LISTY LANŠKROUNSKA. 3: Lanškroun má juniorskou mistryni republiky v kosmetice

LISTY LANŠKROUNSKA 6/XII BŘEZEN 2012 CENA 12 Kč 3: Lanškroun má juniorskou mistryni republiky v kosmetice 12-13: Nejsem typická Japonka Rozhovor s Mikiko Tsutsumi 16: Jaký byl Festival pro Tibet? Aktuality na www.lanskroun.eu

2 6-2012 Z REDAKCE Cizinci Vždycky mě fascinovalo, že se nějaký cizinec rozhodl, že bude trvale žít v české kotlině, tím spíš přímo v Lanškrouně. Snad koncem osmdesátých let v době dospívání jsem totiž nabyl neblahého pocitu ze své vlastní země. A v bdělých snech jsem si přehrával barevné scénáře života v cizině. V zahraničí jsem se pak léta styděl přiznat, odkud jsem, a několikrát jsem raději i zalhal. I am from Finnland. Vzhledem k barvě očí mi to věřili, ale já se ve své zbabělosti nestyděl o nic méně. Čím více jsem ale poznával svět, tím častěji jsem si uvědomoval, že u nás není až tak zle. To je asi běžné poznání, skoro bych řekl příznak dospělosti. A tak zatímco I am Czech už říkám snadno a snad i s trochou hrdosti, stále mě zajímají ti, kdo se rozhodnou u nás zapustit kořeny. Nikoliv pro mé pubertální předsudky o nudnosti a šedivosti Čech, ale pro vědomí toho, jak těžký by dnes odchod z vlasti byl pro mě. Chápu motivace toho, proč se k nám Ukrajinci, Vietnamci, Nizozemci a další cizinci stěhují, přesto je pro mě téměř nepředstavitelné zvládnout to vytržení z domova a následné několikaleté martyrium s úřady, zvládáním jazyka, vytvářením sociálních vazeb a překonáváním dalších těžko uvěřitelných a navíc každodenních peripetií. S rozvíjející se hospodářskou krizí to mají těžší cizinci po celé Evropě, a nejen z důvodu toho, že jejich uplatnění na trhu práce je komplikovanější, ale i proto, že pro politiky můžou představovat výborné střelivo do populistických projevů těžících z nálad společnosti. A na přistěhovalce je snadné ukázat prstem, jak je vidět na příkladu francouzského prezidenta Nikolase Sarkoziho. Pragmatičtí Němci uznávají už léta, že nejen ekonomika, ale i celý sociální systém je závislý na přistěhovalcích. Ročně jich potřebují přes sto tisíc, aby zaplácli alespoň tu největší díru v klesajícím počtu obyvatel. Ekonomické motivy pro odchod k našim západním sousedům jsou zřejmé jak nám v Čechách, tak i mnoha dalším národům. O to hřejivěji se čte v rozhovoru s Japonkou Mikiko Tsutsumi, proč ona šla hledat štěstí z Tokia do Albrechtic. F r a n t i š e k Teichmann šéfredaktor Využíváte někdy služeb učňovského salonu? PaedDr. Marie Borkovcová ředitelka muzea Služby kosmetického a kadeřnického salonu nevyužívám, i když vím, že se zde učí šikovná děvčata, která dosahují mnohých úspěchů v soutěžích, a hlavně vytvářejí trendy účesy. Syn Michal, student, se v salonu dal několikrát ostříhat, jeho poslední střih se mi moc líbí. Bc. Ilona Cinková ředitelka DDM Ne, nevyužívám. Svůj účes jsem si až donedávna upravovala sama, ale s přibývajícími šedinami jsem se svěřila do péče soukromé kadeřnice. S jejími službami jsem spokojená a zatím nemám v úmyslu nic měnit. RNDr. Věra Šverclová ředitelka gymnázia Služeb tohoto zařízení nevyužívám. Kosmetičky z učiliště obstály mezi juniory i profesionály: úspěch lanškrounských studentek..s.3 Afghánistán je krásná země: rozhovor s Leošem Halbrštátem, vojenským kaplanem...s.9 Nejsem typická Japonka: rozhovor s Mikiko Tsutsumi o Japonsku a Čechách...s.12-13 Tip na jarní výlet aneb Jubilejní kameny potřetí: trocha historie...s.14 1. ročník festivalu pro Tibet: reportáž a pohled návštěvníka Tibetu...s.16 Tereza Kostelecká přivezla zlato: medaile pro mladé horolezce...s.18 Chtěl bych touto cestou zveřejnit úspěch ZUŠ Lanškroun v krajské soutěži bicích nástrojů-sólo ve Vysokém Mýtě. Jakub Macháček se probubnoval na 1. místo, byl sice trochu nervózní, ale hrál výborně. Moc mne to potěšilo a jsem rád, když naše děti dělají muziku. Soutěže moc nemiluji, poněvadž hudba a hra na nástroj se nedá objektivně posoudit jako třeba tenis nebo hokej, ale vidím v tom smysl ten, že žáci na soutěžích sledují ostatní žáky z různých hudebních škol a je to pro ně velká zkušenost. Mohou se s nimi porovnat a kouknout do svého svědomí, jak hodně, nebo málo cvičí. Z mého pohledu je to pro ně spíše motivace, než touha po nejlepším umístění. Gratuluji Jakube! Petr Oravec, učitel ZUŠ Jablonné nad Orlicí, předseda bicí sekce Pardubického kraje Chtěli bychom Vás poprosit o zveřejnění poděkování panu Jiřímu Sloupenskému za pomoc při přípravě našeho absolventského plesu v Lukové, který proběhl 24. 2. 2012. SOU a SOŠ Lanškroun, obor nástrojař a kosmetička Vážená redakce, v minulém čísle jsem si přečetla články týkající se agresivity předškoláků a školáků na našich školách a ráda bych i já přispěla svým názorem, který se ve své podstatě shoduje s tím, co v rozhovoru již nastínila psycholožka PhDr. Petra Novotná. Příběh, který vám nabízím, není příběhem člověka, kterého chci odsuzovat nebo se mu vysmívat. Být rodičem není snadné a žádné školení Vám k němu nikdo nedá. Bohužel vlastní zkušenosti z dětství a intuice ne vždy stačí, a pak je potřeba vyhledat specialisty nebo alespoň odbornou literaturu. Není tomu tak dávno, kdy jsem se setkala s jedním tatínkem, který mně začal vyprávět o svém nezvedeném synkovi. Líčil mi historku o tom, jak ráno společně snídali a jeho ratolest talířek s jídlem schovala kamsi za skříň. Až po křížovém výslechu otce a pod hrozbou vařečky se synek přiznal, kam celou snídani zašil. Vtipná historka, řekla jsem si, než jsem zjistila, že se nejedná o dvouletého caparta, ale o skoro pětiletého chlapečka. A jelikož mám podobně starého syna, začaly mi hlavou vrtat některé detaily, které do příběhu příliš nezapadaly. Copak Váš syn nechodí do školky?, byla moje otázka. No nechodí, ony ho z ní vyštípaly. A rozčílený otec mi začal líčit celou historii, jak byl pozván na kobereček do ředitelny a jak na něj poštvaly sociální pracovnici. Celé to končilo slovy: Ale já jsem se nedal a řekl jsem jim, že já svého syna zvládám a ony že jsou za to placené, a pokud si nedovedou zjednat pořádek, tak tam nemají co dělat. Prima, řekla jsem si a jenom zírala s otevřenou pusou. Takže další rodič, co si myslí, že školka potažmo škola má řešit výchovné problémy jejich dětí. Já totiž vařečku ve škole použít na rozdíl od tatínka nesmím a ani nechci. Bohužel, je-li to jediný prostředek, který na dítě ještě zabírá, jsme už ve slepé uličce, ze které se bude hledat cesta k nápravě jen velmi složitě. Martina Teichmannová Předplatné Listů Lanškrounska Vážení čtenáři, budeme rádi, pokud využijete možnosti předplatit si Listy Lanškrounska na rok 2012. Cena předplatného Listů od 7. čísla do konce ročníku činí 228Kč. Zájemci ho mohou zaplatit v zakázkové kanceláři firmy TG Tisk, s. r. o., na ul. 5. května 1010. Předplatné lze také objednat elektronicky na adrese: redakce@tgtisk.cz. Nejbližší roznáška na adresy předplatitelů proběhne ve čtvrtek a pátek 5. a 6. dubna, kdy vychází 7. číslo letošního ročníku. Další čísla budou vycházet v pravidelných čtrnáctidenních intervalech. Jako bonus je pro předplatitele zajištěna celoroční bezplatná roznáška domů. Redakční hodiny pro veřejnost: PONDĚLÍ 9-12 ČTVRTEK 12-15 Za TG TISK, s. r. o., Jiří Sloupenský a František Teichmann

AKTUÁLNĚ 6-2012 3 Kosmetičky z učiliště obstály mezi juniory i profesionály K postupům péče o pleť našich babiček se už vracet nebudeme, říká odborná učitelka Hrochová Soutěž Kalibr Cup je pro mladé kadeřníky a kosmetičky vstupní branou na mistrovství republiky juniorů. To se odehrává v rámci veletrhu World of Beauty and Spa v Praze, kde se deset nejlepších žáků škol utkává o titul mistra v disciplínách make-up a účesová tvorba. Anna Šulcová ze třetího ročníku lanškrounského učiliště získala letos 1. místo a s ním i titul juniorské mistryně. Myslím, že porotce hodně oslovil můj nápad s mřížkou, ale jak jsem ji dělala, to si nechám jako výrobní tajemství, směje se Anna, která 1. dubna oslaví plnoletiny. Inspiraci hledá hlavně na internetu, ale nápady zde získané hodně dotváří sama tak, aby nebyly stejné a vnesla do nich něco vlastního. Ještě nevím, čemu se v kosmetice v budoucnu budu věnovat, láká mě třeba vizážistika, odpověděla ohledně svých plánů. Největší podporou z rodiny je pro ni maminka, která často slouží i jako model. Dalším zásadním úspěchem je i umístění Sofiye Berishvili, která na Kalibr Cupu zvítězila v nail-artu se svým obrazem šelmy. Přestože teprve studuje, byla vyzvána pořadateli, aby se v rámci veletrhu zúčastnila mistrovství ve jmenované disciplíně mezi profesionály, kde si dokázala uhájit šesté místo mezi dvanácti soutěžícími. Eliška Hrochová, odborná učitelka u studijního oboru kosmetička, jí pomohla s dotvořením návrhu na volné téma. Zvolily jsme Vzpomínky na Afriku kvůli motivu tygra, protože nebylo tolik času na přípravu. Sofiya přidala zvířata africké savany, strom a zapadající slunce, popisuje úspěšný design Hrochová. Protože při hodnocení často návrháři nepočítají s palci, navrhla na ně umístit samostatný obraz. Když dala modelka palce k sobě, na nehtech se objevil Křovák, jak nese domů hada, a vedle sebe má Afričanku. Sofiya, původem z Ukrajiny, je všestranně talentovaná - kromě výtvarného nadání zdědila i rodinné vlohy pro hudbu a hraje na cimbál. Svůj úspěch na Kalibr Cupu přičítá tomu, že přišla s konkrétním obrazem mezi spoustou návrhů, kterým dominovaly opakující se neurčité tvary. Na veletrhu už to bylo těžší, používaly se lepší metody, akryl, třpytky a návrhy byly pracnější, dodává Bereshvili. S umístěním na juniorské republikové soutěži v nail-artu, která se bude konat koncem března, předem nepočítá. Téma je Alfons Mucha a kreslit jeho stylem třeba motivy žen není nic jednoduchého, takže uvidíme. Střední odborné učiliště Lanškroun prošlo za posledních několik let velkými změnami, alespoň co se týče kosmetiky, jak popsala Eliška Hrochová, která působí již čtvrtým rokem u tohoto oboru jako odborná učitelka. Díky podpoře rodičovského fondu, školy a sponzorů můžeme poskytnout dostatečné zázemí pro soutěže, velmi nám vycházejí vstříc. Jen cena kvalitních stínů, které vydrží na modelce několik hodin bez rozmazání, se pohybuje v řádech několika stovek korun, celkové náklady na soutěže překračují deset tisíc Kč. Místní boutique Emporium a Svatební centrum Elegance Pavly Smrkalové například půjčují na soutěže školním modelkám šaty sponzorsky nebo jen za symbolické ceny, jinak by si těžko studentky mohly tak nákladné oblečení koupit. Kvalita soutěží je podle Hrochové dnes už tak vysoká, že některé školy si najímají profesionální modelky k prezentaci soutěžních návrhů. Modelka totiž prodává návrh, což dívkám neustále opakuju. Soutěží pro studenty v oboru kadeřnice nebo kosmetička je veliké množství. Škola se zúčastňuje v Lysé na Labem soutěže Avantgarda, v Českých Budějovicích každoročně probíhá Harmonie při výstavě Vzdělání a řemeslo, a mnoho dalších příležitostí čeká na ty, kteří chtějí v oboru něčeho dosáhnout. Budoucí kosmetičky v rámci hodin praxe zkoušejí už od 2. ročníku své dovednosti v provozu učňovského salonu včetně komunikace se zákazníky a hospodaření. Počet návštěvníků vzrostl na cca 250 za měsíc díky projektu LED-terapie, v jehož rámci provádějí studentky kosmetické ošetření odstraňující vrásky. Jedná se o 15 terapií ve frekvenci 3 za týden, součástí je i digitální fotografie, podle níž vyhodnocujeme zlepšení pleti, povrchové čištění, masáž a samozřejmě svícení, Na fotce zleva: Anna Šulcová, Eliška Hrochová, Sofiya Berishvili Lymfodrenážní přístroj v salonu vysvětluje učitelka Hrochová s tím, že tato služba je poskytována v rámci projektu. K vybavení učňovského salonu patří i lymfodrenážní přístroj, takže při přechodu do praxe nebudou studentky ničím zaskočeny. Eliška Hrochová byla úspěchem svých žákyň nadšená. Holky mi udělaly svým umístěním ohromnou radost a cením si toho hlavně díky porotě, která na veletrhu byla opravdu hvězdná a profesionální. Vedl ji umělecký maskér Bobo Sobotka, který dělal výpravu pro film Amadeus nebo všechny Troškovy filmy, nebo Pavel Bauer, mezinárodní vicemistr v makeupu z roku 1997. Ocenění v takové soutěži je pro žákyně především otázkou prestiže a zároveň i motivací nejen pro ně samotné, ale i pro celou školní skupinu. Mgr. Vlasta Tomanová připomíná, že škola tyto úspěchy také odměňuje, a to věcnými dary z fondu SRPDŠ a pochvalami za reprezentaci. Podle Hrochové obor kosmetička dnes znamená obrovské pole možností. Péče o tělo se rozvíjí a vývoj už nepůjde zpátky, k postupům péče o pleť našich babiček se již vracet nebudeme. Dámy dnes v padesáti vypadají jinak, než moje maminka kdysi, nepoznáte, jestli je to Vaše teta nebo babička. Ohromně se rozvíjí přístrojová kosmetika, ke kosmetičce patří péče o nohy, vizážistika, po střední škole mohou holky klidně pokračovat na dermatologii, do lázní, dělat masérky nebo tetuáž. Snažím se jim zvedat sebevědomí a chuť do práce. Účastí na soutěžích se otrkají a získají obrovskou výhodu do budoucna, ať se rozhodnout dělat cokoliv. Inspiraci ke své práci hledá především na internetu, z prací mladých českých návrhářů nebo programu Fashion. Text a foto: Kateřina Kokešová

