SYSTÉM KNIHOVEN Z POHLEDU ZAJIŠTĚNÍ REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ

SYSTÉM KNIHOVEN Z POHLEDU ZAJIŠTĚNÍ REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ Jana Nejezchlebová, Moravská zemská knihovna v Brně Změnily se funkce knihoven v informační společnosti? Místo úvodu Připomeňme si, že... základním cílem veřejné knihovny je zajišťovat zdroje a služby různého druhu k uspokojování potřeb jednotlivců a skupin, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje, včetně rekreace a volného času (1) tzn., že knihovna zabezpečuje celý systém společenských činností, které realizují její funkce v oblasti informací, gramotnosti, vzdělávání a kultury. Co se tedy změnilo? Výrazně se změnily podmínky a prostředky, kterými se společenské funkce knihoven realizují. Změnily se nároky, požadavky a potřeby občanské společnosti a tím nároky na činnost knihoven. Tomu musí nezbytně odpovídat i zásadní změny v práci samotných knihoven, tedy knihovníků. I. Regionální funkce trochu jinak Které služby označujeme pojmem regionální funkce? pozn.: zvažované pojmy základní a doporučené byly po jednání Seče 2001 sjednoceny. - poradenství a konzultační činnost - vzdělávání, pořádání seminářů, porad - tvorba a cirkulace výměnných fondů - pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů - podpora při zpracování statistiky činnosti - servis ICT některé knihovny ještě zajišťují nákup, zpracování a distribuci knihovních fondů pořízených z prostředků příslušné obce Co tedy jsou regionální funkce? - efektivní využití veřejných finančních prostředků - účelná dělba práce a koordinace odborných činností - podpora práce menších knihoven Co nejsou regionální funkce? - povinností pro knihovny - omezením aktivity knihovny - nahrazením neprofesionální práce knihovny 132

Co získáme? - čas pro uživatele Proč? O co jde? zkvalitnit odbornou úroveň malých profesionálních a především neprofesionálních knihoven zpřístupnit služby knihoven v odpovídajícím rozsahu občanům zajistit kvalitní fondy (včetně periodik) zajistit přístup k informacím ve všech knihovnách bez rozdílu místa vyrovnávat rozdíly v kvalitě a šíři informačních služeb občanům v jednotlivých regionech zajistit komunikaci mezi knihovníky porovnání činnosti vlastní knihovny s jinými knihovnami. II. Regionální funkce - nultý ročník V roce 2002 se rozšířil legislativní rámec pro podporu zajišťování výkonu regionálních funkcí o Usnesení vlády ze dne 16. 1. 2002 č.68 o Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí veřejných knihoven a Nařízení vlády ze dne 29. května 2002, kde jsou v 16 přímo stanovena Pravidla poskytování dotací na zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. V I. pololetí 2002 se také konaly semináře organizované Národní knihovnou ČR Funkce krajských knihoven (MZK v Brně 19. 3. 2002, prezentace viz www. mzk.cz/aktuality) a Seminář pro pracovníky krajských knihoven a knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí (MZK v Brně 23. 24. 4. 2002). Začátek roku odstartovaly zajišťování výkonu regionálních funkcí smlouvy uzavřené mezi krajskými knihovnami a pověřenými knihovnami krajů a po netrpělivém čekání na finanční podporu (která přišla pozdě s příslibem účtování od 1.února 2002) se rychle i váhavěji rozbíhají práce přímo v terénu. Rok nula, jak je z pohledu regionálních funkcí rok 2002 nazýván je zpestřen ještě řešením stávajících okresních knihoven a převodem knihoven v těchto okresech na přímé zřizovatele. V Jihomoravském kraji již pracují a zajišťují regionální funkce městské knihovny v Břeclavi, Blansku a Znojmě a v oblasti výměnných souborů zajišťuje tyto funkce i Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Tři okresy (každý jinak a s jinými problémy) připravují transformaci svou i svých knihoven na města a obce do konce roku. Jihomoravský kraj má tedy zatím 4 pověřené knihovny. Chápeme pověřenou knihovnu jako knihovnu, která z personálního a odborného hlediska a technickým vybavením bude schopná poskytovat regionální služby na profesionální úrovni. V jednání a ve stavu příprav je stanovení atestu, tedy konkrétního vymezení funkcí a povinností pověřené knihovny. Z tohoto důvodu předpokládáme i u stávajících okresních knihoven s výjimkou okresu Brno-venkov pověření výkonem regionálních funkcí tyto knihovny. 133

