2. Je čas na změnu Modul M3
1 Celkový obraz O modulu Pomůcky a nástroje Pravidla a konvence 12.10.2009 Strana 2/85
2 Obsah 1. Celkový obraz 2 2. Obsah 3 3. HLAVNÍ PROBLÉMY UMĚNÍ 19. STOLETÍ 4 3.2 Úvod 4 3.3 Předchůdci impresionismu - ANGLICKÁ KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA, BARBIZONSKÁ ŠKOLA 4. DOBA MODERNÍ 10 4.2 Úvod 10 4.3 Impresionismus 10 4.4 Postimpresionismus 21 4.5 Secese 31 4.6 Moderní výtvarné směry počátku 20. století 33 4.7 KUBISMUS 40 4.8 FUTURISMUS 44 4.9 Počátky abstraktního umění 46 4.10 ČESKÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU 48 4.11 MEZIVÁLEČNÁ AVANTGARDA 52 4.12 SURREALISMUS 59 4.13 ČESKÉ UMĚNÍ MEZI DVĚMA VÁLKAMI 60 4.14 Autotest 66 5. UMĚNÍ PO ROCE 1945 67 5.2 ABSTRAKTNÍ EXPRESIONISMUS 67 5.3 INFORMEL - ART BRUT 69 5.4 POP-ART A NOVÝ REALISMUS 69 5.5 AKČNÍ UMĚNÍ 71 5.6 MINIMAL ART, LAND ART A ARTE POVERA 72 5.7 POSTMODERNISMUS 74 5.8 ČESKÉ UMĚNÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE 79 6. Rejstřík 85 5 12.10.2009 Strana 3/85
3 HLAVNÍ PROBLÉMY UMĚNÍ 19. STOLETÍ 3.1 Úvod Již v první polovině 19. století dochází ke změnám, které znamenají výrazný posun výtvarného umění směrem, který je pro nás dnes samozřejmostí. Dochází k zásadním změnám ve společnosti, mění se pohled na umění, moderní umění odráží změny ve společnosti - symbolizuje rozpad zažitého modelu světa - křesťanství, náboženství, církev. Od počátku bylo evropské umění svázáno s náboženstvím. Jaen Farncois Millet: KLEKÁNÍ Rozpad sledujeme po celé 19. století v hospodářsky silnějších zemích jako je Francie, Anglie. Zde vznikalo i moderní umění dřív než v ostatní Evropě. Tyto země lze považovat za kolébku moderního umění. O moderním umění mluvíme od roku 1850 do 60. let 20. století, kdy nastupuje postmoderna. 12.10.2009 Strana 4/85
HISTORICKÉ ZMĚNY: 1. Průmyslová revoluce 1750-1850: vynález parního stroje (James WATT 1785), rozvoj textilního průmyslu, Anglie - "dílna světa". 2. Velká francouzská revoluce 1789-1794: vývoj od feudální společnosti k moderní občanské společnosti. 3. Rozvoj vědy a techniky. 4. Globalizace, 2. polovina 20. století: moderní komunikační prostředky a audiovizuální média zkracují vzdálenosti a propojují téměř všechna místa na světě. ČLENĚNÍ Z HLEDISKA POLITICKÉHO VÝVOJE: 5. Osvícenství, americká a Velká francouzská revoluce, Napoleon I.; (1750-1815) 6. Restaurace a revoluce (1815-1848) 7. Velmocenský imperialismus, nacionalismus, demokratismus a socialismus (1848-1914) 8. První a druhá světová válka (1914-1945) 9. období po druhé světové válce od roku 1945 3.2 Předchůdci impresionismu - ANGLICKÁ KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA, BARBIZONSKÁ ŠKOLA ANGLICKÁ KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA Angličtí krajináři stojí na pomezí klasicismu a romantismu - jsou významnými předchůdci impresionismu. Hlavním tématem je krajinomalba. Nejdůležitějším přínosem je krajinomalba osvobozená od idealizace a aranžování přírody, stejně jako od historických a mytologických příměsí, charakteristických pro komponovanou nebo historickou krajinomalbu. přináší nový přístup k přírodě, založený na pocitu základní zkušenosti umožňující vyrovnat se s problémem světla a barvy. objevují se nová témata: městská nebo industriální krajina (železniční mosty, přístavy, vlaky projíždějící krajinou.) 12.10.2009 Strana 5/85
Williem TURNER: "Déšť, pára, rychlost". Hlavní představitelé: John CONSTABLE (1776-1837) William TURNER (1775-1851) studovali osvětlení, atmosféru, barevný kolorit, pracovali technikou barevných skvrn. John CONSTABLE (1776-1837) jeden z nejvýznamnějších anglických krajinářů - zakladatel moderní realistické krajinomalby 19. století. na jeho způsob malby navazují impresionisté. (nahrazuje místní barvu barevnými skvrnami, hustě kladenými vedle sebe, jež se spojí ve výsledný tón až na divákově sítnici). čerpal především z přírody - studie skutečnosti, ve kterých se snažil zachytit neupravenou krajinu. (výsledný obraz však maloval v ateliéru, v plenéru - dělal pouze skicky) Dílo: - VŮZ NA SENO (1821) v roce 1824 vystavil CONSTABLE tři své obrazy na pařížském Salónu, mezi nimi i Vůz na seno. Tyto obrazy vzbudily senzaci a malíř získal zlatou medaili. ŽITNÉ POLE William TURNER (1775-1851) druhá významná krajinářská osobnost první poloviny 19. století. počátky jeho tvorby jsou spojeny s historickou klasickou malbou: HANNIBAL PŘEKRAČUJE ALPY nebo NELSONEVA SMRT U TRAFALGARU. 12.10.2009 Strana 6/85
Dílo: - postupně však převažují krajiny. v posledních letech života se odpoutává od pevného tvaru předmětů k roztřesenému rukopisu, který zachycuje pouhý zrakový vjem. PARNÍK V SNĚHOVÉ BOUŘI DÉŠŤ, PÁRA A RYCHLOST: téma, které přináší průmyslová revoluce. Vlak jedoucí přes most. Novinkou v tomto obraze neni pouze téma, ale také barevné zpracování volnými tahy štětce. Williem TURNER: "Sněhová bouře" BARBIZONSKÁ ŠKOLA - kolem roku 1830 12.10.2009 Strana 7/85
patří mezi druhé významné předchůdce impresionismu. její umělci jako první důsledně praktikují plenérovou malbu (malbu přímo ve volné přírodě, nepracují pouze v ateliéru, jak to dělaly generace malířů před nimi). název vznikl podle vesnice Barbizon blízko Fontainebleau (nedaleko Paříže), kam od roku 1830 jezdili francouzští malíři malovat. důležitým pro tvorbu v plenéru je i technický pokrok - možnost skladovat barvy v tubách. Hlavní představitelé: Théodore ROUSSEAU - byl hlavní představitelem a zakladatelem školy. V Barbizonu se usadil kolem roku 1836. Gustave COURBET (1819-1877) - neidealizuje krajinu, je řazen i k období realizmu. 1850 Francie - kolem roku 1848, jedna z ranných skupin francouzských umělců začala tvořit mimo akademii - Theodore Rousseau a Jean-Francois Millet spolu s dalšími opustili revolucionářskou Paříž té doby a vydali se do klidného okolí malé vesnice zvané Barbizon - inspirováni Constablem - jeho stylem přesného zobrazení přírody; Barbizonští malíři usilovali o malbu čisté přírody - malíři Barbizonské školy pomohli při prosazení přírodních a venkovských témat v práci ostatních francouzských malířů; pomohli také při znovuzrození viditelné reality, jež nabírala svou důležitost v dobách pozdějšího jak realismu tak impresionismu - patří sem: Th. Rosseau, Millet, C. Corot, G. Courbet, z českých malířů: Antonín Chitussi! Gustave Courbet - realista Bonjour Monsieur Courbet - malíři se setkávají na cestě, zájem na realistickém vypodobení výjevu Ateliér 1853, pohled do jeho ateliéru Jean Francois Millet (1814-1875) - v jeho malbě se otvírá prostor pro prostá a sakrální témata - Večerní modlitba Kupky sena... Sběračky klasů Charles Daubigny - propojuje barbizonskou a impresionistickou poetiku 12.10.2009 Strana 8/85
