V Krnově se zahraniční studenti učili česky

Listopad 2007 Ročník 13/1 QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS (PETRONIUS) V Krnově se zahraniční studenti učili česky O letošním létě získala Slezská univerzita další novou zkušenost - na jejím krnovském pracovišti ve Vzdělávacím centru se od 30. července do 30. srpna uskutečnil intenzivní jazykový kurz češtiny pro zahraniční studenty. Jeho realizaci umožnily prostředky získané z Národní agentury pro evropské vzdělávací programy. Pochopitelně jsme nejprve oslovili partnery naší univerzity z programu Erasmus, uvedla vedoucí Vzdělávacího centra Ing. Monika Sedláčková. Kurz vedený pedagožkami Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu Mgr. Miloslavou Merenusovou a Mgr. Alicí Kvitovou nakonec absolvovalo devět studentů z Polska, Německa, Francie a Portugalska. Všichni byli úplní začátečníci, ale základy češtiny nakonec zvládli, potvrdily obě vyučující. Na čtyři hodiny výuky denně navazovaly další dvě hodiny samostudia a kromě základů gramatiky byla na programu konverzace a poslech. Studenti absolvovali nácvik praktických situací, třeba na Nahoře zahraniční studenti při zahájení letního kurzu češtiny v Opavě, uprostřed a dole při jeho ukončení v Krnově Foto Vratislav Hruzík, ian nádraží, na poště apod. a osvojili si potřebnou frazeologii. Pro kantorky i posluchače ročníků 1983-84 to byla těžká práce, ale po závěrečné zkoušce převládla na obou stranách spokojenost. V České republice se mi velmi líbilo a v Krnově se mi splnilo i velké přání seznámit se a porozumět slovům vaší hymny Kde domov můj. Stačili jsme si ji dokonce zazpívat, prozradil své dojmy Martim Nascimento Nepomuceno z portugalské Universidade do Minho, jehož záměrem je studovat na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Největším jazykovým talentem se ukázala Kathrin Müller z Technické univerzity v Kaiserslauternu. Ta by ráda část studia strávila na Vysokém učení technickém v Brně. Čeština je moc těžká, ale motiv jsem našla. Jednak mám vaši zemi ráda, jednak tu mám rodové kořeny, přiznala. Pro Polku Joanu Dziadek by krnovská průprava měla být prvním krokem ke studiu slavistiky v českém prostředí. Ale lákají mě i počítače, takže ještě rozhodnutá nejsem, řekla. (ian)

strana 2 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 Naše i polská ocenění pro Rudolfa Žáčka Generální konzul ČR v Katovicích Josef Byrtus (vlevo) předává Rudolfu Žáčkovi Medaili Jana Masaryka Ministerstva zahraničních věcí Foto ian K poslední oficiální návštěvě za své diplomatické mise v Polsku přijel ve středu 17. října na Slezskou univerzitu (SU) generální konzul ČR v Katovicích JUDr. Ing. Josef Byrtus, aby se tu setkal nejen s rektorem doc. PhDr. Rudolfem Žáčkem, Dr., ale i s představiteli Hospodářské komory Opava. Neúnavný propagátor spolupráce českých a polských univerzit zejména na území Slezska, jehož doprovázel představitel Svazu postižených vojáků - horníků Edmund Celoch, si akademické prostředí vybral pro slavnostní předání několika ocenění nositelům česko-polské spolupráce v našem regionu v různých oblastech společenského života. Nejprve generální konzul poděkoval a předal Medaili Jana Masaryka Ministerstva zahraničních věcí ČR doc. R. Žáčkovi za Na univerzitě přednášeli dva vzácní hosté Poslankyně Ing. Michaela Šojdrová Foto ian Na pozvání rektora doc. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., navštívila v úterý 9. října Slezskou univerzitu (SU) poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Michaela Šojdrová. Jak v úvodu svého vystoupení v aule Na Rybníčku v Opavě před studenty uvedla, věnuje ve své práci z titulu místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu osobním setkáním s mladou generací na českých univerzitách značný prostor a pozornost. SU však navštívila poprvé a rektor Žáček ji proto při oficiálním přijetí stručně informoval o historii a dosaženém stupni rozvoje naší instituce. Svou přednášku a následnou diskusi s posluchači poslankyně zasvětila problematice terciárního vzdělávání v naší zemi, a to jak z pohledu jeho současného postavení, tak z hlediska perspektiv. Pro prof. PhDr. Tomáše Halíka, Th.D., prezidenta České křesťanské akademie, naopak návštěva SU první nebyla. Již v roce 1999 totiž besedoval s jejími studenty v tehdejším univerzitním klubu na Dolním náměstí. Ve středu 17. října ho ve společnosti představitelů opavské místní skupiny České křesťanské akademie, hlavního Rektor doc. Rudolf Žáček (vpravo) s představiteli České křesťanské akademie zleva Ing. Bittnerem, prof. Halíkem a Ing. Kaděrou Foto ian Ocenění za jeho vědecký přínos a popularizaci českých a polských dějin převzal rektor Rudolf Žáček také od Edmunda Celocha Foto ian dlouhodobý a aktivní přínos k rozvoji česko-polské spolupráce vysokých škol. Rektor SU dále obdržel Pamětní medaili III. stupně Československé obce legionářské za zásluhy o obnovu a šíření legionářských tradic. Doc. Žáček byl ovšem při této příležitosti oceněn i polskými vyznamenáními - Medaili za zásluhy mu udělil Svaz frontových vojáků Polské republiky a bývalých politických vězňů a Záslužný kříž získal od Svazu politicky postižených vojáků - horníků. Něco takového jsem nečekal a přiznávám své dojetí, reagoval rektor. Ocenění si vysoce vážím a dobře si uvědomuji, že jejich převzetím beru na sebe závazek dalšímu rozvoji česko-polským vztahů nadále s plnou intenzitou napomáhat, uvedl. (ian) Prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D. Foto ian organizátora akce, přijal rektor doc. Žáček a poté prof. Halík posluchače v beznadějně zaplněné aule i přilehlých prostorách obohatil výkladem na téma Náboženství a globalizace. Jeho vystoupení se setkalo s živou reakcí přítomných, projevenou jak dotazy, které po přednášce následovaly, tak malou autogramiádou. Zájem veřejnosti nás potěšil. Ale jen těžko by se v Opavě hledal sál, kam by se všichni zúčastnění pohodlně vešli a nemuseli stát, zhodnotili nečekanou účast pořadatelé. (ian)

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 3 Dva univerzitní pracovníci osobnostmi Opavy Děkan Filozofi cko-přírodovědecké fakulty Zdeněk Jirásek (vpravo) přijímá gratulace na jevišti Slezského divadla Foto Jan Šindler Děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., a zástupce Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., převzali 23. září ve Slezském divadle Ceny statutárního města Opavy a spolu s dalšími deseti oceněnými se stali opavskými osobnostmi roku. Slavnostní událost byla součástí programu 50. ročníku kulturního festivalu Bezručova Opava. Bývalý rektor Slezské univerzity Zdeněk Jirásek se významným způsobem zasloužil o rozvoj Slezské univerzity z hlediska organizačního zázemí a zkvalitňování podmínek studia a výuky na Slezské univerzitě. Trutnovský rodák pracoval od začátku 80. let ve Slezském ústavu ČSAV. Poté se stal pedagogem Slezské univerzity, kde byl proděkanem, děkanem a rektorem. Zdeněk Jirásek je členem několika desítek vědeckých grémií a přednášel na řadě zahraničních vysokých škol, praví se v oficiálním zdůvodnění. Děkana Jiráska ocenil při příležitosti jeho letošního životního jubilea také rektor Slezské univerzity v Opavě doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., když mu 10. října předal pamětní medaili Slezské univerzity. Prof. Jirásek je rovněž nositelem Zlaté medaile Slezské Polský posluchač 3. ročníku Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Krzysztof Gołuch se stal absolutním vítězem fotografické soutěže Evropské unie Breaking Stereotypes. Soutěže uspořádané v rámci pětileté kampaně Pro rozmanitost, proti diskriminaci se zúčastnilo více než šest stovek studentů fotografie, výtvarného umění, vizuální komunikace, mediálního designu a dalších příbuzných oborů z celé Evropské unie. Výstava nejlepších prací byla zahájena koncem října v Bruselu, kde jsou velkoformátové zvětšeniny představeny na otevřeném prostranství před sídlem Evropské komise, později se celý soubor fotografií vydá na cestu po evropském kontinentě. V tiskové zprávě Evropské komise je napsáno: Krzysztof Pedagog Institutu tvůrčí fotografi e a dlouholetý organizátor kulturního života Opavy i jejího okolí Jiří Siostrzonek Foto Jan Šindler univerzity, která mu byla udělena v souvislosti s ukončením jeho rektorské funkce při inauguraci nového rektora 7. března. Opavský rodák Jiří Siostrzonek byl oceněn za svůj podíl na organizování kulturních akcí na území města a v jeho okolí. Pedagog ITF a ředitel Kulturního domu v Dolním Benešově byl v letech 1995-2003 dramaturgem Univerzitního klubu, mnoho let vedl Filmový klub a je v Opavě organizátorem mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Působí dále jako režisér Gerontologického příležitostného divadelního souboru, napsal řadu divadelních her a scénářů. Získanou Cenou statutárního města Opavy se Zdeněk Jirásek a Jiří Siostrzonek zařadili do vybrané společnosti těch pracovníků Slezské univerzity, kteří byli městem oceněni v nedávné minulosti. Na podzim 2004 při příležitosti oslav 780. výročí města byla Medaile statutárního města Opavy udělena prvnímu rektorovi Slezské univerzity prof. RNDr. Martinu Černohorskému, CSc., a Cena statutárního města Opavy pedagogovi Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty PhDr. Liboru Martinkovi, Ph.D. (re) Krzysztof Gołuch vyhrál soutěž Evropské unie Vítězný snímek Krzysztofa Gołucha, posluchače Institutu tvůrčí fotografi e, ze soutěže Evropské unie Breaking Stereotypes Foto archiv Gołuch z proslulého českého Institutu tvůrčí fotografi e Slezské univerzity v Opavě zaujal porotce svým zobrazením stárnoucího muže na vozíku na pozadí schodiště. Zamyšlení vyvolávající metafora zobrazuje spousty forem diskriminace lidí v jejich každodenním životě Vítězná fotografi e na první pohled evokuje uvědomění si hlubokého osamění a bezmocnosti. Syrovost a prázdnota vykreslují divákovi tento obraz. Zobrazení aspektů diskriminace, např. z důvodu věku a zdravotního postižení, umožňují fotografovi působit ve vizuální a emocionální rovině. Mezinárodní porota soutěže složená z fotografů, profesorů uměleckých škol a expertů v boji proti diskriminaci udělila Krzysztofu Gołuchovi za vítězný snímek cenu ve výši šesti tisíc EUR. (VB)

