[Zadejte text.]
Obsah 1 Podnik, jeho cíle a funkce...3 1.1 Podstata podniku a podnikání...3 1.2 Právní úprava podnikání...4 1.3 Podnikatel, manažer, vůdčí osobnost...4 2 Okolí podniku...5 3 Typologie podniků...5 3.1 Podniky podle sektorů...5 3.2 Podniky podle velikosti...5 3.3 Podniky podle typu výroby...6 3.4 Sdružení podniků...6 3.5 Podniky podle právní formy...6 4 Živnosti...7 4.1 Založení živnosti...7 4.2 Druhy živností...9 4.2.1 Ohlašovací živnosti...9 4.2.2 Řemeslné živnosti...9 4.2.3 Živnosti vázané... 10 4.2.4 Živnost volná... 10 4.2.5 Živnosti koncesované... 11 4.3 Odpovědný zástupce... 11 4.4 Zánik živnostenského oprávnění... 12 5 Právní formy podnikání... 13 5.1 Kritéria při rozhodování... 14 6 Podnikatelský plán... 15 7 Obchodní rejstřík... 18 Základy podnikání 1
8 Švarcsystém... 19 9 Zákony vztahující se k podnikání... 20 10 Obchodní korporace a družstva... 21 11 Založení s.r.o.... 21 12 Založení a.s.... 27 13 Založení družstva... 29 14 Veřejná obchodní společnost... 33 15 Komanditní společnost... 34 16 Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání... 36 17 Výhody a nevýhody právních forem podnikání... 40 18 Krach podnikání... 41 19 Použité odkazy a literatura:... 44 Základy podnikání 2
1 Podnik, jeho cíle a funkce 1.1 Podstata podniku a podnikání Podnikání je charakterizováno několika podstatnými rysy: Základním motivem podnikání je snaha o dosažení zisku jakožto přebytku výnosů nad náklady. Zisk se dociluje uspokojováním potřeb zákazníků. Potřeby zákazníků uspokojuje podnikatel svými výrobky a službami prostřednictvím trhu, což vede k tomu, že musí čelit riziku. Pro jakékoli podnikání je charakteristické, že na jeho počátku vkládá podnikatel do svého podniku kapitál a to vlastní nebo vypůjčený. Ať tak či onak směřuje snaha podnikatele ke zhodnocení kapitálu, který byl do podnikání vložen, a to především kapitálu vlastního. Hodnota firmy však může růst i jinak, například zlepšujícím se postavením na trhu. Podstatným rysem osobnosti podnikatele je tvořivost, schopnost přicházet s novými myšlenkami, využívat příležitostí nebo je dokonce vytvářet. Vyústěním podnikatelského myšlení je nejen nový výrobek, nová technologie, ale i způsob oslovení zákazníka, segmentu trhu apod. Příkladem může být pan Tomáš Baťa nebo Mc Donalďs Jak dosahují podnikatelé úspěchu? Mnoho lidí se myslí, že podnikatel potřebuje k úspěchu dvě věci - dobrý nápad a štěstí. Úspěch v podnikání je však málokdy zapříčiněn jenom štěstím. Je výsledkem systematické a důsledné práce. Podnikatelé často volí k dosažení úspěchu jednu nebo více z následujících cest: Využívají neočekávaných příležitostí. Využívají změněných podmínek na trhu. Zlepšují kvalitu výrobku nebo procesu. Vyrábějí alternativní výrobek nebo službu. Rozpoznávají trendy ve vývoji potřeb zákazníků. Základy podnikání 3
Samozřejmě, že to vyžaduje především kreativní a energické osobnosti. Skutečným klíček k úspěchu v podnikání je pozorné sledování trhu a identifikování příležitostí pro takový výrobek nebo službu, který uspokojí zákazníkovy potřeby a zároveň dokonale využije naše zdroje. Podnikatelé jsou osoby, které vlastní a řídí své podniky v naději, že vytvoří zisk. Hledání zisku je hnací silou výroby. Aby podnikatel vytvořil zisk, musí vytvořit užitečný výrobek a vyvinout efektivní metody výroby při ceně, která pokryje náklady. 1.2 Právní úprava podnikání Podnik je definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek k podnikání. Podnikatelem může být fyzická nebo právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona (zák. č. 455/1991 Sb.) Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list nebo koncesní listina. Za živnost se podle živnostenského zákona považuje jakákoliv podnikatelská činnost, pokud není zákonem zakázána nebo není ze živnostenského zákona vyloučena. 1.3 Podnikatel, manažer, vůdčí osobnost V předchozím textu je charakterizována osobnost podnikatele. Jak v teorii, tak i v praxi se paralelně setkáváme s dalšími dvěma kategoriemi manažerem a vůdčí osobností. Za manažera (vedoucí pracovník) se považuje člověk, který vykonává základní manažerské funkce, k nimž podle většiny autorů patří plánování, organizování, výběr a vedení lidí a kontrola. Řízení (management) je procesem projektování a udržování takového systému, v němž lidé pracují společně ve skupinách, aby co nejproduktivněji dosáhli zvolených cílů. Za vůdčí osobnost- lídra je považován člověk, který umí získávat a ovlivňovat lidi, aby se snažili dobrovolně a s nadšením o dosažení skupinových cílů. Základy podnikání 4
