Programový dokument přeshraniční spolupráce

Programový dokument přeshraniční spolupráce na území Euroregionu Bílé-Biele Karpaty v letech 2014 2020 PROGRAM CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE SLOVENSKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNÉHO ROZVOJA SPOLOČNĚ BEZ HRANÍC červen 2014 FOND MIKROPROJEKTŮ

AUTORSKÝ TÝM I. Lidský potenciál a podnikání Ing. Viera Birošíková, TSK, odbor programu cezhraničnej spolupráce RNDr. Lenka Cimbálníková, PhD., MBA, Univerzita Tomáše Bati Zlín Ing. Dana Dugáčková, Štatistický úrad SR v Trenčíne Mgr. Božená Filáková, Nadace Jana Pivečky, Valašské Klobouky RNDr. Oldřich Hájek, Univerzita Tomáše Bati Zlín Jaroslava Krejčiříková, KROK o.p.s., Kroměříž Mgr. Andrea Krumpárová, Infoservis Štatistického úradu SR v Trenčíne Prof. Ing. Marek Liška, DrSc., RBK SR program VITUM PRO FUTURUM, ER BBK erskla; TnUAD Dagmar Lišková, RBK SR Trenčín a STUŽ, odbočka Biele Karpaty Mgr. Miriam Majdyšová, Úřad práce Zlín, Ing. David Mareček, ZLK, odbor strategického rozvoje Danuše Martínková, Charita Nový Hrozenkov Ing. Ľudovít Mičuda, Regionálna komora SOPK Trenčín PhDr. Stanislav Minařík, ZLK, odbor školství Bc. Andrea Molnárová, TSK, odbor programu cezhraničnej spolupráce Ing. Iva Polišenská, RBK ČR, Zlín Ing. Leona Tolarová, Český statistický úřad Zlín Ing. Zdenka Tvrdá, Úrad práce, sociálnych vecí a rodiny Trenčín Ing. Ján Václav, RBK SR a Regionálna komora SOPK Trenčín II. Infrastruktura životního prostředí a doprava Mgr. Milan Filip, ZLK, odbor strategického rozvoje kraje Ing. Martin Hart, PhD., Univerzita Tomáše Bati Zlín Mgr. Rastislav Hauk, TSK, oddelenie ŽP a územného plánovania Ing. arch. Hrbáčková Renata, Město Vsetín Ing. Soňa Hustáková, RBK ČR Zlín Ing. Bc. Pavel Kavan, ZLK, odbor dopravy RNDr. Emil Kardoš, ObÚŽP Považská Bystrica Viktor Karlík, Baobaby, o. s. Zlín Ing. Miroslava Knotková, Energetická agentura ZLK Mgr. Silvia Kotrhová, TSK, odbor regionálneho rozvoja Mgr. Richard Medal, Centrum environmentálnych aktivít Trenčín Mgr. Jiří Novosák, PhD., Univerzita Tomáše Bati Zlín Ing. Danka Palkechová, STUŽ odbočka Biele Karpaty Trenčín Ing. Pavel Petrík, ObÚŽP Považská Bystrica Ing. Drahoš Stano, Správa CHKO Biele Karpaty, OZ Pre prírodu Ing. Matej Tinka, TSK, odbor dopravy Ing. Alan Urc, ZLK, odbor životního prostředí Aleš Lahoda, MAS Hornolidečsko III. Turismus a kulturní tradice Prof. PhDr. Ivo Barteček, PhD., Univerzita Tomáše Bati Zlín Ing. Jana Brázdilová, Agrární komora Zlín PhDr. Dana Daňová, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, Zlín Ing. Pavel Grebeníček, Univerzita Tomáše Bati Zlín Mgr. Ľudmila Húsková, Regionálne kultúrne centrum Prievidza Mgr. Renata Kaščáková, Mesto Trenčín Bc. Milena Kovaříková, ZLK, zastupitelka PaedDr. Sylvia Maliariková, TSK, oddelenie medzinárodných vzťahov a CR JUDr. Mgr. Tomáš Michalík, PhD., Cultural Heritage Consulting Ing. Eliška Pastuszková, PhD., Univerzita Tomáše Bati Zlín Anna Vraždová, Trenčianske osvetové stredisko, Trenčín Josef Zdražil, Asociace nevládních neziskových organizací Zlínského kraje Aleš Lahoda, MAS Hornolidečsko

OBSAH 1. Úvod 1.1. Proces přípravy programu / Ing. Soňa Hustáková 4 1.2. Programová struktura / Ing. Soňa Hustáková 4 1.3. Vazba na nařízení Evropské unie / Dagmar Lišková 5 1.3.1 Cíle a priority EÚ v Evropské územní spolupráci v letech 2014 2020 5 1.3.2 Operační program přeshraniční spolupráce SR ČR 2014 2020 6 1.4. Hodnocení přeshraniční spolupráce v ER BBK do r. 2013 / Dagmar Lišková 7 1.4.1 Plnění harmonogramu implementace SPD 8 1.4.2 Hodnocení SPD ER BBK 8 1.4.3 Plnění jednotlivých opatření SPD ER BBK v rámci priorit 11 1.4.4 Plnění strategie SPD 13 1.4.5 Plnění harmonogramu hodnocení SPD 13 2. Charakteristika území a SWOT analýza / D. Lišková, Mgr. A. Krumpárová, Mgr. L. Tolarová, Ing. I. Polišenská a kol. 2.1. Poloha Euroregionu Bílé Biele Karpaty 14 2.2. Demografický vývoj a sídelní struktura 14 2.3. Zdravotnictví a sociální péče 18 2.4. Ekonomika, zaměstnanost a trh práce 19 2.5. Veřejná správa 27 2.6. Školství 30 2.7. Vzdělání, věda a výzkum 30 2.8. Životní prostředí 32 2.9. Doprava 34 2.10. Cestovní ruch 37 2.11. Kultura 38 2.12. SWOT analýza 40 3. Strategie přeshraniční spolupráce v ER BBK 3.1. Střednědobá strategie udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce ER BBK (2014 2020) / Ing. S. Hustáková, Ing. V. Birošíková 46 3.1.1. Priority programu / Dagmar Lišková, Ing. Soňa Hustáková, Mgr. Josef Zdražil 47 3.1.2. Specifické cíle a opatření / Dagmar Lišková, Ing. Soňa Hustáková, Bc. Andrea Molnárová, Mgr. Josef Zdražil 48 3.2. Dlouhodobá strategie udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce ER BBK (2020 2029) / Ing. S. Hustáková, Ing. V. Birošíková 50 4. Projekty a finanční plán / Ing. Soňa Hustáková, Dagmar Lišková 4.1. Projekty 51 4.2. Kriteria výběru proejktů 51 4.3. Finanční plán 51 5. Implementace programu / Ing. Soňa Hustáková, Ing. Viera Birošíková, Bc. Andrea Molnárová 52 6. Monitorování pokroku dosažených cílů a hodnocení programu / D. Lišková, Ing. S. Hustáková 6.1. Harmonogram implementace Programu 52 6.2. Hodnocení Programu 52 6.3. Ukazatelé hodnocení Programu 53 6.4. Harmonogram hodnocení Programu 53 7. Přílohy č. 1 Mapa čerpání Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007 2013 v území ER BBK 56 č. 2 Mapa čerpaní Fondu mikroprojektů v území ER BBK 58 č. 3 Tabulky index stárnutí, nezaměstnanost 60 č. 4 Velkoplošné a maloplošné chráněné území 68 č. 5 Lesný porost a zemědělská půda 70 č. 6 Mapa komunikací a hraničních přechodů 72 č. 7 Mapa sídel s památkami 74 č. 8 Seznam vyznačených cyklotras v území ER BBK 76 č. 9 Seznam použitých zkratek a relevantních internetových stránek 77

1. ÚVOD 1.1. Proces přípravy programu Přeshraniční spolupráce na moravsko slovenské hranici vychází z přirozených kulturních a tradičních hodnot a vazeb, vytvářených po léta společného soužití v jednom státě, odvíjet se však intenzivně začala až rozdělením státu na samostatné celky. Iniciativou pro rozvoj a udržení přeshraniční spolupráce na území Zlínského a Trenčianského kraje bylo zpočátku bezpochyby sdružení právnických osob Euroregion Bílé Biele Karpaty, které bylo založeno regionálními subjekty, městy a obcemi za účelem podpory rozvoje přeshraniční spolupráce a příhraničního území, zpočátku bylo toto postavení do jisté míry monopolní. Nově vzniklé kraje poté převzaly velkou část iniciativy zejména v oblasti podpory investičních aktivit. I když je oblast přeshraniční spolupráce spíše doplňkovým prvkem udržitelného rozvoje území, oba kraje jí věnují patřičnou pozornost a společně s Euroregionem Bílé-Biele Karpaty přispívají k jejímu udržení a dalšímu rozvoji. Prokazatelný zájem území i odpovědných institucí o udržitelnost přeshraniční spolupráce a rozvoj příhraničního území vedl zúčastněné subjekty k diskusi o skutečných potřebách příhraničního území a o možnostech podpory jejich komplexního řešení s ohledem na zachování a zvyšování kvality života. Na základě těchto vstupních podmínek přistoupily oba kraje k iniciativě ER BBK k ustavení Programového dokumentu přeshraniční spolupráce v území Euroregionu Bílé Biele Karpaty (dále Programu, resp. PDPS, resp. na území obou krajů, které Euroregion svou působností pokrývá. Příprava Programu a jeho struktur byla realizována v rámci projektu podpořeného z Fondu mikroprojektů OPPS SR ČR 2007 2013, jehož nositelem je Region Bílé Karpaty, česká národní část Euroregionu. Vytvořené struktury programu byly následně zapojeny do přípravy Programového dokumentu na období 2014 2020. Zpracování PD bylo podpořeno rovněž z Fondu mikroprojektů OPPS SR ČR 2007 2013. Harmonogram přípravy programu: Ustanovení Základního týmu programu 10 12. 2012 Ustanovení pracovních skupin dle jednotlivých pilířů/priorit programu 12. 2012 03. 2013 Zpracování Programového dokumentu 12. 2012 06. 2014 Veřejné připomínkování pracovní verze Programu 02. 2014 03. 2014 Veřejná prezentace dokumentu 03. 2014 06. 2014 Zveřejnění dokumentu 06. 2014 Zpracování strategií jednotlivých pilířů/priorit Programu od 06. 2014 Ustavení pracovních skupin opatření 09 10. 2014 Příprava a realizace dílčích projektů od 11. 2014 1.2. Programová struktura Programový dokument přeshraniční spolupráce v území Euroregionu Bílé Biele Karpaty má ustavenu základní strukturu, na kterou bude dále navazovat při realizaci dílčích aktivit a projektů v rámci Programu. Nositelem idei Programu je Základní tým Programu, který je sestaven ze zástupců Zlínského kraje, Trenčianskeho samosprávneho kraje, ER BBK, Asociace neziskových organizací Zlínského kraje a Spoločnosti pre trvalo udržateľný rozvoj, odbočka Biele Karpaty. K jeho dalším úkolům patří schvalování dílčích výstupů Programu, jejich komunikace na úrovni krajů, komunikace s dalšími partnery projektu. Pro realizaci Programu je zpracován tento Programový dokument, na jehož tvorbě se podílela 48-členná česko slovenská odborná pracovní skupina složená ze zástupců všech stanovených pilířů/priorit Programu. Programový dokument bude předložen ke schválení Valnému shromáždění ER BBK a dále bude předložen ke schválení odpovídajícím orgánům Zlínského a Trenčianského samosprávneho kraje tak, aby mohl být považován za základní dokument pro rozvoj přeshraniční spolupráce v území. PROGRAM PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Programový dokument Priorita Priorita Priorita Rozvoj lidského potenciálu a podnikání Rozvoj infrastruktury životního prostředí a doprava Cestovní ruch a kultura Schéma č. 1: Programová struktura Strategie pro implementaci jednotlivých priorit programu Dílčí projekty dle stanovených strtegií 4 5

1.3. Vazba na nařízení Evropské unie Rámcový dokument strednodobého a dlhodobého cezhraničného rozvoja územia Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty (ďalej ER BBK) Programový dokument cezhraničnej spolupráce v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty na roky 2014 2020 (ďalej Program, resp. PDPS) nadväzuje na predchádzajúci sedemročný rámcový dokument Euroregiónu pre roky 2007 2013 Spoločný programový dokument Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty o cezhraničnej spolupráci na roky 2007 2013 a na zodpovedajúce dokumenty Rozvoje územního obvodu Zlínského kraje a Program hospodárskeho rozvoja Trenčianskeho samoprávneho kraja. Súčasne je tento Program v súlade s cieľmi stratégie Európa 2020 s inteligentným, trvalo udržateľným a inkluzívnym rastom a politikou súdržnosti Spoločného strategického rámca na roky 2014 2020 pre Európsky fond regionálneho rozvoja, Európsky sociálny fond, Kohézny fond, Európsky poľnohospodársky fond pre rozvoj vidieka a Európsky fond pre námorné otázky a rybné hospodárstvo; s globálnym cieľom územnej súdržnosti Európskej územnej spolupráce 2014 2020 na vykonávanie spoločných aktivít a výmenu politík medzi vnútroštátnymi, regionálnymi a miestnymi aktérmi z členských štátov, podporovaných z Európskeho fondu regionálneho rozvoja; so stratégiou a prioritnými osami Operačného programu pre cezhraničnú spoluprácu Slovenská republika Česká republika na roky 2014 2020 s prierezovými princípmi územnej oprávnenosti; znižovania rozdielov medzi úrovňami rozvoja regiónov; efektívnosti, synergie a doplnkovosti zdrojov; tematického zamerania a investičných priorít programov a ich orientácia na výsledky; partnerstva; rovnosti príležitostí a nediskriminácie; ochrany životného prostredia; prevencie a riadenia rizík. 1.3.1 Cíle a priority EU v Evropské územní spolupráci v letech 2014 2020 Cieľom Nariadenia EP a Rady (EU) č.1299/2013 zo 17. 12. 2013 o osobitných ustanoveniach týkajúcich sa podpory Európskeho fondu regionálneho rozvoja pre cieľ Európska územná spolupráca z EFRR je prispievať k znižovaniu rozdielov medzi úrovňami rozvoja rôznych regiónov a zaostávania najviac znevýhodnených regiónov, medzi ktorými by sa osobitná pozornosť mala venovať regiónom závažne a trvalo znevýhodneným prírodnými a demografickými podmienkami, ako sú ostrovné, cezhraničné a horské regióny. Územný rozmer politiky súdržnosti, na rozdiel od sektorových politík, má väčšiu schopnosť prispôsobiť sa špecifickým potrebám rozdielnych geografických daností, osobitých problémov a výziev, a tak efektívnejšie prispieť k rozvoju znevýhodnených regiónov vrátane mestských i vidieckych oblastí. Novým prvkom Nariadenia sú ustanovenia o tematickom zameraní a investičných prioritách, ktoré je potrebné vnímať v súvislosti so zlepšovaním strategického zacielenia programov a ich orientácie na výsledky, a tak zabezpečiť ich zameranie na európske priority a intervencie, kde spolupráca prináša vysokú pridanú hodnotu. Kritériá výberu boli vymedzené prísnejšie, aby sa finančné prostriedky prideľovali na skutočne spoločné postupy. Každý národný program spolupráce tvoria prioritné osi. Prioritná os sa vzťahuje na jeden fond, zodpovedá konkrétnemu tematickému cieľu a zahŕňa jednu alebo niekoľko investičných priorít tohto tematického cieľa v súlade s článkami 5 a 6 tohto nariadenia. Programy musia obsahovať aj výkonnostný rámec stanovujúci osobitné míľniky pre jednotlivé programy, na základe ktorých bude možné hodnotiť pokrok pri ich vykonávaní. V nariadení je celkom 11 tematických cieľov a sú smerované na rozvoj ekonomiky na báze znalostí, výskume a inováciách, podpory ekologickejšieho, zdrojovo efektívnejšieho a konkurencie schopnejšieho hospodárstva, stimulovanie vysokej zamestnanosti prinášajúcej územnú a sociálnu súdržnosť a na budovanie administratívnych kapacít. Pre každý program cezhraničnej spolupráce mohli byť vybrané maximálne 4 tematické ciele konkrétne pre slovensko-českú hranicu sú uvedené v bode 1.3.2. V rámci cieľa Európska územná spolupráca sú z EFRR podporené tak, ako aj v uplynulom plánovacom období, tri oblasti spolupráce: A. cezhraničná spolupráca medzi susediacimi regiónmi zameraná na podporu integrovaného regionálneho rozvoja medzi susediacimi pozemnými a námornými pohraničnými regiónmi z dvoch alebo viacerých členských štátov alebo medzi susediacimi pohraničnými regiónmi z aspoň jedného členského štátu a jednej tretej krajiny na vonkajších hraniciach Únie, okrem regiónov zahrnutých do programov v rámci vonkajších finančných nástrojov Únie; B. nadnárodná spolupráca v rámci väčších nadnárodných území, do ktorej sú zapojené národné, regionálne a miestne orgány, zahŕňajúca námornú cezhraničnú spoluprácu v prípadoch, ktoré nie sú pokryté cezhraničnou spoluprácou, s cieľom dosiahnuť vyššiu mieru územnej integrácie týchto území, a tým prispieť k územnej súdržnosti v Únii ako celku; C. medziregionálna spolupráca na posilnenie efektívnosti politiky súdržnosti prostredníctvom podpory výmeny skúseností s tematickými cieľmi medzi partnermi v celej Únii zaoberajúcimi sa identifikáciou a šírením najlepšej praxe, s ich prenosom do operačných programov v rámci cieľa Investície pre rast a zamestnanosť; výmeny skúseností s identifikáciou, prenosom a šírením najlepšej praxe v oblasti trvalo udržateľného rozvoja miest a vidieka; výmeny skúseností s identifikáciou, prenosom a šírením dobrej praxe a inovačných prístupov vo vzťahu k aktivitám, ktoré sa týkajú územnej spolupráce a využívania Európskych zoskupení územnej spolupráce (EZÚS) a nakoniec spracovaním analýz vývojových trendov vo vzťahu k cieľom územnej súdržnosti a harmonického rozvoja európskeho územia. A. Přeshraniční spolupráce Ako je vyššie spomenuté, cezhraničná spolupráca by mala byť v nasledujúcich siedmich rokoch zameraná na riešenie spoločne identifikovaných výziev v pohraničných regiónoch, ako napr. zlá dostupnosť, nevhodné podnikateľské prostredie, nedostatočné prepojenie medzi miestnymi a regionálnymi orgánmi, výskum, inovácie a zavádzanie IKT, znečistenie životného prostredia, predchádzanie rizikám, negatívne postoje voči občanom susednej krajiny, resp. využiť existujúci potenciál v prihraničnej oblasti, ako napr. budovanie cezhraničných výskumných a inovačných zariadení a klastrov, cezhraničná integrácia trhu práce, spolupráca medzi vysokými školami alebo zdravotnými strediskami atď. Investiční priority: Konkrétna podpora investičných priorít v cezhraničnej spolupráci prostredníctvom zdieľania ľudských zdrojov, zariadení a infraštruktúry bude sústredená na: a) integráciu cezhraničných trhov práce, vrátane cezhraničnej mobility, spoločné miestne iniciatívy v oblasti zamestnanosti a spoločné vzdelávanie (v tematickom cieli podpory zamestnanosti a mobility pracovných síl); PDPS ER BBK 2014 2020

b) cezhraničné presadzovanie rodovej rovnosti a rovnosti príležitostí, ako aj na cezhraničnú podporu sociálneho zaradenia (v tematickom cieli podpory sociálneho začlenenia a boja proti chudobe); c) príprava a realizácia spoločných vzdelávacích a školiacich programov (v tematickom cieli investícií do zručnosti, vzdelávania a celoživotného vzdelávania); d) podpora právnej a administratívnej spolupráce a spolupráce medzi občanmi a inštitúciami (v tematic-kom cieli posilňovanie inštitucionálnych kapacít a efektívnej verejnej správy). B. Nadnárodní spolupráce V oblasti nadnárodnej spolupráce, v posilňovaní spolupráce na podporu integrovaného územného rozvoja prepojeného na priority politiky súdržnosti Únie ide najmä o prípravu a realizáciu makroregionálnych stratégií. Ďalej je spolupráca zameraná na nadnárodný prístup financovania budovania dopravných koridorov a telekomunikačnej dostupnosti, rozvoj inovácií, vedecký a technický rozvoj, tvorbu sietí a profesionálnych väzieb medzi inštitúciami, zameranými na prenos technológií. Jednou z prvoradých priorít je životné prostredie: vodné hospodárstvo, energetická účinnosť, prevencia rizík a ochrana životného prostredia s jasným nadnárodným rozmerom a činnosti môžu zahŕňať ochranu a správu povodí riek, vodohospodárskych služieb a mokradí; prevenciu požiarov, sucha a povodní; podporu ochrany proti prírodným a technickým rizikám; ako aj ochranu a skvalitňovanie prírodného bohatstva v záujme podpory socio-ekonomického rozvoja a trvalo udržateľného cestovného ruchu. Taktiež pre každý program nadnárodnej spolupráce môžu byť vybrané len 4 tematické ciele. Slovenská republika vyčlenila z celkovej alokácie na Európsku územnú spoluprácu na nadnárodnú spoluprácu pre program DANUBE 13,38 MEUR a na program STREDNÁ EURÓPA 8,98 MEUR, Česká republika na nadnárodnú spoluprácu spolu 43,0 MEUR. C. Meziregionální spolupráce Cieľom medziregionálnej spolupráce bude, okrem vyššie spomenutého povzbudzovania výmeny skúseností medzi regiónmi, zlepšenie prípravy a realizácie operačných programov v rámci cieľa Investície pre rast a zamestnanosť. Bude posilňovať najmä spoluprácu medzi klastrami inovácií a intenzívneho výskumu, výmeny medzi výskumníkmi a výskumnými inštitúciami založené na Regiónoch znalostí a Výskumnom potenciáli konvergenčných a najvzdialenejších regiónov v rámci Siedmeho rámcového programu pre výskum. Každý operačný program medziregionálnej spolupráce by mal zahrňovať celú Úniu podľa článku 2 ods. 3 písm. a), v rámci ktorých môžu byť vybrané všetky tematické ciele. Rozdělení finančních prostředků Komisia rozhodnutím stanovila zoznam nadnárodných oblastí určených na podporu v členení programov spolupráce na úrovni NUTS 2, pre regióny pozdĺž vnútorných a vonkajších hraníc na úrovni NUTS 3. Komisia berie do úvahy kontinuitu programových oblastí z programového obdobia 2007 2013. Prostredníctvom úprav sa môžu zmenšiť alebo zväčšiť existujúce programové oblasti, je však možné aj ich zemepisné prekrývanie. Na ročné rozdelenie finančných zdrojov podľa členských štátov celkovej sumy na 7-ročné obdobie - 11,7 mld. EUR je použité kritérium počtu obyvateľov a pre 3 oblasti celkom: 73.24 % na cezhraničnú spoluprácu 8,569 mld. EUR prefinancovanie projektu z ERDF 85 % 20.78 % na nadnárodnú spoluprácu 2,431 mld. EUR 5.98 % na medziregionálnu spoluprácu 0,7 mld. EUR Slovenská republika plánuje použiť na cieľ EÚS v rokoch 2014 2020 z Európskeho fondu regionálneho rozvoja podľa rozhodnutia Komisie C(2013) 223,40 MEUR, z toho na slovensko-českú hranicu plánuje alokáciu vo výške 45,0 MEUR (na hranice HU-SK 60,10 MEUR, PL-SK 55,0 MEUR, SK-AT 35,0 MEUR, SK-UA 6,0 MEUR program ENI). Česká republika na cieľ Európska územná spolupráca získala 303,15 MEUR, na operačný program pre cezhraničnú spoluprácu ČR-SR plánuje použiť 45,149 MEUR (na hranicu ČR-PL 91,223 MEUR, AT-ČR 59,898 MEUR, Sasko-ČR 57,101 MEUR a Bavorsko-ČR 49,176 MEUR). Důraz na sjednodušení, přehlednost a odstranění byrokrace V novom programovom období budú zjednodušené podmienky v oblasti realizácie programov, správy finančných prostriedkov a kontroly. Zníži sa počet zapojených orgánov do implementácie programov a je navrhnutý súbor zlepšených ukazovateľov. 1.3.2 Operační program přeshraniční spolupráce SR-ČR 2014 2020 Program nadväzuje na dobré skúsenosti z predchádzajúceho obdobia slovensko-českej / česko-slovenskej cezhraničnej spolupráce v rokoch 2007 2013. Na jeho tvorbe sa spolupodieľali v spolupráci s Ministerstvom pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR, odbor programov cezhraničnej spolupráce a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, odbor Evropské územní spolupráce aj euroregionálne združenia spolu s dotknutými samosprávnymi krajmi, čo posilnilo ich vzájomné porozumenie a vzťahy. Strategickým zámerom programu na obdobie rokov 2014 2020 je prispieť k zvýšeniu atraktívnosti cezhraničného regiónu pre obyvateľov a návštevníkov prostredníctvom inteligentného využívania existujúceho potenciálu územia. Okrem technickej pomoci (prioritná os 5 s alokáciou 5,408 MEUR, čo je 6 % z celkového príspevku z ERDF 90.149.871 EUR) budú programom podporované nasledovné prioritné osi, investičné priority a špecifické ciele: Prioritní osa 1: Investičná priorita 1.1: Špecifický cieľ 1.1.1 Špecifický cieľ 1.1.2 Využívání investičního potenciálu Tvorba a realizácia spoločných vzdelávacích programov a programov prípravy Zvýšenie relevantnosti obsahu a kvality procesu vzdelávania, prostredníctvom užšej spolupráce vzdelávacích inštitúcií so zamestnávateľmi v záujme zlepšenia uplatniteľnosti na trhu práce Zvýšenie atraktívnosti a kvality celoživotného vzdelávania pre pracovnú silu v cezhraničnom regióne 6 7

Investičná priorita 1.2: Špecifický cieľ 1.2.1 Alokácia na prioritnú os: 14,422 MEUR 16 % Prioritní osa 2: Investičná priorita 2.1: Špecifický cieľ 2.1.1 Investičná priorita 2.2: Špecifický cieľ 2.2.1 Alokácia na prioritnú os: 60,393 MEUR - 67 % Prioritní osa 3: Investičná priorita 3.1: Špecifický cieľ 3.1.1 Podpora podnikových investícií do výskumu a vývoja a rozvoja prepojení a synergie medzi podnikmi, centrami výskumu a vývoja a vyššieho vzdelávania Cielená podpora efektívnejšieho prepojenia a spolupráce výskumno-vývojovej základne s dôrazom na využitie výsledkov aplikovaného výskumu Kvalitní životní prostředí pro obyvatelstvo Ochrana, propagácia a rozvoj prírodného a kultúrneho dedičstva Vytvorenie vhodného rámca pre efektívne zhodnocovanie kultúrneho a prírodného dedičstva v cezhraničnom regióne s dôrazom na vytváranie ucelených produktov atraktívnych pre návštevníkov Ochrana a obnova biodiverzity, ochrana a obnova pôdy a propagácia služieb ekosystémov vrátane NATURA 2000 a zelenej infraštruktúry Ochrana biodiverzity cezhraničného územia prostredníctvom spolupráce v oblasti ochrany a koordinovaného riadenia chránených území Rozvoj místních iniciativ Zvyšovanie inštitucionálnych kapacít a efektívnej verejnej správy Zvýšenie intenzity a kvalitatívnej úrovne cezhraničnej spolupráce miestnych samospráv a miestnych aktérov Alokácia na prioritnú os: 9,915 MEUR 11 %, z toho Fond mikroprojektov 9,014 MEUR 10 % 4. Technická pomoc Alokácia 5,409 MEUR - 6 % Financování programu: Na plánované obdobie pre jednotlivé roky sa počíta s nasledovnými alokáciami z Európskeho fondu regionálneho rozvoja (t. j. 85 % oprávnených výdavkov v MEUR): 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Total 4,507 6,310 9,014 17,128 17,128 18,029 18,029 90,149 5% 7% 10% 19% 19% 20% 20% 100% Financování projektů: Na slovenskej strane: Na českej strane: Malé projekty: Veľké projekty: 85 % z ERDF + 10 % štátny rozpočet + 5 % vklad prijímateľa 85 % z ERDF + 5 % štátny rozpočet + 10 % vklad prijímateľa od 3.000 do 30.000 EUR od 30.001 bez obmedzenia Oprávněné území programu: Trenčiansky, Trnavský, Žilinský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínsky kraj. 1.4. Hodnocení přeshraniční spolupráce v území ER BBK do r. 2013 Hlavnou úlohou Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty bolo počas implementácie Spoločného programového dokumentu ER BBK o cezhraničnej spolupráci na roky 2007 2013 (SPD) napĺňanie týchto plánovaných cieľov: 1. Systematicky budovať euroregionálne povedomie a spolupatričnosť s ER BBK na svojom území - cieľ priebežne plnený v rámci priorít a opatrení SPD ER BBK 1 3 konkrétnymi projektmi, publikačnou činnosťou a zviditeľňovaním loga ER BBK aj vďaka Fondu mikroprojektov pozdĺž celej hranice. Tento cieľ pre svoju dôležitosť zostáva aj pre budúce plánovacie obdobie. 2. Poskytovať podporu projektom a inštitúciám v súlade s prioritami a opatreniami SPD. Cieľ bol priebežne napĺňaný poradenstvom, pomocou pri spracovaní a realizovaní projektov, resp. ich aktivít najmä v rámci priority 1 a jej opatrení, podľa požiadaviek z územia aj pre priority 2 a 3. 3. Presadzovať efektívnu finančnú podporu a získavanie zdrojov pre cezhraničnú spoluprácu. Cieľ bol a priebežne je plnený v súčinnosti so Spoločným monitorovacím výborom Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007 2013, Správcovstvom Fondu mikroprojektov Regionem Bílé Karpaty; presadením systematickej každoročnej podpory euroregionálnych združení SR do zákona č. 539/2008 Z.z., účasťou členiek Pracovnej skupiny Správnej rady ER BBK v Pracovnej skupine pre prípravu OPCS SR-ČR 2014 2020. 4. Monitorovať a hodnotiť efektívne využívanie zdrojov podľa priorít a opatrení SPD - cieľ realizovaný každoročným monitoringom vo výročných správach národných združení ER BBK, hodnotiacimi správami Pracovnej skupiny Správnej rady ER BBK pre Valné zhromaždenie Euroregiónu, spracovaním priebežnej (2010, 2012, 2013, 2014) a záverečnej hodnotiacej správy (2015), z ktorej údajov čerpá táto kapitola. PDPS ER BBK 2014 2020

Na kvalitatívne a profesionálne naplnenie uvedených cieľov Euroregión v súčinnosti s ďalšími inštitúciami na regionálnej, oboch národných a európskej úrovni: podporoval legislatívne začlenenie euroregiónov do národných štruktúr spoluprácou na uvedení do platnosti Zákona č. 539 Z.z. zo 4. 11. 2008 o podpore regionálneho rozvoja, 4. časť Ďalšie subjekty územnej spolupráce, 13 Euroregión a európskych štruktúr spoluprácou s Asociáciou európskych prihraničných regiónov, s Kanceláriou Trenčianskeho úradu v Bruseli a so Zastúpením Zlínskeho kraja v Bruseli; organizoval informačné, pracovné a prezentačné fóra v rámci implementácie SPD a Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007 2013 realizované priamo národnými združeniami ER BBK v rámci konkrétnych projektov, ale najmä Region Bílé Karpaty ako správca Fondu mikroprojektov OP SR-ČR; vypracoval návrh propagačnej stratégie spracovaná 1. verzia, aktualizovaná verzia zostáva ako úloha pre roky 2014+; zodpovedne participoval na vybudovaní trvalo udržateľného profesionálneho poradenského a školiaceho servisu pre cezhraničnú spoluprácu v rokoch 2007 2009 viac zabezpečovaný na slovenskej strane so spoluúčasťou českej strany ER BBK, od roku 2009 systematicky budovaný a profesionálne realizovaný na českej strane so spoluúčasťou slovenskej strany Euroregiónu; úzko spolupracoval v rámci previazanosti cezhraničného a regionálneho rozvoja s kompetentnými orgánmi a inštitúciami na úrovni NUTS III a NUTS II čoraz v užšej spolupráci s Trenčianskym samosprávnym krajom a Zlínskym krajom, regionálnymi univerzitami a obchodnými komorami na oboch stranách hranice, ako aj ďalšími sociálnymi partnermi z územia. 1.4.1 Plnění harmonogramu implementace SPD Spoločný programový dokument cezhraničnej spolupráce v Euroregióne Bílé-Biele Karpaty, spraco-vaný na obdobie rokov 2007 2013 v súlade s cieľom 3 Európska územná spolupráca v rokoch 2007 2013, po schválení Valným zhromaždením ER BBK mal nasledovný časový plán implementácie: 1. Vydanie SPD 2007-13 a verejné prezentácie 09.2006 - realizované 2. Aktualizácia SPD na základe ročného intervalu monitorovania do 11.2010 - nebolo potrebné, vzhľadom na znalosť potrieb územia a kvalitné nastavenie programu 3. Propagácia a implementácia SPD na roky 2007 2013 od 10.2006 - realizovaná 4. Príprava SPD na roky 2014 2020 2012 2013 - ukončená 05.2014 5. Monitoring a hodnotenie plnenia SPD na roky 2007 2013 priebežne - realizované 6. Vyhodnotenie plnenia SPD na roky 2007 2013 09.2013 - realizované 7. Vydanie SPD 2014-20 a verejná prezentácia 09.2013-06.2014 1.4.2 Hodnocení SPD ER BBK Priebežná i záverečná hodnotiaca správa sa zamerala vzhľadom na dostupnosť niektorých údajov najmä na kvalitatívne, kvantitatívne a porovnávacie ukazovatele v jednotlivých prioritách a opatreniach ako SPD ER BBK, tak aj OPCS SR-ČR, ktoré sú si strategickými cieľmi a najmä opatreniami veľmi blízke, a teda porovnateľné. Projekty investičného i neinvestičného charakteru riešiace priority a opatrenia Spoločného programového dokumentu ER BBK sa riadili nariadeniami štrukturálnych programov pomoci EÚ a pravidlami, ktoré sú priebežne vyhlasované poverenými: Spoločným technickým sekretariátom pre OPCS SR-ČR, Agentúrou regionálneho rozvoja pri MVRR, následne MPŽPRV a neskôr MDVRR na slovenskej strane a Ministerstvem pro místní rozvoj na českej strane, resp. inými poverenými inštitúciami na národných úrovniach SR a ČR. Konkrétne projekty na implementáciu SPD Euroregiónom Bílé-Biele Karpaty navrhovala každo-ročne Pracovná skupina Správnej rady ER BBK a v rámci ročných plánov činností a rozpočtov schvaľovali národné a spoločné valné zhromaždenia, realizovali spoločne obe národné združenia Región Biele Karpaty a Region Bílé Karpaty. V sledovanom období to boli zväčša neinvestičné projekty strešného charakteru dotýkajúce sa celého územia Euroregiónu, ale aj projekty týkajúce sa piatich dlhodobých programov ER BBK: Servisná činnosť pre členov a územie ER BBK, horizontálne a vertikálne partnerstvá Rozvoj cestovného ruchu Rozvoj vidieckeho územia a ľudského potenciálu ER BBK VITRUM PRO FUTURUM ER BBK, euroregión skla Životné prostredie. Výber projektov Pracovnou skupinou Správnej rady ER BBK sa v prvom rade riadil prioritami a opatreniami SPD ER BBK, v druhom rade stanovenými kritériami výberu projektov, ktoré platili aj pre partnerské projekty so sociálnymi partnermi z územia Euroregiónu: * cezhraničnosť * reálnosť potrebnosť * schopnosť prefinancovania * záujem o zodpovednosť za projekt * trvalá udržateľnosť * pripravenosť projektu (dokumenty úroveň) * jedinečnosť * stupeň propagácie zviditeľnenia Euroregiónu. Euroregión Bílé-Biele Karpaty v priebehu plnenia priorít a opatrení prvého i druhého SPD ER BBK vytvoril, vďaka ochote regionálnych odborníkov spolupracovať, cezhraničné pracovné skupiny SPD: 1. Programová pracovná skupina pracuje od roku 2002 (priorita 1 SPD) 2. Pracovná skupina pre rozvoj ľudského potenciálu od r. 2003 (priorita 1 SPD) 3. Základný tím programu VITRUM PRO FUTURUM od r. 2003 (priorita 1 SPD) 4. Pracovná skupina pre cestovný ruch od r. 2002 (priorita 2 SPD) 5. Pracovná skupina pre životné prostredie od r. 2005 (priorita 3 SPD) ktoré priebežne zodpovedali vo svojich oblastiach do hodnoteného obdobia za prípravu strešných projektov Euroregiónu a ich realizáciu; za podklady pre monitorovanie a hodnotenie plnenia programu na celom území ER BBK. Za napĺňanie krátkodobých i dlhodobých 8 9

stratégií zodpovedala Pracovná skupina Správnej rady ER BBK, za cezhraničnú servisnú činnosť a informačnú, vzdelávaciu a koordinačnú pomoc zadávateľom i žiadateľom projektov, realizovanú na území Euroregiónu podľa priorít a opatrení SPD ER BBK, zodpovedali oba národné sekretariáty ER BBK. Prehľad zdrojov a realizovaných projektov cezhraničnej spolupráce ER BKK na plnenie priorít a opatrení SPD k 31. 5. 2014 oboma národnými združeniami (aj s povinným vlastným vkladom): Priority SPD Ľudský potenciál a podnikanie Rozvoj infraštruktúry ŽP Rozvoj infraštruktúry CR Región Biele Karpaty (SK): Počet projektov / v sume Počet projektov / v sume Počet projektov / v sume SPERA (2007 2008) 9 94.178,66 3 25.975,25 2 22.120,43 ZOPRR (2009 2013) 3 50.732,28 9 234.447,94 TSGR (2007 2011) 4 2.991,62 1 1.000,00 Medzin. Vyšehrad. fond (2010) 1 29.592,99 Nadácia Ekopolis (2009) 1 2.577,54 Spolu 17 177.495,55 4 28.552,79 12 257.568,37 Region Bílé Karpaty (CZ): Fond mikroprojektov (2007 2013) 1 6.653.262,00 Projekty z FMP (2008 2013) 6 142.926,60 1 20.997,00 3 65.337,34 Zlínsky kraj (2007 2010)* 4 4.541,75 1 1.000,00 Město Zlín (2007 2011)* dotácie 20.824,85 Spolu 11 6.821.555,20 1 20.997,00 3 65.337,34 ER BBK prostredníctvom národných združení realizoval v sledovanom období spolu podľa priorít Použitý priemerný ročný kurz NBS za rok 2011 (1 = 24,55 CZK) 28 6.999.060,75 5 49.549,79 15 322.906,71 a celkom je to 48 projektov v hodnote 7.371.507,25 Eur, čo v porovnaní s predchádzajúcim SPD 2001-2006, v ktorom bolo Euroregiónom realizovaných 32 projektov v hodnote 1.168.483,48 na tie isté priority, znamená rovnako nárast počtu realizovaných projektov, rovnako ako aj objemu implementovaných finančných zdrojov. Kým za prvý program to bolo (s počtom obyvateľov v ER BBK 1.190.528) 0,98 na obyvateľa, v druhom programe 2007 2013 (s počtom obyvateľov 1.188.499) je finančný prínos 5,89 na obyvateľa. V slovenskej časti Euroregiónu bolo za hodnotené obdobie najviac podporených projektov zo štátneho rozpočtu SR celkom 26 v hodnote 427.454,56, nasleduje 5 projektov podporených Trenčianskym samosprávnym krajom v hodnote 3.991,62 a z iných zdrojov 2 projekty v hodnote 32.170,53. Región Biele Karpaty realizoval v spolupráci s českými partnermi 33 projektov v hodnote 463.616,71. V českej časti Euroregiónu je to jeden veľký projekt z OPCS SR-ČR - Fond mikroprojektov v hodnote 6.653.262, manažovaný Regionem Bílé Karpaty pre českú časť hranice, z ktorého realizoval v hodnotenom období ako vedúci partner 10 samostatných projektov pre ER BBK v hodnote 229.260,94. Druhým najvyšším zdrojom Regionu Bílé Karpaty boli dotácie z Města Zlín vo výške 20.824,85 a napokon 4 projekty podporené Zlínským krajem v hodnote 4.541,75. Mimo veľkého projektu v partnerstve s Trenčianskym samosprávnym krajom realizoval Region Bílé Karpaty v spolupráci so slovenským RBK a ďalšími partnermi 15 projektov v hodnote 233.802,69. Najväčším prínosom, tak ako v predchádzajúcom programe, bolo pre ER BBK už spomínané správcovstvo Fondu mikroprojektov Regionem Bílé Karpaty v partnerstve s Trenčianskym samosprávnym krajom. A to nielen finančne, ale najmä zviditeľňovaním Euroregiónu v rámci celého oprávneného územia OPCS SR-ČR i na medzivládnej úrovni, a taktiež skvalitnením vzťahov s TSK. Z celkového počtu (na hranicu) 1230 podaných projektov do FMP a schválených 581 projektov, bolo z územia ER BBK zamietnutých 94 projektov (slovenská strana 32, česká 62) schválených 185 projektov (slovenská strana 76, česká 109 (7., 8., 10., 11., 13. a 14. výzva bola len pre českú stranu vzhľadom na vyššiu alokáciu prostriedkov), čo je 31,8 %-ný podiel na hranicu schválených projektov. Finančný prínos schválených projektov so spolufinancovaním (k 31. 5. 2014) činí 3.803.074,77 - čo je 52,9 %-ný podiel hodnoty schválených projektov na celú hranicu (7.286.197,58 ). Z týchto schválených projektov bolo spolu nerealizovaných v území ER BBK 20 projektov (9 na slovenskej a 11 na českej strane hranice) v hodnote 396.683,48 EUR, čím sa znižuje percentuálny podiel Euroregiónu voči celej hranici na 28,4 % projektov a 48,1 % čerpania prostriedkov z FMP. PDPS ER BBK 2014 2020

Plán a plnenie finančného prehľadu na r. 2007 2013 (k 31. 5. 2014) pre program OPCS SR-ČR v MEUR v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty podľa priorít SPD ER BBK bol nastavený na základe programovej a projektovej pripravenosti regiónu absorbovať takéto zdroje, schopnosti garantovať vlastné vklady a predfinancovať projekty v jednotlivých prioritách SPD ER BBK, ako i faktu, že ER BBK územne zaberá najdlhší úsek slovensko-českej / česko-slovenskej hranice, je bilaterálnym euroregiónom, a teda nemá ďalšie možnosti zdrojov ako susediace Euroregióny Beskydy (Č/S/P) a Pomoravie (A/S/Č/M). Finančné prostriedky na prioritu 2007 2012 Plán Skutočnosť Počet projektov Investičné a neinvestičné projekty Fond malých projektov Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania (s FMP) Z toho SK CZ podľa ved. partn. 5,26 25,97 54 19-35 Rozvoj infraštruktúry životného prostredia 6,45 11,09 17 10-7 Rozvoj infraštruktúry cestovného ruchu 7,35 4,30 12 5-7 Veľké projekty spolu 19,06 41,36 83 34-49 Cultural and social cross-border cooperation 2,07 3,40 165 67-98 Celková podpora OPCS SR-ČR 2007 12 21,13 44,76 248 101-147 Nenaplnilo sa očakávanie slabšej schopnosti územia predfinancovať projekty a plánovaná hodnota schválených a realizovaných projektov v ER BBK bola prekročená o 23,63 MEUR, aj vďaka Fondu mikroprojektov v hodnote 10,91 MEUR v správcovstve Regionu Bílé Karpaty a Trenčianskeho samosprávneho kraja počas celého plánovacieho obdobia. Ak porovnáme schopnosť predfinancovania slovenskej a českej strany ER BBK, tu sa ukázala podľa vedúceho partnera projektu o necelú tretinu vyššia finančná schopnosť českej strany. Najviac bola prekročená priorita 1 Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania, potom priorita 2 Rozvoj infraštruktúry životného prostredia, nenaplnená zostala priorita 3 Rozvoj infraštruktúry cestovného ruchu, nakoľko alokácia na túto oblasť bola prakticky vyčerpaná už po 1. výzve OPCS SR-ČR. Sektorové rozdelenie schválených projektov žiadateľov z OPCS SR-ČR a Fondu mikroprojektov podľa vedúceho partnera, t. j. kraje, obce, mestá, školy, neziskové organizácie a kultúrne zariadenia z územia ER BBK, (k 31. 5. 2014) nasledovné údaje: OPCBC SK-ČR VP SK VP CZ Spolu v ER BBK Sektor žiadateľa Počet projektov / v sume Počet projektov / v sume Počet projektov / v sume Kraje TSK, ZK 1 1.573.992,44 - - 1 1.573.992,44 Obce, mestá 20 11.926.628,53 19 7.724.052,22 39 19.650.680,75 MVO, NNO 7 813.438,78 18 15.929.727,11* 25 16.743.165,89 Kultúrne inštitúcie 5 398.199,72 1 172.084,00 6 570.283,72 Materské a ZŠ - - 6 557.541,16 6 557.541,16 Stredné školy - - 4 1.324.305,50 4 1.324.305,50 Vysoké školy 1 716.458,00 1 223.324,84 2 939.782,84 Celkom 34 15.428.717,47 49 25.931.034,83 83 41.359.752,30 * s projektom na FMP Z uvedenej tabuľky vyplýva, že na slovenskej strane územia ER BBK má oveľa menšiu schopnosť predfinancovať veľké projekty mimovládny neziskový sektor a prakticky vôbec školstvo všetkých stupňov oproti možnostiam českej strany. Prakticky vyrovnaný je počet vedúcich partnerov z verejnej samosprávy a ak sa pozrieme na hodnotu projektov (okrem FMP) bola vyššia na slovenskej strane Euroregiónu. Z celkovo schválených 87 projektov OPCS SR-ČR v území Euroregiónu boli nerealizované 4 projekty (3 VP SK a 1 VP CZ) v hodnote 1.272.938,40. Projekty z FMP bez nerealizovaných 20-tich projektov: VP SK VP CZ Spolu v ER BBK Sektor žiadateľa Počet projektov / v sume Počet projektov / v sume Počet projektov / v sume Kraje TSK, ZK - - 4 69.769,00 4 69.769,00 Obce, mestá 40 791.607,41 45 922.649,94 85 1.714.257,35 MVO, NNO 12 190.556,21 33 828.771,72 45 1.019.327,93 Kultúrne inštitúcie 11 201.011,19 2 43.780,99 13 244.792,18 Materské a ZŠ 1 23.475,37 5 118.966,70 6 142.442,07 Stredné školy 2 40.660,00 4 70.189,68 6 110.849,68 Vysoké školy 1 21.045,52 5 83.907,46 6 104.952,98 Celkom 34 1.268.355,70 98 2.138.035,49 165 3.406.391,19 Pri FMP je podľa počtu a hodnoty projektov na českej strane ER BBK už na prvý pohľad zrejmá vyššia alokácia prostriedkov v 6-tich samostatných výzvach. Prekvapujúce je, že na rozdiel od Zlínskeho kraja, Trenčiansky samosprávny kraj sám nerealizoval žiaden mikroprojekt, o to viac sa však snažili kultúrne zariadenia v jeho zriaďovateľskej pôsobnosti. Z tabuľky je viditeľný záujem regionálnej samosprávy o mikroprojekty na oboch stranách hranice a vyššia úspešnosť mimovládneho neziskového sektoru najmä na českej strane. 10 11

