Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci

Podobné dokumenty
Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR

Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování

Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla z biomasy procesem zplyňování v ČR. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem

Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Technologie zplyňování biomasy

ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Možnost aplikace primárních opatření u generátorů s pevným ložem

Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí

SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA

SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Pevná biopaliva. Termochemická konverze pevných paliv. Tuhá alternativní paliva. Vlastnosti odpadů I. Vlastnosti odpadů II

POROVNÁNÍ KVALITY PLYNŦ PRODUKOVANÝCH SOUPROUDÝMI GENERÁTORY V ČESKÉ REPUBLICE

STUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C

Zplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Možnosti výroby elektřiny z biomasy

Zplyňování biomasy možnosti uplatnění

TVORBA UHLÍKATÝCH PRODUKTŮ PŘI I PYROLÝZE UHLOVODÍKŮ

REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY

SMART kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům

RENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ

VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU

VÝVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH KOGENERAČNÍCH JEDNOTEK NA BIOMASU A JEJICH APLIKACE V PRAXI

Stabilizovaný vs. surový ČK

Pyrolýzní technologie pro možnosti energetického a materiálového využití odpadů

Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky

MOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Zkušenosti fy PONAST se spalováním alternativních paliv. Seminář Technologické trendy při vytápění pevnými palivy Blansko 2010

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů

Kotle na UHLÍ a BRIKETY EKODESIGN a 5. třída

Nízkoteplotní katalytická depolymerizace

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů

Termochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ

VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM

SMART kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům

Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS

Z e l e n á e n e r g i e

Energetické využití biomasy Hustopeče až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno.

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)

OSVĚDČENÁ VÝROBA PYROLÝZNÍHO OLEJE A JEHO PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NEJEN V ENERGETICE. Kateřina Sobolíková

SESUVNÝ ZPLYŇOVACÍ REAKTOR A MOŽNOSTI JEHO POUŽITÍ PRO LOKÁLNÍ VÝROBU ENERGIE VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU

Matematické modely v procesním inženýrství

NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Kombi kolte na dřevo, pelety, ETO a zemní plyn

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování

Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

Obnovitelné zdroje energie

Používání energie v prádelnách

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

DODAVATELSKÝ PROGRAM

ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

KATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla

Zplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období

Moderní energetické stoje

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Stanovení TZL ze spalovacích. ch zení malých výkonů. Jirka Horák, Luhačovice

Nízkoteplotní katalytická depolymerizace

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

TECHNOLOGIE NEJVYŠŠÍ ÚROVNĚ

Zplynovací kotle na uhlí a dřevo

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny října Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, Praha 6. Zplyňování biomasy

MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Termochemická konverze biomasy

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

KOMBINOVANÉ KOTLE. Dotované kotle EKODESIGN a 5. třída

DREVO_8stran_CZ_01_09.qxp :55 Stránka 2 ZPLYNOVACÍ KOTLE

KOTLE NA PEVNÁ PALIVA

Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech

Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv

Obsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti BIOMASA. doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. Obnovitelné palivo

Transkript:

Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci Skoblia Siarhei 2, Picek Ivo 1, Beňo Zdeněk 2, Pohořely Michael 3,4 1 TARPO s.r.o 2 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT Praha 3 Ústav energetiky, VŠCHT Praha 4 Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i. Nové technologie pro energetické využití odpadů pyrolýzou a zplyňováním 5. prosince 2013, Hotel Jihlava

η pl Q Q Zplyňování biomasa + O 2 (N 2 ) + plyn + C m H y + dehet + prach PLYN PALIVA Proces zplyňování má komplexní povahu a je složen z více dílčích kroků zahrnujících rychlou pyrolýzu biomasy, pomalejší heterogenní reakci dřevného uhlí se zplyňovacím médiem, rychlé homogenní spalovací reakce zajišťující přívod tepla pro celý proces a další reakce probíhající v plynné fázi. Zplyňovaní uhlíkatého zbytku Pyrolýza dř.uhlí biomasa TEPLO Prchavá hořlavina Parciální oxidace prchavé hořlaviny Barrio M. (2002). Experimental investigation of small-scale gasification of woody biomass. Ph. D. Thesis, NTNU. VZDUCH O 2 (H 2 O) (CO 2 ) Nové technologie pro energetické využití odpadů pyrolýzou a zplyňováním 5. prosince 2013, Hotel Jihlava

