KROUŽKOVATEL Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù 1 Kroužkovací stanice Národního muzea
KROUŽKOVATEL DUBEN 2006 Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Výkonný redaktor: Miroslav Jelínek Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková Redakèní rada: Jaroslav Cepák, Petr Klvaòa, Jaroslav Škopek KROUŽKOVATEL uveøejòuje: - pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice - informace ze Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice NM Praha - zprávy z odchytových akcí - pøíspìvky zamìøené na metodiku odchytu a kroužkování ptákù - èlánky týkající se urèování volnì žijících druhù ptákù - osobní zprávy - zprávy z konferencí zamìøených na kroužkování a migraci ptákù Kresba na obálce: Slavík modráèek (Luscinia svecica) - Václav Bartuška Ve zpravodaji jsou vítány veškeré pøíspìvky a odborné èlánky týkající se problematiky kroužkování. Textové soubory zasílejte nejlépe e-mailem nebo poštou na disketì èi CD. Rukopisy jsou pøijímány ve formátech *.doc nebo *.rtf (MS Word). Obrazové pøílohy posílejte poštou nebo e-mailem naskenované v kvalitním rozlišení (300 dpi). Èlánek doplòte citovanou literaturou, krátkým souhrnem, pøípadnì nìkolika klíèovými slovy. Za pùvodnost a obsahovou správnost pøíspìvku odpovídají autoøi. Text prochází jazykovou úpravou v redakci Zpravodaje a mùže být pøipomínkovan èleny redakèní rady. Zpravodaj je vydáván bez výdìleèných úmyslù. Autoøi èlánkù nejsou honorováni. Veškerou korespondenci a rukopisy zasílejte na adresu výkonného redaktora: Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 Modøany, e-mail: mir.jelinek@iol.cz nebo na Kroužkovací stanici: e-mail: birdringczp@vol.cz. Náklad: 500 výtiskù Tisk: JDS, Praha 10-Hostivaø Spoleènost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, Praha 2006.
OBSAH JELÍNEK M. & CEPÁK J. Úvodem 1 Informace z Kroužkovací stanice a Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice KROUŽKOVACÍ STANICE Krátké zprávy 1 JELÍNEK M. & CEPÁK J. Nové typy kroužkù zavedené Kroužkovací stanicí 2 KROUŽKOVACÍ STANICE Pozor na kroužky typu N 2 KROUŽKOVACÍ STANICE Dodržování pokynù pro kroužkování v roce 2005 3 MATOUŠ J. Informace k poèítaèovému programu Rings 4 MATOUŠ J. Èlenské pøíspìvky Spoleènosti spolupracovníkù KSNM 5 CEPÁK J. Miliontý záznam okroužkovaného ptáka v databázi Kroužkovací stanice 6 JELÍNEK M. Kalendáø vìtších odchytových akcí v ÈR v roce 2006 6 JELÍNEK M. Pøehled zajímavìjších druhù ptákù kroužkovaných v roce 2005 7 KLVAÒA P. Migraèní atlas ptákù Èeské a Slovenské republiky 8 SCHROPFER L. Výsledky akce cílový druh roku 2005 - sluèka malá 9 CEPÁK J. Špaèek obecný - cílový druh roku 2006 11 JELÍNEK M., CEPÁK J. Z archivu Kroužkovací stanice, èást 1. potápky - brodiví 12 JELÍNEK M. Projekt CES v Èeské republice v roce 2005 16 ŠKOPEK J. & CEPÁK J. Sledování vlaštovek obecných v roce 2005 18 JELÍNEK M. & URBÁNEK L. Výsledky odchytové akce "Acrocephalus" v NPR Žehuòský rybník v letech 2001 až 2005 22 KLÁPŠTÌ J. Poznámky k rozšíøení a urèování rákosníka pokøovního (Acrocephalus dumetorum) 24 Osobní zprávy FORMÁNEK J. & ŠKOPEK J. Vzpomínka na Zdeòka Tecla (16.3.1931-21.10.2005) 28 Zprávy z konferencí SCHROPFER L. & CEPÁK J. 5. Gemeinsame Mitarbeitertagung der deutschen 29 Vogelwarten, 11. - 12.3.2006, Bad Blankenburg, Durynsko, Nìmecko HOØÁK D. & PROCHÁZKA P. SE European Bird Migration Network workshop v Praze 30
Úvodem Dostává se Vám do rukou první èíslo nového zpravodaje pro spolupracovníky Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze s názvem Kroužkovatel. Tento zpravodaj je vydáván Spoleèností spolupracovníkù Kroužkovací stanice a mìl by vycházet dvakrát roènì. Jeho náplní budou pøedevším pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice a Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice, zprávy z odchytových akcí, pøípadnì další èlánky vìnované hlavnì problematice kroužkování, tahu a odchytu ptákù. Hlavní souèástí podzimního èísla pak bude Zpráva Kroužkovací stanice za pøedešlý rok, která doposud vycházela ve Zprávách ÈSO. Obsah tohoto zpravodaje je však závislý pøedevším na dostatku pøíspìvkù od samotných kroužkovatelù. Tyto pøíspìvky nemusí být vždy zcela odborné, mohou obsahovat i jen zajímavosti èi postøehy zaznamenané jednotlivými ornitology. Vìøíme, že se Vám tento zpravodaj bude líbit a pøispìje k lepší informovanosti a zkvalitnìní naši èinnosti. Veškeré pøíspìvky zasílejte na adresu výkonného redaktora: Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 Modøany, e-mail: mir.jelinek@iol.cz nebo na Kroužkovací stanici: Kroužkovací stanice NM, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10 Hostivaø, e-mail: birdringczp@vol.cz. Miroslav Jelínek & Jaroslav Cepák Informace z Kroužkovací stanice a Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Krátké zprávy Zmìna v personálním obsazení Kroužkovací stanice Ke konci roku 2005 opustil kroužkovací stanici její dlouholetý zamìstnanec dr. Jaroslav Škopek. Na jeho místo nastoupil od 1.1. 2006 Mgr. Petr Klvaòa, absolvent Pøírodovìdecké fakulty UK. Na tomto místì bychom J. Škopkovi rádi podìkovali za dlouholetou práci v KS a popøáli mnoho úspìchù v další práci. Omezení provozu Kroužkovací stanice Poèátkem kvìtna probìhne v objektu Kroužkovací stanice v Praze-Hostivaøi malování a úpravy vnitøních prostor. Pøedpokládáme, že po dobu cca 14 dnù bude provoz výraznì omezen (vèetnì odpojeného telefonu a e-mailu). 25. aktiv kroužkovatelù Ve dnech 11. - 12. listopadu 2006 probìhne v Litomyšli již 25. aktiv spolupracovníkù KS NM. Pozvánky s pøihláškou obdrží všichni kroužkovatelé zaèátkem léta. 1
Nové typy kroužkù zavedené Kroužkovací stanicí V prùbìhu roku 2004 a 2005 se rozhodla Kroužkovací stanice, po poradì s nìkterými kroužkovateli, v rámci zkvalitnìní kroužkovací èinnosti, pro výrobu nových typù kroužkù v souladu s doporuèeními EURINGU. Tyto zmìny byly již zapracovány do Pokynù pro èinnost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha i do objednávek kroužkù pro rok 2006. Souèasnì došlo k menším zmìnám pøedepsaných typù kroužkù pro jednotlivé druhy ptákù - viz Pokyny str.31-33. Jedná se o následující typy kroužkù: J - náhrada za typ P po vyèerpání èíselné øady HN - nízký kroužek o prùmìru 6,0 mm urèený pøedevším pro kulíška nejmenšího a hrdlièku divokou, pøípadnì kukaèku (kulíška a hrdlièku divokou nelze již nadále kroužkovat typem H) EN - nízký kroužek o prùmìru 7,0 mm, náhrada od zahranièního výrobce za nevyhovující nízké E tuzemské výroby, kroužek je výraznì pevnìjší s kvalitní ražbou. D ocel a C ocel - ocelové kroužky o prùmìru 9,0 a 11,0 mm urèené na druhy s vysokým opotøebením kroužkù (napø. vodní ptáci - pøedevším kachny, lyska apod.) C - pùvodní typ o prùmìru 12,0 mm byl rozdìlen na dva typy kroužkù - C s prùmìrem 11,0 mm a CB o prùmìru 13 mm. Toto rozdìlení by mìlo postihnou urèité rozdíly ve velikosti a prùmìru nohou druhù, pro které byl pùvodnì pøedepsán typ C. Kroužek s prùmìrem 12,0 mm nebude již nadále vyrábìn, starší zásoby tìchto kroužkù (C do è.142 000 a øada CB 11501-13500) lze však používat podle pùvodních pokynù. LB - tento typ s uzávìrem bude vzhledem k výraznì lepší kvalitì ražby nadále vyrábìn jen v Polsku. Kroužek od tohoto výrobce má však vnitøní prùmìr o 1 mm vìtší (26 mm), což je nutné zohlednit pøi kroužkování velmi malých mláïat! Kroužkovací stanice se nebrání pøípadným odùvodnìným pøipomínkám k jednotlivým typùm kroužkù. V pøípadì dostateèného využití (možnost objednávky u výrobce min. 500 ks kroužkù) je možné zavedení i dalších typù kroužkù, vèetnì ocelových. Miroslav Jelínek & Jaroslav Cepák Pozor na kroužky typu N u zvonka zeleného!!!! Po mnoha letech výroby kroužkù typu N ve Švédsku (firma Mekaniska) jsme, zejména z ekonomických dùvodù, objednali kroužky N (prùmìr 2.8 mm) u polského výrobce (firma Aranea). U této firmy objednáváme více typù kroužkù a s jejich kvalitou zatím nebyly žádné problémy. Typ N se ale ukázal být problematickým pøi kroužkování zvonka zeleného (Carduelis chloris). Již nìkolik kroužkovatelù nás upozornilo, že okroužkovaní ptáci, kontrolovaní po nìkolika dnech èi týdnech, mìli kroužky pootevøené èi "ožvýkané". Tento jev se ojedinìle v minulosti vyskytl u jedné série švédských N. U ostatních druhù ptákù (sýkora koòadra, pìnkava obecná a jikavec) tento problém dosud nebyl zaznamenán. Zvonek, jako druh specializovaný na louskání semen, asi jako jediný dokáže mìkèí kroužek zobákem otevøít a zdeformovat. Vzhledem k výše uvedeným skuteènostem jsme nuceni zakázat kroužkování zvonkù zelených kroužky N polské výroby (øada N 522 001-552 000). Použití tìchto kroužkù u zvonka mùže ptákùm výraznì uškodit a zpùsobit vážné poranìní nohy. Porušení tohoto zákazu bude považováno za hrubý pøestupek. Pro ostatní druhy, pro které je pøedepsaný kroužek N, lze tento typ používat bez omezení. Upozoròujeme, že v pøípadì zvonka je 2
nepøípustné i používání kroužkù typu T (prùmìr 2.5 mm), který nìkteøí kroužkovatelé v rozporu s platnými pokyny používají. Jako alternativu lze v tomto roce výjimeènì použít pøi kroužkování zvonkù v hnízdní dobì kroužky typu Z (prùmìr 3,2 mm). Do pøíštího roku poèítáme s objednávkou kroužkù N opìt u švédského výrobce. Kroužkovací stanice Kroužkování kriticky a silnì ohrožených druhù ptákù Nová vyhláška, umožòující kroužkování ptákù, bude øešit znaèení všech druhù ptákù, kromì vybraných vzácných a citlivých druhù. Kroužkování mláïat i dospìlých ptákù tìchto druhù na hnízdech èi v jejich bezprostøedním okolí nespadá pod režim vyhlášky a na jejich kroužkování si musí kroužkovatel individuálnì zažádat o odchylku na MŽP. Jedná se o následující druhy ptákù: Bukaè velký Bukáèek malý Kvakoš noèní Volavka støíbøitá Volavka bílá Volavka èervená Volavka vlasatá Kolpík bílý Orlovec øíèní Luòák hnìdý Luòák èervený Orel moøský Orel královský Orel køiklavý Orel skalní Orlík krátkoprstý Orel nejmenší Sokol stìhovavý Raroh velký Jeøáb popelavý Drop velký Dytík úhorní Tenkozobec opaèný Pisila èáponohá Koliha velká Bøehouš èernoocasý Kulík hnìdý Racek èernohlavý Racek bouøní Racek bìlohlavý Rybák obecný Rybák èerný Rybák malý Rybák bahenní Rybák bìlokøídlý Puštík bìlavý Výreèek malý Kalous pustovka Mandelík hajní Pìvuška podhorní Kroužkovací stanice Dodržování Pokynù pro kroužkování v roce 2005 Je bohužel smutným faktem, že nìkteøí kroužkovatelé nadále nedodržují zásady uvedené v Pokynech pro èinnost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea. Aktuální je stále nedodržování stanovených termínù napø. pro odeslání výkazù okroužkovaných ptákù, objednávek kroužkù èi plateb za nì. Bohužel ani došlá data nám nìkdy nedìlají velkou radost. Pohled do (zatím nekompletní) databáze okroužkovaných ptákù za rok 2005 to jen potvrzuje. Pomìrnì frekventované je kroužkování jinými než pøedepsanými typy kroužkù. Upozoròujeme, že kroužkovatelé jsou povinni dodržovat pøedepsané typy kroužkù podle posledních 3
pokynù. Nìkteøí kroužkovatelé jsou schopni použít i naprosto nevhodné kroužky - napø. typ P na pìvušku modrou. Také omezení kroužkovací èinnosti u vybraných druhù (labu velká, bažant obecný) je stále obèas porušováno. Velkým nešvarem zùstává kroužkování v chránìných územích bez patøièného povolení a dále pak kroužkování ptaèích druhù, které lze kroužkovat na hnízdišti jen s povolením kroužkovací stanice. Mezery jsou tradiènì pøi urèování pohlaví a stáøí. Týká se to i takových druhù, u nichž rozpoznání samce od samice nevyžaduje žádné zvláštní schopnosti. I nìkteøí zkušení spolupracovníci stále zcela nechápou použití kategorie "full-grown" a pøiøazují do ní i dospìlé ptáky odchycené v pøedhnízdní dobì. Tyto nedostatky a pochybení lze jednoznaènì pøièíst nezodpovìdnému pøístupu ze strany jednotlivých kroužkovatelù. Byli bychom rádi, kdyby si všichni "Pokyny" nejen založili doma do knihovny, ale také øádnì prostudovali a øídili se podle nich pøi práci v terénu. To ostatnì každý stvrzuje svým podpisem v žádosti o vydání nového kroužkovacího prùkazu. V roce 2006 nebudeme porušování pokynù nadále tolerovat a budeme muset pøípadné høíšníky vystavit postihùm, které jsou uvedeny v již zmiòovaných pokynech. Nezodpovìdný pøístup ke kroužkování totiž naši èinnost degradujeme v oèích "nekroužkovatelské veøejnosti" a také snižuje kvalitu získávaných dat. Z kroužkování se pak stává cosi, co lze nazvat "chytáním pro zábavu". To je pochopitelnì v pøíkrém rozporu s jeho posláním a smyslem. Kroužkovací stanice Informace k poèítaèovému programu Rings Úvodem bych chtìl podìkovat všem, kteøí se úspìšnì dokázali prokousat zavedením nového programu a poslali svá data za rok 2005. Ke dni 23. bøezna jsme dostali již údaje od 204 kroužkovatelù a k tomuto datu je na stanici evidováno za loòský rok 114846 okroužkovaných ptákù. Bìhem pøíjímání dat na stanici se projevily pøednosti nového programu RINGS pøi zachycení chyb, které my kroužkovatelé pøi zapisování dat dìláme a ve všech pøípadech se tak do centrální databáze dostanou pouze správné údaje. Ukázalo se, že zhruba 15% kroužkovatelù pošle evidenci okroužkovaných ptákù s nìjakou chybou. Za vìtšinu chyb mùže nepozornost bìhem pøepisování dat do poèítaèe. Kroužkovatel zpravidla zadá špatný typ kroužku (napø. místo EN jen E), špatná èísla kroužkù (nejèastìji mu z èísla vypadne nebo pøibude jedna èíslice - vìtšinou 0), nebo nepostøehne konec zapisované série a pokraèuje tak v zapisování kroužkù, které nikdy nevlastnil. Pøekvapivì èasto se objevuje pøípad, že kroužek, který je vykazován v aktuálním roce, již tentýž kroužkovatel vykázal v nìkterém roce pøedchozím. Na druhou stranu se nepodaøilo u všech kroužkovatelù založit tzv.sklad kroužkù v zásobì a dále došlo k chybì v programu pøi pøenosu sourozencù. Nejsou to však chyby fatální a postupem èasu je opìtovnou aktualizací dat mezi kroužkovatelem a stanicí uvedeme do správného stavu. Nyní nìkolik informací a odpovìdí na stále se opakující otázky a problémy: l Nová-poslední verze programu znamená, že se jedná o nejnovìjší verzi programu, kde jsou nìkteré úpravy, pøípadnì opravy programu. Nejedná se o nový program a program se znovu neinstaluje, pouze se v pøíslušném adresáøi vymìní soubor RINGS.EXE za nový s novìjším datem. Nejnovìjší verzi programu si lze stáhnout z našich internetových stránek (www.czechringing.com). 4
