ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA DANAÉ, s.r.o., Svídnická 1A/599, 181 00 Praha 8 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu C, vložce č. 51077, dne 18. 1. 2002 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Podnikání DANAÉ Denní, dálková a kombinovaná forma vzdělávání 1

OBSAH Úvodní identifikační údaje 3 Profil absolventa 4 Charakteristika školního vzdělávacího programu 9 Učební plán 33 Učební osnovy 40 Personální a materiální zajištění výuky 185 Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při tvorbě a realizaci ŠVP 186 2

ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa školy Zřizovatel Název ŠVP Kód a název oboru vzdělání Odborná zaměření Dosažený stupeň vzdělání Délka a forma vzdělávání Způsob ukončení Certifikace Platnost Soukromá střední škola DANAÉ, s.r.o., Svídnická 1A/599, Praha 8 RNDr. Eva Vokálová Podnikání DANAÉ 64-41-L/51 Podnikání bez zaměření střední vzdělání s maturitní zkouškou dvouletá denní dvouletá dálková dvouletá kombinovaná maturitní zkouška vysvědčení o maturitní zkoušce od 1. 9. 2010 počínaje prvním ročníkem V Praze dne 30. 6. 2010 RNDr. Eva Vokálová, ředitelka Aktualizace provedena dne 1. 8. 2014 Aktualizace provedena dne 1. 8. 2015 Aktualizace provedena dne 1. 12. 2016 3

PROFIL ABSOLVENTA Uplatnění absolventa Absolvent oboru vzdělání Podnikání, nástavbové studium, se uplatní zejména ve skupině povolání zaměřených na výkon ekonomických, obchodně podnikatelských a administrativních činností v podnicích všech právních forem a v ostatních organizacích, ale především vlastních podnikatelských aktivit nejednou zaměřených na vlastní výrobní podnik nebo službu. Absolvent vzdělávání je připraven také tak, aby po složení maturitní zkoušky mohl nastoupit do některé z forem terciárního vzdělávání, zejména ke studiu na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole. Absolvent vzdělávání má rovněž předpoklady pro to, aby rozvíjel vlastní podnikatelské aktivity a aby nastoupil ke studiu na vyšší a vysoké škole u nás nebo v zahraničí. Výsledky vzdělávání Kompetence absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům následující kompetence, tzn., aby absolventi byli schopni: - orientovat se v právní úpravě pracovněprávních vztahů a závazkových vztahů, - vyhledávat příslušné právní předpisy, - pracovat s příslušnými právními předpisy, - orientovat se v kupní smlouvě a ostatních dokladech souvisejících s prodejem, - zabezpečovat hlavní činnost oběžným majetkem (zejména nákup materiálu a zboží), popř. dlouhodobým majetkem, - provádět základní výpočty spojené s nákupem a skladováním zásob, - provádět základní výpočty odpisů, výpočty využití kapacity dlouhodobého majetku a efektivnosti investic, - zpracovávat podklady a písemnosti při sjednávání a ukončování pracovního poměru, - provádět základní mzdové výpočty (výpočet hrubé a čisté mzdy, výpočty zákonného pojištění, zdanění příjmů ze závislé činnosti), - zpracovávat doklady související s evidencí zásob, dlouhodobého majetku, zaměstnanců, prodeje a hlavní činnosti, - vyhotovovat typické písemnosti v normalizované úpravě, - provádět průzkum trhu, využívat marketingové nástroje k prezentaci podniku a jeho produktů, - uplatnit poznatky psychologie prodeje při jednání s klienty a obchodními partnery při nákupu i prodeji, - komunikovat se zahraničními partnery ústně a písemně nejméně v jednom cizím jazyce, - vhodným způsobem reprezentovat firmu a spoluvytvářet image firmy na veřejnosti, - orientovat se v činnostech bank a pojišťoven, - provádět platební styk a zpracovávat doklady související s hotovostním a bezhotovostním platebním stykem, - sestavovat kalkulace, - provádět základní hodnocení efektivnosti činnosti podniku, - stanovovat daňovou povinnost k DPH a k daním z příjmů, - vypočítávat odvod sociálního a zdravotního pojištění, - účtovat pohledávky, závazky, náklady, výnosy, 4