4 6-2012 Z REGIONU Žáky z Damníkova si prověřila Recyklační hlídka V obci Ostrov vítali občánky v nové školce 10. 3. - V nové Mateřské škole v Ostrově se konalo slavnostní vítání občánků. Bylo přivítáno do života celkem šest dětí: Tadeáš Stejskal, Jana Vodáková, Jiří Vogel, Linda Viskupičová, Filip Marek a Oldřich Kněžour. Poděkování patří všem účinkujícím dětem z Mateřské školy v Ostrově a mladým slečnám Rybkovým s maminkou za svědomitou přípravu a hezké kulturní vystoupení. Zdeňka Viskupičová, Sbor pro občanské záležitosti Projekt zvaný Recyklační hlídka je pořádán firmou Elektrowin, která se zabývá svozem elektrických odpadů, a Základní škola v Damníkově s ní spolupracuje již čtvrtým rokem. O akci jsem se dozvěděla přes internet, kde jsem hledala partnerskou spolupráci na odběr víček z PET lahví, řekla Mgr. Dagmar Habrmannová. Původně byla akce domluvena pro určitou vybranou skupinu žáků ze 3. - 7. ročníků, ale nakonec se programu zúčastnili všichni. Prostor tělocvičny posloužil jako místo zábavné a interaktivní výuky o problematice recyklace vysloužilých elektrospotřebičů. Zatímco se žáci ve čtyřech soutěžních skupinách snažili nasbírat co nejvíce bodů pro svůj tým, moderátor akce je spolu se svými asistentkami nenásilně učil, kam mohou vysloužilé elektrospotřebiče odložit, popsala průběh projektu Habrmannová. Děti Reci věci ve školce Na Výsluní: recyklace zábavou Recyklace je když když si spolu hrají děti a rodiče. No jistě, takovou definici byste v žádném slovníku cizích slov nenašli. A přesto platí. Alespoň v naší mateřské škole ano. Přesvědčili jsme se o tom během jediného týdne v měsíci únoru. V něm rodiče s dětmi zvládli doma nashromáždit dostatek odpadového materiálu, roztočit fantazii na plné obrátky, uplatnit svůj novátorský přístup, smysl pro nesmysl a humor, objevit a zrealizovat často zcela netradiční pracovní postupy, aby se nakonec mohli pochlubit něčím opravdu výjimečným. Čím? Zajímavým výrobkem do soutěže s názvem RECI VĚCI, kterou jsme v naší mateřské škole vyhlásili. Na následně uspořádané výstavě pak byly ke shlédnutí nevídané, ale zato skvělé kousky. PET lahve se proměnily např. v auta, rakety, panenky, košíky, chobotnice a jinou havěť, větrný mlýn, ale i v květiny a šperky. Krabičky všech možných tvarů a velikostí posloužily ke konstruování robotů, dokonalých vozidel či zvířátek. Kreativní výtvory vznikly i z novin a letáků, zbytků látek a vlny, nepotřebných CD, plastových kelímků atd., atd. Zkrátka pastva pro oči. Vybrat ty nejzdařilejší výrobky bylo nemožné, a tak si odměnu v podobě lízátka a diplomu odnesli všichni dětští tvůrci či spolutvůrci. Rodičům snad postačí poděkování. Váš zájem o dění v mateřské škole nás velmi těší. Iveta Cachová a Lenka Kárská, MŠ Na Výsluní se dozvěděly, jak mohou spotřebiče po recyklaci ještě posloužit při výrobě dalších produktů a jaký dopad na přírodu by mělo, kdyby nebyly recyklovány a skončily by odhozené v kontejnerech nebo volné přírodě. Kromě cen pro vítězné skupiny a cen útěchy pro ostatní byly velmi příjemným doplňkem akce přivezené exponáty z libereckého IQ parku, na kterých žáci zkoušeli svou bystrost, doplnila Dagmar Habrmannová. Protože akce byla součástí projektového dne zaměřeného na environmentální výchovu, mohly děti přinést vysloužilé spotřebiče a uložit je na sběrné místo nacházející se přímo ve školní budově. Za každý spotřebič si nakonec odnesly od firmy Elektrowin malý dárek. Projekt Recyklační hlídka navštíví v letošním školním roce celkem 100 škol. Kateřina Kokešová

Z REGIONU V Kavárničce se četlo 6-2012 5 15. 3. Tradiční Kavárnička dříve narozených s podtitulem Dnes čteme jen pro Vás byla tentokrát věnována knihám. Organizátoři z lanškrounského rodinného centra připravili pro seniory besedu s ředitelkou zdejší městské knihovny Ivou Semlerovou. Ta přiblížila činnost knihovny a zajímavé publikace. Mezi jinými představila svůj oblíbený román: Miluji Pýchu a předsudek anglické prozaičky Jane Austenové. Četla jsem ji mnohokrát, dokonce v originále. Senioři si mohli rovněž přinést své oblíbené tituly. V dětství a mládí jsem měla nejraději Robinsonku od Marie Majerové, kterou Opět je tu další odpracovaný měsíc, který se vyznačoval extrémním počasím, mrazy, a poté sněhovou kalamitou. I přes nepřízeň počasí strážníci plnili své úkoly v terénu a pomáhali občanům města. Spolupracovali jsme hlavně s Policií ČR při odklánění dopravy při kalamitách a dopravních nehodách, dále s HZS při velkém tání a zatopení sklepů. Se společností Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a. s., při popraskání vodovodního řadu a vytékání vody na komunikace a v neposlední řadě s RZP při zranění osob na kluzkém chodníku atd. Bohužel, často se jedná o osoby v podnapilém stavu, které si toto zranění přivodí svým bezprostředním stavem. Strážníci odchytili opět několik volně pobíhajících psů, kteří byli vráceni majitelům nebo převezeni do útulku. jsem četla několikrát. Pak se mi také líbily romány Aloise Jiráska, nejvíce asi Filosofská historie. Teď ke stáru už knížky tolik nečtu, spíš si kupuji časopisy, hlavně ty o vaření, prozradila jedna z účastnic akce. Kavárnička se konala již potřetí, a to v rámci projektu Evropský rok aktivního stárnutí, nad nímž převzal záštitu Pardubický kraj. Příští měsíc se můžete těšit na přednášku o osteoporóze. Text a foto: Petra Marešová (na fotografii ředitelka knihovny Iva Semlerová s knihou Tóny od Jiřího Stránského) Městská policie: Minulý měsíc byl díky počasí extrémní Zde funguje velmi dobrá komunikace s pracovníky útulku pro psy a vše je řešeno bezproblémově. Za tento přístup jim děkujeme. Opět se začínají plnit dětská hřiště, a tak se i zprovoznila lanovka pro děti na sídlišti B. Martinů. Sběrné dvory jsou zatím uzavřené, ale při pěkném počasí se co nevidět také zprovozní. Zatím můžete odpad, který nelze uložit do sběrných kontejnerů, vozit do areálu TS. Opět se jednu noc v naší obci objevil lapka, který odcizil několik kanálových poklopů. Musel být zřejmě motorizován, protože se tak stalo v opačných koutech města, vzdálených od sebe několik kilometrů. Takovou záležitost předáváme Policii ČR, která provádí další šetření k dopadení pachatele. S kradením v obchodech je to stále Nečekané setkání s prezidentem První březnový den se žáci pátých ročníků ZŠ B. Smetany vydali na exkurzi do hlavního města. Při prohlídce Pražského hradu se k nim nečekaně připojil prezident Václav Klaus, který právě skončil jednání s libanonskou delegací, a tak dětem vysvětlil, kde Libanon leží. Zážitek ze setkání prý podle žáků nepřekonala ani návštěva McDonaldu. Text a foto: L. Pluhařová a I. Kosová špatné a přibývají přespolní a nezletilci, kteří kradou ze strachu ze svých spolužáků, anebo chtějí pouze zapadnout do party. Většinou to končí slzami, oznámením rodičům a sociální kurátorce pro mládež. Začíná pomalu přibývat cyklistů, bruslařů a ostatních sportovců, které žádáme, aby dodržovali pravidla silničního provozu a neohrožovali sebe i ostatní. Po opadnutí sněhu nám můžete sdělovat nedostatky a závady na komunikacích. Tyto informace dále předáme kompetentním osobám k zjednání nápravy. Všem občanům přejeme krásné dny a žádáme je, aby se na nás obraceli se svými podněty, možnými opatřeními i žádostmi o pomoc při řešení problémů. Rádi jim vyjdeme vstříc. Vaši strážníci 2. 3. - Do MŠ Vančurova přijal pozvání Michal Nesvadba z Kouzelné školky. Celá akce mohla proběhnout díky zajištění a sponzorování advokátní kanceláře Mgr. Jana Urbana. Romana Kolderová, MŠ Vančurova Na Dvorských Lánech se bude kácet i sázet Sídliště Dvorské Lány se připravuje na IV. etapu regenerace. Projekt města Lanškroun počítá s odstraněním 38 listnatých a 5 jehličnatých dřevin, nově bude vysazen téměř dvojnásobný počet - 72 listnáčů, 12 jehličnanů a 60 listnatých keřů. Dotace z ministerstva pro místní rozvoj by měla pokrýt až 70% nákladů z celkové částky 1 milion korun, jak potvrdil Jiří Zatloukal z investičního odboru. Bouřlivé reakce občanů se Zatloukal nebojí, protože zásah je podle něj vedený citlivě a odstraňuje stromy, které jsou evidentně závadné. Jak sdělila ing. Hana Hanyšová, zahradní architektka, je nová kompozice zeleně navržená s ohledem na jednoduchost následné údržby. Zeleň chrání prostor před prachem, hlukem, převládajícími větry, a poskytuje stín v létě. Dodala, že jehličnanů se vysazuje méně proto, že jsou citlivější na zasolení či poranění a listnaté stromy jsou oproti nim odolnější a také světlopropustné. Nějčastějšími druhy budou javory, jasany a vrba, z jehličnanů smrk a borovice, upřesnila Hanyšová. Stromy, které budou poraženy, jsou především staré, ohrožující bezpečnost svým stavem nebo vysázené nevhodně, tj. příliš hustě. Nové stromy by měly do budoucna odstínit i prach a hluk z dětského hřiště, kvůli kterému si někteří občané již stěžovali. Kateřina Kokešová Lékařská služba první pomoci ve stomatologii 24. - 25. 3. 2012 MUDr. Jáňová Radmila Letohrad-Žamb.-Lanškroun Mladkov 133 465 635 441 31. 3. -1. 4. 2012 MUDr. Jaslovská Marie Letohrad-Žamb.-Lanškroun Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 465 676 818

6 6-2012 RADNICE Prodej domu na ulici 28. října Odbor investic a majetku, oddělení majetku, Městského úřadu Lanškroun zveřejňuje záměr prodeje domu čp. 203, Vnitřní Město, Lanškroun na části pozemku stpč. 697 a část pozemku stpč. 697 o výměře cca 274 m 2 v k. ú. Lanškroun. Jedná se o dům z roku 1912 se dvěma nadzemními podlažími, částečně podsklepený. V domě se nachází dvě bytové jednotky o velikosti 2+1 (výměra 88,43 m 2 ) a 3+1 (výměra 82,21 m 2 ). Objekt má sedlovou střechu pokrytou eternitovými šablonami. V roce 2001 byla v celém objektu provedena oprava elektroinstalace. Prodej domu v ulici T. G. Masaryka Odbor investic a majetku, oddělení majetku, Městského úřadu Lanškroun zveřejňuje záměr prodeje domu čp. 15, Ostrovské Předměstí, Lanškroun, ulice T. G. Masaryka na pozemku stpč. 445 a pozemek stpč. 445 v k. ú. Lanškroun o výměře 430 m 2. Jedná se o dům z roku 1830, který je napojen na městskou kanalizaci a vodovod. V domě se nacházejí čtyři bytové jednotky a dva nebytové prostory (garáže). Jedná se o dvě bytové jednotky o velikosti 2+1 a dvě bytové jednotky o velikosti 1+1. V domě se nacházejí dvě opravené garáže, které mají vyměněná vrata a opravené vnitřní omítky. V roce 2009 byl osazen na chodbě nový rozvaděč pro připojení měření nájemníků. Prodej bytové jednotky v ulici Seifertova Odbor investic a majetku, oddělení majetku, Městského úřadu Lanškroun zveřejňuje záměr prodeje bytové jednotky č. 13 v domě čp. 465, Ostrovské Předměstí, Seifertova ulice, Lanškroun za cenu Kč 850.000,--. Jedná se o bytovou jednotku I. kategorie v 5. nadzemním podlaží o velikosti 3+1. Celková výměra bytu je 56,43 m 2 + sklep 2,88 m 2. Vytápění bytu centrální měsíční platba Kč 2.100,--. Zálohy: vodné, stočné 150Kč/osoba/měs., služby 50Kč/osoba/měs., údržba a opravy 1.530,- Kč/měsíc. V bytě jsou tyto zařizovací předměty: sporák s elektrickou troubou, vana, umyvadlo, WC, kuchyňská linka, přímotop v koupelně. Z podkladů Michaely Vídeňské, odbor investic a majetku, zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka Prohlídku zmíněných objektů zajišťuje Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o. Prohlídky si, prosím, domluvte předem s p. Jaroslavem Urbanem, tel.: 465 320 148 nebo 731 151 884. Bližší informace naleznete také na úřední desce, na internetových stránkách města www.lanskroun.eu nebo přímo na odboru investic a majetku, Michaela Vídeňská, tel.: 465 385 249. Volné městské byty k pronájmu Byt č. 2 čp. 744, Žichlínské Předměstí, ulice Palackého, Lanškroun Velikost bytu 2+1, kategorie I., 1. nadzemní podlaží, plocha bytu 51,20 m 2 + sklep 19,76 m 2, vyvolávací cena: Kč 3.665,--. Bude dražena výše měsíčního nájemného. Byt č. 3 čp. 535, Ostrovské Předměstí, ulice Kežmarská, Lanškroun Velikost bytu 2+1, kategorie I., 2. nadzemní podlaží, plocha bytu 62,35 m 2 + sklep 4,44 m 2 + balkón 2,71 m 2, vyvolávací cena: Kč 3.956,--. Bude dražena výše měsíčního nájemného. Byt č. 1 čp. 649, Žichlínské Předměstí, ulice Palackého, Lanškroun Velikost bytu 1+1, kategorie I., 1. nadzemní podlaží, plocha bytu 41,40 m 2 + sklep 17,79 m 2, předpokládaná výše nájemného: Kč 3.018,--. Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. Byt č. 10 čp. 649, Žichlínské Předměstí, ulice Palackého, Lanškroun Velikost bytu 1+kk, kategorie I., 4. nadzemní podlaží, plocha bytu 34,90 m 2, předpokládaná výše nájemného: Kč 1.782,--. Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. Byt č. 8 čp. 552, Ostrovské Předměstí, ulice Sokolská, Lanškroun Velikost bytu 3+kk, kategorie I., 2. nadzemní podlaží, plocha bytu 67,05 m² + sklepní kóje 2,75 m 2, předpokládaná výše nájemného: Kč 4.607,--. Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. Právo uzavřít nájemní smlouvu pro uvedené byty bude draženo a losováno dne 18. 04. 2012 v 15.15 hod. ve velké zasedací místnosti MěÚ Lanškroun, nám. J. M. Marků čp. 12 v I. poschodí (nad městskou policií). Prohlídku bytů zajišťuje Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o., p. Urban, tel.: 465320148. Přihlášky můžete podávat do: 13. 04. 2012 do 14.00 hod. na podatelnu Městského úřadu Lanškroun, přízemí radnice, nám. J. M. Marků 5. Bližší informace naleznete také na úřední desce, na webových stránkách města nebo přímo na odboru investic a majetku, u paní Lenky Navrátilové a paní Michaely Vídeňské, tel.: 465 385 249, 465 385 233, kde také obdržíte přihlášky. Z podkladů Lenky Navrátilové, odbor investic a majetku zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka Podmínky získání práva uzavřít nájemní smlouvu na zveřejněné volné byty Dle Pravidel pro pronajímání bytů v majetku města Lanškroun se do řízení o získání práva uzavřít nájemní smlouvu na volný byt v majetku města může přihlásit občan starší 18ti let za předpokladu, že on ani nikdo z jeho domácnosti nemá ve vlastnictví, spoluvlastnictví jiný byt v Lanškrouně, nebo nemá právo na užívání jiného bytu v Lanškrouně (rodinný dům, družstevní byt, nájemní byt). I. Na byt, kde se právo uzavřít nájemní smlouvu získává dražbou, se může přihlásit občan, který splňuje podmínky uvedené výše. II. Na byt, kde se právo uzavřít nájemní smlouvu získává losováním, se může přihlásit občan, který mimo podmínky uvedené výše dále ještě splňuje: celkové příjmy nesmí přesáhnout u samostatně žijící osoby 0,8 násobek průměrné měsíční mzdy za národní hospodářství zveřejněné ČSÚ za předchozí zkoumané období celkové příjmy nesmí přesáhnout u osob s více členy domácnosti 1,5 násobek průměrné měsíční mzdy za národní hospodářství zveřejněné ČSÚ za předchozí zkoumané období. Z řízení o získání práva uzavřít nájemní smlouvu na volný byt, a to jak losováním, tak dražbou jsou vyloučeni všichni občané, kteří mají vůči městu Lanškroun nebo vůči organizacím městem založených či zřízených neuhrazené jakékoliv finanční nebo jiné závazky (nájemné, úhrady za služby, úhrady na poplatcích, pokuty uložené městskou policií apod.). Z podkladů Michaely Vídeňské, odbor investic a majetku zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

