Otázky SZZK z Dějin umění a architektury chronologická část

Podobné dokumenty
DĚJINY ARCHITEKTURY A UMĚNÍ Okruhy otázek pro soubornou zkoušku 5. ročník

Okruhy pro bakalářské závěrečné zkoušky - ak.rok

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Okruhy pro bakalářské závěrečné zkoušky - ak.rok

Okruhy pro bakalářské státní závěrečné zkoušky ak. rok

DVK maturitní otázky 2016/2017 OBOR MULTIMEDIÁLNÍ TVORBA, MODELÁŘSTVÍ A NÁVRHÁŘSTVÍ ODĚVŮ

OKRUHY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY BAKALÁŘSKÉ STUDIUM OBOR FOTOGRAFIE A INTERMEDIÁLNÍ TVORBA DĚJINY A TEORIE FOTOGRAFIE A NOVÝCH MÉDIÍ

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R050 Restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů v akademickém roce 2015/2016

Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Sexta a druhý ročník

OKRUHY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY BAKALÁŘSKÉ STUDIUM OBOR DESIGN DĚJINY UŽITÉHO UMĚNÍ

Předmět: D Ě J I N Y K U L T U R Y

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2018/2019

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Střední škola designu a módy, Prostějov

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Úvod do kulturní historie PhDr. Luďka Hrabáková, Ph D. Obsah. Úvod... 8

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/07 Modelářství a návrhářství oděvů

ČÁST 1 - KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ

ZÁKLADY DĚJIN UMĚNÍ CYKLUS SOBOTNÍCH PŘEDNÁŠEK

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2014/2015

Přijímací řízení specializace v pedagogice - výtvarná výchova - test Vv

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Dějiny umění

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2018/2019

Střední škola designu a módy, Prostějov

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace Témata profilové maturitní zkoušky

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor Restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita, v akademickém roce 2014/2015

Střední škola designu a módy, Prostějov

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016

Dějiny výtvarné kultury Renesance

Základy dějin umění. Sobota 2017/2018. Základní. info. cena. zápis rezervace kontakt

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2016

Dějiny umění II: Umění renesance a baroka zkouškové termíny

Střední škola designu a módy, Prostějov

Střední škola designu a módy, Prostějov

1) Předmět a metody dějin umění, periodizace dějin umění od pravěku po 20. století /viz prezentace I/01, Debicki, pas., Gombrich, tabulka 1 a 2/

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Dějiny výtvarného umění

Střední škola designu a módy, Prostějov

BAROKNÍ SLOH. Karel Švuger DVK/ 3. ročník Září Obrazová dokumentace,základní charakteristika, protiklad renesance VY_32_INOVACE_DVK23/01

Střední škola designu a módy, Prostějov

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE. Studijní obor HISTORIE PAMÁTKOVÁ PÉČE (bc.) Státnicový předmět: Historie

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

DĚJINY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ (DVU)

Výtvarné umění 1. Otázka číslo: 1. Ve stejné době působili malířsky ve Francii: Camille Corot, Eugéne Delacroix, Honoré Daumier, Théodore Rousseau

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Krnov, příspěvková organizace

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2016/2017

RENESANCE ÚVOD VYMEZENÍ POJMU RENESANCE.

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R049 Restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita v akademickém roce 2015/2016

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace. Maturitní témata profilové zkoušky 2015/2016

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované vyučujícími v předmětu Seminář z výtvarné výchovy

Tématické okruhy k SZZ Magisterského navazujícího studia oboru Grafický design

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru: M/17 MULTIMEDIÁLNÍ TVORBA ŠVP FILMOVÁ A TELEVIZNÍ TVORBA

Estetická výchova výtvarná výchova (prima - ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (kvinta - ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sexta - ŠVP)

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2019

Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/05 Grafický design ARANŽOVÁNÍ

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Vývoj uměleckých směrů 1. poloviny 20. století. Mgr. Elen Tehníková

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Střední škola designu a módy, Prostějov

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ - Výtvarný obor (VO)

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Hlavní metody vyučování: slovní dialogické (rozhovor, diskuse) slovní práce s textem didaktické hry problémové metody situační a inscenační metody

silné zdi, portál, podpůrné sloupy, klenba valená a křížová, úzká okna, často sdružená

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor Restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů v akademickém roce 2014/2015

Volitelná výtvarná výchova II.