η = η pl * η kj Účinnost výroby elektrické energie Elektrická účinnost celého kogeneračního systému (η) je definována násobkem účinnosti výroby plynného paliva (η pl ) a hodnotou účinnosti výroby elektrické energie v kogenerační jednotce (η kj ) Zařízení použitá pro výrobu elektrické energie 1. Spalovací elektrárna s parní turbinou (11 MW e ) (Zeleny kotel, 33 MW t ),2010, Plzeň 2. Souproudý generátor Imbert (100 kw e ) (ZMT) Boss engineering s.r.o.,louka,2005, Staré město,2009 3. Souproudý vrstevnáty GP300 (200 kw e ) Tarpo s.r.o., Kněževes, 2009 4.Fluidní generátor./diesel motor,180/110kw ** e BURKHARD GMBH, 5. Prototyp dvoustupňového generátoru (200kW e ) GP200 Tarpo s.r.o., Kněževes, 2011/2012 6. Dvoustupňový generátor ODRY (2x530kW e ) Tarpo s.r.o., Air Technic s.r.o., 2012 Účinnost konverze η pl, % Účinnost výroby, η kj, % Celková účinnost η, % Náklady tis kč./kw e - - 27,6 80 65 75 - min. 85 max. 30 liaz M1.2,12dm 3,6 C 32 ČKD 6S160,27 dm 3,6C MAN D26, max. 20 60 24 60-70 12,4 dm 3, 6 Cyl. 31,6 vysoké 32 (viz 3) 27,2 80-90 max. 36 (viz 6)* 30,6 80-100 90 36* 32,4 80*** * Jenbacher AB, J316 GC (J320GC) ** Wood Gasifier with cogeneration unit, BURKHARD GMBH, calculation on 110 kg/h pelets and 3,7 kg/h oil ***The first commercial implementation in CR Jenbacher, J624* GC with 2 stage turbocharger η kj, = 46,1% 4,35 MW e,j920* GC with 2 stage turbocharger η kj,= 48,7%(NG) 9,5MW e Nové technologie pro energetické využití odpadů pyrolýzou a zplyňováním 5. prosince 2013, Hotel Jihlava

Vlastnosti zplyňovacích generátorů Vlastnosti plynu z protiproudý souproudý fluidní generátoru Výstupní teplota. [ o C] 90-200 200-700 700-900 TZL [g.m -3 ] 1-10 1-8 5-50 DEHET [g.m -3 ] >100 0,1-5 1-10 typ dehtu primární/terciární terciární/sekundární primární/terciární/sekundární Spalné teplo [MJ. m -3 ] 5,5-7 5-5,5 4,5-5,5 Výhody vysoká termická účinnost (η HE >η CE ) nízký obsah dehtu!!!! flexibilní provoz (T,λ, katalizátor) vysoká konv. paliva, vlhkosti paliva za určitých podmínek tarfree gas více stupňů volnosti Nevýhody Velikost zařízení max 1-2 (10) MW vysoký obsah dehtu, t vysoké požadavky na palivo nebezpečné odpadni vody vlhkost v palivu < 15-20 % Vysoký obsah prachu Účinnost η, [%] 65-70 60-70 60-65 palivo Plyn s dehtem popel popel s nedopalem