2 Okolí podniku Okolí podniku je jedním z nejzávažnějších faktorů, které musí brát podnik resp. jeho vedení v úvahu při jakémkoliv rozhodování. Toto okolí je třeba chápat především v jeho dynamice a snažit se dohlédnout na změny, které zde střednědobě i dlouhodobě nastanou. Okolí je ve vztahu k podniku vnější síla, kterou může ovlivnit jen omezeně- lobováním, ovlivňováním veřejného mínění, prosazováním určitých etických norem atd. Prvky okolí podniku: Geografické Sociální Politické a právní Ekonomické Ekologické Technologické Etické Kulturně historické 3 Typologie podniků 3.1 Podniky podle sektorů Sektorem se rozumí část národního hospodářství. Hovoří se např. o sektoru veřejném, soukromém a smíšeném, nebo o sektoru primárním (podniky které získávají statky přímo z přírody jako je zemědělství, lesnictví, těžební průmysl aj.) sekundárním (podniky druhovýroby) a terciální (služby) 3.2 Podniky podle velikosti Podle velikosti můžeme podniky rozdělit na velké, střední a malé. Kritériem třídění je počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapacit nebo zisku. V EU se používá toto třídění: Mikropodniky 1-9 zaměstnanců Malé podniky 10-99 zaměstnanců Základy podnikání 5
Střední podniky 100-499 zaměstnanců Velké podniky více jak 500 zaměstnanců V ČR se používá následující třídění: Mikropodniky- jsou vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Malé podniky- je podnik, která zaměstnává méně než 50 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Střední podniky- jedná se o podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Velké podniky- pokud nějaký podnik není dle výše uvedených parametrů ani mikropodnikem, ani malým a ani středním podnikem, patří mezi velké podniky. 3.3 Podniky podle typu výroby Výroba na zakázku Vázaná (pevná) hromadná výroba Pružná (flexibilní) hromadná výroba Plynulá (proudová)výroba 3.4 Sdružení podniků V hospodářství probíhá neustále specializace, kooperace a koncentrace výroby. Výsledkem jsou různá sdružení podniků (konsorcia, společné podniky, kartely, koncerny, holdingové společnosti aj.) Významnou roli hraje slučování podniků označované jako fúze v poslední době i franchising aj. 3.5 Podniky podle právní formy 1. Podniky jednotlivce individuální podnikatel (živnostník, fyzická osoba) 2. Osobní obchodní společnosti veřejná obchodní společnost a komanditní společnost 3. Kapitálová obchodní společnost s.r.o. a a.s. 4. Družstva 5. Veřejné (státní) podniky Základy podnikání 6
4 Živnosti Podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním upravuje živnostenský zákon. Definuje, čím se rozumí živnost, a taxativně vymezuje, co naopak živností není. Podle tohoto zákona živnost je- soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Živnost může provozovat jak fyzická, tak i právnická osoba, pokud: splní určité podmínky (tzv. všeobecné podmínky, v některých případech i zvláštní podmínky) a nemá překážky v provozování živnosti. Všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami uvádí 6 živnostenského zákona. Dosažení věku 18 let Způsobilost k právním úkonům Bezúhonnost Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba: na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno, po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, po dobu 3 let, pokud byl vůči ní zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. 4.1 Založení živnosti Pokud se rozhodnete podnikat jako fyzická osoba, musíte si především správně zvolit obor své živnosti. Pro určení správné činnost slouží samostatné nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností. Zde si můžete u každé živnosti najít, co lze v jejím rámci Základy podnikání 7
