Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období ÚNOR 2008 OBSAH

Podobné dokumenty
Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Strategie rozvoje mikroregionu Bystřička

Ve spolupráci se zástupci Mikroregionu Novobydžovsko zpracovalo

Využívání fondů EU v letech Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

Strategické dokumenty JMK

INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS

Strategický plán obce Vráto na období

Jak fungují evropské dotace

Regionální operační program Severovýchod

PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS veřejné setkání, Hodslavice,

Strategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

Příloha č. 1 Programu rozvoje obce Horní Radechová na období Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

Výhled. Nové programovací období SF

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

NÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice

Strategický rozvojový plán obce Rokytno. (místní části Rokytno, Bohumileč, Drahoš a Zástava)

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS 21 na období Příloha č. 36 Analýza rizik

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

Jak fungují evropské dotace

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

Prioritní zaměření strategie

Strategie NRP a systém operačních programů v ČR pro období

město Planá nad Lužnicí

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace. Karlovy Vary,


Příprava Národního rozvojového plánu (NRP) Příprava Regionálního operačního programu (ROP) Integrovaný operační program (IOP)

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období konané dne v Dolním Žandově

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Oblast intervence Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

ROP Severozápad ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

Hodnocení implementace

Strategický plán rozvoje obce Brnířov. na období Obec Brnířov Brnířov Kdyně IČ: DIČ:CZ

Konference k tvorbě integrované strategie MAS Ekoregion Úhlava pro období zápis

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností

Strategie udržitelného rozvoje obce Křižánky VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Nad Prahou. Strategická část Listopad 2017

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města

Obce a evropské fondy v období Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

Strategie rozvoje obce Drozdov

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Strategický plán města Frýdlant

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S

Ing. Aleš Calábek, MBA GHC regio s.r.o.

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Programy v programovém období Autor: Ing. Denisa Veselá

Priority a možnosti v programovém období a hlavní změny oproti programovému období

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

MAS Podbrdsko, o.s. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Statutární město Hradec králové Statutární město Pardubice

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Regionální operační program Jihozápad

Evropské fondy možnosti pro samosprávy měst a obcí v Pardubickém kraji. Ing. Roman Línek místohejtman Pardubického kraje

Program rozvoje Královéhradeckého kraje Aktuální stav prací

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Společná CIDLINA PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP. Verze č. 2 (03/2018)

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKROK V DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ NSRR

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

IX. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Strategický plán rozvoje města

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice

Vyrovnávání hospodářské a sociální úrovně regionů v době krize Ing. Daniel Braun, M.A. 1. náměstek ministra pro místní rozvoj

Dotační zpravodaj. č. 3/2015

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace

Průběh čerpání strukturálních fondů

Národní dotační programy

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

SWOT analýza MAS Labské skály ke Strategii SCLLD NÁVRH Veřejné projednání

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP Odbor fondů EU MHMP

Transkript:

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Seznam použitých zkratek... 4 3 Strategie IPRNB... 6 3.1 Východiska Integrovaného plánu... 6 3.2 Popis strategie IPRNB... 8 3.3 Struktura strategie IPRNB... 9 3.4 Návaznost IPRNB na zastřešující strategické dokumenty... 10 4 Prioritní oblasti... 11 4.1 Prioritní oblast 1: Ekonomický rozvoj... 11 4.2 Prioritní oblast 2: Lidské zdroje... 14 4.3 Prioritní oblast 3: Infrastruktura a životní prostředí... 18 5 Možnosti financování... 22 5.1 Strukturální fondy... 22 5.2 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova... 23 5.3 Finanční mechanismus EHP/Norska... 24 5.4 Národní a krajské dotace... 24 6 Projektové záměry IPRNB... 26 7 Přílohy... 31 2

1 Úvod Strukturální fondy EU dávají regionům v České republice ojedinělou možnost financovat řadu svých zásadních rozvojových aktivit. Pro získání těchto prostředků musí regiony své rozvojové plány uvést do souladu s prioritami vyšších celků a připravit projekty, které jsou propojené do ucelených logických záměrů a zajišťují rozvoj určených území. Kombinují se zde tvrdé investiční projektové záměry s měkkými vzdělávacími a marketingovými projekty. Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008-2013 (dále jen IPRNB) je navazujícím dokumentem na Strategii rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko 2007-2015, vychází z cílů a opatření tohoto dokumentu a stanovuje postupy, kterými efektivně naplnit prioritní oblasti této strategie. Stejně jako u Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko 2007-2015 byl při tvorbě IPRNB kladen důraz na dodržování principů místní Agendy 21 a dobře fungující partnerství aktérů reprezentujících subjekty působící ve městě. Souběžně a provázaně se Strategií rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko 2007-2015 byla vytvořena Integrovaná strategie regionu Společná Cidlina 2007-2013, jež postihuje potřeby území v širším kontextu: spolu s Mikroregionem Novobydžovsko zahrnula i DSO Cidlina a dvě další obce nedaleko Chlumce nad Cidlinou (odpovídá území MAS Společná Cidlina). Nový Bydžov je tradičním spádovým městem v západní části nynějšího Královéhradeckého kraje. Město má přibližně 7.200 obyvatel, za spádovou oblast lze však považovat v nejširším pojetí přibližně 40 obcí se 17.000 obyvateli. Nový Bydžov díky své poloze v tradiční zemědělské oblasti, vyšší nezaměstnanosti a s tím spojeným specifickým problémovým oblastem, vyžaduje integrovaný přístup při řešení rozvojového potenciálu svého území v následujících letech. Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2007-2013 je základním dokumentem především pro efektivní implementaci prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie v novém programovém období 2007 2013. Svým charakterem je dokumentem implementačním, který vychází ze Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko 2007-2015 rozpracováním na konkrétní realizační úkoly, a to v úzké vazbě na využití prostředků regionální politiky EU v letech 2007 2013. Cílem integrovaného plánu je maximálně přizpůsobit jednotlivé plánované akce připravovaným intervencím z fondů EU a zajistit maximální využití těchto prostředků pro celé město i region. Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008-2013 byl zpracován na základě smlouvy ze dne 1. 10. 2007 mezi zadavatelem městem Nový Bydžov a zpracovatelem Centrem evropského projektování z Hradce Králové. Na tvorbě strategického dokumentu a navazujícího dokumentu implementačního se podíleli zástupci města, neziskového i podnikatelského sektoru. Proběhla jednání pracovních skupin a několik koordinačních schůzek se zástupci města. Zastupitelé města pak na svém jednání stanovili prioritu jednotlivých projektových záměrů. Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008-2013 je otevřeným dokumentem. Měl by být v případě potřeby aktualizován. Pro monitoring naplňování integrovaného plánu byly navrženy indikátory k jednotlivým specifickým cílům. Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008-2013 byl schválen zastupitelstvem města na jednání 26. března 2008. 3

2 Seznam použitých zkratek CEP CF ČOV ČR D11 EAFRD EHP EO ERDF ESF EU HSS IOP Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008 2013 Centrum evropského projektování Kohezní fond (fond soudržnosti) čistírna odpadních vod Česká republika dálnice D11 spojující v současné době Prahu s Hradcem Králové Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropský hospodářský prostor ekvivalentních obyvatel Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Politika hospodářské a sociální soudržnosti Integrovaný operační program IPRNB Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008-2013 KÚ MŠ NNO NRP NSRR NUTS II SV OP OP LZZ OP ŽP PRV ROP SWOT ÚPD ZŠ Krajský úřad mateřská(é) škola(y) nestátní neziskové organizace Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Region soudržnosti NUTS II Severovýchod operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Životní prostředí Program rozvoje venkova Regionální operační program analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (v bodech) územně plánovací dokumentace základní škola(y) 4

Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008 2013

3 Strategie IPRNB 3.1 Východiska Integrovaného plánu Strategie Integrovaného plánu rozvoje města Nový Bydžov na období 2008-2013 vychází z obecných zásad platných pro zpracování integrovaných rozvojových dokumentů, ale zejména ze skutečných a reálných potřeb města a toho, aby bylo schopné dosáhnout udržitelné a konkurenceschopné pozice v evropském prostoru. Základním vnitřním východiskem pro formulaci IPRNB jsou předcházející výstupy, a to především Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko 2007-2015. V souladu s logikou intervencí ze strukturálních fondů a také vzhledem ke skutečnosti, že město Nový Bydžov tvoří přirozené správní, kulturní, historické centrum celého mikroregionu, je do něho koncentrována značná část hospodářských i společenských aktivit a rozvojová situace města je pevně svázána se situací celého mikroregionu, jsou rozvojové záměry města soustředěny do stejných prioritních oblastí a opírají se o stejné analytické závěry jako v případě celého mikroregionu. Strategický dokument se skládá ze dvou základních částí analytické a strategické. Analýza současného stavu zmapovala problematické okruhy mikroregionu. Předmětem analýzy SWOT bylo určit silné stránky mikroregionu, na nichž lze stavět při realizaci strategie, dále slabé stránky, které je potřeba eliminovat či potlačit s cílem omezení dopadu potenciálních rizik. Příležitosti a hrozby představují faktory přicházející zejména z vnějšku a ovlivňující budoucí rozvoj regionu: Silné stránky výhodná poloha mikroregionu v kontextu území České republiky dobré podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit (nabídka pozemků k podnikání, blízkost D11) a v současnosti levná pracovní síla dopravní spojení regionu se zbytkem ČR dálnicí D 11, hustá síť silnic nižších tříd rozvinuté zemědělství, s dlouhodobou tradicí, příznivými podmínkami a kvalitně obhospodařovanou půdou relativně čisté životní prostředí, bez velkých průmyslových znečišťovatelů v regionu vysoká úroveň společenské a kulturní aktivity lidí, působících v místních spolcích a sdruženích, velké množství nestátních neziskových organizací sousedství krajského města a uspokojivé dopravní napojení na něj široká nabídka pozemků pro bydlení v obcích a jejich nízká cena rozvinutá síť škol nižšího stupně (ZŠ, MŠ) relativně dobrý stav kulturních památek dobrá silniční dostupnost centra mikroregionu z okolních obcí dobrá úroveň středního školství, existence vyšší odborné školy pestré zázemí pro sport Slabé stránky vyšší míra nezaměstnanosti (přes 9 %) existence problematických sociálních skupin obyvatelstva nedostatek místních pracovních příležitostí, vysoká míra dojíždění obyvatel za prací neuspokojivá dopravní obslužnost v rámci regionu negativní demografický vývoj, stárnutí obyvatelstva, odchod mladých lidí do jiných měst a regionů nekvalifikovaná pracovní síla, vysoký podíl zaměstnanců v zemědělství

malá atraktivita regionu z pohledu cestovního ruchu, nedostatečná infrastruktura a služby pro podporu turistů horší dostupnost zdravotnické péče, zejména pro starší občany nedostatečné napojení menších obcí na kanalizaci a ČOV neekologické vytápění velké části obytných domů nevyhovující technický stav regionálních silnic nízká vzdělanost odchod vysokoškoláků z regionu v důsledku jejich malého uplatnění nedostupnost nadstandardních služeb v cestovním ruchu (zejména pro cizince) a nízká ubytovací kapacita Příležitosti zájem investorů o podnikání v regionu díky dostavbě dálnice D 11 efektivní propagace regionu a prezentace turisticky atraktivních míst a památek zvýšení podílu cestovního ruchu na prosperitě celého regionu (vznik cyklotras, rozvoj nových forem cestovního ruchu) podpora zemědělství rozvíjením jeho nových forem ekologického zemědělství, pěstování energetických plodin a biopotravin, agroturistiky využití výhodné polohy vzhledem k velkým sídlům Praze, Hradci Králové, Pardubicím a zájmu občanů těchto měst o rekreaci, bydlení a podnikání využití volných zemědělských ploch a opuštěných zemědělských a průmyslových objektů koordinace a spolupráce obcí, dohoda na společných zájmech a jejich prosazování efektivní využití prostředků z programů a fondů EU v období 2007 2013 užší spolupráce firem podnikajících v regionu s veřejnou správou zastoupenou orgány v obcích nabídka pozemků pro bydlení a podnikání za výhodné ceny využití potenciálu lékařů, zdravotnického personálu a existujícího zázemí využití potenciálu velkého množství nestátních neziskových organizací koordinace a podpora lepšího využití sociálních služeb Hrozby další růst nezaměstnanosti jako důsledek nekvalifikované pracovní síly konkurence turisticky zajímavějších sousedních regionů pokles zájmu potenciálních investorů, nepřipravenost některých rozvojových lokalit určených k podnikání hrozba příchodu nadnárodních firem s daňovými úlevami a tlaku na menší a střední firmy zranitelnost části místní ekonomiky, která je orientovaná na zemědělskou výrobu sociální politika státu působící negativně na ochotu nezaměstnaných (a obtížně přizpůsobivých občanů) hledat práci či se přeškolovat neaktuálnost ÚPD obcí limitující využívání průmyslových zón z důvodů podmínek stavebního zákona a nemožnost aktualizace ÚPD v termínech daných EU odchod perspektivních lidí z regionu z důvodu nižší životní úrovně obyvatel na venkově, pokračující vylidňování a demografické stárnutí venkova zánik škol na malých obcích (snaha v rámci optimalizace sítě škol redukovat počet středních škol a učilišť) nerentabilita některých dopravních spojů, jejich omezování a tím zhoršení mobility obyvatelstva předpoklad vysokého nárůstu počtu nepřizpůsobivých osob zužování spektra zdravotní péče postupující nárůst povinných výdajů obcí omezení investičního rozvoje zhoršování technického stavu komunikací spojujících okolní obce s centrem mikroregionu snižování finančních prostředků na zdravotnictví do regionu a jejich koncentrace pouze do velkých měst 7