Zo 76 schválených projektov bolo na slovenskej strane euroregiónu nerealizovaných 9 mikroprojektov (3 obce a mestá a 6 MVO) v hodnote 153.981,20 a na českej strane zo 109 schválených projektov bolo nerealizovaných 11 mikroprojektov (5 obcí a 6 NNO) v hodnote 242.702,28. Schválené veľké projekty bez 4 nerealizovaných podľa priorít a oblastí OPCS SR-ČR a priorít SPD k 31. 5. 2014, vedúceho partnera na slovenskej a českej strane ER BBK v Euro: Oblasť podpory z OPCS SR - ČR priorita v SPD projekty spolu Vedúci partner SK Vedúci partner CZ Hodnota projektov Prorita I: Podpora socio-kultúrneho a hosp. rozvoja cezhraničného regiónu a spolupráce I.1.Kultúrny rozvoj a zachovanie tradícií 1 18 11 7 5.311.694,30 I.2.Spolupráca a sieťovanie 1 12 2 10 3.166.687,94 I.3.Vzdelávanie, trh práce a zamestnanosť 1 10 1 9 2.637.660,43 I.4. Rozvoj podn. a inovačného prostredia 1 6 1 5 2.928.972,47 I.5. Rozvoj cezhraničného turizmu 3 12 5 7 4.295.052,57 I.6. Fond mikroprojektov 1 1-1 10.910.604,82 Prioritná os I. celkom 59 20 39 29.250.672,53 Priorita II: Rozvoj dostupnosti cezhraničného územia a životného prostredia II.1. Rozvoj dopravnej infra. a dostupnosti pohr. - 7 4 3 6.144.449,55 II.2. Zachovanie ŽP a rozvoj krajiny 2 10 6 4 4.944.922,37 II.3. Zlepšenie inform. a komunik. dostupnosti 1 7 4 3 1.019.707,85 Prioritná os I. celkom 24 14 10 12.109.079,77 Prioritné osi I. a II. spolu v ER BBK 83 34 49 41.359.752,30 Vďaka veľkému záujmu nielen z územia ER BBK, ale primerane z celého oprávneného územia OPCS SR-ČR boli prakticky už po 1. výzve vyčerpané alokácie na oblasti 1.1. Kultúrny rozvoj a zachovanie tradícií a 1.5. Rozvoj cezhraničného turizmu. Celkom za 5 výziev bolo v rámci programu prijatých 724 projektov (z toho 387, t. j. 53,5 % zo slovenskej a 337, t. j. 46,5 % z českej strany hranice), vyradených 449 projektov (62,0 %), schválených 275 projektov (38,0 %). V území ER BBK bolo v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007 2013 schválených spolu síce len 87 projektov, t. j. 31,6 % z celkového počtu schválených projektov za slovensko-českú hranicu, ale v hodnote 42.632.690,70, čo je 41,5 % z celkovej sumy schválených projektov za hranicu. Celkom schválených projektov zo zdrojov EÚ a finančný prínos v pre územie ER BBK podľa priorít SPD ER BBK k 31. 5. 2014: OPCBC SK-CZ FMP v ER BBK Celkom Priorita (s veľkým FMP) (bez veľkého FMP) Počet projektov / v sume 1. Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania 56 26.235.434,31 109 2.365.386,87 165 28.600.821,18 2. Rozvoj infraštruktúry ŽP 19* 12.102.203,82 11 217.232,57 30 12.319.436,39 3. Rozvoj infraštruktúry CR 12 4.295.052,57 65 1.220.455,33 77 5.515.507,90 Za programy spolu 87 42.632.690,70 185 3.803.074,77 272 46.435.765,47 - nerealizované projekty - 4-1.272.938,40-20 - 396.683,48-24 - 1.669.621,88 Projekty a ich prínos spolu 83 41.359.752,30 165 3.406.391,29 248 44.766.143,59 * aj s 8 projektmi na rozvoj dopravy v hodnote 7.079.718,10. Porovnanie počtu a hodnoty projektov podľa vedúcich partnerov, zdrojov RBK ČR a RBK SR v ER BBK v rámci oboch SPD a jednotlivých priorít: SPD 2001 2006 SPD 2007 2013 (k 31. 5. 2014) Priorita Počet projektov / v sume Počet projektov / v sume SK+CZ = spolu SK+CZ = spolu 1. Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania 52+82 = 134 1.646.628,60 73+98 = 171 28.264.907,98 2. Rozvoj infraštruktúry ŽP 7+32 = 39 6.003.323,29 22+10 = 32 11.335.157,28 3. Rozvoj infraštruktúry CR 14+30 = 44 5.316.534,94 39+43 = 82 5.634.236,79 Spolu 73+144 = 217 12.966.476,83 134+151 = 285 45.234.292,05 Oproti prvému programu sa zvýšil nielen celkový počet schválených projektov na slovenskej strane, ale aj počet projektov za územie ER BBK spolu, nehovoriac o ich skoro štvornásobne vyššej finančnej hodnote. Kým v minulom programovacom období pripadala priemerne na 1 projekt suma 59.753,35, v tomto plánovacom období je to zatiaľ priemerne 158.716,81. PDPS ER BBK 2014 2020

1.4.3 Plnění jednotlivých opatření SPD ER BBK v rámci priorit prostredníctvom projektov realizovaných v území v rámci výziev Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR do r. 2012, Fondu mikroprojektov, ako aj Regiónom Biele Karpaty a Regionem Bílé Karpaty z ďalších zdrojov bolo nasledovné: PRIORITA 1: ROZVOJ ĽUDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKANIA Opatrenie č. 1.1: Zdravotná starostlivosť V tomto opatrení bolo plnených najmenej plánovaných aktivít zo šiestich len dve, a to vzájomná spolupráca pri poskytovaní zdravotného ošetrenia, rozvoj a využívanie špičkových kapacít a zariadení; využívanie alternatívnych metód liečenia a program diagnostiky zdravia, predchádzanie chorobám. Časť aktivít stratila na aktuálnosti, časť bude riešená v novom plánovacom období. Opatrenie č. 1.2: Sociálna starostlivosť Projekty v tomto plánovacom období boli zamerané najmä na aktivity spolupráca pri riešení sociálnych problémov a realizácii sociálnych programov, programy riešiace problematiku spôsobenú postupným starnutím obyvateľstva v pohraničí ER BBK a výchovné aktivity so zameraním na prevenciu protispoločenskej činnosti a drogovej závislosti budú prioritami budúceho programu. Opatrenie č. 1.3: Vzájomná informovanosť a pomoc pri mimoriadnych udalostiach Aj keď toto opatrenie bolo realizované niekoľkými projektmi, obe napĺňané aktivity: poskytovanie pomoci pri povodniach, požiaroch a iných mimoriadnych udalostiach v prihraničných oblastiach; výmena informácií a skúsenosti pri zavádzaní nových technických prostriedkov pre záchranárske systémy a zabezpečovanie preventívnych opatrení budú prioritné a doplnené aj v nastávajúcom 7-ročnom období. Opatrenie č. 1.4: Školstvo a vzdelávanie Jedno z najnaplnenejších opatrení realizované najväčším počtom projektov z deviatich plánovaných aktivít boli čiastočne nenaplnené len dve: podpora jazykového vzdelávania pre materské a základné školy; odborné profesijné vzdelávanie a systémy certifikácie a zostávajú výzvou pre budúce plánovacie obdobie. Opatrenie č. 1.5: Veda a výskum Plne realizované opatrenie, problematickým do budúcnosti zostáva stabilizácia vedeckých pracovníkov. Opatrenie č. 1.6: Politika zamestnanosti Opatrenie plnené na viac ako 50 %, viacero konkrétnych aktivít bude nevyhnuté riešiť aj v budúcom programe s dôrazom na potreby trhu práce. Opatrenie č.1.7: Kultúra Plne realizované opatrenie, s najväčším počtom schválených projektov najmä vo Fonde mikroprojektov, vzhľadom na vysoký záujem s vyššou pridanou hodnotou pripravované aj v budúcom 7-ročnom období. PRIORITA 2: ROZVOJ INFRAŠTRUKTÚRY ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA Opatrenie č. 2.1: Odpady Čiastočne realizované opatrenie vzhľadom na dlho dokončovanú legislatívu v oboch krajinách, problematika bude v centre pozornosti vzhľadom na záväzky SR i ČR voči Európskemu spoločenstvu aj v budúcnosti. Opatrenie č. 2.2: Ochrana ovzdušia Najmenej realizovaných projektov v monitorovaní i vo využívaní alternatívnych energií vzhľadom na problematickosť preukázania cezhraničnej spolupráce. Toto opatrenie zostáva veľkou výzvou budúceho plánovacieho obdobia. Opatrenie č. 2.3: Voda Rovnako aj toto opatrenie zostáva veľkou výzvou do budúceho obdobia najmä v ochrane zdrojov pitnej vody a v riešení rizík a protipovodňovej ochrany. Opatrenie č. 2.4: Lesy a pôda Z piatich typov projektových aktivít boli realizované tri, zamerané na krajinotvorbu, ekologické poľnohos-podárstvo a ekologickú stabilitu lesa, v budúcom období bude potrebné venovať sa riešeniu problémov spôsobených eróziou pôdy a novým formám využívania pôdneho fondu. Opatrenie č. 2.5: Environmentálna výchova Dostatok podaných projektov, avšak málo schválených na financovanie práve v tomto opatrení nás aj vzhľadom na zodpovednosť voči budúcim generáciám mrzí najviac. Na druhej strane sa ER BBK však podarilo vytvoriť a čiastočne aj zaviesť vzorový environmentálny školský vzdelávací program pre základné školy. Opatrenie č. 2.6: Ochrana prírody, krajiny a životného prostredia Uspokojivo naplnených päť zo šiestich plánovaných tém opatrenia: tvorba a aplikácia dokumentácie ochrany prírody a krajiny, prírodovedný výskum, podpora foriem hospodárenia akceptujúcich prírodné hodnoty a tradičné krajinné štruktúry, propagačné a publikačné aktivity - prednostne v rámci sústavy NATURA 2000 a projektovanie a budovanie infraštruktúry ochrany prírody a krajiny (vzdelávacie a informačné centrá, lokality a body, náučné chodníky, manažmentové strediská a pod.). Pre budúce obdobie zostáva tvorba územnoplánovacej dokumentácie zameranej na ochranu prírody a krajiny (MÚSES, Dokument starostlivosti o dreviny, ÚP zón - rekreačné oblasti, záhradkárske oblasti, extravilán obcí) s nadväznosťou prvkov a prepojenia v oblasti hraníc. PRIORITA 3: ROZVOJ INFRAŠTRUKTÚRY CESTOVNÉHO RUCHU Opatrenie č. 3.1: Tvorba programov cestovného ruchu Uspokojivo a najmä originálne naplnené prakticky všetky plánované aktivity tohto opatrenia množstvom kvalitných projektov prinieslo zvýšenie počtu cezhraničných partnerstiev a skvalitnenie spolupráce, vďaka uvedomeniu si veľkej konkurencie ďalších regiónov Európskeho spoločenstva. Vzhľadom na veľký geografický, historický a kultúrny potenciál zostáva tvorba spoločných programov v rámci územia ER BBK veľkou výzvou konkurencieschopnosti aj do budúceho obdobia. 12 13

Opatrenie č. 3.2: Informačný systém ER BBK Naplnenie štyroch zo šiestich plánovaných úloh prinieslo väčšie zviditeľnenie Euroregiónu, nie však dostatočne, viacero aktivít zostáva aj pre budúce obdobie. Opatrenie č. 3.3: Dobudovanie drobnej infraštruktúry cyklotrás Opatrenie realizované viacerými kvalitnými a inovatívnymi projektmi od štúdií po realizácie, avšak stále v nepostačujúcej miere pre obe strany hranice. Aj vďaka záujmu a podpore oboch národných vlád bude riešená táto problematika prioritne aj v nastávajúcich rokoch. Opatrenie č. 3.4: Vytváranie lokálnych sietí rozvoja miestneho cestovného ruchu Vďaka podpore OPCS SR-ČR i investičných výziev Fondu mikroprojektov sa podarilo v území ER BBK podporiť viacero partnerských projektov obsahujúcich aj obnovu a údržbu verejných priestranstiev, obnovu kultúrnych objektov, celkového vzhľadu obcí a architektonických úprav nevhodne riešených objektov využívaných pre CR. Skvalitnilo sa informovanie miestnych samospráv o možnostiach cezhraničného rozvoja vidieckej turistiky (podnikanie, služby, ubytovanie, remeslá ap.). Opatrenie č. 3.5: Zriadenie turistických a sezónnych priechodov v rámci ER BBK Vytvorenie turistického priechodu Nový Hrozenkov Kohútka Lysá pod Makytou a vytvorenie sezónneho turistického prechodu v oblasti Javorníkov v krese Považská Bystrica bolo realizované. Pri hodnotení napĺňania jednotlivých priorít i programu po obsahovej stránke možno skonštatovať, že opatrenia boli nielen vhodne nastavené na potreby územia, ale aj prakticky kvalitne realizované vysokým počtom projektov s vyšším finančným prínosom pre územie. Ako z vyššie uvedeného hodnotenia vyplýva, z 18 opatrení všetkých troch priorít a 79 tém bolo realizovaných 54, avšak aj mnohé z nich budú pokračovať aj po roku 2013. V rámci implementácie OPCS SR-ČR boli na území ER BBK z identifikovaných problémov z obdobia 2001 2006 riešené v plánovacom období cezhraničnej spolupráce 2007 2013 tieto problémy: rozdelené prostriedky percentuálne na priority a opatrenia tak, aby odzrkadľovali najžiadanejšie potreby cezhraničnej spolupráce podľa rokov 2004-2006 vzhľadom na požiadavky ukázal sa priveľký záujem a málo zdrojov na kultúrno-spoločenské aktivity a rozvoj turizmu; nové plánovacie obdobie má byť skutočne o cezhraničnosti, t. j. o spoločných a zrkadlových projektoch a možnosti financovať niektoré položky aj na druhej strane hranice naplnené; aby na zdroje Fondu mikroprojektov dosiahli aj chudobní z chudobných prihraničných regiónov a mohli spolupracovať, t. j. možnosť zálohových platieb pre vybraných žiadateľov, napr. obce do 1.000 obyvateľov, školy, neziskové organizácie ap. nesplnené, ale čerpanie FMP ukázalo, že územie zvládlo aj systém predfinancovania; v rámci oprávnených prijímateľov nájsť spôsob akceptovania organizácií pôsobiacich v území, no s nadriadeným právnym subjektom mimo oprávneného územia (ako napr. Správy CHKO, regionálne SOPK...) realizované; akceptovať pozitívne procesné príklady z českej strany - zjednodušenie a zjednotenie procesu implementácie programu cezhraničnej spolupráce, resp. posilniť centrálny servis pre hranicu a komunikáciu s prijímateľmi, alebo kvalitnejšie pripraviť informačný servis v regiónoch, ako to bolo v rokoch 2004 2006 na českej strane čiastočne realizované, zostáva doriešiť v budúcom OPCS; skvalitniť proces výberu projektov i čerpanie prostriedkov na slovenskej strane hranice podľa skutočnej kvality projektov a nie podľa rovnomerne pridelených prostriedkov krajom bez ohľadu na dĺžku hranice naplnené. 1.4.4 Plnění strategie SPD Plnenie stratégie vychádzalo z historicky dlhodobej spolupráce obyvateľov územia Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty, pretrvávajúcej a rozvíjajúcej sa vo všetkých kultúrno-spoločenských a sociálno-ekonomických oblastiach. Zároveň rešpektovalo relevantné strategické dokumenty regionálne, národné, operačný program cezhraničnej spolupráce pre slovensko-českú hranicu a cieľa 3 Európska územná spolupráca. Dlhodobá cezhraničná spolupráca plnila svoje zámery realizácie spoločných rozvojových programov a projektov smerujúcich k rovnovážnemu kultúrno-spoločenskému, sociálno-ekonomickému rozvoju a zachovaniu prírodných hodnôt v kvalite hodnej 21. storočia, ktoré kvalitatívne i kvantitatívne posilnili regionálnu identitu a spolupatričnosť územia ER BBK zvýšili vzdelanostnú úroveň podporili rovnosť príležitostí podporili ochranu prírody a životného prostredia zohľadnili environmentálne princípy a princípy trvalo udržateľného života vo všetkých oblastiach zatraktívnili a zviditeľnili región pre cestovný ruch skvalitnili cezhraničnú komunikáciu využitím informačných technológií a vytváraním sociálno-ekonomických sietí čiastočne sa podarilo urobiť oblasť kultúrne, sociálne a ekonomicky zaujímavou, o čom svedčia vyššie uvedené tabuľky realizovaných projektov a zoznam projektov v prílohe. Dlhodobo sa nedarí zmierniť vyľudňovanie prihraničných oblastí a zvýšiť udržateľnosť zamestnanosti v prihraničných oblastiach, a to zostáva výzvou aj pre budúce obdobie. 1.4.5 Plnění harmonogramu hodnocení SPD Do roku 2013 bolo napĺňanie priorít a opatrení SPD monitorované a vyhodnocované ročne v rámci vyhodnocovania plnenia plánov činnosti Regiónu Biele Karpaty a Regionu Bílé Karpaty, ako aj priebežnej implementácie podľa výziev OPCS SR-ČR a FMP Pracovnou skupinou Správnej rady ER BBK, ktorá pracovala podľa nasledovného časového plánu: do r. 2007 forma priebežného a konečného hodnotenia projektov za obdobie 2001 2006 v r. 2006 hodnotenie ex ante pre SPD na roky 2007 2013 r. 2012, 2013 porovnávacia forma SPD a príprava nového Programu PDPS ER BBK 2014 2020

r. 2007 2014 priebežné ročné hodnotenie a konečné pre krátkodobé projekty r. 2013 2015 ex post hodnotenie SPD na roky 2007 2013 a príprava novej formy Programu od r. 2014 priebežné hodnotenie pred aktualizáciou Programu na roky 2014 2020 Na záver možno skonštatovať, že vďaka Pracovnou skupinou SPD ER BBK dobre nastavených parametrov Spoločného programového dokumentu cezhraničnej spolupráce v ER BBK na roky 2007 2013 a jeho súladu s Operačným programom cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007 2013, je možné pozitívne hodnotiť jeho napĺňanie nielen po kvantitatívnej stránke počtu projektov a finančného prínosu pre územie, ale aj obsahovej, kvalitatívnej. Ukázalo sa, že aj po roku 2014 pre trvalo udržateľný rozvoj cezhraničnej spolupráce v území ER BBK je potrebný samostatný programový dokument. Program, ktorý bude jednak rešpektovať potreby územia, jednak nadväzovať na Operačný program cezhraničnej spolupráce SR-ČR na roky 2014 2020 a zároveň vyhľadávať ďalšie zdroje pre rozvoj územnej spolupráce. 2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A SWOT ANALÝZA 2.1. Poloha Euroregionu Bílé Biele Karpaty Euroregión Bílé-Biele Karpaty (ďalej len Euroregión, resp. ER BBK) je cezhraničný regionálny zväzok situovaný v severozápadnej časti Slovenskej republiky (SR) a vo východnej časti Českej republiky (ČR). Rozloha Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty zodpovedá rozlohe krajských územných celkov na oboch stranách hranice. Slovenská časť pokrýva administratívne územie Trenčianskeho kraja a česká časť územie Zlínskeho kraja. Aj z týchto dôvodov sú v charakteristike Euroregiónu uvádzané štatistické údaje za Trenčiansky a Zlínsky kraj. Celková rozloha ER BBK je 8.465,5 km², z toho 3.963,5 km² v ČR a 4.502 km² v SR. Celková dĺžka spoločnej hranice je 120 km, čo je prakticky polovica celej slovensko-českej hranice a Euroregión nemá spoločnú hranicu s tretím štátom. Nadmorská výška Euroregiónu sa pohybuje od 165 m n. m. (niva Dudváhu v katastri Hornej Stredy) do 1346 m n. m. (vrchol Vtáčnika). Obe miesta sa nachádzajú v slovenskej časti Euroregiónu. Na českej strane je najvyšším položeným miestom Čertův mlýn (1206 m n. m.) a najnižšie položeným miestom je hladina Moravy pri Uherskom Ostrohu (173 m n. m). Územie Euroregiónu z hľadiska orografie (geomorfológie) je pomerne členité. Patrí do oblasti západných Karpát. Na slovenskej strane sem zasahujú Biele Karpaty, Javorníky, Myjavská pahorkatina a Považské podolie, okrajovo Malé Karpaty, Považský Inovec, Strážovské vrchy, Súľovské skaly, Hornonitrianska kotlina, Žiar, Tríbeč, kotliny Považského podolia. Z Podunajskej nížiny sem zasahuje Podunajská pahorkatina. Na českej strane územie tvoria Moravskosliezske Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, Hostínsko Vsetínska hornatina, Vizovická vrchovina, Chřiby, Horno-moravský úval a Dolnomoravský úval. Hydrologicky patrí územie do povodí riek Morava v západnej časti, Váh v centrálnej časti a itra vo východnej časti. Administratívne územie Euroregiónu tvorí 9 okresov na slovenskej strane (Bánovce nad Bebravou, Ilava, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov a Trenčín) a 4 okresy na českej strane (Kroměříž, Uherské Hradište, Vsetín a Zlín). Z elkového počtu 580 obcí má 48 štatút mesta. Počet obyvateľov je 1.180.852 a priemerná hustota osídlenia predstavuje 140 obyvateľov na km 2, čo prevyšuje republikové priemery na oboch stranách hranice. Euroregion má výhodný polohový potenciál z hlediska vnitrostátního i se zřetelem na geopolitické uspořádání středoevropského a evropského prostoru v třetím tisíciletí. Region protínají důležité evropské trasy ve směrech severozápad-jihovýchod, leží na trase nejvýznamnějších přirozených spojnic Středozemí se střední a severní Evropou. 2.2. Demografický vývoj a sídelní struktura 2.2.1 Počet obyvatel a hustota obyvatelstva Slovenská časť Euroregiónu: Populačný vývoj má špecifické postavenie v rámci celkového spoločenského a hospodárskeho vývoja. Demografické správanie sa obyvateľstva je nielen odrazom prebiehajúcich spoločenských, ekonomických a politických zmien, ale tiež základnou podstatou ďalšieho rozvoja všetkých týchto sfér. Na území slovenskej časti ER BBK žilo k 31. 12. 2012 spolu 593 159 obyvateľov, čo predstavuje 11 % podiel na celkovom počte obyvateľov Slovenska. Najviac obyvateľov žilo v okresoch Prievidza (23,2 %) a Trenčín (19,1 %), najmenej v okresoch Púchov (7,5 %) a Myjava (4,6 %). V roku 1996, kedy Trenčiansky kraj vznikol na základe zákona č. 221/1996 Z. z. o územnom a správnom usporiadaní SR, mal 610 135 obyvateľov. V roku 1997 bol nárast o 214 osôb, v rokoch 1998 2007 počet jeho obyvateľov každoročne klesal. Mierny nárast (o 28 osôb) bol až v roku 2008. Od roku 2009 bol opäť zaznamenaný pokles počtu obyvateľov, ktorý pretrváva až do súčasnosti. V roku 2012 počet obyvateľov medziročne klesol o 1 027 osôb, od roku 1996 sa ich počet znížil o 16 976 osôb. Česká část Euroregionu: Na území Zlínského kraje žilo k 31. 12. 2012 celkem 587 693 obyvatel, což představuje 5,6% podíl na celkovém počtu obyvatel ČR. Nejvíce obyvatel žilo v okrese Zlín (32,7 %) a nejméně pak v okrese Kroměříž (18,2 %). 14 15

V roce 2000, kdy Zlínský kraj vznikl na základě zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, měl 597 890 obyvatel. Od té doby počet obyvatel v kraji klesá a tento trend trvá do současnosti. Proti stavu na konci roku 2011 ubylo v kraji celkem 1 337 občanů. V žádném z okresů se počet obyvatel nezvýšil. Od roku 2000 se počet obyvatel snížil o 10 197 (o 1,7 %). 2.2.2 Přirozený a migrační pohyb obyvatelstva Slovenská časť Euroregiónu: Demografický vývoj je vždy ovplyvňovaný zmenami ekonomických a sociálnych podmienok spoločnosti a je charakterizovaný spomaľovaním procesu reprodukcie obyvateľstva. Medzi demografické procesy, na ktoré sa sústreďuje najväčšia pozornosť, patrí pôrodnosť. V roku 2012 sa v kraji narodilo 5 145 živých detí, na 1 000 obyvateľov stredného stavu pripadlo 8,67 živonarodených detí. Najviac detí sa narodilo v prvom poradí (2 537), na celkovom počte živonarodených sa podieľali 49,3 %. V druhom poradí sa narodilo 1 851 detí, čo predstavuje 40 %. Iba necelých 15 % detí prišlo na svet v treťom a ďalších poradiach. Priemerný vek živorodičky bol 29,8 rokov. Aj keď sa v slovenskej populácii stále zachováva zákonitosť vyššej manželskej plodnosti, tretina detí sa narodila mimo manželstva. V roku 2012 zomrelo 5 771 obyvateľov Trenčianskeho kraja, viac ako polovicu zomrelých (51,9 %) tvorili muži. Priemerný vek zomrelých mužov bol 69,17 rokov, priemerný vek zomrelých žien bol najvyšší spomedzi všetkých krajov SR (77,91 rokov). Medziročne sa počet zomrelých zvýšil o 20 osôb. Najviac obyvateľov zomrelo na choroby obehovej sústavy (3 111), druhou najčastejšou príčinou úmrtia boli nádory (1 344 osôb). Na choro- Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=58569 by dýchacej sústavy zomrelo 345 obyvateľov, na vonkajšie príčiny chorobnosti a úmrtnosti (ako sú napr. dopravné nehody, náhodné utopenie a topenie, pády atď.) zomrelo 314 obyvateľov. Po dvoch kladných rokoch bol prirodzený prírastok opäť záporný, dosiahol 626 osôb. Migračným pohybom sa v území v uplynulom roku znížil počet obyvateľov o 401 osôb, pretože z kraja sa vysťahovalo 2 563 obyvateľov (z nich 162 osôb odišlo do zahraničia), ale prisťahovalo sa iba 2 162 obyvateľov. Z celkového počtu prisťahovalých tvorili 23,5 % prisťahovalí zo zahraničia. Celkový prírastok tak dosiahol zápornú hodnotu (-1 027 osôb). Do manželstva v roku 2012 vstúpilo 2 722 párov, čo predstavuje 4,6 sobášov na 1 000 obyvateľov. Priemerný vek ženícha bol 33 rokov, nevesty do manželstva vstupovali 29,8 ročné. Súdy rozviedli 1 171 manželstiev, z nich bolo 730 manželstiev s maloletými deťmi. Na 100 sobášov tak pripadlo 43 rozvodov. Rozvedené manželstvo trvalo v priemere 15,8 rokov a bolo o takmer rok dlhšie ako priemerné manželstvo v SR. Muži sa rozvádzali v priemere ako 42,3 roční, ženy 39,5 ročné. Najčastejšou príčinou rozvodu bola rozdielnosť pováh, názorov a záujmov, kvôli ktorej sa rozviedlo až 676 párov. Česká část Euroregionu: Přirozený úbytek v průběhu roku 2012 zůstal stejný jako v roce předchozím. Znamená to tedy, že se v kraji narodilo během roku méně dětí, než kolik obyvatel za stejné období zemřelo. Přirozený úbytek v kraji dosáhl 600 osob. Ve srovnání s koncem roku 2011, kdy byl zaznamenán přirozený úbytek 601 osob, zůstala situace ve vývoji přirozeného přírůstku obyvatel kraje stejná. V roce 2012 se v kraji živě narodilo 5 493 dětí, což je o 77 méně než před rokem. Zatímco počet živě narozených dětí klesá, stoupá podíl živě narozených dětí mimo manželství. V roce 2001 se 12,1 % dětí narodilo mimo manželství, v roce 2012 již 35,6 % (1 958 dětí). Průměrný věk matky při narození prvního dítěte byl 30,5. V roce 2012 se v kraji narodilo 95 dvojčat, což je stejně jako v roce 2011. V roce 2012 zemřelo 6 093 obyvatel (z toho 2 962 žen), což je o 78 méně než za předchozí rok. Nejvíce obyvatel (3 237) zemřelo na nemoci oběhové soustavy. Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly novotvary (1 378 osob). Na nemoci dýchací soustavy zemřelo 287 osob, na vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti zemřelo 339 obyvatel. Graf 1: Charakteristiky vývoja počtu obyvateľov v Trenčianskom kraji, 1996 2012 Graf 2: Charakteristiky vývoje počtu obyvatelů v Zlínském kraji, 1996 2012 Zdroj: KS ČSÚ ve Zlíně, demografická databáze Od počátku roku 2012 se do kraje přistěhovalo 2 788 osob a mimo kraj vystěhovalo 3 525 osob, což představuje záporné migrační saldo 737 obyvatel. Na konci prosince sledovaného roku byl u všech okresů kraje vypočítán úbytek obyvatel stěhováním. Nejvíce osob ubylo stěhováním v okrese Zlín, a to 268 osob. Ve srovnání s koncem předchozího roku se úbytek stěhování snížil v okrese Uherské Hradiště zhruba o pětinu. Úbytek stěhováním meziročně vzrostl nejvýrazněji v okrese Zlín (zhruba na trojnásobek), dále pak v okrese Vsetím (téměř na dvojnásobek) a v kroměřížském okrese se zvýšil asi o třetinu. PDPS ER BBK 2014 2020

Při pohledu na celkový přírůstek obyvatel dosáhly za 12 měsíců roku 2012 i vzhledem ke stěhování všechny okresy záporných hodnot. Jinak řečeno, ve všech okresech za rok 2012 obyvatel ubylo. Největší úbytek byl zaznamenán v okrese Vsetín (o 372 osob), dále pak v okrese Kroměříž (o 325 osob), Zlín a Uherské Hradiště (shodně po 320 osobách). V roce 2012 bylo v kraji uzavřeno celkem 2 420 sňatků, což proti předchozímu roku znamená zvýšení o 16 sňatků (o 0,7 %). Proti počátečnímu roku sledovaného období 2000 se počet uzavřených sňatků snížil o 560 (o 18,8 %) a v celém sledovaném období je zřejmý klesající trend. Průměrný věk ženicha při prvním sňatku byl 31,1 a nevěsty 28,2. Soudy rozvedly 1 327 manželství, z toho 41,3 % bezdětných. S jedním nezletilým dítětem bylo rozvedeno 396 manželství, což je 29,8 %. Necelá polovina (662) manželství byla rozvedena po 15 a více letech trvání. Muži se rozváděli v průměru jako 43,0 letí, ženy 40,2 leté. Nejčastější příčinou rozvratu manželství na straně muže i ženy byl rozdíl povah, názorů a zájmů. V obou částech euroregionu je zřetelný celkový úbytek obyvatelstva, ke kterému na obou stranách hranice přispěl pokles živě narozených dětí, jako i záporné migrační saldo.od vzniku Euroregionu Bílé-Biele Karpaty ubylo ve společném území 38.495 obyvatel, tj. z 1.219.347 na současných 1.180.852 obyvatel. 2.2.3 Vybrané struktury obyvatelstva Slovenská časť Euroregiónu: Podobne ako v celej populácii Slovenska, aj v Trenčianskom kraji prevažuje podiel žien na celkovom počte obyvateľov a dosiahol úroveň 51 %. Na 1 000 mužov pripadlo v roku 2012 v kraji 1 039 žien (o 14 žien menej ako v SR). Index femininity dosiahol najvyššiu úroveň v okrese Trenčín (1 052 žien na 1 000 mužov), čo bolo o 13 žien viac ako úroveň kraja. Najnižší index femininity bol v okrese Prievidza - 1 022 žien na 1 000 mužov (o 11 žien menej ako v kraji). Rovnako ako populáciu celého Slovenska, aj populáciu Trenčianskeho kraja charakterizuje znižovanie podielu detskej zložky (do 14 rokov). Kým ešte v roku 2001 bol podiel tejto zložky na úrovni 17,7 %, do konca roka 2012 došlo k poklesu o 4,4 percentuálneho bodu na 13,3 %. V produktívnom veku (15 64 rokov) žilo v roku 2012 v kraji 428 966 osôb. Na celkovom počte obyvateľov kraja sa tieto osoby podieľali 72,3 %. V rámci ekonomických vekových skupín pokračuje zvyšovanie početnosti i podielu poproduktívnej zložky (65 a viac rokov). Kým v roku 2001 bol podiel tejto vekovej skupiny na úrovni 12 %, v roku 2012 to už bolo 14,4 %. Priemerný vek obyvateľov sa od roku 2001 zvýšil o 3,8 roka a v roku 2012 dosiahol 40,7 rokov. Priemerný vek mužov v roku 2012 dosiahol 39,2 rokov, ženy boli o 2,9 roka staršie, teda 42,1 ročné. V roku 2012 podľa indexu starnutia pripadlo na 100 obyvateľov vo veku do 14 rokov 108 obyvateľov vo veku 65 a viac rokov. V tomto indexe sú výrazné rozdiely medzi mužmi a ženami. V ženskej časti populácie na 100 dievčat pripadlo 134 žien vo veku 65 a viac. Na 100 chlapcov však v roku 2012 pripadlo 83 mužov v poproduktívnom veku. Graf 3: Vzdelanostná štruktúra obyvateľstva v Trenčianskom kraji, SODB 2001, 2011 Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=583682001, 2011 Z národnostného hľadiska je zloženie homogénne. Slovenská národnosť v roku 2012 tvorila v Trenčian-skom kraji 91,7 %, iná (židovská, grécka, bulharská, rumunská, rakúska a vietnamská) a neudaná spolu 7,1 %, česká, moravská a sliezska spolu tvorili 0,8 %. Na území slovenskej časti Euroregiónu žijú aj obyvatelia maďarskej, rómskej, nemeckej a iných národností, v percentuálnom vyjadrení však ich podiel nebol veľmi významný a dosiahol hodnoty pod 1 %. Podľa výsledkov Sčítania obyvateľov, domov a bytov v roku 2011 žilo na území kraja 594 328 obyvateľov, z nich bolo 292 588 ekonomicky aktívnych (49,2 %). Pracujúci (okrem dôchodcov) sa na celkovom počte obyvateľov kraja podieľali 4,1 %, dôchodcovia 21,4 %, deti do 16 rokov 14,4 %, nezamestnaní 5,8 %, študenti stredných škôl 4,4 %, študenti vysokých škôl 2,8 % a osoby na rodičovskej dovolenke 2,2 %. Pracujúci dôchodcovia dosiahli 1,8 % podiel, osoby v domácnosti 0,3 % a takmer 5 % obyvateľov svoju ekonomickú aktivitu neuviedlo. Slovenská časť regiónu sa vyznačuje veľkou základňou veriacich. Pri poslednom cenze deklarovalo takmer 74 % obyvateľov svoju účasť na náboženskom živote niektorej z cirkvi (náboženskej spoločnosti) alebo vzťah k nej. Z nich 64,1 % obyvateľov sa prihlásilo k rímskokatolíckej cirkvi a 8,1 % k evanjelickej cirkvi augsburského vyznania. Bez vyznania bolo 15,3 % obyvateľov. Z výsledkov SODB 2011 vyplýva, že klesol počet obyvateľov so základným vzdelaním. Kým v roku 2001 sa na celkovom počte obyvateľov kraja podieľali 19 %, v roku 2011 to bolo 13 %. V absolútnom vyjadrení klesol počet osôb so základným vzdelaním o 37 512. Počet osôb so stredoškolským vzdelaním vzrástol o 21 719 osôb a dosiahol 58 % podiel. Potešiteľný je nárast počtu obyvateľov s vysokoškolským vzdelaním, z celkového počtu obyvateľov v roku 2011 malo vysokoškolské vzdelanie 74 330 osôb, čo predstavuje 12 % (o 5 percentuálnych bodov viac ako v roku 2001). Česká část Euroregionu: Podobně jako v populaci na Slovensku byl i ve Zlínském kraji podíl žen na celkovém počtu obyvatel vyšší jako podíl mužů a dosáhl úroveň 51,1 %. Na 1 000 mužů připadlo 1 045 žen. Snižování dětské složky (0 až 14 let) od roku 2000 (98 808 dětí) trval až do roku 2010 (82 751 dětí). Jejich počet se snížil o 16,7 %. V roce 2011 a 2012 se zvedl o 1,7 % na 84 163. Během celého dvanáctiletého období došlo k poklesu celkem o 14,8 %. V produktivním věku 15 až 64 let žilo v kraji 401 633 obyvatel a bylo to nejméně od roku 2000. Na celkovém počtu obyvatel v roce 2012 se tyto osoby podílely 68,3 %, v roce 2000 70,2 %. V poproduktivním věku (65 a více let) žilo v kraji v roce 2013 101 897 obyvatel, což bylo nejvíce od vzniku Zlínského kraje. Jejich podíl na celkovém počtu obyvatel byl 17,3 % (v roce 2000 13,8 %). V souvislosti s tímto vývojem se tak zvýšil průměrný věk produktivního obyvatelstva z 38,4 let na 41,7 let. Průměrný věk mužů v roce 2012 dosáhl 40,0, ženy byly o 3,4 roky starší, tedy 43,4 leté. Ukazatelem, který zřetelně ukazuje na stárnutí obyvatel, je index stáří (podíl mezi nejstarší a nejmladší věkovou kategorií v %), který vzrostl z 82,9 % v roce 2000 na 121,1 % v roce 2012. Výrazné rozdíly v indexu stáří jsou mezi muži a ženami. V ženské části populace dosáhl v roce 16 17

2012 index stáří 150,8 (v roce 2000 105,5). V mužské části dosáhl v loni 93,1 (v roce 2000 61,5). Z toho vyplývá, že tím, jak se nejstarší věková skupina obyvatel zvětšuje, tak stárne obyvatelstvo Zlínského kraje. Jak rychle bude stárnout v následujících letech závisí výraznou měrou i na počtu narozených dětí. Národnost se sleduje jen při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Poslední údaje jsou z roku 2011. Tato otázka byla dobrovolná, to znamená, že obyvatelé mohli nechat otázku bez odpovědi. V roce 2011 se k české národnosti přihlásilo 318 139 obyvatel Zlínského kraje, k moravské 95 292. K třetí nejpočetnější národnosti, a to slovenské, se přihlásilo 5 806 lidí. Dále pak se lidé hlásili k národnostem jako jsou vietnamská, ukrajinská, polská, mongolská a jiné. Jejich podíl nebyl nijak významný a dosáhl hodnoty 0,1 %. K romské národnosti se přihlásilo celkem 133 obyvatel kraje. Dvojí národnost mělo přes 23 tis. obyvatel, což činí 4,1 % obyvatel, z nichž převážná většina byla ve věku 15 až 64 let. Odpověď na otázku náboženského vyznání byla ponechána na vůli občana, zda se o svém náboženském vyznání vyjádří či nevyjádří. Téměř 60 % obyvatel kraje zodpovědělo tuto otázku. V porovnání mezi kraji se Zlínský kraj zařadil na první místo. To znamená, že v kraji odpovědělo na otázku vyznání nejvíce obyvatel ČR. V roce 2011 bylo sečteno celkem 214 825 všech věřících lidí, což bylo 37 % z celkového počtu obyvatelstva, z nichž téměř 8 % se nehlásí k žádné církvi nebo náboženské společnosti. Naopak bez náboženské víry bylo 22,5 % obyvatelstva, což řadí kraj na poslední místo mezi kraji České republiky. Věřící obyvatelstvo hlásící se k církvi nebo náboženské společnosti bylo v kraji sečteno 29,3 %. Tím se kraj zařadil na první místo ze všech čtrnácti krajů ČR. Z celkového počtu 169 662 občanů hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti bylo 142 926 osob hlásících se k římskokatolické církvi, to je 84,2 %. Počet těchto věřících opět zařadil kraj na první příčku v republice. Podíl u druhé nejvýznamnější církve Českobratrské církvi evangelické tvořil 4,6 % osob. K církvi československé husitské se přihlásilo 1 219 obyvatel, tj. 0,7 % všech věřících. Ze světových náboženství je poměrně nejvíce zastoupen buddhismus se 120 věřícími. K islámu se v kraji přihlásilo 38 věřících. Z údajů o nejvyšším dokončeném vzdělání obyvatelstva podle SLDB 2011 je jasně čitelné zvyšování jeho úrovně při rozdělení obyvatel do věkových skupin. Největší podíl osob se základním vzděláním včetně neukončeno byl u osob starších 70 a více let (29,7 %). Nejvyšší podíl vysokoškolského vzdělání (24,2 %) byl zaznamenán ve věku 20 až 29 let. Největší skupinu obyvatel kraje tvořili lidé vyučení a se vzděláním středním bez maturity (35,8 %). Tento údaj je republikově nadprůměrný. Druhou skupinu tvořili maturanti a osoby s vyšším odborným vzděláním (30,4 %). Podílem vysokoškolsky vzdělaných osob (11,2 %) je zlínský region na pátém místě mezi kraji. Neukončené a základní vzdělání tvořili 19,0 % obyvatelstva starších 15 let, což je opět údaj mírně republikově nadprůměrný. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo v rozhodný okamžik sčítání lidu, domů a bytů celkem 281 576 ekonomicky aktivních (EA) (tj. 48,6 %). Z nich bylo 54,8 % mužů a 45,2 % žen. Z celkového počtu mužů v kraji bylo ekonomicky aktivních 54,6 %, z celkového počtu žen bylo ekonomicky aktivních 42,8 %. Z pohledu podrobnějšího členění skupiny ekonomicky aktivních obyvatel, byla největší část 89,8 % zaměstnaných. Z ekonomicky aktivních mužů bylo zaměstnáno 90,2 % a z žen 89,3 %. Z celkového počtu zaměstnaných osob v kraji bylo 234,4 tisíc Graf 4: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví, věku a nejvyššího osob v postavení zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně činných nebo pomáhajících, 9,8 tisíc pracujících ukončeného vzdělání, podle SLDB důchodců a 5,1 tisíc žen na mateřské dovolené. Desetina ekonomicky aktivních osob si teprve hledala práci (celkem 28,8 tisíc obyvatel bylo nezaměstnaných). Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,2 % ekonomicky neaktivních. Do této skupiny obyvatel patří nepracující důchodci (138,4 tisíc osob), osoby s vlastním zdrojem obživy (9,6 tisíc), osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby (44,8 tisíc) a žáci, studenti a učni (86,6 tisíc). U 3,3 % obyvatel kraje nebyla ekonomická aktivita zjištěná. U ekonomicky neaktivních osob kraje ve skupině nepracujících důchodců celkem bylo 34,4 % osob ve věku od 15 do 64 let. V tom ve skupině nepracujících důchodců mužů bylo v uvedeném věku 34,7 % a nepracujících důchodců žen 34,2 %. Věková struktura obyvatelstva v obou částech regionu poukazuje na trend stárnutí obyvatelstva.ve slovenské Zdroj: KS ČSÚ ve Zlíně, databáze SLDB části je 14,4 % obyvatel v poproduktivním věku (v r. 2001 12 %), české části Euroregiónu 17,3 % obyvatel (v r. 2000 13,8 %). Co se týká národnostního hlediska v obou částech je situace homogenní. Pozoruhodné je, že na opačných stranách hranice žijí nízké počty obyvatel z druhé strany hranice (1 %). Co se týká hlediska vzdálenosti, je situace v obou částech podobná, významně klesá počet obyvatel jen se základním vzděláním a narůstá počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním. 2.2.4 Sídelní struktura Slovenská časť Euroregiónu: Rozloha v roku 2012 predstavovala 4 502 km 2, čo predstavuje iba 9,2 % z celkovej rozlohy SR. Priemerná hustota dosiahla 132 obyvateľov na km 2, čo bolo o 22 obyvateľov na km 2 viac ako celoslovenský priemer. Osídlenie v jednotlivých okresoch nebolo rovnomerné, husto zaľudnené sú rovinatejšie územia na severozápade a juhovýchode (Považské podolie, Hornonitrianska kotlina), redšie osídlenie majú hornaté oblasti (Biele Karpaty, Javorníky, Strážovské vrchy, Vtáčnik, Považský Inovec). Zaľudnenosť sa pohybovala od 80 obyvateľov na km 2 v okrese Bánovce nad Bebravou po 169 obyvateľov na km 2 v okrese Ilava. Priemeru kraja sa najviac priblížil okres Považská Bystrica, v ktorom žilo 137 obyvateľov na 1 km 2. PDPS ER BBK 2014 2020