RADNICE 6-2012 7 Rada města jednala dne 05. 03. 2012 Personální záležitosti Rada města jmenovala Romana Ehla členem sportovní komise, a členy pracovní skupiny pro přípravu programu městských slavností při příležitosti konání Lanškrounské kopy ve dnech 07. 09. 2012 a 08. 09. 2012 Zbigniewa J. Czendlika a Jiřího Krejču. Rada dále jmenovala členy Pracovní skupiny pro regeneraci městské památkové zóny ve složení: Bohumil Bernášek předseda, Roman Krajči, Marie Borkovcová, Lukáš Pražan, Marie Heinrichová, Tomáš Slonka, Zbigniew J. Czendlik, Václav Paukrt. Rada města uložila oddělení školství a kultury finančního odboru vystavit uvedeným ředitelům škol a školských zařízení potvrzení ve funkci ředitele na dobu určitou 6 let s platností od 01. 08. 2012: Oldřichu Strnadovi, řediteli Základní školy Lanškroun, Dobrovského, Milanu Valúškovi, řediteli Základní školy Lanškroun, Bedřicha Smetany, Janě Fryaufové, ředitelce Základní školy a Mateřské školy Dolní Třešňovec, Evě Bernáškové, ředitelce Mateřské školy Žižkova, Romaně Kolderové, ředitelce Mateřské školy Vančurova, Iloně Cinkové, ředitelce Domu dětí a mládeže DAMIÁN. Poradní orgány rady města Rada se zabývala zápisy z jednání svých poradních orgánů. Majetková komise jednala 13. 02., komise pro životní prostředí dne 27. 01. a 03. 02., komise pro cestovní ruch jednala 13. 02., kulturní komise 08. 02. Rada projednala i zápis z jednání pracovní skupiny pro regeneraci městské památkové zóny Lanškroun, které se konalo 21. 02. 2012. Znak města Rada města Lanškroun projednala žádost organizace Junák svaz skautů a skautek ČR, středisko Zubr a Dikobraz Lanškroun, a souhlasila s užitím motivu znaku města (koruna) na vlajce střediska Zubr a Dikobraz Lanškroun. Olympiáda partnerských měst při Kopě Rada města uložila kanceláři starosty a tajemníka zpracovat žádost na podání grantu z Visegradských fondů na financování Olympiády partnerských měst, která se uskuteční v termínu městských slavností při příležitosti konání Lanškrounské kopy. Euro klíč u veřejných WC Rada města uložila odboru investic a majetku osadit zámek na plánovaných veřejných WC na koupališti pro imobilní osoby euroklíčem. Byty Rada města rozhodla pronajmout žadatelce volný byt 1+1 v Domě s pečovatelskou službou, B. Martinů 980. Žadatelka v současné době bydlí sama ve větším bytě (2+1), přestěhování do menšího bytu jí sníží náklady na bydlení. Rada města Lanškroun rozhodla pronajmout žadateli byt č. 10, v domě čp. 534, Kežmarská. Žadatel v současné době bydlí ve větším bytě (2+1), přestěhování do menšího bytu mu sníží náklady na bydlení. Hospodářská činnost v lesech města Štíty Rada města Lanškroun schválila dodatek k obchodní smlouvě o hospodářské činnosti na lesních pozemcích ve vlastnictví města Štíty uzavřené s městem Štíty. Předmětný dodatek aktualizuje ceníky dříví, pěstební činnosti a sadebního materiálu. Úhrady Technickým službám Rada města Lanškroun stanovila měsíční částku na úhradu služeb prováděných na základě smlouvy se společností Technické služby Lanškroun, s. r. o. Předmětná smlouva je uzavřena od roku 2006 na dobu neurčitou. Ve smlouvě je specifikován rozsah služeb poskytovaných městu. Úhrada za služby je dojednána tak, že měsíční částku (její výši a členění dle specifikace služeb) stanoví rada města usnesením. Toto rozhodnutí rady města se stává přílohou předmětné smlouvy. Schválená příloha je podkladem pro fakturaci služeb provedenými Technickými službami Lanškroun, s. r. o. Město technickým službám v roce 2012 uhradí více jak 17 mil. Kč. Oprava balkónu na gymnáziu Rada města rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky a o přidělení veřejné zakázky Obnova předsazené balkonové konstrukce budovy gymnázia čp. 113 na nám. J. M. Marků v Lanškrouně uchazeči Stavební reality spol. s r. o. Výzva k podání nabídky byla zaslána 3 uchazečům, nabídku podalo 5 uchazečů. Nabídka vítězného uchazeče je nabídka s nejnižší nabídkovou cenou 647 tis. Kč. Schválení výsledků hospodaření Dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů rada potvrzuje výši zlepšeného výsledku hospodaření a schvaluje příděly do fondů příspěvkových organizací. Rada města na tomto svém jednání schválila zlepšené výsledky hospodaření zřízených příspěvkových organizací za rok 2011 a jejich rozdělení do fondů. Geologický průzkum lokality Na Větru Rada města rozhodla zadat výběrové řízení na provedení geologického průzkumu v lokalitě Na Tolik dětí, žádný křik Ačkoli rozhodně nepatřím k dobrým lyžařům a nadšeným milovníkům zimních sportů, prožila jsem nádherný zimní prázdninový týden v malebném lyžařském středisku v Rakousku. Úžasnou atmosféru vytvářelo nejen krásné počasí a majestátnost hor, ale i vstřícnost a ochota všech lidí starajících se o pohodu, pohodlí a bezpečnost každého návštěvníka. Určitě všech návštěvníků, ale především dětí. Prolézačky, houpačky a skluzavky jsou postaveny snad na každém volném plácku. Dětské židličky v restauracích byly též samozřejmostí. I batolící se děti pod nohama číšníků. Zaznamenala jsem bezpočet skupin dětí v různém věku v lyžařských školách. Pokyny od instruktorů zněly německy, česky, polsky. A instruktoři učitelé měli opravdový zájem o malé lyžaře, nekonečnou trpělivost a vehementně povzbuzovali svoje svěřence. Mnohé děti sjížděly pro mě náročný terén zcela v klidu a suverénně. Instruktor jich měl ve skupině jen tolik, aby je všechny přehlédl a mohl se každému věnovat. Případného opozdilce jemně a zcela nenápadně sebral asistent Větru ohrožené sesuvem půdy. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katastrálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Příští jednání rady je plánováno na 19. března, další pak na 2. dubna. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Zastupitelstvo města bude schvalovat rozpočet Na svém jednání dne 28. 03. 2012 bude zastupitelstvo města schvalovat rozpočet. Návrh rozpočtu města Lanškroun na rok 2012 je koncipován jako přebytkový a naleznete ho na internetových stránkách města www.lanskroun.eu v sekci Městský úřad a samospráva. V roce 2012 musí město uhradit splátky úvěrů ve výši Kč 7.932.000,--. Tyto splátky budou hrazeny z přebytku hospodaření roku 2012. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka jedoucí vzadu a popostrčil ho či dovezl ke skupině. Žádný křik, vzdor nebo pláč. I toalety u sjezdovky vybavené speciálně pro děti, tedy opravdu žádný problém. Středisko vstřícné k dětem, a tím pádem i k jejich rodičům. Jsem přesvědčená o tom, že co se vybavení týká, můžeme ještě, i v našem městě, udělat pro děti více. Profesionály, dobře odvádějící svoji práci s dětmi, a to rozhodně nejen lyžařskou, však zcela jistě máme. 28. března oslaví svůj svátek učitelé. Dovolím si tedy popřát jim, vychovatelům a ostatně všem, kteří s dětmi pracují, ať je opravdový zájem o práci neopouští. Nechť je školská reforma provedena moudře, tedy ať mají učitelé ve třídě jen tolik dětí, kolik mohou přehlédnout a kolika se budou moci věnovat individuálně. A nenápadného asistenta ve třídě, který opozdilce přibližuje ke skupině, si zaslouží pedagogové i žáci. Dále všem přeji minimum křiku (snad jen přiměřeně o přestávkách), žádný vzdor a už vůbec žádný pláč. Investice do vzdělání se nám zcela jistě vrátí, o tom není pochyb. Občas však přemýšlím nad tím, zda se v budoucnu objeví střediska vstřícná k seniorům, a tedy i k jejich rodinám. Samozřejmě nejen lyžařská. Zasloužíme si je? Stanislava Švarcová starostka Z domů mizely věci 9. 3. - Od začátku letošního roku se policisté z Ústí nad Orlicí, Lanškrouna, Chocně, České Třebové a Vysokého Mýta zabývali krádežemi a vloupáním do rodinných domů v jejich služebním obvodu. Neznámý pachatel se postupně od 3. ledna 2012 do 1. března 2012 vloupával do rodinných domů po celém Orlickoústecku. Bral, co mu přišlo pod ruku. Majitelům mizely zejména notebooky, fotoaparáty, mobilní telefony, šperky, finanční hotovost, ale také horské kolo a sportovní potřeby. Poškozeným majitelům svým protiprávním jednáním způsobil na odcizených a poškozených věcech škodu ve výši 303.950 korun. Po intenzivním policejním pátrání ve středu 7. března 2012 spadla klec. Podezřelý muž byl zajištěn a umístěn do policejní cely. Vrchní inspektor z Oddělení obecné kriminality Ústí nad Orlicí zahájil trestní stíhání čtyřiačtyřicetiletého muže z přečinu porušování domovní svobody, krádež a poškození cizí věci. O tom, jestli bude jeho trestní stíhání vedeno na svobodě nebo ve vazební věznici, rozhodne Okresní soud v Ústí nad Orlicí. nprap. Bc. Lenka Vilímková tisková mluvčí

8 6-2012 RADNICE Konkurz na ředitele/ředitelku Základní umělecké školy Jindřicha Pravečka Rada města Lanškroun vyhlašuje v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláškou č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisích konkurzní řízení na pracovní místo ředitele/ ředitelky příspěvkové organizace Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka, Lanškroun. Předpokládaný nástup bude 1. srpna 2012 a pracovní poměr bude uzavřen na dobu určitou, do 31. července 2018. Uchazeč musí splňovat tyto požadavky: - vzdělání a požadovaná praxe ve školství dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - znalost problematiky řízení ve školství a školských předpisů - občanská a morální bezúhonnost - organizační a řídící schopnosti - dobrý zdravotní stav K přihlášce je nutné přiložit: - úředně ověřené kopie dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělání (včetně dalšího vzdělávání) - doklad o délce pedagogické praxe a přehled o průběhu zaměstnání potvrzený posledním zaměstnavatelem - strukturovaný profesní životopis - koncepci rozvoje školy v rozsahu max. 5 stran - výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců) nebo doklad o jeho vyžádání - lékařské potvrzení o způsobilosti k vykonávané funkci Vlastnoručně podepsané přihlášky můžete podávat do 4. dubna 2012 do 15h na Podatelnu Městského úřadu Lanškroun nebo na adresu: Město Lanškroun, Jitka Krejčová, nám. J. M. Marků 12, 563 01, Lanškroun. Obálku označte slovy KON- KURZ ZUŠ - NEOTVÍRAT. Bližší informace naleznete na internetových stránkách www.lanskroun.eu nebo přímo u paní Jitky Krejčové, tel. 465 385 281. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka Konkurz na ředitele/ředitelku Školní jídelny MADORET Rada města Lanškroun vyhlašuje v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláškou č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisích konkurzní řízení na pracovní místo ředitele/ ředitelky příspěvkové organizace Školní jídelna MADORET Lanškroun, B. Smetany. Předpokládaný nástup bude 1. srpna 2012 a pracovní poměr bude uzavřen na dobu určitou, do 31. července 2018. Uchazeč musí splňovat tyto požadavky: - vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání - znalost problematiky řízení a praxe ve stravovacích provozech - znalost příslušných předpisů (týkajících se školních jídelen) - občanská a morální bezúhonnost - organizační a řídící schopnosti - dobrý zdravotní stav K přihlášce je nutné přiložit: - úředně ověřené kopie dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělání (včetně dalšího vzdělávání) - doklad o délce praxe a přehled o průběhu zaměstnání potvrzený posledním zaměstnavatelem - strukturovaný profesní životopis - koncepci rozvoje školní jídelny v rozsahu max. 5 stran - výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců) nebo doklad o jeho vyžádání - lékařské potvrzení o způsobilosti k vykonávané funkci. Vlastnoručně podepsané přihlášky můžete podávat do 4. dubna 2012 do 15h na Podatelnu Městského úřadu Lanškroun nebo na adresu: Město Lanškroun, Jitka Krejčová, nám. J. M. Marků 12, 563 01, Lanškroun. Obálku označte slovy KONKURZ ZUŠ - NEOTVÍRAT. Bližší informace naleznete na internetových stránkách www.lanskroun.eu nebo přímo u paní Jitky Krejčové, tel. 465 385 281. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka Služby finančního úřadu v březnu V jednací místnosti Městského úřadu Lanškroun v přízemí radnice na náměstí J. M. Marků (dveře č. 17) budou v následujících termínech služby finančního úřadu. Pravidelné služby k majetkovým daním jsou každou první středu v měsíci od 08:00 do 11:00 hodin a od 12:00 do 16:00 hodin. Mimořádné služby finančního úřadu k dani z příjmů fyzických osob budou v období od 26. března do 2. dubna. Služebna je ve výše vymezených dnech přístupna od 08:00 do 11:00 hodin a od 12:00 do 16:00 hodin. V pátek pouze do 14:00 hodin. Telefon v době služeb: 732 666 864. Dále upozorňujeme také na možnost podávání daňových přiznání poštou nebo elektronicky. Více informací o tomto způsobu podání naleznete na http://cds.mfcr.cz v sekci DANĚ ELEK- TRONICKY. Pokud využijete možnosti elektronického podání, ušetříte tak čas strávený na poště nebo podatelně finančního úřadu. Z podkladů dodaných Finančním úřadem v Ústí nad Orlicí zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka Inforočenka se v roce 2012 vydávat nebude Na městský úřad jsou od začátku letošního roku směřovány dotazy občanů na letošní vydání Inforočenky. Využíváme tuto cestu, abychom informovali všechny zájemce o tuto publikaci o tom, že se letos Inforočenka vydávat nebude. V návrhu rozpočtu letošního roku je položka s názvem Veřejná informovanost, ze které bude možno uhradit vydání Inforočenky 2013. V případě, že zastupitelstvo na konci března navržený rozpočet schválí, začneme na vydání tolik žádané publikace pracovat. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Loni se v Lanškrouně nestavěl jen stadion Město Lanškroun v loňském roce prostavělo více jak 60 mil. Kč. Téměř 39 mil. Kč sice proinvestovalo v další etapě výstavby lehkoatletického stadionu, dalších 20 miliónů však zaplatilo stavebním firmám na mnoha jiných stavbách. Druhou největší akcí bylo zateplení budovy a rekonstrukce technického pavilonu mateřské školy v ulici Vančurova. Město loni uhradilo stavební firmě poslední faktury za skautskou klubovnu, která byla skautům oficiálně předána k užívání 1. října 2011. Kino bylo digitalizováno tak, že umožňuje 2D projekci. Proběhla další etapa revitalizace sídliště Dvorské Lány. Do nových hracích drah a dlažby na minigolfu město investovalo 850 tis. Kč. Pro malé děti byla u školky v ulici Wolkerova vystavěna nová pískoviště, pro ty větší byly u základní školy na nám. A. Jiráska do dlažby zabudovány nové hrací prvky, senioři se dočkali u Domova pro seniory nového zahradního jezírka. Přehlednější informace o stavbách realizovaných v roce 2011 naleznete v následující tabulce. popis akce cena TJ Sokol Lanškroun oprava stáv. chodníku a jeho dokončení - Dolní Třešňovec ke vstupní bráně 34 956,00 Kč Ulice Na Valech oprava opěrné zdi 65 733,00 Kč Domov pro seniory zahradní jezírko 77 777,00 Kč ZŠ A. Jiráska hrací prvky-kamenický výrobek 79 992,00 Kč MŠ Na Výsluní zbudování nového pískoviště 90 039,00 Kč ZŠ A. Jiráska oprava stropu v II. NP 90 775,00 Kč Domov pro seniory navýšení kapacity 98 328,00 Kč ZŠ Smetanova přístupová komunikace na pozemek školní zahrady 115 208,00 Kč MŠ Na Výsluní nové oplocení areálu MŠ 265 548,00 Kč ZŠ Dobrovského výměna oken dílny 281 407,00 Kč MŠ Wolkerova výstavba tří nových pískovišť 300 841,00 Kč Sportovní areál stabilizace svahu 315 162,00 Kč Rodinné centrum staveb. úpravy v části budovy čp. 980 342 871,00 Kč Minigolf nové hrací dráhy 390 000,00 Kč Minigolf rekonstrukce dlažby 461 501,00 Kč ZŠ a MŠ Dolní Třešňovec vybudování nové třídy MŠ pro 17 dětí 799 368,00 Kč Sídliště Dvorské Lány parkov. plochy, komunikace 2 949 666,00 Kč Městské kino digitaliz. kina na projekci 2D 2 980 282,00 Kč Skautská klubovna 2. etapa výstavby 4 797 997,00 Kč MŠ Vančurova zateplení, rekonstrukce technického pavilonu 7 378 860,00 Kč Sportovní areál pokračování výstavby z roku 2010 38 683 627,00 Kč CELKEM 60 599 938,00 Kč Výše uvedené částky vyjadřují hodnotu fakturace v roce 2011. Akce, které byly započaty v roce 2010 nebo budou dokončeny v letošním roce, mají celkovou hodnotu vyšší. Jedná se o skautskou klubovnu, která stála téměř 8,8 mil. Kč a sportovní areál, který město vyjde na 51,5 mil. Kč. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka, zdroj investiční odbor

