceně došlo. Nepřímý kupující musí pouze prokázat, že: (a) žalovaný porušil pravidla soutěžního práva; (b) toto porušení mělo za následek navýšení ceny pro přímého odběratele žalovaného; a (c) nepřímý kupující pořídil zboží nebo služby, jichž se toto porušení týkalo. Tato domněnka ve prospěch nepřímého kupujícího se však neuplatní, pokud žalovaný věrohodně prokáže, že k přenesení přeplatku na ceně nedošlo. Praktická zkušenost z jiných států ukazuje, že spolehlivé určení toho, jaká část protiprávně navýšené ceny byla v dodavatelském řetězci přenesena, je mimořádně komplikované (proto např. v USA na federální úrovni obrana passing-on připuštěna není a žalovat o náhradu škody
Vyčíslení škody je krajně obtížné. Z toho důvodu mají mít soudy pravomoc určit její výši na základě vlastního uvážení. mohou pouze přímí kupující). V zájmu usnadnění pozice nepřímých kupujících proto Směrnice stanoví, že co se týká vyčíslení navýšené ceny, která byla přenesena, soudy by měly požívat jistou míru uvážení. Vyčíslení škody Směrnice předvídá, že poškozeným osobám by se mělo dostat náhrady utrpěné škody v plné výši. Protiprávně jednající podniky by měly hradit nejen škodu skutečnou a ušlý zisk, jak je tomu podle českého i slovenského právního řádu, ale i úroky, které se začnou počítat od okamžiku spáchání deliktu. Ustanovení o úrocích bude třeba implementovat do českého i slovenského práva. Vzhledem k tomu, že vyčíslení výše škody s sebou přináší nutnost porovnat situaci na trhu s hypotetickou situací, která by byla nastala v případě, kdy by k porušení soutěžního práva nedošlo, není ve většině případů možné ze samé podstaty věci škodu vyčíslit zcela přesně. Směrnice tak vyžaduje od členských států, aby jejich normy prakticky vyčíslení škody neznemožnily. Vnitrostátní soudy tak musí mít například možnost výši náhrady škody odhadnout v případě, kdy je postaveno najisto, že žalobce utrpěl újmu, ale zjištění jejího přesného rozsahu je s ohledem na dostupné důkazy prakticky nemožné či nepřiměřeně obtížné. republice byl tento institut navíc v souvislosti s nedávnou rekodifikací občanského práva vložen i do 2955 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž soud je povinen výši škody určit podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Naopak, v příslušných předpisech bude třeba nově zohlednit vyvratitelnou domněnku, kterou Směrnice předvídá ve vztahu ke kartelům, o nichž se má (mít) za to, že není-li prokázán opak vedou ke vzniku újmy v podobě protiprávně navýšené ceny. 6 Tato opatření Směrnice jsou pak doplněna metodikou výpočtu škody způsobené protisoutěžním jednáním, kterou vydala Evropská komise, a která by měla soudům členských států usnadnit určení výše škody v komplikovaných kartelových věcech. 7 Řešení sporů dohodou Hlavním účelem Směrnice je tedy umožnit poškozeným osobám, aby se před vnitrostátními soudy účinně domohly plné náhrady škody. Toho lze dosáhnout v rámci soudního řízení, ale též dosažením dohody o mimosoudním urovnání sporu. Takovéto dohody kladou na strany potenciálně menší nároky než komplikovaná soudní řízení. České i slovenské soudy mají obecně možnost určit výši újmy na základě své úvahy již dle stávajících právních předpisů. V České Jako pojistku proti tomu, aby protiprávně jednající podniky neoddalovaly dosažení dohody o smírném urovnání až do okamžiku vypršení 6. V této souvislosti se někdy uvádí, že kartelová ujednání mají v průměru za následek nárůst ceny o 10 až 20 %. Vyvratitelnou domněnku v tomto směru výslovně stanoví např. soutěžní legislativa Maďarska. Směrnice však zůstává o obecné domněnky a přesnou výši přeplatku nepresumuje. 7. Její znění ve všech oficiálních jazycích EU je dostupné na stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/actionsdamages/ quantification_en.html
