Církve a sekty Náboženství na mapě světa i mimo ni
Důvody zájmu z o tuto oblast 20. století dobou poklesu zájmu z o náboženství,, nábon boženství se ztrácelo z veřejn ejného prostoru: sekularizace, indiference, atheismus Nová vlna zájmu z o nábon boženství jde světem: časté téma v médim diích S S novou přítomnostp tomností náboženství na scéně světa se spojují naděje, ale i obavy
Orientace ve světě náboženství Jsme nepřipraveni se s tématem t náboženství vyrovnávat: vat: dlouhodobá ztráta ta kontaktu, chybějící informace, nedůvěra Důsledky: - komercializace nábon boženství; ; ztráta ta identity, náhrada amatérskou psychoterapií - chování náboženských subjektů jako v situaci ohrožen ení: : fanatismus, extremismus, sektářstv ství
Náboženství na mapě světa I.
Náboženství na mapě světa II.
Náboženství a organizace I. Eurocentrické pojetí náboženství: : vzdáleným náboženstvím m se připisujp ipisují podobné rysy a na základě toho se pak srovnávaj vají (např.. jako evolučně nižší nebo naopak naivně jako dokonalejší ší ) Schematický přehled p všem v nábon boženstvím připisuje posvátn tné texty, doktrínu, organizaci, obřady apod.
Náboženství a organizace II. Hinduismus žádná společná organizace, žádná procedura vstupu, žádná kriteria příslup slušnosti, žádná centráln lní autorita; jen novodobé spolky pod koloniáln lním m vlivem Buddhismus organizována na jen Sangha (mniši i a okruh kolem nich); prakticky žádná organizace laiků; ; příslup slušnost kulturní a geografická; přijetí útočiště není vstupem do nábon boženské organizace
Náboženství a organizace III. Judaismus organizovány ny jednotlivé obce, samosprávn vné,, volně sdruženy na národnn rodním m a názorovém m principu; organizován n rabinát, rabíni ale ne vedoucími obcí Islám sunnitský v islámských zemích prakticky ztotožněn n se sekulárn rní společnost ností (obec, stát); t); studovaní odborníci v různých r zemích různr zné role, různá míra vlivu; šíitský islám m více v organizován
Náboženství a organizace IV. Křesťanství jasná procedura vstupu (křest), pevné hranice, organizační struktura a nábon boženské autority (různ zné modely) Církev shromáždění Pána; původnp vodně dynamická, procesuáln lní,, postupně se upevňuje; uje; větvenv tvení a konflikty církvc rkví
Církevní mapa Evropy
Církev a sekta ze sociologického hlediska Církev bez ohledu na vyznání: náboženská organizace těsně propojená s veřejným životem a kulturou Sekta též bez ohledu na vyznání,, nábon boženská organizace s jasně vymezenými hranicemi, s dobrovolným členství,, v izolaci nebo opozici Potíže e s touto terminologií v religionistice
Křesťanské církve ve světě I. Římskokatolická církev - největší náboženská organizace světa, miliarda členů,, původnp vodní oblasti jih a západ Evropy, později Amerika a misijní oblasti - mohutná centralizovaná organizace, subjekt mezinárodn rodního práva (kvazi státn tní útvar)
Křesťanské církve ve světě II. Pravoslavné církve - dědictví původní společné církve na Východě,, postupné šířen ení i na Západ Z - společenstv enství sobě rovných na sobě nezávislých církvc rkví - asi 350 milionů
Křesťanské církve ve světě III. Tradiční církve reformačního typu - vazba na světovou reformaci v 16. století - domov v západnz padním světě,, misijní šířen ení - kolem 250 milionů - luteráni, reformovaní, anglikáni ni
Křesťanské církve ve světě IV. Další větvení reformačního křesťanství - vazba na radikáln lní skupiny v době reformace - evangelikáln lní princip - dynamická rostoucí část křesťanstva, kolem 300 milionů - např.. baptisté, adventisté,, metodisté, letniční
Církev a sekta právn vní rozdíl? Populárn rní mínění: : církev c je státem tem uznána, na, sekta nikoli Státn tní uznání patří k vrchnostenskému státu tu Všechna nábon boženství působí nezávisle na státě; ; na náboženské sdružov ování stát t nemá vliv (čl.( 15 a 16 Listiny) Možnost registrace a akreditace za zákonem z stanovených podmínek Nepřímá souvislost: kvalitativní předpokloady podle 5 zákona z č.. 3/2002 Sb.