- provádět účetní závěrku a uzávěrku, - dokázat efektivně hospodařit se svými finančními prostředky, - chápat kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku, - dodržovat stanovené normy (standardy) a předpisy, - dbát na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, - zohledňovat požadavky klienta (zákazníka, občana), - uvědomit si význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení, - zvažovat při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady, - nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí, - chápat bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své, svých spolupracovníků, klientů a zákazníků i jako jednu z podmínek pro získání či udržení certifikátu podle příslušných norem, - dodržovat příslušné právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, hygienické předpisy a zásady, - spolupodílet se na vytváření bezpečného pracovního prostředí, dbát na používání pracovních nástrojů, pomůcek a technického vybavení v souladu s bezpečnostními a protipožárními předpisy, - uplatňovat oprávněné nároky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či při případném pracovním úrazu, - jednat odpovědně, samostatně, aktivně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném, - dbát na dodržování zákonů a pravidel chování, respektovat práva a osobnost jiných lidí, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, - jednat v souladu s morálními principy, přispívat k uplatňování demokratických hodnot, - uvědomovat si - v rámci plurality a multikulturního soužití - vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě jiných lidí, - aktivně se zajímat o politické a společenské dění u nás a ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru, - chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje, - ctít tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu, - ctít život jako nejvyšší hodnotu, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a řešit své osobní a sociální problémy, - myslet kriticky, tj. dokázat zkoumat věrohodnost informací, nenechávat sebou manipulovat, tvořit si vlastní úsudek a diskutovat o něm s jinými lidmi, - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat, - formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, - aktivně se účastnit diskuzí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, respektovat názory druhých, - zpracovávat jednoduché texty na běžná i odborná témata a různé pracovní materiály, dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii, - písemně zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskuzí, porad aj.), - vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, - komunikovat ústní i písemnou formou ve dvou cizích jazycích, a to v osobním i pracovním životě, 5

- reálně posuzovat své fyzické a duševní možnosti, odhadovat výsledky svého jednání a chování v různých situacích, - stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek, - efektivně se učit a pracovat, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok, - využívat ke svému učení zkušeností jiných lidi, učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností, - přijímat hodnocení výsledků své práce a způsobu jednání i ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku, - dále se vzdělávat, pečovat o své fyzické a duševní zdraví, - adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňovat, - pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností, - přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly, - podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých, - přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem, - porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky, - uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické, heuristické) a myšlenkové operace, - volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné ke splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve, - pracovat s osobním počítačem a s dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií, - pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, - učit se používat nový aplikační software, - komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky on-line a off-line komunikace, - komunikovat s elektronickou poštou a využívat další prostředky on-line a off-line komunikace při kontaktu s úřady a institucemi, - získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě internet, - pracovat s informacemi, a to především s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií, - správně používat pojmy kvantifikujícího charakteru, - zvolit pro řešení úkolu odpovídající matematické postupy a techniky a používat vhodné algoritmy, - využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.) reálných situací a používat je pro řešení, - správně používat a převádět jednotky, - nacházet funkční závislosti při řešení praktických úkolů, vymezit je, popsat a využít pro konkrétní řešení, - provést reálný odhad výsledku řešení praktického úkolu, - sestavit ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků, - orientovat se v možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, - vytvořit si reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a možnostech profesní kariéry, znát požadavky zaměstnavatelů na pracovníky a srovnávat je se svými předpoklady, přizpůsobit se změněným pracovním podmínkám, 6

- získávat a vyhodnocovat informace o pracovních nabídkách, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb, - vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, - znát práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků, - osvojit si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit, - dodržovat zákony a další právní předpisy z oblasti cestovního ruchu. Způsob ukončování studia Vzdělávání v oboru vzdělání Podnikání je ukončeno maturitní zkouškou podle zákona č. 561/2004 Sb., ze dne 10. listopadu 2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 177/2009 Sb., ze dne 10. června 2009, o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů příp. dalších platných prováděcích přepisů. Žáci v rámci společné části maturitní zkoušky skládají povinně zkoušku z českého jazyka a literatury, která se koná formou dílčích zkoušek, a to didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí. Druhou povinnou součást společné části maturitní zkoušky si žáci volí. Vybírají mezi cizím jazykem a matematikou. Cizí jazyk žák volí z cizích jazyků, které jsou na škole vyučovány. Maturitní zkouška z cizího jazyka má stejnou formu jako maturitní zkouška z českého jazyka a literatury, tj. skládá se formou dílčích zkoušek, a to didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí. Maturitní zkouška z matematiky se skládá pouze formou didaktického testu. Současně má žák možnost přihlásit se až ke dvěma nepovinným zkouškám společné části. Tyto nepovinné zkoušky volí z další nabídky jazyků, které jsou na škole vyučovány a matematiky. Vždy odlišně od toho, který předmět volil jako povinnou součást společné části maturitní zkoušky. vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud vykonal úspěšně všechny povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky. V rámci profilové části maturitní zkoušky skládají žáci 3 povinné zkoušky. První zkouška má formu praktické zkoušky konané písemně, a to z ekonomiky a účetnictví. Ostatní dvě zkoušky mají formu ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. První z nich se skládá z předmětů ekonomika a management a marketing. Druhá zkouška se skládá z účetnictví a práva. může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Škola nabízí obvykle maturitní zkoušku z matematiky (matematika+ konaná formou didaktického testu a ústní zkoušku z cizího jazyka. vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud vykoná úspěšně všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí. ovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, tj. společnou a profilovou část, vydá ředitel školy vysvědčení o maturitní zkoušce. 7