K 31. 12. 2012 žilo v 276 obciach (18 miest a 258 vidieckych obcí) Trenčianskeho kraja spolu 593 159 obyvateľov. Podiel mestského obyvateľstva dosiahol 56,1 % (v roku 2000 58,3 %). Stupeň urbanizácie kraja bol v roku 2012 o 1,9 percentuálneho bodu vyšší ako na Slovensku. Najvyšší stupeň urbanizácie, 69,4 %, mal okres Ilava, najnižší, 40,7 % podiel mestského obyvateľstva dosiahol okres Púchov. Sídelnú štruktúru kraja charakterizuje prevaha obcí s počtom obyvateľov do 1 999. Z celkového počtu obcí kraja v roku 2012 tvorili až 83 %, žilo v nich však iba 29,4 % z celkového počtu obyvateľov kraja. Graf 5: Veľkostná štruktúra obcí v Trenčianskom kraji, 2012 V rámci jednotlivých veľkostných skupín sú dlhodobo najpočetnejšou skupinou obce s počtom obyvateľov 500 999. Týchto obcí sa na území kraja v roku 2012 nachádzalo 83, na celkovom počte obcí sa podieľali 30,1 %, žilo v nich 58 826 obyvateľov (9,9 %). Nasleduje 64 obcí s počtom obyvateľov 1 000 1 999, ktoré dosiahli 23,2 % podiel, žilo v nich 90 566 obyvateľov (15,3 %). Treťou najpočetnejšou skupinou je kategória 200 499 obyvateľov. Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=9490 V tejto kategórii sa nachádzalo 60 obcí s 22 120 obyvateľmi. Vo veľkostnej skupine 2 000 4 999 bolo 31 obcí, v ktorých žilo spolu 93 602 obyvateľov (15,8 %). V najmenšej veľkostnej skupine 0 199 obyvateľov bolo v roku 2012 v Trenčianskom kraji spolu 22 obcí, žilo v nich 0,5 % obyvateľov. V skupine nad 10 000 obyvateľov bolo 11 miest, v ktorých žilo 293 296 obyvateľov. Najväčším mestom bolo krajské mesto Trenčín s 55 883 obyvateľmi, nasledovala Prievidza so 48 519 obyvateľmi. Priemerne veľká obec v kraji mala 2 149 obyvateľov, o 277 viac ako priemer Slovenskej republiky. Najmenšiu priemernú veľkosť mala obec v okrese Bánovce nad Bebravou (862 obyvateľov), najväčšiu obec v okrese Trenčín (3 066 obyvateľov). Česká část Euroregionu: Zlínský kraj svou rozlohou 3 963 km 2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice, avšak hustotou obyvatel 148,3 osob/km 2 je pátým nejlidnatějším. Na jeho území se v roce 2012 nacházelo 305 obcí, z nichž 30 má statut města. Ve městech žilo koncem roku 2012 59,7 % lidí z celkového počtu 587 693 obyvatel (v roce 2000 60,85 % lidí). Hustota obyvatelstva v jednotlivých okresech kraje nebyla rovnoměrná. Pohybovala se od 126,6 obyvatel na km 2 v okrese Vsetín až po 186,3 obyvatel na km 2 v okrese Zlín. Ze sídelní struktury podle velikostních skupin obcí je patrno, že největší podíl (téměř 30 %) osob žilo ve středně velkých obcích s 1 000 až 4 999 obyvateli, Tato kategorie obcí je také největší rozlohou, zaujímá přes 40 % území regionu, ač v ní není kumulován nejvyšší počet obcí. Ten je vyšší ve skupinách obcí s nižším počtem obyvatel, s 500 až 999 a 200 až 499 obyvateli. Graf 6: Velikostní struktura obcí ve Zlínském kraji v roce 2012 V rámci jednotlivých velikostních skupin jsou nejpočetnější skupinou obce s počtem obyvatel od 500 do 999. Z celkového počtu obcí kraje tvořili 32,1 %, Zdroj: KS ČSÚ, demografická databáze žilo v nich jen 12,4 % obyvatel. Těchto obcí bylo v kraji 98. Následovali se stejným počtem obcí (a to 85) velikostní skupiny 200 až 499 obyvatel a 1 000 až 4 999 obyvatel. Ve městech žije 60,3 % obyvatel kraje. Na jednu obec připadá v průměru 1 926 obyvatel. Největším městem bylo krajské město Zlín se 75 555 obyvateli, s rozlohou 102,8 km 2 a hustotou 735 obyvatel na km 2. Nejmenší velikost měla obec Hostějov s 38 obyvateli, rozlohou 0,9 km 2 a hustotou 40 obyvatel na km 2. Na obou stranách hranice Euroregionu se začíná projevovat trend zdravějšího bydlení na vesnici a pokles obyvatelstva ve městech. Stále přetrvává v obou částech ER BBK největší počet obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 (181) a od 200 do 499 (145) z celkových 764 obcí a měst. 18 19

2.3. Zdravotnictví a sociální oblast 2.3.1 Zdravotní péče Slovenská časť Euroregiónu: Zdravotná starostlivosť v kraji je zabezpečovaná sieťou ambulantnej, ústavnej zdravotnej starostlivosti, záchrannej zdravotnej služby a lekárenskej starostlivosti. K roku 2011 to bolo 10 nemocníc, 3 prírodné liečebné kúpele (Bojnice, Nimnica, Trenčianske Teplice) a 1 kúpeľná liečebňa (Trenčianske Teplice). Najväčší podiel na počte zdravotníckych zariadení (1355 pokles o cca 70 oproti r. 2008) mali zariadenia ambulantnej starostlivosti (1073), kapacita posteľového fondu sa postupne zvyšovala a predstavovala v roku 2010 celkom 5 407 lôžok, čo bol nárast oproti r. 2008 o približne 200 postelí. Medzi najväčšie problémy v zdravotníctve patrí nedostatočná úroveň vybavenia nemocníc a dlhé čakanie na vyšetrenia. O zdravie obyvateľov sa staralo 1 485 lekárov, medziročne sa ich počet znížil o 7 lekárov. Na 1 000 obyvateľov tak pripadlo 2,5 lekára, rovnako ako v roku 2010. Na jedného lekára však v roku 2011 pripadlo 399 obyvateľov, medziročne o jedného obyvateľa viac. Počet lekární a výdajní zdravotníckych pomôcok v Trenčianskom kraji bol 207 v r. 2012 a sú rovnomerne rozmiestnené po všetkých okresoch. V rezorte zdravotníctva prebieha proces transformácie od roku 1994, keď začalo odštátňovanie ambulancií primárnej a sekundárnej starostlivosti. V súčasnosti je od štátnených 99 % ambulancií primárnej a 80 % ambulancií sekundárnej zdravotnej starostlivosti. Česká část Euroregionu: V roce 2011 bylo ve Zlínském kraji 10 nemocnic, 7 odborných léčebných ústavů, z toho 4 léčebny pro dlouhodobě nemocné a 290 ostatních samostatných zdravotnických zařízení. V nemocnicích bylo hospitalizováno 112 535 pacientů, což bylo 1,9 % méně než v roce 2010. V nemocnicích měli k dispozici 3 051 lůžek, jejichž počet zůstal na úrovni roku 2010. O zdraví obyvatelstva se staralo 2 277 lékařů celkem, z toho 2 226 v nestátních zařízeních. Na 1 000 obyvatel připadlo 3,9 lékařů. V roce 2010 to bylo 3,7. Na jednoho lékaře připadlo 259 obyvatel, což bylo o 10 méně, než v roce 2010. Pro léky si mohli obyvatelé zajít do 152 lékáren. Stejně jako v české části Euroregionu je i ve slovenské problém technologického vybavení nemocnic, na slovenské straně začíná být problémem nedostatek a vyšší průměrný věk všeobecných lékařů pro dospělé (55,78 let) a dětských všeobecných lékařů (57,31 let). (zdroj: Analýza sociálno-eknomickej situácie Trenčianskeho samosprávneho kraja a návrh na zlepšenie v sociálnej a hospodárskej oblasti, september 2013). 2.3.2 Sociální péče Slovenská časť Euroregiónu: V zmysle zákona č. 448/2008 Z. z. o sociálnych službách poskytovalo tieto služby na území Trenčianskeho Graf 7: Vybrané zariadenia sociálnych služieb v Trenčianskom kraji, 2012 kraja v roku 2012 spolu 132 zariadení, medziročne sa ich počet zvýšil o 7 zariadení. Seniorom a dospelým boli poskytované služby v 82 zariadeniach, z toho v 47 (nárast oproti roku 2004 o 20) zariadeniach pre seniorov, v 20 domovoch sociálnych služieb pre dospelých s kombináciou postihnutí a v 7 domovoch sociálnych služieb pre dospelých s duševnými poruchami a poruchami správania (nárast o 1 zariadenie oproti r. 2004). Deťom poskytovalo služby spolu 19 zariadení, z toho 11 detských domovov (o 2 menej ako v r. 2004) a 6 domovov sociálnych služieb pre deti s telesným postihnutím a duševnými poruchami a poruchami správania (o 3 menej ako v r. 2004). V kraji tiež pôsobilo 7 zariadení núdzového bývania, 6 útulkov, 11 zariadení opatrovateľskej služby a 4 nocľahárne. Tieto zariadenia boli k dispozícii tak dospelým, ako aj deťom. Zo všetkých zariadení bolo 43 zriadených samosprávnym krajom (32,6 %), rovnako 43 zriadili obce, 22 zariade- Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=15545 ní ostatné právnické osoby (16,7 %), 9 zariadení bolo zriadených Úradom práce, sociálnych vecí a rodiny (6,8 %). Cirkevné právnické osoby zriadili 8 a fyzické osoby 7 zariadení. Ku koncu roka 2012 bolo vo všetkých druhoch zariadení spolu 5 375 miest, z toho na 4 938 miestach (91,9 %) bola starostlivosť poskytovaná celoročne. K 31. 12. 2012 služby zariadení využívalo 4 978 obyvateľov. V priebehu roka bolo 1 902 obyvateľov prijatých a 896 prepustených. Až 68,7 % obyvateľov bolo dlhodobo zdravotne postihnutých, každý piaty z nich bol trvale ležiaci. V štruktúre podľa pohlavia prevažovali ženy nad mužmi, 3 376 osôb bolo v dôchodkovom veku. Kým v SR pripadalo na jedno zariadenie v priemere 37 obyvateľov, v Trenčianskom kraji to v roku 2012 bolo 38 obyvateľov. Najväčšia koncentrácia sociálnych zariadení je v okrese Trenčín, Prievidza a Nové Mesto nad Váhom, najmenšia v okresoch Bánovce nad Bebravou, Myjava a Púchov. Hoci možno konštatovať kvantitatívne rozsiahlu, ale nerovnomerne rozloženú sieť sociálnych zariadení. Väčšina sociálnych služieb je umiestnená v starších budovách, ktoré si vyžadujú značné finančné zdroje na ich rekonštrukciu, modernizáciu, resp. prispôsobenie pre telesne postihnutých občanov. Je to dôsledok dlhodobého deficitu zdrojov na ich obnovu a rozvoj materiálno-technickej základne. PDPS ER BBK 2014 2020

Česká část Euroregionu: Ve Zlínském kraji v roce 2011 poskytovalo své služby 36 domovů pro seniory s 2 768 místy, 19 denních stacionářů se 120 místy, 8 týdenních stacionářů se 61 místy, 18 domovů pro osoby se zdravotním postižením s 1 181 místy a 114 ostatních zařízení se sociálními službami s 1 484 místy. V roce 2011 byla poskytnuta 5 784 osobám pečovatelská služba, 189 lidem osobní asistence, 456 občanům odlehčovací služba a 310 potřebných osob docházelo do denního stacionáře. Výdaje na pečovatelskou službu v roce 2011 byly ve výši 105 359 tis. Kč, což bylo o 0,8 % více než v roce 2010. Držitelů průkazu zdravotně postižených bylo v roce 2011 celkem 33 106, což bylo o 129 více než v roce 2010, z nich bylo 62,2 % zvláště těžce postižených. Graf 8: Vybrané zařízení sociálních služeb ve Zlínském kraji v roce 2011 Zdroj: www.zlin.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-12-r_2012-22 Pro Euroregion byla zpracována teoretická rešerše současného stavu principů poskytování sociálních služeb, kategorizace služeb, poskytovatelů a uživatelů, financování, plánovaní sitě služeb, kvalita služeb a související legislativa; byla zpracována analytická studie Sociální služby bez hranic jako základ příští strategie rozvoje a propojení sociálnich služeb v Euroregionu. V příhraničních oblastech ČR a SR chybí také jasné propojení daného tématu s širším konceptem kvality života. 2.4. Ekonomika, zaměstnanost a trh práce Slovenská časť Euroregiónu: Regionálny hrubý domáci produkt je základným ukazovateľom na meranie úrovne rozvoja regiónov, vyjadruje hodnotu finálnych tovarov a služieb vyprodukovaných v regióne za jeden rok. Na slovenskej strane Euroregiónu sa v roku 2010 vytvoril v objeme 6 435 mil. EUR, čo v porovnaní s rokom 2009 predstavuje nárast o 4,4 %. Prírastky regionálneho HDP sa pohybovali v intervale od 3,9 % v roku 2005 do 17,9 % v roku 2006. V roku 2009 bol medziročný pokles o 8,3 %, teda o 555 mil. EUR. Podiel Trenčianskeho kraja na hrubom domácom produkte v SR roku 2010 dosiahol v 9,8 % (rovnako ako v roku 2005), čo bolo najmenej od roku 1995. Regionálny HDP na obyvateľa od roku 1995 každoročne rástol až do roku 2008, kedy dosiahol 11 205 EUR. V roku 2009 jeho hodnota klesla o 8,2 %, čo predstavuje 920 EUR. V roku 2010 dosiahol regionálny HDP v kraji 10 744 EUR, medziročne vzrástol o 4,5 %. V porovnaní s HDP na obyvateľa v SR bol nižší o 1.386 EUR a z celoslovenského priemeru dosiahol 88,6 %. Česká část Euroregionu: Ve Zlínském kraji od roku 1995 až do roku 2008 hodnoty HDP každoročně narůstaly. Jeho přírůstky nebyly vyrovnané a pohybovaly se od 1,4 % (v roce 1999) do 13,1 % (1996). V roce 2008 byl zaznamenán meziroční přírůstek 8,8 % a HDP činilo 185,3 mld. Kč. V roce 2009 došlo k prvnímu poklesu HDP o 1,7 % (o 3,1 mld. Kč b.c.) a v následujícím roce 2010 bylo zjištěno také meziroční snížení, a to o 2,1 % (o 3,8 mld. Kč). V roce 2011 vzrostl HDP o 2,3 % (o 4,1 mld. Kč) na 182,4 mld. Kč. Republikový podíl HDP Zlínského kraje se v delším časovém období pohyboval od 4,6 % (2004, 2005, 2007) po 5,2 % (1997). V roce 2011 zůstal republikový podíl na úrovni předchozího roku, a to 4,7 %. Hodnota HDP na obyvatele v kraji rostla až do roku 2008 a HDP na obyvatele dosáhl hodnoty 313,4 tis. Kč. V následujícím roce jeho hodnota klesla o 1,7 %. Pokles byl zaznamenán i v roce 2010 (o 1,9 %) kdy ukazatel dosáhl 302,0 tis. Kč. Ke zlepšení došlo v roce 2011, kdy HDP na obyvatele Zlínského kraje dosáhl 309,4 tis. Kč (meziroční zvýšení o 2,4 %). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byla hodnota zlínského HDP na obyvatele po celé sledované období nižší. V počátečním roce 2007 sledovaného období zhruba o pětinu a tvořila tak 81,3 % celorepublikového průměru. V roce 2011 byla menší o 56,6 tis. Kč a činila tak 84,5 % republikového průměru. 2.4.1 Průmysl Slovenská časť Euroregiónu: Trenčiansky kraj patrí medzi ekonomicky vyspelé oblasti Slovenska s mnohoodvetvovou priemyselnou základňou, s tradíciou v oblasti strojárskeho, gumárenského, sklárskeho, obuvníckeho a textilného priemyslu (ktorý v poslednom období výrazne upadol). V regióne sa rozvíjajú progresívne odvetvia, ako napríklad elektrotechnická výroba, kde smerujú aj významné zahraničné investície a dodávky pre automobilový priemysel. V kraji je 9 priemyselných parkov nadregionálneho významu, 23 regionálneho a 117 lokálneho významu. Z hospodárskeho hľadiska má kraj dve výrazne odlišné oblasti oddelené Považským Inovcom, a to Považie a Ponitrie. Na Hornej Nitre je najvýznamnejšia banícka oblasť Slovenska (ktorá momentálne musí prejsť reštrukturalizáciou v dôsledku úpadku baníctva), na Považí dominuje strojárstvo a elektrotechnický priemysel, čiastočne aj gumárenský priemysel. V priemyselných podnikoch Trenčianskeho kraja s počtom zamestnaných osôb 20 a viac dosiahli tržby za vlastné výkony a tovar v roku 2012 hodnotu 7 339,1 mil. EUR. V porovnaní s rokom 2011 vzrástli v stálych cenách o 5,9 %. Najväčší podiel na tržbách tvorila výroba výrobkov z gumy a plastu (25,1 %), nasledovala výroba elektrických zariadení (15,1 %), výroba motorových vozidiel, návesov a prívesov (10,9 %) a výroba strojov a zariadení inde neklasifikovaných 9,3 %. Podľa druhu vlastníctva rozhodujúcu časť tržieb, 53,8 % vyprodukovali podniky v zahraničnom vlastníctve, podniky v medzinárodnom súkromnom vlastníctve realizovali 24,2 % tržieb a podniky v súkromnom tuzemskom vlastníctve 19,4 % tržieb. Z územného hľadiska najviac tržieb za vlastné výkony a tovar v kraji vyprodukovali podniky v okrese Púchov (24,9 %). Ďalej nasledovali podniky v okresoch Nové Mesto nad Váhom (17,5 %) a Ilava (15,3 %). 20 21

Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca dosiahla 845 EUR. Podľa Štatistickej klasifikácie ekonomických činností SK NACE Rev. 2 najvyššia bola vo výrobe ostatných nekovových minerálnych výrobkov (1 011 EUR), vo výrobe výrobkov z gumy a plastu (1 001 EUR) a vo výrobe strojov a zariadení inde neklasifikovaných (973 EUR). Priemyselné podniky kraja zamestnávali priemerne mesačne 67 256 zamestnaných osôb, medziročne sa ich počet znížil o 0,2 %. Od roku 2001 počet zamestnancov v priemysle klesol o 11,7 %. Najvýraznejší pokles počtu zamestnancov však bol v roku 2009, kedy ich počet medziročne klesol o 12,4 %. Podľa ekonomických činností v roku 2012 najviac zamestnancov, 9 401 osôb, mali podniky v odvetví výroba výrobkov z gumy a plastu (18 %), vo výrobe elektrických zariadení zamestnávali 9 079 osôb (13,5 %), vo výrobe motorových vozidiel, návesov a prívesov 7 403 osôb (12 %) a vo výrobe strojov a zariadení inde neklasifikovaných 7 213 osôb (10,7 %). Trenčiansky kraj sa na celoslovenskom objeme tržieb v priemysle podieľal 9,7 %. Priemerný počet zamestnaných osôb v kraji dosiahol 17,7 % podiel na SR, čo bolo najviac zo všetkých krajov. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca však zaostala o 91 EUR za priemerom SR. Graf 9: Podiel odvetví na priemernom evidenčnom počte zamestnancov v priemysle v Trenčianskom kraji v %, 2012 Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ Česká část Euroregionu:. V kraji v roce 2012 sídlilo 170 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, a to je o 1,6 % méně než v roce 2011., ale o 40 podniků více než v roce 2000. Průmyslová odvětví zaměstnávala 46 307 zaměstnanců (průměrný evidenční přepočtený počet), to je proti roku 2000 o 4,2 % méně. Od roku 2000 po rok 2002 počet zaměstnanců rostl. V roce 2003 klesl a následně rostl až do roku 2008, další zlom nastal v roce 2009, kdy začal opět klesat a v roce 2010 klesl na nejnižší úroveň. V dalších letech počet zaměstnanců nepatrně vzrostl. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v těchto podnicích se naopak zvyšovala po celou dobu sledovaného období a v roce 2012 činila 24 996 Kč, což je nárůst během roku o 5,0 %. Ve srovnání s ostatními kraji byl sice meziroční nárůst průměrné mzdy v absolutních hodnotách druhým nejvyšším, avšak mzda samotná byla na osmém místě mezi kraji ČR. V porovnání s republikovým průměrem mezd byla nižší o 2 253 Kč. Ve srovnání s nejvyšší průměrnou hrubou měsíční mzdou, kterou měli zaměstnanci sledovaných průmyslových podniků v kraji Hlavní město Praha, byla zlínská o 9 525 Kč nižší. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (v běžných cenách) ve velkých podnicích v letech 2007 až 2008 rostly, v roce 2009 poklesly až o 10 %. V dalším roce začaly opět růst a v roce 2012 po opětovném zvýšení přesáhly částku 151 miliard, tím byly nejvyšší za celé sledované období. Oproti předchozímu roku 2011 vzrostly o 5,5 %, což byl nejvyšší nárůst v celé ČR. Obdobně jako tržby za prodej vlastních výrobků a služeb jsou na tom tržby za přímý vývoz vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy. V roce 2012 zaznamenaly nárůst o 3,7 % (v ČR nárůst o 3,8 %). Přímý vývoz se na tržbách průmyslu kraje podílel 51 %, v ČR 55 %. V roce 2012 podnikalo a bylo šetřeno statistickým úřadem ve zpracovatelském průmyslu 165 podnikajících subjektů, což je o 2 podniky méně, než v roce 2011. Jejich tržby činily více jak 148 mil. Kč a proti loňskému roku zaznamenaly nárůst o 6,0 %. K největšímu zvýšení došlo ve výrobě chemických látek a chemických přípravků, a to o 33,6 % a dále pak u výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů o 21,0 %. V odvětvích jako jsou výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství došlo k poklesu tržeb zhruba o 47 % a u výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o 45 %. Podniky ve zpracovatelském průmyslu zaměstnávaly 45 572 zaměstnanců, což bylo o 0,5 % více než v předešlém roce. Nejvíce vzrostl počet zaměstnanců ve výrobě strojů a zařízení j.n. a to o 12,6 %. Naopak největší pokles počtu zaměstnanců zaznamenala výroba nábytku (o 22,0 %). Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu měli průměrnou měsíční mzdu 24 917 Kč, která byla ve srovnání s rokem 2011 vyšší o 5,1 %. Bezmála o 15 % vzrostla mzda zaměstnancům v oboru, jako je výroba elektrických zařízení, dále pak o 11,5 % ve výrobě nábytku. Naopak o 4,0 % se snížila mzda zaměstnancům pracujícím v oboru výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství a ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Stejně jako rostou tržby ve zpracovatelském průmyslu, rostou i tržby za přímý vývoz zpracovatelského průmyslu. Jejich meziroční nárůst byl zaznamenán o 3,7 %. Nejvíce vzrostl ve výrobě chemických látek a chemických přípravků, a to o 44,9 %. Naopak největší pokles zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 46,9 %), dále pak výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 36,6 %). Graf 10 Podíl odvětví na průměrném evidenčním počtu zaměstnanců v průmyslu v %, 2012 Zdroj: www.zlin.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-12-r_2012-22 PDPS ER BBK 2014 2020

2.4.2 Stavebnictví Slovenská časť Euroregiónu: Realizovaný objem stavebnej produkcie za r. 2012 v porovnaní s rokom 2011 bol nižší v stálych cenách o 16,4 % dosiahol 386,6 mil. EUR. V stavebníctve podniky realizovali tržby za vlastné výkony a tovar v objeme 606,1 mil. EUR s medziročným poklesom v stálych cenách o 15,5 %. Tržby za vlastné výkony a tovar za rok 2012 spolu 206,4 mil. EUR a medziročne boli nižšie o 22,3 %. Stavebná produkcia vykonaná vlastnými zamestnancami (ZSV) podnikov so sídlom v TSK dosiahla 113,4 mil. EUR a v porovnaní s minulým rokom klesla o 19 %. Produkcia realizovaná v tuzemsku dosiahla 104,2 mil. EUR s medziročným indexom 78,8 %. Jej podiel na celkovej stavebnej produkcii dosiahol 91,8 %. V štruktúre tuzemskej produkcie sa medziročne znížili nová výstavba, rekonštrukcie a modernizácie o 26 %, pričom ich objem dosiahol 84,8 mil. EUR a tvoril 81,4 %. Podiel prác na opravách a údržbe tvoril 18,6 % a medziročne vzrástol o 10,1 %. Objem prác na opravách a údržbe dosiahol 19,3 mil. EUR. Z územného hľadiska najvyšší objem stavebných prác vykonaných vlastnými zamestnancami 36,1 % realizovali podniky so sídlom v okrese Prievidza. Zamestnanosť v stavebných podnikoch sa znížila o 18,8 %, priemerne mesačne tu pracovalo 2 675 zamestnaných osôb. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca dosiahla 841 EUR a medziročne sa zvýšila o 6,2 %. Produktivita práce meraná produkciou vykonanou vlastnými zamestnancami dosiahla 42 403 EUR, medziročne klesla o 0,2 %. Na celoslovenskej stavebnej produkcii vykonanej vlastnými zamestnancami sa stavebné podniky so sídlom v TSK sa podieľali 5 %. Mzda v stavebníctve za kraj v porovnaní na SR bola za sledované obdobie nižšia o 11,4 % (o 109 EUR). Česká část Euroregionu: Ve 47 šetřených stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci se sídlem v kraji bylo v roce 2012 zaměstnáno 5 287 osob, což je o 2,4 % více než v předešlém roce. Průměrná měsíční mzda ve stavebnictví vzrostla během 5 let o 25,7 % na 24 449 Kč. Oproti roku 2011 se naopak snížila o 0,3 % a byla třetí nejnižší v ČR. Nižší mzdu měli už jen zaměstnanci v kraji Karlovarském a Pardubickém. Od nejnižší mzdy, kterou měli zaměstnanci stavebních firem v kraji Karlovarském, dostávali zaměstnanci ve Zlínském kraji mzdu vyšší o 1 271 Kč. V porovnání s průměrnou republikovou mzdou byli na tom zaměstnanci zlínských podniků hůře o 5 548 Kč. Objem základní stavební výroby (ZSV) měl do roku 2008 nejdříve vzestupnou tendenci, avšak v roce 2009 klesl a tento nepříznivý trend přetrval i do roku 2012, pokles činil 4,3 %. Objem ZSV u pozemního stavitelství v kraji měl v roce 2012 stejný trend, pokles činil oproti předešlému roku 11,4 %, od roku 2008 činil 26,4 %. Naprosto opačnou tendenci měl objem ZSV u inženýrského stavitelství, který meziročně vzrostl o 7,1 %, celkově pak o 17,8 %. Na ZSV se v roce 2012 podílel 47 %. Dominantní postavení v ekonomice na obou stranách hranice má průmysl, který je charakteristický mnohoodvětvovou základnou. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v celém Euroregionu nižší, než celorepublikové hodnoty, na slovenské straně dosahuje 88,6 % z úrovně HDP na obyvatele v SR, na české straně je to 84% z úrovně HDP na obyvatele ČR. Průměrná mzda zaměstnance v hospodářství Trenčínského kraje v roce 2012 dosáhla 724 EUR. I přes meziroční nárust o 5,4 % byla o 81 EUR nižší, než průměrná mzda v hospodářství Slovenska. Průměrná mzda ve Zlínském kraji meziročně vzrostla o 0,1% a dosáhla v roce 2012 výše 21.494 CZK, přičemž tato částka je zhruba o 3 tis. CZK nižš, než je republikový průměr ČR. 2.4.3 Zemědělství a lesní hospodářství Slovenská časť Euroregiónu: Poľnohospodárstvo a lesníctvo predstavuje v regióne významný rozvojový potenciál aj napriek stále sa znižujúcemu podielu ekonomicky aktívnych obyvateľov pôsobiacich v tomto sektore. Z celkovej výmery územia v roku 2012 bolo 40,8 % poľnohospodárskej a 59,2 % nepoľnohospodárskej pôdy. Najväčšie zastúpenie z poľnohospodárskej pôdy mala orná pôda (53 %), nasledovali trvalé trávne porasty (41 %), záhrady (4,4 %) a ovocné sady (1,4 %), najvyšší podiel ovocných sadov má okres Prievidza - 24,5 % z celkovej výmery sadov kraja. Najmenšie zastúpenie mali chmeľnice - 546,10 ha (0,2 %), z toho 50,0 % v okrese Trenčín a 34,0 % v okrese Nové Mesto nad Váhom. Vinohrady sa nachádzajú iba na hranici vinárskej oblasti. Najvyšší stupeň zornenia majú okresy Partizánske a Bánovce nad Bebravou. Najväčší podiel poľnohospodárskej pôdy z celkovej výmery územia mali okresy Myjava (57,7 %), Nové Mesto nad Váhom (50,5 %), Partizánske (46,2 %) a Trenčín (42,1 %). Najmenší podiel poľnohospodárskej pôdy bol v okrese Považská Bystrica (27,9 %). Najviac nepoľnohospodárskej pôdy mali okresy Považská Bystrica (72,1 %) a Prievidza (63,9 %). V rámci kraja mali najväčšie zastúpenie v tomto type pôdy lesné Graf 11: Rozdelenie poľnohospodárske pôdy v TSK podľa výmery pozemky s 83,2 % podielom. Výmera lesného fondu v Trenčianskom kraji bola k 31. 12. 2011 spolu 220 966 ha, čo predstavuje 48,9 % celkovej výmery územia kraja. Lesné komplexy pokrývajú najmä predhoria a hory Bielych Karpát, Považského Inovca, Strážovských vrchov, Malých Karpát a Myjavskej pahorkatiny s dominantným zastúpením dubovo- -bukových lesov. Najvyššia výmera lesov je v okresoch Prievidza (53 064 ha) a Trenčín (30 480 ha). Z celkovej výmery okresov však najviac zaberá lesný fond v okrese Považská Bystrica (62,3 %), Prievidza (55,3 %), Púchov (52,2%). Najnižšiu výmeru má okres Myjava (10 841 ha 33,1 % výmery okresu). Stavy hospodárskych zvierat k 31. 12. 2012 dosiahli 44 315 kusov hovädzieho dobytka spolu (z toho 42,8 % kráv), stavy ošípaných spolu 58 805 kusov (z toho 6,1 % prasníc). Chov hydiny spolu predstavoval 1 818 217 kusov (z toho 27,5 % tvoril chov sliepok) a chov oviec 35 075 kusov (z toho 65,4 % tvoril chov bahníc). Z okresov kraja najviac kusov hovädzieho dobytka chovali v okrese Trenčín, ošípaných v okrese Bánovce nad Bebravou, hydiny v okrese Púchov a najviac oviec chovali v okrese Považská Bystrica. 22 23

Produkcia kravského mlieka v roku 2012 dosiahla 104,5 mil. kg, produkcia slepačích vajec 116,4 mil. kusov, nastrihalo sa 31,2 ton ovčej vlny a nadojilo sa 1 352,2 tis. kg ovčieho mlieka. V ukazovateľoch úžitkovosti priemerná výroba mlieka na kravu predstavovala 6 774,5 kg pri priemernej dennej dojnosti 18,5 kg. Priemerná znáška vajec na sliepku dosiahla 198,6 kusov. Tržby za predaj živočíšnych výrobkov dosiahli v roku 2012 v Trenčianskom kraji 78,9 mil. EUR pri medziročnom raste o 7,2 %. Na celkovom objeme tržieb v SR sa Trenčiansky kraj podieľal 11,6 %. Jeho podiel na počtoch hospodárskych zvierat v SR predstavoval u hovädzieho dobytka 9,4 %, ošípaných 9,3 %, hydiny 13,9 % a oviec 8,8 %. Česká část Euroregionu: Region geograficky tvoří dvě části. Jednou částí jsou nížinné oblasti převážně okolo toku řeky Moravy poskytující výborné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniy. Druhou částí jsou horská území. Horské louky a pastviny poskytují možnosti pro pastevectví. Z celkového půdního fondu je 48,9 % zemědělské půdy, největší zastoupení má orná půda (63,5 %), následují travní porosty (29,3 %), zahrady (5,1 %), ovocné sady (1,6 %) a nejmenší zastoupení připadá na chmelnice a vinice (0,5 %). Největší podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy území mají obce v okrese Kroměříž (61,9 %) a Uherské Hradiště (58,5 %). Naopak nejmenší podíl vykazují okresy Vsetín (35,7 %) a Zlín (46,2 %). Ze semidefinitivních výsledků zemědělské produkce v roce 2011 vyplývá, že produkce Zlínského kraje vzrostla proti roku 2010 o 16,8 % a proti roku 2009, kdy byla v posledních pěti letech nejmenší, o 19,9 %. Z celkové produkce zemědělství ČR tvořila zlínská 4,2 % a po krajích Karlovarském a Libereckém byla opět třetí nejnižší. Na celkové produkci se podílela rostlinná výroba 56 %, živočišná 41 % a zemědělské služby 2 %. Pro zemědělství v kraji byl charakteristický trend snižování zemědělské půdy. V roce 2012 její velikost činila 193 632 ha a v pětiletém období došlo ke snížení o 0,8 %. Orná půda v roce 2012 tvořila 63,3 % a oproti roku 2011 se nepatrně zmenšila. V dlouhodobém horizontu se osevní plochy v kraji snižovaly. V pětiletém období toto snížení činilo 3,6 %, v roce 2012 se toto snižování zastavilo. Snížení pokračovalo u osevních ploch obilovin a za celé sledované období činilo 5,5 %, dále pak luskovin (snížení o 44,9 %) a brambor (o 16,6 %). Naopak nárůst byl zaznamenán u osevních ploch řepky o 14,0 % a olejnin o 7,3 %. V šetření osevů v roce 2012 bylo ve Zlínském kraji zjištěno, že z jednotlivých skupin plodin patřil největší podíl obilovinám (71 %), dále řepce a pícninám na orné půdě. Z obilovin největší podíl připadl na pšenici (48 %) a z olejnin na řepku (83 %). V roce 2012 byla zaznamenána nejnižší sklizeň obilovin (275 983 t) od roku 2007. Sklizeno bylo bezmála o 72 tis. t obilí (o 20,6 %) méně než v roce 2011. Od roku 2007 se sklizeň snížila o 5,3 %. Z obilovin měla nejvyšší podíl pšenice a to 50,3 %. Sklizeno jí bylo o 34,4 % méně, než v roce 2011. V loňském roce byla nejnižší sklizeň brambor v celém pětiletém období. Pokles činil 36,5 %. Nedařilo se také řepce. Oseta byla větší plocha, ale sklizeno bylo o 5,3 % méně. Tab. 1 Stavy hospodářských zvířat ve Zlínském kraji (k 1. 4. následujícího roku) 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Index Index Skot 58 397 57 351 59153 59 135 59 135 58 303 98,6 99,8 z toho krávy 26 119 26 015 25 785 26 191 26 154 25 600 97,9 98,0 Prasata 106 220 54 527 75 345 67 431 59 483 115 699 194,5 108,9 z toho prasnice 7 512 4 122 5 190 4 286 4 022 7 643 190,0 101,7 Ovce a berani 20 261 18 646 19 295 20 103 22 073 22 092 100,1 109,0 Koně a hříbata 1 659 1 771 1 833 1 803 2 072 1 967 94,9 118,6 Drůbež 1 445 143 822 320 627 638 351 172 514 078 763 190 148,5 52,8 z toho slepice 218 966 181 137 185 319 126 326 116 680 144 135 123,5 65,8 Ze soupisů hospodářských zvířat vyplývá snižování stavů v posledních letech. V roce 2010 se tento trend u stavu skotu zastavil, v roce 2012 však opět došlo k mírnému poklesu. Celkově za pětileté období došlo k poklesu o 0,2 %. V roce 2012 tvořil zlínský podíl skotu 4,3 % z republikového celku (z krajů čtvrtý nejnižší podíl). Stavy krav za toto období poklesly o 2,0 %. Nejvýrazněji se během posledních pěti let snížily počty drůbeže, v sledovaném období došlo k propadu počtu drůbeže o 47 %. V roce 2012 se tento propad zastavil a došlo ke zvýšení počtu drůbeže o 249 tis. (o 48,5 %). Na republikovém počtu drůbeže se kraj podílel na konci hodnoceného období 3,3 %, zatímco v roce 2007 5,3 %. Stav slepic měl stejný trend a mezi roky 2007 a 2012 tento pokles činil 34,2 %. Jejich počet vzrostl v roce 2012 o 27,5 tis. kusů (o 23,5 %). Stavy prasat v hodnoceném období zpočátku klesaly. V roce 2009 se stav prasat v kraji sice zvýšil na 75 tisíc, ale v roce 2010 a 2011 byl opět zaznamenán pokles na konečných 59,5 tis. kusů. V roce 2012 však přírůstek byl natolik výrazný, že stavy prasat se meziročně takřka zdvojnásobily. Zvýšení mezi koncovými roky sledovaného období činilo 9 %. V roce 2012 dosáhl zlínský podíl v rámci ČR 7,3 % a od počátku období v roce 2007 se zvýšil o 2,9 procentního bodu. Naopak počty koní a hříbat se během sledovaných pěti let s výjimkou roku 2012 zvyšovaly. V roce 2012 se stavy koní snížily o 5,1 % (o 105 kusů). Celkově se jejich stavy za hodnocené období zvýšily o 18,6 %. Republikový podíl na počtu koní byl mezi kraji pátým nejnižším a dosáhl 5,7 %. Za sledované období byl vypočten přírůstek ovcí a beranů. S výjimkou roku 2008 vykazovaly jejich stavy trvalý nárůst. V roce 2012 se však jejich stavy snížily o 19 kusů. Od roku 2007 tak jejich počty celkem vzrostly o 9,0 %. Republikový podíl ovcí a beranů tak v roce 2012 dosáhl v kraji 10,0 %. Vyšší podíl ovcí a beranů byl v tomto roce zjištěn jen v Jihočeském kraji (podíl 12,6 %) a ve společně hodnocené Praze a Středočeském kraji (10,7 %). Výroba mléka, která má podle situace na trhu dlouhodobě výkyvy, byla v roce 2012 nejvyšší. Celkově ve sledovaném období vzrostla o 1,1 %. Průměrná roční dojivost krávy v litrech v jednotlivých letech stoupa-la. V roce 2012 činila 7 988,5 l a byla nejvyšší v ČR. Snáška konzumních vajec byla oproti minulému roku menší o 17,4 % a byla tak 5. nejnižší. Na celorepublikové úrovni se Zlínský kraj podílel 3,4 %. PDPS ER BBK 2014 2020

Od roku 2007 produkce masa v kraji trvale klesala a během pěti let došlo k celkovému snížení o 38,5 %. Nejvýraznější, 45,5 % propad, byl zaznamenán u vepřového masa. V produkci masa zaznamenal kraj v roce 2012 meziroční pokles (o 12,4 %). Podíl Zlínského kraje na celorepublikové produkci během pěti let klesl o 0,6 procentního bodu, a to z 4,0 % v roce 2007 na 3,4 % v roce 2012. Během loňského roku bylo v kraji celkem poraženo 16,8 tis. kusů skotu. Proti roku 2011 to bylo o 1 910 kusů, tj. o 10,2 %, méně. Zvýšení porážek bylo zaznamenáno u krav (o 1,6 %) a ovcí (o 28,3 %) a jehňat (o 17,5 %). Počet poražených býků se meziročně snížil o 43,6 %, telat o 19,7 % a prasat o 16,8 %. V roce 2012 bylo v kraji poraženo 73,2 tis. kusů prasat (bez prasnic a kanců), což znamená proti předchozímu roku pokles o 14,8 tis. kusů (o 16,8 %). Celkem bylo vyrobeno 6,3 tis. tun vepřového masa v jatečné hmotnosti, tj. meziroční snížení o 1 282 t (o 16,9 %). Průměrná živá hmotnost prasete (bez prasnic a kanců) dosáhla 107,5 kg. Podíl vyrobeného vepřového masa na celkovém množství masa za celý rok 2012 ve Zlínském kraji klesl z 62,3 % v roce 2011 na 61,1 %. Zlínský kraj měl v roce 2012 zalesněno celkem 157 628 ha půdy, což je na stejné úrovni jako v roce 2011 a zařadil se tak na deváté místo mezi kraji. Zastoupení jehličnatých dřevin dosahuje 57 % a listnaté dřeviny pokrývají 42 %. Jedno procento průměrně představují obnovní holiny. Druhová skladba, věková a prostorová struktura lesů odpovídá převažujícímu hospodářskému využití lesů (kategorie lesů hospodřských tvoří 88,2 %). Z hlediska požadavků ochrany přírody a krajiny je však hodnocena jako méně vhodná. Problémem je nedostatečná kompenzace mimoprodukčních přínosů lesa, která nevyrovnává produkční ztráty, čímž dochází ke zhoršování situace vlastníků lesa a úbytku pracovních příležitostí zejména v odlehlejších oblastech. Obnova lesů, tzv. zalesňování, byla v roce 2012 proti roku 2011 nižší o 12,1 %. Provedena byla na ploše 1 165 ha a od roku 2007 se zvýšila o 9,9 %. Zalesňovalo se z 56 % jehličnany (z toho 90 % smrky a 6 % jedlemi) a ze 44 % listnatými stromy (z 56 % buky a 31 % duby). V roce 2012 bylo vytěženo 1,2 mil. m3 b.k. dřeva, což je o stejně jako v předchozím roce. Ze 69 % se jednalo o jehličnany (z 87 % se jednalo o smrky). Jen 31 % těžby dělaly listnaté stromy, z toho 64 % tvořily buky a 17 % duby. Proti roku 2011 stoupla zpracovatelná nahodilá těžba bezmála o 33 % Z vytěžených 205,8 m3 b.k. připadlo na živelné příčiny 64 % a na hmyzové 18 %. V obou částech Euroregiónu se neustále snižuje podíl ekonomicky aktivních obyvatel působících v tomto sektoru. Na území jsou podmínky pro pěstování náročnějších zemědělských plodin, ovoce a zeleniny, ale i horské oblasti využívané zejména pro pasekářství. V celém Euroregionu jsou zřetelné stejné problémy nízká konkurenceschopnost zemědělských podniků, které jsou zatíženy dluhy a roztříštěností zemědělských aktivit. 2.4.4 Trh práce Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2012 zamestnávali podniky s 20 a viac zamestnancami v Trenčianskom kraji spolu 123 696 fyzických osôb. Súkromný sektor zamestnával 87 968 zamestnaných osôb kraja (71,1 %). Vo verejnom sektore pracovalo 35 728 zamestnaných osôb. Na zamestnanosti kraja sa verejný sektor podieľal 28,9 %. Podľa Štatistickej klasifikácie ekonomických činností SK NACE Rev. 2 z priemerného počtu zamestnaných osôb v kraji najviac pracovalo v priemysle, 66 649 zamestnaných osôb, t. j. 53,9 %. Vo vzdelávaní pracovalo 14 466 zamestnaných osôb (11,7 %); v zdravotníctve a sociálnej pomoci 8 787 zamestnaných osôb (7,1 %); vo verejnej správe a obrane, povinnom sociálnom zabezpečení 8 007 zamestnaných osôb (6,5 %); vo veľkoobchode a maloobchode, oprave motorových vozidiel a motocyklov 7 740 zamestnaných osôb (6,3 %); v administratívnych a podporných službách 4 728 zamestnaných osôb (3,8 %); v poľnohospodárstve, lesníctve a rybolove 3 225 zamestnaných osôb (2,6 %); v doprave a skladovaní 2 719 zamestnaných osôb (2,2 %); v stavebníctve 2 517 zamestnaných osôb (2 %); v dodávke vody, čistení a odvode odpadových vôd, odpadoch a službách odstraňovania odpadov 1 664 zamestnaných osôb (1,3 %); v odborných, vedeckých a technických činnostiach 1 497 zamestnaných osôb (1,2 %); v činnostiach v oblasti nehnuteľností 1 480 zamestnaných osôb (1,2 %); v umení, zábave a rekreácii 809 zamestnaných osôb (0,7 %); v ubytovacích a stravovacích službách 739 zamestnaných osôb (0,6 %); v dodávke elektriny, plynu, pary a studeného vzduchu 623 zamestnaných osôb (0,5 %); v ostatných činnostiach 188 zamestnaných osôb (0,2 %) a vo finančných a poisťovacích činnostiach 49 zamestnaných osôb (0,04 %). Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca v kraji za rok 2012 dosiahla 786 EUR. Z hľadiska odvetví najvyššia priemerná nominálna mesačná mzda v kraji bola v odborných, vedeckých a technických činnostiach (1 058 EUR). Naopak najnižšiu priemernú nominálnu mesačnú mzdu mali v administratívnych a podporných službách (589 EUR), v ubytovacích a stravovacích službách (554 EUR) a v ostatných činnostiach (550 EUR). Na celoslovenskej zamestnanosti sa Trenčiansky kraj podieľal 9,9 %. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca v kraji bola nižšia o 115 EUR ako priemer v SR. Podľa výberového zisťovania o štruktúre miezd dosiahla priemerná hrubá nominálna mesačná mzda v roku 2012 v Trenčianskom kraji 798 EUR. Oproti priemernej mzde v SR bola nižšia o 90 EUR, čo predstavuje 10,1 %. Priemerná mzda mužov v kraji dosiahla 916 EUR, priemerná mzda žien bola o 248 EUR nižšia a dosiahla 668 EUR. Medziročne sa však priemerná mzda žien zvýšila o 4,7 %, zatiaľ čo priemerná mzda mužov vzrástla o 4,1 %. Oproti celoslovenskému priemeru muži v Trenčianskom kraji zarábali o 8,7 % menej, ženy až o 12,2 % menej. Počet uchádzačov o zamestnanie v Trenčianskom kraji ku koncu decembra 2012 dosiahol 36 065 osôb, na celkovom počte uchádzačov v SR sa kraj podieľal 8,5 %. Disponibilný počet uchádzačov o zamestnanie dosiahol 32 905 osôb. V decembri 2012 miera evidovanej nezamestnanosti v kraji dosiahla 10,89 % (nárast o cca 5 % oproti roku 2005) a bola o 3,55 percentuálneho bodu nižšia ako v SR. Najvyššia bola v okresoch Partizánske 14,09 %, Prievidza 12,97 % a Považská Bystrica 12,63 %. V ostatných okresoch kraja bola miera evidovanej nezamestnanosti v intervale od 8,31 % v okrese Púchov do 12,27 % v okrese Bánovce nad Bebravou. Z hľadiska pohlavia dosiahla miera evidovanej nezamestnaosti u mužov 10,03 % a bola o 3,71 p. b. nižšia ako miera evidovanej nezamestnanosti mužov v SR. Miera nezamestnanosti žien v Trenčianskom kraji dosiahla 11,98 %, o 3,32 p. b. menej ako miera nezamestnanosti žien na Slovensku. Miera evidovanej nezamestnanosti u mužov bola o 0,86 p. b. nižšia ako priemer kraja, u žien však bola o 1,09 p. b. vyššia. Ako vyplýva z grafu, počet uchádzačov o zamestnanie od roku 2001 každoročne klesal až do konca roku 2007, od roku 2008 začal stúpať. K najvýraznejšej medziročnej zmene došlo v roku 2009, kedy sa počet uchádzačov o zamestnanie viac ako zdvojnásobil. Tento stav bol spôsobený predovšetkým globálnou ekonomickou krízou, ktorá sa začala prejavovať už v roku 2008 a výrazne ovplyvnila situáciu na trhu práce. 24 25

