Zpráva o činnosti České speleologické společnosti, základní organizace 5-02 Albeřice za rok 2014 arch. č. 0468 Vypracoval R.Tásler, leden 2015 ČSS ZO 5-02 Stará alej 462 542 24 Svoboda nad Úpou
1. Zpráva o činnosti výboru ZO 5-02, hospodaření a různé za rok 2014 Výbor pracoval v tomto složení : R.Tásler předseda, P.Tásler místopředseda, pokladník, zástupce pro věci technické. Jako účetní pracoval na základě smluvního vztahu pan Michal Voříšek. Hlavní činností výboru, respektive předsedy a místopředsedy, bylo vést a koordinovat práce dobrovolné i profesionální. ZO získávala prostředky z vlastní hospodářské činnosti, kterou prováděli profesionální zaměstnanci a smluvně najatí pracovníci a firmy. Na provádění exkurzí do zpřístupněného důlního díla Kovárna jsme standardně na sezónu najali 4 brigádníky. 2. Obří důl Gustavská čočka 2.1. Turistický provoz v Kovárně Na jaře před sezónou jsme prováděli pravidelnou údržbu pro turistický provoz (kontrola konstrukcí a šroubů, úklid náplavů a drobných kamenů na několika místech především na trase A, instalace replik nářadí, drobné opravy a úpravy poškozeného betonu, kontrola a údržba turistické výstroje). Započali jsme s drobnými povrchovými opravami ohlubňové desky na Gustavovi. Na traverzu Gustav Heinrich musely být strženy dvě původní stojky. Jejich stav byl již špatný, drolily se ztrouchnivělé části a hrozil jejich pád na chodník. Pro rok 2014 jsme na základě zcela nových poznatků předělali výklad a přepsali cedule s výkladem na místě v německém, polském a anglickém jazyce. Organizační záležitosti provozu zůstaly stejné jako v roce 2013, tj.: červenec srpen, vždy v pátek, sobotu a neděli, 3 x denně, skupinky do 12 osob. Pro velký zájem rozšířeno na 2 víkendy v září, 3 x denně, skupinky do 12 osob, ale pouze na dlouhé trase B. Umožnili jsme též po předchozí dohodě exkurze vyjma uvedený pravidelný provoz včetně specializovaných exkurzí. Po návštěvnické sezóně jsme z dolu vynesli část replik hornických nástrojů a na povalu nad replikou rumpálu pod šachtou Heinrich jsme museli vyměnit původní částečně ztrouchnivělé nosné příčné břevno. 2.2. Netopýři v Kovárně Orientační zjištění při jiné činnosti: 20.1. Barbora: 3x malí černí (asi severní), na Mezipatře 1 netopýr velký 24.1. Barbora: 3x malí černí (asi severní), na Mezipatře 1 netopýr velký 11.3. Barbora: 2x malí černí (asi severní), jeden po návratu z hloubky ulítl 26.10. Mezipatro -východní sledná : n.velký. Betonové schodiště pod alofány: n.velký 24.11. Barbora: 3x netopýr severní. Cestou na Mezipatro (včetně Mezipatra) 7x ks netopýra velký 15.12. Barbora: 2x malí černí (asi severní), ostatní netopýři zastižení zmizeli Podrobné sčítáni 4.2. s pracovníky KRNAP: n. velký 5, n. severní 2, n. ušatý 3, n. neurčený 1; celkem 11 ex., 3 (4) sp.). - 2 -
2.3. Dokumentace a různé Na různých místech v Kovárně, včetně štoly Prokop, jsme pokračovali v podrobné geologické a fotografické dokumentaci včetně odběru vzorků. Dokončili jsme plán dobývky U tří mostů a dopracovali několik příčných řezů. Ve svahu nad ústím šachty Heinrich se nám podařilo proniknout do průzkumné štoly č. 3 z let 1952-1959 (?). Provedli jsme v ní pouze orientační dokumentaci (štola odpovídá důlní mapě z té doby) a v jednom místě zjistili ve stropě nafáraný paleopovrch. Pravděpodobně jde o kapsu vyplněnou periglaciální sutí. 10.6. proběhla kontrola ČBU v Kovárně (Ing.Jiří Šilhavý, Ing. Boris Dvořáček). Bez problémů, bez zjištěných závad. 2.4. Projekt Prokop III Na zpřístupnění štoly Prokop (III. etapa zpřístupnění důlního díla Kovárna v Obřím dole zpřístupnění štoly Prokop na Mezipatro, stavební povolení vydané stavebním odborem Města Pec pod Sněžkou pod č.j. SO-207/PO) jsme pracovali minimálně především z finančních a časových důvodů. Provedli jsme především údržbové a úklidové práce. 