ROZHOVOR 6-2012 9 Afghánistán je krásná země, říká Leoš Halbrštát, vojenský kaplan Městská knihovna Lanškroun uspořádala besedu s vojenským kaplanem npor. Mgr. Leošem Halbrštátem, který působí v Chrudimi u 43. výsadkového praporu. L. Halbrštát na ní hovořil o své půlroční misi v Afghánistánu. Po besedě poskytl rozhovor LL. Působíte jako vojenský kaplan. Musíte absolvovat vojenský výcvik a být členem armády? Jak to vůbec funguje? Vojenský kaplan je součástí jednotky s tím, že jeho funkce je vojenská. Jsem tedy vycvičený jako klasický voják, takto i funguji. Zároveň ale působím jako duchovní a tuto funkci provádím mezi lidmi. A co Váš vojenský výcvik obnášel? V podstatě to byl výcvik jako každého jiného vojáka. Absolvoval jsem základní vojenský kurz, účastním se také každého výcviku v poli. U 43. praporu v Chrudimi, kde působím, jich není málo. Je to jedna z nejlépe vycvičených jednotek u nás, takže na cvičišti jsme hodně. Mám i výsadkové cvičení, seskoky s padákem. Na misi do Afghánistánu jste se přihlásil dobrovolně? Nebo musíte vždy následovat svoji jednotku? Nedá se říci, že by se člověk na misi přihlásil. Když se sestavuje kontingent, tak jsou jednotliví příslušníci vybráni podle svých kvalit. Protože jsem ale jediným kaplanem u jednotky, tak bylo samozřejmé, že pojedu také. Pro vojáky je mise vyvrcholením veškerého výcviku, i pro mě to byl vrchol výcviku a sbírání zkušeností v jiném prostředí. Jaký byl Váš úkol v Afghánistánu? Základní funkcí kontingentu je zajišťování bezpečnosti tak zvaného civilního rekonstrukčního týmu. Ten tvoří různí specialisté, mezi jinými odborník na školství, zdravotnictví a podobně. V reálu je to tak, že 12 takových expertů doprovází a ochraňuje 300 vojáků. Dalším úkolem kontingentu je pomoc s výcvikem afgánských policistů i tamních ozbrojených sil a pomoc spojeneckým armádám ve vojenských operacích. Část jednotky, která se nazývá SI- MIG, pomáhá civilním obyvatelům v Afghánistánu. Jde především o distribuci humanitární a technické pomoci pro místní obyvatele. A jaká tam byla funkce Vás jako kaplana? Obecně platí, že kaplan funguje jako člověk, který na jedné straně poskytuje duchovní a etickou podporu vojákům, pomáhá i veliteli v lidském směru. Ten je hodně zatížen tím, že lidé jsou půl roku mimo domov, daleko od svých blízkých a rodin. Vojáci jsou 24 hodin denně nasazeni v boji, kde na ně působí veliká psychická zátěž. Kaplan tedy funguje jako takový ventil na vypuště- ní jejich obav. Také působí trochu jako kulturní atašé. Já jsem měl například na starosti knihovnu, kde se půjčovala literatura, časopisy a DVD. Vojáci se tak snaží zaplnit část volného času. Byl jsem i spolupořadatelem kulturních akcí, kde se malovalo či sportovalo, aby měli vojáci nějaké vyžití. Jako duchovní jsem pořádal bohoslužby, byl jsem také přítomen při tom, když přiváželi raněné, a poskytoval jsem jim duchovní útěchu. Ještě bych se vrátila k volnému času. Hovořil jste o tom při besedě, kde jste zmínil také legendární seriál M. A. S. H. Tráví vojáci opravdu volný čas na základně tak bezstarostně, jak to známe z televize? Volného času moc není, a když je, tak ho každý využívá intenzivně. Vojáci jsou mladí, takže se samozřejmě baví svým způsobem. Od zmíněného seriálu se to liší, ale nějaká zábava tam přirozeně je. Na jedné straně stojí suchý zákon, takže se na základně nekonzumuje alkohol, alespoň co já vím. Proto se tam lidé baví čistěji, bez povzbuzujících látek. Jinak se baví stejně jako doma. Vojáci chodili třeba na taneční, které pořádala americká strana. Naše jednotka totiž bydlela na americké základně. Vojáci hráli také karty, na kytaru. Večer seděli před ubytovnami a povídali si, grilovali. Nebo si pouštěli filmy a četli knihy. Čtení tam vyplňuje převážnou část volného času. Mluvil jste o tom, že jste působili společně s Američany. Jak vnímáte rozdíl mezi českými vojáky a těmi americkými? Jsou v tom velké rozdíly, v české a americké armádě obecně. Americká armáda je dobře zásobená technicky a má výborně vytvořené zázemí, protože s tím má velkou zkušenost. Na rozdíl od nás. Ale ve výcviku a použitelnosti jim jsou čeští vojáci rovnocenní. Nám sice někdy chybí nějaká technika, ale dovedeme si ji vykompenzovat svoji šikovností. A co mě na Američanech zaujalo, bylo, že pořád ve volném čase běhali. Oni mají jogging pomalu jako národní sport, že? Takže čeští vojáci četli a američtí běhali? Nevím, jak Američané četli, ale naši vojáci hodně čtou a hodně cvičí. Naši také běhají, ale rozhodně ne tak rádi jako Američané. Když jste přijel do Afghánistánu, co Vás nejvíce zaujalo? Lišily se Vaše představy od reality? Než jsem odjel, zjistil jsem si o této zemi všechny informace. Také jsem získal poznatky od zaměstnavatele a vojáků, kteří už v Afghánistánu působili. U 43. praporu je hodně lidí, kteří na podobné misi byli, dokonce několikrát. Takže jsem viděl mnoho fotek a slyšel spoustu zážitků. Moje představy se proto nelišily od toho, co jsem tam potom zažil a viděl. A nejsilnější zážitek? Můj nejsilnější dojem z této země je ten, že Afghánistán je krásná země. Bylo by tam moc hezky na turistiku, je tam překrásná příroda, vysoké hory. K tomu kontrast války, to byl pro mě veliký zážitek. Život lidí se tam hodně liší Život obyčejného afgánského člověka si můžeme představit jako u nás život na vesnici za první republiky. Jejich den vyplňuje práce a péče o děti, rodinu. Tím to vše končí, je to hlavně o přežití. Ale takto to funguje jen v chudých vesnicích. Velký rozdíl je ve městech, třeba v Kábulu, kde začíná západní kultura přebíjet jejich tradiční kulturu. Tamní život se už hodně podobá tomu našemu. Dokonce i ženy mají svůj fotbalový klub, což je v islámské zemi velká rarita. Naproti tomu ve vesnicích se žena stále bere, jak to říci kulantně, jako lepší hospodářské zvíře. (smích) Úcta k ženě je tam úplně někde jinde než u nás. Myslím, že naše ženy by měly být rády za to, jak to tu funguje. Je to vidět už na dětech, dívky jsou takové tiché, kluci je pořád bijí a pošťuchují. Takže když jsme vozili humanitární pomoc, tak jsme ji museli dávat přímo dívkám, aby na ně vůbec něco zbylo. Ženy tam chodí úplně zahalené, my jsme říkali, že jsou jako zakonzervované. Dost často se tam totiž stává, že jim na ulici někdo stříkne kyselinu do obličeje a zohaví je. Musím říct, že účast na utrpení žen v Afghánistánu byla pro naše vojáky každodenním chlebem. Při besedě jste také hovořil o poněkud zvláštním systému zdravotnictví Ano, to mě také upoutalo. Zdravotnictví tam totiž funguje tak, že lékaři pacienty v nemocnicích léčí, ale nestarají se o ně. Každý pacient musí mít u sebe svoji rodinu, která se o něj postará, příbuzní v podstatě zastávají funkci našich zdravotních sester. Lékař Vám sice odoperuje nohu, ale už tam není nikdo, kdo by Vám dal napít, najíst. Co Vám osobně tato mise dala? Z profesního hlediska určitě mnoho zkušeností jak s lidmi, tak prostředím. A pokud bychom se na to podívali pohledem civilním, pohledem normálního člověka, tak mnoho zážitků, které plynou z toho, že se člověk setká s násilím a válkou na jedné straně a s krásou obyčejných lidí na straně druhé. Ptala se Petra Marešová, foto: archiv Leoše Halbrštáta (na fotografii voják vlevo s brýlemi)

10 6-2012 INZERCE * Prodáme rodinný dům v Lanškrouně, roh ulic Smetanova a Nerudova. Velikost 3+1, možnost upravit půdu na další místnosti. Cena: 1.500.000,- Kč. Kontakt: 605 038 303 * Pronájem bytu 4+1 v centru České Třebové, sídliště Trávník. Kontakt: byt14@seznam.cz * Prodám zděný byt 2+1 a garáž v Lanškrouně, tel. 723 593 988, 773 456 244 INZERCE V LISTECH LANŠKROUNSKA Základní cena za plochu 15 Kč/1cm 2 Základní cena za řádek 50 Kč Soukromá inzerce společenská do 3 řádků zdarma Soukromá inzerce společenská plošná (foto) 7 Kč/cm 2 Zvýhodněná cena při ploše 1/4 a větší a za opakování Plocha Cena při opakované inzerci v Kč/1otištění A4 1x 2x-5x 6x 12x a více cm 15-20% -40% -50% 1/4 1500 1250 900 750 1/2 3000 2700 1800 1500 1 6000 5400 3600 3000 Cena barevné inzerce na zadní straně je dle základního sazebníku + 30%, minimální počet opakování je 6x. Firemní inzerce - rozhovor - 4000Kč/celá strana. Všechny ceny jsou uvedené bez DPH. * Rekvalifikační kurz účetnictví: 14. 4. 30. 6. 2012. Výuka: víkendová a odpolední v Lanškrouně a Č. Třebové. Informace: Mgr. Luboš Smejkal, Purkyňova 104, Lanškroun. Tel.: 465 322 494, E-mail: orliva@orliva.cz,

POZVÁNKY-INZERCE 6-2012 11 Podle 92 odst.1, zák. 128/2000 Sb. o obcích s v o l á v á m jednání zastupitelstva města které se bude konat ve středu 28. března 2012 od 16.00 hod. v sále lanškrounského zámku Program: 1. Zahájení 2. Zpráva rady města 3. Zpráva městského úřadu 4. Vstupy veřejnosti 5. Hlavní část jednání Projednávání rozpočtu města pro rok 2012 6. Vstupy veřejnosti 7. Vstupy zastupitelů 8. Závěr Zasedání je veřejné, zvu všechny občany města. Mgr. Stanislava Švarcová v. r. starostka města HUMANITÁRNÍ SBÍRKA pro Diakonii Broumov se bude konat na evangelické faře v Lanškrouně (garáž), Č. bratří 654 v těchto dnech: úterý 24. 4 od 16.00-18.00 středa 25. 4. od 16.00-18.00 pátek 27. 4. od 16.00-18.00 sobota 28. 4. od 9.00-11.00 CO RÁDI VEZMEME Letní a zimní oblečení /dámské, pánské, dětské/ Lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony Látky (minimálně 1m 2 ne odřezky a zbytky) Domácí potřeby: nádobí bílé i černé, skleničky - vše nepoškozené a zabalené Peří, péřové a vatované přikrývky, polštáře, deky Obuv jen zachovanou a nepoškozenou CO NEMŮŽEME VZÍT Elektrospotřebiče, ledničky, televize Nábytek, počítače, jízdní kola, lyže Dětské kočárky - ty se transportem znehodnotí Věci prosíme zabalené do igelitových pytlů nebo krabic, aby se nepoškodily transportem. Děkujeme za Vaši pomoc. Soutěž o nejkrásnější vajíčko Lanškrounska Svaz tělesně postižených v ČR, o. s., Místní organizace Lanškroun zve všechny na výstavku zdobených velikonočních vajíček, která se koná ve dnech od 31. 3. do 5. 4. v přízemí Domova pro seniory v Lanškrouně. Vernisáž a zahájení soutěže, spojené s kulturním programem, ukázkami zdobení vajíček, pletením pomlázek a kreativní dílnou, proběhne dne 31. 3. 2012 v 15 hodin na chodbě Domova pro seniory v Lanškrouně. Vítěze II. ročníku soutěže O nejkrásnější vajíčko Lanškrounska vyhlásí komise dne 5. 4. 2012 v 16 hodin. Pozvánka na Jarní koncert Big Bandu Lanškroun Big Band Lanškroun zve všechny své příznivce a milovníky kvalitního jazzu na již v tuto chvíli zdařilý večer v rytmu swingu a dalších moderních jazzových stylů, který se koná v pátek 27. 4. 2012 od 19.30 ve Společenském domě v Lanškrouně. Hosty večera budou hudební matadoři Jaromír Hnilička (trubka) a Mojmír Bártek (pozoun), kteří v letošním roce slaví kulatá životní jubilea. Oba umělci jsou taktéž proslulí mimořádným smyslem pro humor a recesi, takže se kromě dobré muziky můžete těšit i na dobrou zábavu. Cena vstupného je 100 Kč na místě, 90 Kč v předprodeji lanškrounského infocentra. Těšíme se na Vaši návštěvu Big Band Lanškroun o.s. www.bigbandla.com