V štruktúre evidovaných nezamestnaných bolo v roku 2012 v kraji 17 701 žien (49,1 %). Podľa doby trvania nezamestnanosti prevládala dlhodobá nezamestnanosť, zahŕňajúca 14 635 uchádzačov, ktorí boli bez práce dlhšie ako 1 rok (40,6 % podiel na celkovom počte uchádzačov o zamestnanie). Z hľadiska dosiahnutého stupňa vzdelania tvorili najväčšiu skupinu evidovaní uchádzači o zamestnanie s učňovským vzdelaním bez maturity (38,1 %). Nasledovali uchádzači s úplným stredným odborným vzdelaním (17,4 %) a základným vzdelaním (14,9 %). Vysokoškolsky vzdelaní uchádzači dosiahli 7,8 % podiel. Takmer tretinu uchádzačov tvorili uchádzači o zamestnanie vo vekovej skupine 35 49 rokov. Do skupiny uchádzačov o zamestnanie, ktorí majú problém pri uplatnení sa na trhu práce a ktorým treba venovať zvýšenú pozornosť pri zaraďovaní na trh práce, sú predovšetkým uchádzači o zamestnanie nad 50 rokov veku, zdravotne postihnutí, absolventi škôl a ženy po materskej dovolenke. Zdroj: www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky.html?page_id=1254 Česká část Euroregionu: Pokles pracovní síly a nárůst počtu ekonomicky neaktivních obyvatel, který se projevoval v kraji od roku 2007, skončil v roce 2010. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel po tomto roce klesal, pracovní síla po mírném nárůstu v následujícím roce opět klesla. Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil představovala pracovní síla v roce 2012 v kraji 290,1 tis. osob, tedy o 8,9 tis. osob méně než před pěti lety. Stárnutí obyvatel kraje se projevilo i v pracovní síle. Snížilo se zastoupení osob ve věku 15 až 29 let při současném nárůst počtu osob ve věku 60 a více let. Ve srovnání s rokem 2007 se ve struktuře pracovní síly snížilo zastoupení nejmladší generace, tedy ve věku 15 až 29 let, z 20,9 % na 17,3 %. Rozhodující složku pracovní síly představují osoby zaměstnané v národním hospodářství, menší část tvoří nezaměstnaní, jejichž podíl se zvýšil z 5,5 % v roce 2007 na 7,4 % v roce 2012. Nejpříznivější struktura pracovní síly byla v roce 2008, kdy na nezaměstnané připadlo 3,8 %. V roce 2012 počet zaměstnaných v národním hospodářství 268,8 tis. odpovídá úrovni předchozího roku, proti roku 2007 klesl o 13,7 tis. osob. Struktura zaměstnaných podle sektorů zůstala během sledovaného období bez výrazných změn. V primárním sektoru bylo zaměstnáno téměř 3 %, v sekundárním 46 % a v terciárním 51 % z celkového počtu zaměstnaných v NH. Nejvíce osob pracuje ve zpracovatelském průmyslu, a to 36 %. Následuje velkoobchod a maloobchod s podílem 12 % a stavebnictví s 9 %. Míra zaměstnanosti v kraji v roce 2012 činila 53,3 % a byla 1,2 procentního bodu pod republikovou úrovní. Meziročně vzrostla o 0,3 procentní body. U mužů byl nárůst rychlejší, představoval 0,5 proc. bodu a hodnota ukazatele v roce 2012 činila 62,9 %, zatímco u žen to bylo 44,3 %. Také míra ekonomické aktivity je s výjimkou roku 2007 pod republikovým průměrem. V roce 2012 činila 57,5 %, tedy 1,1 p. b. pod republikovou úrovní. U mužů byla hodnota ekonomické aktivity 66,9 %, u žen 48,8 % a u obou pohlaví byl zaznamenán mírný meziroční nárůst. Zatímco u mužů je nejvyšší míra ekonomické aktivity u osob ve věku 45 až 49 let (97,3 %), u žen je to ve věku 40 až 44 let (96,1 %). Počet osob s druhým zaměstnáním v období 2009 až 2011 klesal, v následujícím roce došlo k mírnému nárůstu. V roce 2012 mělo druhé zaměstnání v průměru 5,5 tis. osob, z toho 70 % představovali muži. Během posledních pěti let byl podle výsledků VŠPS počet nezaměstnaných nejnižší v roce 2008, kdy představoval 11,3 tis. osob. Během dvou následujících let se více než zdvojnásobil, od roku 2011 opět klesal až na 21,3 tis. osob. Ve srovnání s rokem 2008 nejrychleji rostl počet nezaměstnaných ve věku 45 až 59 let. V letech 2009 až 2012, kdy už se ekonomická recese ve společnosti projevila zcela zřetelně, registrovaná míra nezaměstnanosti v kraji meziročně v roce 2009 vzrostla o více jak dvě třetiny a počet uchazečů se zvýšil o více jak třetinu. V dalším roce 2010 se meziročně velmi mírně snížila jak registrovaná míra nezaměstnanosti (o 0,1 procentního bodu na 10,74 %), tak i počet hlášených uchazečů o zaměstnání (o 1,3 %, tj. o 450 osob) na 33,4 tis. nezaměstnaných. Na konci roku 2011 registrovaných žadatelů o práci ubylo takřka o 4 tisíce (o 11,9 %) a míra nezaměstnanosti klesla o 1,39 p.b. na 9,35 %. Míra nezaměstnanosti, která v kraji na konci sledovaného roku dosáhla 10,42 % byla vyšší než celorepubliková (9,36 %) a proti předchozímu roku vzrostla o 1,07 bodu. Míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila ve všech krajích. Krajská míra nezaměstnanosti žen (11,58 %) byla vyšší než mužů (9,53 %). Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v kraji se meziročně snížil z 39,5 let na 38,9 let v hodnoceném roce (průměrný věk v ČR 38,7 let). Průměrné mzdy v kraji jsou dlouhodobě nejnižší, případně druhé nejnižší mezi kraji. V roce 2012 dosáhla průměrná mzda 22 881 Kč a byla jen o 759 Kč vyšší než minimum mezi kraji (Karlovarský kraj) a proti maximu (Hl. m. Praha) zaostávala o 11 539 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k jejímu nominálnímu zvýšení o 1,0 %; díky meziročnímu nárůstu spotřebitelských cen (míra inflace v roce 2012 v ČR činila 3,3%) došlo k poklesu reálných mezd. Zatímco u mužů vzrostly nominální mzdy meziročně o 1,6 %, u žen zůstaly na úrovni předchozího roku. Tím Graf 12: Uchádzači o zamestnanie ku koncu mesiaca december v Trenčianskom kraji, 2001 2012 Graf 13: Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem k 31. 12. 2012 Zdroj http://www.zlin.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xz PDPS ER BBK 2014 2020

došlo k prohloubení rozdílu v průměrných výdělcích podle pohlaví. Průměrná mzda mužů převyšovala o 6 135 Kč průměrnou mzdu žen. Také hodnocení mzdové úrovně krajů na základě mediánu hrubých měsíčních mezd řadí region na předposlední pozici mezi kraji. V roce 2012 činil medián mezd v kraji 20 503 Kč, u mužů dosahoval 22 494 Kč a u žen 17 816 Kč. Od průměrných mezd se medián odchyloval o 10,4 %. Jestliže v Trenčianském kraji dosahovala k 31. 12. 2012 míra nezaměstnanosti 10,89 % (což je pod republikovým průměrem míry nezaměstnanosti v SR), ve Zlínském kraji dosahovala míra nezaměstnanosti hodnoty 10,42 % (víc jako průměrná míra nezaměstnanosti 9,36% v ČR). I přes skutečnost, že průměrná měsíční mzda (22.881 CZK = 857,28 EUR při kurzu NBS z měsíce října 2013 26,69 CZK za 1 EUR) na české straně dosahuje jen 66,5 % průměru ČR, je o 8,4 % vyšší než průměrná mzda na slovenské straně (786 EUR), která dosahuje 87,2 % průměru SR. 2.4.5 Energetika Slovenská časť Euroregiónu: Celkove bolo z 276 obcí slovenskej strany Euroregiónu v roku 2011 plynofikovaných 216 obcí, čo predstavuje 77,2 % obcí. Najvyšší podiel týchto obcí bol v okrese Trenčín, kde dosiahol 91,9 %, najnižší podiel mal okres Púchov. V tomto okrese je plynofikovaná necelá polovica obcí (47,6 %). Oproti roku 2001 sa počet plynofikovaných obcí zvýšil o 5, čiže o 1,8 percentuálneho bodu. Počet obcí, v ktorých sa rozvodná sieť plynu vybudovala, sa za posledných desať rokov nezmenil v okresoch Bánovce nad Bebravou, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza a Trenčín. Na druhej strane, tri z piatich obcí, v ktorých sa rozvodná sieť plynu vybudovala, boli v okrese Myjava. Zemný plyn je v regióne dodávaný z 5 plynovodov. Centrálne zásobovanie teplom je vykonávané iba vo väčších aglomeráciách. V odľahlých horských oblastiach a v oblastiach s nízkou hustotou obyvateľstva sa perspektívne otvára priestor pre intenzívnejšie využívanie obnoviteľných a alternatívnych energetických zdrojov. Región je plne zásobený elektrickou energiou privádzanou v sústave rozvodných sietí, napojením na energetické siete republiky sústavou 66 ks 110 kv vedení, odvinutých z nadradených uzlov Križovany, Bystričany, Považská Bystrica, Senica, prepájaných dvomi 220 kv vedeniami. Okrem toho územím prechádzajú tri 400 kv vedenia. Zdroje elektrickej energie na území využívajú vodnú energiu a hnedé uhlie. Hlavným zdrojom elektrickej energie na území sú Elektrárne Nováky a Zemianske Kostoľany s celkovým inštalovaným elektrickým výkonom 522,4 MW s orientáciou na spaľovanie hnedého uhlia zo slovenských uhoľných baní. Okrem toho výrobu elektrickej energie zabezpečujú vodné elektrárne. Na rieke Váh je na území regiónu vybudovaných 9 vodných elektrární s celkovým inštalovaným výkonom 260,6 MWe. V regióne je vybudovaných aj 19 malých vodných elektrární s celkovým výkonom 1,214 MWe. Alternatívne zdroje sa využívajú minimálne. Celková energetická infraštruktúra vykazuje investičnú nákladnosť a nízku efektívnosť. Za príčinu možno označiť nižšiu účinnosť vlastných zdrojov, absenciu vhodných riadiacich režimov vo výrobe a rozvode, vysoké straty v distribúcii a nedostatočné znižovanie spotreby zo strany koncových spotrebiteľov. Česká část Euroregionu: Celkově ze 305 obcí regionu bylo v roce 2012 plynofikováno 285 obcí, což představuje hodnotu 93,4%. Zejména nížinná území jsou plynofikována téměř plošně a zemní plyn je spalovaný v kotelnách s nižší účinností a bez kogenerace. Na území Zlínského kraje se nenachází žádná ze systémových elektráren. Vlastní výroba elektřiny na území regionu pochází zejména z teplárenských zdrojů pro dodávku centralizovaného tepla na území velkých měst Zlínského kraje. Kromě výroby elektřiny ve zdrojích CZT byly instalovány plynové kogenerační jednotky vyrábějící elektřinu buď ze zemního plynu nebo z bioplynu. Ve Zlínském kraji je k 30.6.2013 celkově z obnovitelných zdrojů energie (OZE) instalovaný elektrický výkon v hodnotě 171,78 MWe a tepelný výkon 55,42 MWt. Z toho připadá na větrnou energii 0,28 MWe, na fotovoltaiku 157,35 MWe a solární termické systémy jsou instalovány na ploše 9914,9 m 2. Vodní energie se podílí celkovým instalovaným výkonem 6,1 MWe, kogenerace z biomasy 8,07 MWe a 8,27 MWt, vlastní tepelná produkce z biomasy pak 46,44 MWt, tepelná čerpadla pak 0,7 MWt. Celkem 72,4 % obydlených domů v kraji bylo připojeno na plyn z veřejné sítě nebo na domovní zásobník. Rodinných domů bylo připojeno 71,1 % a 90,2 % bytových domů. Celkem 27,6 % domů bylo bez připojení k plynu. Bez plynu bylo 28,9 % rodinných a 9,8 % bytových domů. Z obydlených domů bylo v kraji 22,1 % vybaveno ústředním topením s kotelnou na tuhá paliva v domě, z toho rodinných 23,5 % a bytových domů 2,9 % (počítáno u jednotlivých druhů paliv ze zjištěných hodnot). Celkem bylo vybaveno ústředním topením s kotelnou na plyn 55,6 % budov; 57,5 % rodinných a 27,1 % bytových domů. Ústředním topením s kotelnou na ostatní paliva v domě bylo v kraji vybaveno celkem 5,1 % budov; rodinných domů 5,3 % a bytových domů 1,3 %. Bez ústředního topení bylo 13,9 % okres Uherské Hradiště (81,1 %) a nejméně 56,5 % na vsetínský okres. Bez plynu bylo nejvíce budov ve vsetínském okrese (43,5 %), nejméně v uherskohradišťském okrese (18,9 %). Největší podíl obydlených budov vybavených ústředním topením s kotelnou na tuhá a ostatní paliva nebo na plyn v domě nebo mimo dům byl zjištěn v okrese Vsetín (87,9 %), nejmenší v okrese Kroměříž (84,1 %). Vysoká energetická závislost na elektrické energii, neefektivní spotřebiče a zastaralé zdroje tepla, náklady na energii v domácnostech často přesahují 10 % příjmů domácností, což vede k tomu, že dochází ke spoluspalování odpadu v kotlích na tuhá paliva. Nízké povědomí o pasivních a nulových domech a směrnici o energetické účinnosti. 2.4.6 Vodní hospodářství Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2011 bolo na slovenskej strane Euroregiónu 237 obcí, v ktorých bol vybudovaný verejný vodovod, čo predstavuje 85,9 % a vyšší podiel ako celoslovenský (75,4 %). Vodou z verejných vodovodov tak bolo zásobovaných 89,5 % obyvateľov kraja čo je o 4,6 percentuálneho bodu viac v porovnaní s celoslovenským podielom 84,9 %. Oproti roku 2001 sa počet obcí zvýšil o 5,1 a počet obyvateľov zásobovaných vodou z vodovodov o 15,3 percentuálneho bodu. Najvyšší podiel obcí, ktoré majú vybudovaný verejný vodovod, mal okres Prievidza (96,2 %), najnižší bol v okrese Považská Bystrica (60,7 %). Najväčší počet obyvateľov napojených na verejné vodovody je v okrese Prievidza (98,3 %) 26 27

a Trenčín s Novým Mestom nad Váhom (96,0 %), najnižší v okrese Púchov (71,5 %). Na verejnú kanalizáciu bolo v Trenčianskom kraji v roku 2011 napojených 22,1 % obcí, teda 61 z celkového počtu 276 obcí. Čo sa týka počtu obyvateľov napojených na verejnú kanalizáciu to bolo v r. 2011 59 % obyvateľov z celkového počtu, čo je o 2,55 % viac ako celoslovenský priemer (56,45 %). Aj keď sa počet obcí, ktoré kanalizáciu vybudovali, oproti roku 2001 zvýšil o takmer 61 %, tento stav nemožno hodnotiť pozitívne. Najvyšší podiel obcí s verejnou kanalizáciou bol v okrese Trenčín, kde dosiahol 42,9 %. V okrese Bánovce nad Bebravou mali kanalizáciu iba štyri zo 43 obcí, čo predstavuje 9,3 %. Dĺžka kanalizačnej siete (bez prípojok) dosiahla v Trenčianskom kraji 728 km a dĺžka kanalizačnej siete na 1 napojeného obyvateľa v kraji predstavuje 2,15 m. Pozitívne však možno hodnotiť skutočnosť, že všetky obce, ktoré mali vybudovanú kanalizáciu, ju zároveň mali napojenú na čističku odpadových vôd. V Trenčianskom kraji je vybudovaných celkom 46 čističiek odpadových vôd (ČOV), v správe obcí je 19 ČOV, v správe vodárenských spoločností pôsobiacich na území kraja je 27 ČOV. Počet obyvateľov napojených na verejnú kanalizáciu s ČOV je 53,45 % z celkového počtu. Tento údaj je porovnateľný s celoslovenským priemerom (54,10 %) obyvateľov napojených na verejnú kanalizáciu s ČOV. Česká část Euroregionu: Z celkového počtu 305 obcí regiónu je v roce 2013 zásobováno pitnou vodou 282 obcí, což je 92,4 %. Pre vodárenské účely má zásadní význam využití skupinového vodovodu Zlín, vodárenské soustavy Ostrožská Nová Ves a skupinového vodovodu Vlára (vodárenská nádrž Karolinka na toku Stanovnice). Do regionu zasahují 3 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy, Vsetínské vrchy a Beskydy. Při sčítání 2011 byla také šetřena vybavenost domů. Celých 80,6 % ze zjištěného celku obydlených domů bylo připojeno na veřejný vodovod, z toho 79,1 % rodinných domů a 98,4 % bytových domů. Na domácí vodovod bylo v kraji připojeno celkem 18,6 % obydlených domů; 20,0 % rodinných domů mělo vlastní domácí vodovod a 1,6 % bytových domů. Ukázalo se, že necelé procento obydlených budov bylo bez vodovodu, z toho rodinných domů 0,9 % a bez vodovodu nebyl žádný bytový dům. Dále bylo také zjištěno, že největší podíl budov připojených na veřejný nebo domácí vodovod byl v okrese Kroměříž a Zlín (oba po 99,4 % ze zjištěných údajů) a nejnižší ve vsetínském okrese (98,7 %). Domů bez vodovodu bylo nejvíce v okrese Vsetín (1,3 %) a nejméně v okresech Kroměříž a Zlín (shodně po 0,6 %). Ze zjištěných údajů je patrné, že 65,9 % obydlených domů v kraji celkem bylo připojeno na veřejnou kanalizační síť, z toho 63,9 % rodinných domů a 93,3 % bytových domů. Vlastní čističkou odpadních vod bylo vybaveno 2,6 % obydlených domů ze zjištěného celku. Na žumpu nebo jímku bylo v kraji připojeno 30,6 % obydlených domů (32,5 % rodinných domů a 5,8 % bytových domů). V detailnějším členění vybavenosti podle okresů bylo zjištěno, že největší podíl budov připojených na veřejnou kanalizační síť, a to 76,5 % ze zjištěných údajů, bylo v okrese Uherské Hradiště, naopak nejmenší podíl 47,2 % ve vsetínském okrese. Nejvíce budov připojených na vlastní čističku odpadních vod měli v okrese Vsetín (4,9 %), nejméně v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště (shodně po 1,2 %). Nejvýraznější část domů připojených na vlastní žumpu či jímku měli ve vsetínském okrese (46,3 %), nejméně, a to 21,5 %, v uherskohradišťském okrese. Největší podíl budov bez kanalizace byl zjištěn v okrese Vsetín (1,6 %), nejnižší v kroměřížském okrese (0,5 %). Z hlediska napojení obyvateľstva na veřejnou kanalizaci, která je zakončena čistírnou odpadních vod nebo jsou odpadní vody kanalizací odváděny k čištění na jinou ČOV, česká časť Euroregiónu dosahuje hodnotu 48 % obcí. Napojených na verejnou kanalizaci se zajištěným čištěním odpadních vod je 146 obcí z celkového počtu 305. Na území Zlínského kraje je 170 městských a obecních čistíren odpadních vod. Významnou skutečností je, že Zlínský kraj se bezezbytku vypořádal se závazkem České republiky na úseku likvidace městských odpadních vod a k dnečnímu dni má vyřešenu likvidaci odpadních vod ze všech svých aglomerací nad 2000 ekvivaklentních obyvatel. Co se týká zásobování pitnou vodou v regionu, je situace podobná, v napojení na kanalizaci je slovenská část na tom podstatně hůře, jen 22,1 % obcí je napojených na veřejnou kanalizaci, v české části je to až 48 % obcí. 2.4.7 Odpadové hospodářství Slovenská časť Euroregiónu: V hospodárstve Trenčianskeho kraja v roku 2011 vzniklo 1 639,4 tis. ton odpadu. Nebezpečného odpadu vzniklo v kraji 28,2 tis. ton, ostatného odpadu 1 611,2 tis. ton. V skupine nebezpečných odpadov dosiahli najvyšší, 32,3 % podiel odpady z tvarovania, fyzikálnej a mechanickej úpravy povrchov kovov a plastov, v skupine ostatných odpadov so 44,9 % podielom prevládali odpady z tepelných procesov. V obciach kraja vzniklo 198,7 tis. ton komunálneho a drobného stavebného odpadu. Najviac, 135,9 tis. ton bolo zmesového komunálneho odpadu, 20,3 tis. ton veľkorozmerného odpadu a 10,9 tis. ton drobného stavebného odpadu. Na území kraja vzniklo 6,6 tis. ton odpadu zo skla, 6,2 tis. ton z papiera a lepenky, 3,3 tis. ton z plastov, 2 tis. ton z kovov a 1,3 tis. ton bolo odpadu z čistenia ulíc. Najviac komunálneho odpadu vzniklo v dvoch najväčších okresoch kraja, v Prievidzi 25,6 % a v Trenčíne 18,6 %. Okres Považská Bystrica sa na celkovom množstve tohto odpadu podieľal 12,4 %, Nové Mesto nad Váhom 10,6 %, Ilava 9,5 %, Partizánske 7,4 %, Púchov 6,6 %, Bánovce nad Bebravou 5,3 % a okres Myjava 4 %. Vo všetkých okresoch kraja dosahoval najvyšší podiel zmesový komunálny odpad. Až 87 % tohto odpadu sa zneškodňovalo (napr. skládkovaním, spaľovaním bez energetického využitia), zvyšných 13 % odpadu sa zhodnocovalo (materiálovo, energeticky, kompostovaním alebo iným spôsobom zhodnocovania). Na jedného obyvateľa kraja v roku 2011 pripadlo 334 kg komunálneho odpadu, o 7 kg viac ako na jedného obyvateľa Slovenska. Najviac odpadu na jedného obyvateľa pripadlo v okrese Považská Bystrica (389 kg). Najmenej odpadu na obyvateľa pripadlo v okrese Bánovce nad Bebravou (284 kg). Česká část Euroregionu: Ve Zlínském kraji v roce 2011 podniky vyprodukovaly 928 434 t odpadu, což bylo o 6,1 % méně než v roce 2010. Nejvíce jich vyprodukovaly firmy podnikající ve stavebnictví (57,7 % z celkové produkce). Dále pak ve zpracovatelském průmyslu (15,5 %). Z nich nejvíce produkce odpadu vzniklo ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (26,6 %), ve výrobě pryžových a plastových výrobků (16,5 %) a ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (12,8 %). PDPS ER BBK 2014 2020

V obcích kraje vzniklo v roce 2011 171 683 t komunálního odpadu, což bylo o 2,4 % méně než v roce 2010. Nejvíce, 115 086 t bylo z běžného svozu, 22 375 ze svozu objemného odpadu, 33 447 z odděleně sbíraných složek a 2 775 t z odpadů z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků apod.). Na 1 obyvatele Zlínského kraje připadlo 291 kg komunálního odpadu, což bylo o 2,4 % méně než v roce 2010 (298 kg). Celých 20 % odpadu se využilo, z toho skoro 60 % na recyklaci a regeneraci. Dalších 17,0 % bylo odstraněno, nejvíce ukládáním v úrovni nebo pod úrovní terénu. Zbylých 63 % bylo využito ostatními způsoby, z toho skoro dvě třetiny na terénní úpravy. Ve Zlínském kraji se nachází 8 skládek komunálního odpadu, na které je ročně ukládáno téměř 200 tis. tun směsného komunálního odpadu. V roce 2011 byla produkce směsného komunálního odpadu 323 kilogramů na obyvatele/rok (v roce 2006 to bylo 329 kilogramu na obyvatele/rok). V celorepublikovém srovnání je Zlínský kraj podprůměrný v produkci odpadu a naopak nadprůměrný v blasti třídění směsného komunálního odpadu. Kapacita skládek je omezená, nepředpokládá se její rošiřování (legislativní omezení) a při zachování současného trendu snižování množství odpadů ukládaných na skládky se předpokládá vyčerpání volné kapacity skládek ve Zlínském kraji do roku 2022. V oblasti třídění a materiálového využití biologicky rozložitelné části komunálního odpadu dochází v posledních letech k výstavbě většinou městských a obecních kompostáren. V současné době je ve Zlínském kraji provozováno 17 kompostáren s technologií kompostování od prostých hald biologického odpadu po moderní kompostéry ve formě stadnardních kontejnerů. Potenciálním problémem je smysluplné využití kompostu vzhledem k rostoucímu množství zpracovávané biologické složky komunálního odpadu. Pilotně některé obce nakoupily pro své občany hromadně kompostéry do domácností, bylo tím omezeno pálení listí a ostatního bioodpadu ze zahrad a pozemků občanů a rovněž si tím občané hnojí své pozemky, neboť právě organické hnojivo začíná chybět v našich půdách. Dále se v kraji nachází 4 spalovny nebezpečného odpadu, energeticky se využívá odpad pouze u spalovny nemocničního odpadu v nemocnici Uherské Hradiště. Byla vypracována Studie energetického využití odpadů ve Zlínském kraji, z jejíchž závěrů vyplývá, že je nutno zvýšit prevenci vzniku odadu a zahájit spolupráci mezi městy a obcemi, ale taky sousedními regiony na přípravě společných projektů likvidace odpadů ( třídičky, případně spalovny) a zajistit logistiku přepravy. Současný stav ve využívání a likvidaci komunálního odpadu je nepříznivý zejména na slovenské straně společné hranice. Většina odpadu je skládkována a implementací směrnic EU bude skládkování komunálního odpadu omezeno a následně zakázáno. Chybí zpracovat logistiku přepravy, třídění a případného energetického využití. 2.5. Veřejná správa Trenčiansky samosprávny kraj a Zlínsky kraj majú od roku 2003 uzatvorenú zmluvu o vzájomnej spolupráci v oblasti regionálneho rozvoja, podnikateľských aktivít, hospodárskeho rozvoja, cestovného ruchu, dopravy, environmentálnych aktivít, kultúry, školstva, sociálnych služieb a zdravotníctva a výmeny informácií, ktorá bola realizovaná viacerými spoločnými projektmi v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007 2013 priamo oboma krajmi i organizáciami v ich zriaďovateľskej pôsobnosti. Vzhľadom na spoločnú vnútornú hranicu v rámci Európskeho spoločenstva by v programovom období 2014 2020 pomohlo vzájomnej cezhraničnej spolupráci zosúladenie správy veci verejných v oboch krajinách. Slovenská časť Euroregiónu: Medzi kompetencie samosprávy (regionálnej a miestnej) patria: miestne komunikácie, regionálne cesty II. a III. triedy, hromadná doprava, ochrana prírody a životného prostredia, komunálny odpad, územné plánovanie, regionálny a miestny rozvoj, bývanie, predškolské, školské, zdravotnícke, sociálne a kultúrne zariadenia, obecná a mestská polícia, regionálny rozvoj, cestovný ruch, územné plánovanie, výber regionálnych a miestnych daní a poplatkov. Vo vybraných oblastiach, kde je to pre štát výhodnejšie, bol obciam a samosprávnym krajom zverený aj výkon prenesenej pôsobnosti štátnej správy. Ide o oblasť matrík, stavebného poriadku a časti kompetencií v školstve. Regionálnu samosprávu tvorí Trenčiansky samosprávny kraj (ďalej len TSK ), zriadený zákonom NR SR č. 302/2001 Z.z. o samosprávnych krajoch. Samosprávne orgány TSK sú predseda a 45 poslancov, ktorých volia občania v priamych voľbách na obdobie štyri roky. Trenčiansky samosprávny kraj na západnej hranici susedí so Zlínskym krajom (ČR), na severovýchode so Žilinským samosprávnym krajom, na východe s Banskobystrickým samosprávnym krajom a na juhu s Trnavským samosprávnym krajom a Nitrianskym samosprávnym krajom. V Trenčianskom samosprávnom kraji je zriadených 9 okresných úradov a ich sídlami sú mestá: Bánovce nad Bebravou, Ilava, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov a Trenčín. 28 29

Najdôležitejšie dopravné trasy: Cestné: frekventovaná diaľnica D1 z juhu na sever a tranzitné cesty do Českej republiky a na stredné Slovensko, kvalitné regionálne i miestne úseky Železničné: najfrekventovanejšia trať z juhu na sever s pokračovaním (mimo teritória kraja) na východné Slovensko, do Poľskej a Českej republiky, niekoľko ďalších regionálnych a lokálnych tratí Letiská: Prievidza (medzinárodné pre nepravidelné lety aerotaxíkov, športových a malých dopravných lietadiel, záchranná služba), Trenčín, Dubnica nad Váhom - Slávnica a Partizánske - Malé Bielice (aeroklub a záchranná služba, výcvik športového lietania, parašutizmus, lety balónom) Hraničné priechody: Cestné: Vrbovce - Velká nad Veličkou, Myjava - Velká nad Veličkou, Moravské Lieskové - Strání, Drietoma - Starý Hrozenkov, Horné Smie - Bylnice, Lysá pod Makytou - Strelná, Nová Bošáca - Brezová, Červený Kameň - Nedašova Lhota Železničné: Lúky - Horní Lideč, Nemšová - Vlársky priesmyk, Myjava - Velká nad Veličkou Tabulka č. 2 Rozpočet TSK PRÍJMY V TIS. 2009 2010 2011 2012 Daňové príjmy 64 562 172,21 69 148 476,40 75 591 648,41 76 973 560,00 Nedaňové príjmy 7 287 227,00 6 509 161,52 6 680 110,20 6 965 350,00 Granty a transfery 47 765 285,80 46 582 188,15 46 556 628,82 67 727 220,00 Príjmy spolu 119 614 685,01 122 239 826,07 128 828 387,43 151 666 130,00 Príjmy z finančných operácií 33 316 709,14 25 203 500,00 3 500 000,00 3 500 000,00 Príjmy a fin. operácie spolu 152 931 394,15 147 443 326,07 132 328 387,43 155 166 130,00 VÝDAVKY V TIS. Všeobecné verejné služby 11 413 596,27 9 526 289,58 9 603 863,76 10 902 940,00 Správa záväzkov a pohľadávok 2 537 675,09 2 516 464,19 2 332 171,55 2 578 364,00 Zdravotníctvo * * * * Doprava 26 223 195,91 25 891 256,73 26 223 195,92 29 547 660,00 Kultúra 3 418 973,66 3 518 555,40 3 551 749,32 3 500 000,00 Vzdelávanie 51 178 682,86 51 118 635,07 51 118 635,06 62 325 760,00 Sociálne zabezpečenie 19 278 696,14 18 920 533,76 19 252 472,94 19 900 000,00 Výdavkové finančné operácie 1 228 307,77 1 228 310,00 3 472 490,00 3 472 490,00 Výdavky spolu 144 214 366,38 118 382 559,92 124 971 121,28 125 820 700,00 ROZDIEL VÝDAVKOV A PRÍJMOV 8 717 028,20 29 060 766,10 7 357 266,20 29 345 430,00 V zmysle Programového vyhlásenia vlády SR na roky 2012-2016 sa realizujú zámery a ciele Programu ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená verejná správa). Ide o dosiaľ najväčšiu plánovanú reformu štátnej správy od roku 1989 a jej ambíciou je zefektívniť fungovanie, zabezpečiť kvalitu, transparentnosť a dostupnosť verejnej správy pre občana. Implementovaním opatrení programu ESO sa dosiahne zníženie a optimalizácia nákladov na fungovanie verejnej správy, zjednodušenie vybavovania vecí fyzických a právnických osôb na úradoch miestnej štátnej správy. Štátna správa sa priblíži k občanom tak, že občan kompletne vybaví agendu štátnej správy na jednom úrade v mieste jeho bydliska a v neposlednej miere dôjde k zvýšeniu transparentnosti fungovania štátnej správy. Okresné úrady vznikli k 1. októbru 2013 (v SR spolu 72 okresných úradov v sídlach kopírujúcich územnosprávne členenie SR na 8 samosprávnych krajov). Agendu okresných úradov tvorí agenda pôvodných obvodných úradov: miestna štátna správa, živnosti, matriky, občianstva, priestupky, ako aj integrovaných špecializovaných úradov štátnej správy životného prostredia, obvodných úradov cestnej dopravy a pozemných komunikácii, obvodných lesných úradov, obvodných pozemkových úradov a správ katastra. Jednotlivé opatrenia reformy ESO budú postupne implementované až do roku 2020 nasledovne: integrácia špecializovanej miestnej štátnej správy - do polovice roka 2014, sprevádzkovanie klientskych centier pre občanov 2014/2015, optimalizácia výkonu štátnej správy, optimalizácia procesov a štruktúr ústredných orgánov štátnej správy, optimalizácia procesov a výkonu samosprávy 2014 2020. Česká část Euroregionu: Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. S účinností od 1. 1. 2003 bylo v rámci kraje vytvořeno 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Správní členění Zlínského kraje Zlínský kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Mezi hlavní tematické oblasti s důležitými kompetencemi kraje patří např. zdravotnictví, školství, sociální služby, kultura či doprava. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje, dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů). PDPS ER BBK 2014 2020

Obec dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů je pak základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce, dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse, dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse. Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Stručnou charakteristiku odvětví veřejné správy ve Zlínském kraji lze provést pomocí několika následujících ukazatelů. V roce 2011 bylo ve Zlínském kraji v odvětví národního hospodářství s označením O - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (dle číselníku CZ - NACE) zaměstnáno celkem 11,6 tis. osob (což činí přibližně 4,3 % všech osob zaměstnaných ve všech odvětvích národního hospodářství). K 31. 12. 2011 působilo na území Zlínského kraje dohromady 770 ekonomických subjektů s převažující činností CZ-NACE O - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení. Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v odvětví O - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení ve Zlínském kraji dosáhly za rok 2010 výše 23 594 Kč (průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců všech odvětví národního hospodářství ke stejnému období činily 19 937 Kč). Zlínský kraj, obce a dobrovolné svazky obcí na území kraje hospodaří dle schválených rozpočtů (souhrnně je dále nazývejme jako místní rozpočty subjektů územní samosprávy Zlínského kraje). Tabulka č. 2 charakterizuje příjmovou stránku místních rozpočtů relevantních pro území Zlínského kraje. Příjmy celkem po konsolidaci dosáhly v roce 2009 výše 20,9 mld. Kč, v roce 2010 pak 21,9 mld. Kč a v roce 2011 20,8 mld. Kč. Největšího podílu (cca polovičního) na celkových příjmech dosahují přijaté dotace, následuje pak skupina daňových příjmů (s téměř 40% podílem). Ostatní druhy příjmů pak můžeme považovat za marginální. Následující graf prezentuje výdajovou stránku místních rozpočtů relevantních pro území Zlínského kraje. Výdaje celkem po konsolidaci dosáhly v roce 2009 výše 21,9 mld. Kč, v roce 2010 pak 22,2 mld. Kč a v roce 2011 20,7 mld. Kč. Doplňme, že běžné výdaje tvoří přibližně tři čtvrtiny celkových výdajů. Z výše uvedených údajů grafů č. 14 a 15 můžeme také stanovit celkový rozdíl příjmů a výdajů místních rozpočtů Zlínského kraje. V roce 2009 převyšovaly celkové výdaje o 983 mil. Kč celkové příjmy místních rozpočtů. V roce 2010 činil deficit místních rozpočtů Zlínského kraje již jen 279 mil. Kč. Za rok 2011 byl pak vykázán dokonce přebytek ve výši 120 mil. Kč. Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu) Graf 14: Příjmy místních rozpočtů Zlínského kraje (2009 2011) Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ Graf 15 Výdaje místních rozpočtů Zlínského kraje (2009 2011) Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ 30 31

Tabulka č. 3 navíc zobrazuje podrobné (funkční) členění výdajů místních rozpočtů samosprávných subjektů Zlínského kraje pro rok 2011: Druh výdajů Celkem v tom běžné výdaje kapitálové výdaje Všeobecná veřejná správa 2 879 2 717 161 Průmysl, obchod, služby 147 57 89 Zemědělství 173 133 40 Doprava 2 613 1 577 1 036 Vodní hospodářství 753 124 629 Kultura, tělovýchova a zájmová činnost 1 896 1 110 786 Bydlení a komunální služby 1 261 810 451 Vzdělávání 6 518 5 847 671 Zdraví 484 349 135 Sociální věci 2 194 2 022 171 Obrana a bezpečnost 309 251 57 Životní prostředí 1 106 731 375 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ Z údajů tabulky vyplývá, že nejvíce finančních prostředků je vynakládáno na oblast vzdělávání (cca 32 %), následují pak oblasti všeobecná veřejná správa (cca 14 %), doprava (cca 13 %) a sociální věci (cca 11 %). Nejvyšší absolutní částka běžných výdajů byla v roce 2011 vynaložena do vzdělávání, všeobecné veřejné správy a sociální oblasti, naopak v případě kapitálových výdajů jsou to oblasti dopravy, kultury, tělovýchovy a zájmové činnosti, vzdělávání a vodního hospodářství. Problém v naplňování společné smlouvy o spolupráci nastane při změně struktury krajů ve slovenské části Euroregionu. Plánovací období 2014 2020 bude obdobím hledání a definování nových forem přeshraniční spolupráce a parity vyšších územních celků jak obecných, tak i způsobu naplňování Programu udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce v ER BBK samosprávou. 2.6. Školství Slovenská časť Euroregiónu: Školstvo v TSK je charakterizované rozvinutou sieťou všetkých typov škôl. Regionálne rozmiestnenie súvisí s vekovou štruktúrou obyvateľstva. K 15. 9. 2012 bolo na území Trenčianskeho kraja zriadených spolu 278 materských škôl (268 štátnych, 6 súkromných a 4 cirkevné), do ktorých bolo zapísaných 16 107 detí. Základných škôl bolo 195 (184 štátnych, 3 súkromné a 8 cirkevných), navštevovalo ich spolu 42 866 žiakov, čo predstavuje 8,9 % podiel v rámci SR a zaznamenal pokles žiakov o viac ako 4 800 oproti roku 2008. Štruktúra stredných škôl prešla optimalizáciou a je tvorená 19 gymnáziami (12 štátnych, 3 súkromné a 4 cirkevné), čo je 7,7 % podiel v SR, so 6 981 študentmi a 43 stredných odborných škôl (36 štátnych, 5 súkromných a 2 cirkevné), na ktorých študovalo 17 999 študentov. V kraji sa tiež v roku 2012 nachádzali 3 vysoké školy: Trenčianska univerzita A. Dubčeka v Trenčíne, Vysoká škola manažmentu v Trenčíne a Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom a 6 fakúlt iných VŠ (od roku 2008 pribudli 4 fakulty). K 31. 10. 2012 na týchto školách študovalo spolu 8 401 študentov v dennej a externej forme (I. a II. stupeň štúdia), čo je 4,3 % všetkých študentov vysokých škôl v SR. Česká část Euroregionu: Ve Zlínském kraji působí vzdělávací instituce s kompletní nabídkou primárního, sekundárního i terciárního vzdělávání. K 30. 9. 2012 bylo v kraji celkem 305 mateřských škol (300 zřizovaných obcemi, 4 soukromým subjektem a 1 církví), které navštěvovalo 19 952 dětí (5,6 % z ČR). Základních škol v kraji bylo ke stejnému datu celkem 233 (226 zřizovaných obcemi, 3 soukromým subjektem a 4 církví) a bylo v nich zapsáno celkem 46 046 žáků (5,7 % z ČR). Síť středních škol je tvořena celkem 68 středními školami (48 zřizoval kraj, 15 soukromý subjekt, 3 církve a 2 zřizoval stát), dále v kraji působí 1 krajem zřízená konzervatoř. Celkově v kraji střední vzdělávání navštěvovalo 27 069 žáků (5,8 % z ČR). Vyšší odborné školství bylo ve vzdělávací nabídce zastoupeno celkem 12 vyššími odbornými školami (7 zřizovaných krajem, 4 soukromým zřizovatelem a 1 státem) s 1 280 studenty (4,4 % z ČR). Ve Zlínském kraji také působily 2 vysoké školy: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se 12 009 studenty v šesti fakultách a Evropský polytechnický institut, s. r. o. se 758 studenty (počty studentů VŠ jsou k 31. 12. 2012). V současné době je některými zainteresovanými aktéry (zejména ze sféry veřejné správy) pociťována potřeba koncepčního uchopení problematiky přípravy a realizace společných vzdělávacích a školících programů zaměřených na zvýšení kvality spravování veřejných záležitostí a poskytování veřejných služeb. 2.7. Vzdělání, věda a výzkum Slovenská časť Euroregiónu: Trenčiansky kraj patrí medzi kraje s dlhoročnou tradíciou v oblasti rozvoja vedy a výskumu. V minulosti tu boli alokované výskumné ústavy orientované najmä na textilný priemysel, ako i na rozvoj strojárskej a gumárenskej výroby, nevynímajúc výrobu špeciálnej techniky (zbrojársky priemysel). Veľká časť výskumných ústavov sa pretransformovala na súčasné potreby trhového hospodárstva. Medzi významné výskumné ústavy, ako i vedecko-technologické pracoviská, ktoré pôsobili a pôsobia v tomto kraji, najmä po roku 2002 zaraďujeme: PDPS ER BBK 2014 2020