3. Krasové lokality východních Krkonoš Průzkumné práce a ostatní činnost v krasových lokalitách (jeskyních) v Krkonoších probíhala na základě povolení (výjimky) KRNAP č. 08511/2012 s platností do 31.12.2018. 3.1. Albeřická jeskyně V jeskyni jsme nepravidelně pokračovali na dokumentaci, sledování teploty a vodní hladiny (viz příloha). V jarních měsících díky nedostatku sněhové pokrývky jsme zaznamenali nejnižší jarní stav za celou dobu sledování vodní hladiny! Zároveň to byl jeden z nejnižších vodních stavů vůbec. Při pracovní akci 21.11. byl v I. dómu zastižen jeden spící netopýr velký a dva netopýři velcí čile poletující po dómu. 3.2. Medvědí jeskyně Ve výkopových pracích jsme pokračovali jak v jeskyni v zadní části v závalu, tak v sondě před jeskyní. Spodní část závalu v jeskyni v zadní části má volné bloky bez sintrů a v písčité hlíně jsme nalezli chaoticky rozmístěné jeskynní perly do velikosti 1 cm. Jedna z perel byla zaslána na RTG analýzu. Na řezu se ukázaly výrazné přírůstkové vrstvičky perly a analýza potvrdila kalcitové složení (výsledky analýzy uloženy v archivu skupiny). Jeden z bloků v horní části závalu tmeleného kalcitem se ukázal být nestabilní a musel být zapažen. Výkop byl před závalem prohlouben asi 0,5 m pod původní sintrovou desku. Jsou zde též volné kameny a mezery mezi bloky vyplňuje písčitá hlína. V sondě před jeskyní nás zastavila další sintrová deska před krasově rozšířenou puklinou vedoucí cca 1,5 m do skalního masivu. - 3 -
3.3. Celní jeskyně Při exkurzi dne 30.1. na dno Studny bohužel již opět nastoupala voda. Celá jeskyně je vymrzlá a ledové stalagmity jsou i na hraně Studny. Vyfotografovali jsme Transportní dóm. Jeden malý druh netopýra jsme zastihli asi v půlce stoupání Severní chodby. 14.11. opět voda ve Studně poklesla a podařilo se ze dna Transportního dómu prolézt do stoupající nepříjemné plazivka vyvinuté na strmé puklině. Plazivku jsme zmapovali včetně Vlhkého dómu na dně Studny. Do této plazivky jsme nahlíželi někdy na začátku osmdesátých let 20. století, ale pro stoupnutí vodní hladiny se ji nepodařilo tenkrát zmapovat. Při letošním mapování musíme konstatovat, že se asi nějak od té doby zúžila. Na dně ve velmi jemnozrnném blátě jsou kostry několika žab a něčeho velikosti potkana. Vše je potaženo tenkou vrstvou kalu. 3.4. Vývěrka Jeskyni Vývěrku jsme navštívili pouze jedenkrát za účelem prověření možnosti dalších výkopových prací a zaučení zájemců o práci. K našemu překvapení jsme nalezli ve střední části 3 vrápence!!! 4. Různé lokality v Krkonoších 4.1. Montánní, geomorfologické a geologické lokality Pokračovali jsme v dokumentaci drobných nekrasových dutin, důlních děl a pozůstatků po montánní činnosti, karbonátových i jiných skalních výchozů na řadě míst, včetně následků povodní v roce 2013. Podstatná část výsledků dokumentace je zatím nezpracovaná a uložená v archivu ČSS ZO 5-02. Většina jevů byla též zanesena do interní mapy LAZ. Překvapivý byl objev dvou zavalených dobývek v Železném dole (katastr Černého Dolu), které jsou v bezprostřední blízkosti dvou dalších dobývek v minulosti dokumentovaných RNDr. Vlastimilem Pilousem. Tyto dobývky nebyly nikde v mapách zaneseny ani nebyly zřejmě nikdy zdokumentovány. Pouze jednou jsme navštívili v Herlíkovicích spodní štolu č. 1. a zkontrolovali její stav (v současnosti je dílo v majetku ČSS ZO 5-02). Podrobně jsme zdokumentovali drobná důlní díla ve Lvím dole pod Dolskými boudami), štolu U liščího potoka v Zeleném dole a ponor potoka v Zeleném dole. Tyto lokality připravujeme do tisku. Za zmínku stojí především ponor potoka v Zeleném dole. Potok se pravděpodobně ztrácí v blokové suti a po karbonátech není v okolí ani památky. Tento fenomén ponorných toků je pozorován již delší dobu na Koulovém potoce ve Lvím dole a běžně na toku Úpy pod dolním Úpským vodopádem v Obřím dole. Vysvětlit důvody, proč se dutiny v blokové suti při transportu většího množství písčitého materiálu při odeznění přívalových dešťů neucpou, se zatím vysvětlit nepodařilo. V Zeleném dole se navíc jedná o poměrně málo vydatný tok a voda se ztrácí v boční slepé větvi potoka. - 4 -