Moravská zemská knihovna jako krajská knihovna Jihomoravského kraje zajišťuje přímo pro pověřené knihovny (ale i všechny ostatní knihovny všech typů v regionu) poradenskou a konzultační činnost, včetně informačního servisu k problematice automatizace knihoven a využívání informačních a komunikačních technologií, plně zajišťuje vzdělávání knihovníků všech typů knihoven (počítačová učebna, odborné semináře, akreditované knihovnické kurzy), statistické vyhodnocení činnosti knihoven (tištěný výstup ročenka Výsledky činnosti veřejných knihoven Jihomoravského kraje za rok 2001). Odborně zajišťuje, konzultuje a garantuje činnosti, které přímo nevykonává a pověřila jimi smluvně knihovny. Jedná se o pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů a tvorbu a cirkulaci výměnných souborů. V roce 2002 (5.11. 2002) připravuje MZK s pověřenými knihovnami koordinační poradu profesionálních knihoven JmK, na níž bude zhodnocen dosavadní průběh zajištění regionálních funkcí a příprava strategie na další období. III. Celek je více, než pouhý výčet jeho částí (2) Co je vlastně systém? Pomohu si citací... základem problematiky, kterou se budeme zabývat je systém, definovaný jako množina prvků, nacházejících se ve vzájemné interakci a tvořících zvláštní jednotu s okolím... (3). Akademický slovník cizích slov (Praha 1995) charakterizuje systém jako soubor jednotlivin navzájem spojených určitou strukturou, sítí vztahů v uspořádaný celek, který je v našem případě otevřený a jistě poměrně složitý. Zkonkretizujeme tuto představu knihovnami, které knihovní zákon vymezuje ve 4 skupinách jako národní systém knihoven (a o něm budeme uvažovat ve vztahu k zajišťování regionálních funkcí): a) Národní knihovna České republiky, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E.Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury, b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce, d) specializované knihovny. Jak by měl systém knihoven fungovat? Národní knihovna ČR je koordinátorem celého systému knihoven ČR, krajské knihovny, kterých je včetně Moravské zemské knihovny ze zákona pověřené funkcí krajské knihovny Jihomoravského kraje 14, zajišťují a garantují odborně výkon regionálních funkcí v krajích, základní knihovny jsou knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí i ty, které jsou příjemci těchto služeb, specializované knihovny se na zajišťování regionálních služeb přímo nepodílí. a) Základním článkem je systém pověřená knihovna - příjemci služeb (v některých krajích na úrovni okresů, malých okresů, apod.). Mezi knihovnami se vytváří nebo znovu vytváří vztahy, navazuje se přerušená 134

spolupráce, hledají se nové formy koordinace knihovnictví v regionech tak, aby vycházely z tradic daného okresu, střediska apod. a současně odpovídaly požadavkům změn probíhajících v knihovnictví. Tyto fungující systémy a vazby jsou základem úspěchu efektivního zajišťování regionálních funkcí veřejných knihoven. A jsou základem krajského systému. b) Krajské systémy tvoří krajská knihovna - pověřené knihovny - příjemci služeb (profesionální a neprofesionální knihovny regionů spravovaných PK). c) Systém veřejných knihoven (v úvodu zmíněný celek) je tvořen kooperativně pracujícími 14 krajskými systémy (v tomto případě řekněme subsystémy). d) Do okolí celého systému, ale i jednotlivých prvků-knihoven můžeme zařadit knihovny speciální, kulturní, informační a vzdělávací instituce, paměťové instituce s nimiž knihovny spolupracují. Nepodílí se na servisu regionálních služeb přímo, ale ve fázi, kterou plně zúročíme právě efektivním zajišťováním regionálních funkcí a to jsou služby uživatelům (viz IV.). Na všech úrovních systému kooperativně pracujících knihoven je velmi silná (a důležitá) zpětná vazba. Proč systém? Proč uvažujeme o systému knihoven, zajišťujícímu