Bankovní institut vysoká škola Praha

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovní management Analýza plynárenství v ČR po liberalizaci trhu s plynem Autor: Kamila Šanovcová, DiS Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Pavel Pešek, CSc. Praha Duben, 2009

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Jílovém, dne : 6.4.2009.

Anotace Bakalářská práce Analýza plynárenství v České republice po liberalizaci trhu s plynem zachycuje průřez tímto odvětvím a to zejména v době po vstupu České republiky do Evropské Unie. Jako reakce na poţadavek Evropské Unie došlo v plynárenství k výrazným změnám, z nichţ nejdůleţitější je změna organizační struktury firem tak, aby se oddělila přeprava a distribuce plynu od vlastního obchodu a byl tak vytvořen prostor pro konkurenci. Práce poskytuje přehled o zásobách, vyuţití a budoucích moţnostech zemního plynu. S budoucností je také spjato velmi důleţité téma, kterému je věnována jedna kapitola, a to spolehlivost dodávek zemního plynu. Annotation The bachelor thesis An analysis of Gas Manufacturing in the Czech Republic after the Gas Market Liberalization records a cross-section of the branch, especially in the period after Czech Republic joined the European Union. As a response to EU requirements, there were outstanding changes in gas manufacturing. One of the most important requirements was a change in the organizational structure of gas companies in a way that allows separation of gas transit and distribution from the trading with gas which enables a possibility of competition in the branch. The thesis provides a summary of reserves, utilization and future options of natural gas. As for the future, there is also a very important topic- the reliability of gas deliveries; this topic is mentioned in one of the chapters.

Úvod... 6 1 Organizace prodeje a distribuce plynu před liberalizací... 6 1.1 Vývoj plynárenství v České republice... 6 1.1.1 Počátek plynárenství v ČR... 6 1.1.2 Privatizace českého plynárenství... 7 1.1.3 Koncern RWE... 9 1.2 Vývoj spotřeby plynu do roku 2005... 11 1.3 Liberalizace trhu s plynem... 12 1.3.1 Postup liberalizace trhu s plynem v Evropě... 13 1.3.2 Postup liberalizace trhu s plynem v ČR... 14 1.4 Regulace... 16 1.4.1 Regulace v plynárenství... 18 1.4.1.1 Regulace trhu... 19 1.4.1.2 Regulace cen... 19 2 Organizace prodeje a distribuce plynu po liberalizaci... 22 2.1 Stav českého plynárenství po liberalizaci... 22 2.2 Vymezení subjektů na trhu s plynem... 25 2.2.1 Výrobce... 25 2.2.2 Ostatní účastníci trhu s plynem... 27 3 Význam zemního plynu pro českou ekonomiku... 31 3.1 Zdroje zemního plynu... 31 3.1.1 Zásoby zemního plynu... 32 3.1.2 Těţba zemního plynu... 32 3.2 Spotřeba zemního plynu... 32 3.2.1 Spotřeba zemního plynu v Evropě... 33 3.2.2 Spotřeba zemního plynu České republice... 34 3.2.3 Prognóza spotřeby zemního plynu České republice... 35 3.3. Pouţití zemního plynu... 36 3.3.1 Vytápění objektů... 37 3.3.2 Kogenerace... 37 3.3.3 Pohon motorových vozidel... 37 3.4 Bezpečnost a spolehlivost dodávek... 38 3.4.1 Stručný přehled ruského a norského plynárenství... 39 3.4.2 Krize na počátku roku 2009... 40 3.4.3 Dopady krize na Českou republiku... 41 3.4.4 Dopady krize na státy Evropské Unie... 42 4 Moţnosti vyuţití zemního plynu... 43 4.1 Projekty pro transport plynu... 43 4.2 Moţnosti vyuţití zemního plynu v ČR... 44 4.2.1 Plynové elektrárny... 44 4.2.2 Zemní plyn v dopravě České republiky... 45 5 Výsledky liberalizace... 46 6 Závěr... 47 5

Úvod V posledních několika letech došlo v plynárenství u nás k výrazným změnám. Jedním z hlavních důvodů byl vstup České republiky do Evropské Unie. S tím je spojen základní poţadavek na liberalizaci trhu s energiemi a otevření všech dosud monopolních trhů konkurenci. Díky výhodné poloze se ČR stává tranzitním státem ruského plynu pro západní Evropu. Přes Českou republiku je přepravováno cca 28% plynu pro Německo a cca 23 % plynu pro Francii. Česká republika má malé zásoby zemního plynu, proto je zcela závislá na dovozu. Z této závislosti plyne pro ČR i sousední státy západní Evropy určité nebezpečí v případě mezinárodních krizí. Donedávna jsme se domnívali, ţe s největší pravděpodobností by k případnému embargu na dovoz zemního plynu nedošlo okamţitě, ale byl by to výsledek dlouhodobé mezinárodní situace. Zde je třeba podotknout, ţe ČR je schopna pokrýt aţ 30% své roční spotřeby z podzemních zásobníků zemního plynu. Dříve bylo výhradním dodavatelem Rusko, dnes je to z jedné čtvrtiny i Norsko. V současné době pracuji v dceřiné společnosti RWE 1. Podrobnému popisu, jak se s poţadavkem na liberalizaci vyrovnal tento koncern, jsem se věnovala ve své absolventské práci na Vyšší odborné škole Ekonom. Nyní je liberalizace trhu zcela dokončena ( alespoň podle původního poţadavku ) a mým cílem v první a druhé části práce, je ukázat k jakým změnám došlo, jaké jsou dopady na konečného zákazníka a zda liberalizace splnila očekávání Evropské Unie. Ve třetí kapitole práce bych ráda rozebrala význam zemního plynu pro Českou republiku i okolní země. A v neposlední řadě se chci věnovat jedné z nejdůleţitějších otázek dnešní doby, a to spolehlivosti dodávek zemního plynu. Jak ukazuje situace, je nutno plynárenství posuzovat komplexně, nikoli pouze z hlediska jedné země. I přes různé problémy má zemní plyn zcela jistě velkou budoucnost a při správné diverzifikaci zdrojů bude jeho vyuţití stále stoupat, coţ je téma čtvrté kapitoly. 1 Energetická společnost, třetí největší v Evropě. 6

1 Organizace prodeje a distribuce plynu před liberalizací 1.1 Vývoj plynárenství v České republice 1.1.1 Počátek plynárenství v ČR Počátky plynárenství se datují přibliţně do doby před 160-ti lety. Výroba svítiplynu se u nás začala rozvíjet v období průmyslové revoluce. Původně se spotřebitelům nabízel svítiplyn, který se vyráběl karbonizací z uhlí. První karbonizační plynárna byla postavena v roce 1847 2 v Karlíně u Prahy. Rozvoj plynárenství byl částečně utlumen nástupem elektrické energie na přelomu 19. a 20. st. Tato stagnace však ustoupila s novými výrobky uvedenými na trh, např. karmy a sporáky Moravia. Po 2. sv. válce bylo potřeba plynárenství obnovit a zmodernizovat. Karbonizovaný svítiplyn byl postupně byl nahrazován svítiplynem vyráběným zplynováním uhlí nebo katalytickým štěpením uhlovodíků. Výroba svítiplynu byla ukončena v roce 1996 a od té doby je spotřebitelům dodáván pouze zemní plyn. V České republice byl zemní plyn objeven jiţ v r. 1901 na Moravě 3, ale k jeho vyuţívání došlo aţ během 2. sv. války k pohonu automobilů. Po válce se v nás začalo s výstavbou plynovodů, které křiţovaly republiku v několika směrech. První mezistátní plynovod Bratrství z tehdejšího Sovětského Svazu byl postaven v roce 1967. Koncem 80. tých let vznikla v České republice plynárenská společnost Český plynárenský podnik, který zajišťoval přepravu a distribuci plynů po národní potřebu, a také přepravu pro zahraniční odběratele. V roce 1970 došlo mezi Československem a Sovětským Svazem k dohodě o zásobování zemním plynem a tak začala historie firmy Transgas, a.s. V souvislosti s exportem ruského plynu na trh se také rozvíjela výstavba plynovodů. 2 Český plynárenský svaz, Výroční číslo časopisu Plyn ročník 2007 3 Český plynárenský svaz, Výroční číslo časopisu Plyn ročník 2007 6

