Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů Jitka Vlčková a kol. Praha, 2006
Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů Jitka Vlčková a kol. IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Praha 2006
Publikace vznikla s podporou Ministerstva životního prostředí ČR. Zpracoval řešitelský tým ve složení: Doc. Ing. Miroslav Andrt, CSc. Ing. David Beneš DeWaRec Lenka Drápalová DeWaRec Mgr. Veronika Jirkovská CEMC Alexandra Pšeničková IREAS Ing. Jan Slavík IREAS Ing. Dana Viktorová IREAS Ing. Jitka Vlčková IREAS koordinátor projektu PhDr. Věra Havránková MŽP (odborný garant) Dále se na řešení projektu zejména externí odbornou pomocí podíleli: Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., Ing. Martin Březina, Ing. Miluše Hlavatá, CSc., doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc., Ing. Jiří Mann, Ing. Jaromír Šindel, Ing. Antonín Slejška, prof. Ing. Věra Voštová, CSc. Název: Autoři: Technická spolupráce: Vydavatel: Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů Jitka Vlčková a kol. Martina Romanová, Martin Doležal IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. sídlo: Mařákova 292/9, Praha 6, 160 00 kancelář: Štěpánská 45, Praha 1, 110 00 tel./fax: +420 222 230 261 e-mail: ireas@ireas.cz, http://www.ireas.cz Místo a rok vydání: Praha, 2006 Vydání: První Náklad: 150 kusů Rozsah: 361 stran Tisk a vazba: JDS tiskárna Praha spol. s r.o. ISBN 80-86684-37-6 IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.
Obsah Úvodní slovo 13 1. Strukturální analýza (úvod) 15 1.1 Provedení SWOT analýzy využitelnosti strukturální analýzy v odpadovém hospodářství... 16 1.1.1 Odpady ze zemědělství... 18 1.1.2 Odpady z dolování a těžby... 20 1.1.3 Odpady z energetiky... 21 1.1.4 Stavební a demoliční odpady... 23 1.1.5 Komunální odpady... 26 1.2 Strukturní analýza v odpadovém hospodářství... 28 1.3 Analýza odpadového hospodářství jako součást národního hospodářství makroekonomický pohled... 30 1.3.1 Vymezení národního hospodářství... 30 1.3.2 Dynamizace národního hospodářství... 34 1.3.3 Strukturální změny odpadového hospodářství v důsledku působení vnějších faktorů... 44 1.3.4 Politiky ovlivňující odpadové hospodářství a jejich vzájemné vztahy a vazby k hospodářskému systému České republiky... 44 1.3.5 Strukturální projevy tržních nedokonalostí, vládní intervence a jejich důsledky na působení samoregulujícího tržního mechanismu... 60 1.4 Analýza vnitřní skladby odpadového hospodářství podle sektorů národního hospodářství... 62 1.4.1 Odpady ze zemědělství... 62 1.4.2 Odpady z dolování a těžby... 75 1.4.3 Odpady z energetiky... 82 1.4.4 Odpady ze stavebnictví... 103 1.4.5 Komunální odpad... 118 I. Rozpracování SWOT analýzy... 119 II. Analýza odpadového toku jako součást národního hospodářství... 120 III. Politiky ovlivňující daný odpadový tok... 123 IV. Strukturální změny odpadového hospodářství komodita KO... 130 1.5 Strukturální analýza mikroekonomické hledisko... 135 1.5.1 Analýza prvků a vzájemných vztahů a vazeb mezi nimi v systému odpadového hospodářství (materiálové a finanční toky)... 135 3
Obsah 1.5.2 Strana poptávky a strana nabídky a změny v jejich struktuře, úloha tržních cen...137 1.5.3 Strukturální projevy tržní nedokonalosti...138 1.6 Mikroekonomické analýzy pro vybrané odpadové toky... 151 1.6.1 Odpady ze zemědělství...151 1.6.2 Odpady z dolování a těžby...161 1.6.3 Odpady z energetiky...169 1.6.4 Odpady ze stavebnictví...179 1.6.5 Komunální odpady...182 1.7 Závěr... 194 2. Modely produkčních a odbytových bilancí (úvod) 200 2.1 Metodologie postupu... 202 2.1.1 Definování parametrů modelu, předpoklady modelu...204 2.1.2 Omezení modelu...205 2.1.3 Input-output tabulka...206 2.2 Sestrojení modelu... 208 2.2.1 Datová základna modelu...208 2.2.2 Přípravná fáze modelování sestrojení modelu...209 2.3 Testování hypotéz... 224 2.3.1 Hypotéza 1 snížení domácí poptávky po energiích...224 2.3.2 Hypotéza 2 snížení hodnoty primárních vstupů (změna inputu koeficientů) a vliv na ceny produkce...231 2.4 Závěr... 233 3. Administrativní, ekonomické a ostatní nástroje (úvod) 234 3.1 Analýza ekonomických, administrativních a ostatních nástrojů (teoretický úvod)... 