Základním vnějším východiskem pro formulaci IPRNB jsou priority nadřazených programových dokumentů na regionální (Královéhradecký kraj), národní (Česká republika) i nadnárodní (Evropská unie) úrovni. Na úrovni kraje jsou to strategické rozvojové dokumenty vymezující hlavní priority rozvoje, dále jsou to tematicky zaměřené koncepční dokumenty definující cíle v rámci konkrétní vymezené oblasti. Na národní úrovni je to Národní rozvojový plán a navazující Národní strategický referenční rámec tvořící spojnici mezi národními a evropskými prioritami. Na evropské úrovni se jedná o Strategické obecné zásady Společenství definující základní rozvojovou strategii EU v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti. 3.2 Popis strategie IPRNB Cílem IPRNB je koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu města. IPRNB usiluje o zvyšování konkurenceschopnosti města a kvality života pro obyvatele, podnikatele, ale i potencionální investory a návštěvníky, kteří mohou poskytnout dodatečné rozvojové impulzy. Integrovaný plán rozvoje města je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města/regionu za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007 2013. Integrovaný plán rozvoje Nového Bydžova vychází z potřeb města a zároveň reflektuje: Národní strategický referenční rámec (NSRR) a Národní rozvojový plán (NRP), možné finanční zdroje, především z fondů EU - operační programy (OP) 2007-2013, Strategii rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-2015, Strategii rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko 2007-2015, Integrovanou strategii regionu Společná Cidlina 2007-2013, integraci rozvojových potřeb, která zohledňuje zájmy všech zúčastněných partnerů a stran, snahu o dosažení co nejvyšší efektivity využití veřejných prostředků. Role města spočívá ve spolupráci a vytváření funkčních partnerství s dalšími institucemi veřejného, soukromého a neziskového sektoru, s cílem stimulace rozvojového potenciálu, odstraňování bariér, podpory a rozvoje progresivních a inovativních postupů a posilování sociální soudržnosti - to vše při respektování zásad udržitelného rozvoje. Proces tvorby Integrovaného plánu rozvoje trval od října 2007 do února 2008 a navazoval na zpracování Strategie Mikroregionu Novobydžovsko 2007-2015, které započalo v září 2006 a bylo ukončeno v červnu 2007 (souběžně s tím byla zpracována Integrovaná strategie regionu Společná Cidlina 2007-2013: viz kap. 1). V rámci tvorby IPRNB proběhlo několik pracovních jednání s aktéry, kteří byli zapojeni již do tvorby strategie. Tato jednání se týkala především aktualizace databáze projektových záměrů tak, aby tyto projekty splňovaly podmínky stanovené nadřazenými orgány v programovém období 2007 2013 a došlo tím ke správnému nastavení jednotlivých projektů vzhledem k dotačním možnostem. 8

3.3 Struktura strategie IPRNB V rámci Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko 2007 2015, jež tvoří strategický podklad pro IPRNB byly stanoveny následující prioritní oblasti a cíle: VIZE Ekonomicky rozvinutý a stabilní region, plně využívající svého hospodářského a kulturního potenciálu, výhodné polohy v rámci republiky a uspokojující potřeby svých městských i venkovských obyvatel GLOBÁLNÍ CÍL Celkové zlepšení životní úrovně a sociální stability obyvatelstva mikroregionu Novobydžovsko a zvýšení atraktivity území pro podnikání, kvalitní život, rekreaci a cestovní ruch PRIORITNÍ OBLASTI 1. Ekonomický rozvoj 2. Lidské zdroje Komplexní oživení hospodářství v regionu, území atraktivní pro cestovní ruch a investice 1.1 Efektivní a konkurenceschopné zemědělství 1.2 Využití ekonomického potenciálu a zvýšení zaměstnanosti rozvojem podnikání a služeb 1.3 Vysoký podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu a rozvoj kultury PRIORITNÍ CÍLE Sociálně stabilní, vzdělané a spokojené obyvatelstvo regionu SPECIFICKÉ CÍLE 2.1 Vysoká úroveň školství a dalšího vzdělávání obyvatel 2.2 Sociální integrace, dostupné sociální a zdravotní služby 2.3 Široká nabídka sportovního vyžití a volnočasových aktivit 2.4 Efektivní veřejná správa, živá komunikace a partnerství 3. Infrastruktura a životní prostředí Vysoká kvalita života obyvatel regionu zabezpečená rozvinutou infrastrukturou, vysokým standardem bydlení a dobrým životním prostředím 3.1 Kvalitní dopravní infrastruktura 3.2 Obce vybavené vodovody, rozvody plynu, veřejným osvětlením, dalšími sítěmi a technikou 3.3 Dobré podmínky pro bydlení 3.4 Udržovaná krajina a čisté životní prostředí 3.5 Regenerované a čisté prostředí v obcích 9

3.4 Návaznost IPRNB na zastřešující strategické dokumenty Posuzování místních specifik je nutno provádět v kontextu stávajících strategií a platných dokumentů na místní a regionální úrovni, ale i na úrovni ČR a EU. Je totiž zcela zásadní, aby Integrovaný plán rozvoje Nového Bydžova na období 2008-2013 byl v souladu nejen s potřebami a prioritami identifikovanými v rámci regionu, ale rovněž s prioritami vyššího územního celku (kraje) a dále s Národním rozvojovým plánem (NRP) určujícím čerpání strukturálních fondů od roku 2007. Provázanost globálních cílů NSRR (NRP) a IPRNB Globální cíl NSRR a NRP Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU 25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Globální cíl Mikroregionu Novobydžovsko Celkové zlepšení životní úrovně a sociální stability obyvatelstva mikroregionu Novobydžovsko a zvýšení atraktivity území pro podnikání, kvalitní život, rekreaci a cestovní ruch. Vazba globálního cíle NSRR (NRP) a globálního cíle Mikroregionu Novobydžovsko Globální cíl Mikroregionu Novobydžovsko přímo navazuje na záměr zvyšování konkurenceschopnosti ČR obsažený v globálním cíli NSRR (NRP) s ohledem na závěry analytické části strategie. Novobydžovsko se může stát, při dobrém řízení intervencí ze strukturálních fondů, rozvojovým pólem zvyšujícím konkurenceschopnost regionu a tím naplnit cíle NSRR (NRP). Soulad prioritních os IPRNB a strategických cílů NSRR a NRP Prioritní osy IPRNB Strategické cíle NSRR a NRP I. Konkurenceschopná česká ekonomika II. Otevřená, flexibilní a soudržná společnost 1. Ekonomický rozvoj xxx x xx xx 3. Infrastruktura a životní prostředí xx x xxx xx 2. Lidské zdroje x xxx xx xx III. Atraktivní prostředí IV. Vyvážený rozvoj území Vazba: x slabá, xx střední, xxx - silná 10

4 Prioritní oblasti 4.1 Prioritní oblast 1: Ekonomický rozvoj Prioritní oblast Prioritní cíl Specifický cíl Opatření 1.1 Efektivní a konkurenceschopné zemědělství 1.1.A Orientace zemědělství v regionu na výrobu biopotravin, energetických a technických plodin 1.1.B Podpora ekonomické a technické soběstačnosti zemědělců 1 Ekonomický rozvoj Komplexní oživení hospodářství v regionu, území atraktivní pro cestovní ruch a investice 1.2 Využití ekonomického potenciálu a zvýšení zaměstnanosti rozvojem podnikání a služeb 1.2.A Revitalizace brownfields a podpora vzniku průmyslových podniků v zónách 1.2.B Rozvoj infrastruktury pro podnikání a vytvoření podmínek pro příliv investic 1.2.C Podpora malých a středních podnikatelů 1.3.A Budování sítě cyklostezek a cyklotras 1.3 Vysoký podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu a rozvoj kultury 1.3.B Budování a propojení orientačních systémů k turistickým atraktivitám 1.3.C Údržba historických památek a kulturních zařízení 1.3.D Rozvoj moderních forem cestovního ruchu 1.3.E Rozšíření a zkvalitnění nabídky ubytovacích kapacit Indikátory prioritní oblasti 1: Specifický cíl Název indikátoru Měrná jednotka 1.2. Plocha revitalizovaných nebo nově vybudovaných objektů pro m 2 podnikatelskou činnost 1.3. Délka nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných cyklostezek km 1.3. Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro CR počet 1.3. Počet zrekonstruovaných památkových a kulturních objektů počet 1.3. Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem počet Specifický cíl 1.1: Efektivní a konkurenceschopné zemědělství Specifický cíl 1.1. je zaměřen na problematiku zemědělství. Převážnou část území regionu tvoří charakteristická venkovská oblast. Zemědělství má kromě ekonomické funkce také významnou funkci krajinotvornou a zásadně tak ovlivňuje životní prostředí. Do budoucna je pro zachování konkurenceschopnosti a ekonomické únosnosti v našich podmínkách nezbytné zvýšení efektivity ekologicky orientované zemědělské činnosti. Jednou z cest je využití zemědělské půdy k vytváření obnovitelných zdrojů energie, využití biomasy a podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství. To vše je možné pouze za předpokladu zachování, popř. zvýšení zájmu o práci v zemědělství a moderního technického vybavení zemědělců. Opatření: A. Orientace zemědělství v regionu na výrobu biopotravin, energetických a technických plodin B. Podpora ekonomické a technické soběstačnosti zemědělců 11