strana 4 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 Získání výzkumného záměru prvořadým cílem Novou proděkankou pro vědu a výzkum karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské univerzity se pro následující čtyřleté období stala absolventka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze prof. Ing. Christiana Kliková, CSc. Její profesní kariéra dále pokračovala postgraduálním studiem Oblastné plánovanie a priestorová ekonomika na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě. Později začala studovat vědeckou aspiranturu, kterou ukončila obhajobou disertační práce. V roce 1998 byla habilitována v oboru makroekonomie. V roce 2005 schválila Vědecká rada Vysoké školy báňské Technické univerzity (VŠB-TU) v Ostravě návrh na její jmenování profesorkou v oboru ekonomie. Na OPF působí od dubna letošního roku, kdy byla přijata na katedru ekonomie, a zároveň se od 1. dubna stala proděkankou pro vědu a výzkum. Je pro Vás funkce proděkanky fakulty nová? Ve Výzkumném ústavu rozvoje oblastí a měst, kde jsem pracovala před svým nástupem na akademickou půdu, jsem zastávala funkci vedoucího řešitele dílčího úkolu; potom jsem během svého působení na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava sedm let pracovala jako vedoucí katedry národohospodářské; mohu tedy říct, že jisté zkušenosti s prací ve vedoucí funkci již mám, nicméně funkce proděkanky je pro mne zcela nová. A pevně věřím, že se jí zhostím dobře. Jaké úkoly a cíle jste si stanovila pro období Vašeho působení ve funkci? Jako prvořadý cíl svého působení na fakultě vidím získání výzkumného záměru. Máme již konkrétní představu o jeho zaměření; na oddělení vědy a výzkumu jsou už také shromážděny informace z jednotlivých kateder o jejich výzkumné orientaci a náměty na jejich možnou participaci na řešení tohoto záměru. V současné době jsme ve stadiu slaďování těchto představ a možných reálných výstupů s kapacitami a odborným zaměřením pracovníků kateder, kteří o práci na výzkumném záměru projevili zájem. Situace je ovšem komplikována tím, že prostředky institucionálního výzkumu pro vysoké školy se v posledních letech soustavně snižují. Podle současných informací mají být kráceny i schválené prostředky na již řešené záměry. To ještě samozřejmě zvyšuje nároky na kvalitu nově podávaných výzkumných záměrů a tím i na kvalitu naší práce. V rámci zvyšování odborné pozice fakulty by bylo zapotřebí také zvýšit aktivitu pro podávání výzkumných úkolů a projektů v rámci Grantové agentury ČR. Za tím účelem byl vytvořen motivační systém odměn pro pracovníky, kteří projekty výzkumných úkolů zpracovali, případně v soutěži uspěli. Myslím, že bude zapotřebí se nad ním ještě zamyslet a eventuálně jej inovovat. Dalším úkolem, který před sebou vidím, je zvýšit aktivitu především mladých pedagogů a doktorandů při jejich zapojování do soutěží Interního grantového systému. Právě zde totiž mají možnost naučit se základům vědecké práce a prezentace svých výsledků. To ovšem platí nejen pro naše mladé kolegy; my všichni bychom měli mnohem více publikovat především v impaktovaných časopisech. Protože však v České republice v oblasti ekonomie existují pouze dva impaktované časopisy (Politická ekonomie a Finance a úvěr), zaměřené na obecnou ekonomii a monetární problematiku, byl vytvořen a vládou schválen seznam neimpaktovaných časopisů pro účely hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků. Bylo by proto žádoucí, abychom zasílali své příspěvky přednostně právě do těchto časopisů. Ke zvýšení publikační aktivity zaměstnanců fakulty a její úrovně slouží i publikační soutěž kateder, která se každoročně vyhodnocuje a která je fi nančně dotována. V současné době zásadně měníme metodiku hodnocení, zejména bodové ohodnocení jednotlivých kritérií soutěže tak, aby byla transparentnější a konkrétnější. Úkolů, kterým bych se chtěla věnovat, je samozřejmě víc; zde jsem se zmínila jen o těch nejnaléhavějších. Jsem přesvědčena, že se nám je podaří společným úsilím naplnit. Mohla byste krátce představit práci vašeho oddělení? Oddělení vědy a výzkumu koordinuje vědeckovýzkumnou činnost na základě Dlouhodobého záměru vzdělávací, výzkumné a umělecké činnosti fakulty. Zpracovává podklady pro koncepci výzkumné a vývojové činnosti a její hodnocení na fakultě; zajišťuje sledování národních i mezinárodních grantových soutěží a garantuje poskytování včasných informací zaměstnancům fakulty. Zaměřuje se také na vyhledávání nových zdrojů grantové podpory výzkumu a poskytuje odbornou pomoc při zpracování přihlášek řešitelů, případně při vyřizování agendy spojené s uzavíráním grantů a výzkumných projektů. Zpracovává přehled o výzkumných záměrech a projektech na fakultě a asistuje při kontaktu s grantovými agenturami. Organizačně též zabezpečuje zvyšování kvalifi kace akademických pracovníků fakulty včetně zapojení studentů do vědecké práce. Mezi důležité aktivity patří rovněž evidence publikační činnosti zaměstnanců fakulty a zabezpečení každoročního sběru dat do národních databází výzkumu a vývoje. Neméně důležitým předmětem činnosti oddělení je také řízení ediční činnosti, jejíž významnou součástí je i zpracovávání a vydávání učebních textů. Na kterých vysokých školách jste působila nebo ještě působíte a jaké odborné oblasti se věnujete ve výuce na karvinské fakultě? Působila jsem a dosud působím na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava, a to na katedře národohospodářské. Na OPF jsem členkou katedry ekonomie; ekonomické problematice se věnuji také odborně; konkrétně se jedná o předmět Ekonomika ČR, který se v podstatě zabývá hospodářskou politikou naší země. Za rozhovor děkuje Lucie Krzystková

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 5 V Karviné jsou studenti v zásadě spokojeni V květnu a v červnu proběhla na karvinské Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) Slezské univerzity anketa, ve které studenti hodnotili kvalitu výuky a dalších poskytovaných služeb. Anketa by měla být důležitým prostředkem vnitřního hodnocení, jejímž prostřednictvím lze ovlivnit kvalitu výuky v příštích semestrech. Problémem minulých let byla nízká vypovídací schopnost, kdy dotazník vyplnilo pouze malé procento studentů, cca 1-10 procent. V letošním roce tomu však bylo jinak. Tentokrát byla vypovídací schopnost naopak vysoká, a to díky nové metodě sběru dat, kdy byli studenti na základě náhodného výběru oslovováni s prosbou o vyplnění ankety přímo. Celkový počet vyplněných dotazníků překročil tisícovku, konkrétně tedy vyplnilo předloženou anketu 1021 studentů, z toho 725 žen a 296 mužů, což v procentuálním vyjádření představuje okolo 43 proc. všech studentů OPF. Do dotazníkového šetření byli zahrnuti studenti všech pěti ročníků a všech studijních programů. Nejčetnější skupinou 473 respondentů byli studenti prvního ročníku. Ostatní ročníky byly zastoupeny zhruba stejným počtem studentů, a to v rozmezí od 120 do 153. Co se týče studijních programů, více než polovina studentů reprezentovala studijní program Ekonomika a management (580). Za ním následovaly studijní programy Hospodářská politika a správa (301), Systémové inženýrství a informatika (41) a Gastronomie, hotelnictví a turismus (99). Samotný dotazník byl složen z 13 otázek, z nichž jedna byla otevřená pro volnou odpověď. Na ostatních 12 otázek odpovídali studenti zakřížkováním příslušného políčka na klasifi kační stupnici, kdy nejlepší hodnocení je 1, nejhorší pak 5. Většina otázek byla ohodnocena hodnotami dvě a tři, tzn. především průměrným hodnocením. Na poslední z otázek odpovídali studenti volně a jejich připomínky se nejčastěji týkaly problému překrývání předmětů, špatné informovanosti studentů ze strany školy a studijního oddělení, malé kapacity PC a dále také upozornili na to, že knihovna spolu se studovnou by měly být v hlavní budově ve větších prostorách a lépe vybaveny knihami a studijními materiály. Často byla kritizována také menza, nový informační systém STAG a nedostatek praxe a procvičování v jednotlivých předmětech. Obdobná anketa proběhla také v rámci moodlu u studentů elearningové formy studia. Dotazník bylo možné vyplnit v období od 28. března do 11. dubna. Celkem se této ankety, která byla zaměřena na celkovou spokojenost s kombinovaným studiem na OPF formou elearningu, zúčastnilo 67 studentů. Odpovědi studentů byly průměrně oklasifi kovány známkou 1,98, což opět ukazuje na spokojenost studentů se studiem. Závěrem lze konstatovat, že studenti jsou v zásadě se studiem na OPF spokojeni. Jejich hodnocení bylo totiž v převážné většině kladné. Pro příští rok se na fakultě chystá obdobná anketa, která už ale bude podrobnější a zhodnotí kvalitu výuky v jednotlivých předmětech. Lucie Krzystková Číslo Otázka Hodnocení - známka/počet odpovědí 1 Jste spokojeni s kvalitou výuky na fakultě? 1 2 3 4 5 67 507 403 40 4 2 Jeví se Vám vedení výuky ze strany vyučujících jako dobře připravené? 1 2 3 4 5 169 529 280 41 2 3 Je výuka předmětů srozumitelná, dobře pochopitelná? 1 2 3 4 5 75 465 393 84 4 4 Je podání látky v jednotlivých předmětech zajímavé, aktivizuje studenty? 1 2 3 4 5 32 301 466 203 19 5 Jsou vyučující schopni pružně reagovat a odpovídat na dotazy a připomínky studentů ve výuce? 6 Mají vyučující ke studentům partnerský, vstřícný přístup? 7 Využívají vyučující čas určený k výuce? 8 Jak hodnotíte dostupnost zadané studijní literatury? 9 Odpovídá podle Vašeho názoru přiměřenost požadavků u zkoušky (zápočtu) náročnosti předmětů během studia? 10 Máte při skládání zkoušek (zápočtů) dostatek prostoru k vlastnímu projevu? 11 Jak hodnotíte atmosféru u zkoušek (zápočtů)? 12 Jsou vyučující u zkoušení objektivní? Dobrá atmosféra provází na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné mladé adepty studia už od přijímacích zkoušek Foto archiv Vyhodnocení ankety spokojenosti studentů karvinské fakulty s kvalitou výuky 1 2 3 4 5 327 483 153 46 12 1 2 3 4 5 90 460 352 100 19 1 2 3 4 5 435 428 119 31 8 1 2 3 4 5 91 323 355 213 39 1 2 3 4 5 131 449 306 112 23 1 2 3 4 5 237 420 260 84 20 1 2 3 4 5 94 395 347 146 39 1 2 3 4 5 140 442 328 89 22

strana 6 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 Několik aktualit ze studia na opavské fakultě Přijímací řízení pro studium v akademickém roce 2006-07 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě opět rozšířilo řady posluchačů doktorského studia. Největší tradici tu má v tomto ohledu Ústav historie a muzeologie, a to zásluhou studijního oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny. Letos se na něj hlásilo 12 kandidátů, z nichž bylo přijato devět pět do prezenční a čtyři do kombinované formy studia. Ústav má nyní 37 doktorandů, z nichž 14 studuje v prezenční a 23 v kombinované formě studia. V akademickém roce 2006-07 absolvovali obor Mgr. Milan Chvojka, který státní doktorskou zkoušku vykonal v červnu (téma doktorské práce Hrabě Josef von Sedlnitzky jako prezident Dvorního policejního úřadu ve Vídni v letech 1815 1848), a PhDr. Ivo Baran, jenž státní doktorskou zkoušku absolvoval v září (téma doktorské práce Polští socialisté na československém Těšínsku a Ostravsku v období první republiky). Obor má tedy k dnešku osm absolventů. Zatím bez absolventů jsou obory Teoretická fyzika a astrofyzika, Autonomní systémy a Korpusová lingvistika se zaměřením na konkrétní jazykovou skupinu (angličtina, němčina). Ke studiu prvně jmenovaného se přihlásil a do prezenční formy byl letos přijat jediný uchazeč. Obor má v současné době 17 posluchačů; 14 z nich studuje v prezenční formě, tři ve formě kombinované. Informatický obor Autonomní systémy vzbudil zájem pět kandidátů. Všichni byli přijati dva do prezenční a tři do kombinované formy studia. Obor má celkem 12 posluchačů (dva Řízení ke jmenování doc. RNDr. Ľubomíra Snohy, DSc., z Fakulty přírodních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici profesorem v oboru Matematika Matematická analýza, které bylo na Matematickém ústavu v Opavě zahájeno loni na podzim, postoupilo k profesorské přednášce jmenovaného před Vědeckou radou Slezské univerzity (SU). Výklad na téma Minimálnost v diskrétní dynamice vyslechli už 8. února členové Vědecké rady Matematického ústavu SU a jednomyslně se usnesli, aby byl doc. Snoha profesorem jmenován. Proto ředitel Matematického ústavu prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., poté postoupil návrh Šárka Vavrečková před oborovou radou doktorského studia Autonomních systémů Foto archiv v prezenční formě, deset v kombinované formě studia). Konečně obor Korpusová lingvistika se zaměřením na konkrétní jazykovou skupinu (angličtina, němčina) přijímal první posluchače právě letos. Všichni čtyři kandidáti obstáli jeden bude studovat v prezenční formě, tři ve formě kombinované). (EJ) Na Ústavu informatiky Filozoficko- -přírodovědecké fakulty, který si na počátku příštího roku připomene desáté výročí existence v podobě samostatného pracoviště, proběhly 3. září první rigorózní zkoušky. O titul RNDr. se úspěšně ucházely Mgr. Lucie Ciencialová, která obhájila rigorózní práci věnovanou informatickému modelu membránových kolonií (tzv. P-kolonií), a Mgr. Šárka Vavrečková obhajobou rigorózní práce zaměřené na studium vlivu prostředí na generativní vlastnosti kolonií gramatik. Téhož dne obě jmenované působící na Ústavu informatiky složily před členy oborové rady doktorského studia v oboru Autonomní systémy státní doktorské zkoušky. (hč) Filozoficko-přírodovědecké fakultě byla na základě souhlasného stanoviska Akreditační komise z 15. října 2007 rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR udělena akreditace pro bakalářský studijní program Gastronomie, hotelnictví a turismus se studijním oborem Lázeňství a turismus (forma studia prezenční, standardní doby studia tři roky). Akreditace byla dále udělena pro doktorský studijní program Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se studijním oborem Tvůrčí fotografie (forma studia kombinovaná, standardní doba studia tři roky). Rozšíření akreditace fakulta získala pro navazující magisterský studijní program Informační studia a knihovnictví o studijní obor Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu (forma studia prezenční, standardní doba studia dva roky). Konečně jí bylo uděleno oprávnění konat státní rigorózní zkoušky a udělovat titul PhDr. u studijního programu Filologie pro studijní obory Angličtina (dvouoborová), Němčina (dvouoborová), Angličtina (jednooborová) a Němčina (jednooborová). (HŠ) Profesorská přednáška před členy Vědecké rady Doc. RNDr. Ľubomír Snoha, DSc., z Univerzity Mateja Bela Foto ian na jmenování rektorovi SU prof. PhDr. Zdeňku Jiráskovi, CSc. Ten ho v souvislosti s ukončením volebního období a jmenováním nové Vědecké rady SU předal svému nástupci ve funkci doc. PhDr. Rudolfu Žáčkovi, Dr. Projednání návrhu bylo zařazeno do programu zasedání Vědecké rady SU 11. září. Po přednášce doc. Snohy se potřebná většina členů Vědecké rady vyslovila pro jeho jmenování profesorem. Rektor tedy návrh doložený stanoviskem hodnotící komise schválené Vědeckou radou Matematického ústavu a ostatními náležitostmi odeslal na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR k dalšímu řízení. (ian)