1. EVPU, a. s. Nová Dubnica nad Váhom - Výskum, vývoj a výroba výkonovej elektroniky a pohonových systémov. Služby v oblasti skúšobníctva, certifikácie a kodifikácie. 2. VIPO, a. s. Partizánske - Výskum, vývoj a výroba strojov a zariadení pre technologické linky zamerané na prípravu polotovarov automobilových plášťov, uhlikársky priemysel, materiálov pre gumárenskú chémiu a plastikárske lepidlá. 3. VÚP, a. s. Prievidza - Výskum chemických syntéz a procesov do úrovne technologických podkladov pre nové výrobne, výroba chemických špecialít, malotonážnych produktov a výrobkov pre zdravotníctvo a kozmetiku; servisné a expertízne služby v oblasti chemických analýz, ekologických meraní a testovania chemických látok pre potreby európskej legislatívy REACH. 4. Konštrukta Defence, a. s. Trenčín - Výskum a vývoj zbraňových systémov, munície, veliteľských a riadiacich systémov, špeciálnych nadstavieb a platforiem pre kolesové a pásové vozidlá. 5. VITRUM Laugaricio VILA - Centrum kompetencie skla - Ide o spoločné pracovisko Ústavu anorganickej chémie Slovenskej akadémie vied, Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka a RONA a.s. Lednické Rovne. Oblasť pôsobenia: rozvoj základného výskumu v oblastiach súvisiacich so sklom, s jeho výrobou a zušľachťovaním. Rozvoj aplikovaného výskumu a vývoja s existujúcou priemyselnou základňou v SR. Univerzitné vzdelávanie v inžinierskom a v doktorandskom stupni v uvedenej oblasti. 6. ZTS - Výskum a Vývoj, a. s. Dubnica nad Váhom Výskum a vývoj v oblasti technických vied, projektovanie a konštrukcia strojov, skúšobníctvo s orientáciou najmä na výrobu elektriny z obnoviteľných zdrojov vodnej energie. Trenčiansky samosprávny kraj v súlade s Lisabonskou stratégiou venoval prioritnú a zvýšenú pozornosť problematike vzdelávania, zamestnanosti, informatizácie spoločnosti, vede, výskumu a zavádzaniu inovácií, ako aj vytváraniu priestoru pre optimálne podnikateľské prostredie. V oblasti vedy, výskumu a inovácií v spolupráci s Trenčianskou univerzitou A. Dubčeka v Trenčíne a ďalšími inštitúciami sa úspešne realizoval v rokoch 2006-2008 projekt 6. rámcového programu EÚ s názvom Rozvoj a implementácia regionálnej inovačnej stratégie v renčianskom regióne. Hlavným cieľom projektu je budovanie komplexnej inovačnej kapacity regiónu, ktorá sa prejaví vo zvýšení výkonnosti regionálnej ekonomiky. Uvedený cieľ projekt dosahuje vytvorením prostredia, ktoré podporuje regionálny inovačný potenciál, spoluprácu medzi existujúcimi inštitúciami a organizáciami. Vytvára strategický rozvojový rámec, ktorý bude aktivovať podniky k zavádzaniu ďalších inovácií a uplatňovanie výskumu a vývoja do podnikateľského prostredia. Najčastejšia využívaná forma financovania je prostredníctvom eurofondov, cez operačné programy, ako je napr. OP Výskum a vývoj, OP Konkurencieschopnosť a hospodársky rast a 7. rámcový program, atď. V budúcom období sa naďalej sa počíta s využívaným finančných prostriedkov z eurofondov. Veľký priestor pre rozvoj vedy a techniky je v zabezpečovaní aktivít v rámci cezhraničnej spolupráce, a to vytváraním kooperácií medzi výskumnými ústavmi, firmami, najmä v programovacom období 2014.-2020. Jednou z klasických foriem je združovania vzájomne spolupracujúcich subjektov do klastrov. Predpokladá sa maximálne využívanie súčasného potenciálu výskumných ústavov etablovaných v TSK, ako i vysokých škôl v TSK (TnUAD, City univerzity, Trenčín, atď.). Graf 16: Výdavky na výskum a vývoj v Trenčianskom kraji podľa zdrojov financovania, 2007 2011 Vytvárajú a podporujú sa tzv. excelentné centrá výskumu a vývoja (napr. VITRUM Laugaricio VILA - Centrum kompetencie skla).tnuad trvale spolupracuje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně v oblasti výskumu a zavádzania nových inovačných technológií a tento trend sa zachováva. Je žiadúce nájsť vhodný systém IT Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ pre výmenu aktuálnych informácií v oblasti zavádzania poznatkov vedy a výskumu, využívania kapacít technológií, a to najmä u výrobných, distribučných a novovznikajúcich firiem v Euroregióne. Vytvára sa tak prostredie pre vyššiu konkurencieschopnosť regiónov. Výdavky na výskum a vývoj v roku 2011 dosiahli 26,7 mil. EUR, oproti roku 2010 boli nižšie o takmer 21 mil. EUR. Z hľadiska financovanie dlhodobo prevládalo financovanie podnikateľským sektorom. Financovanie zo strany štátnych a verejných inštitúcií bolo na úrovni 8,2 %. Vysoké školy financovali výskum a vývoj s 1,5 % podielom. Financovanie výskumu a vývoja, či už zo strany štátu, alebo zo strany podnikateľského sektora však nie je postačujúce. Svedčí o tom aj podiel výdavkov na výskum a vývoj v kraji na regionálnom HDP, ktorý je dlhodobo pod úrovňou 1 %. Vo výdavkoch na zamestnanca s podielom 14,8 % sa dostal do skupiny inovačne rozvíjajúcich sa regiónov. Inovačný potenciál regiónu by sa mal v budúcnosti zamerať na inovácie v strojárskom, elektrotech-nickom, gumárenskom a sklárskom priemysle, na oblasť lesného hospodárstva a poľnohospodárstva. Česká část Euroregionu: Základní charakteristiku Zlínského kraje v tematické oblasti vědy, výzkumu a inovací lze odvodit z Analýzy inovačního potenciálu Zlínského kraje (Technologické inovační centrum s.r.o., 2009) a ze Strategie rozvoje statutárního města Zlína do roku 2020 - ZLÍN 2020 (Statutární město Zlín, 2012). Za přirozené centrum výzkumu a vývoje Zlínského kraje lze považovat statutární město Zlín a jeho okolí. Tradičně je pak výzkum a vývoj Zlínského kraje orientován zejména na gumárenský, plastikářský, chemický a obuvnický průmysl, kde lze zdůraznit důležitou roli Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Budoucí potenciál výzkumu a vývoje lze pak spatřovat například v odvětvích výpočetní techniky (v souladu se zaměřením výzkumných a vývojových aktivit Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně), ve vybraných odvětvích kreativního průmyslu (např. design a film) v návaznosti na aktivity zlínských škol včetně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, příp. ve zdravotnictví. Aktivity vědy a výzkumu ve Zlínském kraji jsou financovány zejména z vlastních zdrojů, případně z externích dotací, např. inovační vouchery, které dává Zlínský kraj firmám na nákup expertní práce vysokých škol. V současné době existují na území Zlínského kraje pouze omezené možnosti využití rizikového kapitálu. 32 33

Mezi hlavní podpůrné instituce v oblasti vědy, výzkumu, inovací a podnikání lze zařadit zmiňovanou Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, Technologické inovační centrum s.r.o., Regionální podpůrný zdroj, s.r.o., Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest či Hospodářskou komoru ČR. Přeshraniční spolupráce školství, ve vědě a výzkumu se vícero společnými projekty v období do roku 2013 úspěšně nastartovala a v nastoupeném trendu je třeba v zájmu rozvoje území Euroregionu společně pokračovat i v následujících letech. 2.8. Životní prostředí 2.8.1 Ochrana přírody Slovenská časť Euroregiónu: Na území Euroregiónu je päť CHKO, pričom dve z nich CHKO Malé Karpaty (5 717 ha v Trenčianskom kraji) a CHKO Kysuce (15 497 ha v kraji) ho zasahujú svojím najsevernejším, resp. najjužnejším okrajom. Najväčšiu rozlohu zaberá CHKO Biele Karpaty (vyhlásená v roku 1979), skladajúca sa z dvoch častí západnej a východnej. Má celkovú rozlohu 40 545 ha, z ktorých prevažná väčšina sa nachádza v Trenčianskom kraji. CHKO Biele Karpaty na hranici nadväzuje na CHKO Bílé Karpaty. Sú pre ňu typické rozsiahle listnaté lesy, pestrá mozaika biotopov v oblastiach s kopaničiarskym osídlením, bradlové pásmo a veľmi vysoká biodiverzita flóry (typické bielokarpatské kvetnaté lúky s orchideami) a fauny (veľké množstvo druhov hlavne bezstavovcov). CHKO Strážovské vrchy (23 357 ha v kraji) bola vyhlásená v roku 1989. Zaberá centrálnu časť rovnomenného pohoria a pokračuje na severovýchod do Súľovských vrchov v Žilinskom kraji. Strážovské vrchy sú špecifickým pohorím, nemajú vyvinutý hlavný chrbát, čo zvyšuje prirodzenú krajinnú pestrosť územia. CHKO Ponitrie (17 496 ha v kraji) sa rozprestiera v juhovýchodnej časti kraja. Zaberá severovýchodné ukončenie jadrového pohoria Tríbeč a najvyššiu časť vulkanického pohoria Vtáčnik, ktoré je najvyšším pohorím kraja. Z hľadiska ochrany prírody je zaujímavé aj severné ukončenie CHKO Malé Karpaty. Popri veľkoplošných chránených územiach je v regióne vyhlásených 141 chránených území o celkovej výmere 4 188,36 ha, čo je 0,93 % z celkovej plochy kraja. Z toho je 12 národných prírodných rezervácií, 3 národné prírodné pamiatky, 52 prírodných rezervácií, 71 prírodných pamiatok a 3 chránené areály. Veľkoplošné chránené územia sa rozprestierajú na ploche 102 612 ha, čo je 22,8 % z celkovej plochy kraja a maloplošné chránené územia na ploche 4 188,36 ha. Najviac chránených území je vyhlásených v okresoch Nové Mesto nad Váhom a Trenčín. Najmenej v okresoch Púchov, Partizánske a Myjava. Na území Trenčianskeho kraja je vymedzených 18 biocentier nadregionálneho významu, kde sú jadrá vytvorené plochami chránených území. Biocentier regionálneho významu je 186, z toho 22 má jadro tvorené prvkami ochrany prírody. Zároveň je vytypovaných cca 350 genofondových plôch flóry, fauny a geologických javov. Česká část Euroregionu: Území má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Nachází se zde dvě chráněné krajinné oblasti: Beskydy(s celkovou rozlohou 116 000 ha z toho v ZK 60 162 ha) a Bílé Karpaty (s celkovou rozlohou 74 782 ha, z toho v ZK 57 005 ha), které společně ve Zlínském kraji zaujímají rozlohu 117 167 ha, t.j. cca 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi 6 biosférických rezervací UNESCO v České republice. V České části Euroregionu se nachází 6 národních přírodních rezervací (s celkovou rozlohou 414 ha), 40 přírodních rezervací (1108 ha), 128 přírodních památek (573 ha) a 2 národní přírodní památky o výměře 29 ha. Kromě PP, PR, NPP, NPR se v české části Euroregionu nachází i 6 přírodních parků Hostýnské vrchy, Chřiby, Záhlinické rybníky, Prakšická vrchovina, Vizovické vrchy a Želechovické paseky o celkové rozloze 62 265 ha. Velkoplošné chráněné oblasti se rozprostírají na ploše 179 432 ha a maloplošné chráněné území na ploše 2 124 ha. 2.8.2 Evropská soustava chráněných území NATURA 2000 NATURA 2000 je názov sústavy chránených území členských krajín Európskej únie, ktorá má zabezpečiť ochranu najvzácnejších a najviac ohrozených druhov voľne rastúcich rastlín, voľne žijúcich živočíchov a prírodných biotopov vyskytujúcich sa na území štátov Európskej únie a prostredníctvom ochrany týchto druhov a biotopov zabezpečiť zachovanie biologickej rôznorodosti v celej Európskej únii. Slovenská časť Euroregiónu: V slovenskej časti Euroregiónu Bílé Biele Karpaty sa úplne alebo čiastočne nachádza 26 území navrhovaných území európskeho významu o výmere 62 533,49 ha, čo je 13,9 % z celkovej rozlohy Trenčianskeho kraja a zasahuje 5 chránených vtáčích území o výmere 56 109,14 ha. To predstavuje 12,5 % rozlohy Trenčianskeho kraja. Česká část Euroregionu: V české časti Euroregionu Soustava Natura 2000 má v území Zlínskeho kraje vyhlášeno 68 evropsky významných lokalit (EVL) o celkové výměře 113 705 ha, t. j. 28,7 % území a 3 ptačí oblasti (PO) s celkovou výměrou 34 723 ha, t. j. 8,76 % z území Zlínského kraje. Společně bude potřeba řešit globální informační systém životního prostředí, programy revitalizace krajiny a vodní sítě, jako i environmentální výchovu obyvatelstva zejména ve slovenských školách a na obou stranách hranice trvalou udržitelnost projektů EVVO. PDPS ER BBK 2014 2020

2.8.3 Ovzduší Slovenská časť Euroregiónu: Najvýznamnejšiu časť environmentálnej záťaže predstavuje znečistené ovzdušie. Kvalita ovzdušia je v súčasnosti ovplyvňovaná najmä výrobou energie, priemyslom a dopravou. Rovnako aj na celkovom znečisťovaní ovzdušia Trenčianskeho kraja sa okrem energetických zariadení (tepelná elektráreň, teplárne) a dopravy významne podieľajú priemyselné odvetvia ako metalurgia železných a neželezných kovov, výroba stavebných materiálov, chemický, sklársky priemysel a ďalšie. Najviac zdrojov znečisťovania ovzdušia sa nachádza v okrese Prievidza (31 veľkých a 243 stredných zdrojov znečisťovania ovzdušia), najmenej v okresoch Púchov, Myjava, Bánovce nad Bebravou a Ilava. Najväčšími producentmi emisií v regióne sú: Slovenské elektrárne, a.s. Elektrárne Nováky, o. z. Zemianske Kostoľany; NCHZ, a.s. Nováky; Tepláreň, a.s. Považská Bystrica; KVARTET, a.s. Partizánske; CEMMAC, a.s. Horné Srnie; Continental Matador Rubber, s.r.o., Púchov; Continental Matador Truck Tires, s.r.o. Púchov; TANAX, a.s. Bánovce nad Bebravou; Považská cementáreň, a.s. Ladce; VETROPACK Nemšová, s.r.o. Nemšová; RONA a.s. Lednické Rovne. Vzostupný trend bol zaznamenaný v množstve emisií oxidov síry (SO2), tuhých znečisťujúcich látok (TZL a oxidov dusíka (NOx)). Výraznejší nárast emisií NOx bol zaznamenaný v okresoch Ilava a Prievidza, na ktorom sa podieľal predovšetkým energetický a cementárenský priemysel. V prípade oxidu uhoľnatého (CO) bol zaznamenaný pokles. V posledných rokoch, jednak znižovaním výroby, ale aj environmentálnymi opatreniami (odsírnenie blokov tepelných elektrární, rekonštrukcia zariadení, náhrada kotlov za fluidné, elektromagnetické a elektrostatické odlučovače) sa situácia v znečistení ovzdušia územia začína pomaly zlepšovať. Samozrejme k tomuto stavu určitou mierou prispeli aj opatrenia súvisiace s plynofikáciou niektorých centrálnych tepelných zdrojov miest a niektorých obcí. Česká část Euroregionu: Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je ovlivněná jednak zdroji znečišťování ovzduší, které se nacházejí přímo na území Zlínského kraje a dále pak i tzv. dálkovým přenosem, který územím moravské brány dopravuje v období inverzní charakteristiky ovzduší znečišťující látky a to převážně TZL ve formě PM10 a 2,5. Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je nejvíce ovlivněna zdroji, které provozují fyzické osoby společně s emisemi mobilních zdrojů. Mezi najvýznamnejší zdroje v kraji patří velké teplárny ve Zlíně a v Otrokovicích, dále Technoplast Chropyně, TON v Bystřici pod Hostýnem a v Holešově; v okrese Uherské Hradiště CTZ s.r.o., Uherské Hradiště; ZEVETA a.s., Bojkovice; HAMÉ a.s., Babice a LET a.s., Kunovice a v okrese Vsetín DEZA, Valašské Meziříčí; Energoaqua a.s. Rožnov pod Radhoštěm; STV Glass a.s., Valašské Meziříčí; CS Cabot spol. s r.o., Valašské Meziříčí. Z hlediska emisí a technologických procesů jsou významné výrobní závody základních chemických látek situované ve Valašském Meziříčí a Otrokovicích a taktéž výroba pneumatik v Otrokovicích a ve Zlíně. V neposlední řadě i výroba barev ve Starém městě u uherského Hradiště. K překračování imisních limitů dochází na cca 49% území Zlínského kraje a to převážně u polétavého prachu a benzo-a-pyrenu. Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je na základě dlouhodobých pozorování emisní bilance a imisního zatížení území stabilizovaná a aktuální koncentrace je převážně ovlivněna konkrétními meteorologickými podmínkami. Zastaralé kotle na tuhá paliva způsobují znečištění venkova, problémem je i spoluspalování komunálního odpadu v těchto kotlích. Chybí zeleň pro záchyt prašnosti kolem cest a cyklostezek. Plynové kotle a topné soustavy v zateplených budovách jsou často zastaralé a je potřeba vybudovat nové. 2.8.4 Vodstvo Slovenská časť Euroregiónu: V Trenčianskom kraji sa nachádzajú 2 chránené vodohospodárske oblasti CHVO Strážovské vrchy a CHVO Beskydy a Javorníky, tvoria 24 % rozlohy územia. V kraji sa nachádza 142 zraniteľných oblastí, ktoré tvoria poľnohospodársky využívané územia, z ktorých odtekajú vody zo zrážok s vysokým obsahom dusičnanov do povrchových alebo podzemných vôd. Najviac zraniteľných oblastí je v okrese Partizánske 100 %, Nové Mesto nad Váhom 78 % a Trenčín 66 %, najmenej v okresoch Považská Bystrica 3 % a Myjava 2 %. Kvalita povrchových vôd v regióne nie je dobrá. Rieka Váh priteká do územia značne znečistená. Regiónom preteká od II. cez III. a IV. triedu čistoty. Na území Trenčianskeho kraja dochádza ešte k zhoršeniu kvality vody. Ďalší veľký tok rieka Nitra, je v hornej časti pomerne čistá, no postupne ako preteká krajom sa jej čistota zhoršuje, až po extrémne znečistenie v oblasti pod Novákmi. Tu sa nachádza v IV. až V. triede čistoty. Až sútokom s Nitricou sa hodnoty jej znečistenia znižujú. Rieky Myjava a Bebrava sú v horných a stredných častiach zaradené do II. IV. triedy čistoty. Najväčšími znečisťovateľmi vodných tokov sú okrem vodární a kanalizácií: NCHZ Nováky, a.s. Nováky; Slovenské elektrárne, a.s. Elektrárne Nováky, o.z. Zemianske Kostoľany; Hornonitrianske bane, a.s. Prievidza - baňa Nováky; MATADOR, a.s. Púchov; DNV-ENERGO, a.s. Dubnica nad Váhom; ZŤS ŠPECIÁL Dubnica nad Váhom; CHROMEX s.r.o. Dubnica nad Váhom; TEMAGAL s.r.o Dubnica nad Váhom; Sauer-Danfoss, a.s. Považská Bystrica; PSL, a.s. Považská Bystrica; VOJUS, a. s. Považská Bystrica; TANAX, a.s. Bánovce nad Bebravou; VEGUM, a. s. Dolné Vestenice, CHIRANA PREMA a.s. Stará Turá, PALMA Nové Mesto nad Váhom, MILEX, a.s. Nové Mesto nad Váhom, KODRETA Slovakia s.r.o. Myjava. Zlepšovanie kvality povrchových, ale aj podzemných vôd je možné dosiahnuť najmä budovaním ďalších čističiek odpadových vôd v oblastiach kde sa ešte nenachádzajú, resp. je ich nedostatok a zavádzaním nových ekologickejších prístupov vo všetkých druhoch priemyslu a poľnohospodárstva. Po realizácii rekonštrukcie a vyhodnotení skúšobnej prevádzky bola uvedené do trvalej prevádzky ČOV v Považskej Bystrici. Česká část Euroregionu: Jakost povrchových vod ovlivňují především bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). Produkce znečištění se v posledních letech významně nemění. Každoročně se snižuje znečištění v odpadních vodách vypouštěných do vod povrchových v ukazatelích BSK5, CHSK, NL a RAS. Snižuje se také ukazatel vypouštěného Nanorg.. Meziročně dochází také k poklesu u makronutrientů (dusík. fosfor) v důsledku toho, že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných ČOV cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. 34 35

Ve Zlínském kraji na zvýšení čistoty povrchových vod výrazně přispěla především realizace projektu Čistá řeka Bečva I a výstavba řady menších komunálních čistíren odpadních vod. Oproti období před deseti lety, kdy ve Zlínském kraji byly významnější povrchové toky klasifikovány pouze třídami IV. a V., v současné době je jakost těchto toků zařazena ve třídách I. IV. Společným problémem je přetrvávající znečišťování významné části hydrologické sítě s navázanými negativními dopady na náklady na úpravu pitné vody a chybějící ČOV i kanalizace zejména v menších sídlech území Euroregiónu. 2.8.5 Půda Slovenská časť Euroregiónu: Kvalita pôdy patrí medzi najvýznamnejšie faktory využívania a rozvoja územia. Je odrazom kvality ovzdušia, kvality vôd, nevyhovujúceho nakladania s odpadmi a v neposlednom rade v dôsledku negatívnych zásahov človeka. Medzi hlavné negatívne faktory, ktoré ovplyvňujú pôdnu produkciu a jej environmentálne funkcie patria najmä zhutňovanie a acidifikácia pôd, neuvážené rekultivácie pôd, neúmerné meliorácie, nadmerná chemizácia, stále sa zvyšujúca erózia, zosuvy, divoké skládky a emisno imisná kontaminácia pôd. Značná časť poľnohospodárskej pôdy kraja je ohrozená najmä eróziou (10-20 %) a tento proces naďalej pokračuje. Erózia sa prejavuje odnosom pôdy vodou alebo vetrom a jej ukladaním na iných miestach vo forme nánosov, náplavov a naviatím. Vodná erózia sa výraznejšie prejavuje v severných okresoch, najmä podhorských a horských oblastiach, kde je vyššia svahovitosť. Veterná erózia sa v kraji Trenčín vyskytuje, iba v jeho južnej časti a je mierne až stredne silná. Jedným z najrozšírenejších deštrukčných javov pôdy v kraji sú zosuvy, ktoré majú nepriaznivé dôsledky na využitie územia, najmä na poľnohospodárstvo. Vyskytujú sa hlavne v podhorskej oblasti Bielych Karpát a na Myjavskej pahorkatine. Osobitným problémom z hľadiska svahových deformácií je okres Prievidza. Zosuvy v Hornej Nitre sú rozšírené najmä v území Handlovskej kotliny, v časti Prievidzkej kotliny. Poddolované územia sú v oblastiach po banskej činnosti. Na území kraja území sa nachádzajú v okrese Prievidza. Chemické znehodnotenie (kontaminácia) pôd spôsobujú najmä zlúčeniny arzénu v okolí ENO Zemianske Kostoľany. Poľnohospodárska využiteľnosť pôdy ako hospodárskeho odvetvia sa vďaka svojmu značnému potenciálu a územnej rozlohe kraja významne podieľa na ekonomických aktivitách kraja. Predstavuje teda dôležitý zdroj výživy i zdroj surovín pre priemysel, a preto jej hospodárska dôležitosť je nenahraditeľná. Veľmi významná je funkcia pôdy pri vytváraní krajinného prostredia, pri ochrane prírodných daností, pri zvyšovaní obytnej pohody sídiel. Česká část Euroregionu: Necitlivé a nevhodné využívání krajiny pro zemědělské účely vedlo k tomu, že podhorské a horské oblasti Zlínského kraje ztratili svoji původní bonitu a tím utrpěla i půda. Zemědělská půda je ve Zlínském kraji zastoupena 193 632 ha, což je 48,86 % z celkové výměry půdy a stupeň zornění představuje 63,3 %. Půda je neustále přetěžována využíváním pro zemědělské účely nebo degradací (erozí). Nejvíce ohrožená je půda v okresech Kroměříž, Uherské Hradiště a částečně i Zlín. V těchto okresech se výrazně projevuje větrná a vodní eroze, která v některých případech zasahuje až 80 100% území. Také se projevuje snižování plochy orné půdy na úkor trvalých travních porostů, zástavby a zalesnění, ke kterému se v posledních letech opět vrací. Protierozní ochrana je postupně navrhována v rámci komplexních pozemkových úprav, při tvorbě územních plánů a krajinotvorných programů. Nedostatečná potravinová soběstačnost území by měla přinést společné řešení v oblasti ochrany půdy a ekologického hospodářství s využitím regionálních a tradičních produktů. 2.8.6 Odpady Slovenská časť Euroregiónu: Mimoriadne nepriaznivý je súčasný stav vo využívaní a likvidácii tuhého komunálneho odpadu. Celkový počet skládok zisťovaný po r. 1990 bol 402, v r. 1995 bolo 263 skládok, z toho 5 regionálnych (Sverepec, Podstránie, Luštek, Kostolné, Handlová), v roku 2006 už len 26 skládok. V roku 2010 sa v Trenčianskom kraji nachádzalo 14 veľkokapacitných skládok odpadov, z toho 1 určená na nebezpečný odpad, 11 na odpad ktorý nie je nebezpečný a 2 skládky na inertný odpad. V území sa nachádza 39 dotrieďovacích zariadení a zberných dvorov; 15 zariadení na zhodnocovanie odpadov a zneškodňovanie odpadov, z toho 2 spaľovne a zariadenia na spoluspaľovanie odpadov, 3 spaľovne nemocničného odpadu, spaľovne komunálneho a priemyselného odpadu sa v Trenčianskom kraji nenachádzajú. Na zhodnocovanie biologicky rozložiteľných odpadov, najmä z verejnej zelene, sa v území v r. 2013 nachádzalo 14 kompostární. Od 1. 1. 2010 majú všetky obce povinnosť separovať 4 zložky komunálneho odpadu papier, plasty, sklo a kov. V roku 2011 v obciach TSK vzniklo 198,7 tis. ton komunálneho a drobného stavebného odpadu. Na celkovom množstve tohto odpadu v SR sa kraj podieľal 11,2 %. Česká část Euroregionu: Problémy, které přetrvávají z minulosti, jsou zejména uzavřené skládky, na jejichž rekultivaci chybějí finance. Byly eliminovány problémy s firmami, které ukončují svou činnost a v jejich areálech zůstavali odpady, často nebezpečné. Tato problematika byla vyřešena v rámci systémových opatření. V současné době se nejeví problém s nedostatkem zařízení na využívání nebo odstraňování odpadů, spíše mezi těmito zařízeními existuje zdravá konkurence. Najvýznamnejšími producenty odpadů ve Zlínském kraji jsou průmyslové podniky a obce. Na území kraje jsou v provozu 2 spalovny nebezpečného odpadu (Zlín - Malenovice, Valašské Meziříčí) a 8 skládek komunálního odpadu. Čím dál více vyvstává potřeba společných řešení při nakládání s odpady, prevence vzniku odpadů a prosazování nového systému priorit s jejich nakládáním, zlepšení systému sběru a využívání biologicky rozložitelného komunálního odpadu. PDPS ER BBK 2014 2020

2.9. Doprava 2.9.1 Silniční doprava Slovenská časť Euroregiónu: Územím regiónu prechádzajú najdôležitejšie dopravné ťahy Slovenska. Dopravná kostra prihraničného regiónu má výrazný severo-južný charakter. V severojužnom prepojení sú na oboch stranách hranice nosnými medzinárodné transeurópske koridory, zaradené do siete TEN. Jedná sa o koridor Va v smere Bratislava Žilina, ktorý sa napojuje na koridor VI Žilina Katovice. V rámci týchto koridorov sú budované diaľničné ťahy a výkonné železničné trasy. Významné ostavenie v dopravnej infraštruktúre má diaľnica D1 Bratislava - Horná Streda-Trenčín- -Sverepec-Považská Bystrica-Žilina. Na území kraja je plánovaná výstavba nasledovných rýchlostných ciest: Rýchlostná cesta R2 je trasovaná v línii Chocholná križovatka s D1 Bánovce nad Bebravou Brezolupy križovatka s rýchlostnou cestou R8 Nováky Prievidza Handlová hranica Banskobystrického kraja - Žiar nad Hronom Zvolen Košice, v súčasnosti je doprava na tomto úseku zabezpečovaná cestou I/50. Rýchlostná cesta R6 je trasovaná v línii Beluša križovatka s diaľnicou D1 Púchov Lysá pod Makytou št. hranica SR/ČR, v súčasnosti je doprava na tomto úseku zabezpečovaná cestou I/49. Rýchlostná cesta R8 je trasovaná v línii Nitra križovatka s rýchlostnou cestou R1 Topoľčany - hranica Nitrianskeho kraja Pravotice križovatka s rýchlostnou cestou R2. Cesty I. triedy sú dôležité pre medzinárodnú a celoštátnu cestnú dopravu, vzájomné prepojenia regiónov, sídiel samosprávnych krajov, okresov, prepojenia s cestnou sieťou susedných krajín a zabezpečujú dopravnú obslužnosť celého územia. Región je výhodne pripojený na medzinárodné cestné ťahy. Priamo cez región prechádza medzinárodný cestný ťah I/61 = E 75 s pripojením na Rakúsko, Poľsko a Maďarsko. Medzinárodný cestný ťah E 75 zabezpečuje prepojenie v smere sever-juh Bratislava-Žilina a vedľajší medzinárodný ťah E 50 v smere východzápad Prievidza Trenčín Drietoma ČR. V smere sever-juh je časť regiónu napojená na medzinárodné ťahy E 50 a E-571 štátnou cestou I/64 Žilina Prievidza Nitra. Cesty II. a III. triedy tvoria 78,91 % z celkovej dĺžky komunikácií a zabezpečujú dopravnú obslužnosť miest a obcí v rámci kraja. Z hľadiska rozvoja nadradeného dopravného vybavenia je potrebné rešpektovať dopravné siete a zariadenia alokované ako výhľadová súčasť doplnkovej siete cestných komunikácií TINA: I/49: Púchov Lysá pod Makytou ČR, I/50: Trenčín Drietoma ČR, Na území kraja sú situované viaceré cestné hraničné priechody s ČR: cesta I/57: Horné Sŕnie Brumov-Bylnice cesta I/54: Moravské Lieskové-Strání cesta II/499 Vrbovce Veľká nad Veličkou, cesta III/50265 Horné Srnie Brumov-Bylnice, cesta III/50736 Červený Kameň Nedašova Lhota, cesta III/4912 Lazy pod Makytou - Kohútka. cesta III/61024 Nová Bošáca - Březová Celková dĺžka diaľnic v roku 2012 v regióne bola 86,51 km, čo je 12,3 % z dĺžky diaľnic v SR, dĺžka ciest prechádzajúcich slovenskou časťou Euroregiónu bola v rovnakom období 1 889,08 km. V slovenskej časti Euroregiónu sú cesty I. triedy v dĺžke 304,9 km, cesty II. triedy 349,4 km a cesty III. triedy 1 141,2 km. Po prepočítaní dĺžky ciest na km 2 plochy, má tento región hodnotu 0,33 km ciest na km 2 plochy, čo je nad republikový priemer. Česká část Euroregionu: Patří do oblasti nejvíce postižených regionů v oblasti cestovní infrastruktury v rámci České republiky. Jde o periferní oblast, ale z hlediska severo-jižního propojení prochází územím koridor VI. Gdaňsk Katovice Ostrava Přerov Otrokovice/Zlín Staré Město/Uherské Hradiště Břeclav Vídeň/Bratislava. Území regionu není napojeno na dálniční síť. Délka ostatních cest je 2.116 km, což představuje jen 3,8% délky cest v celé ČR. V české části Euroregionu jsou cesty I.třídy v délce 337 km, cesty II.třídy v délce 574 km a cesty III.třídy v délce 1.205 km. Po přepočítání délky cest na km 2 plochy, má tento region hodnotu 0,5 km cest na na km 2 plochy. Tato hodnota se pohybuje až 25% pod republikovým průměrem. Nejzatíženějšími úseky komunikací jsou cesty I/49 (Otrokovice-Zlín) a I/50, souběh cest I/55 a I/50 staré Město-Uherské Hradiště-Kunovice, úsek cesty I/35 mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím a úsek cesty I/57 mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím Připravované je významné propojení SR-ČR na trase Púchov Střelná Hulín (slovenská R6 a česká R49), které přispěje k vyšší dopravní propustnosti území. Potřebné je zkvalitnění povrchů a zvyšování bezpečnosti strategických komunikací II. a III. třídy v příhraničním území. Katastrofální je napojení veřejných dopravních systémů mezi Trenčianskym a Zlínským krajem, přičemž neexistuje přímé propojení krajských měst. 2.9.2 Železniční doprava Slovenská časť Euroregiónu: Trenčianskym krajom prechádza elektrifikovaná železničná trať E 63 Bratislava Žilina - Košice, ktorou je región pripojený na medzinárodné železničné trate. V súčasnosti prebieha modernizácia tejto trate na území kraja. Ďalšia železničná trať, ktorá plní funkciu medzinárodnej magistrály je hranica ČR/SR Horní Lideč Púchov Žilina Košice - hranica SR/Ukrajina. Okrem toho napojenie na ČR je i železničnými traťami Nové Mesto nad Váhom - Veselí nad Moravou a pre študentov Trenčianska Teplá - Brno. Celková dĺžka železničnej siete v slovenskej časti Euroregiónu je 293 km. 36 37

Tabuľka č.4: Železničné trate, ktoré sa nachádzajú na území Trenčianskeho kraja Č. trate Smer Vlaky premávajúce na týchto tratiach Medzinárodné trate 120 Bratislava Trenčín Žilina diaľkové, medziregionálne, regionálne 121 Nové Mesto nad Váhom - Vrbovce - Velká nad Veličkou ČD regionálne 123 Trenčianska Teplá - Horné Srnie Vlársky Průsmyk ČD regionálne 125 Púchov - Strelenka - Horní Lideč ČD diaľkové, regionálne Regionálne trate 122 Trenčianska Teplá - Trenčianske Teplice (osobná doprava zastavená) 124 Trenčianska Teplá - Lednicke Rovne (osobná doprava zastavená) 143 Trenčín - Chynorany medziregionálne, regionálne 144 Prievidza - Nitrianske Pravno (osobná doprava zastavená) Medziregionálne trate 140 Nové Zámky - Prievidza medziregionálne, regionálne 145 Horná Štubňa Prievidza medziregionálne Správcom uvedených železničných tratí, resp. infraštruktúry sú Železnice Slovenskej republiky, a.s. Dopravu na daných tratiach vykonáva Železničná spoločnosť Slovensko, a.s. Česká část Euroregionu: Celková délka železniční sítě v české části Euroregionu je 343 km, což je 3,6% celkové délky železnic v ČR. Nejvýznamnější železniční trať na území je trať Břeclav-Přerov-Bohumín, která je součástí II. tranzitního železničního koridoru. Hustota železničních tratí na území je 0,089 km na km 2 plochy, což představuje jen 74% průměru ČR. V přeshraniční železniční osobní dopravě je prostor na zvýšení dopravních výkonů, tj. počtu vlakových spojů. Na trati Púchov Lúky pod Makytou Horní Lideč a zpět je bez vlaků kategorie expres 7 párů osobních vlaků, které zajíždí na českou stranu. Mnohem hůře je na tom trať Vlárský průsmyk Trenčianska Teplá a zpět, kde se poskytuje doprava jen dvěma páry vlaků a ještě v omezeném kalendářním režimu. Tato situace je způsobená dlouhodobě slabou poptávkou cestujících na daném úseku. Na trati Nové Mesto nad Váhom Vrbovce Velká nad Veličkou je zabezpečená přeshraniční doprava 7 páry vlaků s různým kalendářním omezením. Na zatraktivnění tohoto úseku plánuje KORDIS, a.s., který provozuje integrovaný systém Jihomoravského kraje, spustit pilotní provoz ve formě tarifní integrace na úseku Myjava Velká nad Veličkou. 2.9.3 Cykloturistika a cyklistická doprava Slovenská časť Euroregiónu: Územím Trenčianskeho samosprávneho kraja prechádzajú cykloturistické trasy nadregionálneho významu: Vážska cyklomagistrála: Piešťany - Žilina (úsek od Hornej Stredy po Trenčín a úsek od Trenčína po Plevník-Drieňové), naprieč Považským Inovcom (Nová Bošáca - Topoľčany), Rajecká cyklomagistrála (Považská Bystrica - Rajecké Teplice). Ostatné cyklomagistrály sa nachádzajú vo vnútri regiónu: Malokarpatská cyklomagistrála a Ponitrianska cyklomagistrála. Z hľadiska členenia podľa územia môžeme rozdeliť trasovanie cykloturistických trás na Myjavsko, Považie, Prievidzko a Ponitrie. Zoznam značených cykloturistických tras v území je v prílohe dokumentu. V rozvoji cyklistickej dopravy a cykloturistiky Trenčiansky samosprávny kraj má čo doháňať oproti Zlínskemu kraju. Zlínsky kraj v posledných rokoch napredoval v systematickej podpore realizácie cyklotrás a cykloturistických trás. Trenčiansky samosprávny kraj má vďaka aktivitám Slovenského cykloklubu zlegalizovaných 1 400 km cykloturistických trás. Na mnohých trasách je potrebná generálna obnova cykloturistického značenia a zatraktívnenie jednotlivých trás. V regióne absentujú cyklistické cestičky ako najlepšia forma oddelenia cestnej dopravy od nemotorovej dopravy. V minimálnej, resp. skoro žiadnej miere nie sú vytvorené cyklistické komunikácie v jednotlivých mestách a obciach. Trenčiansky samosprávny kraj nemá vypracovanú základnú koncepciu rozvoja cyklodopravy a cykloturistiky, čo by malo byť základným kameňom v napredovaní tohto druhu dopravy. Na úrovni štátu bola schválená cyklostratégia, ktorá začína so systematickou podporou a prípravou viaczdrojového financovania cyklistickej dopravy a cykloturistiky. Jednou z priorít Trenčianskeho samosprávneho kraja je podpora projektu. Česká část Euroregionu: Na území Zlínského kraje je vybudována hustá síť cyklostezek a cyklotras. Kostru celého základního systému cyklistických tras na území Zlínského kraje tvoří síť dálkového charakteru (dálkové a významné regionální trasy), kterou doplňují významné místní trasy zajišťující lepší dostupnost navazujícího území. Tato síť pokrývá celý Zlínský kraj, přičemž je zohledňována rovnoměrnost pokrytí s ohledem na charakter území. Moravská stezka, je vedena západním okrajem Zlínského kraje ve směru sever jih je součástí sítě EuroVelo, je vedena z Polska a zajišťuje vazby z Olomouckého kraje, odkud dále vede do kraje Jihomoravského s napojením na Slovensko. Beskydsko Karpatská magistrála je rovněž vedena ve směru sever jih, ale ve východní části Zlínského kraje. Trasa směřuje z Moravskoslezského kraje přes Beskydy a Vizovické vrchy do CHKO Bílé Karpaty, odkud vstupuje do kraje Jihomoravského. Dálkové cyklotrasy mají převážně nenáročný turistický charakter a dopravní funkci v území. Umožňují napojení Zlínského kraje na republikovou a evropskou síť cyklotras a současně propojují významné správní centra, turistické oblasti a lokality (Kroměříž, Otrokovice, Staré Město, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín, Vizovice, Slavičín, Baťův kanál, CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). Významově nadřazené celostátní a mezinárodní dálkové cyklistické trasy jsou na území kraje doplněny sítí významných regionálních cyklotras. PDPS ER BBK 2014 2020

Dálkový charakter významných regionálních tras většinou zásadním způsobem nepřesahuje hranice Zlínského kraje. Trasy doplňující chybějící dálková propojení v území mají především dopravně obslužnou funkci, jejich turistický charakter je částečně spojen s účelovostí zejména v okolí správních center, průmyslových oblastí a větších měst. Zde se předpokládá výraznější zkvalitnění cyklistických tras zejména s ohledem na povrch komunikací a bezpečnost cyklistické dopravy spojenou s oddělením od automobilového provozu. Dálkové a významné regionální trasy tvoří základní systém cyklistických tras, který doplňují významné místní trasy mající charakter napojení a propojení základní sítě. Trasy mají převážně obslužnou funkci, doplňují v síti chybějící propojení významných center turistiky a služeb a současně zlepšují dostupnost území mimo hlavní dálkové a významné regionální trasy. Významné místní trasy jsou opět označeny pořadovými čísly od 1 výše, přičemž každému číslu je předřazeno písmeno M označující, že se jedná o místní trasu. Celkem bylo na území kraje definováno 21 významných místních tras. Systémovým krokem bude zpracování společné koncepce rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v příhraničním území, které bude prioritně řešit propojení cyklotras přes státní hranici a napojení příhraničních úseků na společné páteřní cyklotrasy. 2.9.4 Letecká doprava Slovenská časť Euroregiónu: V Trenčíne je vybudované letisko, ktoré bolo pôvodne určené len pre vojenské účely, pričom v súčasnosti je už sčasti civilné. Letisko v Trenčíne má 2 vzletové a pristávacie dráhy. Vykonáva sa tu nepravidelná vnútroštátna a medzinárodná doprava. Okrem toho sa v Partizán-skom, Prievidzi a v Slávnici nachádzajú športové letiská, ktoré by sa v budúcnosti mohli upraviť na malé dopravné. Letisko v Prievidzi má povolenú medzinárodnú prevádzku. Česká část Euroregionu: V současnosti je bez pravidelné letecké přepravy mezinárodní veřejné letiště Kunovice. V rozvoji letecké dopravy na území Euroregionu je velký společný potenciál, který se zatím osvědčil v přeshraniční spolupráci ve sportovním a turistickém využívání letů balónem. 2.9.5 Lodní doprava Slovenská časť Euroregiónu: V regióne nie je príliš rozvinutá lodná doprava v zmysle prepravy nákladov a tovaru. Bolo navrhnuté vybudovanie vnútrozemskej medzinárodnej vodnej cesty na Váhu s alternatívnym prepojením na Odru do Poľska a na Morave s prepojením na Labe. Vážska vodná cesta, ktorá je postupne realizovaná tvorí súčasť multimodálneho koridoru č. V. (Komárno Žilina) a koridoru č. VI. (Žilina Čadca a ďalej po riekach Kysuca Oľša Odra cez Českú republiku a Slovenskú republiku k Baltickému moru). Vodná cesta E-81 umožní stredoeurópskemu regiónu využívať tento koridor. Napojenie na túto vodnú cestu bude umožnené sieťou verejných prístavov pozdĺž toku v lokalitách: Nové Mesto nad Váhom, Trenčín, Dubnica nad Váhom, Púchov a Považská Bystrica. Česká část Euroregionu: Počítá se s propojením vodní cesty Baťova Kanálu (65 km plavby s 13 plavebními komorami) na město Kroměříž. O rozvoj Baťova kanálu na území Zlínského kraje se od června roku 2005 stará Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě společně s Krajským úřadem Zlínského kraje. Region má velký potenciál pro rozvoj turistické vodní dopravy. 2.9.6 Hraniční přechody V Euroregióne Bílé Biele Karpaty sa medzi slovenskou a českou časťou nachádza 6 cestných hraničných prechodov s nepretržitou prevádzkou. Ide o tieto hraničné prechody: Stráni Moravské Lieskové, Březová Nová Bošáca, Starý Hrozenkov Drietoma, Brumov Bylnice Horné Srnie, Nedašova Lhota Červený Kameň, Střelná Lysá pod Makytou. Najfrekventovanejším hraničným prechodom je Starý Hrozenkov Drietoma. Čo sa týka železničných prechodov, v Euroregióne sa nachádzajú dva: Horní Lideč Lúky pod Makytou a Nemšová Vlársky průsmyk. Frekventovanejší je Horní Lideč Lúky pod Makytou (66,5% všetkých výjazdov). Společný problém uplatnění stávající infrastruktury na hraničních přechodech. 2.10. Cestovní ruch Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2012 využilo služby ubytovacích zariadení v Trenčianskom kraji spolu 244 033 návštevníkov, viac ako štvrtinu tvorili zahraniční návštevníci. Všetkým návštevníkom bolo k dispozícii 259 ubytovacích zariadení s 5 152 izbami a 12 484 lôžkami. V zariadeniach prevládali hotely (motely, botely) a penzióny, ktoré mali k dispozícii 2 584 izieb a 6 084 lôžok. Nasledovali ostatné zariadenia, ako napr. ozdravovne, rekreačné podnikové zariadenia alebo doškolovacie strediská, ktoré vyčleňujú časť lôžkovej kapacity pre cestovný ruch. Tieto zariadenia mali k dispozícii 1 861 izieb a 4 166 lôžok. Návštevníci využívali aj služby ubytovania v súkromí (v izbách rodinných domov, v chatách a chalupách), kde mali k dispozícii 63 izieb a 190 lôžok. Najviac ubytovacích zariadení bolo v okresoch Prievidza (91) a Trenčín (61), najmenej v okresoch Myjava (9) a Bánovce nad Bebravou (7 zariadení). 38 39

