Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914
Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů, v jehož povodí byly na konci 19. století původně jímány podzemní vody pro rychle se rozvíjející město Most, s tehdy asi 19 000 obyvatel. Ten měl již od roku 1881 jednotné zásobování vodou, které využívalo podzemních vod z jižních svahů Krušných hor. Další dostupné zdroje vody však už žádné k dispozici nebyly, a tak se rozhodlo po vzoru Chomutova vybudovat údolní nádrž. 5. 9. 1906 pověřila městská rada vedoucího vodárny města Most Ing. Otta předběžným statistickým šetřením stavby údolní přehrady v údolí dnešní Loupnice. V roce 1908 byl pověřen vypracováním projektu Dr. Ing. Robert Weyrauch, inženýrský rada a profesor Královské technické univerzity ve Stuttgartu. Geologický průzkum provedl Prof. Dr. Laube z Prahy se závěrem: proti zřízení údolní přehrady v místě vybraném v Hammergrundu není námitek, ani s ohledem na výběr lokality, ani z geologického hlediska, doporučil však provést dostatečně hluboké založení hráze. Prof. Weyrauch navrhl výstavbu tak, aby nádrž byla dostatečně dimenzována pro předpokládanou potřebu roku 1960, kdy měl mít Most asi 50 000 obyvatel. Výstavba přehrady byla zadána mostecké firmě Podnikatelství údolních přehrad Berndt, Schwarzer a Wurm, která vyhrála výběrové řízení z 10 obeslaných firem. Celkové náklady na stavbu dosáhly 4,745 mil. korun, což bylo o 145 000 korun méně, než uvažovalo zadání. Přehrada byla se svými 53 m nejvyšší přehradou v tehdejším Rakousku-Uhersku a třetí nejvyšší ve střední Evropě. Dodnes je nejvyšší zděnou přehradou v Čechách. Tížná zděná hráz z lomového kamene má obloukový půdorys s poloměrem zakřivení 250 m a délku v koruně 225 m. V koruně na kótě 493,52 m n. m. 3 je široká 4,5 m, v patě hráze potom 51 m. Objem tělesa hráze je 113 000 m. Základní kámen přehrady byl položen 4. 5. 1912. Na stavbě se využívalo tehdy nejmodernějších strojů a zařízení poháněných převážně elektrickým proudem (např. kabelový jeřáb, drtič kamene, lanovka, betonárna, kompresorovna, 3 lanový výtah ). Na stavbě pracovalo ve špičce až 680 lidí. Nejvyšší denní výkon při zdění hráze činil 643 m zdiva. Ve spodní části hráze je umístěna komunikační chodba, kterou procházejí i dvě potrubí spodních výpustí. Pravé sloužilo zároveň i jako odběrné potrubí pro úpravnu vody. Z hlavní chodby potom vedou na obě strany revizní chodby, do kterých je svedena i svislá drenáž hráze. Etážový odběr vody z nádrže je umístěn v půlkruhovém suchém věžovém objektu přizděném k návodnímu líci hráze. Boční bezpečnostní přeliv je na levé straně hráze pod domkem hrázného. 3 Stavba hráze byla dokončena 5. 12. 1913. Nádrž má celkový objem 1,670 milionů m při zatopené ploše 10,1 ha. Při prvním plnění nádrže na jaře 1914 se výrazně zvýšily průsaky na levém úbočí hráze. Porucha se odstranila vyhledáním podzemních trhlin proutkařem a jejich injektáží. Problémy s průsaky pod hrází provázely provoz díla po celou dobu, ačkoliv se injektáže podloží opakovaly ještě několikrát. I proto byla v roce 2003 zahájena generální oprava a rekonstrukce hráze, která vyřešila tento problém definitivně. Ve dvou etapách byla vyrubána injekční štola přímo pod hrází a z ní injektováno celé podloží. Vše bylo dokončeno v roce 2013.
Vše začalo přípravou terénu a vykácením prostoru nádrže. (foto z 20. 4. 1911) Budování přístupových cest a obvodové komunikace (foto z 2. 6. 1911)
Výstavba limnigrafu a předzdrže na přítoku. (foto z 19. 8. 1911) Pohled na celé staveniště přehrady. (foto z 29. 8. 1911)
Objekty na přítoku byly dokončeny ještě na podzim. (foto z 8. 11. 1911) Na stavbě byla využita tehdy nejmodernější stavební technika - stavba kabelového jeřábu. (foto z 25. 11. 1911)
V zimě 1912 přišla velká povodeň, která zatopila stavební jímku přehrady. (foto z 26. 2 1912) Základová spára přehrady byla očištěna tlakovou vodou a ocelovými kartáči. (foto z 26. 4.1912)
Slavnostní položení základního kamene proběhlo 4. 5. 1912. Na stavbě pracovalo až 680 lidí a nejvyšší 3 denní výkon zdění hráze činil 643 m zdiva. (foto z 6. 6. 1912)
Hráz rostla přímo před očima. (foto z 28. 9. 1912) Zazimování stavby hráze 1912-1913.
Stavební sezóna v roce 1913 začala již koncem března. (foto z 26. 3. 1913) Celkový pohled na stavbu hráze a organizace dopravy materiálu. (foto z 23. 5. 1913)
Postup zdění hráze. (foto z 16. 6. 1913) Návodní líc je těsněn trojnásobným nátěrem na 3 cm silnou cementovou omítku. (foto z 12. 7. 1913)
V září se hráz blížila své koruně. (foto z 9. 9. 1913) Výstavba domku hrázného. (foto z 24. 9. 1913)
Hráz byla do konce roku dozděna. (foto z 15. 11. 1913) Při prvním plnění nádrže na jaře 1914 se výrazně zvýšily průsaky na levém úbočí hráze. (foto z 20. 3. 1914)
Částečně napuštěná nádrž. (foto z 24. 3. 1914) Dokončovací práce na stavbě přehrady a úpravny vody. (foto z 16. 6. 1914)
V polovině roku bylo dílo v podstatě hotové. (foto z 18. 6. 1914) Dodatečné dotěsnění podloží hráze injektáží. (foto z 11. 7. 1914)