234 3.1.1 Pozice nástrojů v politice životního prostředí a odpadovém hospodářství...234 3.1.2 Klasifikace nástrojů podle vztahu a rozhodování jednotlivých subjektů administrativní, ekonomické, ostatní...236 3.1.3 Slabé a silné stránky používání jednotlivých nástrojů...240 3.1.4 Nejvýznamnější identifikované nástroje v odpadovém hospodářství (Realizační program Nástroje na podporu materiálového využití odpadů )...243 3.2 Analýza nástrojů vybraných odpadových toků... 246 3.2.1 Odpady ze zemědělství...251 3.2.2 Odpady z dolování a těžby...264 3.2.3 Odpady z energetiky...271 3.2.4 Stavební a demoliční odpady...280 4
Obsah 3.2.5 Komunální odpad... 295 3.3 Nástrojové mixy... 304 3.3.1 Odpady ze zemědělství... 304 3.3.2 Odpad z dolování a těžby... 306 3.3.3 Odpady z energetiky... 310 3.3.4 Odpady ze stavebnictví... 313 3.3.5 Komunální odpad... 318 3.4 Závěry... 321 4. Vyhodnocení variant nástrojového mixu z hlediska environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů na jednotlivé cílové skupiny odpadového hospodářství (úvod) 327 4.1 Odpady ze zemědělství... 327 4.1.1 Varianta 1 Posílení konkurenceschopnosti druhotných surovin... 327 4.1.2 Varianta 2 posílení ekonomických nástrojů obchodovatelná povolení... 328 4.1.3 Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí... 328 4.2 Odpady z dolování a těžby... 329 4.2.1 Zvýšení využití odpadů z dolování a těžby jako druhotných surovin, zvýšení jejich konkurenceschopnosti vůči primárním surovinám... 329 4.2.2 Zhodnocení varianty... 330 4.2.3 Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí... 331 4.3 Odpady z energetiky... 331 4.3.1 Varianta 1 zvýšení využívání odpadů z energetiky, zvýšení jejich konkurenceschopnosti vůči primárním zdrojům... 331 4.3.2 Varianta 2 snižování produkce odpadů z energetiky... 332 4.3.3 Zhodnocení jednotlivých variant a výběr optimální varianty... 333 4.3.4 Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí... 334 4.4 Stavební a demoliční odpady... 335 4.4.1 Varianta 1 Posílení konkurenceschopnosti druhotných surovin... 335 4.4.2 Varianta 2 Zamezení spekulativním rekultivacím... 336 4.4.3 Zhodnocení jednotlivých variant a výběr optimální varianty... 337 4.4.4 Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí... 339 4.5 Komunální odpad... 339 4.5.1 Varianta 1 Podpora zvýšení odpovědnosti výrobců za výrobky po celou dobu jejich životního cyklu, minimalizace vzniku odpadu... 339 5
Obsah 4.5.2 Varianta 2 Zvýšení konkurenceschopnosti recyklovaných odpadů oproti primárním surovinám, podpora materiálového využívání komunálního odpadu...341 4.5.3 Zhodnocení jednotlivých variant a výběr optimální varianty...342 4.5.4 Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí...344 4.6 Závěry... 344 Příloha ke kapitole 4 349 Příloha ke kapitole 2 352 Literatura 354 Seznam použitých zkratek 358 6
Seznam obrázků Obr. 1 Podíl nákladů na odpadové hospodářství na HDP v ČR (%)... 43 Obr. 2 Vývoj spotřeby prvotních palivoenergetických zdrojů podle zeleného scénáře SEK... 78 Obr. 3 Srovnání produkce a recyklace SDO v ČR a zemích F.I.R....116 Obr. 4 Náklady na hospodaření s KO v ČR... 126 Obr. 5 Ceny soukromých společností v EU za zpracování odpadů (euro/tuna)...127 Obr. 6 Subjekty v odpadovém hospodářství a toky odpadů... 136 Obr. 7 Nabídka a poptávka... 138 Obr. 8 Toky odpadů ze zemědělství...152 Obr. 9 Směry odpadů z rostlinné výroby... 156 Obr. 10 Tok slámy...157 Obr. 11 Směry toku živočišné produkce...157 Obr. 12 Hlavní subjekty odpadového toku... 158 Obr. 13 Odpady ze zemědělství...161 Obr. 14 Schéma odpadového toku...167 Obr. 15 Množství produkovaných odpadů...176 Obr. 16 Schéma odpadového toku...179 Obr. 17 Odpadový tok z hlediska vystupujících subjektů... 183 Obr. 18 Pětiletý vývoj ceny zlata a stříbra... 188 Obr. 19 Pětiletý vývoj ceny platiny, rhodia a palladia... 189 Obr. 20 Vývoj ceny plastů v USA... 190 Obr. 21 Ceny za skládkování a spalování v ČR k roku 2004... 193 Obr. 22 Grafické znázornění použití modelu...202 Obr. 23 Schéma toku odpadů ze zemědělství a jednotlivé nástroje...264 Obr. 24 Schéma toku odpadů z dolování a těžby a jednotlivé nástroje...270 Obr. 25 Schéma toku odpadů z energetiky a jednotlivé nástroje... 279 Obr. 26 Schéma toku stavebních a demoličních odpadů a jednotlivé nástroje...289 Obr. 27 Schéma toku komunálních odpadů a jednotlivé nástroje...304 7
Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Průměrný počet pracovníků v národním hospodářství podle odvětví 1997 2002... 31 Tab. 2 Produkce odpadů podle vybraných oddílů OKEČ v letech 2000 2003 (v tis. t)...33 Tab. 3 Hrubý domácí produkt ve vybraných letech (v mld. Kč)...33 Tab. 4 Odvětvová struktura HDP ve stálých cenách (mld. Kč)...36 Tab. 5 Odpad ze zemědělství (v tis. t)...38 Tab. 6 Produkce v běžných cenách (mil. Kč)... 40 Tab. 7 Mezispotřeba v běžných cenách (mil. Kč)... 41 Tab. 8 Hrubá přidaná hodnota (HPH) v běžných cenách (mil. Kč)... 41 Tab. 9 Počet pracovníků ve sledovaných odvětvích)...42 Tab. 10 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v běžných cenách (mil. Kč)...42 Tab. 11 Celkové investice na ochranu životního prostředí v roce 2002 podle zdrojů financování (v tis. Kč, v běžných cenách)...44 Tab. 12 Indikátory OH...50 Tab. 13 Vývoj makroekonomických ukazatelů agrárního sektoru...64 Tab. 14 Struktura zemědělského půdního fondu...66 Tab. 15 Vývoj stavů hospodářských zvířat (tis. ks)...74 Tab. 16 Těžba a vývoz vybraných nerostných surovin v tis. t...79 Tab. 17 Vybrané druhy odpadů... 80 Tab. 18 Vývoj produkce VEP v ČEZ...93 Tab. 19 Porovnání produkce významných skupin odpadů v EU a ČR v roce 2001...95 Tab. 20 Stav využití popelů z uhlí a koksu a škváry a strusky z uhlí v ČR... 98 Tab. 21 Využití vedlejších produktů produkovaných v roce 1996... 98 Tab. 22 Produkce škváry a popela [tis. t]...99 Tab. 23 Produkce SO 2 [tis. t]...100 Tab. 24 Spotřeba vápence [tis. t]...100 Tab. 25 Produkce energosádrovce [tis. t]...100 Tab. 26 Zvýšení hmotnosti stabilizátu odsířením spalin (sádrovec, vápno) [tis. t]...100 Tab. 27 Produkce dalších látek z integrovaného zplyňování [tis. t] komerční produkty... 101 Tab. 28 Rekapitulace zeleného scénáře podle produktů z tuhých paliv a vyhořelého paliva... 101 Tab. 29 Vývoj spotřeby a výroby elektřiny...102 Tab. 30 Srovnání úrovně recyklace stavebního odpadu (bez výkopové zeminy, kameniva a kovů) s ostatními zeměmi F.I.R. (kg/obyv)...115 8
Seznam tabulek Tab. 31 Produkce odpadů podle vybraných oddílů OKEČ v roce 2003 (v tis. t)... 122 Tab. 32 Produkce komunálního a živnostenského odpadu v roce 2003 (v t)... 122 Tab. 33 Postup členských zemí EU podle směrnice o odpadech...125 Tab. 34 Přehled změn sazeb DPH v odpadovém hospodářství... 126 Tab. 35 Ceny soukromých společností a daně za zpracování odpadů (euro/tuna)...127 Tab. 36 HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly... 128 Tab. 37 Vybavenost domácností předměty dlouhodobého užívání... 130 Tab. 38 Porovnání ČR s EU v odpadovém hospodářství, (indikátory ze Státní politiky životního prostředí s výhledem do roku 2005)...131 Tab. 39 Odhad vývoje měrného množství komunálních odpadů v ČR do roku 2010... 132 Tab. 40 Odhad vývoje skladby komunálních odpadů do roku 2010 městská zástavba... 133 Tab. 41 Odhad vývoje skladby komunálních odpadů do roku 2010 venkovská zástavba... 134 Tab. 42 Výsledný odhad vývoje produkce domovního odpadu založený na modelu konstantního koeficientu... 134 Tab. 43 Porovnání ceny primární a druhotné suroviny a faktorů, které je ovlivňují... 150 Tab. 44 Způsoby využití odpadů ze zemědělství... 159 Tab. 45 Produkce odpadů z dolování a těžby dle ISOH... 163 Tab. 46 Produkce odpadů z dolování a těžby dle ISOH... 164 Tab. 47 Produkce odpadů dle skupiny OKEČ (10, 14),... 165 Tab. 48 Produkce hlušin při těžbě uhlí... 165 Tab. 49 Odbytová těžba uhlí... 165 Tab. 50 Stav využití popelů z uhlí a koksu a škváry a strusky z uhlí v ČR... 171 Tab. 51 Využití vedlejších produktů (popílků, strusky, škváry, energosádrovce) produkovaných v roce 1996...172 Tab. 52 Vývoj produkce VEP v ČEZ...173 Tab. 53 Produkce členěná dle starého katalogu odpadů (vyhláška č. 337/1997 Sb.)...181 Tab. 54 Produkce členěná dle nového katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.)... 182 Tab. 55 Spalování TKO v jednotlivých zemích v roce 2000... 185 Tab. 56 Předpokládaný přírůstek kapacit v odpadovém hospodářství ČR (bez vybraných druhů odpadů, tis. t)... 186 Tab. 57 Efektivnost racionálního využívání druhotných surovin... 187 Tab. 58 Úspory energie při využívání druhotných surovin... 187 Tab. 59 Odhad vývoje skladby komunálních odpadů do roku 2010 městská zástavba...191 Tab. 60 Náklady a příjmy obcí v oblasti tříděného sběru využitelných složek v Kč/obyv./rok... 193 Tab. 61 Náklady na tříděný sběr jednotlivých komodit... 193 9