Grafické shrnutí: Typ zkoušky Praktická zkouška profilové části maturitní zkoušky (písemně) Povinné ústní zkoušky profilové části maturitní zkoušky Nepovinné ústní zkoušky profilové části maturitní zkoušky Povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky Obsah zkoušky Ekonomika a účetnictví Ekonomika a management a marketing Právo a účetnictví Matematika Cizí jazyk Český jazyk a literatura Matematika/Cizí jazyk 8

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO DENNÍ FORMU VZDĚLÁVÁNÍ Podmínky pro přijetí ke vzdělávání Přijímání ke studiu je v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke vzdělávání. Podmínkou pro přijetí ke vzdělávání do nástavbového studia ve střední škole je absolvování alespoň tříletého učebního oboru SOU s výučním listem nebo závěrečnými zkouškami a splnění podmínek přijímacího řízení podle pravidel stanovených na příslušný školní rok. Tyto podmínky jsou každoročně specifikovány v souladu s platnou školskou legislativou a vyvěšeny v prostorách školy a na webových stránkách školy. Zdravotní způsobilost uchazeče není požadována. Celkové pojetí vzdělávání ve vzdělávacím programu Pojetí a obsah vzdělávání v denní formě vzdělávání se odvíjí od požadavků RVP, a to v plném rozsahu. Záměrem vzdělávání v oboru vzdělání Podnikání je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák v přiměřené míře naplnil čtyři základní cíle vzdělávání, tj. učit se poznávat, učit se pracovat a jednat, učit se být a učit se žít společně. Metody výuky, které naplňují základní cíle, jsou různorodé. Převažují metody aktivizující, kterými je žák nucen při získávání vědomostí a dovedností vyvinout vlastní úsilí. Metody pasivní, kdy žák pouze přejímá hotové poznatky, jsou chápány jako doplňkové. Velký důraz je v průběhu celého studia věnován jazykovému vzdělávání. Po celé dva roky žáci rozvíjejí své kompetence v oblasti mateřského jazyka a jednoho jazyka cizího. Čtyřhodinová hodinová dotace cizího jazyka vytváří dostatečný prostor pro zvládnutí cizího jazyka na úrovni odpovídající požadavkům maturitní zkoušky. Vzdělávání je v průběhu studia podporováno prostředky informačních a komunikačních technologií. Kromě výuky předmětů informační technologie a písemná a ústní komunikace, jejichž náplň s počítači bezprostředně souvisí, je řada dalších předmětů s prací na počítačích spojena, ekonomika, odborná praxe a účetnictví a daně. Dále jsou některé předměty podporována různými multimediálními programy nebo prací na internetu. Cílem výuky v těchto předmětech je mimo jiné prohloubit dovednost pracovat s počítači, vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z moderních zdrojů. Velký význam pro rozvoj žáků mají předměty, ve kterých se prakticky procvičují teoretické poznatky získané v průběhu studia, včetně odborné praxe v reálném prostředí. Praktická výuka je systematicky doplňována účastí žáků na nejrůznějších marketingových, společenských a prezentačních akcích na veřejnosti, na exkurzích v reálných pracovních prostředích, což žákům umožňuje získat bezprostřední zkušenosti s uplatněním vyučovaných poznatků v praxi. Výuka je přiměřeně doplňována samostatnými pracemi žáků formou referátů, ročníkových prací a ve druhém ročníku formou individuálních nebo týmových projektů. V průběhu vzdělávání jsou sestavovány žákovské týmy pro zajištění konkrétních akcí, jako je např. prezentace školy na veřejnosti, den otevřených dveří, zajištění statistických průzkumů pro sociální partnery, např. Úřad práce, apod. 9