Specifický cíl 1.2: Využití ekonomického potenciálu a zvýšení zaměstnanosti rozvojem podnikání a služeb Specifický cíl 1.2 zahrnuje problematiku rozvoje zejména malého a středního podnikání jako klíčového prvku rozvoje regionu, zvyšování zaměstnanosti a životní úrovně obyvatelstva. Překážkami rozvoje podnikání v zájmovém regionu je vedle globálních ekonomických vlivů a nedostatku kvalifikované pracovní síly zejména nedostatečné a zastaralé technické vybavení firem a nevyhovující prostory pro podnikání. Zvýšení atraktivity regionu pro podnikatele lze dosáhnout dostatečnou nabídkou objektů pro podnikání, přípravou průmyslových zón a podporou revitalizace nevyužitých, zanedbaných nebo zchátralých objektů ve městech i na venkově. Potřebným se v regionu ukazuje také vytvoření informačního servisu a poradenského centra pro místní podnikatele, vytvoření databáze regionálních služeb a navázání spolupráce podnikatelů s neziskovým sektorem na rozvoji lidských zdrojů. Opatření: A. Revitalizace brownfields a podpora vzniku průmyslových podniků v zónách B. Rozvoj infrastruktury pro podnikání a vytvoření podmínek pro příliv investic C. Podpora malých a středních podnikatelů 17. 36. Obecní dům služeb ve Vysočanech Specifický cíl 1.3: Vysoký podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu a rozvoj kultury Specifický cíl 1.3 je zaměřen na rozvoj cestovního ruchu v regionu.v regionu jsou podmínky pro rozvoj některých nových forem cestovního ruchu, jako jsou agroturistika, ekoturistika, ekoagroturistika, cykloturistika nebo hipoturistika a hipoterapie. Pro další rozvoj cestovního ruchu a zvýšení jeho podílu na celkové prosperitě regionu je třeba vytvořit potřebné zázemí v podobě základní i doprovodné infrastruktury. Nezbytná je pestrá škála ubytovacích a stravovacích zařízení (chybí kemp, turistická ubytovna, nadstandardní ubytovací zařízení) a vytvoření nabídky aktivit pro návštěvníky. K tomu je důležitá ucelená lokální informovanost o atraktivitách, nabízených službách a produktech cestovního ruchu tohoto regionu. Zajímavosti území z hlediska cestovního ruchu napomáhá i existence kulturních a historických památek za předpokladu jejich dostatečné údržby. Zpřístupněním památek pro návštěvníky (včetně handicapovaných) je možné zvýšit návštěvnost regionu a také získat prostředky na jejich další údržbu. Opatření: A. Budování sítě cyklostezek a cyklotras 9. 20. Rozšíření sítě cyklostezek 12

B. Budování a propojení orientačních systémů k turistickým atraktivitám 40. 16. Turistická a informační síť Novobydžovsko a Chlumecko C. Údržba historických památek a kulturních zařízení 12. 39. Galerie výtvarného umění na Metličanech D. Rozvoj moderních forem cestovního ruchu 3. 17. Podpora cestovního ruchu na Založení regionálního informačního centra Společná Cidlina E. Rozšíření a zkvalitnění nabídky ubytovacích kapacit 10. 19. Rekonstrukce objektu sýpky na turist. ubytovnu 11. 38. Autocamp Nový Bydžov 13

4.2 Prioritní oblast 2: Lidské zdroje Prioritní oblast Prioritní cíl Specifický cíl Opatření 2.1 Vysoká úroveň školství a dalšího vzdělávání obyvatel 2.1.A Optimalizace struktury základního a středního školství 2.1.B Rozvoj celoživotního vzdělávání a rekvalifikace 2.1.C Komplexní technické vybavení škol a vzdělávacích zařízení 2.1.D Internetizace a zajištění přístupu k informacím 2 Lidské zdroje Sociálně stabilní, vzdělané a spokojené obyvatelstvo regionu 2.2 Sociální integrace, dostupné sociální a zdravotní služby 2.3 Široká nabídka sportovního vyžití a volnočasových aktivit 2.2.A Integrace sociálně problematických skupin obyvatel 2.2.B Zlepšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb 2.2.C Zlepšení dostupnosti sociálních služeb 2.3.A Výstavba a úpravy funkčních celků sportovišť 2.3.B Podpora spolkových a klubových činností 2.3.C Rozvoj sportovní činnosti dětí a mládeže 2.3.D Vznik a rozvoj občanského komunitního centra 2.4 Efektivní veřejná správa, živá komunikace a partnerství 2.4.A Zefektivnění veřejné správy a všeobecná informovanost o její činnosti 2.4.B Zajištění administrativní nezávislosti regionu 2.4.C Podpora spolupráce mezi obcemi a rozvoj mezinárodního partnerství obcí Indikátory prioritní oblasti 2: Specifický cíl Název indikátoru Měrná jednotka 2.1. Počet proškolených osob, které se zúčastnily vzdělávacích projektů počet 2.2. Počet projektů zaměřených na sociální integraci a sociální péči počet 2.2. Počet projektů zaměřených na zdravotnické služby počet 2.3. Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení počet 2.3. Plocha regenerovaných objektů určených pro rozvoj zájmových a volnočasových aktivit 2.4. Počet projektů zaměřených na zefektivnění veřejné správy, rozvoj regionu a partnerství m 2 počet Specifický cíl 2.1: Vysoká úroveň školství a dalšího vzdělávání obyvatel Specifický cíl 2.1 je zaměřen na vzdělanost obyvatel a snadný přístup k informacím. Toto je jednou ze základních podmínek ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti regionu. Zamezí, popř. zmírní negativní demografický vývoj v obcích, díky lepší možnosti uplatnění na trhu práce zvyšuje životní úroveň obyvatel. Zvláště v malých obcích je zvětšujícím se problémem obtížná dostupnost základního školství, což vede ke snížení atraktivity sídla zejména pro mladé obyvatele. Je zapotřebí navázat specializované školství na potřeby trhu práce v regionu. Jednou z podmínek vzdělanosti obyvatel je také počítačová gramotnost a dobrá dostupnost internetu. Opatření: A. Optimalizace struktury základního a středního školství 14