l Upozornìní pro ty, kteøí prùbìžnì zapisují data do programu, tzn. již za rok 2006. Pøi generování dat sourozencù došlo k chybì v programu a není jistota, že máte správnì vygenerovaná data v èásti pøiøazování sourozencù. Dále nemáme jistotu, že jsou v poøádku všechna data ohlednì Vašich kroužkù v zásobì. Proto je nutné, abyste odeslali na stanici všechna novì zapsaná data (tzn. data za rok 2006). Po té je nutné nezapisovat do programu žádné další ptáky a vyèkat na nová data, která obdržíte z Kroužkovací stanice. Pokud dostanete data ze stanice na CD, dostanete zároveò i nejnovìjší verzi programu. Touto verzí prostým kopírováním pøepíšete Vaší stávající verzi rings.exe a po té nahrajete z novì spuštìné verze programu Vaše data pøes funkci "data ze stanice". Pak je možné bez problémù pokraèovat. Bude ještì tøeba zkontrolovat kroužky v zásobì a chybìjící bohužel opìt doplnit. Ti, kteøí dostanou data ze stanice po internetu, si budou muset novou - poslední verzi rings.exe stáhnout z internetu. Jinak je postup stejný. l Velmi èastým dotazem jsou výstupní sestavy pro tisk. Jsme si vìdomi, že jejich zpracování není dokonèeno a že na koneèné grafické podobì se pracuje. Nicménì sestavy pro tisk kroužkovacích seznamù a pøehledù okroužkovaných ptákù je možné si stáhnou z webových stránek spoleènosti. l Nápovìda k programu zatím byla také slabou stránkou. Prùbìžnì se snažíme ji napravit a dnes už je na webu rozšíøená, a myslím i použitelná, verze nápovìdy. Ing. Jan Matouš, pøedseda spoleènosti Èlenské pøíspìvky Spoleènosti spolupracovníkù KSNM Pøes mnohá upozornìní stále ještì vyøizuji nedoplatky nìkterých èlenù naší spoleènosti. Vzhledem k tomu, že nemám na všechny e-mail nebo telefon, uvádím tabulku s licenèními èísly kroužkovatelù, kteøí nemají evidovány všechny povinné platby za rok 2004 nebo 2005. Úmyslnì nepoužívám pojem neplatièi, protože existuje nìkolik nepøiøazených plateb, ve kterých jste zapomnìli uvést své licenèní èíslo, pøípadnì omylem uvedli èíslo legitimace ÈSO apod. Nìkteøí mylnì posílají platby na úèet Èeské spoleènosti ornitologické. Upozoròuji, že i v tomto roce pøišly platby bez variabilního symbolu. Nemohu pak s jistotou rozhodnout, od koho taková platba pøišla. 39 404 505 625 692 787 880 937 986 2003 58 431 506 627 711 789 881 938 987 2004 72 432 510 629 716 797 885 947 992 74 442 518 633 719 805 895 950 993 90 443 525 635 725 807 900 952 998 94 450 529 637 727 808 901 953 1000 116 468 543 649 728 815 905 959 1010 140 469 553 656 733 817 907 962 1015 150 470 556 662 738 818 911 963 1018 179 476 558 667 754 830 917 965 1029 205 481 559 673 764 839 920 966 1030 259 487 593 680 767 856 930 976 1032 329 491 597 683 771 857 931 983 1033 364 500 599 687 779 863 932 984 2002 5
Najdete-li v tabulce uvedené vaše èíslo prùkazu kroužkovatele (POZOR: není totožné s èíslem prùkazu ÈSO), uhraïte prosím na úèet è. 195161305/0300 èástku 300,- Kè za rok 2005 a èástku 200,- Kè za rok 2004. Pokud jste si jisti, že jste platbu skuteènì uhradili, prosím zavolejte a spoleènì vyøešíme z jakého dùvodu u Vás platbu nemám poznamenanou (pøípadnì zašlete SMS zprávu a já se s Vámi spojím). Pro vaši lepší informovanost o platbách byl na naši webovou stránku (www.czechringing.com) umístìn pøehled plateb s datem, kdy od vás pøišly na úèet peníze. Pøi úhradì vždy zkontrolujte, zda jste na složence èi platebním pøíkazu uvedli správnì vaše licenèní èíslo! Ing. Jan Matouš, pøedseda spoleènosti Miliontý záznam okroužkovaného ptáka v databázi Kroužkovací stanice Aè nejsem zcela pøíznivcem èíselných rekordù, nìkteré z nich pøece jen stojí za komentáø (a tøeba i malou oslavu ), jako ten z 28. února letošního roku. Poèet záznamù okroužkovaných ptákù v poèítaèové databázi "STANICE" se totiž pøehoupl pøes úctyhodný 1 milion položek! Co všechno se za tímto èíselným údajem skrývá? Jedná se zhruba o ètvrtinu záznamù všech ptákù, okroužkovaných u nás za celou historii kroužkovací èinnosti. Jsou to všechny záznamy ptákù okroužkovaných v Èeské republice v letech 1999-2005 (do roku 2002 i slovenská data). U èápa bílého a labutì velké byla pøepsána vìtšina historických dat a nìkolik kroužkovatelù si uložilo všechna svá data. Skupina studentù UP Olomouc ukládá data bahòákù a uhýkù obecných. Existence databáze umožòuje Kroužkovací stanici rychlé zpracovávání kroužkovacích dat ve formì roèních zpráv, zpracovávání zpìtných hlášení a poskytování tìchto dat zájemcùm o jejich další využití u nás i v zahranièí. Dùležitým výstupem je zasílání dat ve standardním formátu (EURING kód) do centrální databáze EURINGu, která je spravována ve Velké Británii (BTO). Pøedevším se ale za tímto èíslem skrývají stovky hodin práce všech, kteøí se na celém projektu "STANICE" podíleli a podílejí. Kromì pracovníkù kroužkovací stanice to je pøedevším jeho "duchovní otec" Jan Matouš a všichni programátoøi, kteøí se na zrodu programu podíleli. Zvláštní dík patøí Zdenì Vacíkové, která pøepsala více než 150 tisíc ptákù v prvních dvou letech ukládání a pøedevším všem kroužkovatelùm, kteøí nám (i pøes obèasné potíže) zasílají svá data. Vìøte - má to smysl! Jaroslav Cepák Kalendáø vìtších odchytových akci v ÈR v roce 2006 V pøehledu jsou uvedeny termíny vìtších odchytových akcí, tak jak byly nahlášeny jednotlivými organizátory. 30.04. - 07.05.: Žehuòský rybník, okr. Nymburk (vedoucí akce Miroslav Jelínek) 15.07. - 24.07.: ryb.nesyt, okr. Bøeclav (vedoucí akce Josef Chytil) 22.07. - 02.08.: ryb.øežabinec, okr. Písek (30. roèník, vedoucí akce Jiøí Šebestian) 6
