1984 George Orwell Výňatek Umělecký text 4. dubna 1984. Včera večer v kině. Samé válečné filmy. Jeden velmi dobrý o lodi plné uprchlíků bombardované někde ve Středozemním moři. Obecenstvo se ohromně bavilo při záběrech, na nichž se velký tlustý chlap pokoušel uplavat před helikoptérou, která jej pronásledovala; nejdřív ho bylo vidět, jak se převaluje ve vodě jako delfín, potom ho bylo vidět přes zaměřovače kulometu helikoptéry, pak v něm byly už samé díry a moře okolo se zbarvilo do růžova a potom se potopil, jako by těmi dírami do něho pronikla voda. obecenstvo řvalo smíchy, potom bylo vidět záchranný člun plný dětí a nad ním se vznášela helikoptéra, na přídi seděla žena středních let, možná židovka, s tříletým chlapečkem v náričí. chlapeček křičel hrůzou a ukrýval tvář na její hrudi, jako by se chtěl zarýt až do ní, a ta žena ho objímala a konejšila, i když sama byla ztuhlá hrůzou a stále ho co nejvíc kryla tělem, jako by si myslela, že ho její náruč uchrání před střelami. potom helikoptéra shodila dvacetikilovou bombu, strašlivý záblesk a celý člun se rozletěl na třísky. následoval úžasný záběr na dětskou ruku jak stoupá vysoko vysoko do vzduchu to musela brát nějaká helikoptéra s kamerou ve špici v řadách vyhrazených pro členy strany se ozval obrovský potlesk ale nějaká žena dole v proletářské části kina strhla povyk a křičela že by to neměli před dětmi ukazovat a že by to neměli to není pro děti to není až ji policie vyvedla vyvedla nikdo se nestará myslím si že se jí nic nestalo nikdo se nestará o to co říkají proléti typická prolétská reakce oni nikdy Winston přestal psát, také proto, že ho chytila křeč. Nevěděl, co ho přimělo, že ze sebe vychrlil takový proud nesmyslů. Zvláštní však bylo, že se mu přitom v mysli vynořila vzpomínka na úplně jinou událost. Byla tak jasná, že byl přesvědčen, že ji dokáže zaznamenat. Teprve teď si uvědomil, že právě tato událost způsobila, že se najednou rozhodl odejít domů a začít psát deník ještě dnes. Odehrála se toho rána na Ministerstvu, pokud lze vůbec říci o něčem tak mlhavém, že se to odehrálo.
Výňatek Neumělecký text Výsledky již devátého ročníku soutěže pro slídily v našem soukromí Big Brother Awards (Ceny Velkého bratra) za rok 2013 byly vyhlášeny 16. ledna v pražském BIO OKO na slavnostním večeru organizovaném už tradičně nevládní organizací Iuridicum Remedium. Desetičlenná porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů vybírala vítěze z nominací zaslaných širokou veřejností. Anticeny se udílejí v celkem sedmi kategoriích jako např. Dlouhodobý slídil, Největší firemní slídil, Právní norma Velkého bratra či Výrok Velkého bratra. Pravidelně se uděluje i pozitivní cena jako ocenění za ochranu soukromí. Z domácích vítězů anticeny za rok 2013 je nutné zmínit vítěze kategorie Dlouhodobý slídil, kterým se stalo Ministerstvo zdravotnictví za organizaci sběru krevních vzorků novorozenců. V současné době jsou ve čtyřech českých nemocnicích uchováváno bez dostatečného důvodu více než 3 miliony krevních vzorků získaných při tzv. novorozeneckém screeningu. Nejstarší jsou z poloviny 80. let. Podle poroty jsou vzorky potenciálně zneužitelné například k provádění analýz DNA. Navíc neexistuje dostatečný důvod proč by měly být uchovávány po dobu až 100 let, jak je tomu v současnosti. V kategorii mezinárodní slídil zvítězila americká zpravodajská služba NSA za plošné a celosvětové sbírání informací o elektronických komunikacích, které vyšlo najevo v souvislosti s dokumenty vynesených jejím bývalým zaměstnancem Edwardem Snowdenem, a které podle poroty naplňuje dokonale definici Velkého bratra. Porota zároveň poukázala na srovnatelné metody dalších zpravodajských služeb. S touto aférou souvisí i vítězství britského premiéra Davida Camerona v kategorii Výrok Velkého bratra za výroky, kterými hrozil médiím zásahem v případě, že neukončí zveřejňování poznatků získaných ze Snowdenových materiálů. V kategorii úřední slídil si vítězství odneslo Vojenské zpravodajství za svoji roli v kauze Nagyová, kdy účast jejích vrcholných představitelů na zřejmě nezákonném sledování manželky premiéra, vede ke zpochybnění vnitřních kontrolních mechanismů zpravodajských služeb s logickým vyústěním v narušení důvěry, která je pro tyto služby klíčová. zdroj: http://www.vlastnihlavou.cz/seznam-nejvetsich-slidilu-za-rok-2013-2/