12 6-2012 ROZHOVOR Vzhledem ke statistickým údajům nepřevyšuje počet Japonců v Pardubickém kraji přes pět desítek. Ale nemylte se - těch 49 trvale žije v Pardubicích, takže z hlediska pravděpodobnosti je paní Mikiko Tsutsumi (37) z Albrechtic opravdu raritou. Když Vás naprosto bez přízvuku osloví ryčnou češtinou, doprovodí svůj pozdrav úklonou prozrazující japonskou zdvořilost. Sama se ale typickou Japonkou necítí být. Co znamená jméno Mikiko? Dítě tří kmenů stromu. Jsem totiž třetí narozená v pořadí v naší rodině, proto to číslo. Pocházíte z Tokia. To je obrovské město, kolik má obyvatel? 13 miliónů samotné hlavní město, ovšem spolu s předměstími jako Yokohama nebo Chiba přes třicet milionů. Přímo socio-kulturní skok pro dívku Mikiko z Tokia do Lanškrouna. Jak se to stane? Když to řeknu prostě, může za to lás- Nejsem typická Japonka foto: K. Kokešová ka (smích). Ale ve velkoměstě jako je Tokio je velmi pohodlný život, po přesunu do Čech se všechno proměnilo, např. bydlíme v domě, kde se topí dřevem. Ale to je přece romantické, ne? Ale život není jen romantický (smích). Ne, vážně. Teď už je to v pořádku, ale ze začátku bylo opravdu těžké si na některé věci zvyknout. Třeba manžel jednoho dne přivezl 20 kilo jahod a já vůbec nevěděla, co s nimi mám dělat, v Japonsku jsme měli stogramový košíček na týden. Ale když ten šok přešel, zamrazila jsem je s cukrem a jak mi pak jahodová dřeň chutnala. V Tokiu jste studovala nebo i pracovala? Vystudovala jsme biotechnologii na univerzitě. Mám asi zkreslenou představu o systému školství v Japonsku, ale měla jsem pocit, že je velmi těžké jím projít a je dost založené na memorování faktů a tvrdé práci. Jak to vidíte? Studium na většině vysokých škol trvá čtyři roky, takže ve dvaadvaceti jste absolvent. Podle mě je nejtěžší se na školu dostat a pak už ji zvládne každý. Mluvím samozřejmě obecně, obory jako medicína nebo matematika jsou pro absolutorium těžší, u medicíny delší a taky dražší. Jak se to má se školným? Platí se všude, lze si sjednat půjčku od banky na studium, kterou pak třeba 10 let splácíte, ale týká se to jen malého počtu lidí. V Japonsku je obvyklé, že Vás rodiče plně na studiích podporují, jde přece o vzdělání. Takže jen menšina studentů si musí při vysoké vydělávat. Co jste po vysoké šla dělat? Začala jsem pracovat jako šéfredaktorka v měsíčníku zaměřeném na zemědělství a zůstala tam 7 let. Vpodstatě jsem psala o všem, co bylo spojené s venkovem, krajinou, dělala rozhovory s farmáři nebo psala články o plodinách...po studiích bych nejradši šla pracovat do stájí, to byl můj sen, ale v té době se díky ekonomické situaci v Japonsku špatně sháněla taková místa, bylo jich málo, a myslím, že spousta lidí tam chtěla pracovat, protože to není tak těžké povolání. A novinařina je těžká? Samozřejmě (smích). Po sedmi letech práce v novinách se ale něco změnilo... Jela jsem na kurz angličtiny do Sydney a tam jsem potkala svého budoucího muže. Pak jsme celý rok jezdili střídavě mezi Evropou a Japonskem a trávili spolu čas v Lanškrouně, Tokiu a jinde. Ale můj muž mi teď připomněl, že máme vlastně výročí, je to přesně deset let, co jsme se seznámili. Ještě že ho mám (smích). Předpokládám, že jste nic takového neplánovala... Měla jsem představu, jak si koupím byt, budu žít dál v Japonsku, ale změnil se mi život úplně naruby. Co jste před těmi deseti lety věděla o České republice? Mým koníčkem je sportovní potápění, takže jsem hlavně věděla, že Česko nemá moře. A stejně tak jsem věděla, že mám citlivou kůži na mráz a jedu do dost mrazivé země. S kamarády jste pořád v kontaktu? Díky moderním technologiím si občas popovídáme na Skypu, mailujeme si. Neumím si představit, že bychom byli dnes odkázaní na posílání dopisů. Vaše rodina za Vámi jezdí do Čech? Maminka mi jezdí pomáhat s dětmi a navštěvuje nás dvakrát do roka, vždycky na delší čas, ale je taky hodně vytížená, protože stále ve svých 70 letech pracuje. Je učitelka a učí dřevořezbu, matematiku a japonštinu. Mluvíte velmi dobře česky, dost mě zarazilo Vaše Dobrý den v telefonu, myslela jsem, že jsem se dovolala nějaké Vaší české asistentce. Na své děti mluvíte oběma jazyky? Když jsem byla na mateřské dovolené, mluvila jsem na ně celé dny jenom japonsky a učila je, brala jsem to jako svůj úkol je ten jazyk naučit. Dneska už běžně střídám češtinu i japonštinu a oni rozumějí oběma řečem. Vy sama jste absolvovala nějaký kurz češtiny? Jezdila jsem na Palackého univerzitu do Olomouce, a ze začátku jsem byla opravdu něšťastná a obrečela jsem, jak je čeština složitá a nikdy se jí nenaučím. A kdy se to zlomilo? Ještě pořád ne (smích). Při své práci tlumočnice na AVX je pro mě pořád těžké překládat do češtiny, co říkají Japonci, navíc se potkávám se spoustou nových odborných výrazů a gramatika mi přijde složitá. Někdy dochází k legračním situacím, když se zeptám oficiální návštěvy v práci Co bumbáte?, nebo jsem zvyklá zdrobňovat, a místo poslední dokument řeknu A tady je posledníček... Podle reakce se dá hned poznat, že jsem nepoužila standardní slovo. Říká se, že po třech měsících v cizí zemi člověk zažije nepříjemný stav zvaný kulturní šok. Vzpomínáte si na něco podobného? Myslím, že jsem byla trochu připravená, protože jsem měla v Japonsku dobrou kamarádku Australanku, která studovala japonštinu a přijela na venkov za prací. Každý na ni ukazoval a říkal gajdžin (jap. cizinec, pozn. aut.), což by se v Tokiu nestalo, ale na vesnici to je běžné, cizinec je poznatelný zdaleka barvou pleti, vlasů...a pak se totéž stalo mně. Jsem zdaleka poznatelná cizinka. Jaký to je pocit? Když teď přijeli do AVX Japonci, mluvili přesně o tomtéž pocitu, který jsem zažívala i já. Když jdou nakoupit, v obchodu na ně každý zírá. Cítite ten pohled a špatně se Vám dýchá, jste pod kontrolou. Pro Evropana je nesmírně obtížné rozeznat od sebe tváře jednotlivých příslušníků asijských národností, připadají nám velmi podobní. Podle čeho poznáváte rozdíly Vy? Číňané nebo Korejci jsou snadno rozpoznatelní podle oblečení i atmosféry, kterou šíří, když se dívám pozorněji, všimnu si třeba korejské knížky a mám jasno. Těžší je rozeznat obyvatale jižní Asie, kdo je z Vietnamu nebo Laosu, zato Filipínce poznám vždy. Podle jakých rysů ve tváři se orientujete? Japonské tváře jsou například delší, taky poznáme, kdo je z Okinawy, ten má tropickou tvář, tzn. trochu tmavší pleť a širší oči, zatímco lidé ze středního Japonska mají o něco užší tvar očí. Pro mě je Japonsko zemí, kde jsou všichni k sobě neuvěřitelně zdvořilí. To máte pravdu, hodně se to projevuje v typickém postoji v obchodu.

ROZHOVOR 6-2012 13 Zákazník je bůh a neexistuje být k němu neslušný nebo hrubý. A projevuje takový respekt i v rámci rodinných nebo přátelských vazeb? Můj otec byl typický starý japonský muž, velmi bigotní, co se týče tradic. Když se vracel z práce, tak jsme jako děti všechny čekaly v předsíni na kolenou a uklonily jsme se na uvítanou, jedno dítě mu vzalo kabát, já jsem měla na starost odnést jeho tašku. Lpěl na takovém tradičním stylu a pro mě to nebyl problém. Jak Japonci vnímají Evropany? Pro nás je vpodstatě Evropa prostorem Francie nebo Anglie a víme, že v centrální části panoval komunismus. Ale měla jsem poněkud zkreslenou představu o tom, jak taková postkomunistická země vypadá. Třeba jsem čekala, že používáte telefony s otáčivým číselníkem, ty jsou přece typické pro komunistické země, a on tu měl každý mobil. Pro mě se představa o komunismu rovnala severní Koreji, kde není co jíst, kde je problém bydlet. Ale s manželem jsme se shodli, že naše zkušenosti třeba z dětství nejsou tak odlišné. Ať se jedná o Japonsko nebo Československo, taky jsme zažili podobnou výchovu i podobná omezení. Češi mají díky historii napjaté vztahy s Ruskem. Jak je to s Japonci a Číňany, dokážou dnešní mladí navazovat kontakt mezi sebou? Když jsme byli dětmi, byla Čína striktně komunistická, uzavřená a příliš vazeb se nedělo. Problém nastal až v rámci studií na univerzitě, kde na utváření těchto vztahů má velký vliv vzdělávání. Číňané se totiž při výuce historie dozvědí, že Japonci jsou opravdu zlí kvůli své úloze ve II. světové válce, jako by mladá generace byla programově vedena k odporu vůči Japoncům. Dřív relativně přátelská atmosféra se mění na útočnou. A jaký je Váš pohled na roli Japonska ve válce? Osobně? Je mi velmi líto toho, co se stalo. Myslím, že tenhle omluvný postoj musí mít každý Japonec. Celkově je to složitá otázka. Běžně rozšířený názor mezi Japonci na důvod vstupu země do války je, že jsme potřebovali Asii bez evropské nadvlády, očistit ji od evropské okupace (Francii tehdy patřilo koloniální území Indočíny, Nizozemsku dnešní Indonésie, Britům Malajsie, Barma a severní Borneo, pozn. aut.). Někteří současní Japonci jsou známí i v Evropě. Můj oblíbený japonský spisovatel Haruki Murakami vydal knihu Norské dřevo, které se prodalo jen v Japonsku 5 miliónů. Četla jste to? Jednu knihu jsem od něj přečetla, ale nijak mě nezaujal, tak jsem ani nepokračovala s dalšími. Fascinuje mě na něm schopnost psát o současném Japonsku způsobem, který je srozumitelný pro Evropana. Myslím, že pro nás je Vaše kultura foto: K.Kokešová trochu nesrozumitelná, velmi neobvyklá, leckdy záhadná... Když jsem ještě žila v Japonsku, spousta věcí mi přišla úplně normální a nepřemýšlela jsem o nich. Nerozuměla jsme tomu, proč moji přátelé z jiných zemí jsou tak přitahování japonskou kulturou a zemí. Stále tomu úplně sice nerozumím (smích), ale i já už jsem zažila, že je pro mě typické japonské chování v lečcem nepochopitelné. Co máte na mysli? Po výbuchu továrny ve Fukušimě jsem nabídla svým přátelům, aby přijeli na tři měsíce, jestli chtějí uniknout z dosahu katastrofy, měli by u nás zdarma ubytování. A přestože mají děti, raději zvolili zůstat na místě. Když jsem řekla, že je nechápu, odpověděli, že asi nejsem opravdová Japonka. Takže mentalita Japonců podle Vás velí i přes možná nebezpečí zůstat v komunitě? Zůstat společně a pomáhat si navzájem, to je nejsilnější. Ale zároveň nepomyslet na to, že se situace dá řešit jinak, že se z ní dá odejít, to je pro ně nepřijatelné. Já bych na jejich místě měla minimálně strach o své děti, že budou mít zdravotní následky, možná dostanou rakovinu. Samozřejmě, když vidíte ve zprávách, jak neuvěřitelně slušně se k sobě Japonci v době katastrofy chovali, napadne Vás, že by to bylo jinde na světě nemožné, ale jsou to dvě strany téže mince. Nedávno jsem viděla film Okuribito (Průvodce) o tradičních pohřebních rituálech v Japonsku. Fascinující bylo to dlouhé a obřadné loučení s mrtvým, jeho tělem i vzájemná rodinná pospolitost. Máte s tím osobní zkušenost? Je pravda, že to teď trochu přišlo do módy, ale zažila jsem to při pohřbu dědy, který si vyžádal jen make-up (mezi další části rituálu patří omývání, oblékání, úprava vzhledu, apod. pozn. aut.), a taky otce. Ale musím říct, že krom jiného jsou pohřby nesmírně drahá záležitost. Zvlášť je na výdaje náročný buddhistický pohřeb, protože obřad trvá dohromady 33 let (pohřeb se opakuje po 1., 3., 7., 13., 17., 23. roce a dále..., pozn. aut.). Nejdříve se koná samotný obřad, bdění u zemřelého, kdy se schází rodina, jíme suši, pijeme alkohol a mluvíme o mrtvém, končí se kremací. Chrámu se platí za napsání jména, které podle buddhistů člověk potřebuje pro posmrtný život, 5 znaků je levnější varianta, každý znak navíc se platí. 49 dnů po pohřbu se konají bohoslužby, také placené. Jediný, kdo je opravdu šťastný, jsou děti, které vidí všechny své bratrance a sestřenice, ale dospělí mají velké starosti, jak obřady zaplatí. Vy sama vyznáváte buddhismus? Ne, nehlásím se k žádnému náboženství. Možná proto je mi v Čechách tak dobře, protože mi přijde, že jste si s Japonci v tomhle podobní. U nás jdeme do chrámu, když někoho pohřbíváme, když se někdo narodí, jdeme do svatyně, při svatbě si připomeneme šintoistické nebo buddhistické rituály, ale u většiny to neznamená víru jako takovou, je to formální a nesouvisí to s tím, co si myslíme. Je mi daleko bližší česká náboženská nevyhraněnost, spíše tolerance k různým druhům víry. Buddhismus je mi hodně vzdálený, ale z Japonska miluju Hayao Miyazakiho a jeho animované filmy... Můj nejoblíbenější je Laputa: Zámek v oblacích. Tak to mám smůlu, ten jediný jsem zatím neviděla. Ale Cesta do fantazie o holčičce Čihiro, která jde sloužit do lázní k čarodějnici, aby vysvobodila své zakleté rodiče, to je čirá nádhera... To je ale přece velmi japonské, jak tomu můžete rozumět? U nás je normální navštěvovat lázně, takže když se v té pohádce chodí bohové koupat do lázní, přijde nám to běžné. Nebo to, že potoky, stromy, hory mají své bohy, tomu přece cizinec nemůže porozumět. Ale přesto jsou Miyazakiho filmy oblíbené i mimo Japonsko. Jak je to tedy možné? To řekněte Vy mně. To je poprvé, co mi při rozhovoru někdo klade otázku. Když pominu univerzálnost příběhů, kdy dívka vyráží odloučena od svých rodičů a známého světa vlastně na hrdinskou cestu, tak mě napadá, že to, co je pro Vás jako Japonku běžné, je pro mě zahaleno tajemnem a neobvyklostí. Je to přitažlivé. Vidíte. Mě zas přitahuje český smysl pro humor. Miluju film Musíme si pomáhat, který je pro mě jakýmsi typickým zástupcem češství. Postava Němce, židovského uprchlíka a Čecha v historicky těžké době, a Vy z toho uděláte báječnou komedii. Kateřina Kokešová (rozhovor byl veden v angličtině) MIKIKO TSUTSUMI (1975) pochází z Tokia, vystudovala biotechnologii, pracovala jako novinářka, v současnosti je na pozici překladatelky a tlumočnice v AVX. Je vdaná, má dvě děti a žije v Albrechticích. Miluje potápění a cestování, z českých jídel si oblíbila vepřo-knedlo-zelo.