Registrované náboženské společnosti v ČR R I. Církev římskokatolická 2 740 780 26,8% Českobratrská církev evangelická 117 212 1,1% Církev československá husitská 99 103 1,0% Náb.. společnost Svědkov dkové Jehovovi 23 162 0,2 % Pravoslavná církev v českých zemích 22 968 0,2% Evangelická církev a.v. v ČR R 14 885 0,1% Slezská evangelická církev a.v. 14 020 0,1% Církev bratrská 9 931 0,1% Církev adventistů sedmého dne 9 757 0,1%
Registrované náboženské společnosti v ČR R II. Církev řeckokatolická 7 675 0,1% Křesťanské sbory 6 927 0,1% Luterská evangelická církev a.v. v ČR R 5 412 0,1% Apoštolsk tolská církev 4 565 0,0% Bratrská jednota baptistů 3 622 0,0% Jednota bratrská 3 426 0,0% Evangelická církev metodistická 2 694 0,0% Starokatolická církev v ČR R 1 605 0,0% Federace židovských obcí v ČR R 1 515 0,0% Církev Ježíš íše e Krista svatých posledních dnů 1 366 0,0% Novoapoštolsk tolská církev v ČR R 449 0,0% Náboženská společnost českých unitářů 302 0,0%
Registrované náboženské společnosti v ČR R III. Registrace po účinnosti zákona z č.. 3/2002 Sb, bez akreditace, počet členů není znám: 1. Obec křesk esťanů 2. Křesťanská společenstv enství 3. Česká hinduistická náboženská společnost 4. Mezinárodn rodní společenstv enství pro vědomv domí Kršny (Haré Kršna) 5. Ústředí muslimských obcí 6. Buddhismus diamantové cesty linie Karma Kagjü 7. Ruská pravoslavná církev podvorje 8. Višva Nirmala Dharma 9. Církev živého Boha
Význam výrazů církev a sekta Církev pojem pochází z křesk esťanství; ; nábon boženská společnost křesk esťanů,, univerzáln lní i partikulárn rní,, bez ohledu na název n (např.. Jednota bratrská nemá slovo církev v názvu); n mimokřes esťanská uskupení, která sama přijala p název n církev : Církev C sjednocení,, Scientologická církev Sekta původ výrazu: společnost následovnn sledovníků nějakého učenu ení; ; později: oddělen lená náboženská skupina; vnímáno no úkorně; ; emocionáln lně zatížen ené slovo; etiketa v sociologickém m smyslu
Žurnalistické pojetí sekty
Výraz sekta jako výraz náboženské nesnášenlivosti Širší veřejnost a žurnalisté mají svá nereflektovaná kriteria pro zařazení náboženské skupiny mezi sekty. Musí jít o společnost: - novou (novou v daném prostředí) - početně malou - atypickou, alternativní
Náboženský extremismus I. (sektářstv ství) Krajní náboženské projevy ohrožuj ují sociáln lní vazby, osobní svobodu, duševn evní a tělesnt lesné zdraví nebo i život Vyskytují se napříč náboženským spektrem bez ohledu na vyznání (judaismus, křesťanství,, islám, hinduismus, buddhismus atd.); u nábon boženských společenstv enství zavedených i nových, velkých i malých
Náboženský extremismus II. (sektářství) Znaky náboženského sektářství: - autoritářství (přerůstání autority v moc) - fundamentalismus, v krajním případě degenerující ve fanatismus - uzavřenost, výlučnost - selekce informací
Náboženský extremismus III (vazba na politiku) Vazba výlučných, nesnáš ášenlivých křesk esťanských směrů na diktátorsk torské režimy (klérofa rofašismus) a na militaristické tendence stále živá tendence Islámský fundamentalismus jako reakce na koloniáln lní vliv, na modernismus a liberalismus, wahhábismus, spojení s protikoloniáln lním politickým bojem a bojem Palestinců o vlast Židovské extremní skupiny v souvislosti s konfliktem s Palestinci Fundamentalismus okrajově i na dálnd lném m Východě
Reakce na nábon boženské sektářstv ství I. Snaha o státn tní represi: zákazy, z omezení, ostrakizace (např.. Berufsverbot v některých n spolkových zemích Německa) N Reakce etablovaných církvc rkví: : polemika, pomluvy, kontrakultovní aktivity, deprogramování Žurnalistická skandalizace: fabulace rizik
Reakce na náboženské sektářství II. Odborné studium tematiky: religionistická pracoviště, zejm. HTF Praha, FF Pardubice Odborná společnost: Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů (konference, semináře, přednášky, poradenství, knihovna, výstřižková služba, pomoc studentům) Periodikum: Dingir (religionistický časopis o současné náboženské scéně)
Reakce na náboženské sektářství III. Dingir nejen téma sektářství pravidelné rubriky tematický blok články popisné, sympatizující i kritické vychází XI. Ročník k dostání v některých knihkupectvích