Obrázek č. 1 nám ukazuje transportní cesty ruského zemního plynu. Například plynovod Jamal, Blue Stream, systém RWE Transgas. Projektované plynovody jsou Nord Stream, South Stream a Nabucco. Obrázek 1: Transportní cesty plynu Zdroj : Interní materiály RWE 1.1.2 Privatizace českého plynárenství Projekt privatizace českého plynárenství vznikal v letech 1992 1993 4. Na základě tohoto projektu došlo k oddělení některých doplňkových činností od společnosti Český plynárenský podnik. K 1. 1. 1994 byl Fondem národního majetku zaloţen Transgas a osm regionálních distribučních společností jako samostatné akciové společnosti. 4 Novák Rudolf, Kronika plynárenství, vyd. Milpo, 1997 7

Všechny plynovody s provozním tlakem nad 40 barů a podzemní zásobníky plynu byly vloţeny do majetku firmy Transgas, a.s. a ostatní plynovody s provozním tlakem do 40 barů nyní vlastní regionální distribuční společnosti. Poté bylo tempo privatizace poněkud zpomaleno. Hlavním důvodem byla analýza cenotvorby, úpravy dotací pro obyvatelstvo a změny ve výpočtech. Např. v roce 2001 došlo ke změně v účtování spotřeby plynu. Všem odběratelům jsou od tétochvíle účtovány dodávky zemního plynu podle mnoţství dodané energie v kwh nikoli podle objemu v m 3. Důvodem této změny bylo, aby kaţdý dostal za stejnou cenu stejné mnoţství energie. Plyn pochází z několika zdrojů a v průběhu odečtového období není moţné zajistit, aby bylo sloţení plynu vţdy stejné. Orientační přepočet je 1m 3 = 10,5 kwh. Výpočet starý : Platba = spotřeba odečtená na plynoměru x cena za 1m 3 + stálý měsíční plat Výpočet nový : Platba = spotřeba naměřená na plynoměru x koeficient přepočtu na standardní podmínky 5 x spalné teplo zemního plynu 6 + stálý měsíční plat V roce 2002 se privatizace opět rozběhla nákupem obchodních podílů regionálních a distribučních soustav a Transgasu společností RWE Rok 2003 - projekt Tristan ve všech společnostech vznikly tři divize, a to obchod, distribuce a sluţby ( obrázek č. 2 ). Představenstvo Severočeské plynárenské, a.s. Divize obchodu Divize distribuce Divize sluţeb Obrázek 2 : schéma RDS Severočeská plynárenská, a.s. po projektu Tristan Zdroj: Interní materiály RWE 5 Koeficient přepočtu na standardní podmínky slouţí pro přepočet naměřeného objemu zemního plynu na objem za standardních podmínek ( tj. za teploty 15 C a tlaku 101,325 kpa ) 6 Spalné teplo zemního plynu vyjadřuje průměrný energetický obsah zemního plynu v dané lokalitě a slouţí pro přepočet objemu zemního plynu na mnoţství vyjádřené v energetických jednotkách ( cca 37 MJ/m 3 ) 8

V roce 2005 byl spuštěn projekt MOJA, coţ byla přípravná fáze pro oddělení distribuce od obchodu tzv. unbundling. Strukturu plynárenských firem v ČR nám ukazují obrázky č. 3 a 4. 1.1.2006 se na základě evropských směrnic vyčlenil TG Net, s.r.o. z RWE Transgas, a.s. a převzal vlastnictví nad přepravními sítěmi. 1.1.2007 bylo z regionálních distribučních společností vyčleněno šest společností Net 1.5.2007 vznikla společnost Gasstorage, která převzala kontrolu nad podzemními zásobníky plynu. Představenstvo Severočeská plynárenská, a.s. Divize obchodu Obrázek 3 : Organizační schéma Severočeské plynárenské, a.s. po projektu Moja Zdroj : Šanovcová Kamila, Liberalizace trhu s plynem; 2008 Jednatelé SČP Net, s.r.o. Divize distribuce Divize sluţeb Obrázek 4 : Organizační schéma SČP Net, s.r.o. po projektu Moja Zdroj : Šanovcová Kamila, Liberalizace trhu s plynem; 2008 1.1.3 Koncern RWE RWE je třetí největší evropskou energetickou skupinou se sídlem v Německu. Energií a vodou zásobuje celkem 44 milionů zákazníků. Zastřešuje osm divizí RWE Power, RWE Trading, RWE Energy, RWE Npower, RWE Systems, RWE Dea, RWE Gas Midstream, RWE Innogy. Společnosti skupiny RWE v ČR organizačně patří pod divizi 9

RWE Energy. RWE má trţní podíl v plynárenství v ČR 80 %. Společnosti skupiny RWE v ČR řídí společnost RWE Transgas, která měla donedávna monopolní postavení na trhu s plynem. RWE Transgas, a.s. se specializuje na dovoz a obchod se zemním plynem. 1.1. 2006 se v rámci liberalizace trhu s plynem z této společnosti oddělila společnost Transgas Net, s.r.o. Úkolem Netu je zajišťovat přepravu ZP přes území České republiky zahraničním a tuzemským partnerům. Dalšími členy skupiny RWE jsou regionální distribuční společnosti Západočeská plynárenská, Středočeská plynárenská, Severočeská plynárenská, Východočeská plynárenská, Severomoravská plynárenská a Jihomoravská plynárenská. Od 1.1.2007 se z kaţdé mateřské akciové společnosti oddělila distribuční společnost s názvy: ZČP Net, STP Net, SČP Net, VČP Net, SMP Net, a JMP Net. Tyto společnosti jsou drţitelem licence pouze na distribuci zemního plynu. Mateřským společnostem tak zůstala role obchodníka. Plynárenská soustava v ČR Mapa ukazuje soustavu vysokotlakých plynovodů v České Republice, včetně hraničních bodů, přes které plyn odchází do zahraničí. Vysokotlaká soustava slouţí k přepravě plynu přes území České republiky. Vstupními a výstupními body jsou Hora svaté Kateřiny, Waid House a Lanţhot 10