ÚSTNÍ ZKOUŠKA 1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla) - interpretace úryvku Winston Smith si píše do deníku. Zprvu neví co přesně psát, začne popisem svého dne než si uvědomí, že píše bláboly. Na to mu vyvstane pravý důvod, proč chtěl něco začít psát vzpomínka na setkání s OuBrianem. - zasadit text do děje knihy Velice k začátku knížky, odhadem konec první desetiny. Winston ještě nenadvázal kontakt s Julií, dostal ale už tušení, že OuBrian je členem spiknutí proti Straně. - charakterizovat postavy ve výňatku Winston Smith přemýšlivý člen Vnější Strany, hledá důkazy o její manipulaci odlišuje se od většiny, což ale nemůže dát najevo, zachovává si zdravý rozum nebojí se začít osobní revoluci proti Straně, i když ví, že dříve či později ho chytnou a popraví je pro režim nebezpečný nedůvěřivý, samotářský, než se seznámil s Julií O Brian (ve výňatku není, i přesto si jej však charakterizujme) příslušník Vnitřní Strany hluboce přesvědčen o ideálech Angsocu, bravúrně ovládá mechanismy jeho dvojího myšlení (doublethink) inteligentní muž, pozná, že je Winston proti Straně - popsat stručně děj Román se odehrává v roce 1984 v Londýně. Svět je rozdělen na tři supervelmoci (Oceánie, Eurasie a Eastasie). Oceánii, pod níž spadá Londýn, vládne despotická Strana, v čele s Velkým bratrem, vyznávající ideologii Angsocu. Motto: Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Obyvatelstvo se dělí na představitele Vnitřní strany, kteří vládnou a jako jediní si užívají dostatku a luxusu, Vnější strany, kteří pro Stranu pracují, a chudé vrstvy proléty, kteří jsou rovněž manipulovaní, ale není věnováno tolik pozornosti jejich názorům; koneckonců ani vlastní, nepředvídatelné názory nemají. Občané nemají žádné svobody nebo nárok na svobodné uvažování, jsou povinni zbožné lásky k ideálům Strany a Velkému bratrovi. Jejich činy hlídá Ideopolicie. Všude, i v bytech, jsou zabudovány obrazovky (telestěny), které nejdou vypnout a fungují zároveň jako kamery a odposlechy. Strana zavádí
nový jazyk newspeak, který má znemožnit vyslovení nebo vůbec uvažování nad nežádoucími myšlenkami. Řeč je nim omezena jenom na nezbytnou slovní zásobu, čím se ještě víc zjednotí myšlení lidí. Hlavním hrdinou knihy je Winston Smith, člen Vněstrany, který pracuje v jednom ze tří ministerstev Ministerstvu pravdy, které pravdu a minulost paradoxně překrucuje tak, aby vyhovovala Straně. Je to, jak by jej označila Strana, poškozený jedinec, který v režim nevěří jelikož je každý nepřetržitě sledován a nikomu se nedá věřit, Winston s nikým o svých myšlenkách nemluví, a všechno nasvědčuje tomu, že je opravdu jenom menšinovým, pomateným odpůrcem. Začne si psát denník (zakázaná věc, minulost přeci nemá váhu a je jenom nestálou iluzí) a potká Julii, zjistí, že i ona opovrhuje Angsocem, zamilují se do sebe. Tajně se scházejí, čímž zase riskují smrt, neboť v zemi, kde je i podezřelý výraz tváře důvodem k trestu smrti, je láska a sexuální touha něčím nemyslitelným. Spojí se s OuBrianem, Vnistraníkem, který je zasvětí do tzv. Bratrstva, které je údajně odbojovou organizací. Po nějaké době jsou ale oba zatčeni a vysvitne, že i OuBrian je zrádce věrný Straně. Winston se octne na Ministerstvu lásky, kde je zpracován fyzické i psychiscké mučení trvající neurčitou dobu, snad měsíce. OuBrian s ním ve vězení mluví a vštěpuje mu ideologii Strany. Když nakonec Winston stane tváří v tvář svému největšímu vnitřnímu strachu (krysy), zradí vnitřně i svou lásku k Júlii a je zlomen podřídí se drtivé síle normality a uvěří, že 2+2=5. Je puštěn na svobodu a v poslední scéně knihy padne i jeho poslední bariéra a začne milovat Velkého bratra. Můžeme jenom tušit, že nedlouho poté je vaporizován (popraven a vymazán z existence, z minulosti, jakoby nikdy nebyl, čemu i všichni budou věřit). - analyzovat jazykovou stránku textu, tvrzení doložit na konkrétních textových pasážích literární druh epika žánr román er-forma autor se zdržuje jakýchkoliv úsudků, nezaujatě popisuje děj (vypravování) jednoduchá řeč, téměř bez metafor, poměrně krátké věty časté retrospektivní vsuvky
- obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla autora + zasazení do slohového období ŽIVOT AUTORA narozen 1903 (Indie), zemřel 1950 (Londýn) vlastním jménem Eric Arthur Blair anglický novinář, esejista a spisovatel jak sám řekl, původem z nižší vyšší střední vrstvy v prvním roce života se přestěhovali zpátky do Anglie, vyrůstal u říčky Orwell (odtud pseudonym) vystudoval prestižní střední školu, na univerzitu ale neměl peníze, proto odjel pracovat do Indie v Indii členem britské imperiální policie zde začala jeho nenávist k imperialism (inspirace -> kniha Barmské dny) po návratu (24 let) se stal novinářem, jistou dobu žil v chudobě mezi nejnižší společenskou vrstvou (inspirace -> kniha Na dně v Paříži a Londýně) socialista, antifašista, kritizoval nedemokratické země účast v Špenělské občanské válce (inspirace -> kniha Hold Katalánsku) do druhé světové nešel kvůli tuberkulóze, na níž nakonec zemřel (47 let) DALŠÍ DÍLA o Farma Zvířat (1945) fiktivní roman, společenská kritika podávaná formou zvířecích personifikací. Zvířata už nemohou snášet krutovládu svého majitele, vzbouří se a vyženou lidi z farmy. Založí vlastní komunitu, chvíli šťastně spolunažívají na Farmě zvířat, postupně se ale moci ujmou prasata, zneužijí svá postavení a zkaženi pocitem všemocnosti nastolí ještě větší tyranii. Dílo je kritikou socializmu, ukazuje, jak se může zvrhnout. (Orwell byl ale přesto pro-komunista, hledal jeho ideální formu) o Cesta k Wigan Pier o Nadechnout se roman 1984 byl napsán v roce 1948 ZASAZENÍ DO SLOHOVÉHO OBDOBÍ anglická literatura 20. století; poválečná doba, kdy se svět vzpamatovává z války, válka se odráží v literatuře lidé ztrácejí víru v základní hodnoty satirický pohled: absurdita války, manipulace s lidmi reakce na bezohledné režimy fašizmu, leninizmu... SOUČASNÍCI AUTORA: Aldoux Huxley, Karel Čapek a Eduard Petiška (psali antiutopii); Edward Forster, David Lawrence (současník, psal experimentální žánr)
- posoudit dílo autora 1984 na mě zapůsobilo nejvíc reálností a promyšleností své utopistické/antiutopistické ideologie, ve které jsou všichni šťastni. Orwell skvěle vystihuje a využívá sílu myšlení a názorů a prezentuje svět, který je mrazivě uvěřitelný i neuvěřitelně mrazivý podobností s některými soudobými režimy (Severní Korea). I bez několikaměsíčního zpracování jsem byl na zlomek vteřiny v závěrečném obrazu knihy schopný procítit lásku k Velkému bratovi, což připisuju autorovu velikému spisovatelskému talentu. 2. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika - charakterizovat účel textu Účelem textu je seznámit širokou veřejnost s výsledkem udělení Cen Velkého bratra. - přiřadit text k funkčnímu stylu a přiřazení doložit na konkr. pasážích textu (sl. zásoba, významová složka) funkční styl publicistický žánr zpráva spisovná vrstva jazyka výrazy oznamovacího charakteru (výsledky byly vyhlášeny 16. ledna... je nutno zmínit... pravidelně se uděluje i cena... zřejmě nezákonné sledování [soud jej ještě neuznal nezákonným, proto se autor vyjadřuje jenom s pravděpodobností]) objektivnost, nezaujatost - postihnout souvislost mezi oběma výňatky Neumělecký text popisuje udělování cen, které se jmenujou podle postavy z díla a které hluboce souvisí s ústředním tématem knížky, totiž s nebezpečností technologií jako špionážních prostředků, které může stat využívat k svému prospěchu, nehledě na práva jednotlivce.