provádět. Jestliže si ani potom nejste jistí, že byste živnost zvolili správně, nebojte se zeptat na živnostenském úřadě, měli by vám poradit i po telefonu. Jestliže najdete živnost, ve které chcete podnikat, je třeba vyplnit Jednotný registrační formulář (JRF). Jeho prostřednictvím je možné kromě ohlášení živnosti či podání žádosti o udělení koncese učinit oznámení i vůči dalším úřadům finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Spolu s vyplněným formulářem musíte předložit také průkaz totožnosti. Výpis z rejstříku trestů už není potřeba, jelikož si ho obstará sám živnostenský úřad. Jestliže to pak daná živnost vyžaduje, musíte rovněž doložit svoji odbornou způsobilost. Pokud jde o vzdělání, jedná se o předložení originálu vysvědčení či jeho ověřené kopie. Praxi byste pak měli doložit originálem nebo ověřenou kopií potvrzení o praxi vydanou zaměstnavatelem. Pro prokázání způsobilosti můžete také předložit například pracovní smlouvu a doklad o ukončení pracovního poměru, zápočtový list či daňová přiznání (pokud je z nich patrný obor vykonávané činnosti). Založit živnost si mohou občané také pomocí datových schránek. Pokud však daná živnost vyžaduje také doklad o vzdělání či odborné způsobilosti, musí tyto dokumenty občan nechat autorizovaně zkonvertovat do elektronické podoby. Autorizovanou konverzi však provádějí pouze kontaktní místa Czech POINT. Pokud si nechá živnostník potřebné dokumenty zkonvertovat, stačí aby vyplnit formulář ohlášení živnosti, připojil zkonvertované doklady jako přílohu a vše zaslal do datové schránky úřadu. U ohlašovacích živností (volná, řemeslné, vázané) může živnostník začít podnikat už dnem ohlášení živnosti, tj. dnem, kdy na úřadu podal ohlášení živnosti. U živností koncesovaných může dotyčný začít podnikat, když nabude právní moci udělení koncese. Založení živnosti ovšem není zadarmo. Za ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi při se vybírá správní poplatek. Další poplatek se vybírá za ohlášení další živnosti nebo podání další žádosti o koncesi. Pokud si naopak podnikatel v rámci volné živnosti přibírá další obor, žádný správní poplatek neplatí. Pokud je ohlášeno více živností současně a podáno více žádostí o koncesi současně, poplatek se vybírá jen jednou. Základy podnikání 8
Každý živnostník, který chce provozovat podnikatelskou činnost, musí dodržovat určité povinnosti, které jsou stanoveny zákony a jinými právními přepisy. Povinnosti vyjmenovává 31 živnostenského zákona. 4.2 Druhy živností Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Do ohlašovacích se řadí živnosti řemeslné, vázané a volné. Každá kategorie živností má své specifické požadavky na odbornou způsobilost potenciálních živnostníků. Živnosti se dělí podle živnostenského zákona na ohlašovací a koncesované. Každá skupina se vyznačuje určitými rysy a podmínkami, které podnikatel musí splnit, aby danou živnost mohl provozovat. Živnost je možno provozovat na celém území ČR na základě živnostenského oprávnění a nemůže být přeneseno na jinou osobu. 4.2.1 Ohlašovací živnosti Většinu živností, při splnění stanovených podmínek, lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení, tzn. že živnost se může provozovat ihned po ohlášení, i když podnikatel nemá ještě v ruce živnostenské oprávnění. Ohlašovací živnosti se dále dělí na: řemeslné uvedené v příloze 1 živnostenského zákona (například profese řezníka, pekaře, skláře či kadeřníka), vázané nutné prokázání odborné způsobilosti, která je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze 2 živnostenského zákona (například projektová činnost ve výstavbě nebo činnost účetních poradců), volná živnost nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. 4.2.2 Řemeslné živnosti Přehled těchto živností je uveden v příloze 1 živnostenského zákona. Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, Základy podnikání 9