Nad Mísečkami pod Medvědínem zavíráme pro Diamo (SULOP) štolu č. 1. Při této příležitosti jsme provedli zatím pouze rychlou dokumentaci. Štola nás překvapila velkým rozfáráním a komíny. 4.2. Karbonáty v povodí Albeřického a Lysečinského potoka Stěžejní profesionální prací v Krkonoších byla práce s názvem Dokumentace karbonátových těles a jevů na nich závislých (včetně antropogenních) v povodí Albeřického a Lysečinského potoka pro Správu Krkonošského národního parku (citace viz kapitola 5.4.). Karbonátům byla v minulosti v Krkonoších věnována pozornost v dílčích pracích především z hlediska ložiskového, speleologického a v poslední době i geologického. I přes četné opakované geologické mapování státní geologickou službou jsou karbonáty jako krkonošská hornina významově podhodnoceny a dosud nikde nebyly soustředěny podrobné terénní informace o výskytu karbonátových hornin a jevů na nich/v nich vyvinutých. Též byla opomíjena jejich hydrologická funkce a ochranářská problematika karbonátových hornin. Karbonáty byly v naprosté většině případů hodnoceny především z ložiskového hlediska. Tato práce zadaná Správou Krkonošského národního parku na základě smlouvy o dílo č. 38-983/2014 byla prvním pokusem soustředit především terénní poznatky (včetně archivních) o karbonátových tělesech v povodí Lysečinského a Albeřiského potoka, vyhodnotit je z geologického i ochranářského hlediska a poukázat na jejich dosud poměrně opomíjený význam. Protože se jedná o práci na smlouvu o dílo, pro poskytnutí zprávy je nutné vždy vyžádat souhlas Správy Krkonošského národního parku. Zde níže uvádíme pouze textovou část závěru práce. Kompletací starších údajů i novým mapováním byl upřesněn průběh karbonátových pruhů do geologických map měřítka 1 : 10 000. Karbonátové horniny tvoří různě mocné pruhy severojižního směru, příkře ukloněné s vergencí k východu i západu. S ostatními horninami jsou konkordantní. Pruhy dosahují mocnosti od několika metrů až do 250 m. Jsou porušeny příčnými dislokacemi, které se v mapě jeví jako zlomy s horizontálním posunem. Zlomy jsou převážně směru SZ JV. Petrograficky lze karbonáty označit za kalcitické mramory a vápnité dolomity. V tělesech kalcitických mramorů se vyskytují nepravidelné partie vápnitých dolomitů. S okolními horninami mají ostrou hranici, při okrajích mramorů dochází k četnému střídání mramorů a fylitů. Karbonáty jsou velmi jemně až středně zrnité. Barva přechází od cukrově bílé přes popelavě bílou až po namodralé a načervenalé odstíny. Časté jsou vyšší obsahy jemnozrnného sericitu a křemene koncentrujícího se v plochách foliace a vytvářející v hornině nažloutlé pásky. Partie s jemnozrnným křemenem často pozitivně vyvětrávají v nepravidelných milimetrových lištách. Časté jsou čočky sekrečního křemene. Zvýšený podíl jemnozrnného křemene, sekrečních křemenů nebo hořečnaté složky může být příčinou výrazných výchozů karbonátů suků (tvrdošů). Toto však nelze z dosavadní dokumentace spolehlivě doložit. Na přirozených těžbou nepoznamenaných skalních výchozech převládá mrazové větrání karbonátů a chemické větrání se projevuje především vyvětráním proužků bohatších - 5 -