- protest proti malířům salónů; zájem o malbu přímo v plenéru - o reálnou krajinu = to vede k impresionistům, kteří odtud vzešli 12.10.2009 Strana 9/85
4 DOBA MODERNÍ 4.1 Úvod Doba moderní nastupuje kolem poloviny 19. století. Obecně se rozsah doby moderní určuje těmito letopočty: 1870-1970. Toto období znamená ve výtvarném umění značně rychlý vývoj oproti předcházejícím letům - období slohů (gotika, renesance, baroko). Jednotlivé obory výtvarného umění se začínají vzájemně osamostatňovat, což je nejvíce patrné v architektuře, která po období secese nastupuje svou vlastní cestu, nezávislou na malířství a sochařství. UMĚNÍ POSLEDNÍ TŘETINY 19. STOLETÍ 1870-1900 setkáváme s významnými uměleckými směry: impresionismus postimpresionismus secese Většina nových uměleckých směrů vznikala v malířství - může pružněji reagovat na nové myšlenky. Architektura a sochařství jsou závislé na objednavatelých. V architektuře zprvu přežíval historismus (období pseudo-slohů, novorenesance, novobaroko), až vyústil v eklekticismus = vybýrání motivů z nejrůznějších slohů minulosti. Zároveň se začíná rozvíjet "inženýrská" architektura využívající nové materiály - železo, ocel, beton, sklo. 4.2 Impresionismus IMPRESIONISMUS vznikl na konci 60 let 19. století ve francouzském malířství. kromě malířství se impresionismus uplatnil i v sochařství,literatuře a hudbě, (architektuře v té době vládl historismus). klasickou dobou impresionismu bylo desetiletí 1874-1884. POJEM - IMPRESE - IMPRESIONISMUS: název vznikl podle slavného Monetova obrazu - "Impression, soleil levant" (Dojem, východ slunce), který představuje pohled z umělcova okna v přístavu Le Havre na moře. Novinkou není pouze způsob malby, ale zejména téma industriální krajiny v pozadí. 12.10.2009 Strana 10/85
obraz byl vystaven na první výstavě skupiny mladých nezávislých malířů1874 ve studiu fotografa F. Nadara na pařížském boulevardu des Capucins, které Nadar impresionistům půjčil na celý měsíc zcela zdarma; vystavováno bylo celkem 165 děl od třiceti umělců. (oficiální Salon impresionisty odmítal) Claude MONET: "Impression, soleil levant" (Dojem, východ slunce) posměšného pojmenování "impresionisté" užil poprvé žurnalista Leroy a umělci jej později v roce 1877 přijali. výstavy 1874 se účastnili mimo jiné P. Cézanne, E. Degas, J. B. A. Guillaumin, C. Monet, B. Morisotová, C. Pissarro, A. Renoir a A. Sisley. KOŘENY IMPRESIONISMU - tři základní zdroje, které vedli ke vzniku směru. 10. angličtí krajináři - John CONSTABLE, Joseph William TURNER, druhá polovina 18. století. viz výše: předchůdci impresionismu. Malíři světelných efektů a mlžných oparů. 11. barbizonská škola - 1825-30, vesnice Barbizon, malba v plenéru, Theodor ROUSSEAU, Camille COROT. 12. Edouard MANET (1832-1883) otec impresionismu, který však tuto roli nikdy nepřijal. Tvrdil, že pouze uznání v oficiálním Salonu může umělci zajistit úspěch. po celý svůj život se snažil dosáhnout oficiálního uznání. (odmítal například vystavovat vedle Cézanna...) 12.10.2009 Strana 11/85
Edouard MANET: "Snídaně v trávě" poprvé šokoval pařížskou smetánku roku 1863 - kdy vystavil na Salónu ODMÍTNUTÝCH obraz: "Snídaně v trávě" Salón odmítnutých - nechal zřídit Napoleón III. jako reakci na velké množství nepřijatých obrazů do oficiálního Salonu, který pořádala Akademie umění. Všechny obrazy, které byly touto Akademií odmítnuty, byly vystaveny právě na tomto Salónu ODMÍTNUTÝCH, který u veřejnosti vzbudil možná větší zájem než oficiální Salon. CO BYLO NA OBRAZE URÁŽLIVÉHO??? - ani né tak způsob malby, ale téma - erotické scény v parku, kde se nacházeli muži s prostitutkama. Protiklad oblečený muž a nahá žena v reálném prostředí. Žádný mytologický výjev, ale realita všedního dne. pohoršující bylo také Manetovo čerpání z předloh starých mistrů. podobný skandál následoval i u obrazu: "OLYMPIA". přestože se nikdy v technice malby nestal impresionistou, důležitý pokrok sledujeme v jeho tématech a v práci s barvou. 12.10.2009 Strana 12/85
mladí malíři impresionismu Maneta obdivovali a považovali jej za svého vůdce, ačkoliv on sám si držel přátelský odstup a nezúčastnil se žádné z impresionistických výstav. CHARAKTERISTIKA IMPRESIONISMU malba v plenéru. malba pomocí čistých barevných skvrn, jež se spojí ve výsledný obraz teprve na sítnici divákova oka. vyřadili z barevné palety černou, šedé tóny a popírají obrysovou kresbu. zachytit co nejvěrněji skutečnost a atmosféru. zkoumání optických teorií. tématem se stává město - jeho pouliční život, zábava, svět divadla, baletu a cirkusu. v úzkém smyslu znamená impresionismus malbu v plenéru, pracující s paletou čistých světlých barev nanášených v drobných dělených skvrnách, jež se spojují ve výsledný obraz teprve na divákově sítnici. PRVNÍ VÝSTAVA oficiální Salon impresionisty odmítal. 15. dubna 1874 byla v ateliéru fotografe Félixe NADARA zahájena první imprasionistická výstava. vystaveno bylo 165 děl od 30 autorů. vstupné bylo 1 frank, katalog stál 50 centimů. výstavy se z impresionistů neúčastnil pouze Manet, bál se nepřízně oficiálního Salonu. další výstavy následovaly v letech 1876, 1877, 1879..., poslední výstava byla uskutečněna v roce 1886, po tomto roce se malíři impresionistické skupiny rozešli. nejdéle zůstavali věrni zásadám impresionismu: MONET, SISLEY, MORISOTOVÁ a PISSARRO. Hlavní představitelé Claude MONET Camille PISSARRO Alfred SISLEY Bertha MORISOTOVÁ 12.10.2009 Strana 13/85