2.1 Pokyny k uzavřeným úlohám. 2.2 Pokyny k otevřeným úlohám. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2017

Podzimní zkušební období 23. srpna 17. září 2013

PŘÍJMENÍ JMÉNO ATELIÉR. U všech otázek je pouze jedna odpověď správná. V případě zatržení dvou políček se daná otázka považuje za nezodpovězenou.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R048 Restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů v akademickém roce 2014/2015

09/ Malířství 15. a 1. poloviny 16. století v Záalpí pozdně gotický hyperrealismus: Jan van Eyck Hieronymus Bosch Albrecht Dürer Pieter Bruegel

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

UMĚLECKÉ SLOHY. VY_32_INOVACE_ dubna 2013

Povinné zkoušky: Odborné předměty. Praktická zkouška z odborného výcviku. Nepovinné zkoušky: Výtvarná kultura

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

Tématické okruhy k SZZ pro obor Dějiny umění se zaměřením na památkovou péči a technické památky (bakalářské prezenční studium)

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

KVV PdF UP Okruhy otázek k magisterským státním závěrečným zkouškám (navazující magisterské studium). Pro akademický rok 2015 / 2016

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

OVU. Dějiny výtvarných umění (Bakalářské jednooborové prezenční studium) varianta textu: 01

OVU. Dějiny výtvarných umění (Bakalářské jednooborové prezenční studium) varianta textu: 02

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Avantgardní umělecké hnutí počátku 20. století Revoluční pojetí prostoru (zobrazování předmětů z více úhlů najednou pomocí rozkladu na jednoduché

Transkript:

Otázky SZZK z Dějin umění a architektury chronologická část 1 Počátky umění a architektury v pravěku a jeho význam pro další vývoj Paleolit, neolit, doby kovů, jeskynní malířství, sošky Venuší, megalitické stavby, Keltové. 2 Umění nejstarších států od starověkého Egypta po Krétu a Mykény Egyptská Stará, Střední, Nová říše a pozdní doba; Sumerové, Akkadové, Babylóňané, Asyřané, Peršané; Kréta a Mykény. 3 Civilizace a umění starověkého Řecka a jeho dědictví Doba archaická, klasická, helénistická architektura, sochařství, malířství. 4 Výtvarná kultura antického Říma, její předpoklady a dědictví Etruskové, Řím za republiky a císařství monumentální architektura, sochařství a malířství, šíření římské kultury. 5 Počátky křesťanství, umění raného středověku a počátky vrcholného středověku Raně křesťanské, byzantské, karolinské, otonské a velkomoravské umění; románská epocha v západní, jižní a střední Evropě. 6 Vrcholně středověká epocha evropské gotické kultury Francouzské katedrály a expanze gotiky do Evropy; italské gotické umění, internacionální gotika, frankoflámsky realismus Jan van Eyck a jeho pokračovatelé v Nizozemí, křídlové oltáře pozdní gotiky. 7 Česká gotika Doba pozdních Přemyslovců, rozkvět architektury, malby a sochařství za Karla IV., Mistr vyšebrodského oltáře, mistr Theodorik, Mistr třeboňského oltáře, Petr Parléř, krásný sloh a jeho mistři, vladislavská gotika.

