ROMANA BEDRUNKOVÁ DOPLNĚNÍ MĚSTSTKÉ STRUKTURY, DEJVICKÁ-HRADČANSKÁ

ROMANA BEDRUNKOVÁ DOPLNĚNÍ MĚSTSTKÉ STRUKTURY, DEJVICKÁ-HRADČANSKÁ

DIPLOMNÍ PROJEKT: DOPLNĚNÍ MĚSTSTKÉ STRUKTURY, DEJVICKÁ-HRADČANSKÁ Romana Berunková Ateliér Michala Kuzemenského a Ondřeje Synka FA ČVUT, LS 2013/214

OBSAH: ÚVOD 8 lokace místa 10 fotodokumenta ANALÝZA 14 historie 16 širší vztahy 20 vybavení v okolí 22 danosti místa 24 bloková analýza NÁVRH 28 schéma 30 urbanismus 50 blok 68 perspektivy

Hledám, co je kvalitou bydlení a hledám formu, která ji nabízí. Navrhuji novou strukturu, která reaguje na okolí a specifika místa. Základní jednotkou je blok. Blok jasně definuje hranici mezi soukromým a veřejným. Byty se otáčejí do ulice-města, veřejného dění a do vnitrobloku- klid, společný prostor obyvatel. Blok otevírám a stavím na sokl, který tvoří parter. V minulosti místo za městem, za hradbami. Významná historická cesta, vstup do města, vedla současnou Bubenečskou ulici k Písecké bráně. Dejvice se vystavovaly podle urbanistického návrhu Antonína Engela s centrem Vítězné náměstí. Hranicí tohoto návrhu je železniční dráha. Území Dejvické zůstává periferii mezi moderními Dejvicemi a městem Prahou. Lokalita se nachází ve vnitřní části města. Stýkají se tady různé formy zástavby. Kompaktní struktura dejvických bloků, jejíž hranici tvoří dráha železnice. Bloky postupně přecházejí ve vilovou čtvrť Bubenče. Ze západu tady dobíhají vily Ořechovky. Ulice M. Horákové tvoří jižní hranici řešeného území. Uliční frontu tvoří bloky a areál Ministerstva obrany. Dále směrem na jih se struktura formuje podle terénu, které vytvořilo původní opevnění Prahy. Místo je intenzivní s dobrou dostupností. Zahloubením dráhy se Hradčanská stane jedním z důležitých přestupních uzlů. Vstup k dráze je ze společného vestibulu metra. Zmizí bariéra, která území oddělovala od Dejvic. A dává možnost ho propojit. Navrhuji intenzivně využít celé území s převažující funkci bydlení. Je žádoucí, aby vznikaly nové byty ve vnitřním městě, aby zůstalo obydlené a zahušťovalo se. Většina dnes vznikajících projektů je umístěna v okrajových částech Prahy a nutí obyvatele dojíždět do centra za prací a vybaveností. Co znamená kvalitní bydlení? A co je žádané? Hlavní faktory kvality jsou blízkost parků a možnosti rekreace (a jít s dětmi na houpačku), soukromé venkovní prostory (terasy, balkony), pocit bezpečí a soukromí a dostatek světla. Kvalitu taky přidává fungování veřejných prostor a ulic a pěší dostupnost veřejné vybavenosti. Hledám městskou formu zástavby, která tyto kvality nabízí. Hustota obyvatel na území a charakter veřejného prostoru ovlivňuje živost území. Jako základní jednotku struktury navrhuji bloky. Blok jasně definuje hranici mezi soukromým a veřejným. Vnitroblok je přechod mezi soukromým a veřejným, je společným prostorem obyvatel bloku, do kterého se otáčejí byty a vytvářejí určitou vizuální kontrolu. Parter s pronajímatelnými prostory obchody, restaurace, kavárny, menší firmy, opravna kol, dílny, vytváří život na ulici. Umístění a tvarování jednotlivých bloků reaguje na směr ulic Václavkova a Milady Horákové (s výjezdem z tunelu Blanka). Dotváří jejich uliční frontu. Původní objekty nádražek a vodárny vytváří lokální náměstí celého území. Byty v bloku jsou orientované na obě strany fasády. Dívají se do ulice, která je veřejná, kde je pohyb, změny, lidi. A otáčejí se i do vnitrobloku. Navrhuji otevřený blok. Vytvořením otevřeného bloku vzniknou štítové fasády a lepší možnost proslunění bytů. Vnitroblok s parterem tvoří sokl celému bloku. Úroveň vnitrobloku je tedy vyvýšena na výšku 2.np. Byty v 2.np mají přímý vstup na své předzahrádky. Zbytek plochy je určen pro obyvatele domů jako jejich společný soukromý prostor (prolézačky pro děti, přístřešek s grilem nebo jen místo pro odpočinek). Tento prostor je pod vizuální kontrolou předzahrádek i všech obyvatel z vyšších pater. Závěrečnou tečkou řešeného klínu je budova na vestibulu metra/zahloubené dráhy. Součásti vyvýšeného parteru jsou stávající vstupy do vestibulu a pronajímatelné plochy (trafika, kavárna, květinářství.). V horních patrech jsou kancelářské prostory. Prostor před budovou, komunikační a přestupní uzel MHD, je definovaný materiálem a skladbou povrchu. Ten přechází i přes ul. Milady Horákové s tramvajovým pásem k administrativní budově Hradčanská Office Center s průchodem k Písecké bráně. 6 7