Dále Auguste RENOIR u něhož však černá barva hrála vždy důležitou roli. Edgar DEGAS, pro něhož zase byla důležitá kresba a souvislý tah štětce. Paul CÉZANNE, který se brzy vydal jinou cestou. MUZEA A SALONY 1748 od tohoto roku byly ve Francii, v Paříži, každý druhý rok pořádány výstavy současného umění. 1791 Salon (nebo též Salón), byla státem organizovaná výstava otevřená všem francouzským i zahraničním umělcům, malířům, kreslířům i sochařům, za podmínky, že budou vybráni porotou. Vstup byl volný, při vstupu se dal koupit katalog všech vystavujících a vystavených děl. (nutný pro orientaci na výstavě, velký počet děl i vystavujících) Téhož roku se Salon stává přístupný široké veřejnosti. 1793 od tohoto roku se Salon koná každoročně, představuje se na něm přes 800 vystavujících. - až do konce 19. století byl salon nejdůležitější výstavou umění ve Francii. 1848 se organizace Salonu mění. Do tohoto roku byl Salon pořádán v Louvru v sále čtvercového půdorysu, od toho i název výstavy. - od roku 1857 až do konce století se konal v Průmyslovém paláci na Champs-Élysée. (palác byl postaven při příležitosti Světové výstavy roku 1855 v Paříži. Pozn. Světové výstavy = zajímavý fenomén, zlomové okamžiky ve vývoji designu atd.) Salon pokaždé vyvolával různé rivality a skandály, protesty a polemiky. Šlo zde totiž o hodně. Pro umělce to byla jediná příležitost předvést svou práci, případně dosáhnout jejího prodeje prostřednictvím veřejných či soukromých zakázek. Porota, od doby Ludvíka Filipa složená ze členů Akademie výtvarných umění, vybírala umělce, kteří měli v úctě vysoké umění, založené na studiu a kopírování antiky. Pro akademiky je charakteristická dominující historická malba, jež je stále v hierarchii žánrů na přední příčce. Umění, které prosazovala Akademie výtvarných umění, mělo velký vliv na vkus části buržoazní třídy, jež se snažila upevnit legitimitu své moci a zadávala zakázky umělcům. Odmítnutí dvou Courbetových obrazů: Malířský ateliér a Pohřeb v Ornans ho přimělo k zorganizování své vlastní výstavy Du realisme v budově postavené za tímto účelem v Paříži na avenue Montaigne č. 7. 1863 předložili 3 000 umělců, kteří chtěli vystavovat v Salonu, pět tisíc děl, z nichž dva tisíce 12.10.2009 Strana 14/85
byly přijaty. Napoleon III. navrhl, spíš vzhledem k množství žádostí než z lásky k umění, aby byl zorganizován paralelní salon v paláci na Champs-Élysées, VÝSTAVA ODMÍTNUTÝCH DĚL: ať rozhodne veřejnost o oprávněnosti či neoprávněnosti odvolání dotyčných umělců. Na tomto Salonu, nazvaném SALON ODMÍTNUTÝCH, vystavovalo 1 200 umělců. Odmítání děl se opakovalo (např.: MANETŮV: Pištec v roce 1866), což vedlo novátorské umělce k vystavování ve vlastních ateliérech nebo čím dál tím víc v galeriích. Hlavní představitelé impresionismu Claude MONET (1840-1926) byl nejtypičtějším představitelem impresionismu a zůstal jím až do konce života. celý svůj život se držel přísně impresionistické techniky malby. Proslulé jsou především jeho cykly, v nichž jedno téma nebo jeden objekt maloval ze stejného pohledu v nejrůznějších denních dobách či ročních dobách, vždy za jiného osvětlení a v jiné barevnosti a náladě: NÁDRAŽÍ V ST. LAZAIRE PARLAMENT V LONDÝNĚ KATEDRÁLA V ROUEN 12.10.2009 Strana 15/85
Claude MONET: "Katedrála v Rouan" Když v roce 1886 koupil dům v Giverny, soustředil se na malbu leknínů ve své zahradě LEKNÍNY Vytvořil několik desítek obrazů s tímto námětem až neuvěřitelně barevně bohatých a různorodých, z nichž některé měly monumentální rozměry. Nakonec již pro něho nebylo důležité téma obrazu, ale jen způsob zpracování. Důsledně dodržovali impresionistické zásady krajináři Camille Pissarro a Alfres Sisley. Auguste RENOIR (1841 1919) 12.10.2009 Strana 16/85
Je jedním z dodnes nejoblíbenějších impresionistů. V mládí se učil malbě na porcelán a vějíře (blízko k francouzskému rokoku). v roce 1862 se seznámil s impresionisty C. Monetem, A. Sisleyem, s nimiž začal malovat v plenéru. Z raného období pochází obrazy: Lisa Gabriela (ze kterých je cítit vliv výuky malby na porcelán a vějíře). V Paříži si oblíbil prostředí kaváren,zahradníchtančíren, kde ho okouzlovalo veselí lidových zábav. Z tohoto období pochází obrazy: TANEC v MOULIN de la GALETTE(1876) LÓŽE MILENCI V TRÁVĚ HOUPAČKA 12.10.2009 Strana 17/85
Auguste RENOIR: "MOULIN de la GALETTE" a "HOUPAČKA" V devadesátých letech vyvrcholilo Renoirovo zaujetí půvabem ženského těla, nejmilejším modelem jeho aktů se stala jeho služka Gabriela. Pozn.: když Renoira stihl těžký revmatismus, který ho ochromil, museli přátelé přivazovat malíři štětce k prstům, aby vůbec mohl pracovat. Edgar DEGAS (1834-1917) proslul především svými obrazy tanečnic a baletek, které maloval v záři reflektorů i unavené při zkoušce, a dostihů. vliv na něj měla Ingresova kresba (období klasicismu), která je cítit v celém jeho díle (Ingrese osobně navštívil). Nepoužíval techniku svých přátel, k zachycení pohybu potřeboval linii, která vytvářela 12.10.2009 Strana 18/85
kresbu postavy. Nezachycoval optický dojem, ale tvar v pohybu. Ke konci života maloval zjednodušenými konturami akty, (téměř oslepl) a začal modelovat z vosku figurky tanečnic, koní a ženských aktů. dílo: "Absint" "Baletní škola" Nebyl pravým impresionistou i proto, že se zajímal i o hlubší společenské problémy a díky své technice malby. k nejznámějším dílům patří: ABSINT (1886) jde o studii všedního dne a odráží hluboký soucit se sociálním postavením vyobrazených osob. LÓŽE (1874) BALETNÍ ŠKOLA (1875-76) Byl jedním z prvních, kdo začal používat při malbě vlastních fotografií jako pomocného materiálu. Impresionismus v ČR Impresionistické tendence se nepatrně dotkly i českého území, i když impresionismus je majetkem jen francouzského malířství. Z českých umělců se částečně přiblížil impresionismu Antonín Slavíček (1870-1910). Zejména technikou malby. Ve svých raných obrazech: 12.10.2009 Strana 19/85
Břízová nálada, Na podzim v mlze aj., ale odlišuje se od něho svým hlubokým zájmem o krajinu v jejím trvání, poznamenanou historií i lidmi, kteří v ní žijí. Jeho velkými tématy byla drsná příroda Českomoravské vysočiny (Kameničky) a Praha, kterou zachytil v dešti, v rozbředlém sněhu, ve všedních záběrech i v monumentálních pohledech (Praha z Letné, Praha od Ládví, Chrám sv. Víta, Staroměstské náměstí). Slavíček byl největším krajinářem na přelomu 19. a 20. století. sochařství K českým sochařům tohoto proudu patří především Rodinův žák Josef Mařatka, dále Bohumil Kafka a vynikající medailér Otakar Španiel. Oba poslední byli ovlivněni Rodinovou výstavou, která se konala 1902 v Praze. Postimpresionismus V Čechách rozvinuli posimpresionistické malířství mladí studenti pražské Akademie. Vystavovali po roce 1907 pod názvem Osma. Patřili k ní například Emil Filla, Otakar Kubín, Bohumil Kubišta a Antonín Procházka. Postupně se hlásili k expresionismu, futurismu a kubismu. 12.10.2009 Strana 20/85