výkon regionálních funkcí pro profesionální a především neprofesionální (!) knihovny? Veřejné knihovny mají v současných dnech, týdnech, nejbližších měsících mnohem prozaičtější starosti - zajišťování prostor, personálu, hledání ekonomicky výhodných cest k distribuci zpracovaných souborů knihovnám v situaci bez vlastní dopravy, s otázkami, jak se s mnohými knihovníky domluvit a přesvědčit je o přínosu regionálních služeb. Ale souběžně s tím (a plány na rok 2003 jsou již rozpracované) je třeba si ve vztahu k poskytování regionálních funkcí uvědomit některé souvislosti. Poradenství a konzultační činnost Zajišťují, řekněme garantují krajské knihovny a pověřené knihovny. Tok informací je však mnohem širší a různorodější. Nezapomeňme na význam elektronických konferencí, zejména konference Knihovna, kde může kterákoliv připojená knihovna řešit svůj problém za pomoci většího či menšího počtu reagujících knihoven z celé republiky a získá v krátké době přímo výběr různých variant řešení. Nemusí tedy čekat nebo se obracet na krajskou či pověřenou knihovnu. Vzdělávání, pořádání seminářů Národní knihovna připravuje vzdělávací akce pro knihovníky všech typů knihoven v ČR. Krajské knihovny garantují ve svých krajích vzdělávání kni- 135

hovníků profesionálních i neprofesionálních knihoven v celém rozsahu a obsahovém spektru. Rozhodující podíl zejména na přímém vzdělávání neprofesionálních knihovníků mají (budou mít) pověřené knihovny. Knihovníci mají však možnost účastnit se dle svého výběru vzdělávacích akcí, které pro svou práci potřebují bez ohledu na regionální působnost organizátora. Mohou se také domluvit např.dva kraje nebo pověřené knihovny na řešení náročného úkolu (Moravskoslezský kraj a Jihomoravský kraj řeší zajištění vzdělávání pro pracovníky dětských oddělení, kraj Vysočina a Jihomoravský kraj Asistenční služby pro nevidomé klienty). Je nutné uvažovat ekonomicky a nejezdit přes celou republiku, pokud můžeme seminář či rekvalifikaci zajistit ve svém okrese nebo kraji, na druhé straně se tento úhel pohledu vztahuje i na přípravu akcí a zajišťování lektorů. Setkala jsem se s tím, že se knihovníci opatrně ptají, smíme přijet, když k Vám nepatříme, neměl by to být problém. Rekvalifikace, odborné kurzy Základní kurzy ICT zajišťují krajské knihovny v počítačových učebnách. Systém kurzů (rekvalifikačních, inovačních, specializovaných) se bude v nejbližší době (letech) vytvářet v rámci krajů. Inovační, krátkodobé kurzy a odborná školení, semináře budou jistě v převážné míře zajišťovány vzdělávacími centry v krajích. Organizačně i časově náročné rekvalifikační kurzy (základní, ale i pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky knihoven) a specializované kurzy lze zajistit v plném rozsahu potřeb koordinací mezi knihovnami (kraji).to bude také jistě na pořadu jednání sekce vzdělávání SKIP. Práce odborných skupin a sekcí Není cílem vyjmenovávat odborné skupiny a sekce pracující při Národní knihovně (tedy s celorepublikovou účastí), odborné skupiny pracující jako sekce SKIP, SDRUK či jednotlivých knihoven. I zde se řeší a připravují podklady pro řešení odborných problémů za účasti širokého výběru knihoven bez ohledu na kraje či okresy. Opět jde o koordinaci a kooperaci mezi knihovnami se společnými problémy. Lze takto pracovat i na krajské úrovni, jak jsme si ověřili v Jihomoravském kraji v oblasti práce s dětskou literaturou. Klub dětských knihoven jižní Moravy pracuje v obdobném složení jako v době Jihomoravského kraje se 14 okresy. Jednotlivé nové kraje organizují své akce v rámci práce s dětskými čtenáři, soutěže, vydávají sborníčky apod., přesto se 2x ročně setkáváme na pracovní poradě a připravujeme společné semináře. Umožňuje se tak (a to je pro knihovnice, jak samy říkají, velice důležité) srovnání činnosti, kontakty, inspirace a pomoc jednotlivých oddělení vzájemně a v širším měřítku, než mohou poskytnout současné menší kraje. Knihovní fondy V této oblasti knihovnické činnosti je situace jednoznačná. Se zaváděním automatizace a mezinárodních standardů, knihovny pokud se chtějí podílet na 136