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání, řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace nebo ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání Doklady prokazující odbornou způsobilost mohou být nahrazeny doklady o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů, řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo vykonání šestileté praxe v oboru. 4.2.3 Živnosti vázané Odborná způsobilost se u každé vázané živnosti dokazuje jinak. 4.2.4 Živnost volná Živnost volná je jen jedna, ale dělí se na 80 oborů. Živnostník má tedy sice oprávnění na jedinou volnou živnost, ale zároveň může vykonávat několik oborů najednou. I když pro výkon živnosti volné není zapotřebí odborná či jiná způsobilost, přesto podnikatel bude muset úřadu nahlásit, jaký obor z živnosti volné bude vykonávat. Toto opatření je hlavně z toho důvodu, aby se za každý provozovaný obor nemusel platit zvláštní poplatek. Základy podnikání 10
4.2.5 Živnosti koncesované U nich musí prokázat odborná způsobilost, která je upravena zvláštními právními předpisy v příloze 3 živnostenského zákona a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností je tzv. koncese. 4.3 Odpovědný zástupce Odpovědný zástupce je fyzická osoba, kterou ustanovil podnikatel a která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování všech předpisů. Vůči podnikateli je ve smluvním vztahu a nemůže být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pro více než 4 podnikatele. Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce upravuje živnostenský zákon v 11. Pro odpovědného zástupce je samozřejmé, že: je s podnikatelem ve smluvním vztahu, nemůže vykonávat funkci odpovědného zástupce pro více než 4 podnikatele, musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti, netrvají u něj překážky provozování živnosti podle 8 živnostenského zákona, mu nebylo zrušeno nebo pozastaveno živnostenské oprávnění (po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí) z důvodu: 1. porušení nebo porušování podmínek stanovených rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy, 2. neplnění závazků vůči státu (neplatí sociální pojištění), 3. zastavení užívání nebo provozování zařízení nebo části zařízení, podnikatel měl odstranit závady a tyto nebyly do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty (nebo od rozhodnutí) odstraněny, 4. zahraniční osoba nemá povolení k pobytu a provozování živnosti je na platné povolení vázáno, není členem dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu u právnické osoby, u které vykonává funkci odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce musí být v některých případech podnikatelem povinně ze zákona ustanoven. Týká se to případů, kdy je podnikatel: Základy podnikání 11
fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, českou právnickou osobou pro živnosti, které vyžadují splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví osobu, která je statutárním orgánem (nebo jeho členem či jinou osobu, kromě člena dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby) a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce. Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případě, že to zákon nevyžaduje (tedy dobrovolně). V případě ohlašovacích živností je podnikatel povinen do 15 dnů oznámit živnostenskému úřadu ustanovení i ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce. Pokud odpovědný zástupce přestane vykonávat funkci nebo pokud nesplňuje podmínky, musí podnikatel do 15 dnů ustanovit jiného odpovědného zástupce (to neplatí, je-li živnostenské oprávnění pozastaveno nebo podnikatel živnostenskému úřadu oznámí, že je živnost přerušena). Jestliže oznámí ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Zahájení funkce odpovědného zástupce Odkdy může fyzická osoba vykonávat funkci odpovědného zástupce, závisí na druhu živnosti. V případě ohlašovací živnosti může vykonávat funkci ode dne ustanovení, pokud splňuje stanovené podmínky. V případě koncesované živnosti musí ustanovení funkce odpovědného zástupce schválit živnostenský úřad. Ustanovení pak nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. 4.4 Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění zaniká smrtí podnikatele zánikem právnické osoby, výmazem zahraniční osoby z obch. Rejstříku uplynutím doby, pokud bylo vydáno na dobu určitou - rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění Živnostenský úřad by pak měl ukončení živnostenského oprávnění nahlásit na příslušnou správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu i finanční úřad. Nicméně i živnostník Základy podnikání 12