1872: B. Smetana: Má vlast 4.3 Postimpresionismus Výraz postimpresionismus nepojmenovává jednotný styl, spíš je to náhradní název pro umělecké tendence od impresionismu do konce 19. století. Společné je těmto umělcům odmítání impresionistické náhodnosti a hledání hlubšího obsahu a pevnější formy. Způsob, jakým k tomu docházeli, byl různý. Do dějin malířství vstupují osobnosti : Paul CÉZANNE Vincent van GOGH Paul GAUGUIN Henri de TOULOUSE - LAUTREC Henri ROUSSEAU zv. Celník Za oficiální termín vzniku postimpresionismu je považován rok 1884, kdy byla založena Společnost nezávislých umělců, která každoročně pořádala Salón nezávislých. DALŠÍ MEZNÍKY: 1886 proběhla poslední výstava impresionistů. postimpresionističtí malíři jsou oproti impresionistům o jednu generaci mladší. Nejstarší byl Cezánne, patří ještě k impresionistické generaci. Obecné rysy postimpresionismu: Přes všechny rozdíly mezi jednotlivými postimpresionistickými směry, dané jejich specifickými názory, záměry a metodami, lze vysledovat některé společné obecné rysy postimpresionismu: Všechny postimpresionistické směry (s výjimkou naivního umění Celníka Rousseaua) vznikly jako reakce na impresionismus. Důraz je kladen na metodu a umělecký program; umělecká tvorba je provázena teoriemi a manifesty, které jsou úzce spjaty s tvůrčím procesem. Umění se staví do opozice proti společnosti a její vládnoucí vrstvě; někteří umělci přijali osud prokletých umělců (Gogh, Gauguin, Lautrec jako životní nutnost, nikoliv jako exhibicionismus). Libovolnější zacházení s barvou. Svobodnější nakládání s perspektivou, třetí prostor lze vytvářet jinak než dosud přísnými zákony. Rovněž tradiční pojetí světla a stínu vzalo za své a šerosvitná malba se stala historii. 12.10.2009 Strana 21/85
Paul CÉZANNE (1839-1906) Dílo: Mládí prožil v Aix-en-Provence na Jihu Francie s přítelem Emilem ZOLOU. Otec bankéř chtěl, aby studoval práva. Po různých překážkách se však rozhodl pro cestu malíře. Díky otci byl existenčně zajištěn majetkem, který zdědil. Počátky = romantické období, barokizující kompozice, mytologická a náboženská témata, podobizny rodiny a přátel, obrazy tmavého koloritu, které maloval špachtlí. V roce 1880 začíná Cézanovo nové období, kdy překonal impresionismus a našel svůj osobitý sloh. Maluje krajiny s horou San Victore v Provence, zátiší s jablky a podobizny přátel. Malba se stává průsvitnější. Ve svých prostých zátiších s jablky, hruškami a pomeranči na bílém ubruse se vždy 12.10.2009 Strana 22/85
snažil dobrat se k základním geometrickým tvarům. V jeho obrazech však téměř nenajdeme souvislou linii, jeho barevná výstavba obrazu je zcela nová, založená na barevných plochách, v nichž někdy nechával i prázdná místa, jimiž prosvítá plátno. Nepoužíval modelace světlem a stínem. Také v podobiznách řešil podobné problémy kontrastu a harmonie barevných tónů a plnosti tvaru. Další díla: Chlapec v červené vestě Autoportrét (velké řada, i nedokončených) Paní Cézannová (portréty jeho manželky, kterou nutil velmi dlouho sedět modelem, zkoumal různé světelné jevy. V portrétech jde vidět utrpení ženy z velmi dlouhého sedění:) Podobizna Joachyma Gasqueta (1897, Národní galerie v Praze) V pozdním období maloval figurální kompozice: Velké koupání Hráči karet Kuřáci tyto obrazy měly silný vliv i na naše avantgardní umělce. Svou práci také teoreticky zpracovával, v roce 1904 formuloval názor, že přírodní tvary je 12.10.2009 Strana 23/85
nutno zjednodušovat podle válce, koule a kužele Cézanne zemřel 22. 10 1906 v rodném Aix na následky silného podchlazení. Vincent Willem van GOGH (1853-1890) Život a dílo: holandský malíř, chtěl studovat teologii, ale místo toho pracoval v uměleckém obchodě a učil se malovat. Studoval však bibli a stal se pomocným kazatelem. Všechno, co měl, rozdal a žil v neuvěřitelně bídných podmínkách. Po citové krizi hledal smysl života v kreslení. V letech 1882-1883 se učil v Haagu u Antona Mauva, kreslil podle modelu a namaloval rovní krajiny. Celý svůj život byl finančně závislý na svém bratru Theovi. Za celý život namaloval přes 850 obrazů, prodal však pouze jeden, a to pouze známému, kterému ho bylo líto. Jeho počáteční obrazy krajin a lidí jsou tmavé a pochmurné, jsou výrazem jeho smutku a neodpovídají holandské krajině a jejím přívětivým lidem. Nejvýznamnějším obrazem holandského období jsou Jedlíci brambor Jsou tu hrubé tváře zemědělců a vesnických žen, v nichž se zračí chudoba a těžká práce. 12.10.2009 Strana 24/85
V letech 1885-1886 žil van Gogh v Antverpách, kde kreslil námořníky, studoval japonský dřevoryt a Rubensovo dílo, vzorem mu byl i Millet. Jeho obrazy se začaly prosvětlovat. Teprve po příchodu do Paříže, kam roku 1886 odjel, se jeho obrazy rozzářily jasnými barvami, když poznal díla impresionistů a neoimpresionistů i obrazy Gauguinovy. Maloval hlavně Monmartre, kde bydlel. V roce 1888 odjel do Arles v Provenci, kde pod jižním sluncem jeho paleta dostala ještě jasnější barvy, kde ale i propukla jeho duševní choroba. Ta vyvrcholila při konfliktu s Gauguinem, jehož van Gogh ohrožoval na životě a jako pokání si v záchvatu šílenství uřízl kus ucha. V posledních letech života se několikrát léčil a nakonec v Auvers spáchal sebevraždu. V mezidobích, kdy byl relativně zdráv, přímo vášnivě maloval. Střídá se v nich pohoda sluncem ozářené provensálské krajiny v barevně jásavých žlutých, zelených a modrých tónů, výrazné portréty blízkých lidí, ale i obrazy jeho pokoje, židle,slunečnic či cibule s obrazy, z jejichž vířivých linií cítíme jeho deprese,vnitřní neklid i zoufalství. Vrcholné jsou jeho autoportréty: 12.10.2009 Strana 25/85
Další díla: Cesta s cypřiši, kde se obloha i krajina slévá v jednom pohybu. Obilné pole s havrany, sice ozářené sluncem, ale s temnou oblohou věštící katastrofu. Právě tehdy se postřelil. Čtrnáct slunečnic ve váze, SLUNEČNICE Hvězdná noc Zelené žito Kosatce Kostel v Auvers Most v Arbes Pozn.: bylo zjištěno, že chorobný Goghův stav byl navíc ještě podněcován jeho malířskou tvorbou: čerstvě namalovaná plátna schla v místnosti, kde van Gogh spal. Terpentýn, kterým se ředí olejové barvy, obsahuje těžké těkavé složky terpenu, jež mají ve větším množství halucinogenní účinky. Paul GAUGUIN (1848-1903) 12.10.2009 Strana 26/85
Život a dílo: Francouzský malíř, sochař, keramik a grafik. Prožil složitý a dobrodružný život. (Pocházel ze španělské důstojnické rodiny, jejíž členové sloužili v Peru). Od mládí měl neklidnou povahu a lákaly ho daleké kraje. Chtěl být námořníkem (dokonce i k námořnictvu nastoupil a navštívil Švédsko a Dánsko), ale stal se úspěšným bankovním makléřem a úspěšnými spekulacemi získal značné jmění. Žil v blahobytu a sbíral obrazy impresionistů. Roku 1873 se oženil s Dánkou Sophií Gadovou, s níž měl pět dětí. V35 letech opustil povolání, rodinu s pěti dětmi a věnoval se výhradně umění, když předtím maloval jen ve volném čase. V polovině 80. let 19. století pracoval ve stylu impresionismu a s impresionisty také vystavoval. Postupně však přešel k svému vlastnímu stylu, který byl inspirován Émilem Bernardem začal malovat stylem syntetismu: - práce ve velkých barevných plochách ohraničených výraznou linkou. Prvním takovým obrazem bylo Vidění po kázání. V Bretani, kam odjel poprvé v roce 1886 (= nejzapadlejší oblast Francie - městečko Pont Aven, sem jezdili malíři již od 70. let 19. století) namaloval svá nejvýznamnější díla: Žlutý Kristus Modrá pieta Olivetská hora Bonjour, Monsieur 12.10.2009 Strana 27/85
