Izrael Izrael dlouhodobě vykazuje stabilní růst HDP v rozmezí 2 až 4 %. Míra inflace v zemi se v letech 2015 a 2016 pohybovala v záporných hodnotách, ale dle predikce MMF by měla od letošního roku nastartovat svůj růst. V zemi žije 8,5 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele přesáhl 36 tis. USD v roce 2016. Nezaměstnanost se v posledních letech drží na rekordně nízkých hodnotách okolo 5 %. Běžný účet je dlouhodobě přebytkový a v roce 2016 vykázal hodnotu 9,5 mld. USD. Ukazatel 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Růst HDP (%) 3,2 2,5 2,8 3 2,9 3 HDP/obyv. (USD) 37 599 35 743 36 557 37 778 38 812 39 981 Míra inflace (%) 0,5 0,6 0,6 0,8 1,6 2 Nezaměstnanost (%) 6 5,2 5,2 5,2 5,2 5,2 Bilance běžného účtu (mld. USD) 12,5 13,9 9,5 9,5 8,8 8,4 Populace (mil.) 8,2 8,4 8,5 8,7 8,8 9,0 Konkurenceschopnost 27/144 27/140 24/138 Exportní riziko OECD Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: MMF, OECD, WEF, BOi EU a Izrael mezi sebou uzavřeli v roce 1995 dohodu o volném obchodu. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Izrael umístila na 24. pozici ze 138 srovnávaných ekonomik a dle OECD není exportně rizikovou zemí. 285
ª Vývoz ČR do Izraele 2016 (2015), hlavní sektory Kód zboží Název zboží 2016 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2015 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 8703 Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob 13 444 439 56,9 8 448 470 59,1 8471 Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 3 032 020 12,8 2 588 907 17,1 1701 Cukr třtinový, řepný, sacharoza chemicky čistá 362 054 1,5 173 875 108,2 9031 Stroje, přístroje, nástroje měřící, kontrolní, jinde. neuv. 351 207 1,5 255 637 37,4 8523 8443 8517 9503 Disky, pásky aj. média pro záznam zvuku, obrazu ap., ne HS 37 Stroje, přístr. pro tisk s pomůckami HS 8442 (vč. kopírek, faxů); části Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde. neuv. Tříkolky, kolob., kočárky pro panenky, panenky, ostatní hračky, modely, puzzle 268 096 1,1 137 732 94,7 243 854 1,0 195 036 25,0 213 426 0,9 471 640 54,7 206 344 0,9 134 524 53,4 2918 Kyseliny karboxylové s kyslíkatou funkcí 189 492 0,8 225 802 16,1 8429 Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem 188 209 0,8 203 604 7,6 Celkem top10 18 499 141 78,3 12 835 227 44,1 Celkem vývoz 23 626 140 17 210 343 37,3 «Dovoz ČR z Izraele 2016 (2015), hlavní sektory zdroj: ČSÚ Kód zboží Název zboží 2016 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2015 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 3004 Léky odměřené, kromě krve, antisér apod., vaty aj. 711 132 12,0 171 485 314,7 8517 Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde. neuv. 452 327 7,6 408 162 10,8 3808 Insekticidy, herbicidy, fungicidy, a pod. přípravky 314 068 5,3 400 296 21,5 8209 Destičky, tyčinky, hroty, ap. z cermentů, karbidů 282 904 4,8 291 216 2,9 8534 Tištěné obvody 268 113 4,5 274 564 2,3 9018 Nástroje lékařské chirurgické, zubolékařské aj. 177 281 3,0 120 369 47,3 2922 Aminosloučeniny s kyslíkatou funkcí 170 486 2,9 173 922 2,0 8471 Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 161 052 2,7 96 056 67,7 8443 2933 Stroje, přístr. pro tisk s pomůckami HS 8442 (vč. kopírek, faxů); části Sloučeniny heterocyklické s heteroatomem dusíku apod. 144 772 2,4 179 793 19,5 127 915 2,2 56 236 127,5 Celkem top10 2 810 050 47,4 2 172 099 29,4 Celkem dovoz 5 922 450 5 427 214 9,1 zdroj: ČSÚ 286