Výchova k občanským a klíčovým kompetencím je realizována ve výuce jednotlivých předmětů tak, aby byla v souladu s obsahem vzdělávání a na žáky působila přirozeně, odstupňovaně podle jejich věku a navazovala na předchozí stupeň rozvoje a jejich získané střední vzdělání s výučním listem nebo závěrečnými zkouškami. Podobným způsobem jsou začleněna i průřezová témata, která se vážou k obsahu jednotlivých předmětů a přirozeným způsobem ho rozvíjejí. Průřezová témata občan v demokratické společnosti, člověk a životní prostředí, člověk a svět práce a informační a komunikační technologie jsou začleněna do výuky všech předmětů a jejich konkrétní aplikace v jednotlivých předmětech je rozepsána u každého předmětu stanoveného učebním plánem samostatně. Metody a postupy výuky se vyvíjejí v závislosti na úrovni žáků, zkušenostech pedagogů, nových poznatcích pedagogické vědy a reakci sociálních partnerů. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Škola při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami postupuje v souladu s aktuálně platnou legislativou. Zejména v souladu se školským zákonem č. 561/2004 Sb. 16, vyhláškou MŠMT ČR č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných a novelou této vyhlášky (vyhláška č. 147/2011 Sb.). Pro potřeby školy zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků příslušné školské poradenské zařízení (ŠPZ). Těmto žákům škola poskytuje vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem. Škola zjištění školského poradenského zařízení reflektuje a přizpůsobuje vzdělávání potřebám žáka s přihlédnutím k možnostem školy. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění, a to na základě posudku školského poradenského zařízení. ( 16 Školského zákona č. 561/2004 Sb.) Podmínky pro konání maturitní zkoušky upravuje škola v souladu s posudkem školského poradenského zařízení. Zajišťuje tak odstranění vzdělávacích handicapů, které by mohly žáky znevýhodňovat s ohledem na jejich speciální vzdělávací potřeby. Škola je připravena na zřízení místa asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení. ( 16 Školského zákona č. 561/2004 Sb.) Podpůrná a vyrovnávací opatření Škola poskytuje žákům se speciálními vzdělávacími potřebami tzv. podpůrná a vyrovnávací opatření při vzdělávání. V rámci vyrovnávacích opatření při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním se rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytovaní individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání pedagogických služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga. Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením. V rámci podpůrných opatření při vzdělávání žáků se zdravotním postižením je škola připravena k využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko- 10

psychologických služeb, snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině popř. další úpravu organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka v souladu s platnou legislativou. ( 1 Vyhlášky č. 147/2001). Individuální vzdělávací plán pro žáky se SVP Na základě žádosti zákonného zástupce nebo zletilého žáka a písemného doporučení školského poradenského zařízení je ředitelka školy spolu s výchovným poradcem připravena povolit a sestavit žáku se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) (Školský zákon č. 561/2004 Sb. 18). IVP stanovuje škola v souladu s vyhláškou č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných a doporučením školského poradenského zařízení. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků Ve výuce mimořádně nadaných žáků škola využívá náročnější metody a postupy, problémové a projektové vyučování, samostudium, práci s informačními a komunikačními technologiemi aj. Žáci jsou také vhodně zapojováni do skupinové výuky a týmové práce (jako vedoucí i jako členové), vedeni k co nejlepším výkonům i v předmětech, na které nejsou orientováni. Škola je připravena umožnit těmto žákům rozšířenou výuku některých předmětů, vytvářet skupiny těchto žáků s přizpůsobeným tempem a metodami výuky, popř. umožnit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ředitelka školy může, za podmínek daných školským zákonem, přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Organizace výuky Výuka je realizována z velké části v rámci systému vyučovacích hodin. Vyučovací předměty obsahující větší míru konkrétních praktických poznatků, které je třeba soustavně procvičovat a upevňovat, jsou v početně silných třídách vyučovány v rozdělených skupinách. Výuka je umístěna zpravidla do kmenových a do odborných učeben, vybavených potřebnou technikou. Kromě toho jsou do vyučování začleněny další organizační formy. V rámci tělesné výchovy a výchovy ke zdraví je to především lyžařský výcvikový kurz pro žáky prvního ročníku, kterého se při absenci účasti v prvním ročníku mohou zúčastnit i žáci druhého ročníku vzdělávání. Pro zvýšení motivace k učení se cizímu jazyku jsou organizovány konverzační soutěže v angličtině a němčině, znalosti cizích jazyků si žáci mohou prověřit v soutěži Olympiáda v cizím jazyce, znalosti mateřského jazyka mohou žáci prokázat v soutěži Olympiáda v českém jazyce. Výuka je v průběhu studia doplněna systémem exkurzí, výletů a dalších aktivit, které doplňují běžnou výuku o praktické činnosti, zprostředkovávají poznávání reality a odborné i umělecké zážitky žáků, což vede k lepšímu naplnění vzdělávacích cílů. V oblasti výuky cizího jazyka, společenskovědního základu a odborných předmětů jsou organizovány výukové a poznávací zájezdy do cizích zemí. V oblasti ekonomického vzdělávání se jedná o exkurze do peněžních ústavů a pojišťovacích agentur, které žákům umožní lépe poznat systém řízení, financování a pojišťovnictví. Praktické vyučování v rozsahu stanoveném školním vzdělávacím programem organizuje škola na pracovištích právnických osob, se kterými spolupracuje již několik let na základě dobrých 11