Počas roka 2012 zariadenia cestovného ruchu ubytovali 244 033 návštevníkov, z toho 25,7 % bolo zo zahraničia. V štruktúre zahraničných návštevníkov prevládali návštevníci z Českej republiky, ktorí tvorili 45,2 % z celkového počtu zahraničných návštevníkov. Ďalšou početnou skupinou boli návštevníci z Nemecka (14,8 %), z Rakúska (6,3 %), z Poľska (5,7 %) a z Ruska (3,1 %). Kým domáci návštevníci v zariadeniach prenocovali v priemere 4,1-krát, zahraniční návštevníci sa zdržali kratšie, prenocovali v priemere 3,4-krát. Počet návštevníkov mal od roku 2001 kolísavý vývoj. Kým v roku 2002 ich počet medziročne stúpol o 15,2 %, v roku 2004 oproti roku 2003 klesol o 5 %. Najvýraznejší pokles počtu návštevníkov bol v roku 2009, kedy medziročne počet osôb, ktoré sa v zariadeniach ubytovali, klesol o 16,6 %. Rok 2012 priniesol pozitívny obrat, kraj navštívilo o 1,4 % viac návštevníkov ako v roku 2011. Pre rozvoj cestovného ruchu majú veľký význam kúpele v Trenčianskych Tepliciach (zamerané na liečbu reumatických ochorení), v Nimnici (zamerané na choroby tráviaceho, obehového a respiračného systému) a v Bojniciach (zamerané na liečbu pohybového ústrojenstva). Z kultúrno historických pamiatok medzi najvýznamnejšie v regióne zahŕňame Trenčiansky hrad, Beckov, Čachtice, Tematín, park Lednické Rovne a zámok Bojnice. Obľúbenými cieľmi návštevníkov sú i rodný dom Ľudovíta Štúra v Uhrovci, mohyla M. R. Štefánika na vrchu Bradlo a zoologická záhrada v Bojniciach. Z prírodných krás lákajú najmä Súľovské vrchy, Vršatské bralá a Manínska tiesňava. K pozitívnym faktorom rozvoja cestovného ruchu treba zaradiť i tradíciu výstavníctva (Výstavisko TMM Trenčín). V roku 2013 Pamiatkový úrad SR na území slovenskej časti Euroregiónu eviduje vyše 1000 národných kultúrnych pamiatok, resp. pamiatkových objektov (1072; stav k 22.3.2013 www.pamiatky.sk). Na území sa tiež nachádza jedna pamiatková rezervácia (Trenčín historické centrum) a tri pamiatkové zóny (Beckov, Nitrianske Pravno a Nové Mesto nad Váhom), čím sa slovenská časť Euroregiónu zaraďuje k oblastiam s relatívne podštandardným v porovnaní s ostatnými regiónmi Slovenska počtom pamiatkovo chránených objektov. Jedným z lokálnych pozitív je vysoký počet hradných ruín, zasadených v krajinársky atraktívnych lokalitách (okrem vyššie uvedených hradov i Vršatec, Lednica či Uhrovec). Hradné ruiny sú priebežne obnovované, o. i. zo štátnych zdrojov, najmä v posledných rokoch. Významne je zastúpené archeologické kultúrne dedičstvo početné, prezentované aj menej známe hradiská najmä z doby bronzovej, keltské či slovanské hradiská. Jednotlivé lokality kultúrneho dedičstva možno vhodne pospájať v rámci tzv. kultúrnych ciest (cultural routes). Pre slovenskú časť Euroregiónu charakteristický prvok kultúrneho dedičstva predstavuje kopaničiarska krajina (riedke osídlenie, nízka koncentrácia sídiel, polia, lány, chov domácich zvierat v relatívne vyšších nadmorských výškach). Veľký potenciál predstavuje lokálna gastronómia, vrátane typických alkoholických nápojov, za predpokladu jej riadneho podchytenia a manažmentu. Česká část Euroregionu: V roce 2012 využilo služeb ubytovacích zařízení ve Zlínském kraji celkem 483 929 návštěvníků, z toho 69 587 zahraničních. K dispozici jim k tomu bylo 349 ubytovacích zařízení s 8 676 pokoji a 22 559 lůžky. Nejvíce zahraničních návštěvníků bylo ze Slovenska, a to téměř 20,9 tis. hostů (meziroční zvýšení počtu o 19,2 %). Dále do kraje přicestovalo 11,1 tis. hostů z Německa (oproti roku 2011 nárůst o 10,6 %) a i přes meziroční pokles o 20,6 % byli třetími nejčastějšími návštěvníky kraje hosté z Polska (6,7 tis. osob). Za nimi se pak řadili turisté z Rakouska (4 223 osob) a z Ruska (2 930 osob). Graf 17: Štruktúra ubytovacích zariadení cestovného ruchu v Trenčianskom kraji v %, 2012 Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/a Graf 18: Struktura ubytovacích zařízení cestovního ruchu ve Zlínském kraji v %, 2012 Celkový počet přenocování zůstal skoro na stejné úrovni jako v roce 2011 (1 532 347). V roce 2012 v kraji bylo zjištěno 188 019 přenocování cizinců, což bylo o 21 291 více než v předchozím roce. Zdroj: KS ČSÚ, databáze ubytovacích zařízení Počet návštěvníků měl od roku 2001 kolísavý charakter. V roce 2007 dosáhl maxima (532 482 návštěvníků), naopak v roce 2001 jich bylo zaznamenáno nejméně (443 704). Za celé dvanáctileté období počet návštěvníků stoupl o 9,1 %. Naopak tomu bylo u zahraničních návštěvníků. V roce 2001 Zlínský kraj navštívilo 86 972 cizinců, v roce 2012 již jen 69 587, pokles o 20 %. Průměrný počet přenocování návštěvníků klesl z 4,1 v roce 2001 na 3,2 v roce 2012, což je nejméně za celé sledované období. Počet ubytovacích zařízení klesl o 2,8 %, naopak počet pokojů za 12 let stoupl o 9,5 % a počet lůžek o 8,5 %. Obe části Euroregiónu mají poměrně atraktivní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a nabízí výhodné podmínky pro prakticky všechny formy cestovního ruchu, zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, agroturistiku, kulturní, společenský, naučný, kongresový a nákupní cestovní ruch. Důležitým prvkem v rozvoji cestovního ruchu jsou též zimní sporty. Společnou oblastí pro rozvoj cestovního ruchu jsou hraniční pohoří Bílé-Biele Karpaty a Javorníky, ve kterých by se mohli rozvíjet společné turistické a rekreační cíle. V české části se ale nachází dvakrát vyšší kapacita ubytovacích zařízení a region navštíví dvakrát víc hostů jako slovenskou část Euroregionu. PDPS ER BBK 2014 2020

2.11. Kultura Slovenská časť Euroregiónu: Kultúrna infraštruktúra v slovenskej časti Euroregiónu pozostáva z kultúrno-osvetových zariadení, múzeí, galérií, knižníc, kín, hvezdární a domov Matice Slovenskej. Rozvoj kultúry je zabezpečovaný samosprávnymi kultúrno-osvetovými zariadeniami, ako aj zariadeniami iných právnických a fyzických osôb (štát, nadácie, občianske združenia, cirkvi, náboženské spoločnosti a iné). Na území kraja sa nenachádza žiadne profesionálne divadlo. V roku 2012 bolo na území kraja evidovaných 314 kultúrno-osvetových zariadení, v tom 243 samosprávnych (4 v pôsobnosti VÚC, 239 v pôsobnosti obecných samospráv) a 71 kultúrno-osvetových zariadení iných právnických a fyzických osôb. Uvedené subjekty uskutočnili 11 841 aktivít. V oblasti záujmovej umeleckej činnosti pracovalo 544 kolektívov s počtom členov 8384 a 556 jednotlivcov. Umelecké kolektívy a jednotlivci realizovali spolu 2941 aktivít. V roku 2011 sa na území kraja sa nachádzalo 10 múzeí, 2 galérie a 221 verejných knižníc. Tieto evidovali 55 893 aktívnych používateľov, ktorým bolo k dispozícii 1 962 392 knižničných jednotiek. Náklady na nákup knižničného fondu dosiahli 141 780 EUR. Múzeá realizovali 69 výstav a 29 tematických expozícií, návštevníkom bolo k dispozícii viac ako pol milióna zbierkových predmetov. Múzeá usporiadali 879 kultúrno-výchovných a vzdelávacích aktivít. Realizované výstavy a expozície si v roku 2011 prezrelo viac ako 440 tis. návštevníkov. Ich počet medziročne stúpol o takmer 52 %, čo možno hodnotiť pozitívne, aj keď sú tieto hodnoty výrazne pod úrovňou rokov 2001 a 2002. Česká část Euroregionu: Kulturní infrastrukturu v roce 2004 tvořilo 35 kin, 405 veřejných knihoven, 52 muzeí, 51 galérií, 9 divadel a 44 přírodních amfiteátrů. V roce 2012 bylo na území Zlínského kraje evidováno 23 muzeí (památníků), 3 galerie a 25 poboček muzeí a galerií. Tato kulturní zařízení vykazovala v daném období celkově 157 expozic a 199 uspořádaných výstav. Zároveň bylo vykázáno 683 657 návštěvníků daných expozic a výstav, tato zařízení uspořádala v roce 2012 mj. také 476 přednášek či jiných kulturně-výchovných akcí, které navštívilo 181 277 návštěvníků. Za rok 2012 bylo dále na území Zlínského kraje evidováno 8 hradů, zámků a ostatních památek zřizovaných Ministerstvem kultury, jinými resorty, kraji či obcemi (s návštěvností ve výši 324 656 osob). Vybrané vstupné za rok 2012 činilo v těchto objektech na území Zlínského kraje celkem 18,9 mil. Kč. Dané památkové objekty v roce 2012 uskutečnily celkem 152 kulturních akcí (z toho 26 samostatných výstav, 68 samostatných koncertů, 17 dramatických vystoupení, 13 kulturních akcí při prohlídkách a nočních prohlídek a 4 kulturní akce tradiční lidové kultury). Tyto kulturní akce navštívilo v roce 2012 celkově 150 685 návštěvníků. Za rok 2012 bylo na území Zlínského kraje evidováno 20 ivadelních souborů (z toho 2 profesionální ve Zlíně - Městské divadlo Zlín a v Uherském Hradišti - Slovácké divadlo), 8 tanečních souborů, skupin a klubů, 35 folklorních souborů, 9 souborů sborového zpěvu, 9 hudebních souborů, 2 výtvarné skupiny a 2 filmové kluby či skupiny fotografie a audiotvorby. Graf 19: Vývoj počtu návštevníkov na výstavách a expozíciách v Trenčianskom kraji, 2001 2011 V roce 2012 fungovalo na území Zlínského kraje 299 knihoven se 101 pobočkami (s celkovým počtem 2 953 142 knihovních jednotek a 6 845 exempláři docházejících periodik), tyto knihovny registrovaly 88 041 uživatelů (z toho Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ 24 760 do 15 let) a celkem 5 118 347 výpůjček (roční průměr na 1 čtenáře tak činil 58,1 výpůjček). Dané knihovny uspořádaly 5 037 kulturních akcí pro veřejnost (se 147 305 návštěvníky), 704 vzdělávacích akcí pro veřejnost (se 14 187 návštěvníky). Zároveň knihovny evidovaly 871 130 návštěvníků on-line služeb. V roce 2012 bylo na území Zlínského kraje také evidováno 36 kulturních domů a středisek, které uspořádaly 108 kurzů vzdělávací zájmové činnosti (s 12 005 návštěvníky). V rámci těchto kulturních domů a středisek působilo 85 souborů v rámci umělecké zájmové činnosti (s 1 788 členy) a 28 klubů a kroužků v rámci mimoumělecké zájmové činnosti se 771 členy (Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2012 - I. až IV. díl. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. 2013). V roce 2011 působilo na území Zlínského kraje celkem 22 kin, z nichž 6 bylo digitalizovaných. Zároveň jedno kino ve Zlíně spadá do kategorie multikin (Mapy kin v ČR podle krajů verze 2.0 (http://www.digitalnikino.cz/node/536). 40 41

V minulosti byly obě části Euroregionu velmi úzce propojeny nejen po stránce geografické a hospodářské, ale především kulturní a lidské. Zachovávaly se tu velmi podobné zvyky a tradice, používaly se podobné způsoby obdělávání a zpracovávání přírodních materiálů a podobně. Jde o regiony s příbuznou minulostí a přítomností i se společnou a společně budovanou budoucností. Historické, kulturní a společenské skutečnosti obou částí Euroregionu s fungujícím propojením a tradicemi přispěly k tomu,že v letech 2007 2013 byly finanční prostředky alokované na kulturu v rámci OP SR-ČR 2007 2013 vyčerpány v celém objemu jako první v pořadí. Realizované projekty přispěly k rozvoji vzájemné spolupráce a dosažení její kvalitativně vyšší úrovně, přinesly nové zkušenosti a poznatky, ze kterých vzešly pro další období priority formulované v rámci opatření pro zintenzivnění přeshraniční kulturní spolupráce. Uvedená opatření umožňují vytvářet nová partnerství a spolupráci v oblasti kultury, obohatí život obyvatel příhraničních regionů a vytvoří další prostor pro pestřejší kulturní a společenské vyžití, vzdělávání, výměnu názorů, zkušeností, přispějí k vybudování silných multikulturních partnerských vztahů, zlepšení informačnho a komunikačního propojení a technického vybavení. Kulturní dědictví představuje významnou duchovní hodnotu. Péče o jeho podoby, jejich zpřístupňování a popularizace je předpokladem kontinuity vývoje místních, regionálních a národních společenstev. I proto stojí v popředí otázka zachování kulturních tradic, ale i moderních projevů zájmové umělecké činnosti, spojené s jejich rozvojem.v době budování společné Evropy je to otázka mimořádně aktuální z hlediska vlastní identity a zachování kulturní rozmanitosti, ale i z hlediska přínosu slovenské a české části Euroregionu do společné Evropské kulturní klenotnice. Dynamické společenské změny, integrační procesy v Evropě a všeobecná globalizace mění způsob života člověka a působí negativně i na oblast kultury tím, že globálně unifikuje kulturní jevy. Omezit negativa tohoto trendu na tradiční lidovou kulturu a projevy zájmové umělecké činnosti je možné vytvářením podmínek pro jejich uchovávání v živé podobě, čili pro existenci živé regionální a místní kultury pomocí způsobů a prostředků, které jsou vhodné pro současnost. Je potřebné stimulovat vytvoření podmínek pro kvalitní a dostupnou edukaci v oblasti zájmového vzdělávání a zájmové umělecké činnosti včetně tradiční lidové kultury, jejich regionálních a lokálních atributů zvyků, tradic, písní, tanců, řemesel a na rozvoj tzv. živé kultury v jednotlivých žánrech zájmové umělecké činnosti občanů; vytvořit systém vzdělávacích programů podle individuálních potřeb cílových skupin a ty rozvinout do moderních forem vzdělávání; zvýšit úroveň odbornosti, vědomostí, zručnosti a kreativity vedoucích kolektivů a jednotlivců zájmové umělecké činnosti jako i organizátorů a realizátorů kulturně-osvětové činnosti prostřednictvím odborných školení, seminářů, kurzů, tvůrčích dílen a dalších aktivit; vytvořit platformu pro poznávání, v živé podobě pro uchovávání, rozvoj a vysokou úroveň veřejné prezentace nejen tradiční, ale i současné kultury. V popředí stojí i otázka výzkumné a publikační činnosti s cílem systematicky mapovat a zkoumat věci, jevy a události a tak budovat znalostní bázi sídel a regionů. Kultura se musí vyrovnat s rychlým rozvojem a rozmístěním informačních a komunikačních technologií, potřebné jsou investice do digitálních technologií a také investice do modernizace kulturní infrastruktury, technického vybavení a mobiliáře, což sleduje opatření pro zlepšení propojenosti organizací a jednotlivců činných v kulturní oblasti. Poskytovatelé kulturního obsahu budou moci oslovit potenciálně širší publikum, tvůrci kulturního obsahu budou využívat rozsáhlejší trhy, občané dostanou širší a rozmanitější kulturní nabídku. PDPS ER BBK 2014 2020

2.12. SWOT analýza PRIORITA 1 Oblast Silné stránky Slabé stránky ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ LIDSKÝ POTENCIÁL adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla silná vazba obyvatelstva na území a zájem o jeho rozvoj vzdělanost obyvatelstva dostatečná síť ZŠ, tradiční struktury středního školství, existence vysokých škol s novými studijními obory s nadregionálním významem některých studijních oborů tradiční spolupráce, smlouva mezi Trenčianskym samosprávnym krajom a Zlínským krajem výhodná geografická poloha pro migraci obyvatelstva aktivní politika trhu práce s důrazem na vytváření nových pracovních míst nevyhovující kvalifikační struktura obyvatelstva s ohledem na potřeby trhu práce pokles obyvatelstva v předproduktivním věku, zvýšení podílu obyvatelstva v poproduktivním věku systém sociálních služeb přetrvávání problematiky nárůstu dlouhodobě nezaměstnaných nedostatečná dynamika tvorby nových pracovních příležitostí úroveň mezd v porovnání s průměrem republik vysoká nezaměstnanost specifických skupin (zdravotně postižení, starší pracovníci, nekvalifikovaní, ženy, absolventi škol) odliv obyvatelstva v produktivním věku přetrvávání tradičních sektorových a odvětvových stereotypů kvalifikační struktury lidských zdrojů vysoký podíl občanů pobírající dávku v nezaměstnanosti a dávku v hmotné nouzi chybějící srovnatelné indikátory měření kvality sociálních služeb PODNIKÁNÍ tradice průmyslu v návaznosti na jeho restrukturalizaci vědecko-výzkumná základna dlouhodobá tradice a diverzifikace v řadě průmyslových odvětví existence zdrojů surovin, zejména stavebních hmot a dřeva tranzitní poloha regionu existence sklářských a gumárenských center na mezinárodní úrovni existence volných a nevyužitých ploch a prostorů existence podpůrné infrastruktury pro inovační podnikání (průmyslové a technologické parky) útlum inovačních aktivit a modernizace v průmyslu kvalita IKT infrastruktury přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů mezi sebou a s institucemi vzdělávání, výzkumu a vývoje procesnost podpory přeshraniční spolupráce malý podíl finalizace nedostatek podnikatelské infrastruktury a nedostatečné využití potenciálu služeb na podporu rozvoje malých a středních podniků (inkubátory, hospodářské parky, podnikatelské a inovační centra) útlum některých tradičních odvětví nedostatečná finanční podpora zejména malých podnikatelů problematické využití starých výrobních areálů nedostatečné propojení vývoje, výroby a školství slabá spolupráce a koordinace společných aktivit mezi státy neuspokojivý technický stav velké části sítě hlavních cest a železnic a nedostatečná dopravní obslužnost území špatná ekonomická situace větší části zemědělských podniků s negativními dopady na rozvoj venkova neprovázanost zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu 42 43

PRIORITA 1 Oblast Příležitosti Ohrožení ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ LIDSKÝ POTENCIÁL PODNIKÁNÍ aktivní příprava na důsledky změn v populačním vývoji rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost zvláště u mladé generace adaptace školství, celoživotní vzdělávání, rekvalifikace, sociální služby a některých kategorií obyvatelstva (zdravotně po- stižení, starší pracovníci, nekvalifikovaní, ženy) vytváření programů prevence sociálně-patologických jevů struktura školství neodpovídá požadavkům trhu práce rozvoj systému celoživotního vzdělávaní s důrazem na rozvoj nedostatečné kapacity sociálních zařízení a systém služeb informační společnosti pro narůstající počet obyvatelstva v poproduktivním věku adaptace školského systému na klesající počty dětí a nové rostoucí zranitelnost některých kategorií obyvatelstva (zdravotně využití volné kapacity školských zařízení postižení, starší pracovníci, nekvalifikovaní, ženy, ab- regionální koordinace středního školství a dosáhnutí vyšší solventi škol) pro vázanosti středoškolské přípravy mládeže a potřeb trhu rostoucí odliv kvalifikované pracovní síly mimo region práce zvyšování podílu věkově starších v pracovním procesu lepší vytváření možností pro rekvalifikaci podle potřeb trhu nezájem mladé generace o studium technických disciplín práce, podpora rozvoje učňovských odborů s důrazem na ohrožení úrovně vzdělávání financováním škol odvozeným duální systém vzdělávání počtem studentů zkvalitňování univerzitního vzdělávání na obou stranách hranicničí odchod vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků do zahra- podpora začleňování těžko umístitelných skupin obyvatelstva na trhu práce zvyšování podílu nestátních neziskových organizací v systému zabezpečování sociálních, zdravotních, environmentálních, kulturních, vzdělávacích, informačních a osvětových služeb využití podpůrných programů pro odvětví tradičního průmyslu v regionu zvyšování konkurenceschopnosti v oblasti základního stárnutí pracovní síly a aplikovaného výzkumu nedostatečná tvorba nových pracovních příležitostí podpora všech forem spolupráce mezi podnikatelskými nedostatečná podpora rozvoje podnikání subjekty v regionu (klastry, společné projekty, tematické další prohlubování negativních trendů ve vývoji průmyslu s dopady na zaměstnanost a sítě) využití vědecko-výzkumného potenciálu, zejména pro průmyslové rozvoj průmyslových služeb včetně ztráty inovace a rozvoj produktivních služeb tuzemských i zahraničních trhů (anebo nezískání trhů no- zvýšení aktivity podpůrných institucí (hospodářských komor, vých) zaměstnavatelských svazů ap.) trvalý pokles konkurenční pozice hlavních regionálních center zvýšení přístupu na mezinárodní trhy napojením regionu i celého regionu vzhledem k úspěšnějším regionům na evropsku dopravní síť pokračování politiky nízké ochrany domácího trhu před dotovaným rozšíření IKT dostupnosti příhraničí dovozem zemědělských produktů prosazení integrovaného přístupu k rozvoji zemědělské snížení schopnosti spolufinancování a předfinancování projektů a lesnické výroby (integrace ekonomických, energetických z programů pomoci EU a ekologických komponentů) opožďování výstavby a rekonstrukce cestních a železničních podpora rozvoje sítě odbytových center (sdružení) zemědělských produktů a funkční a územní provázanosti se zpracovatelským průmyslem komunikací zvyšování farmářské osvěty pro vznik a podporu soukromě hospodařících rolníků PDPS ER BBK 2014 2020

PRIORITA 2 Oblast Silné stránky ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVY Slabé stránky ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DOPRAVA nadprůměrná kvalita životního prostředí v pohraničním nedostatečná retenční schopnost krajiny riziko záplav horském a podhorském pásmu a sesuvů půdy vysoký podíl území s velkoplošnou ochranou krajiny a vodních zdrojů a ostatních chráněných území prosazování obnovení těžby nerostných surovin v chráněných územích a výstavba zařízení na znehodnocení odpadů dostatečná kapacita vodních zdrojů, výskyt minerálních vod v nevhodných lokalitách a léčivých pramenů a zachovalých lesních porostů nepostačující globální informační systém životního prostředí a nedostatečná environmentální výchova obyvatelstva instalace koncových technologií u nejvýznamnějších znečišťovatelů (na úseku ochrany ovzduší a čištění odpadních vod) neexistující síť sledování a vyhodnocení emisního a hlukového zatížení území útlum některých hospodářských odvětví vysoký stupeň plynofikace zejména na českém území přetrvávající znečišťování významné části hydrologické sítě s návaznými negativními dopady na náklady na úpravu pitné dlouhodobá tradice ve specializovaných oborech zemědělské výroby, vysoké zastoupení stanovištně vhodných lesních vody a chybějící ČOV a kanalizace v menších sídlech rostoucí emise tuhých znečišťujících látek z malých spalovacích zdrojů z domácností porostů, odolnějších vůči působení negativních vlivů dobře udržované zachovalé lesní porosty - hospodářské lesy výrazný stupeň ohrožení zemědělské půdy působením degradačních činitelů jako i lesy chráněné a zvláštního určení kvalitní síť značených turistických stezek rychlý pokles stavů hospodářských zvířat s negativními dopady na rozvoj zemědělství v horších přírodních podmínkách, krize pastýřství a včelařství nedostatečná péče o mimo lesní porosty přemnožení invazivních rostlin nedostatečná úroveň investic do úspor tepla a elektrické energie, stimulující vysokou energetickou náročnost průmyslové i obytné sféry, nedostatečné využívání alternativních zdrojů nedostatečný rozsah třídění odpadů zejména na slovenské straně a zpracování odpadů a druhotných surovin, převažující skládkování odpadů nevyřešený způsob nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a nedostatečná kapacita zařízení na jejich zhodnocování nedostatečně vyřešené zneškodňování směsového (zbývajícího) komunálního odpadu, vysoký počet černých skládek v území a nízká míra osvěty v oblasti nakládání s odpady nízká míra využívání ekologicky šetrných materiálů ve stavebnictví formální environmentální výchova na slovenských školách a nedostatečná finanční soběstačnost projektů EVVO na české straně poddimenzovaný personál a technické zajištění ochrany přírody zejména na slovenské straně modernizace dopravní infrastruktury s cílem zvýšení bezpečnosti možnost a ochota místního obyvatelstva z příhraničí dojíž- dopravy a provozu dět za prací do vzdálenějších destinací je determinována kvalitou dopravní infrastruktury významné tranzitní funkce v mezinárodní dopravě a strategická poloha území existence civilních dopravních a sportovních letišť regionem procházející železniční tahy nadregionálního a mezinárodního významu, dlouhodobě stabilizované železniční tratě na území kraje rozsah sítě silnic I. třídy v zásadě odpovídá potřebám dopravního napojení a dopravní obsluze kraje (vyjma dílčích úseků s lokálními problémy) dlouhodobě stabilizovaný územní plán celého regionu, který již rámcově dopravní infrastrukturu řeší sjednocení koncepcí dopravních systémů SR a ČR na propojení území propustnost státní hranice v kolizi se současnými i rozvojovými potřebami území - nedostatečná propustnost významných silničních tahů a nedostatečně kvalitní propojení přeshraničních úseků nedořešený proces přípravy a realizace v oblasti nadřazené dopravní sítě - dálniční a rychlostní komunikace a nedostatečná průchodnost státní hranice ČR/SR absence přeshraničních úseků propojení dálnic D1 na slovenské a D1 na české straně v západovýchodním směru absence páteřní rychlostní komunikace regionů pomoraví a pováží, nedokončené stávající propojení na dálniční a transevropské dopravní sítě, vysoké zatížení měst a obcí tranzitní dopravou (chybějící obchvaty, průjezdy městy a obcemi jsou nevyhovující) nedostatečná dopravní dostupnost obývaného venkovského prostoru a chybějící integrovaný dopravní systém (IDS) na území regionu celkově zanedbaný stav dopravní infrastruktury a související technické a obslužné vybavenosti, zejména regionálního a lokálního charakteru neexistující přímé spoje veřejné dopravy mezi krajskými městy 44 45

PRIORITA 2 Oblast Příležitosti ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVY Ohrožení ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DOPRAVA spolupráce při nakládání s odpady, prevence vzniku odpadů a prosazování nového systému priorit s jejich nakládáním přetrvávající znečišťování vod s negativním dopadem do nákladů na úpravu pitné vody v souvislosti s přibližováním se k EU, zlepšení systému pokles zemědělské výroby ohrožující možnosti systémového sběru biologického odpadu řešení rozvoje venkova a potravinovou soběstačnost území podpora a propagace ekologického hospodaření při využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie podcenění negativních dopadů narušeného životního prostředí na zdravotní stav obyvatelstva a ekologickou stabilitu krajiny podpora potravinové soběstačnosti s využitím regionálních ohrožení kvality života a krajiny v území prosazováním obnovení a tradičních produktů těžby nerostných surovin v důsledku parciálních ekono- vytvoření a realizace regionálních a lokálních generelů zásobování mických zájmů, zejména v chráněných územích obyvatel a hospodářské sféry energiemi, zejména prosazování výstavby zařízení na zneškodňování / zhodnocomických z obnovitelných zdrojů vání odpadů v nevhodných lokalitách převzetí standardů EU, týkajících se vybavenosti sídel kanalizací a ČOV, technologické úrovně ČOV (3. stupeň čištění) rozvoj individuální automobilové dopravy a omezování veřejné dopravy - zejména na slovenské straně, budování alternatívních čističek nelegální těžba dřeva a krádeže podceňování negativních vizuálních dopadů na scenérii krajiny při plánovaní a realizaci nových záměrů prohloubení programů revitalizace krajiny a vodní sítě, např. s vazbou na budování ÚSES a NATURA 2000 nedostatek finančních prostředků na spolufinancování projektů budování systémů sledování a vyhodnocování jednotlivých složek životního prostředí zvýšení důrazu na mimoprodukční funkce zemědělské a lesní výroby, reflektující zájmy ochrany zemědělské půdy, krajiny a vodních zdrojů podpora hospodaření za účelem údržby a zachování krajinných struktur mezisektorová spolupráce v oblasti environmentální výchovy a výchovy k trvale udržitelnému rozvoji a vzdělanosti využití potenciálu přeshraniční spolupráce a výměny zkušeností v rámci trvale udržitelného rozvoje zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství, stavebnictví a energetiky podpora vhodného zalesňování půdy včetně rychle rostoucích dřevin s následným energetickým využitím území obsahuje výhledovou dopravní infrastrukturu zahrnutou do transevropské dopravní sítě TEN-T s potenciálem udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových nízká úroveň dopravní infrastruktury vyššího řádu a perifernost území z hlediska obou států, technická zanedbanost pozemních komunikací infrastrukturách, zlepšení hospodářského rozvoje a nedostatečně funkční a rozvinutá dopravní infrastruktura zvýšení konkurenceschopnosti příhraničních regionů má negativní vliv na množství a kvalitu umístění investic zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území v regionu a na omezení rozvoje území realizace výstavby sítě dálnic, rychlostních komunikací, posilnění průchodnosti území a státní hranice a zlepšení dopravní prohloubení problémů v dopravní obsluze území v souvislosti s rušením regionálních a lokálních železničních tratí obslužnosti odkládání napojení příhraničních oblastí na hlavní dopravní výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy, tahy, které v rámci dopravního systému regionů zajišťují návaznost na okolní regiony a státy nerovnováha z hlediska potřebných finančních zdrojů a možných výdajů na infrastrukturu a obsluhu, opravy komunikací realizace výstavby, rekonstrukce a modernizace cyklistické infrastruktury modernizace dopravní infrastruktury s cílem zvýšení bezpečnosti dopravy a provozu stimulace účinné mezinárodní koordinace výstavby dálničních a rychlostních silničních komunikací a spolupráce s okolními regiony a sousedními státy za účelem zkvalitnění dopravní obslužnosti v rámci přeshraniční spolupráce PDPS ER BBK 2014 2020

PRIORITA 3 ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A KULTURY Oblast Silné stránky Slabé stránky CESTOVNÍ RUCH KULTURA silný přírodní a kulturně-historický potenciál pro rozvoj CR rozdílná vybavenost území rozvinutou turistickou infrastrukturou tvorba nových kvalitních regionálních produktů CR (ubytovací, sportovně rekreační služby, nabídka zvýšení podílu pobytové návštěvnosti s pozitivními dopady venkovské turistiky, koupaliště, lyžařská centra, atd.) na rozvoj zaměstnanosti rozdílná kvalita prezentace, kvalita poskytovaných a absence doplňkových turistických služeb v porovnání s vy- dobré podmínky pro organizování výstav na slovenské straně a rozvíjející se výstavnictví na české straně spělými zeměmi atraktivní přírodní prostředí, předpoklady pro letní a zimní malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu v celostátním a rekreační využití (koupele, městský a venkovský CR) evropském porovnání nabídka zajímavých sportovních a turistických aktivit mezinárodního významu u podnikatelských subjektů kvůli nejisté návratnosti nákladů malý zájem o budování infrastruktury pro cestovní ruch existence tradičních center a středisek CR, historických objektů území, na kterých se zakazuje anebo omezuje činnost z důvodu ochrany veřejného zájmu - velký rozsah chráněných památek sakrální, měšťanské a lidové architektury včetně drobných forem kulturního dědictví (kaple, kříže u cest atd.) území a ochranných pásem v území rozdílné množství kvalitních regionálních produktů CR (turistických výhodná geografická poloha příhraničního regionu programů a tras s kvalitním zabezpečením služeb) cenová dostupnost, zejména pro zahraniční klientelu velký rozdíl v hustotě a kvalitě značených turistických tras dopravní propojení obou stran a relativně malá vzdálenost a cyklotras od velkých měst (Bratislava, Brno) nedostatečná podpora rozvoje cestovního ruchu zejména ve potenciál nepoznané krajiny, autenticita a původnost lokálního kulturního dědictví, většinou nepoznamenaného nega- venkovských oblastech a situování některých součástí kulturního dědictví v méně přístupných lokalitách tivními tendencemi nerovnoměrné zastoupení a kvalita regionální gastronomie nižší koupěschopnost místního obyvatelstva historická, kulturní, jazyková a lidská provázanost regionů špatný stav a vybavenost památkových, historických s podobnými zvyky a tradicemi a kulturních objektů, majících vliv na prezentaci oblasti existence kulturních zařízení, sítě osvětových středisek, nedostatečný systém podpory na zabezpečení péče muzeí, galerií a knihoven s tradičními kulturními aktivitami o projevy nehmotné tradiční lidové kultury a zájmové nadregionální kulturně-společenský význam některých částí umělecké činnosti pohraničí špatná dostupnost zdrojů na financování rekonstrukce kulturní rostoucí zájem o partnerství v přeshraniční spolupráci infrastruktury zejména pro menší sídla navazování nových a zintenzivnění tradičních partnerství nedostatečné personální zabezpečení kulturní činnosti v obcích relativně dostatečný počet subjektů, tvůrců a dobrovolníků působících v kultuře, folklorních tradicích, množství kolektivů zájmové umělecké činnosti a výrobců v oblasti tradičních nedostatečná podpora organizátorů, tvůrců a inter- pretů živé kultury jako nositelů nehmotného kulturního dědictví k identifikaci lokality-regionu řemesel existence značných regionálních disparit v dostupnosti kulturní rozvinutý a stabilní systém postupových soutěží, přehlídek, nabídky a zabezpečování kultury festivalů tradiční kultury i zájmové umělecké tvorby a jejich nedostatečné investování do materiálně-technického zázemí nositelů pro místní kulturu interiéry kulturních domů jejich síť kulturních zařízení a osvětových středisek poskytujících odborné a metodické poradenství technické vybavení, osvětlení, ozvučení, exteriérová podia stálé i mobilní, mobilní jednotné stánky pro lidové umělce, pěstování starých a krajových odrůd a ovocných dřevin, párty-stany atd. chov tradičních plemen nízký počet digitalizovaných kin ve městech, absentující kina v obcích a nevhodná programová nabídka komerčních multikin přetrvávající bariéry při výměně řemeslníků z obou stran hranice vyplývající z platné legislativy (byrokracie, daně ) zhoršování ekonomických podmínek pro lidové výrobce i v závislosti na zhoršující se koupěschopnosti obyvatelstva 46 47

PRIORITA 3 ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A KULTURY Oblast Příležitosti Ohrožení CESTOVNÍ RUCH KULTURA vysoký potenciál pro rozvoj atraktivní přírodní prostředí, sezónnost ve využívání kapacit cestovního ruchu předpoklady pro letní a zimní rekreační využití (koupele, tranzitní charakter území velký počet návštěvníků bez městský a venkovský CR) ubytování dovybavení území rozvinutou turistickou infrastrukturou nárůst nabídky cestovního ruchu jiných, českých a slovenských (ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační služby, doplnění konkurenčních regionů i zahraničí materiálního zázemí pro živou kulturu, nabídka venkovské turistiky a agroturistiky, cykloturistiky, rozvoj kon- památek zejména na slovenské straně a vandalismus neustálá destrukce hmot neobnovovaných kulturních gresového CR atd.) s ohledem na environmentální limity trvalá udržitelnost připravovaných nebo realizovaných projektů a programů cestovního ruchu území kulturní turizmus, možnost formování a etablování historických cest nízká a pomalá návratnost investic zlepšení turistické image regionu prostřednictvím cílené propagace, zavedením systému certifikace služeb, informačního systému s pozitivním dopadem na jeho návštěvnost podpora a rozvoj regionální gastronomie z lokálních surovin vytváření pracovních míst v turistickém ruchu s důrazem na podporu malého a středního podnikání, rozvoj spolupráce neziskových a podnikatelských subjektů s veřejnou a státní správou tvorba nových kvalitních regionálních produktů, zintenzivnění rozvoje přeshraničních programů a projektů v cestovním ruchu se zaměřením na rozdílné cílové skupiny rekonstrukce stávající turistické infrastruktury využití potenciálu šetřících forem turistiky (agroturistika a venkovská turistika, ozdravné pobyty, cykloturistika) rozvoj služeb na podporu cestovního ruchu, vznik nových oblastních organizací CR na slovenské straně síťování a společná nabídka specifických produktů CR zahraničním nebo specializovaným cestovním kancelářím společné výstavy a expozice s jednotícím elementem obnova historických a kulturních památek a turistické infrastruktury, oživení kulturního života, místních tradic zhoršování ekonomických podmínek pro lidové výrobce i v závislosti na zhoršující se koupěschopnosti obyvatelstva a zvyklostí klesající zájem návštěvníků o kulturní, turistické, vzdělávací, systematické kulturní, historické a společenské mapování sportovní a gastronomické aktivity a výzkum věcí, jevů a událostí v příhraničním území s cílem nedostatečné investice do materiálně-technického zázemí spoluvytvářet a budovat znalostní bázi sídel a regionů včetně publikačních výstupů pro kulturní výměnu mobiliář osvětlovací, ozvučovací technika, exteriérové zastřešení koncertních pódií (mobilní), využití zájmu lidí o tradiční lidovou kulturu, tradiční technologie jednotné stánky pro lidové umělce (mobilní) a její aplikaci v současném moderním životě nedostatečná podpora organizátorů, tvůrců a interpretů osobní pozornost věnovat tradičním lidovým řemeslům vzhledem k specifickým podmínkám jejich existence a rozvoji, živé kultury jako nositelů nehmotného kulturního dědictví identifikujícího lokalitu region zabezpečení ochrany a kontinuity řemeslných postupů zhoršování stavu kulturních domů, historických památek a technik, zlepšování podmínek činnosti lidově uměleckých výrobců a stupně narušení urbanistické celistvosti městských památkových rezervací a zón zlepšení možností prezentace výsledků činnosti lidových vazba kulturních tradic na starší generaci nebo jednotlivce tvůrců, digitalizace dokumentů tradiční lidové kultury a jejich zpřístupňování veřejnosti je hrozbou jejich postupného zániku, nízké míry autenticity nebo povrchnosti aktivit podpora partnerství nositelů místní kultury zaměřených na odevzdávání odborných vědomostí, zručností a kompetencí v oblasti kultury doplnění materiálně-technického zázemí pro kulturní aktivity v exteriérech; zlepšení kulturní nabídky a zastavení úpadku kulturního života v některých sídlech využití kulturního dědictví a jeho jedinečnosti jako prostoru pro spojení kultury a cestovního ruchu vyšší využití prostředků strukturálních fondů PDPS ER BBK 2014 2020