Obrázek 5 : Mapa plynovodů v ČR Zdroj : Interní materiály RWE 1.2 Vývoj spotřeby plynu do roku 2005 Největší rozmach plynofikace se v české republice odehrál na přelomu tisíciletí. Plyn byl levný a spousta lidí byla v té době ochotná udělat něco pro zlepšení ţivotního prostředí. Např. v severočeském kraji nebyly největšími znečišťovateli paradoxně uhelné elektrárny, ale domácnosti, a to dokonce ze dvou třetin. Obce dostaly dotace na plynofikaci, a to, pokud se zavázaly, ţe plynem bude topit převáţná většina lidí. Následující tabulka č. 1 a graf č. 1 nám ukáţe vývoj skutečných spotřeb ZP v ČR do počátku liberalizace v roce 2005 Rok Spotřeba ZP v ČR (mil m3) 2001 9 772 2002 9 542 2003 9 771 2004 9 737 Tabulka 1: Spotřeby plynu v ČR v letech 2001-2004 Zdroj : Bilanční centrum ( www. upd.cz ) 11

Spotřeba ZP v mil. m3 9 800 9 750 9 700 9 650 9 600 9 550 9 500 9 450 9 400 2001 2002 2003 2004 Spotřeba ZP v mil. m3 Graf 1: Spotřeby plynu v ČR v letech 2001-2004 Zdroj : Data Bilanční centrum ( www. upd.cz ) 1.3 Liberalizace trhu s plynem 1.4. 2005 vstoupila Česká republika do Evropské Unie ( EU ). Tento krok byl mimo jiné velmi významný i pro české plynárenství. Jedním z prvotních principů EU a také základním poţadavkem pro nové členské státy byla liberalizace trhu s energiemi. Liberalizace ve smyslu liberalizace trhu s plynem znamená otevření trhu konkurenci a zrušení dominantních postavení dosud monopolních společností. Pro tuto trţní strukturu je charakteristický pouze jeden výrobce na trhu dané produkce 7. Tuto povinnost ukládá členským státům Směrnice č. 2003/55/ES8 platná od roku 2004, která zavedla povinnost implementovat opatření ke zlepšení situace na evropském trhu s plynem. Tato směrnice poţaduje postupnou liberalizaci trhu, svobodnou volbu dodavatele (dle časového schématu), posílení pravomocí regulátora, účetní i právní unbundling plynárenských společností, přístup k zařízením třetími stranami ( Third Party Access regime). Cílem liberalizace je sniţování cen plynu, vyšší úroveň poskytovaných sluţeb, vznik nových ekonomických subjektů na trhu s plynem, růst konkurence schopnosti na evropském trhu se zemním plynem a bezpečnost dodávek. 7 Macáková Libuše a kolektiv: Mikroekonomie, vyd. Melandrium, 2003 8 Směrnice EU 2003/55/ES 12

Otázkou zůstává, jak se liberalizace bude vyvíjet v praxi. Zda se např. náklady na unbundling negativně nepromítnou do cen konečným zákazníkům, zda vznikne dost nových obchodníků a zda bude moţné reálně zabezpečit přístup třetích stran k přepravě. Právní stránka liberalizace je obsaţena v zákonech 9, směrnicích EU 10 a technických normách a předpisech 11. 1.3.1 Postup liberalizace trhu s plynem v Evropě Jak jiţ bylo řečeno, Směrnice EU nařizuje členským státům unbundling plynárenských společností. Tento krok je velice organizačně a finančně náročný, proto probíhal v několika etapách. Kaţdá země ke změně přistupovala jinak, ale výsledkem musí být úplné právní oddělení distribuce od obchodu k 1.1.2007 Německo : rok 1998, k liberalizaci došlo najednou. Výsledkem rychlé změny byly poměrně vysoké ceny zemního plynu. Maďarsko : v roce 2004 byl liberalizován trh pro průmyslové odběratele, pro všechny zákazníky v roce 2007 v termínu stanoveném Evropskou Unií. Slovensko : v roce 2004 byl liberalizován trh pro průmyslové odběratele; pro všechny zákazníky v roce 2007 v termínu stanoveném Evropskou Unií. Polsko: V roce 2004 si mohli zvolit svého dodavatele zákazníci s roční spotřebou nad 15 mil. m 3, od 1. 1. 2005 má tuto moţnost kaţdý velkoodběratel. Rakousko :v roce 2002, trh byl liberalizován najednou. Rozdělení proběhlo účetně, síť zůstala nadále monopolem. 9 Zákon 458/2000/Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů 10 Směrnice EU 2003/55/ES 11 Normy ČSN, ČSN ISO 13

1.3.2 Postup liberalizace trhu s plynem v ČR Stav plynárenství do roku 2005 Veškeré dodávky zemního plynu zajišťovala společnost RWE Transgas, a.s. ţádný ze zákazníků neměl moţnost si dodavatele zvolit. Celý trh byl regulovaný a všichni zákazníci byli zařazeni do kategorie chráněných. Společnost RWE Transgas uzavírala smluvní vztah s regionální distribuční společností a ta posléze s konečným zákazníkem uzavírá smlouvu o sdruţených sluţbách ( obrázek č. 6 ). - stav k 31.12.2004 Transgas, a.s. RDS PPS PDS Obchod Smlouva o prodeji a nákupu ZP Smlouva o prodeji a nákupu ZP Chráněný zákazník PPZ Obchod Obrázek 6 : Schéma smluvních vztahů před liberalizací Zdroj : Interní materiály RWE Regulovaný trh znamená, ţe Transgas, a.s. nakupuje plyn v zahraničí od výrobců a prodává jej distribučním společnostem za regulované ceny. Distribuční společnosti prodávají plyn zákazníkům připojeným k jejich distribuční soustavě opět za regulované ceny. Pro některé zákazníky výhoda, pro některé nevýhoda. Distribuční společnosti jsou drţitelem licence na distribuci zemního plynu a zároveň na obchod. 14

Stav plynárenství v roce 2005 Tento rok je označován jako přechodné období. Od 1.1. 2005 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci, jejichţ odběr byl jiţ v roce 2003 vyšší neţ 15 mil. m 3 a zároveň všichni drţitelé licencí na výrobu elektřiny, kteří spalují plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla ( 55 Energetického zákona ) Stav plynárenství v roce 2006 Od 1.1.2006 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností. Změna ve smluvních vztazích nastává, pokud chce oprávněný zákazník uzavřít smlouvu o distribuci přímo s provozovatelem distribuční soustavy. S obchodníkem potom uzavírá smlouvu pouze na nákup plynu, nikoli smlouvu o sdruţených sluţbách ( obrázek č. 7 ). Tento přechodný stav byl zaveden proto, aby byly zákazníci typu domácnost chráněni regulovanou cenou plynu, dokud se trh neustálí. - přechodné období 2005-2006 RDS Smlouva o přepravě PPS Smlouva o odchylkách PDS Smlouva o prodeji a nákupu ZP Chráněný zákazník Smlouva o uskladnění T obchod Smlouva o prodeji a nákupu ZP Obchod Smlouva o prodeji a nákupu ZP Oprávněný zákazník PPZ Obchodník Smlouva o distribuci Smlouva o dodávce, popř. smlouva sdružená Obrázek 7 : Schéma smluvních vztahů na počátku liberalizace Zdroj : Interní materiály RWE Stav plynárenství v roce 2007 15

Od 1.1.2007 jsou oprávnění všichni koneční zákazníci včetně domácností. Z obrázku č. 8 vyplývá, ţe zákazníci se mohou sami rozhodnout jakou smlouvu a s kým uzavřou. - stav po 1.1.2007 PPS PDS Smlouva o připojení Smlouva o přepravě Smlouva o odchylkách Smlouva o distribuci Smlouva o distribuci T obchod Smlouva o prodeji a nákupu ZP Obchod Smlouva sdružená Oprávněný zákazník Smlouva o uskladnění PPZ Smlouva o dodávce, popř. smlouva sdružená Obchodník Obrázek 8 : Schéma smluvních vztahů po ukončení liberalizace Zdroj : Interní materiály RWE 1.4 Regulace 16