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 7 Prof. Fujita není na naší univerzitě neznámým Prof. Keiki Fujita (vlevo) na konferenci Průmyslová krajina, která se na Obchodně podnikatelské fakultě konala v březnu 2005 Foto archiv Partnerství Slezské univerzity v Opavě s japonskou Obirin University, Tokyo (nově Oberlin) se datuje od roku 2001, kdy byla podepsána oficiální smlouva o spolupráci obou subjektů. Z pohledu Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) v Karviné patří tento zahraniční kontakt mezi nejúspěšnější. Patronem záruky dobrých vztahů a naplňování cílů spolupráce se stal dnes již emeritní profesor Keiki Fujita, který OPF několikrát navštívil a uspořádal přednášky, a to jak pro zahraniční studenty a studenty prezenčního studia, tak pro mladé doktorandy. Jeho oborem je ochrana životního prostředí. Zabývá se tedy energiemi, jejich zdroji a je autorem studií postihujících naléhavé téma ekologicky únosného průmyslového rozvoje. Jeho dočasným působištěm na OPF se stávala katedra managementu a podnikání. Profesoru Fujitovi se během pobytů v České republice a v Moravskoslezském kraji podařilo navázat cenné kontakty s podniky v našem regionu a zajistit i praxi japonským studentům, kteří OPF studovali v rámci kurzu Doing Business in Central Europe. Nutno rovněž zmínit jeho péči, kterou každoročně věnoval studentům OPF, účastníkům reciproční výměny. Díky němu měl každý z nich možnost strávit jeden nebo dva semestry studia na Oberlin University. Profesor Fujita vyvinul rovněž iniciativu, díky níž se uskutečnil studijní pobyt studenta OPF v rámci doktorských studií. Profesor Fujita se našim studentům věnoval nejen v rámci jejich studia, ale mnohdy se stal i jejich průvodcem japonskou kulturou a geografií. Díky dobrým referencím profesora Fujity o OPF naši studenti celkem pravidelně získávají japonské stipendium a mohou si tak o semestr prodloužit studijní pobyt v Japonsku. Profesor Fujita nejednou obohatil svou přítomností pestré zastoupení zahraničních účastníků na konferencích pořádaných OPF. Dokonce přijal naše pozvání a v roce 2004 se zúčastnil mezinárodního sympozia v Turecku, které OPF pravidelně pořádá ve spolupráci s tureckou Çanakkale Onsekiz Mart University. Pro přiblížení osoby profesora Keiki Fujity uvádíme část jeho současných akademických a výzkumných aktivit. Akademické aktivity - emeritní profesor a bývalý prorektor Obirin University pro zahraniční vztahy. Přednášená témata - Production Management, Overseas Business Promotion, Management and Technical Transfer, Management for Material Recycling, Reuse and Reduction (3 R), Strategic Planning and Management of the capacity and potential of the University and Academic Body. Výzkumné aktivity - od roku 1988 pracoval jako divizní Ve společnosti mladých lidí, zvláště těch z Japonska a České republiky, se prof. Fujita cítí bezprostředně a zcela uvolněně Foto archiv S někdejším studentem, dnes absolventem karvinské fakulty Ondřejem Soškou, který část studia prožil na Obirin University Foto archiv ředitel Svazu národní průmyslové a rozvojové organizace (UNIDO) ve Vídni, podílel se na mezinárodních industriálních rozvojových programech a projektech. Další profesní uplatnění - prezident Japonské Makroinženýrské asociace (Japan Macro-Engineers Association), práce na projektu: 21 century type, Research integration between academic and business society ; předseda komise Overseas Energy Conservation, práce na projektu pod záštitou Ministerstva ekonomiky, obchodu a průmyslu Japonska; poradce Japan Management Association for Environment and Industry, člen mezinárodní Friends of the Earth Japan (International environmental conservation NGO), prezident Research Institute for Material Cycle Studies, Japonsko (RIMACS), výzkumný pracovník pověřený vládou na projektu Technology Trends and Forecasts pod záštitou Ministerstva vzdělávání a vědy Japonska. Jelikož si vysoce ceníme dlouholeté spolupráce a odborných zkušenosti prof. Fujity, podala karvinská fakulta v rámci rozvojových programů pro rok 2008 projekt Působení významného odborníka v oblasti ekologického managementu na OPF, aby tak mohla získat tohoto zahraničního odborníka pro výuku svých studentů. Alena Rusinová

strana 8 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 Zdeněk Jirásek vstoupil mezi padesátníky Prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., dovršil koncem září 50 let. A to je u člověka s tak širokým pracovním a společenským záběrem jubileum vyzývající k určité rekapitulaci. Akademické obci a veřejnosti je prof. Jirásek především znám jako jeden ze zakladatelů Slezské univerzity, který se aktivně podílel na tvorbě její studijní koncepce. Jeho jméno je úzce spjato s úspěchy a dosavadním stupněm rozvoje mladé vysoké školy, k jejímuž vzniku přispěly události roku 1989, stejně jako s postupnými kroky, které univerzita k dnešku učinila. Vykonával postupně funkce proděkana pro studijní záležitosti, děkana, rektora ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích. Všechny tyto řádky jsou ale svým způsobem nošením dříví do lesa, a tak jsme se v rozhovoru s ním zaměřili na oblast jeho vědeckého působení. Pane profesore, byla Vaše vědecká práce také motivem ke vzniku Slezské univerzity? Do jisté míry mohu odpovědět, že ano. Do roku 1989 jsem pracoval ve Slezském ústavu tehdejší Československé akademie věd v Opavě. Přestože jsem se tehdy zabýval především problematikou hospodářských dějin, snažil jsem se přirozeně seznámit se i s vývojem regionu, v němž jsem od počátku 80. let začal se svou rodinou žít. Tak mě problematika Slezska provázela i v této době a posléze jsem na ni navazoval nejen částí svého vědeckého bádání, ale o řadu těchto poznatků jsem se opíral i při činnosti v procesu konstituování Slezské univerzity. Na počátku existence Slezské univerzity vyšlo Vaše vědecké dílo Tábory nucené práce. Patřila opravdu k prvním vědeckým publikacím, které byly na Slezské univerzitě vydány, ale zajímavé bylo, že si ji na univerzitu chodili kupovat lidé, kteří v podstatě s akademickým životem neměli nic společného. Ze své zkušenosti vím, že lidé rádi slyší pravdu, čtou o pravdě. Z toho si vyvozuji, že tato vědecká práce měla svou kvalitu a hodnotu i pro další spoluobčany. Zajímalo by mě, jaký je styl Vašich vědeckých prací. Rád bych nejprve poopravil některá tvrzení ve Vaší otázce. Šlo totiž o sborník, v němž jsem byl autorem jedné studie a jehož jsem byl rovněž redaktorem. Byl to sborník, který vznikl z konference, kterou pořádal již zmíněný Slezský ústav, a univerzita byla tehdy jejím spolupořadatelem. Vraťme se však k obecněji formulované otázce. Při koncipování svých odborných prací podle mého soudu postupuji zcela standardní metodou historika. Jde o snahu získat maximum dostupných informací ke zvolenému tématu, pak je utřídit a promítnout do výsledného textu. Vzhledem k mým některým zájmům i s ohledem na dobu, ve které jsem žil, jsem měl ovšem možnost spolu s dalšími kolegy historiky otevřít některá témata, která až do konce 80. let byla z mnoha důvodů nezpracovatelná. Připomenutý sborník je toho mimo jiné dokladem. Rád bych upozornil na skutečnost, že právě od tohoto úvodního počinu se odvíjela následná práce řady kolegů působících jak ve zmíněném ústavu, tak i na Slezské univerzitě. Problematice mimosoudních a dalších persekucí jsme se totiž věnovali i v rámci různých grantů a badatelských úkolů. Není obvyklé, aby člověk začal fundovaně vědecky pracovat v tak mladém věku, jako tomu bylo ve Vašem případě. Proto si myslím, že by bylo vhodné si okruhy, témata a směry Vašich vědeckých aktivit připomenout. Své první práce jsem začal publikovat již v době vysokoškolských studií. Týkaly se textilního průmyslu a k této tematice mě přivedl můj dlouholetý přítel, tehdy archivář, nyní univerzitní profesor Vladimír Wolf. Vývojem textilního průmyslu jsem se zabýval velmi dlouhou dobu a v současnosti se k některým aspektům této oblasti vracím. Druhým tematickým záběrem byly ekonomické dějiny Československa a koneckonců střední Evropy. V jejich rámci jsem se mimo jiné věnoval i takovým tématům, jako bylo působení sovětských hospodařských poradců v Československu v 50. letech, o čemž jsme s Dušanem Janákem vydali monografi i, či problematikou měnové reformy v roce 1953. Kniha o ní napsaná spolu s Jaroslavem Šulou má popularizující formu a náklad jejího vydání byl tehdy skutečně velmi vysoký. Rovněž jsem se zabýval studiem československo- -polských styků a proměnami česko-polského příhraničí. Díky kontaktům, které jsem na základě setkávání s polskými kolegy navázal, se mi spolu s prof. Małkiewiczem podařilo v Polské akademii věd vydat i obsáhlou monografi i srovnávající československý a polský vývoj v období 1947 1956. Podstatným tématem jsou i dějiny Slezska a dějiny Kladska. Některými publikacemi (např. monografi e o nechanických událostech v roce 1947) jsem zachytil i některé problémy poválečného politického dění v Československu. V rámci své práce jsem se věnoval i některým dalším tématům spjatým např. s městem Opavou, rodnými severovýchodními Čechami, některými politologickými otázkami atd. Tento přehledný výčet hovoří o pracech, které vydají na dva vědecké životy, přesto se u příležitosti Vašeho jubilea zeptám, zda v hlavě nenosíte námět nebo problematiku, jíž byste se rád zabýval v budoucnosti a která by se stala takovým bonbónkem na dortu. Nemohu jednoznačně označit nějaký bonbónek na dortu. V rámci uvedených tematických záběrů jsem si nadále věnovat řadě nejrůznějších problémů. Nicméně pokud by šlo o jakousi vizi problematiky, ke které bych se rád vyjádřil v rozsáhlejší monografi i, pak by šlo o shrnutí pokusů o reformy či zvraty ve vývoji ekonomiky našeho státu od konce II. světové války do současnosti. Otázka různých hospodářských cyklů modifi kovaných nejen vnitřními politickými a mocenskými skutečnostmi, ale i vlivy charakteru mezinárodního mě totiž téměř vždy do značné míry fascinovaly. Uvědomuji si však, že jen málo lidí takovéto téma chápe jako sladké dortové završení, neboť většině tyto záležitosti připomínají spíše nezáživnou a jednotvárnou jízdu po kilometrech stále stejných dálnic. Takže ryze pracovní představa. Určitě po Vás zůstane pro příští generace zachována velmi výrazně vyrytá brázda. Jsme na akademické půdě, proto si dovolím Vás požádat o nějakou vizi dalšího možného vývoje Slezské univerzity v Opavě. O této vizi jsem mluvil na mnoha místech při nejrůznějších příležitostech včetně představování ve volbách rektora či děkana. Mám-li stručně shrnout, co bych pro univerzitu považoval za optimální a perspektivní, pak se nesporně jedná o rozšíření spektra studijních oborů o takové, o něž mají uchazeči o studium zájem. Za stejně tak důležité považuji upevňování kvality a rozsahu vědeckého a uměleckého působení. Sepětí vědy a vysokoškolské výuky považuji totiž za nejnutnější předpoklad pro fungování dobré a doma i v zahraničí zaznamenatelné univerzity. Děkuji za vždy příjemné setkání s Vámi i zamyšlení nad vědou i Slezskou univerzitou. Rozhovor vedl Vojtěch Bartek

