OSNOVA: I. Vody pevnin II. Vody oceánů
hydrosféra = prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosféře, kde se vyskytuje a pohybuje voda v různých skupenstvích - cca 1 450 mil. km 3 (1 hmotnosti Země) zásoby vody na Zemi - celkové množství vody na Zemi se nemění
- část hydrosféry se účastní tzv. hydrologického cyklu = koloběhu vody základní příčinou je sluneční záření - procesy v rámci koloběhu vody: výpar a evapotranspirace přenos vodních par v atmosféře kondenzace a vznik srážek mrznutí tání povrchový odtok podpovrchový odtok
hydrologický cyklus
malý oběh vody výměna vody v rámci oceánů či pevnin velký oběh výměna vody mezi oceány a kontinenty
vody pevnin vodní toky VODNÍ POVRCHOVÉ TOKY = organizovaný pohyb vody po souši v korytě, vzniká říční síť X neorganizovaný pohyb = ron (srážkový splach) - předmětem studia potamologie - základní podmínkou vzniku vodního toku je převaha srážek nad výparem (srážky výpar) pramen = místo vzniku řeky výstup podzemní vody, tání ledovce, odtok z jezera, slatiny či bažiny, příp. soutokem zdrojnic (zdrojnice = pramenná řeka) ústí = místo zániku řeky vlévání do jiné řeky, jezera či moře
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A POJMY délka toku = od pramene k ústí (měří se zpravidla na mapách), viz kilometráž řek povodí = území odvodňované jedním tokem rozvodí = hranice mezi povodími úmoří = území odvodňované do jednoho moře vody pevnin vodní toky hustota říční sítě = délka všech toků/plocha povodí [km/km 2 ] tvar říční sítě stromovitá (a), mřížovitá (b), radiální (c), vějířovitá (d), pravoúhlá (e), kruhovitá (f), nepravidelná (g)
tvary říčních sítí vody pevnin vodní toky
bezodtoká oblast = oblast bez říčního odtoku vodní stav = výška vodní hladiny v řece [cm] - měří se vodočtem průtok (Q) = množství vody protékající korytem řeky za 1 sekundu [m 3.s -1 ] okamžitý, stoletý, tisíciletý (průtok jehož pravděpodobnost výskytu je x-letá) měří se hydrometrickou vrtulí či limnigrafem specifický odtok = množství vody, které odteče z povodí za 1 sekundu [m 3.s -1.km -2 ] odtokový koeficient = procento srážek odtékající z povodí vody pevnin vodní toky
vody pevnin vodní toky vodočet hydrometrická vrtule
vody pevnin vodní toky spád = poměr převýšení a délky toku, znázorňuje se pomocí spádové křivky bifurkace = rozdělení toku řeky do dvou povodí př. Casiquiare (Orinoco Amazonka) proudnice = místo v korytě řeky, kde teče voda nejrychleji
KLASIFIKACE VODNÍCH TOKŮ - na základě režimu odtoku řek = změna množství vody v řece během roku ovlivněn podnebím, vegetací, zdrojem napájení řek rovníkový typ stálý vodní stav během roku př. Amazonka, Kongo, Niger monzunový typ výrazné letní maximum př. Mekong vody pevnin vodní toky
KLASIFIKACE VODNÍCH TOKŮ vody pevnin vodní toky řeky suchých oblastí = občasné (vádí, creek) po většinu roku suchá koryta, voda v období dešťů středomořský typ = fiumary max. vody v zimě, v létě minimum; př. Tajo, Tibera
KLASIFIKACE VODNÍCH TOKŮ řeky mírného pásu a) ledovcový režim max. vody na konci léta př. Rhóna, Inn, Pád vody pevnin vodní toky b) oceánsko-dešťový režim malé výkyvy, max. vody v zimě; př. Temže c) sněhovo-dešťový režim jarní sněhová a letní dešťová maxima; př. Volha, Dunaj