Seznam tabulek Tab. 62 Účet výroby a tvorby důchodů... 203 Tab. 63 Schéma input-output tabulky... 206 Tab. 64 Input-output tabulka, toky mezispotřeby a finální produkce, 2001 (mil. Kč, běžné ceny)... 209 Tab. 65 Input-output tabulka, toky mezispotřeby a finální produkce, 2002 (mil. Kč, běžné ceny)...210 Tab. 66 Vektor finální poptávky, 2001 (mil. Kč, běžné ceny)...211 Tab. 67 Vektor finální poptávky, 2002 (mil. Kč, běžné ceny)...211 Tab. 68 Statický input-output model (2001)... 216 Tab. 69 Statický input-output model (2002)... 216 Tab. 70 Čistá produkce definovaného typu odpadu ve sledovaných odvětvích ekonomiky, 2001 (kg)... 217 Tab. 71 Čistá produkce definovaného typu odpadu ve sledovaných odvětvích ekonomiky, 2002 (kg)...218 Tab. 72 Čistá produkce odpadu způsobená finální poptávkou, 2001 (kg)... 219 Tab. 73 Čistá produkce odpadu způsobená finální poptávkou, 2002 (kg)... 220 Tab. 74 Input-output tabulka 2001 původní (mil. Kč)...225 Tab. 75 Input-output tabulka 2001 po snížení domácí poptávky po energiích...225 Tab. 76 Input-output tabulka 2002 původní (mil. Kč)...226 Tab. 77 Input-output tabulka 2002 po snížení domácí poptávky po energiích...226 Tab. 78 Statický input-output model 2001 původní...227 Tab. 79 Statický input-output model 2001 po snížení domácí poptávky po energiích...227 Tab. 80 Statický input-output model 2002 původní...227 Tab. 81 Statický input-output model 2002 po snížení domácí poptávky po energiích... 228 Tab. 82 Čistá emise odpadu 2001 (změněný output odvětví energetika v souvislosti se změnou poptávky)... 228 Tab. 83 Obsah odpadu ve finální poptávce (kg) před změnou domácí poptávky, 2001...229 Tab. 84 Obsah odpadu ve finální poptávce (kg) po změně domácí poptávky, 2001...229 Tab. 85 Čistá emise odpadu 2002 (změněný output odvětví energetika v souvislosti se změnou poptávky)... 230 Tab. 86 Obsah odpadu ve finální poptávce (kg) před změnou domácí poptávky, 2002... 230 Tab. 87 Obsah odpadu ve finální poptávce (kg) po změně domácí poptávky, 2002... 231 Tab. 88 Změny input koeficientů primárních vstupů (2001)... 231 Tab. 89 Změny input koeficientů primárních vstupů (2002)...232 Tab. 90 Změna ceny komodity daného odvětví, v % (2001)...232 Tab. 91 Změna ceny komodity daného odvětví, v % (2002)...232 Tab. 92 Změna souhrnného cenového indexu, 2001 a 2002...232 10
Seznam tabulek Tab. 93 Vybrané nástroje pro tvorbu nástrojových mixů...246 Tab. 94 Vysvětlivky k nástrojům a schématům... 247 Tab. 95 Opakující se nástroje... 247 Tab. 96 Administrativní nástroje zemědělské odpady...251 Tab. 97 Ekonomické nástroje zemědělské odpady... 254 Tab. 98 Dobrovolné nástroje zemědělské odpady... 256 Tab. 99 Nástroje působící sekundárně v rámci ostatních politik zemědělské odpady... 257 Tab. 100 Administrativní odpady odpady z dolování a těžby...264 Tab. 101 Ekonomické nástroje odpady z dolování a těžby...266 Tab. 102 Nástroje působící v rámci ostatních politik odpady z dolování a těžby... 267 Tab. 103 Administrativní nástroje odpady z energetiky...271 Tab. 104 Ekonomické nástroje odpady z energetiky... 273 Tab. 105 Ostatní nástroje odpady z energetiky... 275 Tab. 106 Nástroje působící v rámci ostatních politik odpady z energetiky... 275 Tab. 107 Administrativní nástroje odpady ze stavebnictví...280 Tab. 108 Ekonomické nástroje odpady ze stavebnictví...283 Tab. 109 Ostatní nástroje odpady ze stavebnictví...285 Tab. 110 Nástroje působící v rámci ostatních politik odpady ze stavebnictví...286 Tab. 111 Administrativní nástroje komunální odpad... 295 Tab. 112 Ekonomické nástroje komunální odpady...299 Tab. 113 Ostatní nástroje komunální odpady... 