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 9 Konference na počest jubilea prof. Smítala Fakulta prírodných vied Univerzity Mateja Bela (UMB) v Banskej Bystrici zorganizovala v dňoch 17. až 23. júna v hoteli Baník na Štrbskom Plese medzinárodnú konferenciu Visegrad Conference Dynamical Systems, High Tatras 2007. Hlavným sponzorom konferencie bol International Visegrad Fund, ďalšími sponzormi boli Fakulta prírodných vied UMB, Matematický ústav Sliezskej univerzity v Opave, Občianske združenie Príroda a Jednota slovenských matematikov a fyzikov. Partnermi Fakulty prírodných vied UMB v žiadosti o višegrádsky grant boli Mathematical Institute of Silesian University in Opava, Institute of Mathematics of Budapest University of Technology and Economics a Faculty of Mathematics and Computer Sciences of Nicolaus Copernicus University in Toruń. Organizačný výbor konferencie tvorili členovia skupiny dynamických systémov Katedry matematiky Fakulty prírodných vied UMB Ľubomír Snoha, Vladimír Špitalský, Peter Maličký, študent 5. ročníka Matúš Dirbák a bývalý člen katedry Roman Hric (v súčasnosti na štipendijnom pobyte na Université Paris 13). Pripomeňme, že teória dynamických systémov je jednou z intenzívne sa rozvíjajúcich častí matematiky. Vznikla zo snahy o adekvátny opis evolúcie procesov v okolitom svete. Preto už tradične hrá úlohu teoretickej základne pre rôzne modely vo fyzike, biológii, ekonómii, informatike atď. Na druhej strane, táto teória je mimoriadne zaujímavá svojím abstraktným matematickým obsahom. Využíva nástroje z takmer každej oblasti matematiky. V súčasnosti aj obrátene, problémy formulované v teórii Rektor doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., ocenil prof. RNDr. Jaroslava Smítala, DrSc., u příležitosti jeho životního jubilea pamětní medailí Slezské univerzity v Opavě Foto archiv Účastníci červnové konference o dynamických systémech na Štrbském Plese ve Vysokých Tatrách, na niž její organizátoři získali grant z International Visegrad Fund Foto archiv dynamických systémov resp. jej techniky prenikajú do iných matematických disciplín, dávajú im čerstvé impulzy resp. slúžia im ako nástroje na riešenie zložitých problémov v rámci týchto teórií. Použijúc metódy teórie dynamických systémov boli zodpovedané mnohé problémy, ktorých riešenie v rámci statickej matematiky nebolo známe. Konferencia bola venovaná prof. RNDr. Jaroslavovi Smítalovi, DrSc., pri príležitosti jeho 65. narodenín. J. Smítal z Matematického ústavu Sliezskej univerzity v Opave je zakladateľom dnes už medzinárodne uznávanej česko-slovenskej školy diskrétnych dynamických systémov zameranej na nízkodimenzionálnu dynamiku a topologickú dynamiku a má úzke väzby na UMB Jeho prvým žiakom bol totiž práve predseda organizačného výboru konferencie Ľ. Snoha a keďže R. Hric, V. Špitalský a M. Dirbák sú zase žiakmi Ľ. Snohu, má prof. Smítal v Banskej Bystrici už žiakov druhej generácie. J. Smítal vedecky pracoval pôvodne v teórii funkcií a v teórii funkcionálnych rovníc. Medzinárodne známym sa stal v roku 1972 keď publikoval riešenie päťdesiat rokov starého problému o Cauchyho funkcionálnej rovnici, ktorý sformulovali Banach a Steinhaus. Od začiatku osemdesiatych rokov sa prevažne venuje teórii diskrétnych dynamických systémov, kde sú jeho obľúbenými témami chaotické množiny a Li-Yorkov chaos, intervalové zobrazenia majúce periodické orbity, ktorých periódy sú práve všetky mocniny dvojky, omega-limitné množiny, trojuholníkové zobrazenia a distribučný chaos, čo je pojem zavedený ním a Schweizerom. Konferencie sa zúčastnilo 49 matematikov z 13 krajín: Slovensko (5), Česká republika (11), Poľsko (12), Maďarsko (2), Rakúsko (2), Ukrajina (3), Španielsko (5), Portugalsko (1), Francúzsko (3), Spojené kráľovstvo (1), Izrael (1), USA (2), Čína (1). Odznelo 40 prednášok. Medzi účastníkmi boli viacerí významní svetoví odborníci v oblasti dynamických systémov. Vedecký výbor konferencie pracoval v zložení: Francois Blanchard (Paríž, Francúzsko), Louis Block (Gainesville, Florida, USA), Tomasz Downarowicz (Wroclaw, Poľsko), Sergii Kolyada (Kyjev, Ukrajina), Michał Misiurewicz (Indianapolis, Indiana, USA) a Benjamin Weiss (Jeruzalem, Izrael). Ľubomír Snoha

strana 10 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 O monitoringu projektového potenciálu Druhá konference k řízení vědy, výzkumu a vývoje Ve dnech 12. a 13. září se uskutečnil druhý ročník konference Řízení vědy, výzkumu a vývoje a jejich trendy. Nad konferencí převzali záštitu rektoři tří pořádajících univerzit - prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc., rektor Ostravské univerzity v Ostravě, prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., rektor Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, a doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., rektor Slezské univerzity v Opavě. Konference se v Hradci nad Moravicí zúčastnilo celkem 62 účastníků, z nichž 28 vystoupilo aktivně s příspěvkem. Jednání bylo zaměřeno na výměnu zkušeností s věcným a fi nančním řízením projektů výzkumu a vývoje, řízením ochrany duševního vlastnictví a transferem technologií, inovačním podnikáním a podnikáním ve výzkumu. Tématy diskuze byly zejména systémy vzdělávání manažerů, akademických pracovníků vysokých škol, studentů magisterských a doktorských studijních programů a zaměstnanců institucí výzkumu a vývoje v oblasti řízení vědy a výzkumu. S příspěvky na dané téma vystoupili prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., předseda Grantové agentury České republiky, prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc., z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR, Na konferenci vystoupil i prorektor Slezské univerzity pro rozvoj František Koliba Foto archiv prof. RNDr. Libor Vozár, CSc., rektor Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře. Za Slezskou univerzitu (SU) se do diskuze zapojili doc. RNDr. František Koliba, CSc., prorektor pro rozvoj, který pohovořil na téma Trendy ve vědě a výzkumu na SU v Opavě, RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D., s příspěvkem Hodnocení efektivity vzdělávání a Ing. Dominik Vymětal, DrSc., s příspěvkem Některé otázky výzkumu a vývoje v oblasti pro malé a střední fi rmy a jejich dodavatele. Videozáznam všech příspěvků byl v průběhu října uveřejněn na webu SU v sekci Projekty Evropské unie nebo na http://albert.osu.cz/oukip/projekty/projekt1/. V červenci a v srpnu proběhl na Slezské univerzitě (SU) v Opavě monitoring projektového potenciálu. Oddělení rozvoje rektorátu požádalo vedení jednotlivých součástí o spolupráci s rozesláním dotazníků. Pracovníkům SU byl zaslán krátký dotazník týkající se informací ohledně předkládání projektů se zaměřením na problematiku čerpání dotací z Evropských fondů. Z možných respondentů zaslalo dotazník 20 proc. zaměstnanců. Z vyhodnocení šetření vyplývají následující údaje. O předkládání projektů projevilo zájem 85 proc. odpovídajících. Zkušenost s podáváním projektů mají zhruba dvě třetiny pracovníků, kteří odpověděli. Nejvíce zkušeností mají pracovníci SU s podáváním projektů do programů vyhlašovanými resortními ministerstvy, dále s jinými typy projektů (Fond rozvoje vysokých škol, Grantová agentura ČR, Interní grantový systém SU, atd.), s Operačními programy (OP) a nejméně s Rámcovými programy EU. Celých 52 proc. odpovídajících uvedlo konkrétní důvody, které je odrazují od podávání projektů. Mezi hlavní a opakující se příčiny patří rozsáhlá administrativa, byrokracie, nedostatek zkušeností a také časová náročnost. Větší zapojení oddělení rozvoje do přípravy a realizace projektů by přivítalo 78 proc. odpovídajících. Největší zájem byl projeven o informace k OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK), k OP Výzkum a vývoj pro inovace (OPVaVpI) a k OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ). O předložení konkrétního projektu uvažuje přibližně 40 proc. odpovídajících, z toho třetina záměrů by měla směřovat právě do OP. Oddělení rozvoje v rámci příprav na čerpání dotací z nových OP nabízí všem zájemcům poskytování aktuálních informací, konzultace projektových záměrů, pomoc při vyhledání dotačních možností, kontrolu projektových žádostí či administraci a vedení projektů během realizace. V případě zájmu navštivte sekci projekty EU na webových stránkách SU, nebo elektronicky přímo kontaktujte pracovníky oddělení rozvoje jan.podmol@slu.cz, petra.povazska@slu.cz, yvona.matulova@slu.cz (JP) Konference byla uspořádána v rámci projektu Operačního programu rozvoj lidských zdrojů Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji a jeho realizace, který byl v říjnu ukončen. Výsledky projektu, jehož cílem bylo vytvoření systému dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji a jeho pilotní ověření, na konferenci představil doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc., vedoucí projektu. V rámci projektu bylo vytvořeno 30 distančních výukových opor rozdělených do oblastí přípravy projektů vědy a výzkumu, řešení těchto projektů a uplatnění výsledků vědy a výzkumu v praxi. Dále byla vytvořena tři centra řízní výzkumu a vývoje, proškoleno 30 lektorů, kteří formou e-learningu v jednotlivých kurzech vyškolili celkem 3043 osob. Ze SU se kurzů zúčastnilo 287 zaměstnanců a 593 studentů. Kurzy, které byly v rámci projektu vytvořeny, budou pokračovat také v tomto akademickém roce. Nabídku kurzů spolu s přihláškou naleznete na http://www.slu.cz/ esf/op-rlz/nabidka-kurzu-v-ak-roce-2007-2008-studenti a informace Vám také poskytnou Ing. Petra Považská: petra.povazska@slu.cz; 553 684 696, a Yvona Matulová: yvona.matulova@slu.cz; 553 684 651. (PP)

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 11 Nadstandardní kontakty přinášejí výsledky Nahoře snímek ze společné konference obou partnerů konané v roce 2005 v Tychách, dole rektor Górnośląskiej Wyższej Szkoły Handlowej Krzystof Szafl arski a děkan karvinské fakulty Bohumil Fiala při červnovém setkání podnikatelů v Ostravě, kde oba jako představitelé spolupracujících subjektů převzali čestnou medaili Ministerstva zahraničních věcí ČR za dlouhodobý aktivní přínos k rozvoji česko-polské spolupráce Foto archiv Už od počátku své existence navazovala karvinská Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) Slezské univerzity spolupráci s různými vysokými školami v Evropě i mimo ni. K jejím nejdůležitějším zahraničním partnerům patří Górnośląska Wyższa Szkoła Handlowa (GWSH) im. Wojciecha Korfantego v Katovicích. GWSH je vysoce prestižní soukromou vysokou školou, která pod vedením rektora Prof. dr hab. Krzysztofa Szaflarského každoročně zaujímá v hodnocení kvality polských vysokých škol nejvyšší místa a je dlouhodobě považována za nejlepší soukromou vysokou školu ve Slezsku. Bohatá spolupráce GWSH a OPF trvá nepřetržitě od roku 1998. V uvedeném roce byly navázány neformální vztahy mezi jednotlivými pracovníky z Katovic a z Karviné (Prof. dr hab. Tadeusz Pyka, Mgr. Jacek Pyka, Ing. Jiří Vaněk, CSc., a Dr. Ing. Marie Gabryšová). Velkou zásluhu na upevnění takto započaté spolupráce má generální konzul ČR v Katovicích JUDr. Ing. Josef Byrtus, který pozitivně ovlivnil zapojení obou škol do programu Phare a vytvářel podmínky pro hlubší spolupráci. Oficiální smlouva o spolupráci mezi Slezskou univerzitou v Opavě a GWSH byla podepsána 12. května 2004 a k dnešku jsou výsledky této spolupráce imponující. Společně bylo uspořádáno osm vědeckých konferencí věnovaných aktuálním problémům regionální spolupráce a malému a střednímu podnikání z pohledu evropské integrace. K těm nejdůležitějším patřila mezinárodní konference Využití vědního managementu v rozvoji podnikání (3. - 4. dubna 2002). Tohoto vědeckého setkání se zúčastnila řada vzácných hostů. K těm nejvýznamnějším patřili ekonomický konzul PR v Ostravě Mgr. Piotr Czosnyka, poslanec polského parlamentu Inż. Andrzej Markowiak, ředitel Sląskiego Towarzystwa Gospodarczego PRO EUROPA Waldemar Kosel, zástupce firmy Managemet SystemTraining v Hamburgu Dr. Peter Dilly a dále vědečtí pracovníci polských, českých, slovenských a ukrajinských vysokých škol. Významnou oblastí spolupráce je také společný výzkum, který je realizován ve dvou výzkumných týmech. První tým vedl rektor GWSH Prof. dr hab. Krzysztof Szaflarski a výsledkem výstupů dílčích etap byly čtyři vědecké monografie (Możliwości i bariery dla małych i średnich przedsiębiorstw w obliczu integracji Polski z Unią Europejską, Ekonomiczne konsekwencje procesu międzynarodowej integracji gospodarczej dla małych i średnich przedsiębiorstw w Polsce i Czechach, Sytuacja małych i średnich przedsiębiorstw po wejściu Polski i Czech do Unii Europejskiej, Rozwój sektora małych i średnich przesiębiorstw w Polsce i Czechach wobec wpływu współczesnych wyzwań gospodarczych i społecznych). Druhý společně realizovaný výzkum je zaměřen na zvýšování konkurenceschopnosti žen na trhu práce. Cílem tohoto výzkumu je zpracování školicích metod pro nezaměstnané ženy a také pro ženy, které po mateřské dovolené hledají možnost dalšího zaměstnání nebo chtějí zvýšit své dosavadní vzdělání. Výzkumný tým vede doc. Ing. Eva Wagnerová, CSc., a za českou stranu se výzkumu účastní také doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc. Výzkum je realizován ve dvou etapách. Výsledkem první etapy (rok 2005/06) je vědecká monografie Zvyšování konkurenceschopnosti žen na trhu práce v karvinském regionu. Druhá etapa v tomto roce ještě probíhá. Spolupráce se realizuje i v oblasti studentské mobility. V rámci programu Konráda Adenauera je organizována GWSH účast studentů na mezinárodních seminářích, které se konají v Německu. V rámci těchto seminářů mladí lidé z Německa, Polska a České republiky, tedy i studenti OPF v Karviné, diskutují na téma rozvoje demokracie a spolupráce v rámci EU. Lze zcela odpovědně říci, že dosavadní spolupráce OPF a GWSH je velmi plodná, a lze předpokládat, že dobré vzájemné vztahy, které jsou nadstandardní, budou zárukou kvalitního partnerství i v příštích letech. Marie Gabryšová