22.07. - 02.09.: Dolní Bartošovický ryb., okr. Nový Jièín (vedoucí akce Karel Pavelka shání na obsazení jednotlivých pentád kroužkovatele, kroužky zdarma zajištìny, e-mail: karel.pavelka@centrum.cz, mobil: 737129019, tel.domù: 571412975, tel do práce: 571611764). 29.07. - 06.08.: ryb. Hejtman a Koberný u Plané n.luž., okr.tábor (vedoucí akce Josef Jahelka) 05.08. - 12.08. Žehuòský rybník, okr. Nymburk (vedoucí akce Miroslav Jelínek) 07.08. - 13.08.: ryb.zrcadlo u Kopidlna, okr.jièín (vedoucí akce Vladimír Šoltys) Miroslav Jelínek Pøehled zajímavìjších druhù ptákù kroužkovaných v roce 2005 V následujícím pøehledu jsou uvádìny zajímavìjší druhy ptákù, které byly chyceny a kroužkovány v prùbìhu roku 2005. Zámìrnì nejsou uvádìny nìkteré "citlivé druhy" (napø. raroh velký, sokol stìhovavý, vlha pestrá) kroužkované na hnízdišti. Øada uvedených druhù je schvalována Faunistickou komisí ÈSO. Odchyty, které nebyly doposud komisi zaslány jsou oznaèeny hvìzdièkou. Bukaè velký (Botaurus stellaris) 19.09.2005: ryb.blatec, Dívèice (Èeské Budìjovice), 1 ad. ex. (M. Podhrázský) Chøástal malý (Porzana parva) 07.08.2005: Žehuòský rybník (Nymburk), 1 juv.ex. (M. Jelínek) Jespák šedý (Calidris temmincki) 19.05.2005: Opoèno (Rychnov nad Knìžnou), 1 ex. (J. Kult) Jespák køivozobý (Calidris ferruginea) 25.07.2005: Velký Dvùr (Bøeclav), 2 ad. ex. (I. Frohlich) Racek bìlohlavý (Larus cachinnans) 13.05.2005: Støední nádrž Nové Mlýny (Bøeclav), 2 pull. (J. Chytil) Dudek chocholatý (Upupa epops) 01.06.2006: Hvìzdov (Èeská Lípa), 1 M (J. Brožek) 04.06.2006: Klentnice (Bøeclav), 1 M 1 F (L. Viktora, O. Illich) 05.06.2006: Bulhary (Bøeclav), 1 M (L. Viktora, O. Illich) Linduška rudokrká (Anthus cervinus) 02.05.2005: Žehuòský rybník (Nymburk), 1 F (2.rok) (M. Jelínek, L. Urbánek) 29.08.2005: Vosecká bouda (Krkonoše), 1 ex. (1.rok) (L. Èerva) Linduška horská (Anthus spinoletta) 27.10.2005: Tøebeè (Èeské Budìjovice), 1 ex. (P. Bürger) Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) 01.05.2005: ryb.øežabinec, Ražice (Písek), 1 ex. (J. Šebestian) *) 19.08.2005: ryb.nesyt, Sedlec (Bøeclav), 1 ex. (+1.rok) (J. Chytil) 7
Rákosník ostøicový (Acrocephalus paludicola) 01.10.2005: Žehuòský rybník (Nymburk), 1 ex. (1.rok) (M. Jelínek, F. Novák) Budníèek pruhohlavý (Phylloscopus inornatus) 04.10.2005: Rohovládova Bìlá (Pardubice), 1 ex. (1.rok) (F. Štancl) Budníèek zlatohlavý (Phylloscopus proregulus) 26.10.2005: Vosecká bouda (Krkonoše), 1 ex. (1.rok) (F. Zicha) Lejsek malý (Ficedula parva) 26.08.2005: Šerlich (Orlické hory), 1 ex. (+1.rok) (J. Horák) 11.a 12.09.2005: Šerlich (Orlické hory), 2 ex. (1.rok) (J. Horák) Snìhule severní (Plectrophenax nivalis) 05.02.2005: Èeské Budìjovice, 1 ex. (K. Klíma) Strnad zahradní (Emberiza hortulana) 10.09.2005: Vosecká bouda (Krkonoše), 1 M (+1.K) (L. Èerva) sestavil: Miroslav Jelínek Migraèní atlas ptákù Èeské a Slovenské republiky V roce 2005 se naplno rozbìhly práce na Migraèním atlase, který má podrobnì popisovat tah všech ptaèích druhù, u kterých máme k dispozici alespoò jedno zpìtné hlášení. Druhové kapitoly zpracovává témìø 40 èlenný kolektiv autorù - spolupracovníkù KS NM, øízený 7 editory. Atlas jsme si pracovnì rozdìlili na dvì èásti (nepìvce a pìvce) s tím, že pøíprava každé èásti by mìla zabrat pøibližnì jeden rok. Vydání atlasu pak plánujeme na rok 2008. Kapitoly, týkající se nepìvcù, byly v hrubých rysech dokonèeny do konce roku 2005. Celkem bylo v této èásti zpracováno 137 druhù ptákù. Tohoto nelehkého úkolu se na poèátku zhostilo 33 zpracovatelù. Vzhledem k nedodržení pøedem dohodnutých termínù jsme se s nìkterými z nich, bohužel, museli rozlouèit. I pøes všechny obtíže však mùžeme konstatovat, že se cíl, alespoò pro loòský rok, podaøilo splnit. Bylo vytvoøeno 87 druhových kapitol pro tzv. "malé druhy" u nichž poèet zpìtných hlášení nepøesahoval 100 a 50 kapitol pro tzv. "velké druhy". Vìtšina kapitol obsahuje graficky velmi zdaøilé mapy, kterých bylo vytvoøeno více než 200. Kapitoly u velkých druhù jsou navíc doplnìny o kvadrátovou mapu s místy kroužkování a o øadu grafù a tabulek. Na editorech byla (vedle napsání øady druhových kapitol), také komunikace se zpracovateli a zrevidování všech textù. Vedle druhových kapitol bude atlas obsahovat také obecné kapitoly, týkající se metodiky zpracování výsledkù, obecných mechanismù a evoluci migrace, historii kroužkování atd. V minulém roce byly sepsány kapitoly vìnované historii (J. Klápštì) a odchytovým metodám (J. Škopek). V dobì, kdy ètete tento pøíspìvek, jsou již v plném proudu práce na druhových kapitolách pìvcù. Lze si jen pøát, aby se letos pøíprava atlasu daøila ještì lépe, èemuž jistì napomohou (leckdy draze nabité...) zkušenosti z roku 2005. Rádi bychom podìkovali všem kolegùm, kteøí s námi dosud na atlase spolupracovali a bez jejichž nadšení a odhodlání by zpracování nepøicházelo vùbec v úvahu. za editorský tým Petr Klvaòa 8
Výsledky akce cílový druh roku 2005 - sluèka malá (Lymnocryptes minimus) V loòském roce 2005 byla "cílovým druhem" vyhlášena sluèka malá (Lymnocryptes minimus). Dùvodem bylo zejména málo znalostí o biologii tohoto skrytì žijícího tajemného bahòáka a také relativnì málo kroužkovacích výsledkù tohoto druhu. Na 23. aktivu spolupracovníkù KS jsem pøednesl krátký pøíspìvek týkající se odchytu tohoto druhu. V sousedním, zejména východním Nìmecku je sluèka mnohem hojnìji kroužkovaným druhem a vìtšina jedincù je odchycena jednoduchým zpùsobem do ruky. Pro zdárný odchyt je dùležitá pøedevším dokonalá znalost biotopù, které sluèka v období tahu preferuje. Sluèky mají rády vlhká a zamokøená místa. Lokalita nesmí být pouze zamokøená, musí zde být alespoò minimální vodní sloupec. Na místech výskytu sluèek rostou zejména metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a rùzné druhy ostøic (Carex sp.). Na lokalitì musí být rostlinný pokryv, nesmí se jednat pouze o holou louži v polích. Sluèky se totiž s oblibou skrývají ve vyšší vegetaci. Z východního Nìmecka pocházejí také pozorování ze silnì zamokøených strniš (zejména po sklizni øepky a kukuøice). Významným znakem pøítomnosti sluèek na lokalitì je její trus. Jsou to drobné teèky velikosti menšího hrášku, vìtší patøí bekasinám nebo èejkám. V žádném pøípadì se nejedná o velké støíkance velikosti mince nebo vìtší! Nìkolik informací o zpùsobu odchytu tohoto zajímavého bahòáka. Nejefektivnìjší je odchyt pomocí pøekrytí sítí. Pokud se podaøí zjistit sedící sluèku v podrostu a neulétne, je možno ji pøekrýt libovolnou sítí. Zde je tøeba øíci, že by se mìli kroužkovatelé pohybovat ve dvojicích. Pokud sluèka ulétne (skoro nikdy neulétne pøíliš daleko), je tøeba si ji co nejpøesnìji zafixovat a pokusit se k ní pøiblížit tak, abychom ji mohli znovu pøekrýt sítí. Poslední metry je tøeba jít v pokleku nebo se doslova plazit po kolenou. Oba kroužkovatelé mají v napnutých pažích pøed sebou roztaženou sí, kterou se snaží nízko nad terénem pøekrýt sluèku. Uznávám, že to pùsobí komicky, ale je to úèinné. Pokud je kroužkovatel sám nebo ho sluèka pustí na