Dvoustupňový zplyňovací generátor Viking Základním principem generátoru je prostorové oddělení zóny sušení a pyrolýzy od oxidační a redukční zóny, využití dodatečného externího tepla horkého plynu a spalin Alotermní pyrolýza DEHET > 100 g/m 3 Viking o výkonu 75kW t DTU (DK), 2000 Účinnost zplyň. Gen.: min. 90 % Tepelný výkon: 70 kw t Elektrický výkon: 17,5 kw e Účinnost celková.: ~25 % Výhody: vysoký stupeň využití tepla, 95% účinnost (η CE ) výroby studeného plynu nižší podíl balastu v plynu (N 2,CO 2 ), Q s, Nízký obsah dehtu <50 (10) mg/m 3 (tarfree gas)!! vzduch >450 C < 0,1 g/m 3 Nevýhody: nepřímý ohřev paíva pomocí šneku komplikuje snadné zvyšovaní výkonu Vikingu (scale up), problémy s vynášením popelovin roštem (typické pro souproud)

Up scale generátoru Viking zvyšování výkonu generátoru Viking bez jeho zásadního konstrukčního re-designu není možné a je hlavní překážkou široké aplikace uvedené technologie v praxi! Komerční realizace (up scale) Vikingu: Jednotka 200 kw e Hadsund, Weiss A/S, 2007, DK Jednotka 500 kw e Hillerød, Weiss A/S, 2010-2013,DK Sušici jednotka Šnekový pyrolyzer

Up scale generátoru Viking Jednotka 500 (1000) kw e Hillerød, Weiss A/S, 2010-2013,DK

Třistupnový generátor TK Energi části paliva se štěpí přímo v pyrolýzeru pomocí vzduchu předehřátého na 600 C ( (λ<0,1)) parciální oxidace prchavé hořlaviny a redukce na pyrolýzním zbytku (dřevním uhlím) Aplikace: 125 kw e,tk Energi A/S Nevýhody: Spalovaní časti paliva v pyrolýzeru vede ke snížení účinnost výroby studeného plynu (η ce =85 %)

Třistupnový generátor 700kW e Nejvýkonnějším generátorem v provozu bylo zařízení o výkonu 125 KW e. Plyn obsahoval nízké množství dehtu (<20 mg/m 3 ) a celková elektrická účinnost zařízení dosahovala okolo 30 %. Největší projektovanou, ale bohužel nezprovozněnou jednotkou, byl 700kWe generátor zlepšené konstrukce v Gjol (2006,DK).

Další vícestupňové zplyňovací systémy Generátory vyššího výkonu CHOREN Carbo-V používanou pro výrobu syntézního plynu prostého dehtu a použitou pro Fischer-Tropschovou syntézu. Nízkoteplotní pyrolýza (500 C) jemné rozemleté biomasy je prováděna ve speciálním pyrolýzeru. zplyňování prchavé hořlaviny parokyslíkovou směsí (1400 C) v hořákovém generátoru, kam se také nastřikuje pevný pyrolýzní zbytek, který v důsledku probíhajících endotermních zplyňovacích reakcí ochlazuje takto vznikající plyn na teplotu pod 800 C. Low-Tar BIG koncept nebo Low-Temperature Circulating Fluid Bed pyrolýza vstupního materiálu například pomocí předehřáté páry, případně vícestupňového nepřímého ohřevu paliva spalinami apod.

Schéma kogenerační jednotky spol. TARPO GP300

Kogenerační jednotka GP300/GP200 V březnu 2012 jednotka GP300 byla nahrazena Základní parametry jednotky GP 300: 94,5 kg/hod (90kWe) dvoustupňovým zplyňovacím generátorem GP200. Spotřeba paliva: Účinnost zplyň. Gen.: Odstraňování TZL: Odstraňování dehtu: Účinnost celková.: 75 % Keramické svíčkové filtry, 400-520 C olej. vypírka: 60 C/regenerace 120 C ~24 % Základní parametry jednotky GP 200: Spotřeba paliva: Účinnost zplyň. Gen.: Odstraňování TZL: Odstraňování dehtu: Účinnost celková.: Spalovací motor: Kompresní pomer: Účinnost kog. jedn.: max. 90 kg/hod (100kWe) min. 85 % Keramické svíčkové filtry, 390-520 C olejová vypírka/ odpojena vodní pračka ~27 % 6S160 ČKD Hořovice (6 válců, 27 dm3) 11,5:1 32 %