strana 12 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 Počítání pomocí membrán a několik otázek z workshopu v řecké Soluni Ve dnech 25. - 28. června, za tropických veder kolem 45 o C, se ve starobylém řeckém městě Thessaloniki, tedy v Soluni, v prostorách City College přidružené k britské University of Sheffield konal již 8. ročník workshopu o tzv. membránovém počítání. Několik desítek účastníků z Austrálie, České republiky (zastoupené třemi účastníky z Ústavu informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity), Číny, Francie, Indie, Irska, Itálie, Japonska, Kanady, Maďarska, Moldavska, Německa, Polska, Rumunska, Španělska, USA a Velké Británie informovalo kolegy o nových výsledcích svých výzkumů, vyměnilo si zkušenosti a pokoušelo se nabrat z přednášek, referátů a osobních diskusí inspiraci pro další zkoumání možností a hranic provádění výpočtů pomocí biologicky inspirovaných struktur. Inspirace biologickou realitou jsou dnes v teoretické informatice hodně přitažlivé. Mimo teoretickou zajímavost je zřejmě čekají i slibné možnosti praktického použití, zejména jakmile udělají první kroky informační technologie propojené s biotechnologiemi. Využití membrán k vykonávání výpočtů je inspirováno procesy probíhajícími uvnitř buněk. Vzpomeneme-li si, jak vypadá buňka uvnitř, jistě se nám vybaví představa kuličky ohraničené od okolního prostředí buněční stěnou membránou. Uvnitř jsou jádro buňky a buněční organely. Všechny pečlivě obalené membránami. Takže na buňku se lze dívat jako na systém regionů různého biochemického složení, ohraničených membránami. Různá propustnost membrán za různých fyzikálně-chemických podmínek umožňuje určitou specifickou komunikaci mezi těmito regiony uvnitř buňky tím, že určité chemikálie prosakují z určitého regionu do sousedního. Díky tomuto jevu mohou Gheorghe Paun představuje sborník soluňského workshopu Foto archiv Středoškolský schematický náčrt buňky. Membránami jsou, jak je dobře vidět, izolovány i vnitřní organely buňky Repro archiv v buňce plnit různé úkoly a buňka může jako celek fungovat. Takto vlastně buňka žije. No jo, ale jak se od této představy dostat k počítání? Na tuto otázku našel odpověď rumunský informatik Gheorghe Paun. Někdy koncem 80. let minulého století si uvědomil, že jakmile různé biochemické substráty v buňce označíme symboly, z buňky se rázem stane černá skříňka, která mění určité vstupní symboly (nebo struktury z nich vytvořené) ve výstupní struktury. Uvnitř buňky, v organelách, se dějí podobné procesy. Jakoby se vstupní kód uvnitř buňky zpracovával jednoduššími výpočty probíhajícími v organelách až do výsledné podoby výstupního kódu. To zkušenému a vynalézavému informatikovi s potřebnou invencí (takovým Gheorghe Paun nepochybně je) připomene výpočetní proces. Dokonce realizovaný multiagentovým systémem, kde organely figurují coby Jozef Kelemen vysvětluje své názory na membránové počítání Foto archiv agenty. Pak už zbývá jen všechno patřičně zformalizovat tak, aby se podařilo dokázat několik povinných tvrzení o novém modelu výpočetního zařízení. Například zjistit jeho vztah k tzv. Turingovu stroji, který je v teoretické informatice považován za nejuniverzálnější model výpočetního zařízení. Tak se ukáže buď to, že nově navržený model je slabší, tedy že nedokáže spočítat všechno, co Turingův stroj dokáže, nebo že je s Turingovým strojem, pokud jde o jeho výpočetní sílu, ekvivalentní. Málokdy se zkoumá, není-li silnější než Turingův stroj. To proto, že teoretičtí informatici většinově zastávají názor, že nic, co bychom oprávněně mohli nazývat výpočtem a co by se nedalo uskutečnit Turingovým strojem, neexistuje. Tomuto přesvědčení se říká Turingova (někdy taky Churchova a Turingova) hypoteze. Ekvivalence byla dokázána, a tak se zrodil nový formální model biologicky inspirovaného výpočetního zařízení membránový počítač (nebo někdy, připomínajíc si alespoň jediným písmenkem jeho objevitele, taky P-systém). Již osmý ročník workshopu věnovaného membránovému počítání a silný mezinárodní zájem o tuto oblast dokazují, že dvacet let stará Paunova myšlenka se dobře ujala. Spolu s ním a s doc. Kelemenovou jsme ji pak ještě trochu upravili i do funkčně extrémně jednoduché podoby, do podoby tzv. membránových (nebo P-) kolonií, jež autor těchto řádků představil odborné veřejnosti na konferenci ALIFE IX v massachusettském Bostonu v září 2004. Od té doby zaznamenal i tento návrh určitou odezvu. Nové výsledky opavské skupiny (pro tento případ složené z Luďka

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 13 Ciencialy, Lucie Ciencialové a Alice Kelemenové) představila ve svém referátu Lucie Ciencialová z Ústavu informatiky. Autor těchto řádků mluvil na workskopu v Soluni spíše o svých pochybnostech než o nových výsledcích. V čem spočívají? V tom, klademe-li ve spojitosti s novými modely výpočtů ty správné otázky. Všimněme si například, že na potenciálně nekonečné pásce Turingova stroje se nemůže změnit nic jiným způsobem, než zásahy samotného Turingova stroje. Mají však reálné výpočetní systémy tuto vlastnost? Určitě nemají nekonečnou paměť! Určitě se obsahy jejich pamětí mohou měnit i následkem často nepředvídatelných zásahů z jejich vnějšího prostředí. Zejména, jedná-li se o systémy biologické povahy! Je přirozené a žádoucí takové vlivy z formálních modelů eliminovat, jak je tomu doposud? Univerzálnější model výpočtu, než jakým je Turingův stroj, však prozatím nemáme k dispozici. Nebylo by však při jeho hledání užitečné vhodným způsobem začlenit do něj i vlastnosti, které nám u Turingova stroje občas chybí? Jaké mohou být třeba důsledky úplně náhodných vlivů vnějšího prostředí na výpočetní sílu takovýchto zařízení? Připustíme-li těžko oddiskutovatelnou skutečnost, že se reálné systémy chovají často nepředvídatelně, jak se formálně rigorózně vypořádáme s problematikou neurčitostí a nejednoznačností v jejich fungování? Takovýchto otázek se dá klást bezpočet a je dnes nesmírně těžké na ně nacházet odpovědi. Nicméně je dobré si uvědomovat naléhavost hlasů některých kolegů, na které autor těchto řádků upozornil ve svém vystoupení: Jsme velice dobří v modelování tekutosti, materiálů, planetární dynamiky, nukleárních explozí a mnoha dalších fyzikálních systémů. Zadáme-li do programu určité parametry a necháme ho běžet, na výstupu dostaneme přesné predikce o fyzikálním charakteru modelovaných systémů. Nejsme však úspěšní v modelování živých systémů. Něco je špatné! Co to je? Možná jsme opomenuli vzít v potaz něco fundamentálního a doposud neobjeveného v našich modelech, napsal v časopise Nature v roce 2001 prvotřídní specialista na pokročilou kognitivní robotiku z MIT, prof. Rodney Brooks. Jeho kolega z téže vysoké školy, zakladatelská osobnost teoretické informatiky a umělé inteligence, prof. Marvin Minsky, v interview poskytnutém v roce 2007 časopisu Discover řekl: Je-li teorie velice jednoduchá, můžete k predikci použít matematiku. Je-li velice komplikovaná, můžete použít pouze simulace. Berme tato stanoviska na vědomí s plnou odpovědností, řekl jsem svým posluchačům a ptal jsem se jich, co dělat, jsou-li teorie někde na pomezí? Jsou-li pouze komplikované? Konkluze byla, že nám doposud chybí vhodné paradigma pro výzkum složitých systémů. Skutečně složitých systémů. Ne nelineárních, dynamických, chaotických atd. systémů, jejichž abstrakcemi se dnes operuje v mnoha subdisciplinách matematiky. Spíše systémů, které žijí, myslí, nabývají emotivní stavy, uvědomují si problémy a generují jejich řešení, jsou kolektivní a kreativní, mají estetický cit a něco je pudí porozumět svému prostředí apod. Je Turingův stroj v podstatě oboustranně nekonečná páska na políčkách, na která může hlavice stroje podle předem daného programu přepisovat symbol 0 na 1, 1 na 0, nebo je smazávat resp. zapisovat na prázdná políčka a posouvat se o jedno políčko vpravo nebo vlevo opravdu nejvhodnějším modelem i pro takovéto systémy? Nebo by bylo užitečné hledat vhodnější, přiměřenější abstrakce? Odpovědí jsem posluchačům nemohl posloužit. Parafrázoval jsem proto na závěr Marcela Prousta, který ve svém Hledání ztraceného času napsal přibližně toto: Každý čtenář (a jsem přesvědčen, že i každý posluchač) čte to, co je v něm samém. Text je pouhým instrumentem, který nabízí autor čtenáři, aby on sám v sobě objevil skryté nápady. Takže nešlo jinak, než popřát mnoho objevitelských úspěchů. Jozef Kelemen Prof. Currás zůstává s univerzitou v kontaktu Prof. Currás při křtu svého díla Informační věda: Retrospektivní ohlédnutí na Ústavu bohemistiky a knihovnictví opavské fakultě Foto ian Po návštěvě Slezské univerzity v Opavě a křtu své knihy Informační věda: Retrospektivní ohlédnutí, k němuž na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty došlo 4. dubna, se prof. Emilia Currás zúčastnila v květnu v kolumbijské Bogotě Iberoamerického kongresu a Mezinárodní konference o archivnictví s názvem EXCOL 07, která se uskutečnila ve dnech 23. až 27. května. V průběhu uvedeného kongresu byla prof. Currás oceněna vyznamenáním Rytířský kříž vydaném na pergamenu, který je nejvyšším vyznamenáním, jež uděluje vláda Kolumbijské republiky. Ocenění obdržela za svoje celoživotní dílo a především za odbornou pomoc poskytovanou Kolumbii a dalším iberoamerickým zemím. Vyznamenání bylo předáno za přítomnosti předsedkyně kolumbijského senátu, senátorů a poslanců, rektorů univerzit a dalších osobností, jimž vyznamenaná ve svém vystoupení upřímně poděkovala. Cílem kongresu a konference EXCOL 07 bylo zhodnotit současné změny archivní práce, jak se projevují ve Španělsku a iberoamerických zemích, a zúčastnili se ho přední mezinárodní odborníci. Prof. Currás vystoupila s aktuálním příspěvkem nazvaným Informacionismus ve vertikální integraci archivů. Milan Sobotík