3. STRATEGIE PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V ER BBK 3.1. Střednědobá strategie udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce (2014 2020) Střednědobý horizont Zásadním a ověřeným faktem, jak v běžné praxi, tak ve výsledcích realizovaných konferencí, či výstupech mezivládní přeshraniční komise je, že základní hodnoty a cíle, na nichž byla přeshraniční spolupráce v Euroregionu Bílé Biele Karpaty založena, jsou stále platné. Čas a události ve společnosti, stejně jako posun jejích hodnotových žebříčků, však přináší jejich vývoj, na který je potřeba flexibilně reagovat tak, aby Euroregion byl silnou a efektivní platformou přeshraniční spolupráce v území i nadále. Je třeba prezentovat a podporovat konkrétní příklady přeshraniční spolupráce i organické integrace místních, regionálních, národních a mezinárodních přístupů a aktivit. Strategie je koncipována v oblasti institucionálního rozvoje a zejména dalšího rozvoje území. Institucionální rozvoj Již při vzniku hranice a tím nutnosti přeshraniční spolupráce byly vedeny diskuze o partnerství mezi samosprávami, neziskovými organizacemi a podnikateli. Akcent na spolupráci všech tří sektorů by měl být příležitostí k dalšímu rozvoji. Samosprávné kraje se za uplynulých 14 let etablovaly a vybudovaly si své pozice, jak v rámci obou států, tak v oblasti přeshraniční spolupráce, kde jsou z hlediska uvolňovaných investičních prostředků do infrastruktury a služeb do území nepopiratelnými tahouny a logicky tak převzaly některé z úloh a cílů Euroregionu. Z hlediska spolupráce na úrovni lidé lidem a drobných infrastruktur nalezly své místo a aktivně se na přeshraniční spolupráci a realizaci konkrétních záměrů podílejí také samotné obce, nebo jejich svazky a sdružení. Aktivněji se zapojují zejména díky Fondu mikroprojektů také neziskové organizace a spolky. Ačkoliv realizované spolupráce a projekty jsou v souladu se strategiemi rozvoje obou krajů a Společným programovým dokumentem Euroregionu, chybí mezi partnery vzájemná provázanost zejména ve sdílení informací a nastavení společného přístupu k účinnějšímu plánování a rozvoji. Je tedy nasnadě, že pilotní snahou všech partnerů ve střednědobém horizontu bude komplexní spolupráce a zapojení subjektů samospráv do přeshraniční spolupráce, s důrazem zejména na konkrétní obce sdružované v mikroregionech, či svazcích a sdruženích. Další nutnou výzvou je účinější zapojení podnikatelských subjektů v rozvoji přeshraniční spolupráce. Vizí v oblasti institucionálního rozvoje je: Utvoření funkční sítě spolupracujících orgánů s cílem podporovat udržitelný, integrovaný ekonomický, environmentální, sociální a kulturní integrovaný rozvoj přeshraničního regionu. Nutností je tedy rozvoj stávající platformy přeshraniční spolupráce ER BBK aktivním zapojením jejích konkrétních aktérů ze strany samospráv, podnikatelských subjektů a neziskového sektoru. Toho bude dosaženo formou poskytování efektivního servisu v oblasti přeshraniční spolupráce pro území Zlínského a Trenčínského kraje a aktivní propagace přeshraniční spolupráce zacílené jak na uvedené cílové skupiny, tak směrem z území a vzájemnou inspirací pozitivními příklady aktivit. Rozvoj území Nezbytnou úlohou území je nadefinovat aktuální vlastní potřeby a strategické cíle a k jejich naplňování směřovat své kapacity. Předpokladem pro rozvoj území je tak upevňování vztahů na úrovni kraje - města venkov. Dlouhodobé specifické programy přeshraniční spolupráce jsou základem systematického rozvoje příhraničních regionů a jejich podpora přispívá k rozvoji a konkurenceschopnosti území. Partneři budou i nadále pracovat na jejich přípravě a realizaci a požadovat jejich systematickou podporu ze strany jednotlivých vlád, resp. kompetentních ministerstev. Například ve vyjednávání podpory přeshraniční spolupráce po roce 2013 ve smyslu Z. z. č. 539/2008 Zákona o podpore regionálneho rozvoja na Slovensku a doporučením podpory obdobného charakteru také pro aktéry přeshraniční spolupráce v okolních státech. Kohezní politika Evropské unie v období 2014 2020 směřuje k rozvíjení, nikoliv změně stávajících programů evropské územní a přeshraniční spolupráce. V rozvoji území bude kladen důraz na růst koheze a konvergence přeshraničního regionu. Snahou Euroregionu bude ve spolupráci s odpovědnými ministerstvy a územními samosprávami zachování stávajících principů evropské územní spolupráce s možným rozšířením o makroregionální strategie, s podmínkou, že při nich nebudou zaváděny nové legislativy, ustavovány nové orgány a že finanční prostředky na jejich realizaci nebudou alokovány na úkor Evropské územní spolupráce (EÚS). Snahou bude také zachovat možnost financování infrastruktur v příhraničním území a dále zachování osvědčeného Fondu mikroprojektů, resp. jiné formy podpory menších přeshraničních projektů spravovaných regionálními strukturami, Euroregiony, přímo v území. V souladu s dlouhodobým programem rozvoje Euroregionu, a s programy rozvoje Zlínského a Trenčianského kraje bude i v dalším období akcentována podpora rozvoje území v definovaných oblastech, které se stále ukazují jako platné a pro území nezbytné: 1. Rozvoj lidského potenciálu a podnikání 2. Rozvoj infrastruktury životního prostředí a dopravy 3. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a kultury a realizovat je tak, aby území Euroregionu bylo konkurenceschopné a vytvářelo příznivé podmínky pro život obyvatel. Důležitým prvkem je důsledná ochrana hodnot přírodního a kulturního dědictví a jejich rozumné využívání, které patří k hlavním předpokladům prosperity bělokarpatského regionu i sousedních hraničních území v ČR i SR, při dodržování principů trvale udržitelného rozvoje 48 49

a ochrany, managementu a plánování krajiny při rozvoji území, při přípravě plánů hospodářského a sociálního rozvoje, územně-plánovacích podkladů a dokumentací krajů a obcí, stejně i v celém plánovacím a realizačním procesu. Cestovní ruch je v oblasti Euroregionu postaven na přírodních krásách a kulturně společenských tradicích. Vzhledem k přírodním podmínkám má velký význam aktivní turizmus především cykloturismus a pěší turistika. ER BBK má snahu podporovat metody a formy praktické i morální podpory nositelů aktivit a dlouhodobých programů přeshraničního cestovního ruchu. Důležitou úlohou pro nositele přeshraničních projektů bude omezit formálnost a proklamativnost spolupráce a orientovat se více na konkrétní výstupy s preferencí realizovatelných a trvale udržitelných výstupů a zavádění výsledků studií a analýz do praxe. Nutné je také vytvářet synergické efekty propojením jednotlivých sektorů národního hospodářství. Například posílit zapojení subjektů zpracovatelského průmyslu do projektů a produktů cestovního ruchu, konkrétně na území ER BBK se jedná o sklářský průmysl. Dojde tím k vytvoření prostoru jednak pro zachování řemeslných tradic, ale i pro firemní, kongresovou a incentivní turistiku. Vizí pro rozvoj příhraničního území je: Realizace společných rozvojových strategií, programů a projektů směřujících k rovnovážnému kulturně-společenskému a sociálně ekonomickému rozvoji a zachováním přírodních hodnot přispět k posílení regionální identity a sounáležitosti území. Zásadním cílem je do území peníze přinášet, nikoliv je z něj odčerpávat. 3.1.1 Priority programu V procese prípravy sa Pracovná skupina PDPS zhodla opäť na vytýčení troch prioritných cieľov, ktoré by mal v nasledujúcich rokoch Program realizovať s ohľadom na udržateľný rozvoj cezhraničnej spolupráce smerujúcej k rozvoju prihraničných území a Euroregiónu ako celku. Priority sú prakticky totožné ako v minulom programe, avšak reflektujú aktuálne a predpokladané budúce problémy, ktoré treba spoločne cezhranične riešiť. Priorita 1: ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ Tak, ako v minulom, tak aj v novom plánovacom období treba najväčší dôraz klásť na rozvoj ľudského potenciálu. V tejto oblasti nastal posun nárokov od zvyšovania kvalifikačnej štruktúry obyvateľstva k cielenému vzdelávaniu, vrátane celoživotného, pre potreby trhu práce a elimináciu problematiky nárastu dlhodobo nezamestnaných. Narastajúci pokles obyvateľstva v predproduktívnom veku, odliv obyvateľov v produktívnom veku a zvýšenie podielu obyvateľstva v poproduktívnom veku prináša nové výzvy nielen v oblasti zamestnanosti, ale najmä v oblasti existujúcich, nedostatočných systémov sociálnych služieb. Nevyhnutný bude aktívny prístup verejnej správy a samosprávy k vytváraniu programov prevencie sociálno-patologických javov v spolupráci s neziskovým sektorom. V súčasnom období je jedným z najzávažnejších problémov kvalifikovaná pracovná sila a jej stabilizácia. Podnikatelia vidia aspoň čiastočné riešenie v doškoľovacích zariadeniach, ktoré môžu byť súčasťou technologického a inovačného centra. Ideálnym riešením je prehodnotiť systém vzdelávania a prepojiť ho výraznou mierou s praxou. Ďalším vážnym problémom je, že po vyučení a zaškolení nových zamestnancov vo firme, títo odchádzajú do zahraničia aj pri nadštandardnej mzdovej úrovni. Podnikatelia považujú skvalitnenie života v regióne za veľmi dôležité (budovanie sociálnej infraštruktúry). Pri rozhodovaní vyučených a zaškolených zamestnancov o zotrvaní vo firme, či v regióne, môže kvalita života zohrať dôležitú úlohu. Na strategické a projektové riešenie pomenovaných problémov sa môže územie ER BBK spoľahnúť na pevné základy väzby obyvateľstva na územie a záujem o jeho rozvoj, na adaptabilnú a kvalifikovanú pracovnú silu, dostatočnú sieť ZŠ, tradičnú štruktúru stredného školstva, regionálne vysoké školy s novými študijnými obormi s ich nadregionálnym významom. V neposlednej rade sa môže spoliehať na tradičnú spoluprácu od historických administratívnych štruktúr až po súčasné - od obcí až po Trenčiansky samosprávny kraj a Zlínsky kraj. Do budúcnosti je potrebné v Euroregióne zvýšiť úroveň vzdelávania a poradenstvo pre oblasť inovačného manažmentu, ľudských zdrojov a marketingu aj vo vzťahu k pôsobeniu firiem na medzinárodnej úrovni, finančného riadenia a tiež duševného vlastníctva. V tejto oblasti vzdelávania a poradenstva by mohli nájsť uplatnenie regionálne univerzity. V podnikateľskej sfére v rámci cezhraničnej spolupráce bude hlavnou výzvou podpora a zachovanie niektorých tradičných odvetví (napr. sklárstvo, gumárenstvo ap.), zvýšenie podielu finalizácie výrobkov, inovačných aktivít a modernizácie v priemysle a skvalitnenie IKT infraštruktúry v území Euroregiónu. Ďalším dôležitým cieľom je cezhraničná spolupráca podnikateľských subjektov medzi sebou, spolu s inštitúciami vzdelávania, výskumu a vývoja, zvýšenie spolupráce a koordinácie spoločných aktivít medzi oboma štátmi v neposlednej rade aj v dopravnej obslužnosti územia. V oblasti podnikania bude potrebné riešiť nedostatok podnikateľskej infraštruktúry a nedostatočné využitie potenciálu služieb na podporu rozvoja malých a stredných podnikov. Prihraničné územie ER BBK je postihnuté zlou ekonomickou situáciou poľnohospodárskych podnikov i farmárov, nepreviazanosť poľnohospodárskej výroby a spracovateľského priemyslu s negatívnym dopadom na rozvoj vidieka a stabilizáciu obyvateľov. Euroregión sa v tejto oblasti môže oprieť o dlhodobé tradície priemyslu - sklárske a gumárenské centrá na medzinárodnej úrovni, vedecko-výskumnú základňu, existenciu zdrojov surovín - najmä stavebných hmôt a dreva, voľné a nevyužité plochy a priestory, podpornú infraštruktúru pre inovačné podnikanie a v neposlednej rade o tranzitnú polohu regiónu. Najdôležitejším faktorom rozvoja malých a stredných podnikov (MSP) je vytváranie vhodného podnikateľ-ského prostredia, čo nevyhnutne predpokladá zjednodušenie a sprehľadnenie legislatívy, zníženie administratívneho, odvodového a daňového zaťaženia a kvalitu pracovnej sily. Celej priorite, ako aj ostatným, by predovšetkým pomohla menej administratívne náročná procesnosť podpory cezhraničnej spolupráce s rýchlejšou finančnou návratnosťou. Priorita 2: ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVA Priorita Rozvoj infrastruktury životního prostředí a doprava zahrnuje obsáhlou oblast podpory, která si ve své podstatě vyžaduje nejvyšší nároky na finanční prostředky. Většina problematických okruhů, byť je pro obě strany společná je řešitelná v rámci národních zdrojů financování. V rámci přeshraniční spolupráce jsou investiční zdroje do této oblasti omezeny jednak opatřeními Programu a jednak možností uvolňování regionálních zdrojů. Přesto se i v této oblasti daří rozsahem menší kativity realizovat. Přesto by mělo být mnohem aktivněji využíváno potenciálu přeshraniční spolupráce v této oblasti zejména ve vzájemné výměně zkušeností v rámci trvale udržitelného rozvoje. Území Zlínského a Trenčianského kraje se vyznačuje nadprůměrnou kvalitou životního prostředí v pohraničním horském a podhorském PDPS ER BBK 2014 2020

pásmu se zachovalými lesními porosty a s dostatečnou kapacitou vodních zdrojů, výskytem minerálních vod a léčivých pramenů. Z tohoto důvodu je zde vysoký podíl území s velkoplošnou ochranou krajiny a vodních zdrojů a ostatních chráněných území. Tento stav do určité míry determinuje možnosti dalšího rozvoje území a vyžaduje důraznější přístup k ochraně životního prostředí, zlepšení monitoringu, zavedení globálního informačního systému a intenzifikaci enviromnmentální výchovy obyvatelstva. V kontextu uchování kvalitního životního prostředí se jeví jako akutní spolupráce při nakládání s odpady, prevence jejich vzniku a zlepšení systému sběru biologických odpadů. Dalším ovlivňujícím faktorem je všeobecný nárůst spotřeby elektrické energie, přičemž naše území je schopno poskytnout dostatečné zdroje na využití obnovitelných zdrojů, což by mohlo umožnit realizaci regionálních generelů zásobování obyvatelstva a hospodářské sféry. Další z výzev je zajištění potravinové soběstač-nosti území s využitím regionálních a tradičních produktů. Z dopravního hlediska území obou krajů vykazuje nízkou úroveň dopravní infrastruktury vyššího řádu a perifernost, dále technickou zanedbanost pozemních komunikací. Území je pokryto územně plánovací dokumentací, která stabilizuje návrh dopravní infrastruktury zajišťující podmínky pro dopravní dostupnost a propustnost území zahrnutou i do transevsropské dopravní sítě TEN-T, s potenciálem zvýšení konkurenceschopnosti obou příhraničních regionů. Významným dopravním prvkem je také bezmotorová doprava, která má vhodnější strukturu ve Zlínském kraji, nicméně je jednou z priorit vzájemné spolupráce. Priorita 3: CESTOVNÍ RUCH A KULTURA Cestovní ruch a kultura jsou oblasti, které jsou v případě našeho regionu úzce propojeny. Rozvoj kulturní oblasti působí pozitivně na návštěvnost regionu a naopak turistický průmysl generuje příjmy, ze kterých je možno podporovat snahy o zachování kulturního dědictví. Region má stále rezervy v oblasti doplňkových či návazných služeb pro turisty. V porovnání s jinými regiony České a Slovenské republiky má podprůměrný podíl zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu. Mezi další negativa regionu patří nedostatečné vybavení pro realizaci kulturních aktivit, chátrající nebo nedostatečná infrastruktura. Regionální disparity byly definovány nejen u infrastruktury, počtu značených tras a cyklotras, ale také v oblasti propagace regionu, jako turistické destinace. S rozvojem cestovního ruchu a s rozvojem kultury musí jít ruku v ruce také ochrana životního prostředí. Krásná příroda, množství památek a klid jsou konkurenčními výhodami našeho regionu jakožto turistické destinace. V oblasti kultury je pozitivním jevem existence velkého bohatství současné a zachovalé tradiční kultury. Tradice, tradiční řemesla, lidové umění, technologické postupy zděděné po předcích, to vše je kulturním bohatstvím regionu. Výzkum, snaha o zachování a prezentace tohoto dědictví, předávání dalším generacím je podstatou podpory v oblasti kultury. Mezi očekávané dopady podpory v oblastech cestovní ruch a kultura patří zvýšení počtu přenocování v regionu a zvýšení nabídky a návštevnosti kulturních aktivit. 3.1.2 Specifické cíle a opatření priorit Priorita 1: ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ Špecifický cieľ 1.1 Vytváranie podmienok pre rast zamestnanosti s ohľadom na potreby trhu práce sleduje vytváranie podmienok, skvalitnenie a prehĺbenie cezhraničnej spolupráce všetkými relevantnými inštitúciami v oblasti rozvoja trhu práce s užším zameraním na jeho potreby a rozvoj pracovnej sily s dopadom na zvýšenie zamestnanosti v území, prostredníctvom realizácie nasledovných opatrení: Vzájomná spolupráca úradov práce, hospodárskych, sociálnych partnerov a regionálnych vzdeláva-cích inštitúcií všetkých stupňov v oblasti rozvoja potrieb trhu práce; Monitoring cezhraničných potrieb trhu práce, strednodobé a dlhodobé stratégie rozvoja trhu práce; Systémy spoločného vzdelávania a certifikácie pre potreby trhu práce v území ER BBK; Programy na zlepšenie uplatniteľnosti znevýhodnených uchádzačov o zamestnanie; Spoločné programy poradenstva v oblasti vzdelávania a kariéry; Propagácia odborného vzdelávania v území ER BBK. Špecifický cieľ 1.2 Podpora modernizácie školstva, rozvoj vedy a výskumu rieši aktívnu prípravu na dôsledky zmien v populačnom vývoji, na adaptáciu školstva, celoživotného vzdelávania, rekvalifikáciu i nové využitie voľných kapacít školských zariadení, zároveň je zameraný na rozvoj informačnej spoločnosti a skvalitnenie univerzitného vzdelávania v regióne, prostredníctvom opatrení: Investície do modernizácie vzdelávacej infraštruktúry v rámci spoločných vzdelávacích projektov, programov a odborov s dôrazom na kvalitu vzdelávania, zavádzania nových technológií a prvkov vyúčby, orientovanej na reálne potreby cezhraničného trhu práce; Spolupráca škôl na všetkých úrovniach a vzájomné zbližovanie a využívanie vzdelávacích sústav pre potreby regiónu; Rozvoj kapacít pre vyhodnocovanie vzdelávacích potrieb, kvalifikačných požiadaviek trhu práce a skvalitňovanie systému vzdelávania v regióne; Podpora vzdelávacích programov orientovaných na potreby tradičných priemyselných odvetví v regióne; Tvorba spoločných vedecko-výskumných programov pre aplikovaný výskum; Podpora spoločných projektov malých a stredných podnikov s výskumno-vývojovými organizáciami; Spoločné vedecké konferencie; Získavanie, vzdelávanie a stabilizácia vedeckých a pedagogických pracovníkov; Podpora programov celoživotného vzdelávania; Podpora prístupu k novým poznatkom a informáciám. Špecifický cieľ 1.3 Podpora rozvoja spolupráce a konkurencieschopnosti podnikateľského sektora by mal využitím synergického efektu spolupráce podnikateľského a verejného sektoru, podporných programov v oblasti tradičného priemyslu v regióne, podpory rozvoja učňovských a technických odborov, pomôcť rozvoju malého a stredného podnikania ako aj konkurencieschopnosti regiónu, konkrétne opatreniami: Zavádzanie spoločných programov rozvoja podnikania a inovačných aktivít; Vytváranie spolupracujúcich sietí súkromnej a verejnej sféry v rôznych oblastiach; 50 51

Podpora zlepšenia kvality a štruktúry IKT v prihraničí ER BBK; Podpora programov spolupráce výskumných a vývojových inštitúcií s podnikateľským sektorom; Informačná činnosť a pomoc pri získavaní podpory na zvýšenie konkurencieschopnosti podnikateľského sektoru s cezhraničným dopadom zo štátnych zdrojov a zo zdrojov EÚ. Špecifický cieľ 1.4 Programy riešenia spoločných sociálnych problémov by mal priniesť riešenia narastajúcich súčasných i predpokladaných sociálnospoločenských problémov v systémoch zabezpečovania sociálnych a zdravotníckych služieb, prevencie sociálno-patologických javov, environmentálnych, kultúrnych, vzdelávacích, informačných a osvetových služieb zvyšovaním podielu neštátnych neziskových organizácií. Opatrenia: Programy riešiace problematiku spôsobenú postupným starnutím obyvateľstva v pohraničí ER BBK; Výchovné aktivity so zameraním na prevenciu sociálne patologických javov; Inovácie v oblasti poskytovania zdravotníckych a sociálnych služieb; Ochrana tradičných spoločenských hodnôt a úlohy tradičnej rodiny v spoločnosti; Koncepčné riešenie kvality života občanov. Priorita 2: ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVA Specifický cíl 2.1 Ochrana a obnova biodiverzity Území Euroregionu lze charakterizovat nadprůměrnou kvalitou životního prostředí. Navrhovaná opatření si kladou za cíl podpořit stávající monitorovací a ochranné systémy a zároveň přispět k podpoře uchování kvality krajiny a jejího efektivního využití směrem k výrobě tradičních a regionálních produktů zejména přispěním k systémovému rozvoji venkova. Opatření: Vytváření informačních systému a monitoringu biotopů a druhů; Podpora hospodaření za účelem údržby a zachování krajiny; Společné programy systémového řešení rozvoje venkovských oblastí Podpora využívání regionálních a tradičních produktů směrem k potravinové soběstačnosti území; Propagace drobných zemědělců a regionálních producentů Specifický cíl 2.2 Ochrana ostatních složek životního prostředí Vzhledem ke stále přetrvávajícím rozdílům a nedostatkům v národních legislativách při nakládání a zpracování odpadů je zejména v pohraničních pásmech s vyšším stupněm ochrany území nutno řešit společné koncepce, směřující k eliminaci škodlivého působení odpadů zejména vzhledem ke kvalitě půdy, vod a vodních zdrojů. Důraz je třeba klást na využívání biologicky odbouratelných materiálů a na kvalitnější třídění a zpracování odpadů, případně jejich využití jako zdroje energie. Z hlediska předcházení krizových povodňových a souvisejících situací a také vzhledem ke snaze zvyšování kvality půdy je nezbytné soustředit se na obnovu retenčních schopností krajiny. Území euroregionu má dobré podmínky pro využívání obnovitelných zdrojů energie zejména využíváním biomasy. S ohledem na výše uvedené je také potřebným prvkem zkvalitnění a rozšíření stávajících monitorovacích systémů životního prostředí a stanovených environmentálních limitů. Aby mohla být ochrana přírody a krajiny aplikována opravdu efektivně je zapotřebí zapojit aktivně do systému ochrany také obyvatelstvo území, přičemž motivaci by mělo získávat zejména v rámci propagace a zkvalitnění environmentální výchovy. Vytvoření společné koncepce a programů nakládání s odpady; Vytváření společných koncepcí a projektů retenčních schopností krajiny; Podpora projektů s pozitivním dopadem na klimatické podmínky území; Podpora vytváření monitorovacích sítí emisního a hlukového zatížení; Společné vzdělávací aktivity v oblasti environmentální výchovy; Specifický cíl 2.3 Zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území Ke zvýšení kvality života v území obou krajů a také vzhledem ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti je nezbytným řešením zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území a to jak z hlediska napojení na nadnárodní síť TEN T, tak z hlediska silnic nižší třídy, kde je třeba zvýšit jejich kvalitu a bezpečnost provozu. Zároveň je snahou obou krajů zvýšit propustnost státní hranice. napojení regionu na evropskou dopravní síť TEN T s potenciálem zlepšení hospodářského rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti příhraničních regionů; podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; aktivity ke zvýšení propustnosti státní hranice; zvýšení kvality silnic II. a III. třídy zajišťujících návaznost na okolní regiony a státy; zvýšení bezpečnosti silničního provozu zejména na cestách II. a III. třídy. Specifický cíl 2.4 Podpora využívání ekologických forem dopravy Jednou z nejfrekventovanějších forem ekologické dopravy je cyklistická, ačkoliv na české straně hranice existuje poměrně hustá síť kvalitních cyklostezek a s cyklotras, problémem je jeich propojení na slovenskou síť také s ohledem na to, že tato je na slovenském území teprve budována. Naopak kdysi fungující systém přeshraniční dopravy a obslužnosti území po silničních tazích je v dnešní době optimalizován ze strany dopravců tak, že zhoršuje dostupnost území z jedné či druhé straně hranice pro nemotorizované obyvatelstvo a v neposlední řadě turisty.rozvoj funkčních integrovanýchs ystémů dopravy by tak měl být jednou z priorit obou krajů. výstavba, rekonstrukce a modernizace cyklistické infrastruktury; projekty spolupráce za účelem zkvalitnění dopravní obslužnosti území; podpora koncepce integrovaných systémů v příměstské dopravě. PDPS ER BBK 2014 2020

Priorita 3: CESTOVNÍ RUCH A KULTURA Specifický cíl 3.1 Zkvalitnění místní infrastruktury CR V oblasti cestovního ruchu panuje standardní konkurenční prostředí, proto je třeba mít při podpoře infrastruktury cestovního ruchu na paměti také ochranu hospodářské soutěže. Zejména mimo centra intenzivní podpory cestovního ruchu je příležitost zpřístupnit a zkvalitnit ubytovací kapacity. Doplňkové služby, které by generovaly další příjmy a zároveň by zkvalitnily nabídku služeb pro turisty, nejsou budovány zejména proto, že návratnost investic v cestovním ruchu je značně nejistá. Nevýhodou je také nepropojenost a nedostatečná pestrost sportovních a turistických atraktivit. Jednou z příležitostí a zároveň faktorem, který může posilovat atraktivitu regionu, je podpora regionální gastronomie a cestovní ruch spojený s tradičními regionálními potravinami. Další oblastí, kterou je třeba rozvíjet, jsou kulturní a historické památky a jejich zázemí pro turisty. Zpřístupnění a zvýšení kvality ubytovacích kapacit Podpora zkvalitnění drobných služeb wellness a lázeňství Rozvoj a zkvalitnění sportovních a turistických atraktivit v regionu Podpora gastronomických zařízení zaměřená na regionální kuchyni a výrobu regionálních produktů Podpora zpřístupnění kulturních památek Specifický cíl 3.2 Podpora aktivit podporujících CR Podpora cestovního ruchu je jednou z oblastí, ve které se v minulých letech dosáhlo značného pokroku. Zároveň se jedná o oblast, ve které byly odhaleny regionální disparity. Propagaci regionu je třeba dále rozvíjet. Je třeba i nadále vytvářet nabídku pro turisty, nacházet nové cílové skupiny, představovat nové atraktivity a poskytovat podporu cestovnímu ruchu. Oblastí, která byla doposud málo rozvíjena, je využívání informačních a komunikačních technologií. Jako důležitá příležitost se jeví možnost propojovat nabídku a spolupracovat při propagaci napříč regionem. Propagace regionu, jako turistické destinace Tvorba nových produktů CR a navazujících marketingových aktivit Spolupráce organizací činných v CR a v propagaci regionů Specifický cíl 3.3 Podpora aktivit zaměřených na zachování a rozvoj místní kultury, tradic a lidových řemesel Oblast kultury je jedním z důležitých aspektů kvality života v regionu a také důležitým prvkem národního hospodářství. Kulturní oblast pomáhá spoluvytvářet image regionu, ze které čerpají ostatní průmyslová odvětví. Zachování kulturního dědictví je důležitým úkolem společnosti. Podpora oblasti kultury bude směřována na několik dílčích oblastí. Podporovány budou projevy tradiční lidové kultury (např. trhy tradičních lidových řemesel), aby byli podpořeni nositelé tradic. Podporovat je třeba také oblast živé kultury, a to formou pořádání festivalů, přehlídek, představení a pod. Předávání tradic a dovedností spojených s tradičními řemesly a technologiemi, ale také zvyšování povědomí o kulturních tradicích bude realizováno prostřednictvím vzdělávacích aktivit. Důležitým prvkem snahy o zachování kulturních tradic je jejich výzkum a s ním spojená publikační činnost. Podpora projevů tradiční lidové kultury Živá kultura (festivaly, přehlídky, představení apod.) Vzdělávací aktivity (workshopy, semináře, přednášky apod.) Výzkumná a publikační činnost Investice do budování a zkvalitňování infrastruktury institucí poskytujících kulturní služby. Specifický cíl 3.4 Zlepšení propojenosti organizací a jednotlivců činných v kulturní oblasti Podpora spolupráce organizací i jednotlivců působících v kultuře je oblastí, kterou je třeba více rozvíjet. Vzájemná výměna informací, spolupráce při realizaci programů a projektů a také při realizaci marketingových aktivit přispěje k zachování kulturního dědictví v regionu. Důležitým směrem podpory je také eliminace slabé stránky, kterou je nedostatečná vybavenost organizací v regionu pro realizaci kulturních a vzdělávacích akcí. Spolupráce v rámci regionu by měla přispět ke zvýšení efektivity využívání techniky a mobiliáře. Realizace společných akcí by měla přispět k ještě většímu posílení vazeb mezi lidmi z obou stran hranice. Rozvíjeníinformační a komunikační propojenosti Společná propagace a síťování aktivit Technické vybavení a mobiliář s cílem společného využívání Marketingové aktivity včetně propojení s marketingem CR. 3.2. Dlouhodobá strategie udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce ER BBK (2020 2029) Nastavením společného implementačního, monitorovacího a hodnotícího systému přeshraniční spolupráce dojde k posílení její dlouhodobé udržitelnosti na území obou krajů. Zároveň bude problematika přeshraniční spolupráce moci být řešena jako komplexní celek se zapojením partnerů ze všech tří sektorů. Bude nezbytné přijmout opatření na zajištění financování spolupráce s ohledem na plánované změny v systému Evropských fondů a změny v systému podpory evropské územní spolupráce po roce 2020, tak aby přeshraniční spolupráce mohla být zachována s rostoucí, nebo minimálně stabilní účinností a byla financovatelná nezávisle na Evropských fondech. Uvedený systém je třeba začít budovat již v plánovacím období 2014 2020. Bude třeba diskutovat o možnostech, účelnosti a potřebnosti vytvoření ESÚS. Dalším prvkem, který přeshraniční spolupráci může ovlivnit je plánované nové územní uspořádání krajů ve Slovenské republice. Dlouhodobá strategie bude rozšířena při aktualizaci dokumentu v roce 2017 na základě aktuálních informací a výsledků proběhnuvších jednání. 52 53

4. PROJEKTY A FINANČNÍ PLÁN 4.1. Projekty typy projektů Projekty s investičními záměry ve vybraných prioritních osách OPPS. Projekty měkkého charakteru IVF, OPPS, FMP. partnerství Většina projektů bude realizována z OPPS, kde bude zachován stávající systém Lead partnera projektu. Tento systém je uplatňován také v rámci IVF, Central Europe, nebo Danube. Všechny projekty podporované z Evropských fondů mají jasná pravidla pro zapojení partnerů do projektu zejména účelnost a přínos projektu, prokázání intenzifikace přeshraniční spolupráce a přeshraničních dopadů. typy žadatelů samosprávy regionální i místní orgány státní správy neziskové organizace vzdělávací instituce podnikatelské subjekty. 4.2. Kritéria výběru projektů* Relevantnosť riešenie aktuálnych cezhraničných potrieb a výziev identifikovaných programom. Cezhraničný charakter (vplyv) - preukázateľný a jednoznačný prínos projektu a výstupov pre cieľové skupiny na oboch stranách hranice. Vhodnosť riešenia vnútorná logika projektu (t. j. problémy stratégia ciele aktivity výstupy výsledky) a celková vhodnosť navrhovaného riešenia. Cezhraničná spolupráca preukázanie spoločného a koordinovaného postupu pri tvorbe, implementácii a financovaní projektu s aktívnou participáciou partnerov. Partnerstvo zapojenie inštitúcií s potrebnými kompetenciami a odbornými kapacitami v riešenej oblasti, inštitucionálna vyváženosť partnerstva. Ekonomická efektívnosť adekvátnosť finančných zdrojov vo vzťahu v náročnosti realizácie navrhovaných aktivít a vyprodukovania služieb/produktov v zodpovedajúcej kvalite a rozsahu. Pridaná hodnota bez realizácie projektu by nebolo možné dosiahnuť pokrok v danej oblasti. Udržateľnosť schopnosť zabezpečiť dostupnosť a využiteľnosť výstupov po ukončení realizácie projektu. *Převzato z draftu OPPS SR ČR 2014 2020 4.3. Finanční plán Priorita OPPS SR ČR** Fond malých projektů ** Ostatní zdroje* Rozvoj lidského potenciálu a podnikání 6,30 MEUR 1,08 MEUR 3,40 MEUR Rozvoj infrastruktury životního prostředí a doprava 8,51 MEUR 0,00 MEUR 2,03 MEUR Rozvoj cestovního ruchu a kultury 14,38 MEUR 3,42 MEUR 8,07 MEUR Celkem 29.19 MEUR 4.50 MEUR 13.50 MEUR 47.19 MEUR * Zlínský kraj,trenčianský samosprávny kraj, International Visegrad Fund, Danube, Central Europe, ZoPRR SR, státní rozpočet ČR a SR, nadace, atp. ** Výše jednotlivých položek byla stanovena na základě zkušeností s čerpáním na území ZLK a TSK v programovém období 2007-2013. Položky jsou uvedeny z ERDF. PDPS ER BBK 2014 2020

5. IMPLEMENTACE PROGRAMU Vytvoření struktury spolupráce obou krajů a Euroregionu, a dalších regionálních partnerů na implementaci Programového dokumentu, na monitorování a vyhodnocování podkladů. Bude dopracováno po schůzce mezi ER BBK, ZLK a TSK v červnu 2014. 6. MONITOROVÁNÍ POKROKU DOSAŽENÝCH CÍLŮ A HODNOCENÍ PROGRAMU Aj v období nasledujúcich siedmich rokov zostáva hlavnou úlohou Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty počas implementácie Programového dokumentu cezhraničnej spolupráce v území ER BBK na roky 2014 2020 napĺňanie týchto cieľov: 1. Dlhodobo budovať povedomie a spolupatričnosť k územiu ER BBK územie Zlínskeho a Trenčianskeho kraja. 2. Poskytovať podporu projektom a inštitúciám v súlade s prioritami a opatreniami Programu. 3. Presadzovať efektívnu finančnú podporu a získavanie zdrojov pre cezhraničnú spoluprácu. 4. Monitorovať a hodnotiť efektívne využívanie zdrojov podľa priorít a opatrení Programu. Na efektívne naplnenie týchto cieľov je nevyhnutné, aby všetci partneri Programu v súčinnosti s ďalšími inštitúciami na národných a európskej úrovni: organizovali informačné, pracovné a prezentačné fóra v rámci implementácie PDPS a OPCS SR-ČR pre svoje územie, vybudovali dlhodobo udržateľný profesionálny poradenský a školiaci servis pre cezhraničnú spoluprácu, úzko spolupracovali v rámci previazanosti cezhraničného a regionálneho rozvoja s kompeten-tnými orgánmi a inštitúciami na úrovni NUTS III a NUTS II. 6.1. Harmonogram implementace PDPS Po schválení Programu udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty na roky 2014 2020 relevantnými orgánmi oboch krajov (zastupiteľstvami, Radami, výbormi) a Valným zhromaždením ER BBK, je časový plán jeho implementácie nasledovný: 1. Verejná prezentácia a vydanie PDPS 2014 2020 do 03.2014 2. Aktualizácia PDPS na základe ročného intervalu monitorovania do 12.2017 3. Propagácia a implementácia PDPS na roky 2014 2020 od 03.2014 4. Príprava Programu na roky 2021 2027 2019 2020 5. Monitoring a hodnotenie plnenia Programu na roky 2014 2020 priebežne 6. Vyhodnotenie plnenia Programu na roky 2014 2020 do 05.2021 7. Verejná prezentácia a vydanie Programu 2021 2027 do 03.2021 6.2. Hodnocení Programového dokumentu Priebežné a konečné hodnotenie Programového dokumentu cezhraničnej spolupráce v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty na roky 2014 2020 bude vychádzať z realizovaných projektov v území Euroregiónu rôznymi subjektmi a z rôznych zdrojov podľa priorít a opatrení, podľa relevantnej metódy: výber hodnotiacich kritérií kvalitatívnych a kvantitatívnych, metodika hodnotenia pre jednotlivé kritériá, opravné opatrenia odstránenie nezhôd medzi programom a realitou, prezentácia a presadzovanie výsledkov hodnotenia. 6.3. Ukazatelé hodnocení PDPS podle priorit Uvedené ukazovatele hodnotenia sú ilustratívne, rešpektujú stanovené ukazovatele Európskej územnej spolupráce, no nevyčerpávajú všetky možnosti, ktoré zo špecifík cezhraničnej spolupráce vyplynú (modré ukazovatele sú prevzaté z ukazovateľov Nariadenia EKaP(EÚ) 2014+): 54 55

Priorita 1: Počet programov sociálnej súdržnosti v opatreniach 1.1.-1.4 Počet programov zameraných na celoživotné vzdelávanie 1.2 Počet škôl (ZŠ, SŠ a VŠ) zapojených do spoločných projektov v opatrení 1.2 Počet vedecko-výskumných projektov a programov v opatreniach 1.2 1.4 Počet podnikov spolupracujúcich s podporovanými výskumnými inštitúciami v opatrenich 1.2-1.3 Počet projektov zvyšujúcich konkurencieschopnosť územia ER BBK v opatreniach 1.2 a 1.3 Počet programov riešiacich problematiku starnutia obyvateľstva v pohraničí ER BBK v opatrení 1.4 Počet výchovných aktivít zameraných na prevenciu sociálne patologických javov v opatrení 1.4 Počet projektov zameraných na ochranu tradičných spoločenských hodnôt a úlohy tradičnej rodiny v spoločnosti v opatrení 1.4 Počet projektov zameraných na uplatniteľnosť absolventov na trhu práce Priorita 2: Počet projektov riešiacich jednotlivé opatrenia 2.1 a 2.2 Počet spoločných programov zaoberajúcich sa rozvojom vidieckych oblastí a propagáciou drobných poľnohospodárov a regionálnych producentov v opatrení 2.1 Vybudovaná infraštruktúra alternatívnych zdrojov energie a siete monitorovania emisného a hlukového zaťaženia v opatrení 2.2. Počet spoločných projektov a programov v oblasti environmentálnej výchovy v opatrení 2.2 Počet projektov na zvýšenie priepustnosti spoločnej hranice v opatrení 2.3 Počet km zrekonštruovaných a novovybudovaných cyklotrás a počet osadených prvkov infraštruktúry cyklotrás v opatrení 2.3 Priorita 3: Počet spoločných programov cestovného ruchu Vybudovaná nová alebo rekonštruovaná infraštruktúra cestovného ruchu (počet, plocha, km ap.) Zvýšenie návštevnosti turistov realizáciou opatrení 3.1 až 3.3 Počet projektov spájajúcich kultúrne aktivity s programami cestovného ruchu v opatreniach 3.1 3.4 Počet projektov na obnovu a zachovanie prejavov tradičnej ľudovej kultúry, vrátane vzdelávacích, výskumných a publikačných aktivít v opatreniach 3.3-3.4 Počet spoločných kultúrnych aktivít, ich možné opakovania a rozširovania v opatreniach 3.3 3.4 Priority 1 3: Počet spracovaných stratégií, programov a štúdií uskutočniteľnosti Počet podaných a schválených projektov v jednotlivých prioritách a spolu Hodnota realizovaných projektov a podiel jednotlivých sektorov (samospráva, školy, špecializo-vané inštitúcie; podnikateľský sektor a neziskové organizácie) Počet schválených projektov a ich hodnota v Programe v porovnaní s SPD 2007 2013 6.4. Harmonogram hodnocení Programového dokumentu Do roku 2020 bude napĺňanie priorít a opatrení monitorované a vyhodnocované ročne Základným týmom PDPS a v spolupráci s členmi PDPS ER BBK podľa nasledovného časového plánu: do r. 2021 - forma priebežného a konečného hodnotenia plnenia programu 2014 2020 r. 2019, 2020 - hodnotenie ex ante pre PDPS na roky 2021 2027 r. 2014 2017 - priebežné hodnotenie, aktualizácia programu r. 2020 - konečné hodnotenie pre krátkodobé projekty r. 2018, 2019 - porovnávacia forma PDPS a príprava nového r. 2021, 2022 - ex post hodnotenie PDPS na roky 2014 2020 a príprava novej formy 7. PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1 PŘÍLOHA 2 PŘÍLOHA 3 PŘÍLOHA 4 PŘÍLOHA 5 PŘÍLOHA 6 PŘÍLOHA 7 PŘÍLOHA 8 PŘÍLOHA 9 Mapa čerpání Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007 2013 v území ER BBK Mapa čerpaní Fondu mikroprojektů v území ER BBK Tabulky index stárnutí, nezaměstnanost v území ER BBK Velkoplošné a maloplošné chráněné území Lesný porost a zemědělská půda Mapa komunikací a hraničních přechodů Mapa sídel s památkami Seznam vyznačených cyklotras v území ER BBK Seznam použitých zkratek a relevantních internetových stránek PDPS ER BBK 2014 2020

PŘÍLOHA 1 Mapa čerpání Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007 2013 v území ER BBK 56 57

PDPS ER BBK 2014 2020

PŘÍLOHA 2 Mapa čerpaní Fondu mikroprojektů v území ER BBK 58 59

PDPS ER BBK 2014 2020

PŘÍLOHA 3 Tabulky index stárnutí, nezaměstnanost v území ER BBK Tab. 1 SK Demografické ukazovatele o Trenčianskom kraji, 1996 2012 Ukazovateľ 1996 1997 1998 1999 2000 *2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 ** 2011 2012 Živonarodení muži 3 107 3 052 2 912 2 860 2 736 2 471 2 424 2 478 2 600 2 613 2 568 2 705 2 774 2 978 3 022 3 001 2 613 ženy 2 959 2 848 2 721 2 719 2 730 2 440 2 368 2 268 2 453 2 480 2 507 2 509 2 646 2 810 2 918 2 906 2 532 spolu 6 066 5 900 5 633 5 579 5 466 4 911 4 792 4 746 5 053 5 093 5 075 5 214 5 420 5 788 5 940 5 907 5 145 Zomrelí muži 3 070 3 143 3 200 3 123 3 094 2 975 3 042 3 192 3 051 3 195 3 085 3 211 3 125 3 219 3 053 2 971 2 995 ženy 2 637 2 685 2 763 2 574 2 663 2 591 2 647 2 667 2 665 2 849 2 790 2 863 2 755 2 784 2 780 2 780 2 776 spolu 5 707 5 828 5 963 5 697 5 757 5 566 5 689 5 859 5 716 6 044 5 875 6 074 5 880 6 003 5 833 5 751 5 771 Prirodzený prírastok (-úbytok) muži 37-91 -288-263 -358-504 -618-714 -451-582 -517-506 -351-241 -31 30-382 ženy 322 163-42 145 67-151 -279-399 -212-369 -283-354 -109 26 138 126-244 spolu 359 72-330 -118-291 -655-897 -1 113-663 -951-800 -860-460 -215 107 156-626 Prisťahovalí muži 990 1 128 996 817 854 907 923 938 1 139 1 234 1 495 2 091 1 864 1 172 1 081 968 1 069 ženy 1 200 1 204 1 106 995 993 973 1 018 1 147 1 156 1 146 1 208 1 314 1 149 1 092 1 120 1 087 1 093 spolu 2 190 2 332 2 102 1 812 1 847 1 880 1 941 2 085 2 295 2 380 2 703 3 405 3 013 2 264 2 201 2 055 2 162 Vysťahovalí muži 1 074 1 028 1 097 997 933 1 069 1 115 1 019 1 083 1 104 1 106 1 207 1 166 1 274 1 298 1 109 1 165 ženy 1 168 1 162 1 285 1 148 1 125 1 203 1 352 1 281 1 323 1 331 1 336 1 354 1 359 1 420 1 405 1 370 1 398 spolu 2 242 2 190 2 382 2 145 2 058 2 272 2 467 2 300 2 406 2 435 2 442 2 561 2 525 2 694 2 703 2 479 2 563 Prírastok (-úbytok) sťahovaním muži -84 100-101 -180-79 -162-192 -81 56 130 389 884 698-102 -217-141 -96 ženy 32 42-179 -153-132 -230-334 -134-167 -185-128 -40-210 -328-285 -283-305 spolu -52 142-280 -333-211 -392-526 -215-111 -55 261 844 488-430 -502-424 -401 Celkový prírastok (-úbytok) muži -47 9-389 -443-437 -666-810 -795-395 -452-128 378 347-343 -248-111 -478 ženy 354 205-221 -8-65 -381-613 -533-379 -554-411 -394-319 -302-147 -157-549 spolu 307 214-610 -451-502 -1 047-1 423-1 328-774 -1 006-539 -16 28-645 -395-268 -1 027 Stav k 31. 12. muži 299 244 299 253 298 864 298 421 297 984 295 757 294 947 294 152 293 757 293 305 293 177 293 555 293 902 293 559 293 311 291 384 290 906 ženy 310 891 311 096 310 875 310 867 310 802 309 160 308 547 308 014 307 635 307 081 306 670 306 276 305 957 305 655 305 508 302 802 302 253 spolu 610 135 610 349 609 739 609 288 608 786 604 917 603 494 602 166 601 392 600 386 599 847 599 831 599 859 599 214 598 819 594 186 593 159 *Stav obyvateľstva k 31. 12. 2001 zohľadňuje výsledky Sčítania obyvateľov, domov a bytov v roku 2001 **Stav obyvateľstva k 31. 12. 2011 zohľadňuje výsledky Sčítania obyvateľov, domov a bytov v roku 2011 V roku 2012 sa zmenilo spracovanie štatistiky narodených: kým do roku 2011 boli do počtu narodených započítavané i deti narodené v zahraničí matkám s trvalým pobytom v SR, od roku 2012 sú do štatistiky narodených započítavané len deti narodené na Slovensku a do počtu obyvateľov SR sa započítajú len tie deti narodené v zahraničí, ktoré boli prihlásené na trvalý pobyt v SR. Tab. 2 SK Sídelná štruktúra Trenčianskeho kraja, 2001 2012 Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=67151 Ukazovateľ 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet obyvateľov spolu (v tis. osôb) 604,9 603,5 602,2 601,4 600,4 599,8 599,8 599,9 599,2 598,8 594,2 593,2 z toho obyvateľstvo žijúce v mestách 353,9 348,3 346,3 344,9 343,8 342,6 341,8 340,7 339,2 337,8 334,2 332,8 v tom muži 172,0 169,1 167,9 167,2 166,7 166,2 166,0 165,6 164,7 163,9 162,3 161,6 ženy 181,9 179,3 178,4 177,7 177,1 176,4 175,8 175,1 174,4 173,9 171,9 171,2 v % 58,5 57,7 57,5 57,4 57,3 57,1 57,0 56,8 56,6 56,4 56,2 56,1 Počet obcí vo veľkostných skupinách spolu 276 276 276 276 276 276 276 276 276 276 276 276 v tom 0-199 21 21 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 200-499 62 62 60 60 65 62 64 64 64 64 60 60 500-999 85 84 85 85 80 82 79 78 78 78 84 83 1 000-1 999 63 64 64 64 64 63 64 65 65 66 63 64 2 000-4 999 28 28 29 29 29 30 31 31 31 30 31 31 5 000-9 999 5 5 4 4 4 6 5 5 5 5 5 5 10 000-19 999 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 5 5 20 000-49 999 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 5 5 50 000-99 999 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 100 000 a viac 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ 60 61