Roku 1891 získal prodejem svých obrazů peníze na první cestu na Tahiti (1891-1893). Zde našel ráj s nádhernou přírodou i krásnými ženami. Namaloval tu řadu barevně bohatých obrazů tahitských žen a věnoval se i dřevořezbě a keramice. Po návratu 1894 napsal knihu Noa Noa a doprovodil ji dřevorytovými ilustracemi. Druhý pobyt na Tahiti (1895 1903), po definitivním rozchodu se ženou, už nebyl zdaleka tak idylický. Brzy poznal, že krásný rámec pro život nestačí, pokud člověk není vyrovnán sám se sebou. Měl finanční starosti a byl nemocen - Syfilis, spory s koloniálními úřady ho dovedly i do vězení, protože se zastával domorodců. Ve vězení zůstal tři měsíce. Několikrát pomýšlel na sebevraždu. Jeho plátna z tohoto období jsou temnější a malíř do nich ukládal symbolické významy. Z tohoto období pochází obrazy: Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? je těžko dešifrovatelný. K nejlepším obrazům z tohoto období patří například Nevermore,Bilý kůň nebo malířovi autoportréty. Jeho trápení ukončila smrt 8. 5. 1903. Gauguinovo dílo je syntézou barbarského divošství s intelektualismem a typicky francouzským klasickým cítěním, spirituálnosti s materialismem. 12.10.2009 Strana 28/85
Stal se vůdcem francouzských symbolistů a z jeho tvorby vyšlo secesní malířství, které pokračovalo v jeho plošné malbě a zužitkovalo i prvky dekorativní, které jsou v ní obsaženy (skupina Nabis). Jako první přinesl do evropského umění zájem o primitivní kultury. Henri de TOULOSE-LAUTREC (1864-1901) Nejmladší malíř s postimpresionistické skupiny. Vynikající umělec poznamenaný tragickým osudem. V dětství si zlomil obě nohy a ty mu přestaly růst. Jako tělesně těžce postižený člověk se dostal na okraj společnosti a jeho světem se staly kavárny,kabarety,cirkusy,tančírny a nevěstince na pařížském Montmartru. V tomto prostředí vykrystalizoval jeho styl typický objektivně ostrým pozorovatelským viděním s dávkou sarkasmu a často i karikatury. 12.10.2009 Strana 29/85
Zachycoval slavné zpěváky, zpěvačky a tanečnice (La Goulou, Bruant, Jane Avrilová), většinou z Moulin Rouge a Moulin de la Galette, a vytvořil pro ně i první litografické plakáty. Ovlivnil ho i japonský dřevoryt. Stal se zakladatelem moderní grafiky. Základem jeho stylu je bravurní kresba, expresivní barva je jí podřízena. Jeho desiluze není jen jeho osobním pocitem, ale i projevem dekadentních nálad konce století. V mnohém tvoří spojovací článek mezi Degasem a mladým Picassem. Neoimpresionismus (= pointilismus) vychází z impresionismu, pracuje s barevnou skvrnou, ale současně impresionismus popírá, zavrhuje jeho impulzivnost. Tvůrcem tohoto směru je Georges Seurat (1859-1891). Neoimpresionistický rukopis sestává ze stejně velkých skvrn čistých barev, které jsou vedle sebe kladeny tak, aby výsledná barva vznikala až při odstupu. Nejvýznamnější jeho dílo: Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte, v němž vytvořil skutečně radostnou a klidnou sváteční pohodu. 12.10.2009 Strana 30/85
4.4 Secese Další díla: Vymezení pojmu: Komedianti před boudou Kankán Cirkus Dalším představitelem byl: Paul Signac Secese Jugendstil (Německo), - Art Nouveau (Francie), - Modern Style (Anglie), Style modernista (Španělsko) jsou různé názvy pro nový sloh, který vznikl z reakce na historismus a akademismus. Je to poslední univerzální sloh z konce 19. století, který se rozšířil po celém světě a zasáhl všechny oblasti uměleckého i společenského života (móda, životní styl). Obecný úvod: Je to sloh necírkevní a nearistokratický, jeho nositelkou byla bohatá buržoazie, později pronikl v poněkud pokleslejší podobě do nejširších společenských vrstev. Vyjadřoval nálady konce století, trochu melancholické a dekadentní, na druhé straně však oslavoval mládí, jaro a zrod nového života. Slovo secese znamená odchod mladých umělců z akademických spolků. První secese se udály v roce 1892 v Mnichově, pak v Berlíně. Vídeňská secese z roku 1897 vedená Gustavem Klimtem byla už synonymem pro nový sloh. Období secese je poměrně krátké nejvýznamnější jsou léta 1890-1905. 12.10.2009 Strana 31/85
Jejím vrcholem je světová výstava v Paříži v roce 1900, začíná však jako protosecese v Anglii již kolem poloviny století v díle prerafaelitů a snahami o obrodu uměleckého řemesla a přetrvává až do první světové války. Charakteristickými znaky: secese jsou lineární vlnící se křivky, plošnost,ornamentálnost těžící z přírodních tvarů květin, zvířecích i lidských těl a symboličnost. Secese se inspiruje japonským uměním, ale i keltskou kulturou, především však biomorfními tvary. Secesní barevnost pracuje na principu barevné harmonie a kontrastu. Oblíbeny jsou lomené barevné odstíny. Secesní barva nemá prostorovou funkci. Kombinování různých materiálů kámen, dřevo, kov, sklo. Secese usilovala o vytvoření jednotného souborného uměleckého díla, v němž by se tvůrčím způsobem uplatnily všechny druhy umění s tím souvisí pojem: GESAMTKUNSTWERK, zasáhnout architekturu, užité umění tak aby vzniklo souborné komplexní dílo v secesním slohu. Secesní témata: Krajina symbolizující duševní nálady. Květinou secese se stala lilie,kosatec,kala,mák a leknín. Erotika se stala velkým tématem secese. Žena, ženská figura a různé části ženského těla fetišistické symboly vlasy. Secese se rozvíjela paralelně s literárním symbolismem. Malířství a sochařství Kdybychom podrobili rozboru díla všech umělců činných na přelomu 19. a 20. století, našli bychom v nich vliv secese ať už v symbolickém obsahu, nebo ve formě - v plošnosti či lineární dekorativnosti. Secesí jsou poznamenána díla jak např. Rodinova,Munchova,Picassova z modrého a růžového období, tak Matissova,Kandinského a mnoha dalších. Na počátku těchto tendencí stál Paul Gauguin a umělci, kteří ho následovali, zejména Maurice Denis ze skupiny Nabis. Maloval rovněž ve velkých konturovaných plochách, ale v lomených bledých tónech. Gustav KLIMT (1862-1918) 12.10.2009 Strana 32/85
Jeden se zakladatelů vídeňské secese. Jeho obrazy jsou syntézou až orientálně barevné nádhery plošné dekorace s kontrastním naturalistickým pojetím tváří a těla. Mají v sobě uhrančivou erotičnost (Judita s hlavou Holofernovou, Salome), symboličnost (Tři lidské věky) i náladovost (Tři dívky, krajiny). Vynikající jsou jeho ženské portréty. Vrcholem kultivované jemné barevnosti s použitím zlata, stříbra a dekorativní stylizace jsou jeho malby pro palác Stocklet v Bruselu. Další osobností secese je Alfons MUCHA. 4.5 Moderní výtvarné směry počátku 20. století Moderní umělecké směry (1905-1914) 12.10.2009 Strana 33/85