301 Tab. 114 Nástoje působící v rámci ostatních politik komunální odpady...302 Tab. 115 Odpady ze zemědělství Varianta I...305 Tab. 116 Odpady ze zemědělství Varianta II...306 Tab. 117 Cíle z POH pro odpady z dolování a těžby...308 Tab. 118 Hlavní cíle surovinové politiky...308 Tab. 119 Návrh nástrojového mixu pro odpady z dolování a těžby... 310 Tab. 120 Přehled cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství ČR...311 Tab. 121 Návrh nástrojového mixu pro VEP Vatianta I.... 312 Tab. 122 Návrh nástrojového mixu pro VEP Varianta II.... 313 Tab. 123 Cíle z POH ČR pro stavební a demoliční odpady... 314 Tab. 124 Návrh nástrojového mixu I pro SDO...317 Tab. 125 Návrh nástrojového mixu II pro SDO... 318 Tab. 126 Cíle z POH pro komunální odpad... 319 Tab. 127 Nástrojový mix pro komunální odpad Varianta I...320 Tab. 128 Nástrojový mix pro komunální odpad Varianta II.... 321 Tab. 129 Návrh indikátorů zemědělské odpady...328 Tab. 130 Zhodnocení navržené varianty odpady z dolování a těžby...330 Tab. 131 Návrh indikátorů odpady z dolování a těžby... 331 Tab. 132 Zhodnocení variant odpady z energetiky... 333 Tab. 133 Návrh indikátorů odpady z energetiky... 334 11
Seznam tabulek Tab. 134 Zhodnocení variant stavební odpady...337 Tab. 135 Návrh indikátorů stavební odpady...339 Tab. 136 Zhodnocení variant komunální odpady...342 Tab. 137 Návrh indikátorů komunální odpady...344 12
Úvodní slovo Vážený čtenáři, vážená čtenářko, do rukou se Vám dostává shrnutý výstup řešení projektu Vědy a výzkumu s názvem Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojových mixů k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů VaV 1C/7/41/04, který byl řešen v období let 2004 2005. Na jeho řešení se podílel expertní tým složený ze zástupců nositele projektu IREAS, Institutu pro strukturální politiku, o. p. s. a odborníků jak na poli odpadového hospodářství, tak z oblasti tvorby modelů. Projekt byl rozdělen do pěti etap Strukturální analýza odpadového hospodářství, Modely produkčních a odbytových bilancí, Analýza ekonomických, administrativních a ostatních nástrojů, Vyhodnocení variant nástrojového mixu z hlediska environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů na jednotlivé cílové skupiny odpadového hospodářství a Závěry a doporučení. Hlavním cílem řešeného projektu bylo vytvoření input-output tabulek, které kvantifikují vzájemné vztahy mezi odvětvími ekonomiky, (základní input-output tabulka popisuje tok zboží a služeb mezi všemi odvětvími ekonomiky za určitou dobu obvykle 1 rok, současně tabulka poskytuje potřebné informace o všech vstupech, které jsou používány ve výrobním procesu). Uvedený projekt zkoumal zejména podrobněji problematiku odpadů ze zemědělství, dolování a těžby, stavebnictví, energetiky a komunální odpad jako nejvýznamnější toky odpadového hospodářství, odpady z energetiky byly záměrně ponechány stranou, neboť i tak byl již projekt příliš rozsáhlý. Do modelu input-output tabulek byla část průmyslových odpadů zahrnuta jako nedílná součást národního hospodářství. Součástí modelů bylo i testování vybraných hypotéz, například testování a simulace reálné situace v podobě změn finální poptávky a jejich vlivu na změnu čisté produkce odpadu ve sledovaných odvětvích nebo modelování cenových dopadů použití daňových nástrojů v jednotlivých odvětvích postupně i kombinovaně. Vytvořený model by měl umožnit analyzovat a zkoumat dopady vybraných národohospodářských opatření, nástrojů nejenom na jednotlivé toky odpadů. Model představuje první pokus vytvořit input-output tabulky v ČR po roce 1989. V rámci úvodní strukturální analýzy mikroekonomické a makroekonomické byla provedena podrobná analýza vybraných odpadových toků odpadů ze zemědělství, dolování a těžby, odpadů ze stavebnictví, energetiky a komunálních odpadů. Na strukturální analýzu navázala analýza administrativních, ekonomických 13