Příležitosti pro český export Automobilový průmysl Českému exportu automobilů do Izraele se daří. Statistika dovozů motorových vozidel do Izraele za rok 2016 poskytuje nevšední obrázek. Tradiční automobilové velmoci, jakými jsou Německo, Spojené státy a Francie, které před několika lety dominovaly zdejšímu trhu s osobními motorovými vozidly, byly z předních pozic zcela vytlačeny Českou republikou, Tureckem, Slovenskem a Maďarskem. Vozidla vyrobená v České republice a na Slovensku představují nyní téměř čtvrtinu izraelského automobilového trhu. Energetický průmysl Nerostné bohatství Izraele doposud spočívalo v solích z Mrtvého moře (např. uhličitan draselný, chlorid hořečnatý a fosforečnany, které jsou zpracovávány do fosfátových hnojiv). První potvrzené zásoby zemního plynu v izraelské výlučné ekonomické zóně ve Středozemním moři se datují do roku 1999. V roce 2004 začala komerční těžba plynu ze dvou nalezišť (Noa a Mari B) u Aškelonu, jejichž souhrnná kapacita je 40 mld. m 3. Úspěšné průzkumné vrty 85 km, resp. 130 km západně od Haify v lokalitách Tamar (2009) a Leviatan (2010), v hloubce cca 1 500 1 900 m pod mořským dnem, potvrdily zásoby zemního plynu o objemu až 800 mld. m 3 (roční spotřeba Izraele i České republiky je cca na úrovni 8,5 mld. m 3 ). Tímto se Levantská pánev zařadila mezi největší světová pobřežní naleziště zemního plynu a z Izraele rázem učinila potenciálně významného vývozce této komodity. V okolí byly mezičasem potvrzeny další menší ložiska Tanin (30 mld. m 3 ) a Kariš (20 mld. m 3 ), který částečně zasahuje do výsostných vod Libanonu. V lednu 2016 byl skupinou izraelských těžařů Isramco a Modiin Energy oznámen další rozsáhlý nález v lokalitě 75 km jižně od Tamiru. Seizmická 3D analýza potvrdila 40% pravděpodobnost ložiska o objemu 250 mld. m 3 zemního plynu v sektorech Daniel East/ West. Kapacita ložiska Tamar, z něhož probíhá těžba od roku 2013, dokáže z 98 % uspokojit domácí poptávku. Zahájení těžby zemního plynu z ložiska Tamar se promítlo zejména do výroby elektrické energie. Zatímco v roce 2010 zajišťovaly paroplynové elektrárny výrobu 40 % silové elektřiny v Izraeli, v roce 2015 se jednalo již o více než polovinu. Toto číslo by do roku 2030 mělo vzrůst na 80 %. Z uvedených důvodů patří energetický sektor z pohledu investičních a obchodních příležitostí mezi nejperspektivnější. Jedná se zejména o výrobní i rozvodné/distribuční části, transformátory, zařízení pro generování elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže), zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu, výstavba a dodávky zařízení a komponentů (roury, armatury, kompresory). Investovat se perspektivně bude do rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování. U uvedených položek lze spatřit stejnou charakteristiku: růst poptávky po těchto položkách se prolíná s českými kompetencemi a nenaplněným exportním potenciálem na izraelském trhu. Chemický průmysl Chemický průmysl včetně příbuzných oborů papírenské, plastové a kaučukové výroby je stále perspektivním odvětvím pro české producenty. Ačkoliv v Izraeli existují silní výrobci, nedokáží z místní produkce pokrýt kompletní domácí poptávku. Čeští výrobci mohou tento potenciál využít. 287