zkušeností. S nimi škola uzavírá každoročně smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Metodické přístupy k výuce v jednotlivých třídách a ročnících jsou průběžně vyhodnocovány a přizpůsobovány konkrétním cílům vzdělávání a úrovni žáků. Hodnocení žáků a diagnostika Hodnocení žáků je stanoveno částí školního řádu, tzv. hodnocení vzdělávání v denní formě, který v této oblasti vychází z 69 zákona č. 561/2004 Sb., ze dne 10. listopadu 2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, školský zákon, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb., ze dne 29. prosince 2004, o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. K hodnocení výsledků vzdělávání se využívá tradiční pětistupňové škály, kritéria hodnocení jsou dána klíčovými kompetencemi a školním řádem školy. Učitelé přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáků s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů středního vzdělávání tak, jak jsou uvedeny ve školském zákoně a dalších souvisejících normách. Hodnocení je veřejné a učitel známku vždy zdůvodní, žáci mají právo se ke známce vyjádřit. 12

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO DÁLKOVOU FORMU VZDĚLÁVÁNÍ Podmínky pro přijetí ke vzdělávání Přijímání ke studiu je v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro přijetí ke vzdělávání do nástavbového studia ve střední škole je absolvování alespoň tříletého učebního oboru SOU s výučním listem nebo závěrečnými zkouškami a splnění podmínek přijímacího řízení podle pravidel stanovených na příslušný školní rok. Tyto podmínky jsou každoročně specifikovány v souladu s platnou školskou legislativou a vyvěšeny v prostorách školy a na webových stránkách školy. Zdravotní způsobilost uchazeče není požadována. Celkové pojetí vzdělávání ve vzdělávacím programu Pojetí a obsah vzdělávání v dálkové formě vzdělávání se odvíjí od požadavků RVP, a to v plném rozsahu. Záměrem vzdělávání v oboru vzdělání Podnikání je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák v přiměřené míře naplnil čtyři základní cíle vzdělávání, tj. učit se poznávat, učit se pracovat a jednat, učit se být a učit se žít společně. Metody výuky, které naplňují základní cíle, jsou různorodé. Převažují metody aktivizující, kterými je žák nucen při získávání vědomostí a dovedností vyvinout vlastní úsilí. Metody pasivní, kdy žák pouze přejímá hotové poznatky, jsou chápány jako doplňkové. Velký důraz je v průběhu celého studia věnován jazykovému vzdělávání. Po celé dva roky žáci rozvíjejí své kompetence v oblasti mateřského jazyka a jednoho jazyka cizího. Čtyřhodinová hodinová dotace cizího jazyka vytváří dostatečný prostor pro zvládnutí cizího jazyka na úrovni odpovídající požadavkům maturitní zkoušky. Vzdělávání je v průběhu studia podporováno prostředky informačních a komunikačních technologií. Kromě výuky předmětů informační technologie a písemná a ústní komunikace, jejichž náplň s počítači bezprostředně souvisí, je řada dalších předmětů s prací na počítačích spojena, ekonomika, odborná praxe a účetnictví a daně. Dále jsou některé předměty podporována různými multimediálními programy nebo prací na internetu. Cílem výuky v těchto předmětech je mimo jiné prohloubit dovednost pracovat s počítači, vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z moderních zdrojů. Velký význam pro rozvoj žáků mají předměty, ve kterých se prakticky procvičují teoretické poznatky získané v průběhu studia, včetně odborné praxe v reálném prostředí. Praktická výuka je systematicky doplňována účastí žáků na nejrůznějších marketingových, společenských a prezentačních akcích na veřejnosti, na exkurzích v reálných pracovních prostředích, což žákům umožňuje získat bezprostřední zkušenosti s uplatněním vyučovaných poznatků v praxi. Výuka je přiměřeně doplňována samostatnými pracemi žáků formou referátů, ročníkových prací a ve druhém ročníku formou individuálních nebo týmových projektů. V průběhu vzdělávání jsou sestavovány žákovské týmy pro zajištění konkrétních akcí, jako je např. 13