B. Rozvoj celoživotního vzdělávání a rekvalifikace 4. 14. Matylda - kurzy pro ženy 43. Environmentální vzdělávání na Novobydžovsku 48. STELA příprava podnikatelek C. Komplexní technické vybavení škol a vzdělávacích zařízení D. Internetizace a zajištění přístupu k informacím Specifický cíl 2.2: Sociální integrace, dostupné sociální a zdravotní služby Specifický cíl 2.2 pokrývá dva základních předpoklady pro atraktivitu, prosperující ekonomiku, pozitivní demografickou strukturu a tím i celkovou životaschopnost obcí. V obcích regionu není zcela dostačující síť sociálních a zdravotních služeb, citelné je nedostatečné fungování terénních služeb. Nevyhovující je mnohdy také stav veřejných objektů, které by mohly být po rekonstrukci či rozšíření využity polyfunkčně a došlo by tak k rozšíření nabídky občanských služeb a zvýšení jejich dostupnosti pro obyvatele. Aktuálním problémem s možností dalšího nárůstu je také sociální vyčlenění rómské menšiny zejména v Novém Bydžově. Tento problém vykazuje shodné znaky s jinými regiony v České republice zvláště ve spojitosti s nezaměstnaností, kriminalitou a narušením pořádku v obci. Opatření: A. Integrace sociálně problematických skupin obyvatel 5. 15. Nízkoprahové centrum pro děti a mládež 18. 37. Nízkoprahové centrum - provoz 49. Terénní sociální práce na v Novém Bydžově 50. ISIDA prevence kriminality B. Zlepšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb 14. 12. Relaxační a rekonvalescenční centrum 51. Komunitní plánování sociálních služeb na Novobydžovsku 52. Zavedení sociální služby nizkoprahového centra "Šarleje" na Novobydžovsku C. Zlepšení dostupnosti sociálních služeb 15. 5. Podpora aktivního života seniorů - objekt DPS Specifický cíl 2.3: Široká nabídka sportovního vyžití a volnočasových aktivit Specifický cíl 2.3 je zaměřen na oblast volnočasových aktivit. Možnost volnočasových aktivit dospělých, dětí a mládeže je jedním ze stěžejních faktorů ovlivňujících atraktivitu sídla a spokojenost jeho obyvatel, což může mít vliv na jeho demografickou strukturu a v návaznosti na to i ekonomickou prosperitu, vzdělanost apod. Zejména v malých sídlech regionu není dostatečná možnost volnočasového vyžití, což je způsobeno jednak 15

úzkou nabídkou kapacit pro sportovní a další činnosti, vedle toho také často špatnou kvalitou (způsobenou zastaralostí, chátráním, nebo např. nedostačujícími parametry pro dnešní nároky) prostor a zařízení pro volný čas. Volnočasová zařízení mohou mít také v mnoha případech přímou vazbu na cestovní ruch mohou rozšířit nabídku vyžití i pro návštěvníky, což může mít další pozitivní dopady na celý region a zejména na lokalitu, ve kterém je zařízení situováno. Opatření: A. Výstavba a úpravy funkčních celků sportovišť 41. Všesportovní hala B. Podpora spolkových a klubových činností 16. 11. Rekonstrukce Balounkovy vily na DDM 13. 26. Jednota - centrum setkání C. Rozvoj sportovní činnosti dětí a mládeže 45. 40. Všesportovní školní hřiště D. Vznik a rozvoj občanského komunitního centra Specifický cíl 2.4: Efektivní veřejná správa, živá komunikace a partnerství Specifický cíl 2.4 se zaměřuje na zlepšení práce veřejné správy, živou komunikaci s občany a ostatními subjekty v regionu i jeho okolí. Prostřednictvím fungujícího partnerství lze dosáhnout konsensu v krocích směřujících k dalšímu rozvoji regionu a tím zamezit sporným a neefektivním postupům. K tomu může dopomoci vedle dobré vzájemné informovanosti všech partnerů také výměna zkušeností s orgány veřejné správy, firmami i veřejností v jiných regionech v rámci i mimo rámec České republiky. Opatření: A. Zefektivnění veřejné správy a všeobecná informovanost o její činnosti 37. 06. Metropolitní datová síť 06. 34. Strategie a komunikace v rozvoji území NB 01. 21. Zkvalitnění územní veřejné správy B. Zajištění administrativní nezávislosti regionu 16

C. Podpora spolupráce mezi obcemi a rozvoj mezinárodního partnerství obcí 02. 27. Vytvoření mezinárodní sítě partnerských regionů 17

4.3 Prioritní oblast 3: Infrastruktura a životní prostředí Prioritní oblast Prioritní cíl Specifický cíl Opatření 3.1.A Rekonstruované místní komunikace včetně mostů a propustků 3.1.B Výstavba nových komunikací, obchvatů, křižovatek a dalších dopravních staveb 3.1 Kvalitní dopravní infrastruktura 3.1.C Optimalizace veřejné dopravy a dopravních systémů, využití potenciálu vlakové dopravy 3.1.D Zajištění bezpečného pohybu chodců a cyklistů výstavbou chodníků, stezek, podchodů a další infrastrukturou 3.1.E Vybudování integrovaného systému dopravy 3 Infrastruktura a životní prostředí Vysoká kvalita života obyvatel regionu zabezpečená rozvinutou infrastrukturou, vysokým standardem bydlení a dobrým životním prostředím 3.2 Obce vybavené vodovody, rozvody plynu, veřejným osvětlením, dalšími sítěmi a technikou 3.3 Dobré podmínky pro bydlení 3.2.A Napojení malých obcí na vodovodní a kanalizační síť 3.2.B Řešení regionální ČOV a místních ČOV využití stávající kapacity 3.2.C Rozvoj ostatních sítí a technické infrastruktury 3.3.A Výstavba a rekonstrukce objektů pro bydlení 3.3.B Příprava pozemků pro bytovou výstavbu a podpora individuální výstavby 3.3.C Budování holobytů 3.4.A Zkvalitnění systému odpadového hospodářství 3.4 Udržovaná krajina a čisté životní prostředí 3.4.B Využívání alternativních zdrojů energie, podpora ekologického vytápění 3.4.C Údržba přírodní krajiny a protipovodňová opatření 3.5 Regenerované a čisté prostředí v obcích 3.5.A Regenerace veřejných prostranství v obcích, zachování lokálních specifik 3.5.B Obnova historických památek a prvků drobné architektury 3.5.C Regenerace veřejné zeleně, budování parků, dětských hřišť a dalších ploch pro trávení volného času Indikátory prioritní oblasti 3: Specifický cíl Název indikátoru Měrná jednotka 3.1. Délka nových či zrekonstruovaných silnic a místních komunikací km 3.1. Plocha nových či zrekonstruovaných parkovišť m 2 3.1. Počet projektů zaměřených na rozvoj veřejné dopravy a IDS počet 3.2. Počet obyvatel nově připojených na vodovod a kanalizaci počet 3.2. Počet projektů zaměřených na zkvalitnění nakládání s odpady počet 3.4. Počet zateplených budov počet 3.4. Počet projektů zaměřených na regeneraci krajiny a protipovodňová opatření počet 3.5. Plocha regenerovaných a revitalizovaných veřejných prostranství a parků m 2 18