Úvodní slovo a ostatních nástrojů. Nástroje byly analyzovány jak na obecné úrovni, tak v rámci další analýzy, kde byly nástroje zkoumány za jednotlivé odpadové toky. Navazujícím výstupem bylo zpracování vhodných nástrojových variant k podpoře využívání odpadů. V závěru byly jednotlivé varianty vyhodnoceny z hlediska dopadů na spotřebitele, podnikatelské subjekty, státní správu a životní prostředí. Součástí výstupu bylo i navržení vhodných indikátorů sledujících působení navrženého nástrojového mixu. Zatímco vytvoření modelu input-output tabulek přináší nový pohled na sledování odpadových toků a sledování různých národohospodářských opatření, další části projektu přinášejí informace o jednotlivých odpadových tocích, které mohou být dále uplatněny zejména ve státní správě a které využije i odborná veřejnost. Předložený text představuje nejen shrnutí práce projektu Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojových mixů k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů VaV 1C/7/41/04, ale je i významným příspěvkem k diskusi o možnosti sledování toků odpadů, účinnosti jednotlivých nástrojů odpadového hospodářství, jejich vlivu na výstup ekonomiky a zároveň i o vlivu ekonomických opatření na odpadové toky. Přeji čtenářům, aby při čtení tohoto textu získali cenné informace nejen pro svoji každodenní práci, ale i podnětné návrhy v oboru odpadového hospodářství. Za řešitelský tým Ing. Jitka Vlčková 14
1. Strukturální analýza (úvod) Cílem následující úvodní kapitoly je provést strukturální analýzu zejména vybraných odpadových toků odpadů ze zemědělství, odpadů z dolování a těžby, odpadů z energetiky, odpadů ze stavebnictví a komunálních odpadů. Tyto odpadové toky byly vybrány jako nejdůležitější části odpadového hospodářství, zejména vzhledem k jejich významu a objemu. (Průmyslové odpady nejsou součástí následující analýzy, neboť se s nimi nepočítalo ani v návrhu projektu a projekt je již i tak velice obsáhlý.) V úvodní části je provedena SWOT analýza vybraných odpadových toků tak, aby byly identifikovány základní problémové okruhy vybraných odpadových toků. Původní SWOT analýza využitelnosti strukturální politiky byla nahrazena SWOT analýzami vybraných toků, protože se řešitelé společně s odborným garantem shodli, že strukturální analýza je v odpadovém hospodářství významná a potřebná. Další část projektu strukturální analýzy je rozdělena do dvou částí, na makroekonomickou a mikroekonomickou analýzu. Pro vetší přehlednost jsou některé části proti původnímu návrhu projektu přesunuty do jiných částí úvodní kapitoly. Jak v úvodu mikroekonomické, tak v úvodu makroekonomické části jsou shrnuty základní teoretická východiska. V rámci makroekonomické části je vymezeno postavení odpadového hospodářství v rámci celého národního hospodářství a dále strukturální analýza odpadového hospodářství. Úvodní teoretická část obsahuje i shrnutí základních změn působících jako vnější faktory tj. vývoj ve světové ekonomice a v Evropské unii. Zmíněny jsou i základní makroekonomické ukazatele v rámci České republiky. V další části jsou analyzovány vybrané politiky, které ovlivňují odpadové hospodářství, jako je Státní politika životního prostředí, Surovinová politika, Státní program ochrany přírody a krajiny apod. V závěru úvodní makroekonomické kapitoly jsou stručně charakterizovány strukturální projevy tržních nedokonalostí, vládní intervence a jejich důsledky na působení samoregulujícího tržního mechanismu, a to zejména úloha státu a význam státní byrokracie. Na úvodní analýzu navazují analýzy rozpracování jednotlivých odpadových toků z makroekonomického hlediska ve struktuře rozpracování SWOT analýzy, analýza odpadového toku jako součást národního hospodářství, politiky ovlivňující odpadový tok, mezinárodní souvislosti a mezinárodní srovnání, předpokládaný vývoj v odpadovém toku. Druhou částí strukturální analýzy je mikroekonomické hledisko. Opět v rámci úvodních kapitol jsou analyzována teoretická východiska analýza prvků a vzá- 15
