Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek
Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR č. 536/2008 ze 14. května 2008 o strategických projektových záměrech pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration příloha ke strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Rozvoj egovernment = jedna z priorit Evropské unie (EU). Součástí této problematiky je i digitalizace agend pro resort Ministerstva zdravotnictví pak digitalizace agend elektronického zdravotnictví - prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií.
Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. obecným cílem je zvýšení kvality a bezpečí pacienta při poskytování zdravotní péče a současně i bezpečí poskytovatele zdravotních služeb 3. současně povede k úsporám při zamezení poskytování zbytné péče 4. musí mít oporu v legislativě Nutné zapojit: 1. lékaře 2. pojištěnce - pacienty 3. zdravotní pojišťovny 4. asociace nezávislých odborníků
Příležitosti elektronického zdravotnictví v ČR 1. Rostoucí kvalita a dostupnost datového připojení. 2. Relativně volný prostor pro vědu, výzkum a inovace. 3. Integrace mezinárodních standardů a podpora interoperability v rámci EU. 4. Postupný narůst zájmu o ICT a zvyšování gramotnosti zdravotnických pracovníků. 5. Evropská integrace a možnost využít evropské dotační programy. 6. Propojení portálů zdravotnických pojišťoven, podpora elektronizace agend a vzájemné propojení s egovernment řešením. 7. Zavádění moderních zdravotnických technologií propojených s ICT, rozvoj digitalizace informací a využití telemedicíny pro odborníky a klienty. 8. Zavedení elektronického identifikátoru pojištěnců a zdravotnických pracovníků. 9. Pluralita poskytování i úhrad zdravotní péče. 10. Vznik národní politiky elektronického zdravotnictví.
Hrozby elektronického zdravotnictví včr 1. Nedostatek financí ve zdravotním pojištění na zajištění kvalitní péče při stárnoucí populaci a pro žádoucí rozvoj IT. 2. Přetrvávání špatné finanční situace řady zdravotnických zařízení. 3. Nezájem zdravotnické veřejnosti o elektronická zdravotnictví. 4. Negativní dopady procesu evropské integrace, nedostatečná připravenost k využití projektových dotací z prostředků EU v ČR. 5. Dehumanizace zdravotní péče. 6. Poruchovost a jiná selhání technologií elektronického zdravotnictví. 7. Neprovázanost elektronického zdravotnictví aplikací, nízká míra interoperability, nedostatečná mezirezortní koordinace a spolupráce. 8. Pomalé zavádění poznatků vědy a výzkumu do praxe. 9. Malá pozornost vzdělávacích a výzkumných institucí při zajišťování výuky a vývoje zdravotnické informatiky v ČR a ve světě.
Celkový koncept elektronického zdravotnictví dle představy MZ ČR je založen na sdílení dat, kdy data jsou sdílena pouze a jenom tehdy je-li to nezbytné k poskytování péče. Základní idea Ministerstva zdravotnictví spočívá ve využití stávajících informačních systémů - NIS, PACS, ponechání elektronické formy dokumentace u primárního zdroje(původce vzniku), zajištění prostředí pro sdílení elektronické dokumentace, navázání na základní registry (egovernment),vytvoření legislativních a technických předpokladů pro funkční sdílení.
Elektronické zdravotnictví: 1. soubor informačních a komunikačních technologií, který propojuje jednotlivé zdroje informací a doplňuje je v rámci celorepublikového systému. 2. hlavním smyslem implementace těchto technologií je efektivní podpora procesů v rámci zdravotních služeb, které nejsou v současnosti podporovány vůbec nebo jen nedostatečně. 2. jedná se především o nástroje pro zdravotnickou správu, zdravotnická zařízení, zdravotnické profesionály všech skupin stejně jako samosprávu, veřejné i personalizované zdravotní informační systémy pro pacienty a občany a plátce zdravotního pojištění.
Děkuji za pozornost! Ing. Petr Nosek náměstek ministra pro zdravotní pojištění Ministerstvo zdravotnictví ČR