VYMEZENÍ ÚZEMÍ 8 9

10 HRADČANSKÁ STÁVAJICÍ STAV 11

12 DEJVICE DEJVICE 13

ANALÝZY 14 15

Území leželo přímo za hradbami Prahy. Od historického osídlení Dejvic bylo vzdálené přibližně 1,5km. Bylo to místo za městem, za hradbami. Významná historická cesta vedla současnou Bubenečskou ulici k Písecké bráně (tehdy Bruská brána podle potoku Bruska). Což byl jeden z důležitých vstupů do města. V roce 1828 začala výstavba Lánské koněspřežky. To předurčilo charakter tomuto místu na dlouhou dobu. Byla zde výchozí stanice dráhy směrem na Lány (Kladno). Je to první vlaková stanice na dnešním území Prahy. Propojování s městem začalo bouráním hradeb v roce 1889 a 1901. Dejvice se připojily k Praze v r. 1922. Dejvice se vystavovaly podle urbanistického návrhu Antonína Engela s centrem Vítězné náměstí. Hranice tohoto návrhu je železniční dráha. Území Dejvické zůstává periferii mezi moderními Dejvicemi a městem Prahou. Samotné místo se od doby výstavby koněspřežky příliš nezměnilo. 1938 1953 1975 1988 16 HISTORIE 2001 2007 17

Lokalita se nachází ve vnitřní části města, kde se stýkají různé formy zástavby. Kompaktní struktura dejvických bloků, jejíž hranici tvoří dráha železnice. Bloky postupně přecházejí ve vilovou čtvrť Bubenče. Ze západu tady dobíhají vily Ořechovky. Ulice M. Horákové tvoří jižní hranici řešeného území. Uliční frontu tvoří bloky a areál Ministerstva obrany. Dále směrem na jih se struktura formuje podle terénu, které vytvořilo původní opevnění Prahy. 18 ŠIRŠÍ VZTAHY 19

20 ŠIRŠÍ VZTAHY 21

veřejný parter 22 FUNKČNÍ ANALÝZA 23

24 25

Zkoumala jsem blokovou strukturu Dejvic a blízkého okolí. Jaký tvar mají bloky, co je náplní vnitrobloků. Mimo kompaktních bloků se v Dejvicích se běžně vyskytují otevřené bloky nebo seskupení domů, které se do bloku formují. Ve většině případech jsou vnitrobloky rozděleny na menší celky podle vlastnictví a řešeny jako zahrady (zelená barva). Častokrát ale nejsou příliš upravovány a slouží pouze vizuálně. Další využití vnitrobloku jsou zpěvněné plochy (černá barva), pár z nich je veřejně přístupných (růžová barva). 26 BLOKOVÁ ANALÝZY 27

kompaktní otevřený formální 28 BLOKOVÁ ANALÝZY 29

NÁVRH 30 31

Blok jasně definuje hranici mezi soukromým a veřejným. Vnitroblok je přechod mezi soukromým a veřejným, je společným prostorem obyvatel bloku, do kterého se otáčejí byty a vytvářejí určitou vizuální kontrolu. Parter s pronajímatelnými prostory obchody, restaurace, kavárny, menší firmy, opravna kol, dílny, vytváří život na ulici. Byty v bloku jsou orientované na obě strany fasády. Dívají se do ulice, která je veřejná, kde je pohyb, změny, lidi. A otáčejí se i do vnitrobloku. Vytvořením otevřeného bloku vzniknou štítové fasády a lepší možnost proslunění bytů. Vnitroblok s parterem tvoří sokl celému bloku. Úroveň vnitrobloku je tedy vyvýšena na výšku 2.np. Byty v 2.np mají přímý vstup na své předzahrádky. Zbytek plochy je určen pro obyvatele domů jako jejich společný soukromý prostor (prolézačky pro děti, přístřešek s grilem nebo jen místo pro odpočinek). Tento prostor je pod vizuální kontrolou předzahrádek i všech obyvatel z vyšších pater. blok otevření, sokl komunikace s ulicí otevřenost do vnitrobloku střešní krajina 32 33