strana 14 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 Dita Pepe oslovila diváky Pražského bienále 3 Dita Pepe žena mnoha tváří. Jednou je elegantní dámou ve večerních šatech, podruhé matkou početné romské rodiny, potřetí ženou bez domova v teplácích z popelnice, počtvrté zase podnikatelkou s notebookem. Dita Pepe. Žena mnoha tváří. Dcera, vnučka, sestra či přítelkyně mnoha žen. Matka mnoha dětí. Žena mnoha mužů. Fotografka, jejíž práce se v posledních letech setkaly a nebývalým ohlasem a téměř jednoznačně kladným přijetím. Získala s ohromným náskokem Cenu Jaromíra Funkeho, určenou mladým českým fotografům ve věku do 35 let, svou tvorbu představila v mnoha galeriích a výstavních síních u nás i v zahraničí, spolu se svým manželem Petrem Hrubešem přinesla svěží vítr do české módní fotografi e. Její inscenované autoportréty se líbí skoro všem: tradičním fotografům, konceptuálním umělcům i širokému publiku. Nejprve se fotografovala s ženami různého věku, různého společenského postavení, různých profesí. Pomocí převleků, paruk a líčení měnila svůj vzhled a věk a přizpůsobovala se ženám, s nimiž vytvářela různé dvojice. Fotografovala se v jejich bytech i šatech, chtěla se jim co nejvíce podobat, ale přitom stále zobrazovala i zkoumala sama sebe. Ač je v dnešní fotografi i téma změny identity velmi rozšířené a intenzivně se mu věnují i takové hvězdy fotografi ckého nebe jako Američanka Cindy Shermanová nebo Japonec Yasamusa Morimura, autoportréty Dity Pepe v záplavě snímků s touto tematikou nezapadly. Dita Pepe - z cyklu Autoportréty s muži, 2005-06. Této tematice se autorka začala věnovat už za studií na Institutu tvůrčí fotografi e Repro archiv Dita Pepe se narodila 5. září 1973 v Ostravě. Absolvovala magisterské studium na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko- -přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde nyní externě vyučuje portrétní a módní fotografii. V roce 2001 jí byla v Německu udělena cena Kodaku pro mladé fotografy, v roce 2003 získala se svým manželem Petrem Hrubešem 1. cenu v kategorii Umění na Czech Press Photu, o rok později se stala první laureátkou Ceny Jaromíra Funkeho. Samostatné výstavy měla např. v Praze, Ostravě, Brémách, Hamburku, Bratislavě a Moskvě. Žije v Ostravě. Práce Dity Pepe zkoumá atributy tvořící stereotypy o ženách v České republice. Na jedné z největších mezinárodních přehlídek výtvarného umění ve střední Evropě, Pražském bienále (Praguebiennale) 3, které probíhalo od 24. května do 16. září, získala Dita Pepe za sérii fotografií Autoportréty s muži mimořádně prestižní Cenu diváků. Byla jí udělena na základě ankety, v níž hlasovalo bezmála 40 tisíc návštěvníků bienále. V dalším cyklu, na kterém stále ještě pracuje, se začala fotografovat s muži. Opět to byli většinou přátelé a známí manžel nejlepší kamarádky, nadřízený ze Střední umělecké školy v Ostravě, strýc, spolužáci a kolegové jejího muže, sousedé, bezdomovec, o němž její Petr natáčel televizní dokument. Původně chtěla, aby oni sami určili, jak chtějí být zobrazeni, ale když zjistila, že projevují jen malou nápaditost a příliš mnoho z nich si přálo pózovat s ní v ložnici, vzala opět režii do svých rukou. Zatímco autoportréty s ženami vznikaly hlavně v autentických obývacích pokojích a dívčích pokojíčcích, autoportréty s muži jsou z velké části fotografovány v exteriérech. Ty zahrnují mnoho výmluvných detailů, jež pomáhají charakterizovat společenské postavení, zájmy, vkus a životní hodnoty fotografovaných mužů a jejich partnerek v podání autorky. Zkušenosti z módní fotografi e a užší autorská spolupráce s manželem Petrem Hrubešem zvýšily důraz na brilantní fotografi ckou techniku, virtuózně kombinující existující a umělé osvětlení, větší roli hraje i nápadité využití výrazných barev. Dita Pepe zde opět udivuje svými proměnami, svou schopností absolutně se ztotožňovat s muži po svém boku, změnit na sobě vše kromě základních rysů vlastní tváře. Její fotografi e toho říkají mnoho nejenom o současných mužích, ale také o ní. I když se z nich nedozvíme, jak vlastně ve skutečnosti vypadá. Vladimír Birgus Úspěch v soutěži Fotografická publikace roku Na obálce oceněného katalogu Institutu tvůrčí fotografi e je fotografi e Barbory Kuklíkové z cyklu City v cizím city z roku 2004 Repro archiv Redakce měsíčníku pro klasickou a digitální fotografi i Fotografi e magazín vyhlásila v čísle 07/2007 výsledky 13. ročníku soutěže o titul Fotografi cká publikace roku. Přihlášené publikace, jichž se sešlo více než čtyřicet, posuzovala porota ve složení Jana Bömerová (galeristka), Vladimír Remeš (publicista), Zdeněk Sokol (fotograf), Miroslav Bednář (grafi k, designér) a Karel Pícha (grafi k). V kategorii katalogů získal prvenství katalog Absolventi - Graduates vydaný Institutem tvůrčí fotografi e (ITF) Filozofi cko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě za spolupráce s nakladatelstvím KANT (Karel Kerlický) v Praze. Katalog v loňském roce provázel výstavu prací absolventů ITF uspořádanou za fi nanční podpory Slezské univerzity, Ministerstva kultury ČR, statutárních měst Opavy a Ostravy, Moravskoslezského kraje, Státního fondu kultury ČR a společností FotoŠkoda, Canon CZ a My Hotel. Partnery ITF při realizaci této výstavy byly Dům umění v Opavě a Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. O vznik úspěšného titulu se prvořadě zasadili pedagogové ITF, grafi cky ho upravili akad. malíř doc. Otakar Karlas a Barbora Kuklíková. O jeho výrobu se postaral PROTISK České Budějovice. Výsledky soutěže o titul Fotografi cká publikace roku přinesly navíc ještě jedno jméno spjaté s ITF. V kategorii kalendářů patří primát kalendáři s fotografi emi prof. PhDr. Vladimíra Birguse, vedoucího ITF, vydaného pražskou tiskárnou Calamarus. (ian)

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 15 Evropský den jazyků se v Opavě konal už popáté Účastníky Evropského dne jazyků přivítala proděkanka fakulty pro vědu a zahraniční styky PhDr. Eva Klímová, Ph.D. (vpravo) Foto ian Evropský den jazyků si letos dokonce o několik dní dříve než je jeho ofi ciální termín připadající na 26. září připomněli početní středoškoláci ze Slezského gymnázia v Opavě. V pořadí popáté jim to v úterý 18. září po úvodním setkání ve velkokapacitní posluchárně objektu na Hauerově ulici umožnili pedagogové Ústavu cizích jazyků Filozofi cko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Obě vzdělávací instituce pojí dohoda o spolupráci a Slezské gymnázium právě akci na oslavu jazyků považuje za jednu z nejlepších příležitostí, jak vzájemné partnerství v praxi naplňovat. Evropský den jazyků se v Opavě zabydlel. Na dvě stovky studentů druhých a třetích ročníků gymnázia využilo možnosti zúčastnit se ho a navíc se podařilo nabídku programu pro ně ještě rozšířit, uvedla za Ústav cizích jazyků Mgr. Jana Nálepová, Ph.D. K angličtině, němčině a italštině, jimž se toto univerzitní pracoviště věnuje, se přidružily francouzština, španělština a ruština. Zvláště posledně jmenovaný jazyk se stává pro řadu mladých lidí objevným a přitažlivým, shodli se pořadatelé. Za podstatné lze považovat, že spolupráce gymnázia s univerzitou Na devět a půl tisíce jednotek tvoří stávající fond Německé knihovny, která v budově Filozofi cko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity na Masarykově ulici v Opavě už deset let slouží nejen studentům a pedagogům, ale i zájemcům z řad veřejnosti. K jejímu otevření došlo záhy po ukončení rekonstrukce uvedené budovy, a to 26. září 1997. Zpočátku knihovnu spravoval Ústav cizích jazyků, od září 1998 o její provoz pečuje ústřední knihovna fakulty, připomíná Zlatuše Vlhová, jejíž služby si čtenáři nemohou vynachválit. Knihovnice svou přízeň rozděluje mezi Německou a o čtyři roky starší Rakouskou knihovnu a obě tato pracoviště otevřená čtyři dny v týdnu patří k chloubám fakulty i celé univerzity. Fond se tady přednostně buduje podle struktury výuky, proto jeho doplňování garantuje oddělení germanistiky Ústavu cizích jazyků. Zastoupení odborné a krásné literatury považuji za vyrovnané, říká Vlhová a zdůrazňuje, že fi nancování přírůstků je plně v režii Nadace Hermanna Niermanna se sídlem v Düsseldorfu, bez níž by Německá knihovna v Opavě být nemohla. O využití knihovny si vedu detailní Středoškoláci ze Slezského gymnázia si mohli vybrat den s angličtinou, němčinou, italštinou, francouzštinou, španělštinou či ruštinou Foto ian má stále životnější podhoubí. Ceníme si účasti na projektu nazvaném Další vzdělávání učitelů cizího jazyka zaměřené na zvýšení jejich jazykové a metodické kompetence, říká koordinátorka spolupráce za gymnázium Mgr. Dana Pavelková. Projekt spolufi nancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR a zaměřený na zavádění nových maturit a přípravu školních vzdělávacích programů řeší právě Ústav cizích jazyků. Do vzdělávání realizovaného v jeho rámci je zapojeno pět pedagogů Slezského gymnázia vyučujících cizí jazyky. Slezské univerzitě zase spolupráce pravidelně umožňuje praxi studentů učitelských oborů. Do výuky na gymnáziu se tak dostávají především v českém, anglickém a německém jazyce. Většina těch, kdo tuto praxi absolvovali, byla ze získanými zkušenostmi spokojena. Také z mého pohledu ji hodnotím převážně vysoce pozitivně, potvrdila Pavelková. Evropský den jazyků stál tedy před pěti lety na počátku kontaktů, které dnes mezi univerzitou a gymnáziem existují i v oblasti historie nebo matematiky. Chceme je dále rozhojňovat, uzavírá Pavelková. (ian) Německá knihovna je pro germanisty klenotem Studenti v Německé knihovně nacházejí dostatek odborných pramenů také ke zpracování svých diplomových prací Foto ian evidenci, takže přesný údaj z poloviny roku hovoří o 12 399 návštěvách čtenářů, ilustruje zájem jak o knihy, tak o multimédia (audiokazety, videokazety) a čtrnáct novinových titulů. Vyhledávají je i lidé z okolí, třeba z Hlučínska, a dále poměrně často posluchači jiných univerzit, zejména z Ostravy, Olomouce a Brna, dodává Vlhová. S Německou knihovnou se naši studenti a pedagogové za dobu její existence zcela sžili. Je pro nás naprosto nenahraditelnou, konstatuje zástupkyně vedoucího Ústavu cizích jazyků a vedoucí oddělení germanistiky priv. doz. PhDr. Iva Kratochvílová, Ph.D., a podtrhuje desetiletou úspěšnou spolupráci s Niermannovou nadací a stejně dlouhé partnerství s univerzitou ve Würzburgu. Pokud už něco posluchači nenajdou v Opavě, ve Würzburgu to získají zcela určitě, potvrzuje s tím, že se dnes prakticky nemůže stát, aby každý posluchač v průběhu svého studia na Bayerische Julius-Maximilians-Universität ve Würzburgu alespoň krátkodobě nepobýval. A pro nový doktorský obor Korpusová lingvistika bude část studia strávená ve Würzburgu zcela nezbytnou. Německá knihovna se zkrátka stala prostředníkem naší odborné komunikace se světem, uzavírá Kratochvílová. (ian)