sdílené katalogizaci, využívat (případně i přispívat) do souborných katalogů, respektují dané normy a úzce spolupracují. Projekty, licenční možnosti Žádosti o různé typy grantů je oblast (stejně jako využívání licenčních možností), kde se uplatní knihovny jednotlivě, ale značné možnosti mají náročnější projekty, kde spolupracuje více knihoven, případně dalších institucí. Chtěla jsem připomenout, které další informační toky mohou knihovníci využívat, s čím musí počítat a na co reagovat krajské a pověřené knihovny. V krajském systému je samozřejmě a mimo diskusi garantem krajská knihovna. Zpracovává analýzy, přehledy a z toho vyplývající strategie dalšího všestranného rozvoje knihovnictví ve svém kraji. Musí znát činnost knihoven, mít přehled co pro svou práci a především pro její další rozvoj knihovníci potřebují a hledat způsoby, jak kvalitní fondy, služby, vzdělávání či materiální zázemí zajistit. A těch způsobů je hodně, v tom je náročnost a odpovědnost krajské knihovny i ostatních pověřených knihoven najít a vybrat vhodné možnosti a varianty. IV. Čas pro uživatele V širších souvislostech je knihovna institucí, která sehrává klíčovou úlohu při místní implementaci informační společnosti, znamená to potřebu zajistit přístup ke všem materiálům, umožnit občanům využívání informačních technologií a zdrojů. Veřejné knihovny jsou místní službou ve prospěch místní společnosti a mají této společnosti poskytovat informační služby. Služby a fondy, které poskytují, musejí vycházet z místních potřeb, které je třeba pravidelně sledovat. Bez této zásady ztratí veřejná knihovna kontakt s těmi, jimž má sloužit, a v důsledku toho nebude využívána v plné míře. Knihovníci si proto musí uvědomovat změny ve společnosti...(4) Směr, kvalitu a rozsah služeb určují mezinárodní standardy IFLA pro služby veřejných knihoven a Manifest IFLA o přístupu k Internetu vyhlášený 1.5.2002. Knihovny již neposkytují služby pouze svým čtenářům, ale občanům a všem, kdo hledají a potřebují informace nejrůznějšího druhu. Veřejná knihovna jako kulturní a informační centrum regionu tak umožňuje nejen neomezený přístup k informacím a dokumentům ze svých fondů, ale také z ostatních knihoven a institucí. Služby jsou zajišťovány pro mnohem různorodější klientelu než dříve. Znamená to práci s uživateli zdravotně postiženými, sociálně znevýhodněnými, s imobilními občany, ale i s těmi, jejichž problémem je zaměstnanost a nedostatek času navštívit knihovnu (není zde pouze řešením úprava půjčovní doby a prodloužení přístupu do knihovny). Proto se také stále více rozšiřují služby mimo zdi knihoven, které umožňuje technické vybavení a připojení knihoven na Internet. Tyto nároky vedou k novým přístupům k uživatelům knihoven. 137

Když jsme koncem 60. let psali Šok z budoucnosti, začínali vizionářští manažeři hovořit o segmentaci trhu. Dnes už se nezaměřují jenom na segmenty, ale i na atomy - tedy na jednotlivé rodiny a dokonce na jednotlivce... (5) Knihovníci začínají poskytovat a nabízet služby malým skupinám, jednotlivcům, což přináší časové zatížení a také náročnost na profesní přípravu pracovníků knihoven. Celoživotní vzdělávání občanů Knihovny spolupracují se školami a vzdělávacími institucemi a pomáhají uživatelům v období jejich formálního vzdělávání. Stále více však budou stoupat nároky na podporu oblasti zájmové činnosti a využívání volného času občanů, vzdělávání na formální i neformální úrovni v dospělém a vyšším věku, pomoc při zvyšování gramotnosti a osvojování si základních životních dovedností všech věkových kategorií, přičemž vyšší věkové kategorie budou náročnější a potřebnější (mnohdy je pro ně jedinou institucí, která jim může v této oblasti pomoci právě knihovna). Informační služby Poskytování informací zdravotně i sociálně znevýhodněným občanům se stává postupně součástí práce knihoven. Stále větší význam mají informace regionální, které jsou již tradičně knihovny schopné zajišťovat a uchovávat (včetně informačního fondu), ale nejde "jen" o informace historické, dokumentující vývoj regionu, chci