Složení plynu z generátoru GP300 30 11.07.2011 CH4-kont. CO2-kont. CO-kont. CH4-dis. CO2-dis. CO-dis. D1P 2494 mg/m3 D2Z 510 mg/m3 D3P 1918 mg/m3 D4Z 450 mg/m3 Vyhrevnost (15/15C),MJ/m3 10 9 Průměrné složeni plynu Koncentrace CH 4, CO 2 a CO [% obj.] 25 20 15 10 5 Obsah dehtu v plynu: D1P 2494 mg/m3 D2Z 510 mg/m3 D3P 1918 mg/m3 D4Z 450 mg/m3 8 7 Vyhrevnost (15/15C),MJ/m3 6 5 4 3 2 1 0 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 čas 0

Elektřina s vůní dřeva aneb znovuobjevený dřevoplyn 12. prosince 2012, Hotel Jihlava obsah CO,CO 2,CH 4 [% obj.] 40 35 30 25 20 15 10 5 Průměrné složení plynu z prototypu dvoustupňového generátoru GP200 (200kW e, Tarpo, Kněževes) Kontinuální záznam z provozu na spalovací motor a fléru 13.06.2012 T(PO)=1100 C Obsah dehtu v plynu před motorem: CH4 CO2 CO CH4-dis. CO-dis. CO2-dis. TG(teplota) T(PO)=1000 C D1P 0,54 mg/m3 D2P 1,39 mg/m3 D3P 0,61 mg/m3 0 400 čas 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 Prototypový dvoustupňový generátor nahradil od března 2012 generátor GP300 v technologické lince elektrárny v areálu TARPO (Kneževes). II: PO 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 teplota v první a druhé časti reaktoru, [ C] Průměrné složeni plynu sloučenina, % O 2 ve vzorku 0,95 CO 2 5,99 H 2 21,87 CO 27,65 CH 4 0,89 N 2 41,76 Ar** 0,49 ethan 0,0015 ethylen 0,0017 acethylen 0,0002 propan - propen - buthany - 1,3-butadien - propin - 1-buten-3-in - cyklopentadien - benzen 0,0005 toluen 0,00003 ostatní 0,0002 Výhřevnost (15/15C), MJ/m 3 5,85

Vícestupňový zplyňovací systém TARPO Zjednodušené schéma procesu TARPO : Základní parametry komerčního projektu GP500, navrhovaného v r 2010 pro Odry: Jmenovitý el. výkon 2x 500 kw e Spotřeba dřevní štěpky (abs. suché) 360 kg/hod Velikost štěpky 20 až 80 mm (1-80 mm) Vlhkost až 60% Odpadní teplo chladící vody (80-90 C) 650 kw Elektrická účinnost 34% (min. 32%) Specifická spotřeba paliva (abs. Suché) cca 0,7 kg/ kwh el Specifická el. práce cca 1,43 kwh el /kg Elektřina s vůní dřeva aneb znovuobjevený dřevoplyn 12. prosince 2012, Hotel Jihlava

Zásobník paliva 3D Vizualizace elektrárny v Odrách (1) Pasové dopravníky paliva Zplyňovací Generátory Motory Jenbacher J316 Zásobník paliva Pasová sušárna Provozní fléra Startovací fléra

3D Vizualizace elektrárny v Odrách (2) Zplyňovací generátory Horké filtry Pojistné filtry před motorem Horké filtry Provozní fléra Startovací fléra MIX TANK pro plyn Provozní fléra Motory Jenbacher J316 Horké filtry Jenbacher J316

Elektrárna v Odrách Pohled ze strany zásob paliva Čelný pohled na elektrárnu Zadní pohled na elektrárnu Vstup paliva do prostoru sušárny