V současné době jsou uplatňovány dva způsoby regulace cen umoţněné zákonem o cenách, tj. úředně stanovené ceny a věcné usměrňování cen. Časové usměrňování cen se od roku 1993 jiţ neuplatňuje. Regulaci cen vyuţívají cenové orgány (tj. Ministerstvo financí, Energetický regulační úřad, Český telekomunikační úřad a v rozsahu zvláštního pověření kraje a obce) v případech vymezených ustanovením 1 odst. 6 zákona o cenách, tj. tehdy, je-li trh omezen účinky hospodářské soutěţe, které by se mohly negativně projevit v úrovni cen sjednávaných mezi prodávajícím a kupujícím. Seznam zboţí s regulovanými cenami vydává Ministerstvo financí jako své rozhodnutí podle 10 zákona č. 526/1990 Sb, o cenách, formou výměrů publikovaných v Cenovém věstníku. Rozhodující změny v regulaci cen jsou vydávány po předchozím projednání nebo informování vlády. Ve výměru Ministerstva financí jsou stanoveny maximální, pevné a minimální ceny příslušných druhů zboţí a pravidla věcného usměrňování. Kraje a obce svá rozhodnutí ve vymezených poloţkách vydávají formou nařízení, ale jejich působnost je omezena na méně významnější sluţby a často není ani ze strany místních orgánů plně vyuţívána. V průběhu roku Ministerstvo financí podle potřeby seznam zboţí s regulovanými cenami upravuje, popř. mění ceny v něm stanovené. Ceny zboţí, které podléhá věcnému usměrňování cen, nejsou stanovovány ţádným rozhodnutím ministerstva, ale určují je podle stanovených pravidel jednotliví prodávající a sjednávají s kupujícími. V současné době reguluje Ministerstvo financí tyto základní okruhy zboţí: Maximální ceny- výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péče (část), pouţití ţelezniční dopravní cesty celostátních a regionálních drah, nemovitosti, jejichţ cena je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu, nájemné z pozemků neslouţících k podnikání, mléčné výrobky pro ţáky. Věcně usměrňované ceny - voda povrchová, voda pitná a uţitková, výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péče (část), doprava osobní ţelezniční a autobusová, nájemné a ceny sluţeb spojených s uţíváním bytů bytových druţstev postavených s finanční, úvěrovou a jinou pomocí druţstevní bytové výstavbě, nájemné v obytných místnostech v zařízeních určených k trvalému bydlení, sběr, přeprava, třídění a odstraňování komunálního odpadu, povinné technické prohlídky, výkony stanic měření emisí, vnitrostátní poštovní sluţby. 17

Energetický regulační úřad reguluje formou maximálních cen zemní plyn a elektrickou energii a formou věcného usměrňování cen tepelnou energii. Český telekomunikační úřad reguluje formou maximálních cen telekomunikační a radiokomunikační sluţby. Kraje a obce mohou regulovat na základě pověření Ministerstva financí v současné době odtahovou sluţbu, městskou hromadnou dopravu a integrovanou dopravu, taxisluţbu, sluţby parkovišť a sluţby krematorií. Energetický regulační úřad Energetický regulační úřad ( dále ERÚ) byl zřízen k 1. lednu 2001 zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů = Energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, jako správní se samostatnou kapitolou státního rozpočtu číslo 349. Hlavní úkoly ERÚ: podpora hospodářské soutěţe podpora vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není moţná konkurence rozhoduje o udělení, změně nebo zrušení licence rozhoduje o uloţení povinnosti dodávek nad rámec licence rozhoduje o uloţení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence, včetně rozhodnutí o věcném břemeni 1.4.1 Regulace v plynárenství 18

1.4.1.1 Regulace trhu Přeprava a distribuce plynu patří do kategorie tzv. síťových odvětví, která lze označit za odvětví přirozeně monopolní. Základní myšlenkou vzniku ekonomické regulace přirozených monopolů je tvrzení, ţe monopolní firma zneuţívá své dominantní postavení na trhu a v zájmu spotřebitelů je nutné pouţít státní regulaci. 1.1. 2007 vstoupila v platnost nová vyhláška o pravidlech trhu s plynem 12, která ukládá provozovateli přepravní soustavy zveřejňovat informace. Jedenkrát měsíčně : roční plán odstávek a plán údrţby dlouhodobý plán rozšiřování přepravní soustavy předpovědi volné přepravní kapacity na 10 let dopředu historická minima a maxima vyuţití přepravní kapacity a roční průměrné průtoky hodnoty dodávky plynu do plynárenské soustavy hodnoty odběru plynu z plynárenské soustavy Denně: velikost sjednané přepravní kapacity pevné i přerušitelné pro následujících 18 měsíců indikativní dostupnost denních přepravních kapacit na týden dopředu předběţné hodnoty vstupů a výstupů za předchozí den Tato opatření mají v případě nedostatku přepravní kapacity vyřešit problematiku priorit přidělování a zabránit protekcionismu. V současné době je moţno konstatovat, ţe přepravní kapacity je dostatek a není nutné přistupovat k jakémukoliv omezení. 1.4.1.2 Regulace cen 12 Vyhláška 524 o pravidlech organizování trhu s plynem, 2006 19

V plynárenství byla stanovena motivační regulace RPI-X. Tato metoda má dvě báze, a to Price Cap a Revenue-Cap. Metoda Price Cap je zaloţena na zefektivňování nákladů a umoţňuje plynárenským společnostem ponechávat si zisk. Její pouţití je však vhodné v prostředí, kde nepředpokládáme velké výkyvy základních parametrů jako jsou náklady. Proto byla tato metoda pouţita v I. vlně liberalizace v letech ( 2002 2004 ). Důvodem pro změnu byla II. vlna liberalizace ( 2005 2007 ), kdy dochází k přípravám na oddělení společností, a tím také k výkyvům parametrů v regulačním vzorci. Typickým příkladem jsou opět náklady. U provozovatele přepravní soustavy a provozovatele distribuční soustavy se pouţívá regulace na bázi Revenue-Cap (regulace limitováním výnosů). Regulátor (ERÚ) společnosti určí horní hranici výnosů, které mohou být nezávisle na nákladech maximálně dosaţeny. Oddělením výnosů od nákladů se má docílit zvyšování efektivnosti hospodaření a sniţování nákladů. Cenová regulace je vymezena prováděcím předpisem č 438/2001 Sb., kterým se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen. Regulaci v plynárenství nám přiblíţí zjednodušený regulační vzorec dle metody Revenue-Cap: PV = O + PN + Z + korekce Kde: PV povolené výnosy O odpisy; základem pro jejich určení je regulátorem stanovená výchozí báze na počátku 5-ti letého regulačního období ( r. 2004 ). V následujících letech jsou eskalovány průmyslovým eskalačním faktorem, coţ je index cen průmyslových výrobců a faktorem nárůstu odběrných míst f f 0,4 OM OM 1 kde : OM je počet zákazníků v aktuálním roce a OM -1 počet zákazníků 20