křemenem. Pod zvětralinami se vyskytují karbonátové balvany i větších rozměrů (0,25 m 3 ) se členitě korodovanými oblými tvary škrapovitého vzhledu. Karbonáty byly předmětem intenzivní těžby a bylo v nich založeno 38 lomů. Přirozených výchozů je poměrně málo a řada byla odtěžena. Celková plocha postižená těžbou a doprovodnou činností u seskupení více lomů je 19,2 ha. U solitérních menších lomů již nelze plochu postižení zjistit. Opuštěné lomy lze dnes považovat za zpestření krajiny. Lomy se zachovaným selektivním vytěžením úzkých karbonátových pruhů (někdy jen cca 2 m širokých) jsou ojedinělým jevem. Celkem je navrženo 5 lokalit ke zvýšené ochraně celkové, nebo pouze k ochraně vod. Jeskyně a četnější výskyt zkrasovělých puklin a kanálů se vyskytují v karbonátových tělesech především při okrajích těchto těles, nebo v blízkosti vložek fylitů. Koncentrace podzemních krasových jevů v této oblasti je největší na území KRNAP, nachází se zde nejdelší Albeřická jeskyně s celkovou délkou 250 m a nejhlubší Krakonošova jeskyně s denivelací 39 m. Povrchové krasové jevy se vyskytují pouze ve formě skrytých megaškrapů a infiltračních ponorů. 5. Ostatní činnost 5.1. Profesionální dokumentace na různých lokalitách V rámci profesionálních činností jsme pracovali na řadě lokalit a pokud byly vypracovány zprávy, uvádíme je na závěr viz seznam zpráv 5.4. Zprávy byly předány zákazníkům a jsou též uloženy v archivu ČSS ZO 5-02 Albeřice. Předat je třetím osobám je možné jen po souhlasu objednatele. 5.2. Julské Alpy V termínu 22.-26.9. jsme ve čtyřech vyrazili na každoroční akci do Julských Alp. Účelem bylo prohlédnout jednu málo známou oblast nad údolím Zadnjica. Bohužel žádnou perspektivní jeskyni, ani jeskyni, která by stála za dokumentaci, jsme zde neobjevili. 5.3. Různé aktivity pro veřejnost 1. Zpracování podkladů pro geologickou naučnou stezku Fara Vodovodní údolí pro ekologické centrum Sever v Horním Maršově včetně terénních pochůzek. 2. 12.7. Výklady u Bišofova lomu a Celního lomu v rámci akce Oživlé Albeřice 2014. Akce pořádaná Tamarou Novákovou. 3. 23.7. Natáčení v Kovárně pro Český rozhlas 4. 16.8. Natáčení v Kovárně pro Český rozhlas Radiožurnál 5. 21.8. Natáčení pro zpravodajství České televize o muře na Černé hoře 6. 15.10. Natáčení pro zpravodajství České televize o velmi nízké hladině spodní vody v Albeřické jeskyni. 7. 14.11. Natáčení v Albeřické jeskyni pro ČS rozhlas Hradec Králové 8. 15.12. Natáčení v Medvědí jeskyni a v Kovárně pro ČS rozhlas Hradec Králové - 6 -
5.4. Seznam rukopisných zpráv vypracovaných v roce 2014 Zpráva o činnosti České speleologické společnosti základní organizace 5-02 Albeřice za rok 2013. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0446 Svoboda nad Úpou. 23.7.2014 Kovárna Tásler R. (2014): Josefov, průzkum a dokumentace stoky III-6. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0447 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Jičín, dokumentace opravy přípojky a přechodu potrubí ve stoce v ulici 17. listopadu u křižovatky s ulicí Butovská. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0448 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Průzkum indicií historického náhonu z Hartského rybníka ve Dvoře Králové. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0449 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Podklady ke geologické stezce Karbonáty v Horním Maršově (Vodovodním údolí). MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0450 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Průtoky Hamerského potoka v areálu Strojmetalu Kamenice stanovené při experimentálním upouštění Hamerského rybníka. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0451 Svoboda nad Úpou. Tásler R. a kol. (2014): Dvůr Králové nábřeží. Dokumentace kanalizačního sběrače od křižovatky s ulicí Mánesova na Denisovo náměstí. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0452 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Hořice, kontrola stok Sladkovského a Palackého ul. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0453 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Juta 04 Jaroměř, průzkum potrubí DN 600. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0454 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Nová Paka, kontrola ražené stoky v ulici Legií. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0455 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Jičín přehled prozkoumaných, zdokumentovaných a opravených stok Českou speleologickou společností Albeřice v letech 1996 až 2014. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0456 Svoboda nad Úpou. Tásler R. a kol. (2014): Dokumentace karbonátových těles a jevů na nich závislých (včetně antropogenních) v povodí Albeřického a Lysečinského potoka. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0457 Svoboda nad Úpou. Tásler R. a kol. (2014): Dokumentace geologických a geomorfologických jevů vzniklých v dráze zemní laviny Černá hora zaústění do Klauzového dolu po přívalových deštích v červnu 2013. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0458 Svoboda nad Úpou. - 7 -
Tásler R. (2014): Jičín fotodokumentace oprav ve stoce v ulici Fortna. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0459 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Hořice průzkum betonu ve stoce na Palackého náměstí. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0460 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Dvůr Králové nad Labem prověření balastních vod v ulici Štefánikova. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0461 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Jičín, kontrola ražené stoky u Ronalu. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0462 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Sobotka, kontrola ražené stoky. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0463 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Josefov, fotodokumentace oprav kanalizačních stok za rok 2014. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0464 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): PP Strojmetal, dokumentace prací a sedimentů ve spodní zakryté části Hamerského potoka pod halami. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0465 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Ověření vybraných indicií historického náhonu z Hartského rybníka ve Dvoře Králové (II etapa). MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0466 Svoboda nad Úpou. Tásler R. (2014): Josefov, návrh havarijních oprav stok pro rok 2015 a roky následující. MS, Česká speleologická společnost Albeřice arch. číslo: 0467 Svoboda nad Úpou. 5.5. Publikované články a zprávy v roce 2014 Tásler R. 2014: Krkonošské dolování 16. Střelný prach. Krkonoše, Jizerské hory 1:14-15. Tásler R. 2014: Ledová krajka. Krkonoše, Jizerské hory 2:42. Tásler R. 2014: Vývěr Úpy. Krkonoše, Jizerské hory 3/2014:42. Tásler R. 2014: Velká voda v podzemí. Krkonoše, Jizerské hory 4/2014:39. Tásler R. 2014: Co odhalila voda. Krkonoše, Jizerské hory 6/2014:18-19. Tásler R. 2014: Nejvýše položená díla v Obřím dole. Speleo64/2014:47-51. ISSN 1213-4724. Tásler R. 2014: Medvědí jeskyně ve Svobodě nad Úpou. Sborník Speleoforum 2014, 60-67. Česká speleologická společnost, ISSN 1211-8397. Tásler R. 2014: Jak je stará Kovárna (krkonošské dolování 17). Krkonoše, Jizerské hory 10/2014:38-41. Vrchlabí. - 8 -