Specifický cíl 3.1: Kvalitní dopravní infrastruktura Specifický cíl 3.1 zahrnuje celkové zlepšení dopravní infrastruktury v regionu. Jedná se zejména o zvýšení kvality komunikací, jejichž špatný stav snižuje bezpečnost obyvatel a komplikuje dopravní dostupnost sídel. Frekventované silnice mnohdy zhoršují životní podmínky obyvatel nadměrným hlukem a znečištěním životního prostředí. Pro zvýšení dopravní dostupnosti je zapotřebí zlepšit stav silnic i komunikací pro pěší a cyklisty, na kritických místech vybudovat objezdy a obchvaty a také udržet a zkvalitnit síť veřejné dopravy. Úroveň dopravní dostupnosti přímo ovlivňuje další rozvoj ekonomických aktivit v regionu. Dopravní obslužnost lze zlepšit podporou provozovatelů veřejné dopravy, mimo jiné cestou jejich efektivní integrace. Opatření: A. Rekonstruované místní komunikace včetně mostů a propustků 24. 02. Komplexní oprava městských komunikací a chodníků B. Výstavba nových komunikací, obchvatů, křižovatek a dalších dopravních staveb 26. 04. Obchvat města Nový Bydžov 25. 18. Posílení park. kapacity a omezení dopravy v centru C. Optimalizace veřejné dopravy a dopravních systémů, využití potenciálu vlakové dopravy D. Zajištění bezpečného pohybu chodců a cyklistů výstavbou chodníků, stezek, podchodů a další infrastrukturou E. Vybudování integrovaného systému dopravy 21. 03. Integrovaný systém dopravy Novobydžovska Specifický cíl 3.2: Obce vybavené vodovody, rozvody plynu, veřejným osvětlením, dalšími sítěmi a technikou Specifický cíl 3.2 zahrnuje širokou škálu prvků technické infrastruktury nezbytných pro dobré životní podmínky obyvatel a rozvoj ekonomických aktivit v obcích. V malých obcích regionu je velmi často problémem nedostatečné napojení na tyto sítě. To snižuje atraktivitu prostředí a života v malých obcích, zvyšuje náklady a snižuje komfort pro bydlení, zhoršuje podmínky pro podnikání a v neposlední řadě má také negativní dopady na životní prostředí. Cíl je také zaměřen na výstavbu chybějící kanalizační sítě a zvyšování počtu obyvatel napojených na kanalizaci. V některých obcích je kanalizační síť v nevyhovujícím stavu. Proto je zapotřebí ji z důvodu eliminace ekologických rizik a možných dalších technických problémů rekonstruovat. 19

Opatření: A. Napojení malých obcí na vodovodní a kanalizační síť 32. 09. Vodovod v obci Vysočany 31. 10. Odkanalizování obce Vysočany 29. 29. Odkanalizování obce Nová Skřeněř 27. 30. Odkanalizování obce Stará Skřeněř 34. 31. Odkanalizování obce Skochovice 36. 33. Rozvoj vodohospodářského systému území B. Řešení regionální ČOV a místních ČOV využití stávající kapacity C. Rozvoj ostatních sítí a technické infrastruktury Specifický cíl 3.3: Dobré podmínky pro bydlení Specifický cíl 3.3 je zaměřen na rozvoj a zkvalitnění bytového fondu v obcích regionu a řešení problematiky bydlení obecně. Plošně rozšířeným problémem je zastaralý bytový fond a špatný technický stav domů. Rozšíření nabídky bydlení v obcích pozitivně ovlivní atraktivitu sídla pro obyvatele. Problematické z hlediska bydlení jsou zejména sociálně slabší skupiny obyvatel. Opatření: A. Výstavba a rekonstrukce objektů pro bydlení B. Příprava pozemků pro bytovou výstavbu a podpora individuální výstavby C. Budování holobytů Specifický cíl 3.4: Udržovaná krajina a čisté životní prostředí Specifický cíl 3.4. je cílen do oblasti životního prostředí a ochrany krajiny. Kvalita životního prostředí má vliv na všechny aspekty rozvoje regionu. Systematická péče o životní prostředí je stěžejním faktorem ovlivňujícím kvalitu života současných i budoucích obyvatel a má také zásadní vliv turistickou atraktivitu území. Stálým rizikem je narušení ekologické stability krajiny nevhodnými antropogenními činnostmi a zásahy. Region není postižen výrazným plošným negativním ekologickým zatížením, přesto je potřeba zlepšovat odpadové hospodářství v obcích, eliminovat černé skládky atd. Může docházet ke konfliktům mezi zemědělstvím, průmyslovou výrobou a ochranou přírody a krajiny. Negativní vliv na životní prostředí má také rostoucí doprava. Na místech ohrožovaných výkyvy stavů vodních toků je zapotřebí vybudovat protipovodňová opatření. Ke snížení negativních dopadů na čistotu životního prostředí může přispět větší využívání alternativních zdrojů energie. Opatření: A. Zkvalitnění systému odpadového hospodářství 42. 08. Zvýšení kvality odpadového hospodářství města 44. Recyklační centrum v bývalém dobývacím prostoru 20

B. Využívání alternativních zdrojů energie, podpora ekologického vytápění 07. 07. Snížení energetické náročnosti objektů města (ZŠ V. Kl. Klicpery, ZŠ Karla IV., budova B Městského úřadu) 08. 13. Snížení energetické náročnosti objektů města (MŠ Palackého, MŠ Sluníčko) C. Údržba přírodní krajiny a protipovodňová opatření 38. 22. Revitalizace lesních cest v Praseckém lese 46. 23. Rybník Zábědov - retenční nádrž 39. 24. Obnova rybníka Neužitečný (Panský) v k. ú. Prasek Specifický cíl 3.5: Regenerované a čisté prostředí v obcích Specifický cíl 3.5 je zaměřen na zlepšení vzhledu měst a venkovských sídel. Jedná se především o návsi a náměstí mnohdy s cennými historickými prvky, další veřejná prostranství, parky a zelené plochy mezi zástavbou, nebo dětská hřiště. Zejména venkovské obce mají mnohdy zanedbaná veřejná prostranství, což vede k jejich dalšímu chátrání, tím snižování atraktivity obce a celkovému poklesu kvality životního prostředí obyvatel. Příčinou zanedbanosti veřejných prostranství bývá mj. také nedostatečné technické vybavení k jejich údržbě. Opatření: A. Regenerace veřejných prostranství v obcích, zachování lokálních specifik 22. 01. Revitalizace veřejných prostranství městské památkové zóny Nový Bydžov 28. 41. Revitalizace veřejných prostranství - Stará Skřeněř 35. 43. Revitalizace veřejných prostranství - Skochovice 23. 25. Revitalizace Masarykova náměstí 33. 32. Revitalizace veřejných prostranství - Vysočany 30. 42. Revitalizace veřejných prostranství - Nová Skřeněř 47. Souhrnný projekt Revitalizace obce Zábědov B. Obnova historických památek a prvků drobné architektury C. Regenerace veřejné zeleně, budování parků, dětských hřišť a dalších ploch pro trávení volného času 19. 28. Revitalizace parku u kostela Sv. Trojice 20. 35. Vybudování veřejného parku 21