dostateènì krátkou vzdálenost, podaøí se obèas sluèku chytit i do ruky. Zde je ideální, sedí-li sluèka pod nìjakým trsem a z jedné strany nás nevidí. Upozoròuji, že v chování sluèek je velká variabilita. Nìkteré vzlétnou na vzdálenost nìkolika metrù, nìkteré se nechají chytit do ruky. Pokud ovšem jednou sluèku vyplašíme, je už ostražitìjší. Zpùsob se kterým nemáme moc zkušeností je noèní odchyt do sítí. Sluèky si totiž s oblibou sedají na stále stejná místa. Pokud nám pøes den vzlétne z jednoho místa, je velmi pravdìpodobnì, že se sem nad ránem vrátí. Je zde možno v noci natáhnout sí a kolem 4. nebo 5. hodiny ranní ji zkontrolovat. Jaké výsledky pøinesl rok 2005? Do 19.3.2006 mìla KS NM informace o odchycení celkem 21 exempláøù sluèky malé. Na tomto poètu se podílelo 9 kroužkovatelù. Nejvíce sluèek odchytili P. Rùžek (5), L. Schröpfer (5), D. Fainová (3), I. Svoboda (2), T. Tyml (2), po jedné pak P. Lumpe, F. Novák, B. Holeèková a J. Jelínek. Tímto poètem rok 2005 nijak nevyboèil z posledních let. Do roku 2003 bylo odchyceno celkem 469 sluèek, první sluèka byla odchycena v roce 1949, nejvíce (46 ex.) pak v roce 1997. Z hlediska rozložení odchytù v rámci republiky bylo nejvíce sluèek odchyceno na Domažlicku (6), Karlovarsku (4), Mìlnicku (3), Chebsku (2), Plzeòsku (2). Dále pak po jedné na Kladensku, Èeskobudìjovicku, Tøebíèsku a Kromìøížsku. Tyto údaje odrážejí také odchytové lokality nejúspìšnìjších kroužkovatelù. Celkem 17 sluèek bylo chyceno na jaøe, 3 v zimì v lednu (všechny na Domažlicku, D. Fainová) a pouze jediná na podzim, v polovinì listopadu na Mìlnicku (I. Svoboda). Nejúspìšnìjším mìsícem byl duben, 9
resp. jeho první polovina, s celkem 12 odchycenými sluèkami. Zajímavou skuteèností je výskyt sluèek i v pravém zimním období, který jen potvrzuje údaje z východního Nìmecka z okolí Chemnitz. Zde je sluèka pravidelným zimním hostem, který pravidelnì pøezimuje i na tìch nejmenších mokøinách, pokud nezamrzají (J. Hering in verb.). O biotopech je velmi málo zpráv. Na Domažlicku a na Plzeòsku se sluèky chytaly zejména na zamokøených loukách. Velmi zajímavým biotopem a také velmi hojnì navštìvovaným byla zamokøená místa v polích nápadná uschlými š ovíky a další vegetací (èasto jen nìkolik ètvereèných metrù). Tato místa byla velmi èasto také bahništìm divokých prasat. Odchyt s pomocí sítí je v tìchto místech velmi komplikovaný právì díky pøítomnosti vysokých uschlých stonkù jednoletých rostlin. Na Karlovarsku v Krušných horách v nadmoøské výšce cca 980 m n.m. jsme pøi jediné odchytové akci na pastvinách v blízkosti prameniš odchytili 10.4.2005 celkem 4 sluèky, minimálnì dalších 10 jich však ještì ulétlo! Taková koncentrace je již opravdu velmi neobvyklá a z území našeho státu popisovaná jen ve výjimeèných pøípadech (Èerný, Bejèek, Š astný in Hudec & Š astný 2005). Na závìr snad ještì jedna motivaèní poznámka pro kroužkovatele. Možná, že i u Vás za domem je zamokøené místo v polích nebo na louce. Každopádnì se vyplatí koncem bøezna a v první polovinì dubna tato místa pravidelnì kontrolovat. Sluèky unikají pozornosti a po zkušenostech, které jsme s kolegou P. Rùžkem získali v posledních dvou letech, mùžeme se vší odpovìdností prohlásit, že sluèky jsou u nás na vhodných místech v tomto termínu opravdu všude. Literatura: Hudec K. & Š astný K. (eds.) 2005: Fauna ÈR, sv. 29/2. Ptáci - Aves II/2. - Academia, Praha. Libor Schröpfer Obr.1 Poèty okroužkovaných sluèek malých kroužky NM PRAHA v letech 1934-2004 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 49 52 55 58 61 64 67 70 73 76 79 82 85 88 91 94 97 00 03 10
Špaèek obecný - cílový druh roku 2006 Smyslem akce "Cílový druh" je pøedevším získat nové informace o biologii vybraného ptaèího druhu, pokud možno bìžnì dostupného široké kroužkovatelské obci. V minulých letech se cílovým druhem automaticky stával "Pták roku". Bohužel, nìkteøí z posledních "Ptákù roku" byli z kroužkovatelského hlediska témìø nedostupní, resp. dostupní pouze úzkému okruhu specialistù, jak je tomu i v letošním roce v pøípadì orla moøského. Pøi pøednášení pøíspìvku, vìnovaného špaèkovi, na 24. aktivu v Litomyšli jsem si všiml, že nìkteøí kroužkovatelé pøi vyslovení jména cílového druhu nasadili trochu kyselý oblièej. V zásadì se ale nelze divit - špaèek byl po mnoho let "zakázaným" druhem, zejména z dùvodu nedostatku financí na nákup kroužkù. Pro starší kroužkovatele je proto okroužkování špaèka témìø "neèistým" až neslušným úkonem. Navíc se pøidává i podvìdomá pøedstava špaèka jako škùdce, což v kombinaci s kroužkovatelskou noèní mùrou (sí plná špaèkù pøi odchytu na nocovišti v rákosí) vystavuje špaèkovi neradostné vysvìdèení "potkana" mezi kroužkovanými ptáky. Na druhou stranu ale srdce každého ornitologa pookøeje pøi prvním jarním pozorování èerného šviháka (sláva, tak už jsou tady, zima konèí.). Výbìr špaèka jako "cílového druhu" neznamená v žádném pøípadì soutìžení v poètech okroužkovaných ptákù v letošním roce. Spíše se jedná o upozornìní na nutnost sledování i relativnì hojných druhù ptákù. A také na to, že pojmy "bìžný" èi "známý" nemusí mít trvalou platnost. Co vùbec o špaèkovi víme? Po pravdì øeèeno - pomìrnì hodnì. Dá se øíci, že jen málo druhù je z hlediska výzkumu migrace pomocí kroužkování lépe prozkoumaných než špaèek. Ve vìtšinì klasických prací, které byly vìnovány otázkám tahu, byl sledovaným druhem právì špaèek. To platí v celoevropském mìøítku a pochopitelnì i u nás. Vzhledem ke znaènému poètu okroužkovaných ptákù (mláïata v budkách) a tím i získaných zpìtných hlášení (pøedevším ptáci ulovení bìhem migrace a na zimovištích), mohl HUDEC již v roce 1952 zpracovat zásadní práci Tah èeskoslovenských populací špaèka obecného (Sturnus vulgaris L.), která vyšla v èasopise Folia Zoologica. Již v tomto zpracování se podaøilo odhalit vìtšinu charakteristických rysù migrace špaèka. Pøedevším je to fakt, že pøi migraci témìø nedochází ke kontaktu jednotlivých populací - existuje geografická separace v prùbìhu tahu a to jak na linii západ - východ (což je ale známo i u dalších ptaèích druhù), tak i sever - jih (což je pomìrnì unikátní). Tah našich populací probíhá paralelnì - ptáci ze západní èásti ÈR táhnou na zimovištì v jihozápadní Francii, Španìlsku, Portugalsku a Maroku. Moravské a slovenské populace táhnou pøedevším do Itálie, Tuniska a Alžírska. I pøes znaèné množství špaèkù, oznaèených v oblastech ležících severnì a severovýchodnì od nás, máme jen velmi málo dokladù o prùtahu cizích populací pøes naše území. Pøesnìji øeèeno - evidujeme pouze jeden podzimní nález mládìte, oznaèeného v Sasku a 3 nálezy ptákù, kroužkovaných v polském Slezsku. Dùvodem je tah severoevropských populací západním smìrem - dùkazem striktní separace populací v období tahu je dosud pouze jediný nález britského kroužkovance na našem území, aèkoli v Británii bylo dosud oznaèeno více než 1,2 milionu jedincù a napø. jen v severní èásti Polska jsou evidovány desítky nálezù britských kroužkovancù. Má tedy ještì smysl špaèky kroužkovat? Odpovìdí na tuto otázku budiž tabulka s poèty okroužkovaných ptákù a zpìtných hlášení, získaných v uplynulých 70 letech. Jak je z ní patrné, v posledních 20 let bylo 11