SOUČASNÝ STAV NÁVRH 34 35

36 37

zachovávám hodnotné objetky: současná nádražní budova, bývalá nádražní budova, vodárna vytvoření uliční sítě a bloků ul. Svatovítská ul. Václavkova ul. M.Horákové navázání ulic a držení uliční fronty hlavní prostory území: lokálního významu před nádražkou, městského významu u stanice metra-hradčanská otevření bloků SCHÉMA NÁVRHU 38 39

HRADČANSKÁ kancelářská budova s veřejným parterem a vstupy do metra/vlaku volný komunikační prostor ve významné ose k Písecké bráně prostor je propojen povrchem přes ul. M.Horákové (zklidnění dopravního provozu) NÁDRAŽNÍ NÁMĚSTÍ předprostor dvou bývalých nádražních budov s vodárnou lokální charakter nové obytné čtvrti veřejné multifunkční využití nádražky: výstavní prostory, restaurace, hospoda, pronajímatelné prostory v 2.np NÁBŘEŽÍ BLANKY PARK VE SVAHU HLAVNÍ SITUACE 40 41

budova Ministerstva obrany kancelářská budova se vstupem do metra/vlaku nádražní budova pohled ul. Václavkova kancelářská budova se vstupem do metra/vlaku pohled ul. Milady Horákové POHLEDY ÚZEMÍ 42 43

Celé území je neprůjezdné. Z jižní strany, podél ul. Milady Horákové, je omezené výjezdem z Blanky. Skrz celé území prochází jednosměrná ulice, která obsluhuje jednotlivé bloky. Ulice lemují stromy v osových vzdálenostech 15m, mezi je prostor pro dvě parkovací stání. Parkování obyvatel je v podzemních garážích pod každým blokem. Vestibul metra je společný i pro vstup k zahloubené dráze vlaku Praha-Kladno. Vstupy do vestibulu jsou součástí parteru kancelářské budovy ve východní části území. DOPRAVA 44 45

ŘEZ A-A 46 47

ŘEZ B-B 48 49

HRADČANSKÁ Závěrečnou tečkou řešeného klínu je budova na vestibulu metra/zahloubené dráhy. Dům je řešen jako sloupový skelet s vnitřním atriem a dvěma komunikačními jádry. Součásti vyvýšeného parteru jsou stávající vstupy do vestibulu a pronajímatelné plochy (trafika, kavárna, květinářství.). V horních patrech jsou kancelářské prostory. Prostor před budovou, komunikační a přestupní uzel MHD, je definovaný materiálem a skladbou povrchu. Ten přechází i přes ul. Milady Horákové s tramvajovým pásem k administrativní budově Hradčanská Office Center s průchodem k Písecké bráně (významná historická cesta). 50 51

54000 6000 6000 6000 6000 6000 6000 6000 6000 6000 54000 6000 6000 6000 6000 6000 6000 6000 6000 6000 78000 78000 52 PARTER KANCELÁŘSKÉ BUDOVY, 1:400 TYPICKÉ PATRO KANCELÁŘSKÉ BUDOVY, 1:400 53

FASÁDA DO VNITROBLOKU: otevřené lodžie/balkóny VNITROBLOK: soukromé předzahrádky společný prostor obyvatel bloku FASÁDA DO ULICE: vikýře mezonetů do ulice pravidelný rastr s výpní "akrýře" VEŘEJNÝ PARTER DO ULICE VSTUP DO VNITROBLOKU BLOK 54 55

proužkovaná rýhovaná omítka sklobetonové tvárnice kermaický obklad, hnědá falcovaná střecha, pozink škrábaná hrubá omítka pozink, antracitově šedá 56 MATERIÁLY POHLED Z UL. SVATOVÍTSKÁ, SEVERNÍ 57