8 Zrod a rozmach renesance 15. století v Itálii, renesance v Německu Florencie jako místo zrodu nového umění, vztah renesance k antice a přírodě, nová tématika, zrod nových žánrů (Giotto, Masaccio, Brunelleschi, Donatello, Botticelli). Renesance v Německu (Matthias Grünewald, Albrecht Dürer). 9 Vrcholná renesance v Itálii a její manýristické vyznění, renesance v českých zemích Od Leonarda a Bramanteho k Raffaelovi a Michelangelovi, benátské malířství Giorgione, Tizian, Tintoretto, florentský manýrismus, Palladiova architektura. Rané ozvuky italské renesance na Moravě a v Praze; renesanční výtvarná kultura v Čechách (portréty, stavitelství), konfesijní otázka umění. 10 Zrod a rozvoj baroka v Itálii v 17. století Tridentský koncil a výtvarné umění, reforma malířství v díle boloňských a římských malířů (Carracciové, Caravaggio), římský klasicismus a Akademie sv. Lukáše (Pietro da Cortona). Sochař a architekt G. Bernini, architekt C. Maderna, dynamický barok Fr. Borrominiho a G. Guariniho. 11 Hlavní proudy západoevropského baroka 17. století Zlatý věk nizozemského malířství Rubens, van Dyck, Rembrandt, Vermeer, holandský realismus, rozvoj žánrové malby, krajinomalby a portrétu. Malířství ve Španělsku (El Greco, Velázquez). 12 Manýrismus a baroko 17. století v Čechách Umění na dvoře císaře Rudolfa II. (B. Spranger, H. von Aachen, J. Heintz, Adriaen de Vries). Umění raného baroka v Čechách (K. Škréta, J. J. Bendl, M. Willmann); stavitelé G. M. Filippi, C. Lurago, F. Luchese. 13 Vrcholné baroko v Čechách a rokoko Malíři P. Brandl, V. V. Reiner, sochaři F. M. Brokoff a M. B. Braun; architekti Kr. a K. I. Dienzenhoferové a skupina staveb dynamického baroka, barokní gotika J. B. Santiniho. Rokoko jako pozdní fáze baroka v architektuře a výtvarném umění (B. Neumann, bratři Asamové, Tiepolo, A. Watteau, N. Grund).

14 Klasicismus a romantismus Charakteristika a vztah dvou různých uměleckých tendencí. Vliv osvícenství na umění, význam uměleckých akademií (založení Akademie v Praze). Klasicismus v architektuře (F. Mansart, J. B. Fischer z Erlachu, Ch. Wren). Romantické výtvarné umění a literatura. Historismus v architektuře. (J.-L. David, J. A. D. Ingres, F. Goya, A. Canova, B. Thordvaldsen, C.-D. Friedrich, W. Blake, H. Fusseli, T. Géricault, E. Delacroix, A. Tkadlík, krajináři atd.) 15 Akademismus, realismus a impresionismus Akademická malba a sochařství. Realismus, výtvarné umění a sociální otázky. Karikatura a knižní ilustrace. Urbanistické změny měst. Dobové a současné chápání impresionismu. Vztah umění a technologií: nové vytváření, reprodukování a distribuování obrazů (fotografie). (H. Makart, H. Daumier, G. Courbet, C. Corot, A. Navrátil, K. Purkyně, A. Manet, C. Monet, P. Seurat, A. Slavíček, O. Lebeda atd.) 16 Secese, symbolismus a dekadence Výtvarné umění a dobová filosofie (Nietzsche), vztahy k romantismu. Situace konce 19. století v různých uměleckých centrech (Paříž, Praha, Mnichov) Ideové zdroje secese a její představitelé. Význam užitého umění (plakát). Secesní architektura a moderní technologie. (J. Ruskin, W. Morris, A. Mucha, G. Klimt, V. Horta, O. Wagner, V. Preissig, G. Moreau, O. Redon, A. Böcklin, J. Preisler, M. Pirner, J. Fanta atd.) 17 Počátky moderního sochařství a avantgardního sochařství, figura od Rodina ke Giacomettimu Sochařství 19. století a architektura. Pomník. Vztahy sochařství k impresionismu, symbolismu a secesi. Meziválečný vývoj figurativního sochařství a vliv uměleckých avantgard. (A. Rodin, G. Vigeland, M. Rosso, F. Bílek, I. Meštrovič, C. Brancusi, A. Giacometti, atd.) 18 Avantgardy před první světovou válkou Postimpresionismus, fauvismus a expresionismus. Vědecký základ postimpresionismu. Barva ve fauvismu. Vnitřní prožitek a expresionismus. Modernismus ve Střední Evropě a v Čechách, vztahy k literatuře a filmu. (V. van Gogh, P. Gauguin, E. Munch, J. Ensor, H. Matisse, Der Blaue Reiter, Die Brücke, J. Váchal atd.)