okroužkováno pouhých 10 procent z celkového poètu špaèkù, poèet získaných hlášení pak poklesl ještì výraznìji. Nabízí se otázka, zda nedošlo ke zmìnì migraèního chování èi zimoviš tohoto druhu. Dalším dùvodem, proè kroužkovat špaèky, je v poslední dobì velice aktuální otázka pùsobení škod na vinicích v dobì dozrávání hroznù. Recentní údaje, získané pomocí kroužkování, mohou spolu se sèítáním ptákù na rákosinných nocovištích pøispìt k lepšímu poznání pohybù a poèetnosti tohoto kontroverzního druhu. Jak kroužkovat? U špaèkù lze kroužkovat jak mláïata na hnízdech v budkách, tak ptáky na rákosinných nocovištích. Pøi kroužkování mláïat v budkách je žádoucí vyplnit hnízdní kartu a zaslat ji na adresu ÈSO. Uvítáme údaje o typu nocovištì a poètu ptákù v jednotlivých termínech, podobnì jako u vlaštovky. Do sledování nocoviš se pochopitelnì mohou zapojit i nekroužkovatelé. Jaroslav Cepák Tab 1: Poèty okroužkovaných a nalezených špaèkù v ÈR a SR do roku 2002 <1960 60-69 70-79 80-89 90-02 Celkem Okroužkovaných ptákù (%) 66 18 6 3 7 70640 Nálezy Naši kroužkovanci (%) 65 23 7 3 2 1475 Kroužkováni v zahranièí (%) 9 20 38 22 11 45 Z archivu Kroužkovací stanice, èást 1. potápky - brodiví V nìkolika následujících èástech budou publikována zajímavìjší zpìtná hlášení nìkterých druhù ptákù, které shromáždila Kroužkovací stanice Národního muzea bìhem více než 70 let své existence. Pøehled zkratek použitých pro jednotlivé kroužkovací centrály: CZP - PRAHA, Èeská republika DER - RADOLFZELL, Nìmecko DKC - COPENHAGEN, Dánsko NLA - ARNHEM, Nizozemsko NOS - STAVANGER, Norsko HRZ - ZAGREB, Chorvatsko Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) Nejvzdálenìjší nálezy jsou ze zimoviš až pøi pobøeží Atlantického oceánu ve Francii CZP E 167902 +1.y 24.09.1965 Køepenice,Pøíbram 49.42 N 14.21 E 10.11.1965 Bec de Mortagne,Francie 49.42 N 00.27 E støelen, 997 km CZP E 142873 +1.y 22.06.1958 Praha-Dolní Poèernice 50.05 N 14.36 E 10.02.1959 Dampierre-sur-Avre, Francie 48.46 N 01.08 E støelen, 982 km 12
Potápka èernokrká (Podiceps nigricollis) Nejvzdálenìjší nálezy ukazují možnost pøesídlení našich ptákù až do povodí Volhy èi dokonce na západní Sibiø v Rusku. Pták støelený po více než 12 letech je pravdìpodobnì nejstarším jedincem potápky èernokrké zjištìným ve volné pøírodì v Evropì. CZP D 35707 +1.y 28.05.1963 Sopøeè, Pardubice 50.05 N 15.34 E 18.05.1965 Kazanskoye, Rusko 55.38 N 69.13 E støelen, 3558 km CZP D 35735 pull. 16.06.1964 Sopøeè, Pardubice 50.05 N 15.34 E 30.08.1965 Mineralnyje Vody, Rusko 44.12 N 43.07 E støelen, 2167 km CZP D 43196 +1.y 08.06.1965 Sopøeè, Pardubice 50.05 N 15.34 E 03.08.1977 Kerkinis lake, Øecko 41.12 N 23.09 E støelen, 12r.,1m.,25d.-1147 km Potápka roháè (Podiceps cristatus) Naši ptáci zøejmì zimují pøedevším ve Støedomoøí, což dokládá i nejvzdálenìjší nález CZP C 8626 pull. 25.05.1937 Žehuò, Nymburk 50.08 N 15.18 E 23.12.1937 Lago di Lessina, Itálie 41.57 N 12.32 E støelen, 933 km Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Nejvzdálenìjší nálezy našich kormoránù jsou až z pobøeží severní Afriky. Jedinec s dánským kroužkem je naším nejstarším kormoránem. Vùbec nejvyšší vìk zjištìný kroužkováním je 21 let, 6 mìsícù. Velmi neobvyklé jsou u nás nálezy ptákù z pobøeží Atlantického oceánu (Holandsko, Norsko). CZP B 27961 pull. 23.05.1990 Stará Hlína, Jindø.Hradec 49.02 N 14.49 E 15.09.1991 Kerkenah island, Tunis 34.45 N 11.15 E mrtev, 1613 km DKC 2 16500 pull. 04.06.1986 Tofte, Dánsko 56.52 N 10.12 E 10.01.2002 Bulhary, Bøeclav 48.05 N 16.45 E støelen, 15 r., 7 m., 6 d. - 993 km NLA 9 003232 pull. 16.06.1995 Oostvaardersplassen, Holandsko 52.28 N 05.25 E 25.07.1996 Vlasatice, Bøeclav 48.56 N 16.29 E støelen, 870 km NOS BA 24322 pull. 15.06.1999 Gronskjaer, Ostfold, Norsko 59.10 N 10.58 E 25.11.2003 Kardašova Øeèice, Jindø.Hradec 49.11 N 14.51 E støelen, 1138 km Bukaè velký (Botaurus stellaris) Nejvzdálenìjší nález našeho bukaèe je nezvykle až z ostrova Samos v Egejském moøi. CZP C 19827 pull. 17.06.1955 Velký Tisý, Jindø.Hradec 49.03 N 14.43 E 16.12.1956 Periochon, Samos, Øecko 37.45 N 26.45 E uloven, 1583 km 13
Bukáèek malý (Ixobrychus minutus) Nejvzdálenìjší nález našeho bukáèka je jedním z mála dokladù o zimování evropské populace tohoto druhu v rovníkové Africe. CZP D 20268 pull. 06.08.1944 Velký Tisý, Jindø.Hradec 49.03 N 14.43 E 10.11.1947 Libobi, Kongo-Ubangi, Zair 02.21 N 19.14 E støelen, 5206 km Kvakoš noèní (Nycticorax nycticorax) Nejvzdálenìjší nálezy našich ptákù jsou z oblasti Sahelu v Africe. Náš nejstarší pták se dožil témìø 10,5 roku. Nejvyšší vìk zjištìný kroužkováním ve volné pøírodì je 16 let a 3 mìsíce. CZP D 22498 pull. 20.05.1949 Lednice, Bøeclav 48.48 N 16.48 E 27.11.1949 Kankan, Guinea 10.20 N 09.06 W uloven, 4901 km CZP C 125712 pull. 07.06.1998 Zliv, Èeské Budìjovice 49.04 N 14.22 E 15.01.1999 Bongor, Èad 10.17 N 15.22 E mrtev, 4309 km CZP C 25815 pull. 04.06.1961 Velký Tisý, Jindø.Hradec 49.03 N 14.43 E 15.10.1971 Sokolitsa, Bulharsko 42.34 N 24.43 E støelen, 10 r., 4 m., 11 d. - 1055 km Volavka støíbøitá (Egretta garzetta) Ve støední Evropì se mohou objevit i ptáci z hnízdiš ve Støedomoøí. HRZ C 225234 pull. 17.06.1968 Tikveš, Bilje, Chorvatsko 45.40 N 18.53 E 08.08.1968 Nové Mesto n. Váh., SR 48.45 N 17.50 E støelen, 351 km Volavka popelavá (Ardea cinerea) Nejvzdálenìjší nálezy našich volavek jsou až ze západní Afriky. Náš nejstarší pták se dožil více než 18 let. Nejvyšší vìk zjištìný kroužkováním ve volné pøírodì je 35 let. CZP B 23329 pull. 25.05.1985 Branná, Jindø.Hradec 48.58 N 14.47 E 02.11.2003 Maghama, Mauretánie 15.30 N 12.50 W zranìný, 18 r., 5 m., 8 d. - 4482 km CZP B 4315 pull. 31.05.1956 Podunajské Biskupice, SR 48.07 N 17.12 E 10.01.1957 Mopti, Mali 14.28 N 04.11 W mrtev, 4222 km CZP B 33251 pull. 10.05.1990 Branná, Jindø.Hradec. 48.58 N 14.47 E 05.11.1990 Toguére-Koumbé, Mali 14.54 N 04.36 W støelen, 4175 km Volavka èervená (Ardea purpurea) Nejvzdálenìjší nálezy jsou z Guiney a Ghany v západní Africe. CZP C 83420 pull. 23.06.1985 Ladmovce, SR 48.25 N 21.47 E 30.11.1985 Dinguiraye, Guinea 11.18 N 10.43 W støelen, 5104 km CZP C 68600 pull. 15.06.1980 Streda nad Bodrogom, SR 48.22 N 21.45 E 04.02.1985 Tabudja, Ghana 08.10 N 00.12 E úhyn v rybáøské síti, 4902 km 14