POHLED Z JIŽNÍ POHLED Z VNITROBLOKU, ZÁPADNÍ 58 59

60 DETAIL FASÁDY ŘEZ DOMEM C-C 61

PLOCHA BLOKU: 6526 m 2 OBYVATEL V BLOKU: 437 os. OBYTNÁ HUSTOTA BLOKU: 669 os/ha 1NP, 1:500 62 63

64 VELIKOSTI BYTŮ TYPICKÉ PATRO (2NP-6NP) 1:500 65

B 5400 5400 5400 5400 5400 5400 5400 5400 5400 5400 5400 5400 18000 18000 18000 18000 byty s jižní fasádou do ulice byty s jižní fasádou do vnitrobloku byty s jižní fasádou do ulice byty s jižní fasádou do vnitrobloku 2KK 67m 2 + 21m 2 1kk 37,2m² +6m 2 2kk 67m²+21m 2 2kk 1kk 2kk 67m²+21m² 37,2m²+6m² 67m²+21m² 3kk 3kk 90,8m²+31m² 90,8m²+31m² 3kk 88,8m 2 +30,8m 2 3kk 88,8m 2 +30,8m 2 66 DISPOZICE DOMU C, 1:200 DISPOZICE DOMU B, 1:200 67

A 3400 5400 5400 5400 3400 5400 5400 5400 5400 5400 5400 popelnice 18000 18000 18000 5000 2700 2700 5400 5000 6800 byty s jižní fasádou do ulice 4kk 112,5m²+35,2m² 1kk 38,1m²+6m² 2kk 67m²+31m² byty s jižní fasádou do vnitrobloku 4kk 119,3m²+28,6m² 1kk 37,2m²+6m² 2kk 67m²+17m² A 68 DISPOZICE DOMU A, 1:200 GARÁŽE V NAVRŽENÉM MODULU 69

PLOCHA POZEMKU: POČET BYTŮ: 7,4571 ha 735 bytů ZASTAVĚNA PLOCHA: 31 119m 2 29 634m 2 nově navržená 1 485 m 2 stávající objekty HRUBÁ PODLAŽNÍ PLOHA: 165 957m 2 BYTY: 97 928 m 2 77 050 m 2 bytové plochy 10 532m 2 zázemí 1np) 10 400 m 2 společné prostory OBCHODY SLUŽBY: 19 040 m 2 KANCELÁŘE: 11 522 m 2 PARKOVÁNÍ: 34 232m 2 STÁVAJÍCÍ: 3 226 m 2 KOEF. PODLAŽNÍ PLOCHY: 2,22 OBYVATEL V ÚZEMÍ: 2266 os. OBYTNÁ HUSTOTA: 303 ob/ha PLOCHA BLOKU: 6526 m 2 OBYVATEL V BLOKU: 437 os. OBYTNÁ HUSTOTA BLOKU: 669 os/ha TYPY BYTŮ V CELÉM ÚZEMÍ V NAVRŽENÉM RASTRU: 5KK 42x 4KK 186x 3KK 144x 2KK 210x 1KK 168x CELKEM: 750 bytů 70 FUNKČNÍ SCHÉMA A BILANCE 71

72 73

74 75

76 77

78 79

80 81

82 83

KONZULTACE: Ing. arch. Michal Kuzemenský MgA. Ondřej Synek Ing. arch. Ivan Lejčar - doprava Ing. Václav Malina - doprava Ing. Radmila Fingerová - krajina Ing. Ing. arch. František Denk - statika Chtěla bych poděkovat Michalu Kuzemenskému a Onřeji Synkovi za trpělivost při vedení práce. A rodině a mým blízkým za podporu. 84 85

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Romana Bedrunková AR 2012/2013, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) DOPLNĚNÍ MĚTSTKÉ STRUKTURY, DEJVICKÁ-HRADČANSKÁ (AJ) THE ADITON OD URBAN STRUCTURE IN THE AREA DDEJVICKÁ-HRADČANSKÁ JAZYK PRÁCE: ČESKY Vedoucí práce: Ústav: Oponent práce: Klíčová slova (česká): Ing. arch. Michal Kuzemenský 15119 Ústav urbanismu Mgr. akad. arch. Pavel Joba struktura, blok, hranice, vlak, ulice, Dejvice Anotace (česká): Hledám,co je kvalitou bydlení a hledám formu, která ji nabízí.navrhuji novou strukturu, která reaguje na okolí a specifika místa. Základní jednotkou je blok. Blok jasn ědefinuje hranici mezi soukromým a veřejným. Byty se otáčejí do ulice-města, veřejného dění a do vnitrobloku- klid, společný prostor obyvatel. Blok otevírám a stavím na sokl, který tvoří parter. Anotace (anglická): I am searching the quality of living and the form that fulfill it. I design new structure that responds to surrounding. The basic unit is block of house. Block defines the boundary between private and public. Flats turn into city street and into courtyard. Block is opened and stands on the plinth, that creates parter. Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. (Celý text metodického pokynu je na www FA studium/ke stažení) V Praze dne 30.5.2014 podpis autora-diplomanta 86 87