19 Kubismus, futurismus a konstruktivismus Výtvarné zdroje kubismu, vliv přírodních věd. Kubismus v Paříži a v Praze: představitelé, spojení, vazby, rozdíly. Česká výtvarná avantgarda počátku 20. století. Futurismus jako programová avantgarda: manifesty, ideologie představitelé, média, rozšíření a lokální varianty. Konstruktivismus v SSSR, LEF. (P. Cézanne, G. Braque, P. Picasso, B. Kubišta, E. Filla, J. Gočár, T. Marinetti, U. Boccioni, A. Larionov, N. Gončarovová, R. Zátková, A. Rodčenko, V. Tatlin atd.) 20 Vznik a vývoj abstraktního malířství v první polovině 20. století Abstrakce a postimpresionismus, abstrakce a symbolismus. Vliv vědeckého poznání a dobových duchovních učení. Základní teoretické texty. (F. Kupka, V. Kandinskij, H. af Klint, K. Malevič, P. Mondrian atd.) 21 Meziválečné avantgardy Dobový kontext, vztahy k literatuře a dalším uměleckým formám. Dadaismus. Surrealismus a jeho program, výtvarné umění a psychologie. Vliv na současné umění. Česká meziválečná avantgarda, poetismus a Devětsil. Bauhaus. Architektura 20. a 30. let. Funkcionalismus. (T. Tzara, M. Duchamp, O. Dix, H. Höch, A. Breton, M. Ernst, S. Dalí, K. Teige, Toyen, Corbusier, atd.) 22 Světové a české umění v dobách totalitních režimů Oficiální a neoficiální umění. Pojem zvrhlé umění. Válečná a poválečná situace a dobová umělecká seskupení. Válečný a poválečný civilismus, surrealismus a explosionalismus. Socialistický realismus, krotký modernismus a tvůrčí skupiny. Formální rysy a obsahové proměny umění od 50. do konce 60. let. Změny v poválečné architektuře Československa. (Skupina 42, Sedm v říjnu, Skupina Ra, M. Medek, V. Boudník, Máj, Trasa, UB 12, Křižovatka ad.) 23 Abstraktní expresionismus a minimalismus Nová centra světového umění. Abstraktní expresionismus a Color Field Painting. Kritik Clement Greenberg a jeho pojetí modernismu. Minimalismus: geneze směru, teoretická východiska a hlavní představitelé. Postminimalismus, land art. (J. Pollock, L. Krasner, W. de Kooning, L. Morris, C. Andre, D. Judd, E. Hesse, R. Smithson atd.) 24 Informelní a konstruktivní tendence Poválečné tendence v Evropě, art brut a informel. Op art a geometrická abstrakce. Ozvuky na české scéně, český informel a strukturální abstrakce. Český neokonstruktivismus a nová citlivost. Brutalismus a poválečný modernismus v architektuře. (J. Dubuffet, J. Fautrier, B. Riley, J. Kolář, B. Kolářová, Z. Sýkora, K. Malich atd.)