Toto období bylo velmi bohaté na vznik nových uměleckých směrů. V krátkých časových odstupech nebo téměř současně nastoupily: Fauvismus 1905 Expresionismus 1905 Kubismus 1907 1910 Futurismus 1909 1910 Abstraktní malířství 1909 1910 Metafyzická malba 1910 Rayonismus 1913 Suprematismus 1913 Tyto směry se rozvinuly, jak už bylo řečeno v malířství., které si udrželo vedoucí postavení. Navazují na impresionismus a postimpresionismus a dále je rozvíjí. Rychlý vývoj na chvíli přerušila první světová válka. FAUVISMUS Názevfauvisté (les fauves = šelmy) vznikl pří příležitosti společné výstavy skupiny malířů na Pařížském Podzimním salónu v roce 1905. Označení mu dal jistý kritik Louis Vauxcelles, který mezi plátny uviděl malou sošku v duchu ještě akademismu a zvolal: Donatello parmi les fauves! (Donatello mezi šelmami). Tak bylo pokřtěno celé hnutí. Znaky: Fauvisté nevytvořili žádný společný program. Jejich dílo bylo popisováno jako barbarské a naivní mazanice dítěte hrajícího si s krabičkou barviček. konstrukce obrazového prostoru pomocí čistých barev, bez modelace, bez stínování, síla obrazu vychází z barevné plochy. Hlavní charakteristický rys: nepřirozená a výbojná barva, svoboda při jejím výběru exploze barev. Členové: 12.10.2009 Strana 34/85
Henri Matisse André Derain Maurice Vlaminck Georges Rouault :/ruolt Barvy byly pro nás dynamické patrony. Měly za úkol vyjádřit světlo. Útočili jsme na barvy. Idea ve své svěží novosti byla nádherná. Že totiž skutečnost je možnost nadsazovat. (Maurice Vlaminck) Jednotlivý členové jsou od sebe natolik rozdílní, že nemohli vytvořit nějakou skupinu. Po roce 1907 se skupina rozpadla a jen Matisse a Dufy se příliš nevzdálili od svých fauvistických zásad. MATISSE Henri (1869-1954) Největší malíř této skupiny. Francouzský malíř, grafik, sochař, kreslíř, dekoratér a ilustrátor. Od roku 1887 studoval v Paříži práva. Dlouho se jim však nevěnoval. V roce 1890 prodělal operaci slepého střeva, během rekonvalescence začal kopírovat barevné pohlednice. Malířství ho zaujalo natolik, že se mu rozhodl věnovat naplno. Zanechal právnické kariéry. V roce 1893 nastoupil na Akademii Krásných umění. V roce 1907 otevřel v bývalém klášteře vyhledávanou malířskou školu. 12.10.2009 Strana 35/85
Dílo: Přepych, klid a rozkoš Tanec Hudba - malované pouze čistými barevnými plochami. další: Albert Marquet, Derain, Maurice de Vlaminck, Othon Friesz, Henri-Charles Manguin, Charles Camoin, Jean Puy, Louis Valtat, Georges Rouault, Georges Braque, Raoul Dufy Za fauvisty v Čechách jsou považováni v ranném díle Václav Špála a Emil Filla. EXPRESIONISMUS Tímto termínem byly v roku 1911 označeny všechny tehdejší moderní umělecké směry, ale v užším slova smyslu je to tvorba malířů, v jejichž díle je hlavní důraz kladen na psychické momenty. Exprese = vyjádření, výraz - zvýraznění citového poznatku dílo je projev umělcovy 12.10.2009 Strana 36/85
duše. Expresionismus není vyhraněný umělecký směr, na rozdíl od impresionismu a kubismu. Pozn.: expresionismus v širším pojetí můžeme najít už v díle gotických malířů: např. Grünewald, později v baroku Rembrandt, Goya a dalších malířů renesance,, manýrismu, baroka nebo 19.století. Expresionismus seznamoval se světem hrůzné osamělosti, děsivé úzkosti ze smrti, nemoci a šílenství. Člověk byl viděn jako živá osobnost ztracená na drsném severu, trpící a milující. Děsivé fantazie kostlivců s bizardními karnevalovými maskami v sešklebených grimasách byly nekompromisně šokující, a tak tento umělecký směr nebyl kritiky dostatečně oceněn. Svou přímostí se prokletí umělci expresionismu znelíbili nastupujícímu fašismu, který je označil za zdegenerované umělce a zničil mnohá jejich díla. Tento směr se projevil především v německém umění. V roce 1905 byla založena skupina Die Brucke (vznikla v Drážďanech), skupina neměla žádný konkrétní program a rozešla se v roce 1913. Další expresionistickou skupinou, která vznikla v roce 1911 v Mnichově, byl Der blaue Reiter (modrý jezdec) jejími členy byli: Vasilij Kandinskij,Alfréd Kubín (narodil se v Litoměřicích, ale většinu života žil v Rakousku, vynikající ilustrátor dokázal sugestivním způsobem vyjádřit tísnivou atmosféru, vlastní mu byly především morbidní náměty), Paul Klee (přistoupil v roce 1912). Skupina se rozešla na počátku první sv. války. Malířství: K nejvýznamnějším malířům patří hlavně norský malíř Edvard Munch (1863-1944) 12.10.2009 Strana 37/85
norský malíř a grafik, průkopník a jeden z hlavních představitelů expresionismu Tragický život matku umírá, když je Muchovi pět let, jeho dvě sestry umírají hned záhy také na tuberkulózu, otec také umírá Malíř vášnivého nitra, tragična,úzkosti a hrůzu před smrtí. Jeho dílo bylo ovlivněno V. van Goghem, P. Gauguinem a fauvismem, vytvořil osobitý expresívní styl, v němž symbolicky využíval barvy i linie. prohlásil, že není třeba malovat interiéry, muže, kteří čtou, a ženy, které pletou, ale je třeba zobrazovat živé lidi, kteří dýchají, cítí, trpí a milují. Výrazně ovlivnil moderní umění střední Evropy, ovlivnil drážďanskou skupinu Die Brücke i českou avantgardní skupinu Osma. Díla: Nemocné dítě (1885-1886) Úzkost (1894) Puberta (1894) Křik (1895) Žárlivost (1894) Červené psí víno 12.10.2009 Strana 38/85
Další představitelé: James ENSOR obrazy s fantaskními náměty, (bizarní karnevalové masky, jako symbol pokrytectví a škodolibosti, dále kostlivci, grimasy ) Ensorovo dílo obdivovali surrealisté pro jeho hrůznou fantazii. 12.10.2009 Strana 39/85