musí úřadům vše potvrdit. Pokud se podnikatel rozhodne ukončit své živnostenské podnikání prostřednictvím centrálního registračního místa, pak může najednou tuto změnu oznámit všem dotčeným úřadům. Pokud se rozhodne tuto službu nevyužít, je na něm, aby ukončení živnosti uvedeným úřadům oznámil sám. 5 Právní formy podnikání Podnikatel může podnikat jako fyzická nebo právnická osoba. Právnická osoba si pak může vybrat z několika právních forem podnikání, podle toho, jaká právní forma lépe vyhovuje požadavkům na provoz podnikatelské činnosti. Ještě před samotným začátkem podnikání stojí před potenciálním podnikatelem důležité rozhodnutí zvolit správnou formu podnikání. Volba právní formy není nezvratná, rozhodnutí lze později změnit, ale už je to spjato s určitými náklady a komplikacemi, kterých je možné se vyvarovat právě zvolením správné právní formy. Typy právních forem podnikání V ČR mohou lidé podnikat dvěma způsoby jako fyzická osoba, nebo jako právnická osoba. Typy právních forem podnikání upravuje obchodní zákoník. Živnostenský zákon se pak zaměřuje na podnikatelské subjekty provozující svou činnost na základě živnostenského oprávnění. Každá právní forma podnikání má svá specifika. Co je výhodou u jedné, je nevýhodou u druhé a naopak. Také každý obor činnosti má svá specifika, každý člověk má jiné představy o svém podnikání, o budoucnosti a dalším směřování své firmy apod. Fyzická osoba může na základě živnostenského oprávnění, které prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku, provozovat živnost: ohlašovací dále se dělí na řemeslnou, vázanou a volnou, koncesovanou. Právnická osoba, coby uměle vytvořený subjekt zapsaný do obchodního rejstříku, podniká na území ČR jedním z následujících způsobů: Základy podnikání 13
společnost s ručením omezeným (s.r.o.), akciová společnost (a.s.), veřejná obchodní společnost(v.o.s.), komanditní společnost (k.s.), družstvo. 5.1 Kritéria při rozhodování Kritérií, která můžeme vzít v úvahu při volbě právní formy, je celá řada. Některá jsou specifická pro konkrétní druh činnosti, které se chceme věnovat, jiná jsou všeobecnější. Při volbě zvažujeme především: počet zakladatelů požadavky na minimální velikost základního kapitálu způsob a rozsah ručení za závazky vzniklé podnikatelskou činností oprávnění k řízení finanční možnosti míra právní regulace Existuje ale i řada dalších kritérií a jejich zvážení záleží na každém zvlášť. Patří sem např. obor činnosti (některé obory mohou mít zákonem stanovené konkrétní požadavky, např. týkající se odbornosti a praxe), rozsah plánovaných činností a jejich finanční náročnost (fyzická osoba se těžko bude podílet na velkých investičních projektech apod.), daňové zatížení (jiné zdanění fyzických osob a jiné právnických), podíl na zisku a ztrátě atd. Základy podnikání 14
6 Podnikatelský plán Zvažuje-li potenciální podnikatel svou kariéru v podnikatelské sféře, vyplatí se před samotným začátkem provést jakousi analýzu svého podnikatelského záměru, prostředí a trhu, na kterém chce operovat, potenciální odběratele i dodavatele, konkurenci atd. Čím více rizikových faktorů zváží na začátku a připraví se na ně, tím méně bude jeho podnikání v budoucnu ohroženo. Analýzu je možné provést snad na všech okolnostech týkajících se podnikání trh, zákazníci, konkurence, dodavatelé, finanční potřeby, příležitosti a hrozby, samotná osoba podnikatele, volba právní formy podnikání, politická situace, legislativa atd. Vyplatí se zjistit slabá místa zamýšleného podnikání a eliminovat tak možné neúspěchy a mnohdy i velké finanční i jiné ztráty. Analýza trhu jedna z nejdůležitějších analýz, které by měl podnikatel provést. Jen tak zjistí například jeho možné rezervy, získá informaci o tom, zda je trh přesycen nebo nenasycen, kdo