5 Možnosti financování Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008 2013 K úspěšné realizaci Integrovaného plánu rozvoje města Nový Bydžov na období 2008-2015 je třeba mít zajištěny finanční zdroje. Naplňování cílů IPRNB bude řešeno realizací jednotlivých projektů, k jejich financování lze využít různých finančních zdrojů. Nejvíce možností a finančních prostředků nabízejí v novém programovém období 2007-2013 strukturální fondy EU, ze kterých Česká Republika čerpá prostřednictvím svých operačních programů. Kromě těchto zdrojů se však nabízí řada dalších dotačních titulů a mechanismů, ze kterých lze čerpat finance na realizaci různých projektů. V následujícím přehledu jsou vyjmenovány a stručně popsány ty nejdůležitější, konkrétní finanční zdroje využitelné pro naplňování cílů prostřednictvím jednotlivých projektů IPRNB jsou uvedeny přímo v databázi projektů. Finanční zdroje a operační programy: 5.1 Strukturální fondy Česká republika může v období 2007-2013 čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard, což je zhruba 752,7 miliard Kč. Prostředky pocházejí z těchto fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) Evropského sociálního fondu (ESF) Finanční prostředky ze strukturálních fondů čerpá ČR prostřednictvím jednotlivých operačních programů, které lze rozdělit na tematické a regionální. V období 2007-2013 bude v České republice využíváno 24 operačních programů, které naplňují následující 3 cíle Politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS): Konvergence: 96,98 %, 25,88 mld. (cca 730,00 mld. Kč) Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 1,56 %, 0,42 mld. (cca 11,73 mld. Kč) Evropská územní spolupráce: 1,46 %, 0,39 mld. (cca 10,97 mld. Kč) Cíl Konvergence = podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. 7 regionálních operačních programů (ROP) na úrovni regionů soudržnosti NUTS II (4,6 mld., cca 131,4 mld. Kč). Nový Bydžov spadá do NUTS II Severovýchod (0,6 mld., cca 18,6 mld. Kč), proto se jeho území týká: ROP NUTS II Severovýchod 22

8 tematických operačních programů (21,23 mld., cca 598,62 mld. Kč): OP Doprava OP Životní prostředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program OP Technická pomoc Subjekty z Nového Bydžova mohou přímo čerpat ze všech tématických operačních programů, s výjimkou OP Doprava a OP Technická pomoc, kde lze využít jen nepřímé podpory. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost = podpora regionů, které nespadají pod Cíl Konvergence. V České republice pod něj spadá Hl. m. Praha se dvěma operačními programy. Tento cíl se území Nového Bydžova netýká vůbec. Cíl Evropská územní spolupráce = podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat celkem ze 7 operačních programů. Subjekty z území Novobydžovska by se mohly využívat tyto 3 uvedené programy: OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce Mimo vlastní strukturu strukturálních fondů EU funguje ještě Fond soudržnosti (Cohesion fund), který poskytuje prostředky na velké investiční projekty v oblasti životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě). Fond se specificky nezaměřuje na regionální politiku, subjekty z regionů z něho tedy nemohou přímo čerpat dotace. 5.2 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Oproti období 2000-2006 již pod strukturální fondy nespadá podpora konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou financovány prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Z PRV mohou na Broumovsku čerpat finance především zemědělci a obce do 500 (resp. 2000) obyvatel. Program rozvoje venkova 23

Mimo regionální politiku EU existují ovšem ještě další mechanismy, s jejichž pomocí je možné čerpat dotace na velkou řadu aktivit. 5.3 Finanční mechanismus EHP/Norska Cílem obou nástrojů je posílit schopnost nových členských států plně se účastnit vnitřního trhu rozšířeného EHP prostřednictvím spolufinancování projektů ve vybraných prioritních odvětvích, které nepokrývají strukturální fondy. Mezi podporované oblasti patří např. uchování kulturního dědictví, zdravotnictví a péče o dítě, školství, podpora udržitelného rozvoje nebo vědecký výzkum a vývoj- Částka alokovaná pro Českou republiku je celkem 110,91 mil. pro pětileté období 2004-2009 a lze ji čerpat prostřednictvím tří typů projektů individuálních, blokových grantů a programů, mezi něž patří i program Královéhradeckého kraje financovaný z finančních mechanismů EHP/Norska: Posilování sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb v Královéhradeckém kraji. 5.4 Národní a krajské dotace Kromě pomoci z fondů EU a z tzv. Norských fondů existuje řada dotačních titulů v rámci ČR. Finanční prostředky na projekty lze čerpat ze státního rozpočtu ČR (Program obnovy venkova, Program rozvoje bydlení ), z dotačních titulů jednotlivých krajů a z různých nadací a fondů větších firem. Tyto dotace jsou poskytovány především do veřejného sektoru (tedy pro obce, kraje a NNO), ale v řadě případů jsou podporovány i některé podnikatelské záměry. Více informací lze zjistit na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, na jednotlivých ministerstvech ČR nebo přímo na stránkách jednotlivých nadačních subjektů. 24

Roční alokace podle fondů a programů (EUR) Operační program Fond Celkem 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 OP Podnikání a inovace ERDF 3 041 312 546 377 345 254 395 906 354 414 548 594 434 062 564 453 585 440 473 037 352 492 826 988 OP Výzkum a vývoj pro inovace ERDF 2 070 680 884 256 915 918 269 553 263 282 245 851 295 531 959 308 824 129 322 067 985 335 541 779 4 917 867 098 610 175 305 640 188 999 670 333 897 701 888 402 733 457 306 764 911 464 796 911 725 OP Životní prostředí Cíl Konvergence OP Doprava Příspěvek Společenství ERDF a CF ERDF 702 482 212 86 205 245 90 804 359 95 419 735 100 257 642 105 092 757 109 904 133 114 798 341 CF 4 215 384 886 523 970 060 549 384 640 574 914 162 601 630 760 628 364 549 655 007 331 682 113 384 5 774 081 203 716 408 494 751 647 653 787 040 861 824 089 092 861 154 228 898 084 641 935 656 234 ERDF 1 170 443 650 144 178 837 151 662 639 159 174 961 167 045 895 174 914 962 182 748 693 190 717 663 CF 4 603 637 553 572 229 657 599 985 014 627 865 900 657 043 197 686 239 266 715 335 948 744 938 571 Integrovaný operační program ERDF 1 553 010 664 192 686 939 202 164 946 211 684 389 221 648 970 231 618 096 241 550 989 251 656 335 Regionální operační programy 4 659 031 986 578 060 815 606 494 841 635 053 166 664 946 907 694 854 290 724 652 965 754 969 002 z toho ROP Severovýchod ERDF 656 457 606 81 448 769 85 455 123 89 478 991 93 691 019 97 904 969 102 103 603 106 375 132 OP Technická pomoc ERDF 243 835 110 30 253 392 31 741 516 33 236 144 34 800 663 36 365 896 37 925 439 39 512 060 ESF OP Zaměstnanost a lidské zdroje ESF 1 811 845 772 224 801 428 235 859 105 246 965 120 258 590 464 270 221 113 281 809 486 293 599 056 OP Vzdělávání pro konkurenceschop nost ESF 1 811 845 772 224 801 428 235 859 105 246 965 120 258 590 464 270 221 113 281 809 486 293 599 056 Celkem cíl Konvergence 25 883 511 035 3 211 448 973 3 369 415 782 3 528 073 142 3 694 149 485 3 860 301 611 4 025 849 807 4 194 272 235 z toho: Regionální konvergence Celkem ERDF Celkem ESF Fond soudržnosti Program rozvoje venkova 17 064 488 596 2 120 958 567 2 225 869 627 2 331 233 048 2 441 534 295 2 551 877 740 2 661 810 069 2 773 649 892 13 440 797 052 1 665 646 400 1 748 327 918 1 831 362 840 1 918 294 600 2 005 255 570 2 091 887 556 2 180 022 168 3 623 691 544 455 312 167 477 541 709 499 870 208 523 239 695 546 622 170 569 922 513 593 627 724 8 819 022 439 1 096 199 717 1 149 369 654 1 202 780 062 1 258 673 957 1 314 603 815 1 370 343 279 1 427 051 955 Zdroj: NSRR EAFRD 2 815 506 354 396 623 321 392 638 892 388 036 387 400 932 774 406 640 636 412 672 094 417 962 250 Zdroj: PRV 25