25 Expresivní figurace, pop art, hyperrealismus Osobnosti evropské figurativní malby po roce 1950. Předchůdci a představitelé pop artu, The Independent Group. Evropská nová figurace, hyperrealismus, nová figurace v Československu a česká malba 70. a 80. let, Malba a fotografie, nová historická malba. (F. Bacon, L. Freud, R. Hamilton, R. Rauschenberg, A. Warhol, Ch. Close, G. Baselitz, A. Kiefer, G. Richter, J. Sopko, sestry Válovy, N. Rauch atd.) 26 Když se postoj stává formou, postmediální umění Pojem neoavatgarda. Nový realismus, situacionisté. Environmenty a happeningy. Fluxus a pojem intermedia. Osobní mytologie. Performance a body art. Akční umění v Čechách. (Y. Klein, P. Manzoni, G. Debord, J. Cage, A. Kaprow, G. Maciunas, J. Beuys, V. Acconci, Ch. Burden, M. Abramovic, M. Knížák, J. Kovanda) 27 Konceptuální a postkonceptuální umění Geneze a definice pojmu, vybraní představitelé, výrazové prostředky konceptuálního umění: objekt, text, fotografie. Situace ve východní Evropě, české konceptuální a konkrétní umění, hlavní představitelé. Konceptuální umění 21. století. (J. Kosuth, S. LeWitt, B. a H. Becherovi, M. Kelly, I. Kabakov, J. Valoch, T. Emin, M. Creed atd.) 28 Videoart, umění pohyblivého obrazu a nová média Geneze nového média a jeho technické podmínky. Vztah s filmovou tradicí, expanded cinema. Pojem nová média. Nástup digitalizace a distribučních možností internetu. Hlavní představitelé českého videoartu a umění pohyblivého obrazu. (N. J. Paik, W. Vasulka, M. Snow, D. Gordon, B. Viola, P. Rist, M. Barney, P. Huyghe, T. Dean) 29 Postmodernismus, jeho formy a témata Definice pojmu. Postmoderní architektura. Formy: neoexpresionismus, stylová pluralita, apropriace, objektové umění a instalace, fotografie. Témata: high x low, simulakrum, identita, multikulturalismus, aktivismus, institucionální kritika. Česká postmoderna a její nástup v 80. letech. (J. Schnabel, S. Levine, C. Sherman, J. Koons, J. Wall, transavantgarda, K. Wodiczko, Irwin, Tvrdohlaví atd.) 30 Umění přelomu milénia YBA, postprodukce, vztahová estetika, umění spolupráce, globalizace, diskurzivní obrat, archivní obrat, postinternetové umění. Česká reakce. (N. Bourriaud, Ch. Marclay, F. Gonzalez-Torres, Aj Wej-wej, H. Steyerl, atd.)

Doporučená základní literatura k jednotlivým otázkám 1 Jan Filip: Keltská civilizace a její dědictví, Praha 1995. Albert Chatelet / Bernard Philippe Groslier et al.: Světové dějiny umění, Praha 1990, s. 1-24. 2 Albert Chatelet / Bernard Philippe Groslier et al.: Světové dějiny umění, Praha 1990, s. 17-24, 34-81. 3 Donald Strong: Antické umění, Praha 1980. Albert Chatelet / Bernard Philippe Groslier et al.: Světové dějiny umění, Praha 1990, s. 82-128. 4 Donald Strong: Antické umění, Praha 1980. Albert Chatelet / Bernard Philippe Groslier et al.: Světové dějiny umění, Praha 1990, s. 145-192. 5 Albert Chatelet / Bernard Philippe Groslier et al.: Světové dějiny umění, Praha 1990, s. 193-224, 249-288. 6 Albert Chatelet / Berbard Philippe Groslier et al.: Světové dějiny umění, Praha 1990, s. 289-320. Jarmila Vacková, Jan van Eyck, Praha 2005. 7 Josef Krása / Rudolf Chadraba (eds.): Dějiny českého výtvarného umění, I/1-2. Od počátků do konce středověku, Praha 1984. 8 Umění italské renesance. Architektura, sochařství, malířství, kresba, z německého originálu přeložili Jiřina Hořejší ad., Praha 1996 a 2000 (2. vydání). Jose Pijoan, Dějiny umění, sv. 6. 9 Umění italské renesance. Architektura, sochařství, malířství, kresba, z německého originálu přeložili Jiřina Hořejší ad., Praha 1996 a 2000 (2. vydání). Ivo Hlobil a Eduard Petrů, Humanismus a raná renesance na Moravě, Praha 1992. 10 Baroko: Theatrum mundi svět jako umělecké dílo, editor Rolf Toman; texty Barbara Borngässerová, Praha 2013.