strana 16 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 Září proběhlo v Karviné ve znamení konferencí Z konference Právo v podnikání v nových členských státech EU Foto archiv Účastníky ekonomického kongresu se stali také studenti Foto archiv V průběhu září proběhlo na karvinské Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) několik odborných konferencí. O první z nich na téma Rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě informujeme samostatně na jiném místě. Druhou - mezinárodní konferenci s názvem Právo v podnikání v nových členských státech Evropské unie (ČR, SR, Polsko) - zorganizovala Obchodně podnikatelská fakulta ve spolupráci s Fakultou mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, a to ve dnech 18. a 19. září. Cílem konference bylo získání přehledu o aktuálně řešených otázkách právní úpravy podnikání v sousedících zemích ČR, SR a Polsku. Jednání bylo rozloženo do čtyř tematických bloků. První blok se týkal veřejnoprávních aspektů podnikání, druhý blok pak práva hospodářské soutěže. Další blok se zabýval otázkou smluvních vztahů při podnikání a poslední blok pracovně právní úpravy a jejich dopadů na podnikatelské subjekty. Na půdě OPF se rovněž konal 4. ročník ekonomického kongresu Karviná 2007. Uskutečnil se ve spolupráci s městem Karviná, které bylo spolupořadatelem akce. Kongres proběhl 20. září v aule fakulty za účasti náměstka primátora Karviné Mgr. Petra Jurase a děkana fakulty PhDr. Bohumila Fialy, Ph.D. Studenti, ale i pedagogové měli možnost se akce zúčastnit, a to formou své vlastní prezentace, kterou si připravili k jednomu z daných témat. Témata kongresu se týkala především města Karviné, a to možností kulturního a sportovního vyžití v něm, dále také možností rozvoje města či oblasti vzdělávání, pracovních příležitostí a sociálních služeb. Účastníci kongresu si rovněž měli možnost zvolit témata z oblasti ekologie či cestovního ruchu. Lucie Krzystková V novém občanském sdružení tři partneři Vzdělání zdraví prosperita je název nově založeného subjektu občanského sdružení, které po náročném zhodnocení dosavadní čtyřleté spolupráce spoluvytvořily Rehabilitační sanatorium Lázní Darkov, a. s., Karviná, Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) Slezské univerzity a Občanské sdružení Trianon se sídlem v Českém Těšíně. Základní dokumenty o jeho vzniku byly 12. června v Českém Těšíně podepsány generálním ředitelem a předsedou představenstva Rehabilitačního sanatoria Lázní Darkov, a. s., Jaroslavem Čánkem, děkanem OPF PhDr. Bohumilem Fialou, Ph.D., a předsedou Občanského sdružení Trianon Viliamem Šuňalem. Podpisy byla završeno intenzivní hledání vyšších forem spolupráce, definování a stanovení cílů pro rozvoj oblastí, které si nové sdružení dalo i do názvu. Sdružení bude usilovat o maximální využití lidského potenciálu ve východní části Moravskoslezského kraje, kde zakládající členové sdružení působí, a propojení výrazně odlišných činností všech tří zakladatelských subjektů. Mezi strategické vize nově vzniklého subjektu patří změna image hornické Karviné na město lázeňské a univerzitní. Proto se prvním přistupujícím členem sdružení stane statutární město Karviná. Dalšími zájemci o členství jsou jednotlivci, instituce a podnikatelské subjekty, jež jsou nakloněni ke spolupráci v oblastech, jimiž se nový subjekt bude převážně zabývat. Sídlem sdružení bude OPF. (ES) Projekt Senioři komunikují zaujal také média Senioři v Karviné se učili pracovat s počítači, mobilními telefony a platebními kartami. Umožnil jim to Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových, který vytvořil projekt s názvem Senioři komunikují. Projekt realizovala nestátní nezávislá obecně prospěšná společnost TyfloCentrum ČR na půdě karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské univerzity. Projekt vzbudil nevšední zájem nejen u seniorů a veřejnosti, ale i v České televizi (ČT), která se o samotné školení zajímala. Letos tomu bylo už potřetí, co obecně prospěšná společnost TyfloCentrum ČR tímto nevšedním způsobem prezentovala nejen své aktivity, ale i dobrou spolupráci s OPF. Poprvé se tak stalo v pořadu Věda a technika v regionu, v němž byla prezentace společnosti zaměřena na bakalářskou a posléze magisterskou práci Davida Jelínka, absolventa OPF. Podruhé v reportáži pořadu Report ČT a naposledy v živém vystoupení v pořadu Dobré ráno s ČT vysílaném dne 31. července. Tyto reportáže můžete shlédnout na webových stránkách společnosti www.tyfl ocentrum.euweb.cz nebo na stránkách Ing. Pavla Tuleji, PhD., předsedy správní rady TyfloCentra ČR na webové adrese zam.opf.slu.cz/tuleja v odkaze ostatní aktivity - TyfloCentrum ČR, o.p.s. v Karviné. Děkujeme za ochotu všem, kteří se osobně angažují v TyfloCentrum Karviná a tím pomáhají handicapovaným občanům v Moravskoslezském kraji. Dík patří především Ing. Pavlu Tulejovi, PhD., doc. Ing. Marii Godulové, CSc., doc. Ing. Evě Sikorové, CSc. a doc. Ing. Václavu Lednickému, CSc., za obětavou práci v neziskovém sektoru. Martina Hrabcová

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 17 Institut v Opavě je společenská záležitost, prohlásil při svém jubileu fotograf PaedDr. Miloslav Stibor Byla i nebyla to 22. 24. června poslední konzultace PaedDr. Miloslava Stibora na Horní Bečvě, kde se už roky k rozhodujícím okamžikům výuky kombinovaného bakalářského i magisterského studia (a jak píšeme jinde, záhy k nim přibude také studium doktorské) scházejí pedagogové Institutu tvůrčí fotografi e (ITF) Filozofi cko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity se svými posluchači. Těžko se loučím, ale není to defi nitivní loučení, řekl mi tehdy dr. Stibor těsně před svými osmdesátinami (narozen 11. července 1927 v Olomouci) a potvrdil, že na Horní Bečvu se bude vracet. Vždyť se tu setkávají mně osobně tak blízcí lidé, a pak, mám v nedalekém Novém Hrozenkově chalupu, a tak je jasné, že se přijedu kouknout, dodal s neotřesitelnou jistotou. Nač jiného přišla řeč, než na proměny československé a české fotografi e v posledních desetiletích. Kdo jiný by o nich mohl tak poutavě mluvit! Jsou obrovské, po druhé světové válce zprvu vliv sovětských fotografů, potom nesmělý úsvit reportážní fotografi e. Nadchla i mě a naplnila myšlenkou, že tam, kde je mnoho lidí, se vždy něco děje, objasňuje tvůrce svůj počáteční zájem o národopisná setkání ve Strážnici a ve Východné. Ale i když vyznávám, že dokument je ve fotografi i ono prvotno, ničím jiným ve výtvarném umění nezachytitelné, stáhl jsem se mezi čtyři stěny, tedy do ateliéru, který mi umožnil využívat pro tvorbu potřebnou světelnou atmosféru, odhaluje Stibor další kroky na své umělecké cestě, které mu ovšem nikdy nezavřely cestu ke komunikaci s dokumentaristy. Vezměte Jindru Štreita, máme vzájemně krásné lidské i tvůrčí kontakty a každý ctíme vidění toho druhého. I proto Jindra nemohl chybět mezi těmi, které jsem oslovil, aby napsali text pro publikaci k mé letošní olomoucké výstavě (Muzeum umění, Muzeum moderního umění, 12. 7. - 30. 9. 2007; do publikace přispěli i další pedagogové ITF, Vladimír Birgus a Tomáš Pospěch). Vztah k výtvarné výchově a deskriptivní geometrii vedl Stibora k objevování linií, ploch, světla a stínu. A tak jsem si ověřil, že pro mě jsou ve fotografi i dva fenomény prioritního významu geometrie a světelné záležitosti, netají, zároveň však ujišťuje, že jeho ateliér nelze zaměňovat s obsahem pojmu ateliér, jak ho známe v současnosti. Představte si velmi primitivní podmínky, a pokud jde o technické vybavení, každý by ho dnes považoval za středověk. Když to srovnám s možnostmi, jakou techniku dnes pozná každý student Institutu, jen se usmívám. Ale nezávidím. Ke špičkové technice jsem Miloslav Stibor - Akt 35, 1966 Miloslav Stibor při konzultaci Institutu na Horní Bečvě Foto ian jaksi nepřilnul a nedám dopustit na své nádobíčko. Tak blesk se dvěma extenzemi jsem získal z Kovoslužby v roce 1960 a dodnes ho používám, vykládá fotograf až s pohnutím a jmenuje i stejně starý aparát Praktisix formátu 6 x 6 s výměnnými objektivy. Nemohu zapomenout ani na další československý výrobek fl exaretu, uzavírá tuto kapitolu. Stiborovu tvorbu nezmátl ani měnící se názor na fotografi i. Dříve realismus, dnes sociální dokument to nic nemění na podstatě už zmíněné jedinečnosti postavení fotografi e ve výtvarném umění, připomíná a sám ji chápe jako vyjadřovací prostředek. Umí postihnout nálady i ideje a dává každému tvůrci šanci na osobitý výraz. Přestal jsem tedy refl ektovat realitu jako takovou a vytvořil jsem si svou. K tomu mi nejvíc vyhovovalo tělo, ať už byl výsledkem portrét nebo akt, blíží se Stibor ke své dominující tematice, k níž došel z obdivu k antice a zvláště starořecké mytologii. Má mnoho ženských postav a propletenec příběhů. Najdete v ní bohyně, polobohyně, nymfy, královny, hétéry, najády i prosté dívky. Kterou jen jmenovat dřív? Terpsichoré, Bakché, Aiolé, Fryné, Perterrité. Ale to bychom mohli mluvit dlouho, bylo i období, které motivicky nazývám Kámen, kdy fotografi e vyjadřovaly majestátnost plastik a architektury (k výstavě Tělo a kámen vydal ITF v roce 1997 katalog, do něhož text napsal prof. Mgr. Ján Šmok). Jubilant mnoho vykonal i jako výtvarný pedagog. Je např. autorem učebnice Fotografi e pro lidové školy umění (1989), výtvarný obor olomoucké lidušky, dnes základní umělecké školy, na němž 27 let působil, nese nyní jeho jméno. Ke svým nejbližším kolegům v tomto ohledu řadí zakladatele a dlouholetého ředitele opavské lidové školy umění Mgr. Miloše Kačírka ( říkalo se nám dva Milošové, já byl olomoucký, on opavský, připomíná letos zesnulého druha). Od roku 1990 až do letoška své pedagogické schopnosti věnoval ITF a pohledem na něj naše setkání uzavírá. Jeho vznik je mimo jiné uctěním odkazu prof. K. O. Hrubého, který na počátku sedmdesátých let inicioval myšlenku založení Školy výtvarné fotografi e v Brně, ohlíží se Stibor zpět. Novému vzdělávacímu pracovišti v Opavě se dostalo podpory zevnitř i zvenku a z utilitárního hlediska bych ho označil za společenskou záležitost. Je místem živých kontaktů a vzájemného myšlenkového i tvůrčího ovlivňování. Z pohledu na jeho podíl na prezentaci fotografi e v širokém měřítku jej považuji za nenahraditelný. A v neposlední řadě ho ctí kolegiální Repro archiv vztahy fotografů-pedagogů, loučí se Stibor. Ivan Augustin

strana 18 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 Jednala historická konference Opava VI V předsednictvu konference zasedli (zleva) V. Kočvara, Z. Jirásek a J. Knapík Foto archiv V pondělí 15. října se pod záštitou primátora Statutárního města Opavy a rektora Slezské univerzity (SU) uskutečnila historická konference k dějinám Opavy, kterou společně pořádala Matice slezská a Ústav historie a muzeologie Filozoficko- -přírodovědecké fakulty SU. Bylo to již šesté setkání historiků a zájemců o dějiny sídelního města obou pořádajících institucí v řadě, jejíž nedlouhá tradice začala v roce 1997 u příležitosti 120. výročí vzniku Matice opavské. Historie Matice slezské byla tehdy hlavním tématem konference. Letošní základní téma bylo zaměřeno na volný čas a odpočinek v Opavě. Konferenci zahájil předseda Matice slezské Ing. Vlastimil Kočvara, který uvedl, že ani po vydání Dějin Opavy, o které se letos zasloužilo nakladatelství Lidové noviny, neztrácejí historické konference své poslání, protože zůstává stále mnoho témat, které do této publikace nemohly být zahrnuty nebo jsou tam uvedené jen ve velmi stručné podobě. Děkan Filozoficko- -přírodovědné fakulty SU prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., ve svém pozdravném oslovení účastníků vyzdvihl dlouhodobou Prostory studentské galerie v budově Pedagogické fakulty Ostravské univerzity (OU) se v pondělí 5. listopadu odpoledne staly dějištěm křtu fotografické monografie prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc., prorektora Slezské univerzity (SU) v Opavě pro vědu a zahraniční styky, nazvané Hledání souvislostí. Knihu s podtitulem Podoby a proměny fotografií Zdeňka Stuchlíka vydala OU a textem ji opatřila prof. PhDr. Svatava Urbanová, CSc., vedoucí katedry českého jazyka, literární vědy a dějin umění Filozofické fakulty OU. Na výběru fotografií se podílel doc. Mgr. Jindřich Štreit z Institutu tvůrčí fotografie opavské dobrou spolupráci mezi Maticí slezskou a Slezskou univerzitou. A právě společné historické konference k dějinám Opavy jsou jedním z dobrých příkladů této spolupráce. Prof. Jirásek pak v krátkosti připomněl přínos předchozích konferencí k hlubšímu poznání historie města. Po těchto úvodních vystoupeních odeznělo během celého dne za řízení prof. PhDr. Dana Gavreckého, CSc., a doc. PhDr. Jiřího Knapíka, Ph.D., dvanáct odborných referátů, z nichž většina se přímo týkala problematiky volného času a jeho využívání v minulém a předminulém století. Zásadní pojednání o volném čase, jak ho chápat a co považovat za jeho aktivní využití přednesl v prvním odborném referátu prof. Gawrecki, vedoucí Ústavu Referuje D. Gawrecki, vedoucí Ústavu historie a muzeologie Foto archiv Ostravský křest knihy fotografií Zdeňka Stuchlíka fakulty SU. Křtu, který doprovodila výstava 18 velkoformátových barevných fotografií, které vznikly za letního pobytu prof. Stuchlíka v australském Sydney, se zúčastnili vedoucí představitelé SU - rektor doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., Protagonisté křtu knihy Hledání souvislostí - zleva prof. Svatava Urbanová, prof. Zdeněk Stuchlík a doc. Eva Mrhačová Foto Vojtěch Bartek Účastníci jednání vyslechli také vystoupení PhDr. Pavla Šopáka, Ph.D. Foto archiv historie a muzeologie. Další přednášející z řad pedagogů i studentů SU konkretizovali některé volnočasové aktivity zejména v oblasti sportu, ale také uživatelů mezinárodního jazyka esperanta a mimoprofesní činnost některých slezských osobností. V dalších přednáškách již mimo hlavní téma se jejich autoři věnovali dalším zajímavým otázkám z nedávné minulosti Ing. Jaromír Breuer z Matice slezské generálům, kteří veleli bojům o Opavu v roce 1945 na obou stranách fronty, Mgr. V. Hájek moderní budově Masarykovy státní vyšší hospodářské školy v Opavě dnes Masarykovy střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy. Mezi referujícími byli i hosté z Polska Mgr. Norbert Mika a Mgr. Janus Cieslak, oba z blízké Ratiboře. Celodenní program pozorně vyslechly čtyři desítky posluchačů převážně z řad středoškolských učitelů a dalších zájemců, oproti minulé konferenci mezi nimi chyběli studenti SU. Všechny přednesené referáty budou obdobně jako v minulých letech shrnuty ve sborníku, který vydá v příštím roce Matice slezská. Vlastimil Kočvara prorektor pro studijní a sociální záležitosti prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc., děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., i předseda Akademického senátu RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D. Za organizátory křtu k vydanému titulu i tvorbě Z. Stuchlíka promluvili prof. S. Urbanová, doc. PhDr. Petr Holý, Dr., vedoucí oddělení dějin umění katedry českého jazyka, literární vědy a dějin umění Filozofické fakulty, a děkanka fakulty doc. PhDr. Eva Mrhačová, CSc. Stuchlíkovi kolegové z Ostravy sledují jeho dílo dlouhodobě a umožnili mu na OU již několikrát v minulosti vystavovat. (re)