Záznam složení vybraných složek plynu GP500, Odry Kontinuální záznam (výkon motoru 300 kw e ) 50 6.0 45 ODRY - 30.01.2013 N 2 Výhřevnost (15/15C),MJ/m 3 5.4 obsah H 2, CO,CO 2,N 2 [% obj.] 40 35 30 25 20 15 CO H 2 Obsah dehtu v plynu za generátorem a před motorem D2HF 17,8 mg/m 3 D1Z 114,4 mg/m 3 CH4 CO CO-dis. H2 Qi (15/15C),MJ/m3 D3Z 115,6 mg/m 3 CO2 CH4-dis. CO2-dis. N2 4.8 4.2 3.6 3.0 2.4 1.8 Qi, MJ/m 3 10 1.2 CO 2 5 CH 4 0.6 0 10:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 19:30 20:30 21:30 čas Teploty okolo 1000 C v oxidační části reaktoru umožňují produkovat plyn s nízkým obsahem dehtu a uhlovodíků (BTX). Olejový sprchový kontaktní chladič (pojistka-akumulátor dehtu), fungovala a zachycovala a poté uvolňovala dehet Složení dehtu: 80-90% naftalen, 3%- 1MN+2MN, 3-4% Acenaften, > 1 % - fenatren+antracen 0.0

Porovnáni složení plynů z různých generátoru datum 2011.08.12 2012.06.06 2012.06.13 2012.11.14 2012.11.15 generátor souproudý GP300 dvoust. GP200, TARPO dvoust. GP500, ODRY místo odběru za gen. za HF za HF za HF za HF za HF za HF teplota POX, C - - ~1040 ~1020 ~1100 ~1000 ~990 sloučeniny obsah, % obj. CO2 9,57 10,02 8,00 8,16 6,60 9,50 9,64 H2 17,19 18,67 21,71 23,00 20,87 22,28 21,59 CO 25,51 24,40 26,22 26,65 28,54 24,67 23,88 CH4 3,04 3,00 0,91 1,14 0,67 1,94 1,99 N2 43,40 42,74 42,65 40,58 42,82 41,12 42,36 Ar 0,51 0,50 0,50 0,48 0,50 0,48 0,50 ethan 0,090 0,071 0,003 0,002 0,001 0,002 0,004 ethylen 0,487 0,464 0,002 0,002 0,002 0,004 0,019 acethylen 0,042 0,042 0,0002 0,0002 0,0002 0,0001 0,0008 benzen 0,033 0,019 0,0007 0,0005 0,0004 0,0064 0,0137 toluen 0,003 0,001 - - - 0,0002 0,0003 ostatní 0,132 0,065 0,0002 0,0002 0,0003 0,0006 0,0006 Výhřevnost (0/0C), MJ/m 3 6,70 6,59 5,98 6,25 6,09 6,22 6,09 Suma DEHET, mg/m 3 382 1336 6,2 0,5 1,4 34,0 28,7 Suma DEHET dle TAR protokolu, mg/m 3 947 2161 7,8 0,5 2,4 37,5 29,6

Vlastnosti použitého paliva Základní vlastnosti dřevní štěpky Veličina % hm. % hm. % hm. % hm. % hm. MJ.kg-1 MJ.kg-1 % hm. % hm. % hm. % hm. % hm. vzorek D2S a d daf 30.11 0.00 0.00 67.35 96.36 100.00 2.54 3.64 0.00 54.39 77.82 80.75 12.96 18.54 19.25 13.725 19.640 20.379 12.853 18.390 19.085 34.28 49.05 50.90 4.22 6.03 6.26 0.18 0.26 0.27 28.67 41.02 42.57-70 60 obsah, % hm. Vlastnost stav palivá vlhkost,w hořlavina, h popel, A prchavá h., V fixní uhlík FC Qs Qi C H N O* S celk Distribuce velikosti a obsah popele ve frakcích štepky obsah popele podi frakce D2S 50 40 30 20 10 0 >6.3 mm 2-6,3 mm 1-2 mm <1 mm frakce paliva Typický vzhled paliva Poděkování Část práce prezentovaná v uvedené publikaci vznikla díky finanční podpoře projektu Technologické agentury České republiky číslo TA01021279 a TA01020366

Děkuji za pozornost