zdůraznit informace o současné společnosti, možnostech a životě, zveřejnitelné informace z místní správy a samosprávy. Výchova uživatelů, zejména dospělých, stále není na odpovídající a dnes i potřebné úrovni. Seznamovat uživatele s využíváním informačních zdrojů jak tradičních tak elektronických, s potřebnými dovednosti při práci s informačními technologiemi, s vyhledáváním informací na Internetu. Veřejné knihovny jsou těmi institucemi, jak je již často zmiňováno, které pomáhají vyrovnávat informační nerovnost občanů. Knihovny se budou muset více zaměřit na dospělé uživatele a seznamovat je s možnostmi automatizovaného systému s kterým knihovna pracuje, ale také, na to se často zapomíná, s knihovnickými a informačními službami, které může ve své knihovně i v dalších knihovnách využívat.. I zde je nutné cíleně se obrátit na menší skupiny, jednotlivce, vysvětlovat a prezentovat především ty služby, které jsou pro danou skupinu profesionálně nebo zájmovým zaměřením zajímavé a přínosné. Najít adekvátní formy prezentace a cesty k získání chvíle z času aktivní zaměstnané střední generace není jednoduchý úkol, stejně jako práce se starší generací. Navazovat formální vazby s jinými organizacemi v místě svého působení (školy, muzea, galerie, archivy, další kulturní a vzdělávací instituce). Spolupráce se školami vychází z dlouholetých zkušeností knihoven a je vlastně nezbytnou součástí činnosti knihoven, pomáhá vychovávat dětské a později do- 138

spělé čtenáře. Vazby a formy práce se v posledních letech mění, ale intenzita spolupráce a koordinace činnosti by měla narůstat. Jednak v přímém kontaktu s učiteli, jejich informováním o službách knihoven, seznamováním s informačními technologiemi, s nimiž knihovníci a uživatelé knihoven pracují, možnostmi podpory výuky formou exkurzí, besed, informační výchovy, diskusích o četbě. Druhou oblastí je spolupráce a odborná pomoc učitelům vedoucím školní knihovny, řešení odborných problémů a iniciování transformace školních knihoven na informační centra škol s rozšířenými možnostmi a knihovnickými a informačními službami, na pracoviště vybavená informačními technologiemi, využívajícími Internet a umožňujícími realizaci informační výchovy žáků a studentů. Na místě jsou i možná variantní řešení přímého propojení veřejné a školní knihovny. Nejde tedy o to, že knihovna doposud stačila zajistit požadavky sama, bez pomoci jiné knihovny (a mnohdy to knihovníci považují za velký úspěch, což je či spíše bylo, ale...), otázkou je, jak na výše nastíněné úkoly bude schopná reagovat zítra, pozítří... až tyto požadavky vznesou její uživatelé. A víme, že by naopak měla přijít s aktivitou sama dříve. Proto je třeba zvažovat, které činnosti je možné zvládat jednoduše a rychle pomocí technologií, které úkoly a problémy můžeme řešit společně, efektivní dělbou práce mezi knihovnami. Tak, abychom získali čas, který bude znamenat rozšíření služeb uživatelům. Na závěr V následujícím období se budeme muset snažit o zajišťování výkonu regionálních funkcí z pohledu širších souvislostí, komplexněji. I když to zní, právě v tomto problematickém nultém ročníku nadneseně, není cílem několik dobrých, vynikajících knihoven, ale pomoc knihovnám, které mají snahu zkvalitnit svou práci a vytržení ostatních knihoven z dosavadního stereotypu navyklých postupů a činností. Tedy zcela jednoduše zajištění odborné činnosti knihoven a jejich knihovnických a informačních služeb odpovídajících potřebám uživatelů, bez ohledu na to, v jak velké obci či městě pracují. Literatura: 1. Služby veřejných knihoven. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002, s.11. ISBN 80-85851-14-8 2. KŘIVÁ, Eva. Grafické zobrazení knihovnicko-informačních systémů. In:Acta bibliothecalia et informatica. Opava : Slezská univerzita Opava, 1997, s. 43. ISBN 80-85879-87-5 59, ISSN 1211-9466 3. tamtéž, s.43. 4. Služby veřejných knihoven. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 202, s. 17. 5. TOFFLER, Alvin, TOFFLEROVÁ, Heidi. Nová civilizace. Praha : Dokořán, 2001, s. 39. ISBN 80-86569-00-4 139