11 Baroko: Theatrum mundi svět jako umělecké dílo, editor Rolf Toman; texty Barbara Borngässerová, Praha 2013. 12 Dějiny českého výtvarného umění II/1, 2. Od počátků renesance do závěru baroka, Praha 1989. Lenka Stolárová Vít Vlnas (edd.), Karel Škréta (1610 1674). Doba a dílo (kat. výst.), Praha 2010. Petr Macek Richard Biegel Jakub Bachtík (edd.), Barokní architektura v Čechách, Praha 2015. 13 Dějiny českého výtvarného umění II/2. Od počátků renesance do závěru baroka, Praha 1989. Jaromír Neumann, Andrea Steckerová (ed.), Petr Brandl, Praha 2016. Pavel Preiss, Václav Vavřinec Reiner: dílo, život a doba malíře českého baroka, Praha 2013. Petr Macek Richard Biegel Jakub Bachtík (edd.), Barokní architektura v Čechách, Praha 2015. 14 Nicolas Poussin, Dopisy a dokumenty. Arbor vitae, 2002. Maarten Doorman, Romantický řád. Prostor 2008. Francois Furet (ed.), Člověk romantismu a jeho svět. Vyšehrad 2010. Dějiny českého výtvarného umění 1780-1890. sv.iii, Academia,Praha 2001. 15 Dějiny českého výtvarného umění 1780-1890. sv.iii, Academia,Praha 2001. Charles Baudelaire, Úvahy o některých současnících. Praha 1968. Marie Rakušanová. Bytosti odnikud. Metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 16 Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938 sv.iv,1, Academia,Praha 1998. Wittlich, Petr, Česká secese, Odeon, Praha 1982. Paul Cezanne, Číst přírodu. Arbor vitae 2001. 17 Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938 sv.iv,1, Academia,Praha 1998. Wittlich, Petr, Sochařství české secese, Karolinum, Praha 2000. Auguste Rodin, O umění. SNKLU, 1961. 18 s. 64-77.

19 s. 78-84, 90-97, 106-117. 20 s. 85-89, 118-124, 130-134. 21 s. 135-141, 168-173, 185-189, 190-196, 245-249. Český surrealismus, 1929-1953, Argo a GHMP, Praha 1996. 22 Tereza Petišková, Oficiální umění padesátých let, in: Dějiny českého výtvarného umění V. 1939 1958. Academia 2005, s. 341-370. Lenka Bydžovská, Surrealismus, existencialismus, explozionalismus, in: Dějiny českého výtvarného umění V. 1939 1958. Academia 2005, s. 387-408. Vojtěch Lahoda, Krotký modernismus, in: Ohniska znovuzrození: České umění 1956-1963. GHMP 1994, s. 15-64. 23 Clement Greenberg, Modernistická malba. In: Tomáš Pospiszyl (ed.) Před obrazem, OSVU, Praha 1998, str. 35 42. s. 348-367, 439-444, 492-495. 24 337-342. Mahulena Nešlehová, Poselství jiného výrazu / Pojetí informelu v českém umění 50. a první poloviny 60. let. Praha 1997 Josef Hlaváček, Nová citlivost, in: Dějiny českého výtvarného umění VI. 1958 2000. Academia 2007, s. 221-232. 25 s. 385-390, 445-449. Marie Klimešová, Česká nová figurace šedesátých let, reflexe pop artu, groteska, asambláž, in: Dějiny českého výtvarného umění VI. 1958 2000. Academia 2007, s. 143-178.

26 s. 391-397, 434-438, 450-469. Pavlína Morganová, Akční umění. Votobia, Olomouc, 1999 (2. vydání 2010). 27 s. 521-537. Jiří Valoch, Konceptuální projevy, in: Dějiny českého výtvarného umění VI. 1958 2000. Academia 2007, s. 575-576. 28 s. 560-564, 654-658. Lev Manovich, Principy nových médií. In: Tomáš Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií, AVU 2010, s. 33-50. 29 s 580-589, 596-599. Milena Slavická, Postmoderní polibek, in: České umění 1980 2010 / Texty a dokumenty, VVP AVU 2012, s. 185-190. Josef Hlaváček, Postmoderna a nedávné české umění, in: České umění 1980 2010 / Texty a dokumenty, VVP AVU 2012, s. 197-204. 30 s. 600-653, 664-669. Claire Bishop, Řízení reality. Spolupráce a participace v současném umění, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, č. 1-2, 2007, s. 8-36. Nicolas Bourriaud, Postprodukce, Tranzit 2004.