14 6-2012 HISTORIE Tip na jarní výlet aneb Jubilejní kameny potřetí Listy Lanškrounska přinesly v minulém a předminulém roce dva články o tzv. jubilejních kamenech na Lanškrounsku. Kritický čtenář se může ptát, jestli to už nestačí, zda je význam těchto kamenů tak velký, aby se o nich ještě dále psalo. Popravdě řečeno nejsou tyto kameny nic mimořádného, vzácného, a jejich význam a cenu nelze srovnávat s cenou např. pěkného sousoší Piety umístěného na kraji lesa u silnice nad Albrechticemi Jan II. z Lichtenštejna či s významem Kreuzigerova kříže u polní a lesní cesty mezi Horní Dobroučí a Dolní Čermnou. Ale dodejme, že v okolí Lanškrouna není pěkných a historicky cenných pomníčků a památníčků mnoho a že bychom si proto měli i těch nejprostších, třeba jen technicky zajímavých, památníků vážit a chránit je. Jubilejní kameny takovými technickými a historicky zajímavými objekty jsou. Byly postaveny asi před 110 lety v mnoha lesních revírech na počest majitele těchto lesů, knížete Jana Marii Františka z Lichtenštejnu, kterému se zkráceně říkalo a psal se Jan II. z Lichtenštejnu. Kolem těchto kamenů vysazovaly lesní správy skupinu 58 dubů, z nichž 20 dubů bylo letních, dalších 20 bylo zimních a zbývajících 18 červených. Na kamenech byl o tom vysekán nápis v německém, latinském, výjimečně českém jazyce, který sděloval, že duby byly vysázeny u příležitosti 40. výročí vlády knížete Jana II. Německy měly kameny nápis na území, kde se mluvilo německy, latinský nápis měly kameny na smíšeném česko-německém území, český nápis najdeme ve středních Čechách. Kolem Lanškrouna mají jubilejní kameny většinou německý nápis (Eichen = duby), ale kámen u lanškrounských rybníků, který byl nedávno restaurován, nese nápis latinský (Quercetum = duby), a to proto, že tento kámen zasadila česká správa polesí v Petrovicích u Dolní Čermné, do jejíž působnosti tato část lesa patřila. Jubilejní kameny mají nejrůznější tvary a liší se původem materiálu. V okolí Moravské Třebové a Lanškrouna jsou zhotoveny z pískovce, v Orlických horách je použita rula a svor, výjimečně (např. v Tatenicích) je kamenná deska z jesenické břidlice. Některé kameny byly zasazeny na frekventovaných místech, jiné jsou často schovány v zastrčených a špatně přístupných koutech. O jejich existenci se mnohdy nevědělo, některé kameny byly mylně označeny. Například kámen u obce Strážná je na mnoha turistických mapách nesmyslně veden jako mohylka prince Evžena, ačkoliv jde o jubilejní kámen knížete Jana II. Kámen u lanškrounských rybníků, který byl nedávno znovupostaven, není na žádných mapách a informačních tabulích. Bylo by příhodné, aby se jeho existence vhodně připomněla. Například tak, že by se místo u Olšového rybníka dosud neoficiálně zvané Lanškrouňáček přejmenovalo na název U Kamene! Jubilejní kámen je od tohoto místa vzdálen asi 200 m směrem k silnici Lanškroun-Jakubovice. Pro turisty, kteří se o jubilejní kameny zajímají, připomínám seznam deseti nejbližších jubilejních kamenů v okolí Lanškrouna. 1. Kámen u Olšového rybníka u Lanškrouna 2. Kámen nad damníkovskou hájenkou 3. Kámen pod kopcem Palice u Skuhrova 4. Kámen pod Andrlovým Chlumem u Ústí nad Orlicí 5. Kámen u Tatenic, směrem na Hoštejn 6. Kámen u obce Strážná 7. Kámen u Mariánské kaple v Rychnově 8. Kámen na Červenovodském sedle 9. Kámen pod Bukovou horou 10. Kámen na předměstí Sušice u Moravské Třebové Mnoho zdaru při hledání jubilejních kamenů. Dušan Šlahora, foto: archiv autora Kámen u obce Tatenice nad železniční tratí směrem na Hoštejn Kámen pod Andrlovým Chlumem u Ústí nad Orlicí Památník Jana II. z Lichtenštejna u lanškrounských rybníků Foto: Petr Vomáčka

KALEIDOSKOP 6-2012 15 Útvar pletených baretů Jarní soutěž o ceny má své vítěze Jméno významného rodáka z Dolní Čermné, který se nezaměnitelným způsobem zapsal do historie výtvarného umění a především moderní fotografie, je Jindřich Štýrský (11. srpna 1899 21. března 1942), od jehož úmrtí letos na první jarní den uplyne semdesát let. V rámci připomenutí směru, ke kterému se hlásil, surrealismu, se můžete zúčastnit akce v lanškrounské knihovně, kde 24. 3. proběhne odpoledne věnované českému surrealismu. Ze správných odpovědí byli vylosováni tři výherci, kteří dostanou drobné ceny věnované kosmetickou firmou Annabis, jejíž výrobky s léčivým konopím si můžete zakoupit v lékárnách U Milosrdného Samaritána a Urban. Gratulujeme! Do kavárny vplula starší dáma. Fascinována rytmem její chůze jsem ji pohledem doprovázela až na sedačku. Pletený baretek barvy bobří srsti vypadal neochvějně a důstojně, kteroužto krásu by jistě přemístěním třeba na mou hlavu ztratil. Bez spěchu odložila svršky, objednala kávu, ale baret zůstal na svém místě. Z dámy dýchal čas, kdy muži slastně šeptali: Odcházím, a ženy u toho poslušně zavíraly oči. Potkávám takových postarších žen desítky. Jsou jako příslušnice partyzánské odbočky stáří, identifikujíce se podle přikrývek hlavy a tiché důstojnosti. Někdy mívám pocit, že se tak odlišují od stejnověkých dam, které bojovně postávají ve frontách u diskontů vyzbrojené průbojností revolučních gard, kdykoliv ochotné smést palbou jedovatostí každého, kdo je předběhne u zlevněných mandarinek. Ty nemívají na hlavě nic. Dáma v kavárně byla dámou, která snad kdysi uposlechla napomenutí sv. Pavla, který hřímal, ať ženy chodí do shromáždění s hlavou pokrytou. Ortodoxní židovky si přece dodnes přikrývají vlasy na důkaz počestnosti, ale přece nejsou ty staré babičky náboženským sdružením, popichuje ve mně skřítek zvědavec. Někdy tu svou čapku přece odkládají! Pozoruju je ve vlacích, restauracích, v čekárnách u doktora ve snaze přistihnout alespoň jednu při činu. Výcvik mají bohužel skvělý, sval se jim ve tváři nehne, i když je upřeně sleduju. V olomouckém Národním domě už vypadal lov slibně, kořist jednou rukou mírně nadzvedla okraj čepičky...aby vzápětí druhou elegantně jen přihrnula spadlý pramen pod lem. Třeba je fasují s nástupem klimakteria, je to odznak za výkon, vznítí se v hlavě jiskra a volám svému kamarádu doktorovi. Farmaceutické firmy mi sem nosí ledacos, ale čapky tu nemám. Třeba to přijde jako bonus s první penzí, navrhuje. Na sociální odbor se mi ale volat nechce, tam sedávají ženy vyškolené k tomu, reagovat na otázku podáním žádosti. Jsem v koncích a nikde žádný Saturnin, který by metal koblihami i po čapkách vážených seniorek. Míchám zkroušeně kávu a přichází ke mně představa, jak se ty noblesní ženy vracejí večer do svých kuchyněk (vždycky je vidím v kuchyni a nikdy v ložnici), kde usedají a dýchají do tikotu zažloutlých hodin. Pak pomalu odloží na stůl baretky, čapky a kloboučky a místností se rozlije teplé světlo. Ale já nikdy nejsem uvnitř těch starých bytů, představa mnou vždycky smýkne a vyrazí mě z kuchyňky ven, a tak nikdy nedohlédnu konce odstrojování. Dívám se zvenčí na zažloutlé mžourání oken v domech a vím, že za nimi sedí ženy obtěžkané časem a mají pod čepicí něco, co nemůžeme vidět. Kateřina Kokešová 1. RNDr. Věra Šverclová, Dolní Čermná 2. Václav Šítek, Lanškroun 3. Růžena Michálková, J. M. Marků, Lanškroun Ceny k vyzvednutí v redakčních hodinách nebo po telefonické domluvě na čísle +420605206635. Redakce Neruda, Čapek a Vaculík hledají následovníky! Soutěž o nejlepší středoškolský fejeton Listy Lanškrounska ve spolupráci se středními školami z Lanškrouna vyhlašují soutěž Nejlepší fejeton na téma: Moje místo. Učitelé českého jazyka a literatury na školách nominují pět nejlepších textů za každou školu, redakce pak rozhodne, kdo budou tři pomyslní medailisté. Kromě drobných cen od firmy Annabis se každý z oceněných tří finalistů dočká i knihy a samozřejmě jejich fejeton bude otištěn v Listech Lanškrounska. Uzávěrka soutěže je 11. dubna 2012. Redakce Filmová turistika se rozjíždí v Pardubickém kraji Probíhá mapování míst, kde se točily známé filmy Rozhovor s Miroslavem Stejskalem, radním Pardubického kraje. Jak daleko je kraj s přípravou turistických materiálů, které by měly cestovatele přilákat na místa, kde se točily známé i méně známé české filmy? Máme částečně zmapované území kraje, kde se různé filmy točily. Materiál by měl vzniknout na počátku roku 2013. Jako příklad bych uvedl alespoň tři velmi známé filmy. Spalovač mrtvol film režiséra Juraje Herze z roku 1968 se scénami z pardubického krematoria, Dívka na koštěti režiséra Václava Vorlíčka z roku 1971, jehož scény se točily přímo v Pardubicích nebo seriál Dobrá voda režiséra Františka Filipa z roku 1982 se nezapomenutelnými scénami ze slatiňanské Švýcárny. Právě budova slatiňanské Švýcárny, kde bydlela seriálová postava ztvárněná panem Kemrem, bude na letošní letní sezónu po kompletní rekonstrukci otevřena široké veřejnosti jako interaktivní muzeum starokladrubského koně. Destinační společnost Východní Čechy připravuje projekt spolu s partnery na zpřístupnění filmových míst na turistickém portálu www.vychodni-cechy.info a také na specializovaném portálu své připravované filmové kanceláře. Přípravné práce na toto téma jsou teprve na začátku a aktivní práce se plánuje na příští rok. Momentálně se věnujeme dalším projektům - jedním z výstupů budou multimediální informační kiosky. Jak by ty materiály měly vypadat? Brožury, mapy...? Logicky vycházíme z toho, že by měly obsahovat seznam filmových míst včetně informací o daném filmu či seriálu a nejspíše i lokalizaci na mapovém podkladu. Předpokládáme, že brožuru by vydala v rámci celého konceptu podpory filmové turistiky Destinační společnost Východní Čechy na počátku příštího roku v české a polské jazykové mutaci. Budou nějak dál rozčleněné - například podle seriálů, pohádek atd.? Je možné, že případně vydané materiály budou členěny podle filmových témat nebo věkových skupin návštěvníků. To je ale opravdu otázka do budoucna projekt je terpve v začátku. Budete na filmové lokality do budoucna chtít navázat i další infrastrukturu - hotely, zábavné parky...? Pardubický kraj ani Destinační společnost Východní Čechy nejsou podnikateli a ani nositeli projektů v oblasti budování infrastruktury cestovního ruchu. Je tedy na samotných poskytovatelích služeb, jak hodně zajímavá budou filmová místa shledávat, aby tohoto potencionálu využili při svém podnikání. Právě na to slouží grantový program budování infrastruktury v cestovním ruchu, kterým podporujeme subjekty poskytující tyto služby. Naším cílem je podpořit doplnění pro turisty příjemného zajímavého prostředí o kvalitní zázemí včetně doprovodných služeb. Myslíte si, že Pardubický kraj je co do filmových lokalit výjimečný oproti jiným krajům (když nebereme v potaz Prahu)? Jednoznačně jsme atraktivním místem pro filmové štáby, dokážeme nabídnout lokace s nádhernou neposkvrněnou krajinou v oblasti Králického Sněžníku, Orlických hor, unikátnost Geoparku v Železných horách, malebný skanzen lidové architektury na Veselém Kopci, s jedinečnými a v seznamu UNESCO zapsanými masopustními průvody, hřebčín v Kladrubech se stády ušlechtilých starokladrubských koní a mnoho dalších. Filmaři často vyhledávají i městské lokace, kdy určitě Pardubice, Chrudim, Litomyšl, Vysoké Mýto, Moravská Třebová, Svitavy i např. Polička mohou nabídnout originální exteriéry i interiéry. Pardubický kraj nabízí i taková místa, která jsou jedinečná a originální, s atmosférou, historií nebo příběhem. Michaela Rambousková, MF DNES Pardubice (kráceno)

16 6-2012 REPORTÁŽ 1. ročník festivalu pro Tibet: peníze tibetské škole, filmy pro návštěvníky Pohled poutníka, který prošel Asií: T i b e ť a n é v ě ř í v demokracii 7. - 10. 3. Město Lanškroun je jedním z dvaceti měst, které se připojilo k akci Festival ProTibet 2012, po boku Prahy, Hradce Králové, ale také Litomyšle nebo Svitav. Samozřejmostí to ale mezi českými a moravskými městy není, tibetskou vlajku neuvidíte v Nymburce, Táboře nebo Dobříši. Např. místostarosta Tábora Emil Nývlt zdůvodnil, že vlajka se vyvěšovat nebude, aby se prý nenarušily dobré diplomatické vztahy s Čínou, která je velkým obchodním partnerem, a není zapotřebí ji nějak dráždit. Ani vedení města Nymburk nevyvěsí vlajku, důvodem je patrně existence blízké čínské továrny. V lanškrounském kině vytvořili žáci výtvarného oboru místní ZUŠ mandaly z barevných víček od PET lahví jako součást festivalových akcí. Mandala v doslovném překladu ze sánskrtu znamená střed, obvod nebo také magický kruh. Tibetské v sobě spojují harmonii kruhu, čtverce a dalších symbolů a obrazců, originálním materiálem je obarvený písek. Po jejím dokončení se v souladu s buddhistickým učením o pomíjivosti rituálně ničí a písek se vsypává do řeky. Ve vestibulu kina se konal prodej tibetských vlajek, obalů na mobil či přívěsků, poté se promítaly filmy. Na dobrovolném vstupném se vybralo 2461,- a za prodej výrobků jsme utržili 1868,-, řekla Petra Brejšová z kanceláře starosty a tajemníka. Celková částka se ještě obohatí o výtěžek ze vstupného na umělou stěnu, tímto způsobem se k akci připojil Horolezecký klub Lanškroun, o. s. Získané finanční prostředky půjdou na podporu tibetské školy Gyalten, která poskytuje vzdělání pro chudé nomádské děti. Podle informací občanského sdružení Most prošlo školou od jejího založení v roce 1994 již 4000 dětí. Škole chybí finanční prostředky na jídlo pro 280 dětí, na rekonstrukci ubytovacích pokojíků pro děti, školní učebnice a platy učitelů. Dále je třeba vybudovat dostatečně dimenzované zdroje vody a elektřiny, sdělilo sdružení Most, které kromě podpory další školy v Tibetu organizuje pomoc obětem zemětřesení, které postihlo tibetskou prefekturu Yu-shu v roce 2010. Protože se Lanškroun připojuje k akci prvním rokem, dala se najít řada organizačních slabých míst. Před kinem chyběl poutač s plakáty, které by na akci přilákaly ty, kteří se o ní nedozvěděli z webu či novin. Stejně tak tvorba mandal by byla zajímavým lákadlem pro více dětí. Něco jsem si koupila, ale překvapilo mě, jak málo výrobků bylo nabízeno, čekala jsem jich razantně víc, svěřila se jedna z návštěvnic festivalu. Rozšíření aktivit festivalu je ale v plánu. Již koncem února jsme začali s přípravou dalšího ročníku, kde nabídneme více akcí. Hlavním smyslem je připomenout si solidaritu s Tibetem, stejně jako vybraná částka, která pomůže. Chceme, aby se problém Tibetu dotkl více lidí, vysvětlila k organizaci starostka Mgr. Stanislava Švarcová. Text a foto: Kateřina Kokešová Festivalu se přišel zúčastnit i Yogaprema, ve Svitavách rozený Roman Pavliš, z Yogashramu v Dolní Čermné. (Yoga - vědomí celitvosti vykořeněním ega, Prema - láska bez podmínek, pozn. aut., z www. yogashrama.cz) V Tibetu jsem nějakou dobu strávil, takže mě zajímá, jakým způsobem sdružení Most prezentuje a podporuje tuto zemi a jak festival vypadá, řekl Yogaprema. Čermenský ashram provozuje Občanské sdružení Yogashrama, které pro veřejnost nabízí jóga víkendy, relaxační pobyty nebo dlouhodobé studium. Funguje na principech komunitní spolupráce v jógových hodnotách a principech života a snaží se činnost ašramu otevřít pro zájemce z okolí. V Číně, v jižní oblasti Yunnan a kolem Pekingu jsem strávil rok a pak jsem šel pěšky do Tibetu, kde jsem studoval dva měsíce. Oficiálně se ale jedná o zakázanou cestu, naštěstí nikomu nepřišel podezřelý putující mnich. Problematika Tibetu je složitá. Podle mého se země ocitla v podobné situaci jako dříve Indie před odchodem Britů, až na to, že Číňané se z Tibetu dobrovolně nestáhnou. Za infrastrukturu a mnohé další vděčí Indové Britům. A stejně tak Tibeťané - vše, co je v zemi civilizované, udělali Číňané. Veškerý duchovní život, zemědělství a tradice venkova jsou ryze tibetské. A tento svět je potlačován, tak jako po celém světě, podělil se o své postřehy Yogaprema. Podle něj mladší generace spíš upřednostňuje vymoženosti moderní civilizace. Nechtějí chodit do chrámu a starat se o zvířata. Chtějí chodit do školy a mít skútr a mobil. A věří v demokracii. Ta ovšem nepřijde ani s Číňany, ale ani s dalajlámou. Vzdělaní Tibeťané si návrat dalajlámy nepřejí. Problémem ale stále zůstává, že ve městech jsou těmi, kdo kontrolují trh i vše ostatní čínští muslimové. Ať jsou do Tibetu přesunuti z rozhodnutí čínských úřadů nebo přicházejí sami, Tibeťanům zbývají ve městech jen nekvalifikované pracovní pozice anebo odchod - na chudý, izolovaný venkov. Často ale nemají jít kam, protože hospodářství po rodičích prodali a odešli do měst s vidinou rychlého zbohatnutí a realizace svého západního snu.... Prodej výrobků ve vestibulu kina, v pozadí Yogaprema z ashramu v Dolní Čermné, (vpravo) Výroba mandal z víček Kateřina Kokešová