v roce předchozím. PN jsou náklady; základem pro jejich určení je regulátorem stanovená výchozí báze na počátku 5-ti letého regulačního období ( r. 2004 ). Takto stanovené výchozí náklady jsou korigované sníţením o tzv. procento technologického pokroku; dále jsou navýšeny o procento růstu mezd a růstu cen průmyslových výrobků. Dalším navýšením je faktor odběrných míst f Z je zisk; součin regulační báze aktiv a míry výnosnosti Z RAB WAXCC kde : RAB ( Regulatory Asset Base ) je hodnota regulační báze aktiv stanovená na základě hodnoty provozních aktiv společnosti s vyloučením darovaného majetku. Přičemţ provozními aktivy se rozumí dlouhodobý majetek nezbytný k zajištění licencované činnosti sníţený o nedokončený dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek, poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. WACC je váţený průměr nákladů na kapitál Korekce je tzv. K-faktor stanovený v roce y jako rozdíl mezi skutečnými a povolenými výnosy v roce y-2. Vzhledem k tomu, ţe korekční faktor můţe být uplatněn v ceně aţ s určitým zpoţděním, bude při jeho konstrukci zohledněna časová hodnota peněz. Cena dodávky zemního plynu pro konečné zákazníky se skládá ze čtyř základních sloţek. První sloţkou je platba za komoditu, tj. za samotný zemní plyn, jehoţ cena je dána dovozní cenou plynu, marţí a náklady dodavatele, druhá sloţka je platbou za přepravu plynu z přepravní soustavy Transgas, a.s. do domácí zóny jednotlivých 21

distributorů a třetí sloţkou je platba za navazující činnost distribuce plynu do odběrného místa. Čtvrtou sloţkou je cena za uskladnění plynu. V praxi toto znamená pro zákazníky následující: ceny za distribuci jsou regulovány výše uvedeným způsobem a ceny obchodu můţe kaţdý ovlivnit volbou obchodníka na liberalizovaném trhu s plynem. Zde je nutno podotknout, ţe cena je pouze jedním z měřítek, kterými by se měli zákazníci řídit. Vţdy je nutné mít přehled o tom, jaké sluţby obchodník nabízí a hlavně, zda je schopen svým zákazníkům zabezpečit dodávku plynu. Přestoţe je vstup na trh regulovaný, tzn. ţe obchodník musí mít licenci udělenou Regulačním úřadem, spolehlivost těchto subjektů se zřejmě ukáţe aţ v průběhu několika let. 2 Organizace prodeje a distribuce plynu po liberalizaci 2.1 Stav českého plynárenství po liberalizaci 22

Vzhledem k tomu, ţe liberalizace trhu byla započata přibliţně před 10-ti lety, dá se říci, ţe se mnohé povedlo. Všichni zákazníci mohou vyuţívat výhod spojených s výběrem dodavatele. V oblasti obchodu s plynem došlo k oddělení obchodu od distribuce, a to jak k právnímu oddělení tak k účetnímu. Přesto se proces nevyvíjí tak, jak si Evropská Komise (dále jen Komise představovala). Podle Komise se v praxi velkému mnoţství zákazníků volby nedostává, trh se soustřeďuje podél hranic a vertikální integrace firem nedovoluje vznik vnitřního trhu. Proto byl v roce 2007 představen 3. liberalizační balíček. Základem je oddělení i vlastnické. Znamená to, ţe členské státy EU musejí zajistit, aby ţádná osoba nebyla oprávněna vykonávat kontrolu nad dodavatelským podnikem, a zároveň mít jakékoli zájmy na provozovateli přepravní soustavy ( viz. vlastnické vztahy RWE ). Bohuţel tato varianta předpokládá nucený odprodej majetku a dle předsedy představenstva RWE Transgas, a.s. zcela ignoruje vlastnická práva energetických subjektů 13. Tvrzení, ţe trh s plynem v současné době není otevřený, tak vlastně popírá veškerý smysl právního a účetního unbundlingu. Je také třeba říci, ţe tato změna byla velice náročná jak na řízení, tak i na finance a velkou část nákladů nese jako vţdy konečný zákazník. Podívejme se podrobněji na varianty vlastnického unbundlingu. V případě prodeje přepravních a distribučních sítí je velice pravděpodobné, ţe bychom předali takto strategickou záleţitost do nevhodných rukou. Například by mohlo dojít k upevnění vlivu ruských investorů, coţ je jistě v dnešní době nepřijatelné. Dalším zájemcem o naše sítě jsou některé americké finanční instituce, u kterých je reálná pochybnost o jejich kompetencích, co se týče trhu s plynem. Vznik nových ekonomických subjektů v roli přepravce či distributora v podmínkách české ekonomiky neočekáváme, hlavně z důvodu výše zmíněné finanční náročnosti. Současný stav je takový, ţe podle rozhodnutí Rady Evropské Unie 14 členské státy zajistí aby : kaţdý podnik, který vlastní přepravní soustavu, působil jako provozovatel přepravní soustavy; 13 Herrmann Martin, Zpravodaj skupiny RWE č. 7/2007 14 Společný postoj Rady ze dne 9. ledna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES 23

tatáţ osoba nebo tytéţ osoby nebyly oprávněny: - přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek ani přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo, nebo - přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou ani přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo. Tato problematika je stále ještě v řešení. Na území České republiky nyní působí : Čtyři obchodníci s plynem Transgas, a.s. dominantní obchodník na českém trhu, plyn nakupuje v Rusku a Norsku a prodává regionálním společnostem RWE, EONu a Praţské plynárenské Vemex s.r.o. plyn nakupuje výhradně v Rusku a prodává ostatním regionálním obchodníkům a konečným zákazníkům Wingas nakupuje plyn z Německa a prodává konečným zákazníkům VNG nakupuje plyn v Německu a prodává konečným zákazníkům. Jeden provozovatel přepravního systému Trangas Net, s.r.o. Osm regionálních distribučních soustav ZČP Net, STP Net, SČP Net, VČP Net, SMP Net, a JMP Net, PP Distribuce, a.s., E.ON, a.s. Patnáct větších regionálních obchodníků s plynem Petr Lamich LAMA, Vemex s.r.o., Wingas, a.s, Pragoplyn, United Energy Trading, a.s., Lumius, CONTE spol.s r.o., Praţská plynárenská, a.s., Severočeská plynárenská, a.s, Středočeská plynárenská, a.s., Západočeská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s., Jihomoravská plynárenská, a.s, Jihočeská plynárenská, a.s. Stav českého plynárenství po liberalizaci v číslech 24

VO SO MO DOM celkem 2005 2 0 0 0 2 2006 2 24 428 0 454 2007 104 9 62 6524 6699 2008 129 90 362 11 592 celkem 234 123 851 6535 7747 Tabulka 2 : Přehled zákazníků se změnou dodavatele k 30.11.2008 Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz ) Výše uvedená tabulka nám ukazuje, jak rychle se v ČR rozvíjí obchod s plynem. 2.2 Vymezení subjektů na trhu s plynem Obchod s plynem je organizován Energetickým zákonem 15, který určuje pravidla přístupu třetích stran k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k podzemním zásobníkům plynu. Subjekty operující na trhu s plynem jsou označovány jako účastníci trhu s plynem a jsou dle Energetického zákona vymezeny takto : Výrobce Provozovatel přepravní soustavy Provozovatel podzemních zásobníků s plynem Provozovatel distribuční soustavy Obchodník s plynem Konečný zákazník 2.2.1 Výrobce RWE Transgas nakupuje zemní plyn od ruského Gazpromu a norských Statoil, Norsk Hydro atd. I v České republice se těţí zemní plyn. Dalším výrobcem se tak stávají Moravské naftové doly. Tento výrobce je však vzhledem ke světovým měřítkům zanedbatelný. 15 Zákon 458/2000/Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů 25