na něm již operuje nebo se chystá, jeho velikost a tedy i případné podnikatelské příležitosti atd. Analýza zákazníků podnikatel získá představu o jejich segmentaci, tedy do jakých skupin a podle čeho je možné zákazníky rozdělit a tím na ně lépe působit marketingovými aktivitami, zjistí potřeby jednotlivých segmentů, jejich velikost atd., což začínajícímu podnikateli snáze pomůže vybrat, na jaký segment (nebo segmenty) zákazníků by bylo nejoptimálnější se zaměřit a jak marketingově prodej podpořit (například výrobek pro školáky bude mít jiný obal než výrobek pro dospělé, jinou propagaci atd.). Analýza dodavatelů snad žádná firma se neobejde bez dodavatelů, ať už materiálu, polotovarů, zboží nebo služeb, proto je účelné zjistit také možnosti v této oblasti s jakými dodavateli lze navázat spolupráci, jaké jsou jejich obchodní, dodací a platební podmínky, kvalita výrobků, jak rychle jsou schopní i ochotní vyhovět vašim požadavkům, jaká je s nimi komunikace atd. Informace lze získávat z internetu (webové prezentace), telefonickým a osobním kontaktem, prostřednictvím referencí atd. Analýza konkurentů další důležitá součást přípravy se na podnikání. Pokud podnikatel nezná dokonale svou konkurenci, nemůže se jí vyrovnat ani ji překonat. Odborníci Základy podnikání 15
poukazují na to, že podnikatel by měl znát své konkurenty tak dobře, jako zná sám sebe. Je důležité si uvědomit, že konkurence na trhu byla dříve, s největší pravděpodobností tedy má již okruh svých stálých zákazníků, zná daný trh a tržní prostředí a ví, jakým způsobem cílit na zákazníka. Potenciální podnikatel chce na trh přijít zcela nově. A pokud nezná své soupeře, neví, jak komunikuje a působí na zákazníky, jak velký podíl na trhu konkurenti mají, jaké mají slabiny atd., neví ani, jak se konkurenci vyrovnat nebo ještě lépe jak ji překonat. SWOT analýza - pokud je provedena poctivě, může podnikateli ukázat řadu pozitivních i negativních faktorů, které je potřeba zvážit. Analýza pomůže zjistit, zda se lze připravit na potenciální rizika a nebezpečí, minimalizovat slabé stránky podnikatele, využít příležitostí a silných stránek a vybudovat tak v budoucnu prosperující firmu. Analýza finančních potřeb neexistuje podnikání, které by snad nevyžadovalo v začátku alespoň minimální kapitálové potřeby. Už založení živnosti stojí peníze, nehledě na zřízení provozovny, sídla společnosti včetně vybavení například kanceláře apod., rady právníků atd. Vyplatí se vypsat si konkrétní nebo alespoň reálně odhadnuté nároky na počáteční kapitál, včetně finančních potřeb na překonání období, než podnikatel obdrží první finanční prostředky ze svého podnikání. Vhodné je zaměřit se hlavně na cash-flow (reálný tok peněz, tedy kdy a v jaké výši je nutné vydat finanční prostředky a kdy naopak peníze na účty přijdou), aby se podnikatel nedostal do problémů s nedostatkem hotovosti (ať už na účtu nebo v pokladně). Jak sestavit podnikatelský plán Podnikatelský plán je dokument, kterým podnikatel oslovuje finanční sektor v případě, že chce zaujmout investora nebo si půjčit od banky za účelem rozvoje podnikatelské myšlenky. Při jeho zpracování se podnikatel dozví objektivní informace o firmě, cílové skupině, finanční náročnosti a návratnosti. Podnikatelský plán obsahuje všechny důležité informace týkající se různých aspektů podnikání - cíle podnikatele, financování, rizikové faktory, silné a slabé stránky konkurence či strategie vedoucí k dosažení stanovených cílů. Pomáhá lépe se orientovat Základy podnikání 16
jak v začátcích, tak v průběhu podnikání. Existují různé varianty, záleží tedy na podnikateli, jakou formu bude podnikatelský plán mít. Základy podnikání 17