Z REGIONU A tak si říkám... Jak to vlastně bylo myšleno? Pravdy, ale spíše rozumného vysvětlení se nemůžu dopátrat. O co jde: o chodce a o cyklisty. Kudy ti první mají chodit a kudy ti druzí mají jezdit. Nejčastěji si tuto otázku kladu, když jako pěší procházím hřbitovní alejí, což je chodník, ale zároveň cyklostezka souběžná s ul. Josefa Dobrovského. Ale k věci. Chodí a jezdí se vpravo i vlevo. Dost jasné pravidlo. Ale složitějším se stane v momentě, kdy se mám rozhodnout pro jednu ze dvou částí cyklostezkychodníku. Pro koho je ta barevná, pro koho ta druhá, žádná značka to neurčuje. Abych problém nějak řešil, ke hřbitovu chodím vpravo po šedém pruhu, zpět jdu opět vpravo, ale po červeném. Nebo mám jít vpravo, ale pouze v pruhu šedém (čili ve středu chodníku-cyklostezky)? Nevím. Jenže co když jako chodec mám tudy chodit pouze vlevo, abych viděl protijedoucí cyklisty? A dalo by se ještě pokračovat. Raději však přestávám promýšlet další varianty s úmyslem věnovat se plně provozu na klasickém chodníku, abych se v důsledku své nepozornosti nechtěně neocitnul v objetí někoho z protijdoucích. Stoprocentně přesvědčen, že mezi Penny marketem a Lidlem se nacházím na klasickém chodníku určeném výhradně pro chodce, jsem náhle nucen složitě kličkovat, abych včas uskočil projíždějícím cyklistům, jeden přede mnou, druhý za mnou. A nejenom tady. Stává se mi to i na jiných místech dosti často. Také na náměstí J. M. Marků. Možná, že to tak má být, zase mi asi utekla doba. Pozdě bycha honit. Ale pro jistotu ještě mrknu do pravidel. Raději však, než se pěšky vydám po nějakém chodníku, nasadím si ochrannou přilbu. Text a foto: Jiří Faltus 6-2012 17 Projekt Šance pro rodinu jako alternativa k ústavní výchově Vedoucí projektu: Motivujeme rodiče ke změnám, udělat krok musejí sami Nový projekt Oblastní charity Ústí nad Orlicí Šance pro rodinu sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - má za sebou rok svého trvání. Tato aktivita je částečně financována z výtěžku Tříkrálové sbírky a je zaměřena na rodiny, které jsou ohroženy odebráním dítěte do ústavní výchovy. Česká republika patří k těm zemím v Evropě, které mají nejhustší síť dětských domovů a v ústavní výchově mají nejvíce dětí. Služba Šance pro rodinu nesupluje rodičovskou péči, ale ve svém preventivním působení je určitou alternativou k ústavní výchově. Tři sociální pracovnice Oblastní charity docházejí do rodin, se kterými pracují na konkrétních problémech. Snaží se naučit rodiče, jak pečovat o děti a domácnost, a motivovat je k převzetí zodpovědnosti za svou rodinu a za svůj život. Přestože ve sféře mezilidských vztahů je rok příliš krátká doba na jakékoliv bilancování, prvopočáteční úspěchy jsme zaznamenali. Podařilo se navázat spolupráci se všemi odbory sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD) okresu Ústí n. O., které do tohoto programu většinou doporučují vhodné rodiny a zprostředkovávají nám s rodinami kontakt. S OS- PODy se snažíme velmi intenzivně spolupracovat a komunikovat, dochází k průběžnému předávání informací a konzultování jednotlivých případů. Během roku 2011 využilo služeb Šance pro rodinu 18 rodin z území celého Orlickoústecka. Zeptali jsme se Daniely Dorčincové, vedoucí projektu, jaké jsou nejčastější problémy, se kterými přicházejí v rodinách do kontaktu? Jsou to například potíže s financemi a dluhy, neplacení výživného, nezaměstnanost, nedobrý psychický stav rodinných příslušníků, porušené vztahy v rodině, agresivita dětí ve škole, hyperaktivita, toulání, potíže s organizací činností v rodině apod. Co se za ten rok podařilo? Několik rodin jsme navázali na různé odborníky (psychology, psychiatry, logopedy ), ke kterým začali rodiče s dětmi pravidelně docházet. Hodně lidí si zašlo v doprovodu nebo s naší pomocí vyřídit své odkládané záležitosti na úřady nebo vyřešili dlouhodobý problém s dluhy. V mnoha rodinách jsme také zapracovali na rodinném rozpočtu, aby si rodiče dokázali zkoordinovat své příjmy a výdaje. V několika rodinách se zlepšil prospěch dětí ve škole. V jednom případě se nám podařilo pročistit vztahy s blízkou rodinou klientky, a to vedlo k velké mobilizaci klientky a ke zlepšení celkové situace v rodině. Vaše práce musí být psychicky náročná, dílčí úspěchy jsou dlouhodobou záležitostí. Jak snášíte, když se něco nepodaří? Snažíme se motivovat rodiče, aby dokázali udělat sebemenší změnu k lepšímu. Můžeme pomoci s čímkoliv, o co nás požádají. Nejdůležitější krok ale musí udělat sami. A s tím je někdy potíž - když sami nechtějí, prostě to nejde, a zůstanou ve vleku svých problémů. Právě s tímto faktem je někdy těžké se vyrovnat. Je smutné vidět, když změna je reálná, ale rodina ji nechce připustit Když zhodnotíte službu jako celek, naplňuje původní představy o jejím smyslu a o tom, k čemu má tento projekt sloužit? Určitě ano. Všechny rodiny tuto službu berou jako pomoc a oporu, ke které mají důvěru. A my máme radost ze všeho, co se povede, z každé maličkosti. Třeba když nám rodiče říkají, že jejich syn začal být aktivnější ve škole nebo si s nimi více povídá, a nebo když nám rodiče sami od sebe volají, že se s námi chtějí poradit. Iva Marková, Oblastní charita Ústí nad Orlicí

18 6-2012 SPORT Tereza Kostelecká přivezla zlato 4. 3. - Naši mladí horolezci se rozjeli do Vyškova na první letošní závody pro mládež v lezení na obtížnost Tendon cup. Vyškovské závody jsou vyhlášené svým pomalým průběhem a ani letos nezklamaly. Svůj rekord organizátoři sice nepřekonali, ale večerní vyhlášení nás neminulo. HK Lanškroun, o. s., měl opět hojnou účast, v kategorii B chlapci (roč. 1996/1997/1998) nás reprezentoval Jakub Gregora, Zbyšek Černohous a Vojta Mikuláš. Zbyšek šel z kvalifikace ze 3. místa a Kuba z 5. místa. Ve finále museli hoši přetraverzovat celou stěnu metr nad zemí, aby v závěru vylezli přes břicho vzhůru, kde čekal strop. Rozhodoval chyt na konci převisu, kde lépe dopadl Kuba, umístil se těsně pod stupni vítězů na 4. místě. Zbyšek obsadil 7. místo. Do finále se nepodíval Vojta Mikuláš, který obsadil 11. místo. V dívkách lezla Andrea Pokorná mimo soutěž, protože podle nových pravidel lezení se první tři závodníci z roku 2011 nesmí účastnit Tendon cupu. Finálovou cestu lezla jako kluci a dolezla ji nejdále ze všech závodníků, a tím obsadila 1. místo mimo soutěž. V kategorii C chlapci (roč. 1999/2000) za HK Lanškroun, o. s., bojoval Tomáš Hacura a postaršený Lukáš Doleček roč. 2003 mimo soutěž, protože jako mistr republiky se také nesmí závodů v Tendon cupu účastnit. Zatímco Tomáši Hacurovi uteklo finále o jednu příčku, obsadil 9. místo, Lukáš Doleček si vylezl pro 1. místo mimo soutěž. V dívkách nás reprezentovala Tereza Kostelecká a Monika Gregorová. Obě postoupily do finále, Terka dokonce z 1. místa, a to si také po finálové cestě udržela. Monča vybojovala 8. místo. V kategorii D chlapci (roč. 2001/2002) soutěžil Jan Dajčar. První cesta se Honzovi nevyvedla, přestože druhou už lezl moc pěkně, na finále to nestačilo, obsadil 9. místo. Tento rok se uplatnily změny kategorií. V nové kategorii E (roč. 2003 a mladší) bojoval skvěle Matěj Skalický, který do finále postupoval z 1. místa, bohužel ve finálové cestě sklouzl hned po nástupu a naděje na medaili se rychle rozplynula. Blahopřejeme ke skvělým výsledkům! Dita Pokorná Tereza Kostelecká při soutěži, (foto vlevo): Vítězka Kostelecká na bedně, foto: HK Lanškroun, o. s. Bronzová neděle pro Orli Lanškroun 4. 3. - Mladí hokejisté ročník 2001 a 2002 se v neděli rozjeli do Třebechovic na turnaj. Kromě domácích a Orlů Lanškroun se zúčastnily Boskovice a Dívčí hokej. Turnaj se hrál systémem každý s každým 3x10 minut. První zápas na nás čekaly Boskovice. Zápas vypadal slibně, první třetinu byla hra většinou u branky soupeře, ale bohužel se nám nepodařilo proměnit. Góly jsme viděli až ve druhé třetině, kdy nám soupeř vstřelil první branku. Pak jsme si nešťastnou náhodou dali vlastňáka a už jsme prohrávali 0:2. Po pěkné nahrávce Radka Vogela Šimonovi Preisnerovi jsme snížili na 1:2. I přes mohutné povzbuzování fanoušků se nám nepodařilo vyrovnat. Soupeř využil rychlé přihrávky a zvýšil vedení na 1:3. Do druhého zápasu jsme nastupovali ihned proti domácím Třebechovicím. První gól jsme inkasovali ve 3. minutě zápasu, ale Šimon Preisner vyrovnal v 5. minutě v zápětí další branku přidal Aleš Moravec stav 2:1 pro Orli. Druhá třetina byla bez gólů. Poslední třetině soupeři hned vyrovnali, ale naši Orli se nedali a zabojovali, po skvělé střele Radka Vogela jsme se dostali do vedení. Poslední gól zápasu po mele před bránou dal Honza Markytán na vítězných 4:2. Po dvouhodinové přestávce jsme nastoupili proti Dívčímu hokeji. Tam nás čekala děvčata o dvě hlavy větší (ročník 1999) než byli naši kluci, protože děvčata můžou hrát o dva roky starší. I když jsme s děvčaty prohráli 1:6, tak naši borci předvedli nejlepší zápas turnaje. Viděli jsme skvělé nasazení, chtění a týmového ducha. Na turnaji Dívčí hokej nedostal žádnou branku, až od nás, a tu jim vstřelil Radek Vogel. Pro kluky to byly přípravné zápasy na další sezónu, protože v této sestavě budou příští rok hrát za mladší žáky. 1. místo turnaje získal Dívčí hokej, 2. místo Třebechovice, 3. místo Orli Lanškroun, 4. místo Boskovice. Nejlepší brankař turnaje byl vyhlášen Orel Vítek Šembera. Blahopřejeme!!! Sestava Orlů: brankaři Vítek Šembera, Jan Mannl, 1. útok: Aleš Moravec, Radek Vogel, Šimon Preisner, obrana: Adam Najman, Ondřej Pokorný, 2. útok: Stanislav Marek, David Andrle, Jan Markytán, obrana: Filip Štěpánek, Ondřej Hubálek, 3. útok: Lukáš Hejl, Michal Šembera, Hugo Skála Dita Pokorná Foto zleva 1. řada: Šimon Preisner, trenér Bronislav Najman, Aleš Moravec, Jan Markytán, Hugo Skála, Radek Vogel, Michal Šembera, Uprostřed zleva: Ondřej Hubálek, Adam Najman, David Andrle, Filip Štěpánek, Ondřej Pokorný, Lukáš Hejl, Stanislav Marek, dole zleva: Vítek Šembera, Jan Mannl