Rok 2004 2005 2006 Nákup v mil. m3 10 000 10 762 11 619 Prodej v ČR v mil. m3 9 619 9 524 9 238 Prodej v ČR v mil. Kč 46 852 57 512 66 511 Tabulka 3 : Nákup a prodej ZP společnosti Transgas, a.s. Zdroj: výroční zprávy společnosti RWE Transgas, a.s. Nákup a prodej zemního plynu v mil. m3 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 Nákup v mil. m3 Prodej v ČR v mil. m3 4 000 2 000 0 2004 2005 2006 Graf 2 : Přehled nákupu a prodeje ZP v mil. m 3 Zdroj : Výroční zprávy společnosti RWE Transgas, a.s. 26

Prodej v ČR v mil. Kč 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2004 2005 2006 Prodej v ČR v mil. Kč Graf 3 : Přehled nákupu a prodeje ZP v Kč Zdroj : Výroční zprávy společnosti RWE Transgas, a.s. Z výše uvedených grafů vyplývá, ţe zatímco nákup ZP neustále stoupá, prodej víceméně stagnuje jiţ několik let. Rozdíl mezi nákupem a prodejem je způsobený velkou vlastní spotřebou plynu. V roce 2006 se v České republice rekonstruovalo mnoho rozvoden a vysokotlakých plynovodů. Takovéto stavební akce jsou provázeny velkým únikem plynu, protoţe opravovaný úsek potrubí se musí nejprve vypustit a po opravě znovu natlakovat. 2.2.2 Ostatní účastníci trhu s plynem Provozovatel přepravní soustavy Provozovatelem přepravní soustavy ( PPS ) v České republice je výhradně společnost Transgas Net, s.r.o. 27

. Obrázek 9 : schéma přepravní soustavy Zdroj : Interní materiály RWE Hlavními úkoly přepravce je zajišťovat bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj přepravní soustavy, dovoz plynu z různých zdrojů, vyhlašovat stav nouze na plynárenské soustavě ČR, řídit plynárenskou soustavu ČR za stavu nouze, koordinovat odstranění havárií a obnovení dodávek. Celková přepravní kapacita společnosti Transgas Net je přibliţně 44 mld. m 3 /rok pro zahraniční zákazníky a přibliţně 10 mld. m 3 /rok. Tranzitní soustavu Transgas Net tvoří asi 2460 km vysokotlakých plynovodů, na které navazuje vnitrostátní soustava středotlakých plynovodů o celkové délce cca 1200 km 16. 16 Český plynárenský svaz, Výroční číslo časopisu Plyn ročník 2007 28

Provozovatel podzemních zásobníků s plynem Vlastníkem podzemních zásobníků s plynem je společnost Gas Storage a provozovatelem společnost Transgas Net, s.r.o. Podzemních zásobníků je na území ČR 8 a jejich kapacita je přibliţně 2,7 miliard m3 17. Podzemní zásobník plynu Provozován od roku Uskladňovací kapacita mil m3 Lobodice 1965 150 Tvrdonice 1973 450 Štramberk 1983 420 Dolní Dunajovice 1988 700 Háje 1998 60 Dolní Bojanovice 2000 576 Třanovice 2001 245 Uhřice 2001 180 Celkem 2 781 Tabulka 4 : Přehled podzemních zásobníků plynu v ČR Zdroj: vlastní práce, data interní materiály RWE Provozovatel distribuční soustavy Na českém trhu s plynem jsou provozovatelem distribuční soustavy ( PDS ) regionální distribuční společnosti. Do roku 2007 byly tyto společnosti drţitelem licence jak na distribuci, tak i na obchod s plynem. Od 1.1.2007 jsou PDS jiţ výše zmíněné společnosti s názvem Net. Distributor zajišťuje údrţbu a rozvoj soustavy, obchoduje s kapacitou distribuční soustavy. Následující mapa ukazuje rozdělení působnosti jednotlivých společností. Mimo koncern RWE distribuují plyn ještě další dvě společnosti, a to E.ON a Praţská plynárenská distribuce. 17 Plynárenské minimum, studijní materiál firmy SČP Net, s.r.o., 2007 29

Obrázek 10: Regionální distribuční společnosti Zdroj : interní materiály RWE Hlavním úkolem provozovatele distribuční soustavy je dle Energetického zákona zajišťovat bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj distribučních soustav, vyhlašovat stav nouze v rámci příslušné distribuční soustavy Obchodník Nakupuje a prodává plyn, objednává dopravu zemního plynu ke svým zákazníkům. Cílem liberalizace je vznik nových ekonomických subjektů v roli obchodníků s plynem. Konečný zákazník Konečný odběratel obchodníka s plynem. V současné době jsou jiţ všichni zákazníci oprávnění vybrat si svého dodavatele. 30

3 Význam zemního plynu pro českou ekonomiku 3.1 Zdroje zemního plynu Produktem dodávaným konečným zákazníkům je zemní plyn. Je to směs uhlovodíků s převaţujícím podílem methanu a částečným podílem neuhlovodíkových ( především inertních plynů ). Zemní plyn je nejčistším fosilním palivem, které je běţně pouţíváno. Jeho spalování je bezodpadové, má nejvyšší energetickou účinnost a emisní zatíţení ovzduší je nejmenší. Konkurentem zemního plynu z pohledu ekologické zátěţe ţivotního prostředí je pouze energie vodní, geotermální, větrná či příbojová. Ostatní tzv. čisté energie, zvláště energie elektrická a dálkové teplo, jsou jiţ produktem energetické transformace. Kaţdé loţisko má trochu jiné sloţení, proto je nutné pouţívat pouze homologované spotřebiče, které jsou na případné rozdíly připravené. Zemní plyn je velmi výhřevný, spalné teplo se pohybuje od 20 do 50 MJ/m 3 Tabulka sloţení zemního plynu, porovnání ČR a Norsko Složka Plyn distribuovaný v ČR ( únor 1992 ) Plyn distribuovaný v ČR ( prosinec 2003 červen 2004 ) Norsko Ekofisk Methan 98,39 97,81 84-86 Ethan 0,44 0,87 8,5 8,8 Propan 0,16 0,28 2,3 3,1 Butany 0,07 0,03 0,7 1,0 Pentany a vyšší uhlovodíky 0,03 0,03 0,2 0,3 Dusík 0,84 0,82 0,4 Oxid uhličitý 0,07 0,10 1,5 2,0 Tabulka 5 : Složení zemního plynu Zdroj : přednáška Ing. Daniela Tenkráta, Ph. D. 31