prezentace školy na veřejnosti, den otevřených dveří, zajištění statistických průzkumů pro sociální partnery, např. Úřad práce, apod. Výchova k občanským a klíčovým kompetencím je realizována ve výuce jednotlivých předmětů tak, aby byla v souladu s obsahem vzdělávání a na žáky působila přirozeně, odstupňovaně podle jejich věku a navazovala na předchozí stupeň rozvoje a jejich získané střední vzdělání s výučním listem nebo závěrečnými zkouškami. Podobným způsobem jsou začleněna i průřezová témata, která se vážou k obsahu jednotlivých předmětů a přirozeným způsobem ho rozvíjejí. Průřezová témata občan v demokratické společnosti, člověk a životní prostředí, člověk a svět práce a informační a komunikační technologie jsou začleněna do výuky všech předmětů a jejich konkrétní aplikace v jednotlivých předmětech je rozepsána u každého předmětu stanoveného učebním plánem samostatně. Metody a postupy výuky se vyvíjejí v závislosti na úrovni žáků, zkušenostech pedagogů, nových poznatcích pedagogické vědy a reakci sociálních partnerů. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami zajišťují ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou, výchovným poradcem a školním psychologem pedagogové v rámci svého odborného vzdělání. Jde převážně o žáky se specifickými vývojovými poruchami učení, pro které jsou upraveny vyučovací metody a metody prověřování. Žáci s tělesným postižením nebo znevýhodněním jsou vzděláváni stejně jako ostatní žáci, jen v oblasti tělesné výchovy se přihlíží ke stanovisku odborného lékaře. V každém případě je uplatňován individuální přístup k žákům, který respektuje jejich individuální vlohy a potřeby a snaží se o jejich rozvoj. Organizace výuky Dálková forma vzdělávání trvá dva roky, stejně jako denní forma. Podle zákona se uskutečňuje jako samostudium spojené s pravidelnými konzultacemi v rozsahu 220 hodin konzultací za rok. Obsah a rozsah vzdělávání v dálkové formě koresponduje s formou denní. Do učebního plánu dálkové formy vzdělávání jsou zařazeny stejné předměty jako ve formě denní, upravené v praxi s ohledem na specifika vzdělávání dospělých. Hodinová dotace jednotlivých vyučovacích předmětů se odvozuje od rámcového rozvržení obsahu vzdělávání ve školním vzdělávacím programu pro denní formu vzdělávání. Je samozřejmě limitována počtem hodin konzultací za rok. Při stanovení počtu hodin konzultací v jednotlivých vyučovacích předmětech bylo zohledněno, zda se jedná o předměty, jejichž učivo si lze osvojit samostudiem nebo zda vyžaduje nácvik pod vedením učitele. V tomto případě je velmi problematické stanovit počet hodin konzultací cizího jazyka, k jejichž zvládnutí je nutné, aby žák zvolil další doplňkové formy studia ve svém čase. Praktické vyučování je zařazeno v odpovídajícím rozsahu s denní formou vzdělávání tak, aby byly splněny požadavky rámcového vzdělávacího programu na kompetence absolventa. Výuka je realizována z velké části v rámci systému hodin konzultací. Během hodin konzultací vyučující konzultuje se žáky nejasnosti v nastudovaných studijních tématech, seznámí je s obsahem a podstatou dalších studijních témat, žáci mohou během konzultačních hodin skládat postupně po částech písemnou formou zkoušku za pololetí. Výuka je umístěna do kmenových a do odborných učeben, vybavených potřebnou technikou. V oblasti výuky cizího jazyka, společenskovědního základu a odborných předmětů jsou organizovány výukové a poznávací zájezdy do cizích zemí společně se žáky denní formy vzdělávání. Praktické vyučování v rozsahu stanoveném školním vzdělávacím programem organizuje škola na pracovištích právnických osob, se kterými spolupracuje již několik let na základě dobrých 14

zkušeností. S nimi škola uzavírá každoročně smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Metodické přístupy k výuce v jednotlivých třídách a ročnících jsou průběžně vyhodnocovány a přizpůsobovány konkrétním cílům vzdělávání a úrovni žáků. Hodnocení žáků a diagnostika I. Úvod Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v dálkové formě Hodnocení žáků je trvalou součástí výchovně vzdělávacího procesu a důležitým prostředkem ke splnění výchovně vzdělávacích úkolů školy. Jednou ze základních forem, kterou se vyjadřuje výsledek hodnocení, je klasifikace. Klasifikace především informuje žáka, do jaké míry si osvojil požadované vědomosti, dovednosti, návyky, a ukazuje mu jeho další rezervy. Je podnětem k jeho další aktivizaci. Má motivační charakter. Učiteli klasifikace ukazuje, jak se mu podařilo dosáhnout cíle stanoveného školním vzdělávacím programem a zejména učebními osnovami. Klasifikace tak poskytuje učiteli zpětnou vazbu o nastavení a účinnosti edukačního prostředí. II. Hodnocení a klasifikace prospěchu žáka Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a volitelných předmětech stanovených učebním plánem se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 nedostatečný Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení není pouhým aritmetickým průměrem jednotlivých známek, je komplexním shrnutím a zhodnocením práce žáka v daném předmětu. Individuálně integrovaní žáci jsou hodnoceni v souladu s individuálním vzdělávacím plánem. U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení a na základě stanovisek a doporučení školského poradenského zařízení. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a). je celkově hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů (stanovených učebním plánem) hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný; průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů (stanovených učebním plánem) není vyšší než 1,5. b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů (stanovených učebním plánem) hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný. 15