Emil NOLDE německý malíř, který začal malovat až po těžké nemoci. Jeho hlavní témata soustředěna na náboženství. Jeho témata nevyhovovaly nacistům, ti jeho obrazy zabavili a označili je za zvrhlé umění. 4.6 KUBISMUS aneb PROBLEMATIKA TVARU A PROSTORU Kubismus bylo avantgardní umělecké hnutí, které pojímá výtvarné umění revolučním způsobem. Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale zmnoha úhlů současně. Zároveň znamenal i obrovskou změnu v přístupu ke skutečnosti, nejen ve vidění, ale především v práci s realitou. Zobrazovaný předmět byl rozkládán až na nejjednodušší geometrické tvary (především krychle - latinsky cubus), které byly pak pomocí fantazie skládány do obrazu, proto zobrazené předměty působí dojmem, že jsou deformované a objevují se zároveň z několika pohledů. Problém nastal u předmětů, které jsou ve vzájemném vztahu, neboť pak vznikalo mnoho průhledů s neobvyklými úhly pohledu. Kubismus měl velký dopad na umělce prvních desetiletí 20. století a tím ovlivnil (ať přímo či nepřímo) vývoji nových uměleckých stylů (futurismus, konstruktivismus a expresionismus. V některých lokalitách získal charakter uměleckého slohu (např. v Čechách). Protože kubismus byl směr, ve kterém literatura neměla velký vliv, nemá žádný přesně daný počátek (tj. nevyšel mu žádný manifest). První impulsy, kterými byl kubismus ovlivněn, můžeme vysledovat kolem roku 1906 u děl, která během svých studií v Paříži vytvářeli Georges Braque (Francouz) a Pablo Picasso (Španěl). Zpočátku byla jejich tvorba na sobě nezávislá, oba ovlivnil Paul Cézanne a africké domorodé umění. Roku 1907 začali pracovat společně a zůstali spolu až do vypuknutí první světové války (1914). Termínu kubismus jako první použil francouzský kritik umění Louis Vauxcelles v roce 1908 ("divný cubiques" = krychle). Toto použití bylo myšleno hanlivě. Později byl termín přijat, ačkoli se jeho zakladatelům nelíbil. Podle tvorby dělíme kubismus na: 13. Pre-cubismus (1906 1909) v toto období zahájili kubisté Georges Braque a Pablo Picasso. Období kdy kubismus vznikal, díla jsou ovlivněna předchozími malířskými trendy, dochází k objevování kubistické perspektivy. (např. Pablo Picasso - Ženský akt). Postupně jsou zobrazované předměty omezovány na základní geometrické tvary, z barev se používaly pouze odstíny šedé a hnědé barvy. 14. Analytický kubismus (1909 1912) v tomto období kubismus nebyl abstraktním uměním, barva se stále téměř nepoužívala. Dochází k částečné abstrakci tzn. zobrazované předměty jsou nahrazovány jinými podobnými předměty. Zobrazovaný předmět je rozložen na jednotlivé geometrické tvary, které jsou pak zobrazeny neperspektivně vedle sebe. 12.10.2009 Strana 40/85
Jde o to rozbít zobrazovaný předmět na množství geometrických plošek, představit různé strany a aspekty téhož objektu; velice úzká barevná škála - hnědých a šedých tónů. Obrázek: George Braque 15. Syntetický kubismus (též vrcholný) (1912 1914) v této fázi se kubismus přiblížil abstrakci, nicméně je pro něj stále důležitý zobrazovaný předmět, který je skládán z linií a ploch. Objevuje se koláž a s ní i barva. 16. Orfismus toto období dospělo k úplné abstrakci, využívá barvy. V tomto období již umělci nenapodobují ani se nijak nesnaží rozkládat či znovu skládat reálný předmět, tím se vlastně jednotlivé malířské prvky staly zcela nezávislé na realitě. 17. Po roce 1923 došlo k dalšímu rozvoji kubismu, ale již nešlo o čistý kubismus, ale kubismus něčím ovlivněný, např. imaginativní kubismus je ovlivněn surrealismem. Za první kubistické dílo jsou povážovány: "Avignonské slečny" od Pabla Picassa - výchozí bod kubismu - odmítá způsob zobrazení založený na perspektivě (který je používán a stryktně dodržován už od období renesance) Obrázek: "Avignonské slečny" GEORGES BRAQUE 1882-1963 francouzský malíř a sochař. Společně s Pablem Picassem patří mezi zakladatele kubismu. Stal se jednou z největších osobností umění 20. století. učil se na malíře pokojů, stejně tak jako jeho otec a dědeček, k tomu ale také po večerech mezi lety 1897 a 1899 studoval malířství ve škole École des Beaux-Arts v Le Havre. Jeho raná díla byla impresionistická, ale poté, co v roce 1905 uviděl díla fauvistů, změnil styl a začal malovat ve fauvistickém stylu. Obrázek: "Žena a kytara" Zátiší se džbánem a houslemi 1911 - tvar je zde uplně rozbitý. používá písmena, šablony!, do pigmentů přidává písek a železné piliny vytváří tak první koláže - imitace dřeva, noviny PABLO PICASSO 1881-1973 Pablo Ruiz Picasso (25. října, 1881 8. dubna, 1973) byl španělský malíř a sochař. Jeho celé jméno je Pablo Diego José Santiago Francisco de Paula Juan Nepomuceno Crispín Crispiniano de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz Blasco y Picasso López. 12.10.2009 Strana 41/85
Je jednou z nejvýznamnějších osobností umění 20. století. Společně s Georgesem Braquem je považován za zakladatele kubismu. Odhaduje se, že Picasso vytvořil asi 13 500 obrazů a skic, 100 000 rytin a tisků, 34000 ilustrací a 300 skulptur a keramických děl. Picasso už jako chlapec prokazoval vášeň i cit pro kresbu. Podle jeho matky bylo jeho první slovo piz, což je zkrácenina od lapiz, španělsky tužka. Měl velmi pestrý soukromý život: Kromě manželky měl i množství milenek. Byl dvakrát ženatý a měl čtyři děti se třemi ženami. (film: "Přežila jsem Picassa" popisuje jeho vztah k ženám) Picassovo dílo se řadí do několika období. Některé názvy období Picassovy tvorby jsou předmětem sporů, ale asi neuznávanější jsou: Modré období (1901 1904), Růžové období (1905 1907), období ovlivněné Afrikou (1908 1909), Analytický kubismus (1909 1912), a Syntetický kubismus (1912 1919). V letech 1939-40 se konala v Muzeu moderního umění v New Yorku pod záštitou jeho ředitele Alfreda Barra, velice úspěšná retrospektiva Picassova díla až do té doby. Tato výstava Picassa proslavila a ukázala americké veřejnosti celý rozsah jeho umění. Znamenala i to, že mnozí historikové umění přehodnotili svůj názor na Picassa. Picassova tvorba Před rokem 1901 Picasso se začal učit u svého otce před rokem 1890. Jeho vývoj můžeme sledovat díky kolekci jeho raných prací, které jsou teď v Picassově muzeu v Barceloně. Jedná se o jednu z největších existujících sbírek, která dokládá vývoj díla jednoho umělce. V roce 1893 se z jeho děl vytrácí jakási mladistvost a můžeme říci, že právě tímto rokem začíná kariéra Picassa jako malíře. Akademický realismus, dobře patrný na jeho dílech z poloviny 90. let 19. století, můžeme vidět např. na obraze První přijímání z roku 1896. Jedná se o velký obraz, na kterém je Picassova sestra Lola. Modré období V Modrém období (1901-1904) tvořil Picasso tmavé obrazy vyvedené v modrých a modrozelených barvách, pouze zřídka použil teplejší barvy. Není jisté, kdy přesně toto Picassovo období začalo. Je možné, že se tak stalo ve Španělsku na jaře 1901 nebo v Paříži ve druhé polovině toho roku. Strohá barevnost a smutné náměty (prostitutka, žebrák) mohou mít za příčinu Picassovu cestu po Španělsku a také sebevraždu jeho přítele Carlose Casagemase. Od podzimu roku 1901 vytvořil několik posmrtných portrétů Casagemase a v roce 1903 namaloval temný alegorický obraz "La Vie" - Život. 12.10.2009 Strana 42/85