Èáp èerný (Ciconia nigra) Nejvzdálenìjší nálezy èerných èápù jsou ze Sudánu a severní Keni. CZP BX 3452 pull. 20.05.2002 Výžerky, Kolín 49.57 N 14.53 E 25.02.2004 Bawa, Keòa 01.02 N 36.50 E mrtev, 5831 km CZP BX 3233 pull. 16.06.2002 Hrabynì, Opava 49.53 N 18.03 E 28.10.2002 Halfa al Jadidah, Sudán 15.19 N 35.35 E mrtev, 4153 km Èáp bílý (Ciconia ciconia) Nejvzdálenìjší nálezy našich bílých èápù jsou až z nejjižnìjších èástí Afriky. Nejstarší pták byl u nás nalezen s nìmeckým kroužkem témìø po 29 letech. Nejvyšší vìk zjištìný kroužkováním ve volné pøírodì je 38 let a 11 mìsícù. CZP BX 2255 pull. 03.07.1995 Bílé Polièany, Turnov 50.24 N 15.44 E 15.02.1996 Maitjieskloof Farm, JAR 34.19 S 20.35 E umírající, 9433 km CZP BX 12780 pull. 20.06.2003 Dìtøichov, Liberec 50.53 N 15.02 E 29.01.2004 Hohenfelde farm, JAR 33.47 S 18.47 E mrtev, 9424 km - 9422 km CZP B 30901 pull. 18.07.1991 Všeò, Semily 50,34 N 15.06 E 03.02.1992 Nanaga, JAR 33.36 S 25.54 E mrtev, 9410 km DER BB 10827 pull. 30.06.1961 Milstrich, Sachsen, Nìmecko 51.19 N 14.10 E 02.06.1990 Pøelovice, Pardubice 50.05 N 15.37 E mrtev, 28 r., 11 m., 2 d. - 170 km Kolpík bílý (Platalea leucorodia) Nejvzdálenìjší nálezy kolpíkù jsou ze severní Afriky. CZP BX 3386 pull. 16.06.1997 Senné, SR 48.42 N 22.02 E 18.12.1998 Djerba, Tunis 33.47 N 11.03 E odeèten,1889 km CZP A 8833 pull. 16.06.1997 Senné, SR 48.42 N 22.02 E 23.11.2004 Darnah, Lybie 32.45 N 22.38 E mrtev, 1771 km Miroslav Jelínek 15
Projekt CES v Èeské republice v roce 2005 Od roku 2004 se spolupracovníci Kroužkovací stanice NM podílejí na celoevropském monitorovacím projektu CES (Constant Effort Sites) - v pøekladu kroužkování za konstantního úsilí na stálých (stejných) místech. Cílem CES projektu je zjiš ování zmìn ve velikosti hnízdních populací (populaèních trendù) bìžnìjších druhù ptákù - pøedevším pìvcù. Souèasnì lze sledovat i zmìny v reprodukèní úspìšnosti populací (hnízdní úspìšnost) a roèní mortalitu dospìlých a mladých ptákù. Projekt CES je považován za jednu z metod monitoringu, která mùže být využita i pøi ochranì ptákù a jejich stanoviš. Metodika CESu byla podrobnìji popsána ve Zprávách ÈSO è.60. Vážným zájemcùm je k dispozici na Kroužkovací stanici. Projekt CES je skuteènì celoevropskou záležitostí. V roce 2005 tato akce probíhala již na více než 500 místech ve 13 zemích (vèetnì zemí sousedících s ÈR - Nìmecko, Rakousko, Maïarsko a Polsko). Zájem èeských kroužkovatelù o CES je pøekvapivì vysoký. V roce 2005 se na nìm podílelo již 39 kroužkovatelù na 20 lokalitách (viz tab.2), z toho na 18 místech bylo chytáno i v roce 2004. Vzhledem k tomu, že CES je jednou z prioritních akcí Kroužkovací stanice, vydalo vedení KS zákaz kroužkování jinými kroužkovateli na tìchto lokalitách, bez dohody s organizátory akce na lokalitì, v období od 20.dubna do 5.srpna. Novì byl v roce 2005 zahájen projekt CES na dvou místech - u Záhlinic a v rákosinách Žehuòského rybníka u Podìbrad. Bohužel souèasnì musel být CES po likvidaci sítí neznámým pachatelem ukonèen v Praze - Milíèovì. Podobnì jako v roce 2004, i v roce 2005 obdržela každá skupina od Spoleènosti spolupracovníkù KS NM paušální pøíspìvek 600 Kè na kroužky. Naprostá vìtšina odchytových stanoviš je situována do mokøadních biotopù (rákosiny èi podmáèené køoviny) a jen dvì lokality lze oznaèit za terestrické. Na jedno stanovištì pøipadalo v roce 2005 v prùmìru 93 metrù sítí (70-146 m). Celkem bylo v roce 2005 odchyceno 6 118 ptákù 80 druhù. Celkové výsledky za rok 2005 odrážejí špatnou hnízdní sezonu u øady druhù ptákù. Na tøech lokalitách se nepodaøilo novì odchytit ani 200 ptákù (viz.tab.1). U nìkterých druhù (napø. rákosník obecný, pìnice èernohlavá, rákosník velký, pìvuška modrá) je poèet chycených tohoroèních mláïat extrémnì nízký (viz.tab.3). Podobná situace s velmi nízkými poèty chytaných ptákù byla zaznamenána i v jiných zemích - Britské ostrovy, Španìlsko, Francie, Itálie. Za hlavní pøíèiny je považováno extrémní poèasí bìhem hnízdní sezony (deštì ve støední a západní Evropì, velké sucho ve Støedomoøí). Akce CES má, podobnì jako další monitorovací programy, dlouhodobý charakter. Podrobnìjší vyhodnocení trendù poèetnosti a úspìšnosti hnízdìní bude možné až po nìkolika letech odchytù. Doufám, že všichni kroužkovatelé vytrvají a budou v akci pokraèovat i v dalších letech. Souèasnì jsou vítáni další noví spolupracovníci. Pøedevším je potøeba obsadit i jiné než mokøadní biotopy. Další informace o prùbìhu akce CES ve Velké Británii a v Evropì lze získat (v angliètinì) na webových stránkách Euringu (www.euring.org) a BTO (www.bto.org) - zde si lze stáhnout i britský informaèní zpravodaj CES News. Všem, kteøí se v roce 2005 podíleli na akci CES dìkuji a tìším se na další spolupráci. Miroslav Jelínek 16
Tab. 1 Poèty chycených ptákù a délka exponovaných sítí na lokalitách sledovaných v rámci projektu CES v ÈR v roce 2005 Lokalita, okres Poèet ex. Poèet ex. +1.rok 1.rok. Celkem ex.. Sítì (metrù) Poèet ex./m Žehuòský rybník, NB 295 179 474 80 5,925 Heømanský stav, OV 324 326 650 116 5,603 Øežabinec, PI 262 123 385 76 5,066 Novozámecký rybník, CL 308 325 633 132 4,795 rybník Baroch, PA 266 166 432 104 4,154 Postøekov, DO 214 99 313 76 4,118 Pekla, SY 166 121 287 72 3,986 PR Strádovka, CR 168 84 252 72 3,5 Hleïsebe, ME 161 97 258 84 3,071 Krvavý rybník, JH 142 81 223 74 3,014 Bohdaneèský rybník, PA 152 55 207 70 2,957 rybník Žabakor, MB 151 87 238 82 2,902 Vlènov, HO 123 143 266 95 2,8 NPR Soos, CH 158 69 227 84 2,702 Opatovický ryb., JH 106 72 178 72 2,472 Záhlinice, KM 200 96 296 142 2,085 rybník Zrcadlo, JC 137 86 223 112 1,991 Èekanice, ryb. Ovèín, ST 117 37 154 82 1,878 rybník Velký Košíø, SY 178 87 265 146 1,815 Zemìchy, ME 101 56 157 94 1,67 CELKEM 3729 2389 6118 Tab. 2 Pøehled lokalit a spolupracovníkù projektu CES v ÈR v roce 2005 Kód Místo (okres) kroužkovatelé 17 1 rybník Zrcadlo, JC Jelínek M., Smolík Z., Šoltys V., Stránský F. 2 Bohdaneèský rybník, PA Bárta F., Horák J., Harant K., Veselý J., Vránová S. 3 Žehuòský rybník, NB Jelínek M. 4 Novozámecký rybník, CL Klápštì J. 5 NPR Soos, CH Jager D., Jaška P., Jelínek A., Tyml T. 6 Èekanice, ryb. Ovèín, ST Louda P. 7 Øežabinec, PI Šebestian J. 8 Opatovický rybník, JH Bartuška V., Cepák J., Mráz J., Voneš R. 9 Heømanský stav, OV Haluzík M., Stolarczyk J. 10 PR Krvavý, JH Kankrlík O., Malèák P. 11 Postøekov, DO Bošek V., Formánek J. 12 Velký Košíø, SY Urbánek L. 13 Zemìchy, ME Novák F,, Kolman P., Škopek J. 14 Baroch, PA Èesák J. 15 rybník Žabakor, MB Klápštì J. 16 PR Strádovka, CR Bárta F. 17 Vlènov, HO Pavelèík P. 18 Hleïsebe, ME Lumpe P., Novotný K., Svoboda I. 19 Pekla, SY Andrle J. 20 Záhlinice, KM Sitko J., Šromota O., Vermouzek Z.