3.1.1 Zásoby zemního plynu V současné době se zásoby zemního plynu odhadují na 511 000 miliard m 3 ţivotnost aţ 200 let 18. Zásoby můţeme rozdělit jako prokázané, pravděpodobné a potenciální. V praxi to znamená, ţe prokázané zásoby v přibliţné výši 164 000 miliard m 3 mají jsou známé a těţitelné při současné úrovni těţebních technologií. Pravděpodobné zásoby jsou uváděny v přibliţné výši 347 000 miliard m 3. U této kategorie zásob existuje vysoká pravděpodobnost jejich moţného vyuţití. Potenciální zásoby jsou například hydráty metanu, které jsou lokalizovány na dně oceánů a v současné době je problémem těţba. Zásoby zemního plynu v podobě hydrátů činí cca 21 000 000 miliard m 3. Pro rozvoj plynárenství v Evropě byly rozhodující 70. léta, kdy se začaly budovat dálkové plynovody z tehdejšího Sovětského Svazu. 3.1.2 Těžba zemního plynu Zemní plyn se těţí z obrovských loţisek, některé z nich dosahují aţ 10 000 miliard m 3 a přestavují asi 20 % celkové těţby plynu. Jedná se hlavně o Rusko a země Střední Asie a například o nová loţiska v Kataru a v Íránu. Zatím opomíjená jsou střední a menší loţiska, u kterých je těţba finančně náročnější. Musíme však vzít v úvahu to, ţe objev gigantického loţiska nutně neznamená niţší náklady při těţbě. Dalo by se říci, ţe všechna velká a snadno dostupná loţiska uţ byla objevena a další se dají očekávat jen ve sloţitých geologických a klimatických podmínkách. Nové objevy se očekávají zejména v arktických oblastech a ve velkých hloubkách, a to jak v oceánech, tak na pevnině. Jako jakýsi mezník můţeme určit 4500 m. Pod touto hranicí se těţí pouze 5 % celkové těţby. V budoucnu se předpokládá těţba z málo propustných kolektorů. To však bude vyţadovat zdokonalení naší těţební technologie. 3.2 Spotřeba zemního plynu 18 Zdroj : webové stránky RWE, www.rwe.cz/cs/zemni_plyn/zasoby_tezba 32

3.2.1 Spotřeba zemního plynu v Evropě Vzhledem k rozmístění loţisek zemního plynu, je většina zemí Evropy závislá na dovozu. Roční spotřeba plynu v Evropě se pohybuje okolo 505 miliard m 3 s počtem zákazníků přibliţně 110 milionů zákazníků 19. Těţba plynu v Evropě pokrývá asi tak 40% spotřeby, zbývajících 60% je nutno dováţet. Pouze dvě země těţí více neţ sami spotřebují, a to Holandsko a Dánsko. Změnu v tomto celkem nepříznivém stavu by mohli přinést pouze objevy loţisek na území Evropské Unie, to je však v nejbliţších letech nereálné. Graf 4: Spotřeba ZP v EU v letech 2006 a 2007 v mld m 3 Zdroj : Britské listy Jak nám ukazuje graf č. 4 největší podíl na spotřebě mají tři země. Německo, Velká Británie a Itálie. V těchto zemích spotřeba vysoce překračuje průměrnou spotřebu na jednoho obyvatele, která je přibliţně 1000 m 3 na jeden rok. Samozřejmě, toto číslo je vysoce orientační neboť nemůţeme určovat kolik by která země měla přesně spotřebovat. Spotřeby mohou záviset jednak na vyspělosti ekonomiky, jednak na klimatických podmínkách dané země a v neposlední řadě také na palivo-energetické bilanci tzn. na moţnosti vyuţití alternativních zdrojů jako například moţnost výstavby větrných nebo vodních elektráren. Na druhou stranu Německo má obrovskou kapacitu ve větrných elektrárnách, Holandsko také a spotřebu plynu mají velkou, Francie naopak vyrábí cca 70% el.energie v jaderných elektrárnách, tzv. alternativní zdroje spíš nevyuţívá a plynu spotřebovává s ohledem na počet obyvatel relativně málo. 19 Ungerman Jaroslav, Britské listy, http://www.blisty.cz/2008/11/3/art43600.html 33

3.2.2 Spotřeba zemního plynu České republice V letech 2005 2007 spotřeba zemního plynu mírně klesala. Rok 2007 se zapsal do historie plynárenství jako rok s nejniţší spotřebou od roku 1996. Hlavním důvodem byly mimořádně vysoké teploty v zimním období. Následující tabulka č. 6 a graf č. 5 nám ukazují spotřebu zemního plynu v ČR v letech 2005-2008 Rok Spotřeba ZP v ČR (mil m3) 2005 9 603 2006 9 315 2007 8 694 2008 8 685 Tabulka 6 : Spotřeba ZP v ČR po liberalizaci Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz ) Spotřeba ZP v ČR (mil m3) 9 800 9 600 9 400 9 200 9 000 8 800 8 600 8 400 8 200 2005 2006 2007 2008 Spotřeba ZP v ČR (mil m3) Graf 5: Spotřeba ZP v ČR po liberalizaci Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz ) Ačkoliv je stále více plynofikovaných oblastí ( v současné době 64% obcí a zároveň 94 % obyvatel má přístup k zemnímu plynu ), ceny energií nutí konečné spotřebitele k šetření, zateplování a vyuţívání alternativních zdrojů. Bohuţel se stále více lidí vrací k pevným palivům. Následkem toho se stále zhoršuje ţivotní prostředí. Důvody 34

k tomuto jednání jsou individuální a jako příklad můţeme neustálé zdraţování plynu, zavedení ekologické daně a tím další zvýšení cen nebo negativní publicita z několika havárií plynovodů ve městech. V dnešní době vyvstala otázka spolehlivosti dodávek plynu ze strany dodavatelů. 3.2.3 Prognóza spotřeby zemního plynu České republice Jak jiţ bylo výše uvedeno, spotřeba plynu v ČR měla dosud klesající tendenci, avšak v budoucnu předpokládáme vyšší spotřebu. Důvodem je velký rozvoj výstavby, a to hlavně satelitních komplexů na okrajích velkých měst. Zde se pouţívá zemní plyn pro dodávku tepelné energie. Budoucnost dle analytiků patří kogeneračním jednotkám a rozvoji pouţití plynu v dopravě. Níţe uvedená tabulka ukazuje předpokládaný vývoj spotřeb plynu. Je zde patrný mírný meziroční nárůst, za předpokladu stabilizace cen. Také se předpokládá určitá uvědomělost obyvatelstva při ochraně ţivotního prostředí. Běţná spotřeba k tradičním účelům se bude pohybovat kolem 9 miliard m 3 za rok. Vyšší čísla ve druhém sloupci tabulky počítají s novou výstavbou plynových elektráren. Rok Spotřeba ZP v ČR (mil m 3 ) Spotřeba ZP v ČR (mil m 3 ) 2009 9 070 2010 9 250 2011 9 340 2012 9 400 10 050 2013 9 500 10 850 Tabulka 7 : Prognóza vývoje spotřeb ZP Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz ) 35

Prognózovaná spotřeba ZP v ČR v mil. m3 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 2009 2010 2011 2012 2013 Spotřeba ZP v ČR (mil m3) Spotřeba plynu v mil. m3 včetně plynových elektráren Graf 6: Prognóza vývoje spotřeb ZP Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz ) 3.3. Použití zemního plynu V České republice se vyuţívají různé typy energií. Mezi ty nejběţnější patří zemní plyn, elektrická energie a pevná paliva. Hlavním rozdílem mezi nimi je to, ţe plyn a pevná paliva je moţno vyuţít v podstatě bez úprav, elektřina se musí vyrobit. Pokud by elektrická energie pocházela z klasických a nedotovaných zdrojů tj.jaderných elektráren, tepelných a velkých vodních elektráren a cena se neřídila burzou, ale výrobními náklady + přiměřený zisk byla by cena za elektřinu výrazně niţší neţ plyn. Vzhledem ke svým fyzikálně chemickým vlastnostem je zemní plyn pouţíván jako palivo, k ohřevu vody, vytápění objektů a vaření. Poptávka po zemním plynu bude dle celosvětových analýz stále růst a to přibliţně o 2,3 % ročně 20. V roce 2030 by měl podíl zemního plynu dosahovat 25% na celosvětové spotřebě energií. Jiţ současné době vzniká mnoho nových odvětví, která pouţívají zemní plyn k méně tradičním účelům. 20 Ing. Petrţilka Oldřich, Strategie, ekonomika a regulace, Zpráva o 23. světové plynárenské konferenci v Amsterodamu z roku 2006 36