1. Strukturální analýza jemných vztahů a vazeb v systému odpadového hospodářství, strukturální projevy tržní nedokonalosti a determinanty rozhodování základních prvků odpadového hospodářství. Na úvodní mikroekonomickou analýzu navazují opět jednotlivé mikroekonomické analýzy za zkoumané odpadové toky ve struktuře odpadový tok z hlediska vystupujících subjektů, vzájemné vztahy a vazby subjektů, jejich vzájemné ovlivňování, determinanty rozhodování základních prvků odpadového hospodářství, cenové relace na trhu, vývoj, vztah cen primárních a druhotných surovin. 1.1 Provedení SWOT analýzy využitelnosti strukturální analýzy v odpadovém hospodářství Na základě rozhodnutí expertů zapojených do projektu bylo rozhodnuto, že není třeba provádět SWOT analýzu využitelnosti strukturální politiky v odpadovém hospodářství, protože je zřejmý její přínos a význam. (Podrobnější vysvětlení významu strukturální analýzy viz kapitola 1.2). Využití strukturální analýzy bylo doporučeno všemi zúčastněnými experty. Na místo SWOT analýzy zabývající se využitelností strukturální analýzy v odpadovém hospodářství byly provedeny SWOT analýzy pro vybrané odpadové toky tak, aby byly hned na počátku řešení identifikovány zásadní problematické oblasti daných odpadových toků. SWOT analýzy byly provedeny pro následující odpadové toky, a to pro: odpady ze zemědělství, odpady z dolování a těžby, odpady z energetiky, stavební a demoliční odpady, komunální odpady. SWOT analýza Pro výčet základních problematických okruhů v rámci řešení jednotlivých odpadových toků byla využita SWOT analýza. SWOT analýza byla definována k hledání silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí pro vybrané odpadové toky. Stručný popis SWOT analýzy: Komplexní zhodnocení silných a slabých stránek spolu s hodnocením příležitostí a hrozeb nazýváme SWOT analýzou (Kotler, 2001). 16
1. Strukturální analýza První fáze analýzy spočívá v analýze vnějšího prostředí. Analýza vnějšího prostředí analýza příležitostí a hrozeb sleduje rozhodující síly makroprostředí demografické, ekonomické, technologické, politické, legislativní, sociální a kulturní, které ovlivňují zkoumaný okruh (tj. v našem případě daný odpadový tok). Příležitostmi se rozumí ty skutečnosti ve vnějším prostředí, které mohou mít pozitivní vliv na zkoumaný okruh, jinak řečeno, pozitivní situace vnějšího okolí. Zdrojem příležitostí mohou být vyhlídky politických změn, příhodné, nově vzniklé situace a další významné události. Naopak hrozbami rozumíme nepříznivé vývojové trendy ve vnějším prostředí, které by mohly vést k ohrožení, jde o významné negativní situace vnějšího okolí. Hrozbami mohou být například předpokládané negativní změny v legislativě apod. Analýza vnitřního prostředí silných a slabých stránek. Silné stránky jsou zdroje, dovednosti či jiné výhody, slabé stránky představují omezení nebo nedostatky. V některých případech bývají hrozby a příležitosti, slabé a silné stránky dále klasifikovány z hlediska jejich závažnosti a pravděpodobnosti jejich výskytu. V našem případě byla navržena třístupňová hodnotící škála. +++ vysoká významnost ++ střední významnost + nižší významnost Na základě SWOT analýzy mohou být formulovány cíle, většinou se nejedná o jeden cíl, ale o více cílů. Výsledkem SWOT analýzy bývají také strategie, které definují, jak daných cílů dosáhnout. V našem případě byla SWOT analýza využita především k identifikaci základních souvislostí vztažených k vybranému odpadovému toku. Do vypracování SWOT analýzy byli zapojeni všichni experti účastnící se projektu, s tím, že zaslané SWOT analýzy byly vyhodnoceny podle přiřazené váhy, přičemž rozhodující slovo ve výběru měli experti odborně přiřazení k jednotlivým odpadům. 17
1. Strukturální analýza 1.1.1 Odpady ze zemědělství č. PŘÍLEŽITOSTI váha 1 Podpora z národních a nadnárodních dotačních programů a fondů, možnost využití finančních prostředků, SFŽP, strukturální fondy. 2 Nabídka na využití nejlepších dostupných technologií (BAT). +++ 3 Přechod na systém ekologického zemědělství a přijetí jeho standardů (zejména uzavřené materiálové toky). 4 Alternativní použití zpracovaných odpadů ze zemědělství. ++ 5 Tlak na zpracování a alternativní využívání produkovaného odpadu (legislativa). ++ 6 Přenos příkladů dobré praxe (s tím spojené exkurse, workshopy atp.). ++ 7 Zavedení ekonomických nástrojů pro podporu využívání produktů z bioodpadu (daňové zvýhodnění apod.) platí spíše pro bioodpad. 