VYUŽITÍ VODNÍCH TOKŮ doprava - říční dopravní systémy (kanály, jezera) př. Mississippi-Velká jezera, Balt-Volha-Černé moře apod. zdroj vody a závlah pitná voda, průmysl, zemědělství přirozená hranice př. Rio Grande, Amur, Dunaj rekreace - vodní sporty (rychlostní kanoistika, vodáctví, rafting) odpadní trasa suroviny - štěrky a písky pro stavebnictví vody pevnin vodní toky náboženství posvátné řeky (Ganga, Godavári, Krišna)
vody pevnin vodní toky SVĚTOVÉ VELETOKY řeka délka (km) povodí (km 2 ) průtok (m 3 /s) 1. Amazonka Apurímac 7 062 6 915 000 219 000 2. Nil Kagera 6 695 2 870 000 5 100 3. Jang-c'-ťiang 6 300 1 800 000 31 900 4. Mississippi - Missouri 6 275 2 980 000 16 200 5. Jenisej 5 539 2 580 000 19 600 6. Chuang-che 5 464 745 000 2 110 7. Ob - Irtyš 5 410 2 990 000 12 800 8. Kongo 4 700 3 680 000 41 800
vody pevnin vodní nádrže VODNÍ NÁDRŽE = zatopené sníženiny pevnin - předmětem studia limnologie a) přirozené = jezera b) umělé = přehrady, rybníky
vody pevnin vodní nádrže JEZERA - významná zásobárna povrchové vody 3 hlavní oblasti sladké jezerní vody: 1) 25% Severní Amerika 2) 22% východoafrická příkopová propadlina 3) 18% Bajkal - tropy a subtropy výpar srážky slaná jezera Kaspické jezero (75% slané jezerní vody) Mrtvé moře (salinita 245 ) Balchaš (napůl sladké/slané) šoty = solná jezera na Sahaře
JEZERA vody pevnin vodní nádrže dle mechanismu vzniku: I) hloubená jezera tektonická prolomy, příkopové propadliny př. Balaton, Ukerewe, Mrtvé moře vulkanická kráterová, kalderová př. Crater Lake, Toba (INS) ledovcová činností ledovce (kontinentální, horská, karová) př. Oněžské, Ladožské, Černé j. reliktní zbytková (zbytky moří) př. Kaspické moře, Aralské moře říční na dolních tocích řek, meandrová, slepá ramena krasová zatopená polje a krasová údolí př. Plitvická jezera antropogenní zatopené lomy, pískovny př. Kristýna
vody pevnin vodní nádrže Plitvice Crater Lake říční j.
vody pevnin vodní nádrže dle mechanismu vzniku: II) hrazená jezera JEZERA údolní půdní sesuvy př. Odlezelské u Plzně ledovcová přehrazená morénami př. Štrbské pleso limanovitá přehrazením zátok př. Razelm (RUM), Mirim (BRA) zánik jezer - zarůstání (mělká jezera) př. Neziderské j. - vysychání př. Aralské j., Assalské j. - protržením, vypuštěním (u horských hrazených)
Odlezelské vody pevnin vodní nádrže
vody pevnin vodní nádrže Lagoa dos Patos a Mirim Štrbské pleso
vody pevnin vodní nádrže Aralské jezero Neziderské jezero
NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÁ JEZERA jezero rozloha (tis. km 2 ) hloubka (m) vody pevnin vodní nádrže objem (tis. km 3 ) 1. Kaspické moře 371 1 025 78 2. Hořejší 82 406 12 3. Viktoriino 69 84 2,7 4. Huronské 59 230 3,5 5. Michiganské 58 281 4,9 6. Tanganika 34 1 470 19 7. Bajkal 31 1 637 23 8. Velké medvědí 31 446 2,2
UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE vody pevnin vodní nádrže - vybudovány člověkem - zadržují 5 x více vody než je v korytech všech řek dle rozlohy 1. Volta řeka Volta (Ghana) 8 500 km 2 dle objemu 1. Kariba řeka Zambezi (Zimbabwe/Zambie) 180 km 3 dle výšky hráze 1. Nurek řeka Vachš (Tádžikistán) 300 m dle výkonu 1. Tři soutěsky řeka Jang-c'-ťiang (Čína) 18 200 MW (9 x Temelín)
vody pevnin vodní nádrže
vody pevnin vodní nádrže Volta Kariba
vody pevnin vodní nádrže Nurek
VYUŽITÍ VODNÍCH NÁDRŽÍ vody pevnin vodní nádrže výživa lidí lov ryb, rybníky zdroj vody a závlah pitná voda, průmysl, zemědělství rekreace - vodní sporty doprava energetika obnovitelný zdroj (NOR 98%, PAR)