Obrázek: "La Vie" Stejná nálada panuje i na rytině s názvem "Skromný pokrm" z roku 1904, na které je žena a slepý muž, oba jsou vyhublí a sedí u skoro prázdného stolu. Téma slepoty se v Picassových obrazech tohoto období objevuje častěji. Další časté téma jsou umělci, akrobati a harlekýni. Harlekýn - obvykle vyobrazený v oblečení se čtvercovým vzorem - se stal Picassovým osobním symbolem. Růžové období Pro růžové období (léta 1905 1907) je charakteristický veselejší nádech s oranžovými a růžovými barvami. Opět se zde často objevuje harlekýn. Africké období Na začátku Picassova Afrického období (léta 1907 1909) stojí dvě postavy na obraze Avignonské slečny, které byly inspirovány předměty přivezenými z Afriky. Nápady vzniklé v tomto období vedou přímo k následujícímu období - kubismu. Analytický kubismus Analytický kubismus (léta 1909 1912) je styl,který Picasso vytvořil společně s Braquem. Obrazy obou umělců byly v té době temné, vyvedené v hnědých barvách. Oba umělci malovali věci tak, jakoby byly viděny z více úhlů najednou. Obrazy Picassa a Braqua z té doby jsou si velice podobné. Syntetický kubismus Syntetický kubismus (léta 1912 1919) je dalším stupněm kubismu. Umělec na obraz lepí i kusy papíru - často tapety nebo noviny. Jednalo se o první použití koláže v umění. Klasicismus a Surrealismus Po První světové válce tvořil Picasso v neoklasicistním stylu. Tento návrat k pořádku je viditelný v tvorbě mnoha umělců 20. let 20. století. Picassovy obrazy a kresby z té doby připomínají díla Ingrese. V 30. letech 20. století vystřídal harlekýna jako hlavní motiv Picassových obrazů minotaurus. To, že Picasso používal motiv minotaura, můžeme zčásti přičíst jeho kontaktu se surrealisty, kteří minotaura často používali jako svůj symbol. U Picassa ho můžeme najít např. v obraze Guernica. Je to jeden z jeho nejznámějších obrazů. Zobrazuje bombardování španělského města Guernika Němci. Dlouhou dobu bylo toto plátno v New Yorském Muzeu moderního 12.10.2009 Strana 43/85
umění, v roce 1981 se vrátilo do Španělska a dnes je v Madridu Pozdní dílo Picasso byl jedním z 250 sochařů, kteří vystavovali ve Filadelfii v létě 1949. V 50. letech 20. století se Picassův styl opět změnil, když začal tvořit interpretace děl starých mistrů. Vytvořil skupinu obrazů založených na Velazquezových Las Meninas - Dvorní dámy. Další díla založil na obrazech od Goyi, Poussina, Maneta, Courbeta a Delacroixe. Dostal zakázku na vytvoření makety pro patnáctimetrovou sochu v Chicagu. Do projektu se vrhl s velkým zápalem a vytvořil skulpturu, která je dvojsmyslná a do jisté míry i kontroverzní. Byla odhalena roku 1967 a stala se jednou z nejznámějších pamětihodností Chicaga. Picasso odmítl odměnu 100 000 dolarů a věnoval je občanům města. Picassova pozdní díla byla směsicí stylů, jeho prostředky vyjadřování v neustálé proměně až do konce jeho života. Picasso se cele věnoval práci, byl odvážnější, jeho dílo barevnější a expresivnější. Mezi lety 1968 a 1971 vytvořil množství obrazů a stovky leptů. Jeho obrazy nebyly v jeho době nijak dobře přijímány, teprve později byl Picasso uznán za umělce, který byl často daleko před svou dobou. JUAN GRIS 1887-1927 patřil ke skupině kubistů, která nevystavovala na salonu s malými kubisty - MENŠÍ KUBISTÉ - kubističtí sateliti, skupina Section d Or- Menší kubisté: - Robert Delaunay - byl hlavou této skupiny; předchůdce malířského orfismu; další představitelé byli ovlivněni kubismem pouze pokrátkou dobu, po té se věnovali tvorbě v rámci jiného směru. Marcel Duchamp Marc Chagal si z kubismu odvodil, co potřeboval, dál pokračoval individuálně a další 4.7 FUTURISMUS italská situace v žalostném stavu, vyhlášení Říma opět hlavním městem - avšak byrokratizace a provincialismus - proto pohled do budoucnosti, odmítnutí antické tradice - inspirace umělců ve jménu obžaloby, soucit k nejubožejším, tendence k pietismu - toto pojetí redukovalo obraz na hloubce, na žánrovou scénu; ideově omezené, provinciální 12.10.2009 Strana 44/85
- počátkem 20. století snaha prolomit tento provincialismus; klima: témata hospodářská a sociální; filosofie doby: positivismus a pragmatismus - Filippo Marinetti vyšel z prostředí francouzských symbolistických básníků - zveřejnil 1909 Manifest futurismu - k tomuto se hlásili futuristé rozdílných politických přesvědčení: anarchisté, komunisté, nacionalisté - tento směr byl později vyznáván i fašistickým hnutím v Itálii - dodnes se vedou diskuse, zda je to samostatný směr, a nebo předzvěst fašismu = futurismus 1909-1914 Itálie - název z italského il futuro, tj. budoucnost - literární a výtvarný umělecký směr 1. čtvrtiny 20. stol.; jeden z hlavních avantgardních směrů - vznik futurismu je spojen s Futuristickým manifestem - Filippo Tommaso Marinetti - vydán 1909 v Paříži v deníku Le Figaro - v roce 1910 publikováno umělci několik manifestů o malířství -1912 a 1914 v Itálii vydány další manifesty o architektuře a sochařství - celkem vznikne více než 50 manifestů (Manifest Osvobozená slova) - futurismus programově neguje dosavadní estetické konvence a literární formy (zvláště v poezii) - oslavuje dynamiku technického světa a industriální společnost a za projev této dynamiky považuje i sociální revoluci se všemi nezbytnými rysy militarismu - kult síly, násilí a války - manifest oslavuje válku jako jedinou skutečnou hygienu lidstva - kult rychlosti a moderních strojů - ať literatura zapomene na suť mrtvých, ať žije současnost; pohřbívá antiku a vůbec veškerou historii; hledí do budoucnosti s radostnou vizí rušného města, hlučných křižovatek, dýmajících elektráren, tepajících proudů více úrovňových silnic osvobodit Itálii od kostelů, kněží i mnichů; požaduje konec náboženství, které se opírá o odříkání a slzy, jehož skličujícím symbolem je člověk na kříži - futurismus ovlivnil dadaismus a surrealismus, kinetické umění - nejvýrazněji se futurismus projevil v Itálii a v Rusku po 1. světové válce - futuristická oslava budoucnosti viděné v nové technické civilizaci, spojená se sociální revolucí, byla obzvláště v Rusku přijímána - ovšem když byl Marinetti 1913 v Rusku, byl odmítnut pro jeho válečné sklony - samostatnou modifikací původních podnětů futurismu je kubofuturismus, soustředěný na princip osvobozování skutečnosti prostřednictvím nové skladebnosti uměleckého díla; ruský kubofuturismus je s italským spojen formálně - zpracováním materiálu, ale ne ideově - rozdíl v pohledu na válku Giacomo Balla (1871-1958) Dynamika psa na vodítku, Děvčátko běžící po balkóně - snaha zachytit kontinuitu pohybu v časoprostoru, umístil vedle sebe jednotlivá stádia pohybu - připomíná zpomalený filmový záznam 12.10.2009 Strana 45/85