Příloha č. 7: Karty k Chartě 77 Autoři Charty 77 vyzývají státní moc k dodržování zákonů. Charta nechce vytvářet politickou opozici vůči režimu, ale vybízí k dialogu o lidských právech. Charta je protisocialistický manifest a hanlivé psaní. Signatáři Charty jsou političtí i lidští ztroskotanci a samozvanci. Občanská práva jsou jen na papíře. Odepíráno je právo na svobodu projevu, lidé mají strach projevit názor, který se neslučuje s oficiální ideologií. Občanům je odepřeno svobodně opustit svoji zemi. Náboženská svoboda je omezována. Právo na vzdělání je upíráno kvůli odlišným názorům. Děti jsou režimem zbavovány práva na vzdělání kvůli nepohodlným názorům jejich rodičů Signatáři pohrdají lidem, jejich zájmy a jimi volenými zástupci. Náš socialistický stát v praxi naplňuje nejširší práva a svobody pro pracující lid. Cílem signatářů Charty je rozbití socialistické státní moci. Pavel Kohout je sluha imperialismu. Podmínky ve vězeních jsou nedůstojné a zdraví nebezpečné. Ministerstvo vnitra drží kontrolu nad soukromým životem lidí za pomoci odposlechu, porušování poštovního tajemství, domovních prohlídek a sledování Ludvík Vaculík, Marta Kubišová, Jan Patočka Václav Havel, Pavel Kohout, Jiří Dientsbier Helena Vondráčková, Eva Pilarová, Karel Gott Jan Werich, Miroslav Šimek, Zdeněk Svěrák Jiří Suchý, Jiří Lábus, Jiří Korn
Příloha č. 8: Fotografie ze 17. listopadu 1989
Příloha č. 9: Pracovní list 17. listopad 1989. Na 17 listopad byla naplánována studentská manifestace k připomenutí 50. výročí zavření českých vysokých škol a uctění památky studenta Jana Opletala, který byl zavražděn německými okupanty. Ve výzvě k účasti bylo uvedeno: Nechceme jen pietně vzpomínat tehdejších tragických událostí, ale chceme se aktivně přihlásit k ideálům svobody a pravdy, za něž jejich účastnící obětovali své životy. Akce byla organizována Nezávislým studentským sdružením ve spolupráci se Socialistickým svazem mládeže a byla tedy povolena. V 16 hodin se v Praze na Albertově shromáždilo 15 tisíc vysokoškoláků, kromě uctění památky Jana Opletala, dávali studenti jasně najevo nesouhlas se společenskou situací. Na Albertově studenti skandovali: Svobodu! Svobodu! Svobodné volby! Nechceme vládu jedné strany! Kolem 17. hodiny se dav studentů odebírá z Albertova na Vyšehrad, kde se připojují i další lidé, jejichž počet dosahuje až 50 tisíc. Po 18. hodině se část davu rozhodla pokračovat na Václavské náměstí. Schází z Vyšehradu Vratislavovou ulicí, ale na Vyšehradské ulici se lidé střetávají s jednotkami SNB a provolávají hesla: Máme holé ruce! Pojďte s námi. Taky jste Češi! Dav odchází Plaveckou ulicí na Rašínovo nábřeží. K průvodu se přidávají další lidé, jiní tleskají protestujícím z oken svých domů. Kolem 19.30 dav dochází k Národnímu divadlu a zní hesla: Svobodu umělcům! Svobodu kultuře! Odtud dav směřuje Národní třídou na Václavské náměstí. Na Národní třídě je však dav zastaven a obklíčen. Pořádkové síly vybízejí demonstrující k odchodu, zároveň zahrazují všechny okolní ulice, takže protestující nemají kudy odejít. Dav nejdříve sedí, nyní ale začíná být čím dál více stlačován, někteří nemohou dýchat a tak se ukrývají pod zaparkovaná auta. Provolávána jsou hesla: Nechceme násilí! Ať žije Charta! Havel! Masaryk! Lidé se snaží uprchnout Mikulandskou ulicí. Ta je po chvíli taktéž uzavřena a na jejím konci na demonstranty čeká pořádková jednotka. Studenti se ukrývají v přilehlých domech, obyvatelé těchto domů jim pomáhají a v některých bytech se ukrývá až 120 lidí. Tlak se stále zvyšuje a lidem hrozí ušlapání nebo udušení. Příslušníci pořádkových sil vytváří propusti, kterými se studenti snaží uprchnout. U propustí však hlídkují pořádkové síly a mlátí každého, kdo tudy projde. Před 22. hodinou je demonstrace rozptýlena. Na Národní třídě bylo 17. listopadu 1989 zraněno 568 lidí a u 180 zraněných nevyloučili lékaři trvalé následky.
Příloha č. 10: Testové otázky k projektu Cesta ke svobodě. 1) Označ následující charakteristiky písmenem D demokracie nebo písmenem K komunismus, dle toho zda jsou typické pro demokratický nebo komunistický režim. (4body) - dodržování lidských práv - svobodná volba povolání - povinnost pracovat - vláda jedné strany - svobodné volby - zákaz soukromého podnikání - cenzura - svoboda náboženského vyznání 2) Vysvětli, co to bylo Pražské jaro 1968? (2 body) 3) Jaká byla reakce SSSR na Pražské jaro 1968? (2body) 4) Kdo to byl Jan Palach a z jakého důvodu zemřel (spáchal sebevraždu)? (2body) 5) Vysvětli pojmy: Cenzura, propaganda, normalizace, samizdat. (2body) 6) Charakterizuj celkový stav společnosti po 21. srpnu 1968 a v době normalizace. (3 body) 7) Porušování kterých lidských a občanských práv bylo kritizováno v prohlášení Charty 77? Uveď alespoň čtyři. (2body) 8) Kdo byl signatářem Charty 77? Z následujících možností vyber jednu správnou. (1 bod) A) Gustav Husák, Karel Gott, Ludvík Vaculík, Jan Werich B) Marta Kubišová, Jan Patočka, Václav Havel, Pavel Kohout C) Helena Vondráčková, Václav Havel, Eva Pilarová, Jiří Lábus D) Jiří Dientsbier, Jiří Suchý, Miroslav Šimek, Zdeněk Svěrák. 9) Kdy a jak padl komunistický režim v ČSSR? (2body)