Nová pravidla favorizují ty účastníky protisoutěžních ujednání, kteří se rozhodnou spolupracovat se soutěžním úřadem. promlčecí lhůty pro podání žaloby, Směrnice stanoví, že se běh této promlčecí lhůty po dobu jednání o smírném řešení pozastaví. Stavení běhu promlčecí lhůty v případě jednání o mimosoudním řešení sporu předvídá i nový český občanský zákoník. Obdobně Směrnice předvídá, že vnitrostátní soudy, u nichž byla podána žaloba na náhradu škody, mají být nadány pravomocí takové řízení přerušit až na dobu 2 let, pokud účastníci začnou jednat o vyřešení sporu smírnou cestou. Další důsledky mimosoudního řešení sporů by se měly projevit ve výpočtu zbylé výše náhrady škody v řízení před soudem a případně ve stanovení výše příspěvku na náhradu škody podniku, který se na urovnání sporu podílel, vůči ostatním účastníkům kartelové dohody. V případě, kdy se poškozený dohodne s některým z protiprávně jednajících podniků, bude mu v následném řízení před soudem výše nároku poměrně snížena. Ve zbývající výši bude moci nárok uplatňovat pouze po ostatních účastnících kartelu, kteří se na urovnání nepodíleli a kteří nebudou oprávněni požadovat následně příspěvek od podniku, který se na narovnání podílel. Pokud však podniky, které se na urovnání nepodílely, nebudou schopny zbývající část újmy nahradit, může se s nárokem na její úhradu poškozený obrátit na podnik, který se na urovnání podílel, ledaže by tato možnost byla v rámci dohody o urovnání vyloučena. Závěr Směrnice ve své současné podobě směřuje k naplnění cíle Komise, jímž je prosazení principu plné náhrady škody z protisoutěžních deliktů. Poškození budou moci těžit zejména z rozšířené palety nástrojů pro zpřístupnění důkazů v rámci soudního řízení a dále z vyvratitelné domněnky, podle níž se bude presumovat, že bylo-li prokázáno protisoutěžní jednání, byla tímto jednáním způsobena i škoda. Směrnice bude mít současně pozitivní přínos i pro podniky, kterým bude udělena imunita v rámci programů shovívavosti. Tyto podniky budou čelit pouze soukromoprávním nárokům, a to v zásadě pouze od svých přímých nebo nepřímých odběratelů a dodavatelů, nikoli od odběratelů ostatních členů kartelu. Současně bude platit, že výše příspěvku podniku, kterému byla udělena imunita, ostatním protiprávně jednajícím podnikům nepřesáhne výši škody, kterou tento podnik způsobil svým vlastním přímým nebo nepřímým odběratelům či dodavatelům. Je tudíž zřejmé, že podniky, které se k účasti na protisoutěžním jednání kvalifikovaným způsobem přiznají, v důsledku čehož jim bude udělena imunita, se vyhnou negativním důsledkům plynoucím z institutu společné a nerozdílné odpovědnosti. S ohledem na to se všeobecně předpokládá, že účastníci kartelů začnou ve zvýšené míře žádat soutěžní úřady o udělení imunity, aby se vyhnuli nejen veřejnoprávní sankci, ale současně zásadním způsobem omezili svoji soukromoprávní odpovědnost za případnou náhradu škody. Toto omezení společně s dalšími opatřeními, které předpokládá český právní řád, zejména zánik trestní odpovědnosti nebo zproštění zapsání na black list dodavatelů veřejných zakázek, představuje mimořádnou motivaci pro účastníky kartelů spolupracovat se soutěžním úřadem.
Náš tým 165 právníků 450 spolupracovníků Naši klienti 1000 klientů 70 největších světových společností z Fortune 500 40 společností z Czech Top 100 7 společností z Czech Top 10 Mezinárodní spolupráce Součást tří prestižních mezinárodních právnických sítí Know-how 25 tisíc právníků z celého světa Zastoupení ve více než 100 zemích světa PRAHA Na Florenci 2116/15, Recepce A 110 00 Praha 1 Nové Město Tel.: + 420 255 000 111 Fax: + 420 255 000 110 offi ce@havelholasek.cz www.havelholasek.cz BRNO Hilleho 1843/6 602 00 Brno Tel.: + 420 545 423 420 Fax: + 420 545 423 421 offi ce@havelholasek.cz www.havelholasek.cz OSTRAVA Poděbradova 2738/16 702 00 Ostrava Tel.: + 420 596 110 300 Fax.:+ 420 596 110 420 offi ce@havelholasek.cz www.havelholasek.cz BRATISLAVA Apollo Business Center II, blok H Mlynské Nivy 49 821 09 Bratislava 1 Tel.: + 421 232 113 900 Fax.: + 421 232 113 901 offi ce@havelholasek.sk www.havelholasek.sk