8 Pozitivní stimulace a motivace (např. soutěže, medializace apod.). + +++ ++ + č. HROZBY váha 1 Zpřísňování legislativy v oblasti produkce a nakládání s odpady (kvalita). +++ 2 Strukturální změny zemědělské výroby (trh s komoditami). +++ 3 Ekonomický tlak na bezodpadové hospodářství, nedostatek financí. +++ 4 Růst konkurence na trhu produktů ze zpracovávaných odpadů. ++ 5 Nezajištěný odbyt výstupu zpracovatelů, s tím související nedostatečná síť zpracovatelů. ++ 6 Změna hospodářsko-politických preferencí. ++ 7 Změny v technologiích výroby. + č. SILNÉ STRÁNKY váha 1 2 Prostorová dispozice zemědělských podniků pro zpracování a využití odpadů (je k dispozici dostatek nevyužitých prostor, zemědělských budov apod.) Biodegradabilní charakter u většiny vznikajícího odpadu, možnosti využití jako bioplynu, biopaliva apod. (technologie pro kompostování lze využít na odpady ze zemědělství, odpady se mohou i vzájemně mísit) 3 Kombinace zemědělských odpadů s odpady z jiných oborů podnikání ++ 4 Předpoklad pro zavedení technických a technologických postupů zpracování a využití odpadů ze zemědělské produkce, a technologické zázemí pro řešení biologicky rozložitelného komunálního odpadu 5 Možnost druhotného využití a ekonomického zhodnocení produkovaných odpadů ++ 6 Relativně uzavřené materiálové toky v rámci zemědělského podniku + 7 Existence vědecko-výzkumné základny + +++ ++ ++ 18
1. Strukturální analýza č. SLABÉ STRÁNKY váha 1 2 Specifické vlastnosti a rozmanitost druhů produkovaných odpadů včetně nebezpečných. Vysoké vstupní investice a nízká návratnost technologií zpracovávajících a využívajících odpady ze zemědělství, nedostatek financí. 3 Závislost a vazba na životní prostředí, vlivy počasí, biogenní činitele apod. +++ 4 5 Nízká úroveň spolupráce mezi zainteresovanými subjekty (podniky, samospráva, státní správa, kontrolní orgány apod.). Neschopnost a nepružnost rychle reagovat na legislativní změny,normy apod., nedostatečné uvědomění a kázeň jednotlivých pracovníků a pracovišť v zemědělské prvovýrobě, uvědomělost. 6 Nedostatečné působení poradenských institucí a firem. + 7 Zkreslená představa o vlivu dopadů, nízké povědomí o vhodných způsobech využití nebo likvidace vznikajících odpadů. +++ +++ ++ ++ + Závěry SWOT analýzy Příležitostmi pro podporu využívaní a zpracování odpadů ze zemědělství jsou: poskytované finanční prostředky, ať již ze zdrojů národních či zahraničních, dále pak postupné zavádění systémů ekologického zemědělství, existence nabídky nejlepších dostupných technologií, existence alternativních možností zpracování odpadů ze zemědělství, ale i legislativní požadavky na využití alternativních způsobů zpracování. Vývoj legislativních požadavků však může být na druhé straně i hrozbou příkladem jsou zvyšující se požadavky na kvalitu využití druhotných surovin ze zemědělství, které částečně brání jejich dalšímu využívání a zpracování, hrozbami jsou i výkyvy na trhu se zemědělskými výrobky, které sekundárně ovlivňují vývoj produkce odpadů ze zemědělství, na druhé straně hrozbou je i zvyšující se růst produktů ze zpracovaných odpadů, čímž může být následně omezen odbyt výstupů zpracovatelů. Základními silnými stránkami pro odpady ze zemědělství jsou: existence dostatečného množství nevyužitých prostor pro zpracování či další využití odpadů, existence několika variant možností zpracování a využití odpadů ze zemědělství a jejich možnost kombinace a využití s jinými odpady, poměrně široká škála technických a technologických zařízení na zpracování a využití a poměrně snadná možnost využití odpadů ze zemědělství jako druhotných surovin. Identifikované slabé stránky jsou: častý obsah nebezpečných látek odpadů ze zemědělství a jejich specifické vlastnosti, rozmanitost druhů zemědělských odpadů, které brání jejich dalšímu využití, potřebné vysoké vstupní investice a nízká návratnost technologií, které zpracovávají a využívají odpady ze zemědělství, tj. i obecný nedostatek financí, poměrně vysoká vazba zemědělství jako celku na životní prostředí především na počasí, nízkou úroveň spolupráce mezi zainteresovanými subjekty a častou neschopnost zemědělců reagovat na legislativní změny. 19