SPORT 6-2012 19 Dorostenky mají zlato i postup 4. 3. - V neděli se konal v Sudslavě krajský přebor dorostenek. O postup na MČR do Ostravy soutěžila 4 družstva. Lanškrounské dívky Cacková s Pokornou bez problémů porazily dva domácí týmy a ve finálovém a nejdůležitějším zápase se Sokolem Chrudim vyhrály 3:2. Terka Cacková se postarala o dvě výhry a s Andreou vyhrály důležitou čtyřhru. Postup na MČR a zisk zlatých medailí korunovala Terka ještě výkonem, kdy v turnaji neztratila jediný set. Nejmladší žáci ovládli turnaj Na východočeský bodovací turnaj ročníku 2001 a mladší do nedaleké Řetové odjeli Vybíral, Marek Dokoupil a Filip Vybíral, foto: O. Jányš VÝSLEDKY DRUŽSTEV: Krajský přebor mužů Svitavy A Lanškroun A 10:3 (Jányš 3) Mor. Třebová C Lanškroun A 5:10 (Jányš 3,5, Marek 2,5, Kuběnka 2,5, Chládek 1,5) Regionální přebor 1. tř. Lanškroun B Sedlec B 1:10 (Kleiner 1) Lanškroun B Vys. Mýto A 1:10 (Kleiner 1) Regionální přebor 2. tř. Lanškroun C Hylváty A 4:10 (Langr 3, Bako L. 1) Lanškroun C Sokol Č. Třebová C 5:10 (Stejskal 3,5, Langr 1, Novák 0,5) Regionální přebor 3. tř. Lanškroun D Sedlec C 2:10 (Langr 2) Dokoupil, Dokoupilová, Doleželová, Kristek a Parent. Patrik Kristek, Matěj Parent i obě dívky získávali cenné výhry v kategorii B. Předvedli herní projev, se kterým mohu být velice spokojen. Filip Vybíral jako nasazená dvojka prošel turnajem bez porážky a ve finále byl úspěšnější než Marek Dokoupil a získal své první zlato v těchto turnajích. Nejen jemu, ale i Markovi patří velká gratulace. Tereza Cacková ve stejný den bojovala o účast ve finále turnaje staršího žactva v Nové Pace. Soupeřkou jí byla hráčka širšího výběru reprezentace ČR Kozáková. Přestože byla nad její síly, i tak si Terka odvezla další bronzovou medaili do své bohaté sbírky. Ondřej Jányš, předseda oddílu a trenér mládeže Tereza Cacková při hře (vlevo), foto: O. Jányš Lanškroun D Mostek A 10:2 (Bako L. 3,5, Nečas 3,5, Bako R. 1,5, Zechovský 1,5) Lanškroun D Mistrovice B 9:9 (Langr 3,5, Nečas 2, Cacková 2, Zechovský 1,5) Lanškroun D Libchavy B 10:8 (Langr 4,5, Nečas 2,5, Chládek 2, Zechovský 1) Divize dorostu v Litomyšli Litomyšl A Lanškroun A 0:10 (Novák 3,5, Stejskal 3,5, Cacek 3) Řetová A Lanškroun A 0:10 (Cacek 3,5, Novák 3,5, Stejskal 3) Divize žactva v Chocni Choceň A Lanškroun A 3:7 (Cacková 3, Langr 2, Chládek 2) Sokol Chrudim A Lanškroun A 3:7 (Cacková 3, Langr 3, Chládek 1) 3. 3. - Vydali jsme se do nedalekého Osíku na dětský turnaj. Za U13 závodili Adam Chrobák, Eliška Paukertová a Kačka Stehlíková, za U11 Honza Blažek. Hrálo se švýcarským systémem na 4 kola + finálový pavouk. Pořadatel přichystal pro všechny zúčastněné drobné dárky. A jak jsme dopadli? Našim dětem se dařilo Kačka svoji kategorii vyhrála. Eliška s Adamem obsadili 3. místo a Honza vybojoval 4. místo. Blahopřejeme! Lenka Chrobáková Krajská liga mužů, ZS Pardubice, neděle 4. března, 145 diváků ZH Pardubice - Orli Lanškroun 3:5 (0:1, 3:1, 0:3), stav série 0:1 Branky a nahrávky: 19. Fischer (Šula), 39. Patsch, 41. Šula (Janků, Fischer), 52. Pilavka, 60. Kilčický Sestava: Nimmerrichter Patsch, Janků, Güttler, Doleček, Boruch, Pachl, Kollert Fischer, Šula, Kilčický Pilavka, Piterka, Nastoupil - Poles, Novák, Vejchoda - Brejša Vyloučení 11:8, využití 2:1, oslabení 0:0, střely 40:28 Úvod prvního finále byl oboustranně opatrný a první gól zařídil až v 19. minutě pohotovou střelou Fischer. Druhá část hry byla ve znamení řady našich vyloučení, které dokázali domácí trestat. Opět v předposlední minutě zlepšil naši situaci dalekonosnou střelou Patsch. Navíc po 36 sekundách poslední části vyrovnal v přesilovce Šula. Od té chvíle byli Orli lepší, což potvrdil Pilavka gólem o tyč. Další velké šance měli opět Šula a Pilavka, ale definitivní pojistku přidal až 11 sekund před koncem při powerplay domácích Kilčický. Krajská liga mužů, HBM Lanškroun, čtvrtek 8. března, 320 diváků Orli Lanškroun ZH Pardubice 4:7 (2:2, 1:3, 1:2), stav série 1:1 Branky a nahrávky: 2. Pilavka(Güttler), 18. Piterka (Pilavka), 35. Pilavka (Fischer), 54. Šula (Fischer, Janků) Sestava: Nimmerrichter Patsch, Janků, Güttler, Doleček, Boruch, Pachl, Novák, Kollert Fischer, Šula, Kilčický Pilavka, Piterka, Nastoupil - Poles, Bednář, Vejchoda - Brejša Vyloučení 11:12, využití 4:1, oslabení 0:0, střely 42:23 Natěšení příznivci domácích se přišli podívat na výhru Orlů a předávání Poháru V. Martince, ale nedočkali se. V rozhodčím rozkouskovaném utkání (celkem 23 trestů) stačili domácí soupeři pouze v první třetině. Během necelých pěti minut druhé části odskočili hosté na 2:5 a zápas pak dovedli jasně k výhře. Exceloval pardubický junior, devatenáctiletý Lukáš Procházka (5 branek a 1 nahrávka). Orli vsítili všechny čtyři branky v přesilovkách a v rovnovážném stavu končily všechny šance na chráničích brankáře Čaladiho, zatímco domácí Nimmerrichter tentokrát nebyl oporou. Nejlepším hráčem Lanškrouna byl Pilavka. Kromě tří bodů v utkání ho soupeř pětkrát zastavil pouze faulem. Krajská liga mužů, ZS Pardubice, neděle 11. března, 229diváků ZH Pardubice -Orli Lanškroun2:3sn (0:0, 1:1, 1:1, 0:0, 0:1), konečný stav série 1:2 Branky a nahrávky: 26. Pilavka (Janků, Patsch), 56. Pilavka (Kilčický,Güttler), 65. rozhodující nájezd Güttler Sestava: Nimmerrichter Patsch, Janků, Güttler, Boruch, Novák Fischer, Šula, Kilčický - Pilavka, Piterka, Nastoupil - Poles, Bednář, Vejchoda Vyloučení 7:8, navíc Šula 5+OK, využití 1:1, oslabení 0:0, střely 45:30 Rozhodující bitva přinesla pohledný a rychlý hokej. Lépe začali hosté, ale opět marně hledali přesnou mušku. Až ve 26. minutě využil dvojnásobnou početní převahu Pilavka, jenže těsně před přestávkou domácí Sodomka vyrovnal. Úvod třetí části patřil Závodce a naše obrana odolávala hlavně díky výbornému Nimmerrichterovi, který kryl v závěrečné třetině 23 střel. Velký tlak korunoval vedoucí brankou až v 55. minutě z přesilovky 5 na 3 kanonýr Procházka. Skvěle hrající Rosťa Pilavka však za minutu vyrovnal. Prodloužení sice přineslo převahu domácích, ale ne gól a tak o vítězi musely rozhodnout nájezdy. První jel Fischer a blafákem zavěsil. Domácí Ludvík nedal. Ve druhé sérii proměnili perfektně jak Güttler, tak Evžen Musil. Třetí sérii začínal Patsch a krásným blafákem potvrdil výhru Orlů a zisk Poháru Vladimíra Martince. Konečné pořadí krajské ligy mužů Finálová skupina: 1. Choceň, 2. Chrudim, 3. Světlá n. S., 4. Litomyšl, 5. Hlinsko, 6. Moravská Třebová, skupina o Pohár V. Martince: 1. Lanškroun, 2. Pardubice, 3. Polička, 4. Česká Třebová, 5. Skuteč Kanadské bodování Orlů v play-off (6 zápasů, G+A=body) : Pilavka 7+5=12, Fischer 5+4=9, Šula 5+3=8, Kilčický 2+5=7, Güttler 2+4=6, Patsch 2+2=4, Janků 0+3=3, Piterka 2+0=2 Kanadské bodování Orlů v celé sezóně: Šula 32 zápasů, 35+27=62, Fischer 31, 25+36=61, Kilčický 34, 24+29=53, Pilavka 25, 36+25=51, Patsch 31, 12+27=39, Vejchoda 31, 11+10=21, Janků 27, 4+10=14, Güttler 16, 5+8=13, Nastoupil 14, 5+5=10, Piterka 27, 3+5=8, Boruch 32, 4+3=7, Poles 33, 4+3=7, Pachl 24, 2+5=7, Minář 10, 4+1=5, Bednář 20, 3+2=5, Kocián 10, 2+3=5, Doleček 13, 3+0=3, Pražák 13, 2+0=2, Brejša 25, 1+1=2, Koutský 5, 1+0=1, Novák 18, 0+1=1, Kollert 26, 0+1=1, Tichý, Konečný a Mík 2, 0+0, Dušek 1, 0+0

20 6-2012 SPORT Okresní přebor mužů: Orli Lanškroun B Spartak Choceň B 5:9 (2:3, 2:3, 1:3) Branky: Langr 2, Tichý, Stránský, Jirků, nahrávky: Bednář 2,Mík ml., Stránský, Tichý TJ Voděrady-Orli Lanškroun B 5:6sn (1:1, 2:3, 2:1, 0:0) Branky: Stránský 4, Gremlica, rozh. nájezd Jirků, nahrávky: Obst, Stránský, Gremlica, Vičar Přes zlepšení ve druhé polovině soutěže obsadí Orli B bez ohledu na výsledek posledního zápasu s Žamberkem v okresním přeboru 9. místo z 11 účastníků. Krajská liga dorostu Světlá n. Sáz. - Orli Lanškroun 4:2 branky: Kačerovský, Valčík, nahrávky: Sedláček 2, Horníček Dorostenci přes převahu prohráli na ledě předposlední Světlé a obsadili šestou příčku. Liga žáků Orli Lanškroun Rebel Havl. Brod 1:11 starší,branka:čada, 5:5 mladší Krajská liga přípravek SpartakChoceň - Orli Lanškroun 9:1 branka: Látal Orli Lanškroun Loko Čes. Třebová 2:4 branky: Pokorný 2 Minihokej HC ČSOB Pardubice 1 - Orli Lanškroun 1:2 a 6:1 (2003) a 12:0 a 12:1 (2004) Spartak Choceň - Orli Lanškroun 4:3 a 6:5 (2003) a 4:6 a 12:0 (2004) Loko Česká Třebová Orli Lanškroun 6:4 a 4:2 (2003) a 7:1 a 6:1 (2004) Jan Ruščák Sobota 3. 3. 2012 1. liga juniorek v Brně, 7. a 8. kolo nástavby Junior Brno VO TJ Lanškroun 1:3 (19:25, 25:15, 23:25, 27:29), 3:2 (20:25, 25:23, 25:15, 24:26, 15:1) Ne zcela ideální sestava našich juniorek uhrála v Brně slušný výsledek. Sestava: Svatoňová Veronika, Maděrová Karolína, Chládková Barbora, Jandová Tereza, Macháčková Zuzana, Horáčková Adéla, Chrobáková Aneta. Finále KP mladších žákyň v Lanškrouně, 3. kolo VO TJ Lanškroun TJ Žichlínek 2:0 (25:19, 25:8), - VK Choceň 2:0 (25:11, 25:13), - TJ Svitavy 2:0 (25:20, 25:18). Tři vítězství bez ztráty setu již dávají stoprocentní jistotu minimálně stříbrné medaile z přeboru! Sestava: Hašková Sabina, Obstová Kateřina, Jehličková Petra, Prokopová Sabina, Vičarová Luisa, Vanclová Daniela, Minaschková Natálie, Šebrlová Nikola, Kořínková Natálie. Neděle 4. 3. 2012 Finále KP starších žákyň v Lanškrouně, 3. kolo VO TJ Lanškroun Sokol Dolní Újezd 3:1 (25:10, 18:25, 25:20, 25:20), -Slovan Moravská Třebová 2:3 (25:11, 26:24, 5:25, 23:25, 13:15) Dramatický boj, před plnou halou, přinesl lanškrounským volejbalistkám stříbrné medaile a postup do 1. kola Mistrovství České republiky žákyň! Sestava: Čírtková Šárka, Kořínková Natálie, Kartariková Nela, Le Thu Huong, Urbanová Adéla, Nováková Anna, Stará Michaela, Hejlová Kateřina, Ambrozková Nela, Hejlová Barbora, Horáčková Adéla, Chrobáková Aneta. KP žen I. tř. v Chocni, 33. a 34. kolo VK Choceň VO TJ Laškroun B 3:1 (19:25, 25:23, 25:13, 25:20), 3:0 (25:22, 25:17, 25:16) Choceň patří mezi méně oblíbené soupeře, což se opět potvrdilo, a tak přišly dvě hladké prohry. Sestava: Šebrlová Hana, Šebrlová Zuzana, Jurčová Eva, Jehličková Petra, Krsková Eva, Pluhařová Martina, Váně Hana, Křivková Lucie, Hájková Hana. Sobota 10. 3. 2012 2. liga žen v Lanškrouně, 31. a 32. kolo VO TJ Lanškroun A VK Vsetín 1:3 (21:25, 25:18, 21:25, 20:25), 3:0 (25:18, 25:18, 25:21) Vsetín, družstvo přímo ohrožené sestupem, zaskočil naše hráčky bojovným výkonem, a tak si odváží alespoň jedno vítězství. Druhé utkání již bylo v jasné režii domácích volejbalistek. Sestava: Strnadová Blanka, Vlčková Klára, Drozdová Jana, Míková Kristýna, Matějková Kateřina, Hejlová Kamila, Jelínková Markéta, Chládková Šárka, Janyšková Radka, Kolderová Natálie. 1. liga juniorek v Lanškrouně 9. a 10. kolo nástavby VO TJ Lanškroun ŠSK Šlapanice 0:3 (23:25, 23:25, 20:25), 0:3 (22:25, 21:25, 22:25) Zkušené hráčky hostů si s přehledem pohlídaly koncovky setů, a tak si odvážejí dvě hladká vítězství. Sestava: Chládková Barbora, Svatoňová Veronika, Maděrová Karolína, Jandová Tereza, Fišerová Kristýna, Šimková Kristýna, Horáčková Adéla, Chrobáková Aneta, Nováková Anna, Kartariková Nela. Neděle 11. 3. 2012 KP žen I. třídy v Lanškrouně, 35. a 36. kolo VO TJ Lanškr. B USK Pardubice 2:3 (25:19, 14:25, 25:13, 21:25, 8:15), 1:3 (20:25, 25:19, 18:25, 18:25) Dvě domácí porážky ukončily letošní trápení našich volejbalistek. Konečné sedmé místo neodpovídá tradicím tohoto družstva. Sestava: Šebrlová Hana, Šebrlová Zuzana, Hájková Hana, Váně Hana, Kolderová Romana, Jehličková Petra, Jurčová Eva, Marková Petra, Pluhařová Martina. Více z VO TJ Lanškroun najdete na www.vklanskroun.cz Libor Tomiška PROLOG PRVNÍ JARNÍ NADÝCHNUTÍ Cyklisté! Oprašte rám, namažte řetěz a dofoukněte gumy! Na prahu nové sezóny zveme všechny tradiční účastníky i nové tváře na start klasické cyklistické jarní časovky na 6 km pro každého Prolog První jarní nadýchnutí. Osmnáctý ročník se uskuteční v neděli 1. dubna 2012. Na obvyklé trati od Třebovic do Rudoltic mohou změřit síly muži, ženy i rodiče s dětmi všech výkonnostních skupin. Startují i horská kola a speciály ( ukrajiny, koloběžky, dvoukola, atd.). Přihlášky na křižovatce v Rudolticích mezi 9. a 10. hodinou. Start prvního závodníka v 11 hodin na obvyklém místě poblíž bývalé třebovické pily. Hlavní ceny budou tradičně slosovány, podmínkou startu je cyklistická přilba. Bližší informace na tel. 465 323 048 (Cyklosport Dvořák) nebo 608 885 757 (Jan Ruščák). Jan Ruščák