listopad 2007 Noviny Slezské univerzity strana 19 Michal Marvan oslavil abrahámoviny Michal Marvan patří k těm, kdo mají ze svých rozsáhlých znalostí kolegům a samozřejmě také studentům vždy co předávat Foto archiv Ve středu 25. července oslavil své padesáté narozeniny doc. RNDr. Michal Marvan, CSc., zástupce ředitele Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě pro výpočetní techniku. Brněnský rodák studoval matematiku nejdříve na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (nyní Masarykova univerzita) a pak, po získání titulu RNDr., pokračoval v postgraduálním studiu pod vedením prof. A. M. Vinogradova na Moskevské státní univerzitě v Rusku. Zde je nutno podotknout, že i přes existenci železné opony, která v té době hodně komplikovala kontakty sovětských matematiků se zbytkem světa, fakulta matematiky a mechaniky na Moskevské univerzitě nepochybně patřila mezi špičková matematická pracoviště na nejvyšší světové úrovni. Například katedru geometrie, kde studoval Michal Marvan, tehdy vedl nositel Fieldsovy medaile (matematického ekvivalentu Nobelovy ceny) Sergej Novikov, na fakultě také působili Vladimir Arnold, Alexandr Kirillov a celá řada dalších prominentních matematiků. Po obhajobě doktorátu v roce 1989 přišel návrat do Československa, které po sametové revoluci s neuvěřitelnou rychlostí přecházelo od šedého období totality k demokracii a tržní ekonomice. Právě nová polistopadová atmosféra umožnila vznik Slezské univerzity v Opavě, jediné české univerzity, která povstala takzvaně na zelené louce. Příležitost vytvořit něco nového úplně od základu přilákala do Opavy mnoho skvělých odborníků. Mezi ně patří i Michal Marvan, jehož působení na Slezské univerzitě (původně na Filozofi cko- -přírodovědecké fakultě, pak od roku 1999 na nově vzniklém Matematickém ústavu) začalo v roce 1991. Jubilant významně přispěl k rozvoji univerzity jak vědeckou a pedagogickou činností, tak mimo jiné svým působením ve funkci zástupce ředitele Matematického ústavu pro výpočetní techniku, již zastává od vzniku Matematického ústavu dodnes. Studenti a zaměstnanci Matematického ústavu si také velmi oblíbili neformální matematické výlety, které pořádá dvakrát do roka již od roku 1992 a na které jsou tradičně zváni všichni příznivci matematiky. Ještě v Rusku se Michal Marvan začal vážně zabývat problematikou, které zůstává v podstatě věrný dodnes, a sice geometrickou teorii parciálních diferenciálních rovnic. V této Pravidelně organizované matematické výlety mají zásluhou Michala Marvana v kalendáři milovníků přírody své nezastupitelné místo Foto archiv Za podíl na rozvoji Matematického ústavu předal rektor doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., jubilantovi pamětní medaili Slezské univerzity Foto archiv oblasti mu patří řada hlubokých výsledků, například zavedení pojmů normality a efektivity Bäcklundovy transformace (1998) a charakteristického prvku reprezentace nulové křivosti (1992). Michal Marvan je jediným českým členem mezinárodního sdružení vědců The Diffi ety Institute od jeho vzniku v roce 1995. Úspěšná vědecká a pedagogická činnost přirozeně vedly k habilitaci, která proběhla v roce 2000. Není od věci připomenout, že to byla vůbec první habilitace na Matematického ústavu. Také nesmíme opomenout vytvoření softwaru Jets, jenž umožňuje částečnou automatizaci spousty obtížných a časově náročných výpočtů, souvisejících se zmíněnou problematikou. Tento volně šiřitelný software je nyní k dispozici vědcům z celého světa. Otevřenost a ochota Michala Marvana se svými poznatky se dělit přirozeně vedly na Matematického ústavu ke vzniku neformální pracovní skupiny, která se intenzivně věnuje teorii nelineárních diferenciálních rovnic a souvisejícím otázkám. V současnosti k této skupině patří doc. RNDr. Artur Sergyeyev, Ph.D., RNDr. Hynek Baran, Ph.D., a RNDr. Peter Sebestyén. Dva posledně jmenovaní a Mgr. Milan Pobořil, Ph.D., absolvovali doktorské studium pod vedením doc. Marvana. Hynek Baran a Milan Pobořil obhájili doktoráty v letech 2005 a 2006, na Petera Sebestyéna obhajoba teprve čeká. Zmíněná pracovní skupina teď zažívá dynamický rozvoj a už má úspěšně nastartovanou i mezinárodní spolupráci, zejména s kolegy z Itálie, Polska a Ruska. Artur Sergyeyev Michal Marvan není jen vědec, ale také vynikající pedagog. Za svého působení na Slezské univerzitě vychoval dlouhou řadu studentů, z nichž mnozí na něj budou ještě dlouho vzpomínat, ať už pro to, co je naučil ve sférách matematických, nebo pro jeho hluboce lidský přístup ke studentům jako takovým. Přinejmenším se jim nevytratí vzpomínka na dobrodružství prožitá na matematikých výletech jím organizovaných. S kým jiným lze brodit potok v infl exním bodě či zkoumat zda integrál uzavřené formy po trase výletu je opravdu nula? Hynek Baran Přátelé, spolupracovníci a žáci blahopřejí doc. RNDr. Michalu Marvanovi, CSc., k významnému životnímu jubileu a přejí mu mnoho šťastných dní, hodně zdraví a úspěchů v osobním i pracovním životě. (MÚ)

strana 20 Noviny Slezské univerzity listopad 2007 RAGtime 9 od workshopu ke konferenci Pravidelně každým rokem na sklonku léta připravuje Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě společné setkání mladých i významných vědců. Cílem je prohloubení spolupráce a konfrontace s poznatky nejžhavějších oblastí astrofyziky. Po osm let stál RAGtime na pomezí workshopu a malé konference, i když často se světovou účastí. Letošní rok byl ale zlomovým. Po náročných přípravách se podařilo proměnit celý podnik na konferenci s velmi slušným ohlasem. Můžeme tak bez okolků říci, že se zvláště letošní RAGtime povedl. Název konference RAGtime je slovní hříčkou, spojením názvu amerického hudebního žánru přelomu 19. a 20. století a iniciál Relativistické astrofyzikální skupiny (Relativistic Astrophysics Group), která konferenci na Ústavu fyziky pořádala. V rytmu ragtimu také konference začala, avšak s poznatky sto let vzdálenými od posledních not tohoto krásného hudebního stylu. Letos poprvé se konference uskutečnila v hotelu Belaria u Hradce nad Moravicí, a to ve dnech 18. 21. září. Účastnil se rekordní počet vědců a zcela neočekávaně byl překonán i počet 40 účastníků, z nichž většině byl poskytnut prostor k ústnímu příspěvku. Všichni přítomní tak měli možnost poslechu velmi kvalitní, bohaté a rozmanité série přednášek. Z významných hostů se již tradičně účastní světové špičky relativistické astrofyziky. Prof. Marek Abramowicz z Chalmersovy univerzity ve švédském Göteborgu přednesl přednášku na téma gravitačního kolapsu v optické geometrii. Reference prof. Wlodka Kluzniaka z Kopernikova centra v polské Varšavě k nám přivedly i některé jeho kolegy nejen z oboru teoretické astrofyziky, což mělo za následek velmi zajímavou až místy bouřlivou diskuzi. Prof. Bozena Czerny se např. utkala v názorové bitvě s prof. Abramowizcem a oba tak přispěli k objasnění několika základních nedorozumění mezi observační a teoretickou částí astrofyzikální populace. Sama pak přednesla příspěvek věnující se centru naší galaxie a supermasivní černé díře v jejím nitru. Debaty po přednáškách se staly díky nastoleným diskuzím mnohem živější a mohly být přímo konfrontovány se zkušenostmi z pozorování a měření. Významný oxfordský astrofyzik prof. John Miller přijel také se svými kolegy z anglického Oxfordu i italského Terstu a jejich zájem o konferenci pořadatele obzvláště potěšil. Sám prof. Miller se věnoval aktuálním tématům z oblasti Nahoře celkový pohled do jednacího sálu, dole účastníci konference naslouchají přednášce prof. Johna Millera Foto Martin Petrásek relativistické hydrodynamiky, dr. William Newton přednášel na téma struktury neutronových hvězd a dr. Paul Taylor vystoupil na téma simulací dlouho trvajících gama záblesků. Prof. Giorgio Matt z Univerzity v Římě zase obohatil program o velmi zajímavou přednášku na téma relativistických spektrálních čar železa pozorovaných v centrech aktivních galaktických jader. Stabilní základnu účastníků, na něž není možno zapomenout, tvoří naši pražští kolegové z Astronomického ústavu AV ČR, ke kterým se letos přidali i vědci z Karlovy univerzity. Např. doc. Pavel Krtouš zaujal publikum přednáškou o geodetickém pohybu v poli vícerozměrných černých děr. Doc. Karas z Astronomického ústavu se ve své přednášce zamyslel nad možností záblesků ze spirálních vln v důsledku gravitačního lensingu. Přesto byla podstatná témata v režii opavských astrofyziků. Prof. Zdeněk Stuchlík se představil s přehledovou přednáškou o multirezonančních modelech kvaziperiodických oscilací v systémech obsahujících černé díry i neutronové hvězdy a dr. Jiří Kovář tento blok završil prezentací výsledků společné práce s prof. Stuchlíkem a doc. Karasem, kde se ve vzájemné kooperaci snaží aplikovat poznatky získané z efektů pozorovaných u planety Saturn na procesy v okolí neutronových hvězd a černých děr. Z opavských účastníků také vynikla Andrea Kotrlová, která prezetovala příspěvek na téma bránových modelů kvaziperiodických oscilací, které prof. Abramowicze natolik nadchly, že si u prof. Stuchlíka vyžádal svolení zveřejnit výsledky na Princetonské univerzitě, na jejichž workshop odjížděl hned následující týden. Se zajímavými výsledky ohledně pozorování kvaziperiodických oscilací vystoupil Gabriel Török a také Jan Schee prezentoval výsledky z oblasti optických efektů kolem bránových černých děr, které mohou zásadním způsobem ovlivnit naše nazírání na astrofyzikální procesy probíhající v poli černých děr. O úspěšnosti RAGtimeů minulých let svědčí samotný průběh letošní konference. Spolupráce, která se také díky konferencím z dřívějška navázala, se odrazila v provázanosti většiny příspěvků. A dobré jméno celé konference se projevilo i na účastnících, kterých díky referencím z dřívějška přibývá. Členové RAGu na Ústavu fyziky se tak cítí zase o něco více zavázáni rozvoji této stále úspěšnější konference, která navzdory velikosti Ústavu fyziky nabývá na rozměrech i mezinárodním věhlase. Martin Petrásek