ict Izrael je bezesporu technologická velmoc. V přepočtu na počet obyvatel je v Izraeli ve srovnání s USA dvojnásobek investic rizikového kapitálu; oproti evropskému průměru dokonce téměř 50 násobek (byť Velká Británie a Německo se začínají na Izrael v některých parametrech dotahovat). Krom toho, že Izrael má největší podíl investic na jednotku HDP a počet obyvatel, 97 % těchto finančních prostředků pochází přímo či nepřímo ze zahraničí. Izraelskému technologickému sektoru se v roce 2016 podařilo získat rekordních 4,8 mld. USD soukromých investic. V roce 2015 to pro srovnání bylo 4,3 mld. USD, 3,4 mld. USD v 2014 a 2,4 mld. USD v 2013, resp. 1,9 mld. USD v roce 2012. V březnu 2017 byla oznámená historicky největší akvizice izraelské technologické firmy. Jednalo se o převzetí MobilEye americkou společností Intel za 15,3 mld. USD. Částečně i díky konstantnímu přílivu rizikového kapitálu vzniká v Izraeli více technologických startupů než v kterékoliv zemi EU. Je to dáno jak celkovým přístupem k inovacím, tak i relativně nízkou averzí zdejších podnikatelů k riziku. V Izraeli mají vývojové centrum (často jediné mimo Spojené státy) společnosti Apple, Amazon, AplliedMaterials, Cisco Systems, ebay, EMC, Facebook, Google, Hewlett-Packard, IBM, Intel, Microsoft, Motorola, SanDisk a další. Největší zahraniční investor Intel v Haifě, Jeruzalémě, Petach Tikvě, Jakumu a v Kirjat Gat zaměstnává přes 10 tis. zaměstnanců, z nichž 60 % pracuje ve výzkumu a vývoji. Naopak, na americké burze cenných papírů převážně technologických firem NASDAQ jsou obchodovány akcie 105 izraelských hi-tech firem (k uvedenému číslu je nutné přičíst dalších 83 firem, jejichž akcie byly z trhu staženy zpravidla z důvodu akvizice). Pro srovnání, francouzských firem je na NASDAQu 14, německých 8, českých 0. Na telavivské burze jsou emitovány akcie 545 společností s celkovou tržní hodnotou přesahující 250 mld. USD. Obranný průmysl Izrael byl od vzniku státu nucený obhájit svou existenci v několika válkách se sousedy. Embargo na dovoz zbraní přimělo Izraelce hledat a vyvíjet vlastní technologická řešení. Výsledkem je vyspělý obranný průmysl, který je jedním z pilířů exportně zaměřené ekonomiky. V objemu vývozu obranných a bezpečnostních technologií dnes Izrael šlape na paty Německu a Francii. Pro české výrobce je spolupráce s izraelským zbrojním průmyslem velkou výzvou. Mimo v současnosti realizovaných subdodávkách je další možností spolupráce na třetích trzích, kde se jedna či druhá strana z různých důvodů obtížně prosazuje. Izrael současně patří mezi největší dovozce vojenského materiálu. Roční rozpočet izraelské armády v současnosti přesahuje 17 mld. USD, z čehož 3 mld. USD (cca. 18 %) představuje přímá podpora Spojených států. Tato pomoc bude od roku 2018 navýšená na 3,8 mld. USD ročně; současně ale bude izraelské vládě uloženo utratit tyto prostředky za nákup obranných a bezpečnostních technologií amerických výrobců. Z uvedeného důvodu lze očekávat, že Izrael v horizontu tří let postupně navýší dovoz vojenské techniky z aktuálních 2,8 mld. USD až na téměř dvojnásobek (po dovozu nerostných surovin se jedná již nyní o nejvýznamnější dovozní položku) a další bezpečnostní technologie nevojenského charakteru za 550 mil. USD. Exportní potenciál pro české výrobce je tudíž enormní. Hlavní vývozní položky vojenského materiálu z České republiky do Izraele tvoří vozidla (38 %), zobrazovací průzkumná zařízení (32 %), velkorážové zbraně (11 %) a technologie (5 %). České firmy mohou navázat s izraelskými subjekty strategická partnerství, jak při vývoji nových komplexních obranných systémů, tak v přístupu na třetí trhy, na nichž má 288