3.3.1 Vytápění objektů Zemní plyn je často vyuţíván k vytápění objektů, a to jak domácností, tak větších průmyslových zařízení. Z hlediska velikosti odběru je také nezanedbatelné dálkové vytápění objektů ( panelové domy ), avšak z hlediska efektivnosti je mnohem účinnější menší kotelna. Příčinnou je energetická transformace a hlavně ztráty z rozvodu ke konečným zákazníkům. To se také projeví na ceně. Velmi zajímavé se jeví vytápění skleníků a sušáren zemědělských plodin spalinami z plynových turbín na kompresních stanicích tranzitního plynovodu 21 3.3.2 Kogenerace Kogenerace je jedním z nejčistších a nejefektivnějších způsobů jak vyuţít energii. Znamená to, ţe v jednom technologickém procesu se vyrábí teplo i elektrická energie. Tato výroba má velkou podporu v Evropské Unii, protoţe proces je nenáročný, efektivní a zároveň šetrný k ţivotnímu prostředí. Doposud malá rozšířenost kogenerace je tak spíše otázkou ekonomických překáţek a kapitálové slabosti investorů. Pozitivní vlastnosti trhu z pohledu stávajícího dodavatele tepla jsou : pro vstup nových dodavatelů tepla existují relativně malá nebezpečí vstupu konkurence do regionálních trhů tepla, zákonem je stanovena povinnost výkupu elektrické energie při dodrţení technických podmínek Na druhé straně existují také negativní aspekty : výkupní ceny elektřiny jsou nejisté, ve většině případů velmi nízké a nespokojenost zákazníků pro neprůhlednost cen. Technickým problémem kogenerace v případě malých zdrojů např. jednotky pro výrobní podniky je v tom, ţe zhruba 6 měsíců v roce není moţno spotřebovat vznikající teplo. 3.3.3 Pohon motorových vozidel V celém světě se rozrůstá pouţití zemního plynu v dopravě. K pohonu se pouţívá stlačený zemní plyn ( CNG ) nebo zkapalněný zemní plyn ( LNG ). Forma stlačeného 21 Zemní plyn pro Českou republiku; informační materiál České plynárenské unie z roku 2006 37

plynu je preferovanější. Pokud bychom shrnuli hlavní výhody pro pouţívání CNG v dopravě, dospějeme k závěru, ţe z hlediska ekonomického se významně sniţují provozní náklady, náklady na pořízení nového vozidla jsou srovnatelné, vozidlo má také delší ţivotnost. V současné době jsou velice preferovány produkty, které šetří ţivotní prostředí. Podívejme se tedy na CNG z tohoto hlediska. Odstraní se emise pevných částic, kouřivost a emise síry, sníţí se tvorba ozonu a tím i smogu. CNG také při úniku nekontaminuje půdu. 3.4 Bezpečnost a spolehlivost dodávek Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky zveřejňuje kaţdoročně k 31. červenci Zprávu o bezpečnosti dodávek zemního plynu. Zpráva monitoruje úroveň dodávek a spotřeby zemního plynu, opatření provedená k zajištění bezpečnosti dodávek a dále se stručně zabývá regulací trhu s plynem a ochranou hospodářské soutěţe na trhu se zemním plynem. Bezpečnost a spolehlivost dodávek je v současné době nejdiskutovanější otázkou v oblasti energetiky. Jak vyplývá z rozloţení světových zásob plynu, největšími zásobami disponuje Rusko a sousední StředoAsijské země. V nedávné historii byly všechny východoevropské země napojené na dálkové plynovody z bývalého SSSR. Hlavní tranzit prochází přes Ukrajinu a Bělorusko, dále pak přes Polsko, Slovensko a Maďarsko. Přes ČR proudí ruský plyn do Německa. Všechny tranzitní země dostávají za přepravu plynu poplatky. Dříve naturálie, tzn. plyn, dnes jsou to obvykle USD. Přestoţe tranzit plynu je z ekonomického hlediska výhodný, vznikají při přepravě problémy. Případné problémy jsou zdůvodňovány ekonomickými důvody, přesto se dá předpokládat, ţe jde většinou o politiku a udrţení moci. Pro případy nouze má Česká republika stanoveném takzvaný bezpečnostní standard dodávky. Tím se myslí zajištění dodávek plynu pro konečné zákazníky, kteří nemohou přejít na jiné zdroje energie ( domácnosti ), v případě stavu nouze. Pro tyto účely se stavem nouze myslí pro částečné přerušení dodávky plynu po dobu trvající osm týdnů a v rozsahu 20 procent z celkového denního objemu všech dovozních kontraktů určených pro zajištění dodávek konečným zákazníkům nebo pokud je teplota po dobu 38

pěti kalendářních dnů niţší neţ -14 C. Hodnota 22 bezpečnostního standardu pro Českou republiku je 65 915 tis m 3. Jedním z cílů Státní energetické koncepce je nezvyšovat závislost České republiky na importu energetických surovin. O skutečné spotřebě a tím i o výši případných dovozů však rozhoduje trh. 3.4.1 Stručný přehled ruského a norského plynárenství Plynovody křiţují celé území bývalého SSSR. Po rozpadu této velmoci se objevilo mnoho ekonomických problémů, které se týkají plynárenství. V minulosti bylo vše společné, plyn putoval přes celé území a kaţdý stát si odebíral mnoţství adekvátní své spotřebě. V současné době vyvstala otázka, kdo se vlastně má o části tranzitního plynovodu starat a zda je i nadále moţné odebírat bezplatně plyn. Monopol na export zemního plynu drţí firma Gazprom, která je akciovou společností, ale majoritním vlastníkem je stát. Zde je hlavní střet trţního hospodářství s politikou. Vývoz plynu se do původně svazových republik uskutečňoval za ceny stejné jako u vnitrostátního obchodu. Ceny by měly být trţní, ale zároveň musí respektovat ekonomickou a sociální úroveň obyvatelstva. Tak vznikají první konflikty mezi postsovětskými republikami. Gazprom ve snaze maximalizovat zisk odstupuje od smluv a snaţí se, aby ceny odpovídaly trţním cenám ve světě. Příkladem je závaţný konflikt Ruska s Ukrajinou jiţ od roku 2005. Ukrajina tehdy odmítla zaplatit vyšší cenu za plyn a Gazprom přestal dodávat do soustavy mnoţství odpovídající ukrajinské spotřebě. Pro představu si uveďme vývoj ceny plynu pro Ukrajinu v letech 2006 2008. Dodávky se pohybují okolo 55 mld. m 3 za rok. Z původních 95 USD za tisíc m 3 stoupla Cena na 179,50 USD za tisíc m 3. 22 Zpráva České republiky o bezpečnosti dodávek zemního plynu za rok 2007 podávaná členským státem dle článku 5 směrnice 2003/55/ES a směrnice 2004/67/ES o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu (http://register.consilium.europa.eu) 39