6 Projektové záměry IPRNB Integrovaný plán rozvoje města Nový Bydžov na období 2008 2013 Databáze projektů IPRNB vznikala na základě sběru projektových záměrů ve městě Nový Bydžov během roku 2007, zčásti na základě dřívějších záměrů. Sběr koordinovalo Město Nový Bydžov. Projektové záměry byly setříděny, opatřeny základními informacemi a předány zpracovateli, který k nim navrhl možné zdroje financování a zasadil je do integrovaného plánu. Projektové záměry podle oblastí podpor byly projednávány na jednáních Pracovní skupiny v Novém Bydžově. Byla také stanovena orientační míra závažnosti (priorita ) jednotlivých projektů. V následující tabulce je přehled všech projektových záměrů v Novém Bydžově, které byly uvažovány a následně zařazeny do integrovaného plánu. Dále je uveden nositel projektu, který je shodný s potenciálním žadatelem. Následuje předpokládaný termín, předběžný návrh celkových nákladů, stav připravenosti projektu. Poslední sloupce tabulky se týkají přehledu možných zdrojů financování z fondů EU. Předpokládaný zdroj financování je nezávazným a předběžným odhadem možného zdroje (pokud není uveden zdroj, nelze čerpat z fondů EU), minimální podíl spolufinancování ukazuje poměr dotace a vlastních zdrojů žadatele. Všechny tyto náležitosti (finanční zdroj a minimální výše dotace) záleží již na konkrétním obsahu projektu. Všechny související podmínky jsou a budou stanoveny v jednotlivých výzvách operačních programů. Každý projekt je hrazen finančními prostředky z fondů EU pouze zčásti, určitý podíl výdajů si žadatel spolufinancuje vlastními zdroji. Výše dotace na realizaci konkrétního projektu se liší podle typu žadatele a podle toho, zda projekt generuje příjmy nebo zda zakládá veřejnou podporu. V programovacím období 2007-2013 poskytují fondy EU maximálně 85 % alokace a domácí spolufinancování činí 15 %, určitý podíl může být hrazen i ze státního rozpočtu ČR nebo z krajských rozpočtů, takže dotace pro veřejné subjekty může činit až 92,5 %. Pro podnikatelské subjekty je maximální výše dotace z fondů EU 60 % pro malé podniky, 50 % pro střední podniky a 40 % pro velké podniky. Pokud tyto investice vytvářejí příjmy nebo se jedná o projekty zakládající veřejnou podporu, je podíl EU výrazně nižší. V tabulce je vyznačena vždy maximální možná výše dotací na projekty ze strukturálních fondů, popř. z EAFRD pro veřejné, podnikatelské i neziskové subjekty včetně míry kofinacování. Podrobnější informace jsou uvedeny v jednotlivých operačních programech, resp. v prováděcích dokumentech OP. Více informací o financování ze strukturálních fondů EU lze najít na http://www.strukturalni-fondy.cz. Program rozvoje venkova včetně všech podmínek je na webových stránkách Ministerstva zemědělství: http://www.mze.cz. Více o Norských fondech se lze dozvědět na Ministerstvu financí: http://www.mfcr.cz. Krajské dotace a granty jsou uvedeny na adrese http://www.kr-kralovehradecky.cz/. Následující databáze projektů je pro regionální aktéry otevřená a v případě potřeby aktualizovaná. byla stanovena Zastupitelstvem Města Nový Bydžov. Byla rozdělena podle pořadí do třech kategorií (1-8, 9-24 a 25-43) a podle toho barevně odlišena. K některým projektovým záměrům nebyly přiřazeny v tomto hodnocení žádné body (buňka vybarvena šedě). Projektové záměry, ke kterým není přiřazen možný zdroj financování nesplňují ve své současné podobě kritéria financování z fondů EU. 26

Nositel Předpokl. počátek Předpokl. doba Předpokl. Náklady Soulad se strategií (opatření) Možný zdroj financování z fondů EU Předpokl. podíl spolufinancování žadatele 17. 36. Obecní dům služeb ve Vysočanech obec 2010 2 roky 20.000.000 1. 2. C. ROP 2.2. 7,5% 09. 20. Rozšíření sítě cyklostezek obec 2009 3 roky 20.000.000 1. 3. A. ROP 1.2. 7,5% 40. 16. Turistická a informační síť Novobydžovsko a Chlumecko obec 2008 2 roky 5.000.000 1. 3. B. ROP 3.1. 7,5% 12. 39. Galerie výtvarného umění na Metličanech obec 2009 2 roky 30.000.000 1. 3. C. 03. 17. Podpora cestovního ruchu na Založení regionálního informačního centra Společná obec 2008 3 roky 2.400.000 1. 3. D. ROP 3.2. 7,5% 1.) Cidlina 10. 19. Rekonstrukce objektu sýpky na turist. ubytovnu obec 2009 2 roky 17.000.000 1. 3. E. ROP 3.1. 7,5% 3.) 11. 38. Autocamp Nový Bydžov obec 2009 3 roky 9.000.000 1. 3. E. ROP 3.1. 7,5% 3.) 04. 14. Matylda - kurzy pro ženy obec 2008 4 roky 3.000.000 2. 1. B OP LZZ 3.4. 15% 43. Environmentální vzdělávání na Novobydžovsku obec 2008 3 roky 1.600.000 2. 1. B. OP ŽP 7.1. 15% 05. 15. Nízkoprahové centrum pro děti a obec mládež 2009 4 roky 2.800.000 2. 2. A. OP LZZ 3.1. 15% 18. 37. Nízkoprahové centrum - provoz obec 2008 2 roky 5.000.000 2. 2. A. OP LZZ 3.1. 15% 6.) 14. 12. Relaxační a rekonvalescenční centrum obec 2009 2 roky 30.000.000 2. 2. B. ROP 2.2. 7,5% 4.) 15. 05. Podpora aktivního života seniorů - objekt DPS obec 2008 2 roky 10.500.000 2. 2. C. 5.) 41. Všesportovní hala obec 2009 2 roky 70.000.000 2. 3. A. ROP 2.2. 7,5% 16. 11. Rekonstrukce Balounkovy vily na DDM obec 2009 2 roky 25.000.000 2. 3. B. ROP 2.2. 7,5% 13. 26. Jednota - centrum setkání obec 2008 2 roky 27.000.000 2. 3. B. ROP 2.2. 7,5% 45. 40. Všesportovní školní hřiště obec 2009 2 roky 8.000.000 2. 3. C. ROP 2.2. 7,5% 01. 21. Zkvalitnění územní veřejné správy obec 2008 4 roky 2.700.000 2. 4. A. OP LZZ 4. 2. 15% 37. 06. Metropolitní datová síť obec 2008 4 roky 30.000.000 2. 4. A. IOP 2.1. 15% 06. 34. Strategie a komunikace v rozvoji území NB obec 2008 3 roky 900.000 2. 4. A. 14.) 02. 27. Vytvoření mezinárodní sítě partnerských regionů obec 2008 4 roky 1.600.000 2. 4. C. OP LZZ 5.1. 15% Poznámka