vody pevnin podzemní voda PODZEMNÍ VODA 0,5% zásob vody na Zemi - předmětem studia hydrogeologie dle výskytu a) půdní vláha v zóně aerace = provzdušnění b) podzemní voda = spodní v zóně saturace = nasycení hranice mezi nimi = hladina podzemní vody
vody pevnin podzemní voda dle prostředí a) průlinová v propustných horninách (sedimenty např. písky, štěrky, vápence) b) puklinová v pevných nepropustných horninách (v dutinách) dle napětí a) volná nevzniká napětí, není omezována b) napjatá je pod tlakem stlačena nepropustnou vrstvou či v důsledku zvýšení teploty (stoupá i tlak)
vody pevnin vodní nádrže
vody pevnin podzemní voda - výstup podzemní vody na povrch = pramen sestupný pramen u volné podzemní vody vzestupný pramen u napjaté podzemní vody (gejzír) - druhy pramenů dle teploty: a) studené do 20 C b) termální = termy = teplice 20-50 C c) vřídla nad 50 C
vody pevnin podzemní voda artézská voda = napjatá voda mezi nepropustnými vrstvami studny v Austrálii, oázy v Africe
vody pevnin podzemní voda minerální voda = podzemní voda s minimálním obsahem 1 rozpustných látek zřídlo = pramen minerální vody dle obsažených látek: kyselky obsah CO 2 (př. Vratislavická) sirné obsah H 2 S železnaté Fe 2+, Fe 3+ (př. Nové Město p. Smrkem) muriatické obsah NaCl radioaktivní radioaktivní ionty (př. Jáchymov, Janské Lázně) uhličité obsah CaCO 3 usazováním vzniká sediment travertin (obklady)
VÝZNAM PODZEMNÍCH VOD lázeňství (Libverda, Osečná-Kundratice, Janské lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Luhačovice) zdroj pitné vody geotermální energie (Island, Nový Zéland) vody pevnin podzemní voda
vody pevnin ledovce LEDOVCE 2 % zásob vody na Zemi, 15 mil. km 2 zemského povrchu - předmětem studia glaciologie - vznikají pouze v oblastech nad sněžnou čarou hromadění sněhu tání sněhu (výška sněžné čáry klesá od tropů k pólům) firn = mezifáze při přeměně sněhu v led působením tlaku ledovec podléhá pohybu do nižších výšek, kde odtává = ablace odlamování ledovců zasahujících do moře = telení ledovce vznikají kry (Titanic 1912)
telení ledovce vody pevnin ledovce
vody pevnin ledovce typy ledovců a) horské vznikají ve sníženinách v horských oblastech nad sněžnou čarou Evropa: Aletschgletscher-Aletschský (Bernské Alpy, SUI), Jostedalsbren (487 km 2 - největší horský v Evropě, NOR - Skandinávské hory) Asie: Fedčenkův (Pamír, nejdelší horský ledovec na světě, 78 km), Siachen (Karákoram, masív K2, největší horský ledovec na světě) Amerika: Malaspina Glacier (Kordilery, masiv Mt.Logan, národní park Denali), Perito Moreno (Patagonie) Afrika: na třech nejvyšších vrcholech (Uhuru, Mt.Kenya, Margherita) Oceánie: hlavně na Jižním ostrově Nového Zélandu
vody pevnin ledovce typy ledovců b) pevninské vznikají v arktických oblastech v rozsáhlých plochách, až 2500 m silné Antarktický - 13,8 mil. km 2, Grónský - 1,8 mil. km 2 - menší kontinentální ledovce mají ostrovy jako kanadské arktické ostrovy (Ellesmerův ostrov), Špicberky (8,4 tis. km 2 ), Island (Vatnajökull 8,1 tis. km 2 )
vody pevnin ledovce Vatnajökull Siachen Perito Moreno
vody pevnin ledovce VÝZNAM LEDOVCŮ geomorfologický ledovcová modelace reliéfu dokončila vývoj krajiny rozsáhlých oblastí Země ve čtvrtohorách (ledovcovou činností vznikají údolí, kary, roviny, morény, fjordy apod.) hydrologický zdroj vody pro vodní toky - ledovcové řeky mají posunuté max. průtoků do období největšího tání ledovců - na léto sport a rekreace provozování zimních sportů v létě