Tab. 1 CZ Demografické ukazatele o Zlínském kraji, 1996 až 2012 Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 *2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 ** 2011 2012 Živě narození muži 2 652 2 666 2 632 2 690 2 797 2 619 2 677 2 669 2 701 2 891 2 861 3 163 3 231 3 134 3 144 2 856 2 867 ženy 2 587 2 476 2 542 2 522 2 493 2 552 2 518 2 478 2 516 2 779 2 751 2 896 3 030 2 942 2 962 2 714 2 626 celkem 5 239 5 142 5 174 5 212 5 290 5 171 5 195 5 147 5 217 5 670 5 612 6 059 6 261 6 076 6 106 5 570 5 493 Zemřelí muži 3 319 3 235 3 203 3 184 3 237 3 077 3 011 3 259 3 137 3 295 3 050 2 976 3 155 3 133 3 161 3 219 3 131 ženy 2 990 3 155 3 026 2 969 2 935 2 939 2 844 3 086 2 841 2 970 2 876 2 893 2 847 2 976 2 900 2 952 2 962 celkem 6 309 6 390 6 229 6 153 6 172 6 016 5 855 6 345 5 978 6 265 5 926 5 869 6 002 6 109 6 061 6 171 6 093 Přirozený přírůstek (úbytek) muži -667-569 -571-494 -440-458 -334-590 -436-404 -189 187 76 1-17 -363-264 ženy -403-679 -484-447 -442-387 -326-608 -325-191 -125 3 183-34 62-238 -336 celkem -1 070-1 248-1 055-941 -882-845 -660-1 198-761 -595-314 190 259-33 45-601 -600 Přistěhovalí 1) muži.... 1 412 1 812 2 382 2 612 2 298 1 866 1 757 2 370 2 059 1 561 1 530 1 339 1 341 ženy.... 1 555 1 651 1 834 1 736 1 674 1 644 1 771 2 071 1 783 1 661 1 572 1 530 1 447 celkem 3 110 2 999 2 980 2 969 2 967 3 463 4 216 4 348 3 972 3 510 3 528 4 441 3 842 3 222 3 102 2 869 2 788 Vystěhovalí1) muži.... 1 179 2 027 2 566 2 487 2 536 1 704 1 662 1 760 1 662 1 799 1 901 1 504 1 688 ženy.... 1 355 1 554 1 920 1 927 1 835 1 775 1 855 1 930 1 807 1 760 1 927 1 821 1 837 celkem 2 454 2 523 2 567 2 478 2 534 3 581 4 486 4 414 4 371 3 479 3 517 3 690 3 469 3 559 3 828 3 325 3 525 Přírůstek (úbytek) stěhováním muži.... 233-215 -184 125-238 162 95 610 397-238 -371-165 -347 ženy.... 200 97-86 -191-161 -131-84 141-24 -99-355 -291-390 celkem 656 476 413 491 433-118 -270-66 -399 31 11 751 373-337 -726-456 -737 Celkový přírůstek (úbytek) muži.... -207-673 -518-465 -674-242 -94 797 473-237 -388-528 -611 ženy.... -242-290 -412-799 -486-322 -209 144 159-133 -293-529 -726 celkem -414-772 -642-450 -449-963 -930-1 264-1 160-564 -303 941 632-370 -681-1 057-1 337 Stav k 31. 12. muži 292 344 292 040 291 738 291 510 291 303 289 332 288 814 288 349 287 675 287 433 287 339 288 136 288 609 288 372 287 984 287 961 287 350 ženy 307 859 307 391 307 051 306 829 306 587 304 728 304 316 303 517 303 031 302 709 302 500 302 644 302 803 302 670 302 377 301 069 300 343 celkem 600 203 599 431 598 789 598 339 597 890 594 060 593 130 591 866 590 706 590 142 589 839 590 780 591 412 591 042 590 361 589 030 587 693 *Ve stavech obyvatel jsou promítnuty definitivní výsledka Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 **Ve stavu obyvatel jsou promítnuty výsledky SLDB 2011 1) Do roku 2001 jsou do stěhování zahrnuti také dlouhodobě přítomní cizinci Tab. 2 CZ Sídelní struktura Zlínského kraje, 2001 až 2012 Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet obyvatel celkem (v tis. osob) 594,1 593,1 591,9 590,7 590,1 589,8 590,8 591,4 591,0 590,4 589,0 587,7 z toho obyvateľstvo ve městech 360,8 364,5 363,0 361,5 360,4 359,5 359,1 358,5 355,5 354,2 352,5 351,1 z toho muži 173,9 175,7 175,1 174,3 173,8 173,3 173,3 173,0 171,5 170,8 170,5 169,7 ženy 186,9 188,8 188,0 187,2 186,7 186,2 185,9 185,5 184,1 183,4 182,1 181,4 v % 60,7 61,4 61,3 61,2 61,1 60,9 60,8 60,6 60,2 60,0 59,8 59,7 Počet obcí podle velikostních skupin celkem 304 304 304 304 304 304 304 304 305 305 305 305 z toho 0-199 18 17 17 17 18 19 18 19 19 19 18 17 200-499 90 89 90 88 88 85 86 84 83 83 84 85 500-999 98 98 97 99 98 99 99 99 101 101 101 98 1 000-1 999 47 49 48 48 48 49 48 48 49 49 49 51 2 000-4 999 31 31 32 32 32 32 33 34 33 33 33 34 5 000-9 999 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 10 000-19 999 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 20 000-49 999 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 50 000-99 999 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 100 000 a více 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 PDPS ER BBK 2014 2020

Tab. 3 SK Počet obyvateľov, rozloha, hustota, 2012 Kraj, okres, obec Počet obyv. Rozloha v km 2 Hustota (o./km 2 ) Trenčiansky kraj 593 159 4 502,0 132 okres Bánovce nad Bebravou 37 067 461,9 80 Bánovce nad Bebravou 19 323 26,5 728 Borčany 247 3,1 79 Brezolupy 500 6,3 79 Cimenná 93 3,6 26 Čierna Lehota 127 15,2 8 Dežerice 683 13,0 52 Dolné Naštice 512 4,6 110 Dubnička 112 8,1 14 Dvorec 417 2,7 157 Haláčovce 349 4,7 75 Horné Naštice 423 8,6 49 Chudá Lehota 201 3,7 55 Krásna Ves 546 10,2 53 Kšinná 520 41,2 13 Libichava 149 2,6 57 Ľutov 143 8,6 17 Malá Hradná 371 7,9 47 Malé Hoste 433 6,8 64 Miezgovce 271 8,8 31 Nedašovce 430 6,9 62 Omastiná 41 12,4 3 Otrhánky 406 4,7 87 Pečeňany 447 6,6 67 Podlužany 854 14,0 61 Pochabany 246 4,3 57 Pravotice 307 6,0 51 Prusy 559 7,5 74 Ruskovce 514 3,4 153 Rybany 1 450 11,0 131 Slatina nad Bebravou 446 11,5 39 Slatinka nad Bebravou 201 9,5 21 Šípkov 145 11,6 13 Šišov 482 9,6 50 Timoradza 526 10,5 50 Trebichava 42 11,8 4 Uhrovec 1 540 22,9 67 Uhrovské Podhradie 38 12,5 3 Veľké Držkovce 656 12,8 51 Veľké Hoste 576 8,3 70 Veľké Chlievany 484 5,1 94 Vysočany 123 4,3 28 Zlatníky 669 50,4 13 Žitná-Radiša 465 17,8 26 okres Ilava 60 493 358,5 169 Bohunice 753 7,0 107 Bolešov 1 541 15,0 103 Borčice 472 4,1 115 Červený Kameň 709 32,6 22 Dubnica nad Váhom 25 116 49,1 511 Dulov 928 5,5 168 Horná Poruba 1 062 13,7 78 Ilava 5 470 24,3 225 Kameničany 534 5,1 105 Košeca 2 512 18,9 133 Košecké Podhradie 1 051 36,9 28 Krivoklát 253 10,7 24 Ladce 2 610 15,7 166 Mikušovce 1 027 8,5 121 Nová Dubnica 11 387 11,3 1012 Pruské 2 199 12,9 170 Sedmerovec 423 6,0 70 Slavnica 838 7,8 107 Tuchyňa 771 5,5 139 Vršatské Podhradie 238 13,4 18 Zliechov 599 54,4 11 okres Myjava 27 353 327,4 84 Brestovec 942 17,3 54 Brezová pod Bradlom 5 092 41,1 124 Bukovec 416 15,5 27 Hrašné 449 7,9 57 Chvojnica 369 16,3 23 Jablonka 471 12,6 37 Kostolné 628 10,1 62 Košariská 439 11,5 38 Krajné 1 587 28,5 56 Myjava 12 185 48,5 251 Podkylava 227 8,5 27 Polianka 376 9,4 40 Poriadie 712 7,9 90 Priepasné 366 13,7 27 Rudník 799 9,4 85 Stará Myjava 744 17,7 42 Vrbovce 1 551 51,5 30 okres Nové Mesto nad Váhom 62 577 580,0 108 Beckov 1 349 28,6 47 Bošáca 1 384 19,6 71 Brunovce 562 5,8 97 Bzince pod Javorinou 2 076 33,5 62 Čachtice 4 008 32,6 123 Častkovce 1 183 7,6 156 Dolné Srnie 969 8,8 110 Haluzice 61 3,8 16 Horná Streda 1 320 9,8 134 Kraj, okres, obec Počet Rozloha Hustota obyv. v km 2 (o./km 2 ) Hôrka nad Váhom 708 18,3 39 Hrádok 681 24,1 28 Hrachovište 728 9,2 79 Kálnica 1 040 26,4 39 Kočovce 1 463 15,3 96 Lubina 1 392 29,4 47 Lúka 635 17,4 36 Modrová 521 11,7 45 Modrovka 209 3,2 66 Moravské Lieskové 2 534 36,4 70 Nová Bošáca 1 111 33,4 33 Nová Lehota 206 18,2 11 Nová Ves nad Váhom 556 12,1 46 Nové Mesto nad Váhom 20 250 32,6 621 Očkov 465 4,9 94 Pobedim 1 181 8,6 137 Podolie 1 972 17,3 114 Potvorice 586 4,0 145 Považany 1 285 8,7 147 Stará Lehota 229 16,2 14 Stará Turá 9 296 50,9 182 Trenčianske Bohuslavice 903 6,4 141 Vaďovce 772 11,1 69 Višňové 172 5,5 31 Zemianske Podhradie 770 8,2 94 okres Partizánske 46 893 301,0 156 Bošany 4 151 14,4 288 Brodzany 801 18,3 44 Hradište 1 017 8,2 125 Chynorany 2 711 10,4 262 Ješkova Ves 498 10,4 48 Klátova Nová Ves 1 616 35,0 46 Kolačno 870 21,3 41 Krásno 514 3,6 142 Livina 110 3,2 34 Livinské Opatovce 244 5,0 49 Malé Kršteňany 539 6,3 86 Malé Uherce 699 6,0 117 Nadlice 629 5,5 114 Nedanovce 640 7,0 91 Ostratice 858 11,3 76 Partizánske 23 860 22,3 1070 Pažiť 407 3,1 133 Skačany 1 347 15,4 88 Turčianky 156 3,7 42 Veľké Kršteňany 623 13,5 46 Veľké Uherce 2 036 27,8 73 Veľký Klíž 906 42,4 21 Žabokreky nad Nitrou 1 661 7,0 238 okres Považská Bystrica 63 363 463,2 137 Bodiná 494 7,5 66 Brvnište 1 191 6,9 172 Čelkova Lehota 133 3,7 36 Dolná Mariková 1 422 22,1 64 Dolný Lieskov 825 16,5 50 Domaniža 1 499 26,1 58 Ďurďové 157 4,8 33 Hatné 594 5,4 109 Horná Mariková 636 47,6 13 Horný Lieskov 369 4,9 75 Jasenica 1 049 7,3 144 Klieština 339 5,3 64 Kostolec 231 4,0 58 Malé Lednice 508 15,1 34 Papradno 2 522 56,0 45 Plevník-Drienové 1 590 13,0 122 Počarová 137 2,3 59 Podskalie 125 7,7 16 Považská Bystrica 40 982 90,6 453 Prečín 1 427 17,6 81 Pružina 1 985 40,4 49 Sádočné 160 7,5 21 Slopná 483 7,6 63 Stupné 716 7,5 95 Sverepec 1 189 6,2 191 Udiča 2 163 22,1 98 Vrchteplá 258 4,9 53 Záskalie 179 2,4 75 okres Prievidza 137 380 959,8 143 Bojnice 4 925 19,9 247 Bystričany 1 840 37,6 49 Cigeľ 1 221 17,3 70 Čavoj 521 15,2 34 Čereňany 1 687 19,0 89 Diviacka Nová Ves 1 762 13,4 132 Diviaky nad Nitricou 1 765 19,9 89 Dlžín 187 6,7 28 Dolné Vestenice 2 575 13,8 186 Handlová 17 664 85,6 206 Horná Ves 1 480 18,6 80 Horné Vestenice 623 10,0 63 Chrenovec-Brusno 1 379 12,3 112 Chvojnica 254 9,3 27 Jalovec 585 6,0 97 Kamenec pod Vtáčnikom 1 820 25,3 72 Kanianka 4 125 7,9 520 Kľačno 1 102 48,7 23 Kocurany 501 4,2 120 Kostolná Ves 466 3,7 125 Kraj, okres, obec Počet Rozloha Hustota obyv. v km 2 (o./km 2 ) Koš 1 179 13,6 87 Lazany 1 600 9,9 162 Lehota pod Vtáčnikom 3 927 28,0 140 Liešťany 1 236 16,4 75 Lipník 483 5,5 88 Malá Čausa 666 15,3 43 Malinová 895 13,1 68 Nedožery-Brezany 2 114 24,2 87 Nevidzany 302 11,8 26 Nitrianske Pravno 3 159 31,2 101 Nitrianske Rudno 1 924 14,5 133 Nitrianske Sučany 1 221 18,1 68 Nitrica 1 237 24,0 51 Nováky 4 262 19,3 221 Opatovce nad Nitrou 1 507 9,2 164 Oslany 2 401 25,2 95 Podhradie 317 12,8 25 Poluvsie 583 2,2 269 Poruba 1 261 15,1 83 Pravenec 1 277 10,8 118 Prievidza 48 519 43,1 1127 Radobica 514 11,5 45 Ráztočno 1 242 17,6 71 Rudnianska Lehota 732 12,2 60 Sebedražie 1 757 8,4 208 Seč 386 7,7 50 Šútovce 408 7,1 58 Temeš 237 4,3 55 Tužina 1 206 48,2 25 Valaská Belá 2 210 64,8 34 Veľká Čausa 469 7,8 60 Zemianske Kostoľany 1 667 12,8 131 okres Púchov 44 592 375,3 119 Beluša 5 828 51,3 114 Dohňany 1 742 28,8 61 Dolná Breznica 869 8,4 104 Dolné Kočkovce 1 229 6,1 201 Horná Breznica 477 12,3 39 Horovce 842 5,4 157 Kvašov 664 7,5 89 Lazy pod Makytou 1 282 49,9 26 Lednica 976 22,7 43 Lednické Rovne 4 067 10,7 378 Lúky 920 7,7 119 Lysá pod Makytou 2 116 33,4 63 Mestečko 518 5,4 96 Mojtín 496 10,8 46 Nimnica 714 7,4 97 Púchov 18 127 41,5 437 Streženice 924 8,0 116 Visolaje 892 9,6 92 Vydrná 347 13,4 26 Záriečie 687 9,4 73 Zubák 875 25,7 34 okres Trenčín 113 441 674,8 168 Adamovské Kochanovce 838 9,7 87 Bobot 751 16,1 47 Dolná Poruba 802 22,7 35 Dolná Súča 2 996 26,3 114 Drietoma 2 246 35,8 63 Dubodiel 923 20,2 46 Horná Súča 3 420 53,8 64 Horňany 430 6,7 64 Horné Srnie 2 804 27,3 103 Hrabovka 419 4,3 98 Chocholná-Velčice 1 705 27,9 61 Ivanovce 938 15,1 62 Kostolná-Záriečie 659 3,7 180 Krivosúd-Bodovka 318 8,1 39 Melčice-Lieskové 1 591 21,6 74 Mníchova Lehota 1 231 16,6 74 Motešice 794 17,4 46 Nemšová 6 298 33,4 188 Neporadza 789 14,2 56 Omšenie 1 979 24,4 81 Opatovce 409 2,9 141 Petrova Lehota 175 8,1 22 Selec 1 005 24,8 41 Skalka nad Váhom 1 174 8,7 135 Soblahov 2 200 17,4 127 Svinná 1 579 8,6 184 Štvrtok 345 4,1 84 Trenčianska Teplá 4 140 15,1 274 Trenčianska Turná 3 133 17,2 182 Trenčianske Jastrabie 1 197 12,3 98 Trenčianske Mitice 769 12,8 60 Trenčianske Stankovce 3 109 24,5 127 Trenčianske Teplice 4 151 10,4 397 Trenčín 55 883 82,0 682 Veľká Hradná 688 11,9 58 Veľké Bierovce 659 4,9 134 Zamarovce 894 3,9 228 Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ 62 63

Tab. 3 CZ Počet obyvatel, rozloha, hustota, 2012 Kraj, okres, obec Počet obyv. Rozloha v km 2 Hustota (o./km 2 ) Zlínský kraj 587 693 3 963,1 148 Okres Kroměříž 106 995 795,6 134 Bařice-Velké Těšany 445 6,7 67 Bezměrov 558 7,3 77 Blazice 210 3,8 56 Bořenovice 182 1,6 112 Brusné 369 8,2 45 Břest 900 10,8 83 Bystřice pod Hostýnem 8 398 26,8 313 Cetechovice 185 7,5 25 Dřínov 450 5,4 83 Holešov 11 772 34,0 347 Honětice 94 3,7 26 Horní Lapač 265 0,8 333 Hoštice 153 7,6 20 Hulín 7 121 32,1 222 Chomýž 359 3,6 101 Chropyně 5 085 19,0 268 Chvalčov 1 626 23,0 71 Chvalnov-Lísky 259 8,8 29 Jankovice 388 4,2 93 Jarohněvice 324 5,0 65 Karolín 244 1,4 179 Komárno 305 2,0 154 Koryčany 2 895 41,1 70 Kostelany 568 13,2 43 Kostelec u Holešova 979 15,0 65 Kroměříž 28 926 51,0 567 Kunkovice 48 7,1 7 Kurovice 259 5,5 47 Kvasice 2 232 11,1 202 Kyselovice 497 6,8 74 Lechotice 438 4,9 89 Litenčice 523 10,5 50 Loukov 972 14,7 66 Lubná 465 6,9 68 Ludslavice 487 5,9 83 Lutopecny 592 4,9 122 Martinice 726 4,8 152 Míškovice 565 7,2 79 Morkovice-Slížany 2 876 21,1 136 Mrlínek 277 3,9 71 Němčice 362 2,9 124 Nítkovice 239 9,1 26 Nová Dědina 413 7,6 55 Osíčko 466 7,9 59 Pacetluky 227 2,6 89 Pačlavice 859 15,5 56 Počenice-Tetětice 735 8,3 89 Podhradní Lhota 501 3,8 132 Prasklice 260 3,9 66 Pravčice 737 7,0 105 Prusinovice 1 241 10,7 116 Přílepy 921 3,2 290 Rajnochovice 556 41,4 13 Rataje 1 130 12,1 93 Roštění 708 6,9 103 Roštín 708 18,0 39 Rusava 611 12,0 51 Rymice 609 5,5 110 Skaštice 373 7,7 48 Slavkov pod Hostýnem 620 5,2 119 Soběsuky 361 4,0 90 Střílky 652 9,9 66 Střížovice 265 5,7 46 Sulimov 164 2,0 83 Šelešovice 316 4,6 68 Troubky-Zdislavice 488 10,6 46 Třebětice 288 6,0 48 Uhřice 209 3,4 61 Věžky 402 8,3 49 Vítonice 446 7,7 58 Vrbka 196 5,3 37 Zahnašovice 332 5,7 58 Záříčí 753 8,1 93 Zástřizly 146 6,7 22 Zborovice 1 574 12,2 129 Zdounky 2 138 26,6 80 Zlobice 628 6,6 95 Žalkovice 594 6,8 87 Žeranovice 750 5,4 139 Okres Uherské Hradiště 143 494 991,3 145 Babice 1 809 6,6 274 Bánov 2 133 16,2 132 Bílovice 1 821 6,6 277 Bojkovice 4 502 41,9 107 Boršice 2 223 9,8 226 Boršice u Blatnice 825 11,6 71 Břestek 803 14,1 57 Březolupy 1 692 15,8 107 Březová 1 023 13,8 74 Buchlovice 2 464 32,0 77 Bystřice pod Lopeníkem 797 13,4 59 Částkov 380 6,6 58 Dolní Němčí 3 018 9,9 305 Drslavice 531 7,9 67 Hluk 4 413 28,4 155 Horní Němčí 844 18,0 47 Hostějov 38 0,9 40 Hostětín 246 3,6 68 Hradčovice 1 016 9,3 110 Kraj, okres, obec Počet Rozloha Hustota obyv. v km 2 (o./km 2 ) Huštěnovice 994 6,6 151 Jalubí 1 807 8,1 224 Jankovice 469 11,2 42 Kněžpole 1 112 9,3 120 Komňa 576 16,4 35 Korytná 961 12,8 75 Kostelany nad Moravou 934 4,7 199 Košíky 424 10,1 42 Kudlovice 963 7,8 124 Kunovice 5 501 28,5 193 Lopeník 187 12,5 15 Medlovice 478 2,9 164 Mistřice 1 194 10,0 119 Modrá 699 1,8 384 Nedachlebice 806 11,6 69 Nedakonice 1 576 8,4 188 Nezdenice 756 8,3 91 Nivnice 3 349 25,5 131 Ořechov 733 5,9 123 Ostrožská Lhota 1 537 6,3 242 Ostrožská Nová Ves 3 391 26,1 130 Osvětimany 830 19,4 43 Pašovice 701 4,8 146 Pitín 933 23,1 40 Podolí 870 6,0 145 Polešovice 2 027 13,1 155 Popovice 1 060 8,6 123 Prakšice 1 017 9,6 106 Rudice 450 7,7 59 Salaš 386 17,9 22 Slavkov 682 13,8 50 Staré Hutě 131 7,4 18 Staré Město 6 827 20,8 328 Starý Hrozenkov 929 10,8 86 Strání 3 631 39,8 91 Stříbrnice 408 6,1 67 Stupava 146 7,1 21 Suchá Loz 1 122 17,0 66 Sušice 592 1,9 314 Svárov 244 1,9 128 Šumice 1 689 15,7 108 Topolná 1623 10,4 156 Traplice 1 136 5,3 214 Tučapy 247 2,5 101 Tupesy 1 138 5,8 195 Uherské Hradiště 25 343 21,3 1192 Uherský Brod 16 777 52,1 322 Uherský Ostroh 4 384 26,5 165 Újezdec 236 3,4 69 Vápenice 200 9,9 20 Vážany 436 3,7 117 Velehrad 1 285 22,3 58 Veletiny 555 6,3 89 Vlčnov 3 047 21,3 143 Vyškovec 148 11,2 13 Záhorovice 1 084 14,9 73 Zlámanec 298 8,1 37 Zlechov 1 678 6,5 258 Žítková 179 6,1 29 Okres Vsetín 144 675 1 142,7 127 Branky 941 10,8 87 Bystřička 1 004 9,5 106 Dolní Bečva 1 874 20,0 93 Francova Lhota 1 587 22,8 69 Halenkov 2 404 42,2 57 Horní Bečva 2 465 42,4 58 Horní Lideč 1 398 7,2 194 Hošťálková 2 179 26,9 81 Hovězí 2 379 22,1 108 Huslenky 2 196 35,1 63 Hutisko-Solanec 1 982 29,9 66 Choryně 742 9,1 81 Jablůnka 2 011 8,2 245 Janová 762 9,2 83 Jarcová 802 5,2 154 Karolinka 2 639 42,1 63 Kateřinice 961 13,4 72 Kelč 2 651 27,8 95 Kladeruby 415 6,9 60 Kunovice 642 8,2 79 Lačnov 872 15,3 57 Leskovec 670 9,9 68 Lešná 2 001 22,6 88 Lhota u Vsetína 767 11,3 68 Lidečko 1 819 17,4 105 Liptál 1 451 24,2 60 Loučka 756 6,9 110 Lužná 623 15,7 40 Malá Bystřice 313 18,3 17 Mikulůvka 717 13,1 55 Nový Hrozenkov 2 720 43,4 63 Oznice 410 6,1 67 Podolí 256 5,8 44 Police 575 13,2 43 Pozděchov 567 13,4 42 Prlov 542 7,1 76 Prostřední Bečva 1 710 23,5 73 Pržno 644 8,4 77 Ratiboř 1 816 18,7 97 Rožnov pod Radhoštěm 16 750 39,5 424 Růžďka 935 18,6 50 Seninka 326 7,3 45 Střelná 603 9,3 65 Střítež nad Bečvou 848 7,5 114 Študlov 511 9,4 54 Kraj, okres, obec Počet Rozloha Hustota obyv. v km 2 (o./km 2 ) Ústí 636 5,4 117 Valašská Bystřice 2 266 36,0 63 Valašská Polanka 1 394 12,4 113 Valašská Senice 475 16,0 30 Valašské Meziříčí 26 623 54,6 488 Valašské Příkazy 290 2,3 124 Velká Lhota 503 9,3 54 Velké Karlovice 2 567 80,8 32 Vidče 1719 11,8 146 Vigantice 1 019 7,6 133 Vsetín 26 817 57,6 466 Zašová 2 961 22,5 131 Zděchov 588 13,0 45 Zubří 5 581 28,4 197 Okres Zlín 192 529 1 033,6 186 Bělov 295 3,4 86 Biskupice 702 6,0 118 Bohuslavice nad Vláří 374 6,9 55 Bohuslavice u Zlína 793 8,0 99 Bratřejov 773 11,9 65 Brumov-Bylnice 5 733 56,3 102 Březnice 1 252 9,2 137 Březová 494 2,7 186 Březůvky 677 8,0 85 Dešná 212 2,2 98 Dobrkovice 266 4,3 61 Dolní Lhota 611 5,0 122 Doubravy 516 10,2 51 Drnovice 428 7,6 56 Držková 358 20,9 17 Fryšták 3 727 24,2 154 Halenkovice 1 827 20,0 91 Haluzice 88 4,1 22 Horní Lhota 571 12,6 45 Hostišová 485 2,6 183 Hrobice 494 4,4 111 Hřivínův Újezd 551 7,7 72 Hvozdná 1 207 7,3 166 Jasenná 936 12,3 76 Jestřabí 309 3,9 79 Kaňovice 268 4,6 58 Karlovice 237 2,1 114 Kašava 912 8,4 109 Kelníky 168 3,8 44 Komárov 331 7,6 43 Křekov 178 3,8 46 Lhota 827 5,0 165 Lhotsko 260 3,0 88 Lípa 779 8,3 93 Lipová 357 11,5 31 Loučka 473 7,6 62 Ludkovice 713 11,9 60 Luhačovice 5143 33,0 156 Lukov 1721 10,8 159 Lukoveček 397 22,7 17 Lutonina 406 6,1 66 Machová 589 3,2 187 Mysločovice 607 3,6 169 Napajedla 7343 19,8 371 Návojná 720 8,0 90 Nedašov 1384 12,5 111 Nedašova Lhota 721 9,3 77 Neubuz 454 5,4 84 Oldřichovice 400 2,7 146 Ostrata 386 3,6 108 Otrokovice 18327 19,6 934 Petrůvka 326 7,0 46 Podhradí 204 3,5 59 Podkopná Lhota 321 4,8 66 Pohořelice 847 5,9 144 Poteč 791 10,6 75 Pozlovice 1225 9,6 128 Provodov 778 11,9 65 Racková 805 11,2 72 Rokytnice 587 10,0 59 Rudimov 252 10,0 25 Sazovice 734 3,9 187 Sehradice 713 9,1 78 Slavičín 6728 33,7 200 Slopné 589 9,7 61 Slušovice 2956 7,1 416 Spytihněv 1700 9,7 176 Šanov 488 9,1 54 Šarovy 235 2,2 105 Štítná nad Vláří-Popov 2257 28,4 79 Tečovice 1313 6,7 197 Tichov 335 7,3 46 Tlumačov 2521 15,5 162 Trnava 1155 18,8 61 Ublo 273 4,6 59 Újezd 1200 12,4 97 Valašské Klobouky 5041 26,9 187 Velký Ořechov 757 6,2 122 Veselá 817 4,4 184 Vizovice 4691 28,5 164 Vlachova Lhota 242 3,8 63 Vlachovice 1482 22,4 66 Vlčková 390 10,9 36 Všemina 1123 11,7 96 Vysoké Pole 830 12,1 69 Zádveřice-Raková 1437 18,0 80 Zlín 75555 102,8 735 Želechovice nad Dřevnicí 1921 16,0 120 Žlutava 1130 7,4 153 PDPS ER BBK 2014 2020

Tab. 4 SK Vybrané ukazovatele priemyslu v Trenčianskom kraji, 2001 2012 Ukazovateľ 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Tržby za vlastné výkony a tovar v tis. EUR* 2 907 546 3 102 467 3 493 964 3 883 074 4 456 742 5 066 992 5 296 355 5 824 722 4 597 968 5 610 730 6 909 516 7 339 055 Priemerný evidenčný počet zamestnancov (vo FO) 76 167 75 992 75 942 75 955 75 761 74 812 74 973 78 666 68 950 65 131 67 413 67 256 Priemerná mesačná nominálna mzda v EUR* 419 446 474 525 562 612 667 721 717 772 824 845 Produktivita práce v EUR* 34 202 40 826 46 008 51 123 58 826 67 730 70 643 74 044 66 686 86 145 102 496 109 121 Odpracované hodiny zamestnancov (v tis. hod.) 130 579 125 652 124 167 129 653 129 601 126 808 128 503 133 684 110 138 110 018 113 742 112 389 *Hodnoty za roky 2001 2008 sú prepočítané konverzným kurzom 1 EURO = 30,1260 Sk Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ Tab. 5 SK Tržby za predaj poľnohospodárskych výrobkov (v tis. EUR) v Trenčianskom kraji, 2001 2012 Ukazovateľ 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Tržby spolu 125 639 134 568 134 734 133 772 133 971 128 295 135 232 134 181 104 957 100 493 122 451 134 556 v tom rastlinná výroba 28 314 32 397 33 692 36 613 36 845 35 086 42 920 44 751 44 129 37 982 48 830 55 615 v tom živočíšna výroba 97 325 102 171 101 042 97 159 97 125 93 209 92 312 89 431 60 828 62 511 73 621 78 942 *Hodnoty za roky 2001 2008 sú prepočítané konverzným kurzom 1 EURO = 30,1260 Sk Tab. 6 SK Počet uchádzačov o zamestnanie podľa vekových skupín v Trenčianskom kraji, 2001 2012 Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ Ukazovateľ 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Trenčiansky kraj spolu 40 931 36 743 32 524 27 596 23 410 17 843 15 750 16 363 33 627 31 970 33 203 36 065 v tom veková skupina 15-24 11 822 9 556 7 031 5 036 4 382 3 189 2 647 2 915 6 121 5 889 5 973 7 417 25-34 8 272 7 791 6 861 5 745 4 765 3 573 3 201 3 593 7 973 7 755 8 186 8 435 35-49 14 073 12 603 11 874 10 138 8 375 6 305 5 385 5 300 10 501 9 789 9 929 11 013 50 a viac 6 764 6 793 6 758 6 677 5 888 4 776 4 517 4 555 9 032 8 537 9 115 9 200 okres Bánovce nad Bebravou 3 681 3 493 3 139 2 196 1 974 1 334 1 125 1 144 2 016 2 011 2 078 2 440 v tom veková skupina 15-24 1 142 979 751 480 446 274 215 225 426 416 467 553 25-34 827 822 746 501 467 320 253 275 475 502 513 535 35-49 1 171 1 091 1 041 730 621 424 362 364 612 564 575 697 50 a viac 541 601 601 485 440 316 295 280 503 529 523 655 okres Ilava 2 508 2 193 2 117 1 846 1 544 1 223 1 031 1 158 3 067 2 432 2 594 3 263 v tom veková skupina 15-24 595 460 373 311 293 244 219 240 580 466 430 678 25-34 435 403 353 300 266 219 168 271 697 573 667 798 35-49 961 817 852 699 565 422 352 331 885 719 751 948 50 a viac 517 513 539 536 420 338 292 316 905 674 746 839 okres Myjava 2 381 1 682 1 392 1 183 971 718 628 621 1 869 1 351 1 262 1 314 v tom veková skupina 15-24 487 292 236 208 198 115 111 118 277 223 223 270 25-34 494 361 295 235 176 144 140 156 456 339 309 310 35-49 944 667 565 445 369 259 206 182 608 402 367 416 50 a viac 456 362 296 295 228 200 171 165 528 387 363 318 okres Nové Mesto nad Váhom 4 515 4 412 3 861 3 355 2 211 1 728 1 451 1 627 3 491 2 800 2 895 3 172 v tom veková skupina 15-24 1 197 1 025 734 550 359 299 247 298 652 490 490 630 25-34 952 986 831 689 425 320 301 339 847 677 730 765 35-49 1 554 1 534 1 389 1 256 791 646 484 541 1 050 857 845 936 50 a viac 812 867 907 860 636 463 419 449 942 776 830 841 okres Partizánske 4 982 4 403 3 691 3 508 3 014 2 292 1 956 2 012 3 347 3 290 3 352 3 654 v tom veková skupina 15-24 1 511 1 215 900 715 579 452 351 385 610 643 640 775 25-34 1 110 1 018 842 791 675 458 420 462 827 763 803 869 35-49 1 510 1 382 1 207 1 208 1 043 783 651 667 1 080 1 026 1 018 1 129 50 a viac 851 788 742 794 717 599 534 498 830 858 891 881 okres Považská Bystrica 5 454 5 066 4 547 3 304 3 121 2 247 1 911 2 194 4 623 4 297 4 466 4 449 v tom veková skupina 15-24 1 476 1 286 950 527 512 336 267 345 751 736 723 772 25-34 1 160 1 055 975 679 636 434 356 415 1 030 1 014 1 072 974 35-49 1 982 1 843 1 749 1 317 1 213 871 733 779 1 499 1 300 1 370 1 407 50 a viac 836 882 873 781 760 606 555 655 1 343 1 247 1 301 1 296 okres Prievidza 10 596 9 721 8 180 7 254 6 877 5 579 5 088 4 849 8 602 9 303 9 809 9 937 v tom veková skupina 15-24 3 189 2 634 1 794 1 396 1 391 1 032 845 850 1 665 1 720 1 782 2 107 25-34 2 015 1 981 1 640 1 511 1 399 1 143 1 059 1 030 2 094 2 296 2 420 2 277 35-49 3 765 3 407 3 112 2 713 2 475 1 942 1 790 1 601 2 752 2 992 3 069 3 160 50 a viac 1 627 1 699 1 634 1 634 1 612 1 462 1 394 1 368 2 091 2 295 2 538 2 393 okres Púchov 2 872 2 417 2 199 1 784 1 365 1 021 1 000 988 2 135 1 909 1 884 2 121 v tom veková skupina 15-24 885 617 490 312 227 136 154 140 319 364 314 462 25-34 534 478 460 371 252 199 190 234 535 427 460 493 35-49 973 846 825 683 511 382 308 298 665 576 571 634 50 a viac 480 476 424 418 375 304 348 316 616 542 539 532 okres Trenčín 3 942 3 356 3 398 3 166 2 333 1 701 1 560 1 770 4 477 4 577 4 863 5 715 v tom veková skupina 15-24 1 340 1 048 803 537 377 301 238 314 841 831 904 1 170 25-34 745 687 719 668 469 336 314 411 1 012 1 164 1 212 1 414 35-49 1 213 1 016 1 134 1 087 787 576 499 537 1 350 1 353 1 363 1 686 50 a viac 644 605 742 874 700 488 509 508 1 274 1 229 1 384 1 445 Zdroj: http://www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky.html?page_id=1254 64 65

Tab. 4 CZ Vybrané ukazatele průmyslu ve Zlínském kraji, 2001 až 2012 Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Tržby (bez DPH) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (běžné ceny) v mil. Kč 66 575,8 70 408,6 84 872,3 98 471,8 108 441,9 123 893,4 139 899,3 140 554,6 126 401,9 132 820,5 143 141,2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců (ve FO) 49 912 49 294 47 365 47 691 47 560 49 510 51 629 53 916 46 988 44 396 46 253 Průměrná měsíční hrubá mzda v Kč (FO) 13 621 14 690 15 374 16 369 16 995 18 261 19 782 21 369 21 529 22 640 23 795 Produktivita práce v tis. Kč (tržby bez DPH na zaměstnance) 1 334 1 428 1 792 2 065 2 280 2 502 2 710 2 607 2 690 2 992 3 095 *) subjekty se 100 a více zaměstnanci a sídlem v kraji Tab. 5 CZ Zemědělská produkce (v mil. Kč) ve Zlínském kraji 2003 až 2012 Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 *2011 2012 Zemědělská produkce (mil. Kč, běžné ceny) - - 4 270 5 240 4 592 4 177 5 014 5 043 4 127 4 239 4 950 - v tom rostlinná výroba.. 1 746 2 539 2 105 1 927 2 544 2 372 1 913 2 262 2 767. živočišná výroba.. 2 365 2 533 2 233 2 002 2 302 2 497 2 005 1 827 2 013. produkce zemědělských služeb... 66 123 144 92 97 130 78 78. *) semidefinitivní výsledky Tab. 6 CZ Počet uchazečů o zaměstnání podle věkových skupin ve Zlínském kraji, k 31. 12. (Zdroj MPSV ČR) Ukazatel 2001 * 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zlínský kraj celkem 24 841 29 759 31 621 31 606 29 505 25 601 20 171 20 048 33 836 33 386 29 418 32 100 v tom věková skupina 15-24 6 475 7 496 7 573 6 710 5 432 4 228 2 890 3 351 5 877 5 429 5 177 5 750 25-34 6 179 7 081 7 627 7 591 7 014 5 955 4 497 4 527 8 060 7 657 6 542 6 958 35-49 7 970 9 260 9 817 10 077 9 378 8 113 6 362 6 224 10 604 10 810 9 739 10 573 50 a viac 4 217 5 922 6 604 7 228 7 681 7 305 6 422 5 946 9 295 9 490 7 960 8 819 Okres Kroměříž 4 957 5 487 6 077 6 493 6 358 5 420 4 417 4 123 6 879 6 720 6 181 6 518 v tom věková skupina 15-24 1 407 1503 1647 1576 1354 1064 725 751 1309 1135 1138 1211 25-34 1 261 1368 1496 1644 1569 1311 1062 951 1635 1598 1413 1397 35-49 1 548 1 641 1 856 1970 1955 1653 1348 1245 2105 2162 2043 2172 50 a viac 741 957 1078 1303 1480 1392 1282 1176 1830 1825 1587 1738 Okres Uherské Hradiště 5 318 6 301 6 491 6 262 6 001 5 386 4 329 4 628 7 583 7 675 6 741 7 421 v tom věková skupina 15-24 1 496 1768 1587 1328 1079 853 593 732 1322 1301 1175 1329 25-34 1 280 1407 1480 1368 1333 1176 942 1044 1886 1794 1508 1669 35-49 1 607 1812 1897 1966 1870 1654 1289 1376 2323 2425 2200 2375 50 a viac 935 1878 1527 1600 1719 1703 1505 1476 2052 2155 1858 2048 Okres Vsetín 7 410 8 645 9 130 9 229 8650 7773 5805 5832 9 610 9 297 8 135 9 122 v tom věková skupina 15-24 1 773 2004 2104 1824 1545 1221 790 944 1650 1489 1447 1659 25-34 1 795 2079 2161 2192 2011 1741 1162 1284 2214 2030 1738 1918 35-49 2 534 2837 2928 3039 2768 2539 1956 1884 3083 3091 2725 3056 50 a viac 1 308 1725 1937 2174 2326 2272 1897 1720 2663 2687 2225 2489 Okres Zlín 7 156 9 326 9 923 9 622 8 496 7 022 5 620 5 465 9 764 9 694 8 361 9 039 v tom věková skupina 15-24 1 799 2 221 2235 1982 1454 1090 782 924 1596 1504 1417 1551 25-34 1 843 2 227 2490 2387 2101 1727 1331 1248 2325 2235 1883 1974 35-49 2 281 2 970 3 136 3 102 2785 2267 1769 1719 3 093 3132 2771 2970 50 a viac 1 233 1 908 2062 2151 2156 1938 1738 1574 2750 2823 2290 2544 *) Nesrovnalosti v údajích roku 2002 nelze opravit. PDPS ER BBK 2014 2020

vek Tab. 7 SK Vybrané ukazovatele za ubytovacie zariadenia cestovného ruchu v Trenčianskom kraji, 2001 2012 Ukazovateľ 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet ubytovacích zariadení 187 209 219 217 209 211 274 275 271 253 249 259 Počet izieb 3 631 4 284 4 495 4 544 4 530 4 390 5 383 5 438 5 429 5 115 5 174 5 152 Počet lôžok 9 612 10 557 10 918 11 171 10 892 10 741 13 011 13 624 13 283 12 398 13 027 12 484 v tom stále 8 766 9 724 10 029 10 305 10 095 9 957 11 925 12 420 12 148 11 424 12 046 11 568 príležitostné 846 833 889 866 797 784 1 086 1 204 1 135 974 981 916 Počet návštevníkov 219 590 253 046 264 439 251 179 253 937 260 827 289 854 320 326 267 199 247 488 240 652 244 033 v tom domáci 164 755 184 115 192 994 179 912 181 328 187 380 206 229 227 125 201 098 183 746 182 035 181 287 zahraniční 54 835 68 931 71 445 71 267 72 609 73 447 83 625 93 201 66 101 63 742 58 617 62 746 Počet prenocovaní návštevníkov spolu 796 987 1 132 489 1 177 272 986 509 943 614 980 607 1 096 544 1 217 739 1 034 864 972 937 928 461 964 664 v tom domáci 598 113 782 890 806 754 650 183 624 403 676 767 761 285 868 115 805 301 750 947 712 375 748 747 zahraniční 198 874 349 599 370 518 336 326 319 211 303 840 335 259 349 624 229 563 221 990 216 086 215 917 Priemerný počet prenocovaní návštevníkov 3,6 4,5 4,5 3,9 3,7 3,8 3,8 3,8 3,9 3,9 3,9 4,0 v tom domáci 3,6 4,3 4,2 3,6 3,4 3,6 3,7 3,8 4,0 4,1 3,9 4,1 zahraniční 3,6 5,1 5,2 4,7 4,4 4,1 4,0 3,8 3,5 3,5 3,7 3,4 Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ Tab. 8 SK Vybrané ukazovatele za kultúru v Trenčianskom kraji, 2001 2011 Ukazovateľ 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet kultúrno-osvetových zariadení 300 319 337 354 440 418 433 399 324 303 327 Počet podujatí spolu 16 207 14 554 14 859 15 749 14 887 16 631 16 300 14 318 10 107 10 344 11 076 Počet záujmových umeleckých kolektívov 634 936 755 934 772 786 718 678 640 517 579 Počet súťaží, prehliadok a festivalov 695 610 742 926 920 954 832 839 950 651 413 Počet členov v záujmových umeleckých kolektívoch 10 815 11 800 12 306 14 470 12 906 12 480 11 383 10 697 9 009 7 680 8 923 Počet výchovno-vzdelávacích podujatí 2 959 3 864 3 732 5 339 4 450 4 789 3 928 3 728 1 988 1 820 2 228 Počet kultúrno-spoločenských podujatí 6 009 5 855 6 161 5 825 5 303 6 419 6 960 6 422 3 509 3 783 4 628 Počet múzeí 8 8 7 7 10 10 11 11 10 11 10 Počet pobočiek 9 10 8 9 10 10 10 10 10 10 9 Počet tematických expozícií 28 21 19 28 35 36 38 37 31 32 29 Počet zbierkových predmetov 511 861 521 075 487 194 488 585 500 573 502 864 502 959 508 063 506 434 511 135 512 215 Počet realizovaných výstav 73 63 68 63 81 78 60 75 84 80 69 Počet kultúrno-výchovných a vzdelávacích aktivít * 637 632 225 658 483 666 692 770 612 870 879 Počet návštevníkov na výstavách a expozíciach 608 712 551 761 538 880 435 253 492 538 413 771 387 640 397 714 314 070 289 876 440 487 * usporiadaných múzeami Zdroj: http://px-web.statistics.sk/pxwebslovak/ 100+ 90 80 70 60 50 40 30 ženy 2001 muži 2001 ženy 2011 muži 2011 20 10 Graf 9 SK Veková štruktúra obyvateľstva Trenčianskeho kraja v porovnaní rokov 2001 a 2012 Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=58569 0 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2 000 4 000 6 000 8 000 počet obyvateľov ženy 2011 muži 2011 ženy 2001 muži 2001 66 67

Tab. 9a CZ Věkové složení obyvatelstva k 31. 12. 2002 podle pohlaví a pětiletých věkových skupin ve Zlínském kraji Věk Muži Ženy M+Ž Celkem 288 814 304 316 593 130 0 2 661 2 511 5 172 1-4 10 664 10 078 20 742 5-9 15 108 14 312 29 420 10-14 19 540 18 734 38 274 15-19 20 727 19 642 40 369 20-24 23 522 22 581 46 103 25-29 26 674 25 542 52 216 30-34 21 534 20 368 41 902 35-39 21 043 20 045 41 088 40-44 19 703 18 946 38 649 45-49 22 214 21 891 44 105 50-54 21 453 22 104 43 557 55-59 18 639 20 098 38 737 60-64 13 832 16 207 30 039 65-69 10 707 14 290 24 997 70-74 9 466 14 316 23 782 75-79 6 418 11 749 18 167 80-84 3 297 6 812 10 109 85-89 1 139 2 645 3 784 90-94 437 1 227 1 664 95+ 36 218 254 Tab. 9b CZ Věkové složení obyvatelstva k 31. 12. 2012 podle pohlaví a pětiletých věkových skupin ve Zlínském kraji Věk Muži Ženy M+Ž Celkem 288 814 304 316 593 130 0 2 857 2 620 5 477 1-4 12 511 11 824 24 335 5-9 14 578 13 670 28 248 10-14 13 405 12 698 26 103 15-19 15 165 14 356 29 521 20-24 19 508 18 673 38 181 25-29 20 491 19 027 39 518 30-34 22 442 20 789 43 231 35-39 25 725 24 235 49 960 40-44 21 148 20 036 41 184 45-49 20 527 19 807 40 334 50-54 18 956 18 642 37 598 55-59 20 640 21 230 41 870 60-64 19 049 21 187 40 236 65-69 15 361 18 769 34 130 70-74 10 512 14 458 24 970 75-79 7 079 11 696 18 775 80-84 4 725 9 521 14 246 85-89 2 084 5 300 7 384 90-94 522 1 577 2 099 95+ 65 228 293 0-14 47 973 45 635 93 608 15-64 209 341 207 424 416 765 65+ 31 500 51 257 82 757 0-14 43 351 40 812 84 163 15-64 203 651 197 982 401 633 65+ 40 348 61 549 101 897 PDPS ER BBK 2014 2020

PŘÍLOHA 4 Velkoplošné a maloplošné chráněné území 68 69

PDPS ER BBK 2014 2020

PŘÍLOHA 5 Lesný porost a zemědělská půda 70 71

PDPS ER BBK 2014 2020