Tab.3 Druhové složení a poèty ptákù odchycených v rámci projektu CES v roce 2005 (jen druhy u nichž bylo novì chyceno více než 50 jedincù) Druh Poèet ex. +1.rok Poèet ex. 1.rok Celkem ex. Rákosník obecný 1109 472 1581 Rákosník proužkovaný 373 252 625 Rákosník zpìvný 293 115 408 Pìnice èernohlavá 260 109 369 Strnad rákosní 225 126 351 Sýkora modøinka 101 200 301 Budníèek menší 135 152 287 Sýkoøice vousatá 25 211 236 Sýkora koòadra 76 117 193 Budníèek vìtší 80 67 147 Pìnice slavíková 88 42 130 Slavík modráèek 51 42 93 Vlaštovka obecná 63 29 92 Strnad obecný 64 23 87 Zvonek zelený 68 13 81 Rákosník velký 65 15 80 Cvrèilka slavíková 43 34 77 Stehlík obecný 26 47 73 Kos èerný 42 27 69 Cvrèilka zelená 56 13 69 Drozd zpìvný 32 36 68 Pìvuška modrá 55 10 65 Èervenka obecná 14 40 54 Sledování vlaštovek obecných v roce 2005 V prùbìhu posledních zhruba 20 let došlo v rámci celé Evropy k nápadnému poklesu poèetnosti vlaštovky obecné. Proto evropská unie kroužkovacích centrál (EURING) vyhlásila již v roce 1995 projekt "vlaštovka". Výzkum byl již od samého poèátku rozèlenìn do 3 základních tématických oblastí: výzkum hnízdní biologie (zaznamenávání hnízdìní formou hnízdních karet pro každý jednotlivý pøípad hnízdìní), odchyt a kroužkování létajících ptákù na hnízdištích a nocovištích a odchyty na afrických zimovištích. V roce 2003 se k této celoevropské akci pøipojila Kroužkovací stanice Národního muzea Praha. Od poèátku byl kladen dùraz pøedevším na opakované kontroly hnízd a sbìr hnízdních karet. Tato fáze výzkumu je motivována snahou o postihnutí zákonitostí vztahu mezi zpùsobem umístìní hnízda, velikostí snùšky, poètem vylíhnutých a vyvedených mláïat atp. Ornitologové byli rovnìž vyzváni ke sledování nocoviš a snaze o odhady poètù nocujících ptákù v urèitých pøedem stanovených termínech (ŠKOPEK 2003). Jednou z forem zjiš ování poèetnosti na nocovišti jsou i odchyty, které jsou podle místních možností provádìny na nìkterých dostupných nocovištích. Témìø žádná pozornost nebyla dosud vìnována odchytu dospìlých ptákù na hnízdištích. S nejvìtším ohlasem se setkalo kroužkování mláïat spojené s vyplòováním hnízdních karet. Již v prùbìhu prvního roku (2003) bylo získáno 433 hnízdních karet, v dalším 18
roce se pak poèet karet výraznì zvýšil (1070). V roce 2005 pak bylo celkem shromáždìno pøes 800 karet (viz tab. 1). Do této velmi nároèné èinnosti se zapojili nejen kroužkovatelé, ale i jejich "asistenti" a "asistentky". Zapojení tìchto osob se ukazuje jako velmi výhodné, nebo výraznì snižuje dobu nezbytnì nutnou ke zvládnutí každého hnízda. Rozboru karet bude vìnována pozornost po shromáždìní jejich vìtšího poètu. Již základní pohled na získaná data o umístìní hnízd jasnì dokládá známou vazbu hnízdících vlaštovek na obydlené stáje a podobná chovatelská zaøízení. Výraznì pøevažují stáje s dobytkem - pøevážnì hovìzím, což je ostatnì dáno i pøevahou stájí s tímto typem dobytka. Ménì jsou zastoupeny stáje s jiným dobytkem (prasata, konì, ). Zde lze do budoucna zøejmì oèekávat další nárùst "koníren" v souvislosti s módní zálibou ve sportovní a rekreaèní jízdì na koních. Výhledovì lze oèekávat další pokles poètù hovìzího dobytka s vazným i volným typem ustájení. Je to dáno pøechodem na plemena, která je možno držet celoroènì venku a už zcela bez pøístøešku nebo za využití jednoduchých typù pøístøeškù, které však vìtšinou nesplòují hnízdní nároky vlaštovek. Urèitou nadìji pro vlaštovky dosud pøedstavují možnosti jednotlivého hnízdìní na venkovì v objektech využívaných pro chov drobného zvíøectva. Ideální jsou dosud pøežívající maštálky, malé stáje, chlívky atp. Je však záležitostí nìkolika nejbližších let, kdy vlaštovkám postupnì zmizí i tyto hnízdní pøíležitosti. Ornitologové je ostatnì pøíliš "nevítají", nebo vypátrání tìchto hnízd je vìtšinou komplikované a zvláštì pro kroužkovatele málo populární - efektivnìjší je vždy návštìva vlaštovèí "kolonie" v kravínì. Úèelem tohoto pøíspìvku není rozbor dosud získaných výsledkù. Základní prùbìžné informace byly každoroènì podávány na aktivech kroužkovatelù (Valtice 2003, Valtice 2004, Litomyšl 2005), pøehled výsledkù pak publikován (ŠKOPEK et CEPÁK 2004, ŠKOPEK et CEPÁK 2005a, ŠKOPEK et CEPÁK 2005b). Podrobnìjší informace budou shrnuty vždy po uplynutí urèitého období. Zde uvádíme pouze nìkteré postøehy, které by mìly smìøovat ke zkvalitnìní našeho spoleèného úsilí o poznání života našich oblíbených, leè ohrožených vlaštovek. V souvislosti s problematiku ptaèí chøipky - pokud nenastane možnost pro uklidnìní podráždìné veøejnosti - nastává vlaštovkám nejisté až nebezpeèné období. V nejhorším pøípadì mùže vyústit až v likvidaci vlaštovèích hnízd, zamezování vletu do hnízdních objektù èi dokonce v pøímé pronásledování ptákù. Dosud je rovnìž možné, že bude nutno pozastavit sbìr dat z hnízdního období a soustøedit pozornost na evidenci nocoviš a odhad poèetnosti ptákù na nich, což je možné provádìt bez pøímého kontaktu s nimi. Obr. 1: Poèty výsledkù kroužkování (zpìtných hlášení) vlaštovek obecných získaných v roce 2005, seskupené podle vzdálenosti od místa kroužkování. 15 c a 18 a 0-10 km b 11-100 km c > 100 km 4 b 19