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů (stanovených učebním plánem) hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nedostatečný nebo není-li hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí. d) nehodnocen(a), pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených učebním plánem školního vzdělávacího programu s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. III. Zásady hodnocení a klasifikace 1. Obecné zásady a) Při hodnocení pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. b) Při celkové klasifikaci může učitel přihlédnout k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. c) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 2. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků v dálkové formě vzdělávání získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka - soustavným sledováním výkonů žáka, jeho aktivity a jeho připravenosti na vyučování - kontrolními písemnými pracemi - analýzou výsledků činnosti žáka - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami - rozhovory se žákem, případně se zákonnými zástupci žáka Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. V každém předmětu jsou stanoveny povinné kontrolní práce. Zpravidla se realizují ve čtvrtletích a pololetích daného školního roku. Pro splnění klasifikace je nutné, aby žák tyto práce napsal. Pokud se tak nestane je žák povinen složit zkoušku v náhradním termínu. Učitel má právo doplnit tyto povinné kontrolní práce vlastními dílčími zkouškami, kterými prověřuje průběžné zvládání učiva žáky. Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka. Žáci jsou povinni se na vyučování připravovat, domácí úkoly slouží k procvičení probírané látky. Učitelé nejsou povinni pravidelně tyto úkoly kontrolovat, pokud se tak ale stane, mají však právo jejich plnění zahrnout do hodnocení. 3. Sebehodnocení žáků 16

Sebehodnocení žáků je důležitou součástí hodnocení žáků. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Učitelé se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval své výkony a výsledky. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří. - co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál. 4. Klasifikace žáka Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se individuálně hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se nutně neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu, subjektivnímu ani vnějšímu. Vyučující předmětu informuje třídního učitele o závažném zaostávání v plnění povinností či výrazném zhoršení prospěchu žáka. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do klasifikačních archů a tyto jsou projednány pedagogickou radou. Klasifikace odsouhlasená pedagogickou radou je konečnou klasifikací žáka na konci pololetí. 5. Klasifikace v jednotlivých vyučovacích předmětech Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků školního vzdělávacího programu. Pro hodnocení a klasifikaci žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech musí mít dostatečné podklady (známky a popř. jiné metody a formy hodnocení, např. bodovací systém, aktivita žáka v hodině atd). Při klasifikaci sleduje zejména: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů - kvalitu, rozsah a splnění kognitivních a psychomotorických cílů - kvalitu myšlení, především logiku, samostatnost a tvořivost - přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu - kvalitu výsledků činnosti - osvojení účinných metod samostatného studia Každý učitel má právo stanovit další kritéria hodnocení v konkrétním vyučovacím předmětu, s nimiž žáky seznámí v první hodině vyučovaného předmětu. Odborná praxe je nedílnou částí výuky. Při klasifikaci cizího jazyka klade vyučující důraz především na: - pohotovost ve vyjadřování - slovní zásobu - gramatickou správnost - výslovnost - porozumění mluvenému projevu 17

- úroveň psaného projevu. O hodnocení žáka za příslušné období rozhoduje zejména: - stupeň osvojení stanoveného učiva - úroveň myšlení, přesnost, výstižnost vyjadřování - schopnost uplatňovat příslušné vědomosti, dovednosti a návyky při řešení praktických úkolů - aktivita, samostatnost, tvořivost, schopnost aplikace Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Stupněm výborný je klasifikován žák, který ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Stupněm chvalitebný je klasifikován žák, který ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Stupněm dobrý je klasifikován žák, který má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Stupněm dostatečný je klasifikován žák, který má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné 18

nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Stupněm nedostatečný je klasifikován žák, který si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 6. Konkretizace podmínek pro klasifikaci žáka v předmětu Podmínky pro klasifikaci žáka v předmětu v řádném termínu na konci pololetí: 1. Účast žáka na vyučování v jednotlivých předmětech přesahuje 60%. 2. napíše obě (popř. jednu pokud je určena pouze jedna) čtvrtletní kontrolní práce. 3. splní další kritéria, pokud je vyučující stanoví. V případě, že žák v daném pololetí nesplní podmínky pro klasifikaci, bude konat zkoušku v náhradním termínu stanoveném ředitelkou školy, nejpozději do 30. června za I. pololetí a do 30. září za II. pololetí. IV. Zkoušky 1. Zkouška v náhradním termínu je předepsaná rozhodnutím pedagogické rady, pokud žák nebyl klasifikován v předepsaném termínu - tj. do dne konání pedagogické rady za příslušné pololetí školního roku. vykoná zkoušky z předmětů, ve kterých mu byl stanoven náhradní termín klasifikace, dle předem stanoveného harmonogramu nejdéle do 30. června za první pololetí a do konce září za druhé pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v tomto termínu, žák je nehodnocen., který je za I. pololetí nehodnocen v některém z předmětů, je povinen sjednat si s vyučujícím tohoto předmětu termín přezkoušení a nechat se přezkoušet z učiva I. pololetí; toto přezkoušení se musí konat do konce srpna probíhajícího školního roku, a to v rozsahu a systémem jako zkouška a hodnocení za přezkoušení je zahrnuto do hodnocení předmětu za II. pololetí školního roku. Toto přezkoušení za I. pololetí lze konat nejpozději ve stejný den jako zkouška z daného předmětu za II. pololetí a přezkoušení za I. pololetí i zkouška za II. pololetí jsou dvě samostatné oddělené části. Ve druhém pololetí je stanoven termín zkoušek v náhradním termínu na poslední týden v srpnu podle harmonogramu. V případě, že je žák u zkoušky z předmětu, ve kterém byl za 2. pololetí nehodnocen, v náhradním termínu za 2. pololetí hodnocen stupněm nedostatečný, může ředitelka školy povolit komisionální opravnou zkoušku do konce školního roku (do konce srpna). Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. V případě, že u komisionální opravné zkoušky neuspěje, může zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka požádat o opakování ročníku. 2. Opravná komisionální zkouška z důvodu neprospěchu (žák je nejvýše ve dvou předmětech hodnocen stupněm 5 - nedostatečný) : 19

, který je na konci druhého pololetí hodnocen nejvýše ze dvou předmětů stupněm 5 - nedostatečný, koná v posledním týdnu měsíce srpna příslušného školního roku opravnou komisionální zkoušku(y), pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelkou školy dřívější termín. Termín zkoušek určí ředitelka školy tak, aby opravné komisionální zkoušky vykonal žák do 31. srpna. V případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitelka školy žádosti o dřívější termín vždy., který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. V případě, že se žák ze závažných řádně písemně doložených zdravotních nebo neodkladných pracovních důvodů nemůže dostavit ke zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky v náhradním termínu nejpozději do konce září. V případě žáka, který měl z objektivních důvodů posunutou klasifikaci do konce srpna a neprospěl, může ředitelka školy na žádost zletilého žáka nebo zákonných zástupců nezletilého žáka povolit opravnou komisionální zkoušku(y) do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. V případě, že u komisionální zkoušky neuspěje, může zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka požádat o opakování ročníku. V jednom dni může žák konat pouze jednu opravnou komisionální zkoušku. Opravné zkoušky probíhají vždy za účasti dvou vyučujících stejné či podobné aprobace a ředitelky školy, případně třídního učitele či výkonného ředitele. 3. Komisionální zkouška z důvodu přezkoumání výsledků hodnocení žáka Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy. Komisionální přezkoušení žáka může nařídit i ředitelka školy, pokud zjistí, že učitel porušil pravidla hodnocení. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost konat opravnou zkoušku. Není-li možné žáka ze závažných důvodů komisionálně přezkoušet, stanoví ředitelka školy náhradní termín přezkoušení. V jednom dni může žák konat pouze jednu komisionální zkoušku. Komisionální zkoušky probíhají vždy za účasti dvou učitelů stejné či podobné aprobace a ředitelky školy, případně třídního učitele či výkonného ředitele školy. 4. Zkouška při přijímání žáka do vyššího ročníku (rozdílová zkouška) V případě přestupu žáka na SSŠ DANAÉ z jiné střední školy nebo přijetí do vyššího ročníku po předchozím vzdělávání na jiné střední škole nebo středním odborném učilišti může ředitelka školy stanovit zkoušky a určit jejich obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu se základními pedagogickými dokumenty stanovenými pro příslušný obor vzdělávání. Zpravidla žák koná dle stanoveného harmonogramu zkoušky z předmětů stanovených základními pedagogickými dokumenty, které uchazeč o vzdělávání na škole, ze které přestupuje nebo na které se vzdělával, neabsolvoval. O průběhu těchto zkoušek se vede písemný zápis., který se bez vážných důvodů k vykonání těchto zkoušek nedostaví, je klasifikován stupněm prospěchu 5 - nedostatečný. Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle 66 školského zákona, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 20