7 Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík = veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o subjektech, kterým to ukládá zákon. Obchodní rejstřík vede rejstříkový soud, který je podřízen ministerstvu spravedlnosti. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o subjektech, kterým to ukládá zákon. Jsou zde uvedeny základní identifikační údaje subjektu, předmět jeho činnosti, statutární orgány a další informace. V současné době je obchodní rejstřík k dispozici i na internetu, kde lze vyhledávat podle určitých parametrů (název, osoba, IČ). Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a zaniká ke dni výmazu. Povinně se do něj zapisují: obchodní společnosti a družstva zahraniční osoby (fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se sídlem mimo území ČR, EU nebo Evropský hospodářský prostor) fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany ČR (nebo některé státu EU či jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor), a požádají o zápis do OR další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní úprava. Obchodní rejstřík je každému přístupný, může do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie či výpisy. Na žádost vydá rejstříkový soud částečný nebo úplný opis zápisu (listinný úředně ověřený nebo elektronický). Může za to požadovat úhradu nákladů. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin. Do obchodního rejstříku se zapisují údaje uvedené v 35 a násl. obchodního zákoníku. Základy podnikání 18
8 Švarcsystém Od roku 2012 se do tuzemské legislativy vrátil výslovný zákaz švarcsystému. Zároveň se zpřísnily tresty za tento způsob zaměstnávání.. Pojem švarcsystém není v českém právu definován. Jedná se o pojem vyvinutý v praxi, na jehož vznik právní úprava reagovala až regulací ex post. Švarcsystém se nazývá podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Ten na počátku 90. let vymyslel způsob, jak ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď, aby poté začali pro Švarce pracovat na živnostenské listy a na dodavatelskou smlouvu. Státu však tato metoda nezamlouvala a od roku 1992 tento způsob zaměstnávání zakázal. Švarcsystém můžeme zjednodušeně definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Jde tedy o zastřený pracovněprávní vztah, tedy situace, kdy určitá osoba (quasi-zaměstnanec) vykonává ekonomickou činnost pro jinou osobu (quasizaměstnavatel), nicméně nikoli na základě pracovněprávního, ale jiného právního vztahu (nejčastěji obchodněprávního, kdy vůči sobě quasi-zaměstnanec a quasi-zaměstnavatel vystupují jako podnikatelé). Základy podnikání 19
9 Zákony vztahující se k podnikání 1.Občanský zákoník - nový od 1. ledna 2014 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 2. Zákon o obchodních korporacích Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 3. Zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 4.Zákon o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 5. Zákon o daních z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 6. Zákon o dani z přidané hodnoty Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Základy podnikání 20
10 Obchodní korporace a družstva Jsou právnickými osobami založenými za účelem podnikání Dělíme je na a) Osobní veřejná obchodní společnost (v.o.s.) komanditní společnost (k.s.) b) Kapitálové společnost s ručením omezeným (s.r.o.) akciová společnost (a.s.) 11 Založení s.r.o. Základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti omezeně od výše upsaných vkladů. Orgány společnosti: Nejvyšší orgán valná hromada Statutární orgán jednatelé Kontrolní orgán dozorčí rada (není povinný) Začínající podnikatel musí při zakládání firmy vyřídit mnoho dokumentů. U zakládání s.r.o. je jich minimálně jednadvacet, což obnáší zhruba 14 návštěv úřadů. Stále více lidí raději šetří čas a svou firmu nechává založit na klíč. Podle průzkumu zpracovaného firmou Společnosti Online si každý 14. podnikatel loni nechal své podnikání založit specializovanou firmou. Dle údajů Hospodářské komory ČR se podnikání týká 200 zákonů a 300 podzákonných právních předpisů. V rámci založení firmy je potřeba vyplnit v požadovaných dokumentech více než 600 údajů. Stačí přitom udělat jedinou chybu ve vyplňování a úředník je pak nucen dokument vrátit zpět jako nevyhovující a termín pro zapsání společnosti se výrazně prodlužuje. Začínajícího podnikatele čeká na úvod zatěžkávací zkouška v podobě maratonu po úřadech. Které je tedy nutné při zakládání firmy navštívit? živnostenský úřad Základy podnikání 21