jedna ze stran silnější postavení. Spolupráce se špičkovými izraelskými firmami nezřídka posouvá české firmy na vyšší technologickou úroveň a tím posiluje jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Vodohospodářský a odpadní průmysl Izrael je země velikosti Slovinska, z níž dvě třetiny pokrývá poušť a polopoušť. Toto nehostinné prostředí prakticky bez infrastruktury proměnili Izraelci v průběhu tří generací v prosperující a sebevědomou ekonomiku. Nedostatek srážek, vodních zdrojů a orné půdy přiměl izraelské zemědělce hledat inovativní řešení k zajištění potřeb rychle rostoucí populace (za 68 let existence Státu Izrael počet obyvatel vzrostl desetinásobně). Izraeli dnes patří světový prim jak v odsolování mořské vody (země je průkopníkem v desalinaci reverzní osmózou), tak ve zpracování odpadních vod (86 % splašků je zpracováno a později využito zejména v zemědělství). Výsledkem je nejen zajištění potravinové soběstačnosti, ale i úspěšný export mnoha zemědělských komodit. V odpadním průmyslu naopak Izrael za EU pokulhává a je zde zejména v oblasti recyklace odpadu perspektiva k česko-izraelské spolupráci. Zdravotnický a farmaceutický průmysl Izraelské zdravotnictví patří v mezinárodním srovnání (nákladů a výkonů k HDP) mezi nejvýkonnější (4. místo za Hong Kongem, Singapurem a Japonskem). Obor přírodních věd a biotechnologie patří nyní v Izraeli beze sporu k nejrychleji rostoucím. V současnosti zde působí přes tisíc biotechnologických a farmaceutických společností. Obrat izraelského exportu léčiv a specializovaných zdravotnických zařízení přesahuje 7 mld. USD ročně. Z pětadvaceti celosvětově nejúspěšnějších léků, které byly vyvinuty v průběhu posledního desetiletí, bylo sedm úplně či z velké části vyvinuto v Izraeli. Uvedené úspěchy by nebyly možné bez vysoké technické úrovně izraelských univerzit. Země je v poměru investic do vědy a výzkumu k HDP (4,6 %) dlouhodobým světovým premiantem. Není to ale pouhý statistický ukazatel. Na rozdíl od České republiky, drtivá většina investic do R&D v Izraeli přichází ze soukromého sektoru. Zemědělský a potravinářský průmysl Od 1. ledna 2010 je v platnosti Agrární dohoda, kterou uzavřely EU a Izrael. Na jejím základě byl výrazně usnadněn obchod zemědělskými komoditami, který je v mnoha položkách již zcela volný, bezcelní. S ohledem a relativní sílu IL zemědělství v porovnání s Českou republikou lze předpokládat, že z dohody by mohly těžit zejména CZ dovozci a spotřebitelé. Izrael je na dovozu potravinářských výrobků do značné míry závislý, ročně importuje potraviny a nápoje za 4,5 mld. USD, náš podíl na těchto dovozech činí 12,5 mil. USD, tzn. pouze cca 0,3 %. Hlavními vývozci potravin do Izraele i nadále zůstávají země EU. Potenciál pro české výrobce zde proto bezesporu existuje a to nejenom ve vybraných položkách. K žádosti o dovozní licenci musí certifikovaný importér doložit tzv. košer (kašrut) certifikát potvrzení o způsobilosti podle židovského náboženského práva. Získání košer osvědčení ale nepředstavuje v naprosté většině případů žádný problém, zkušený místní importér dokáže českého výrobce na certifikaci náležitě připravit. Na druhé straně se s košer certifikací pojí administrativní a někdy i technologické náklady, které zejména v případě menších zakázek mohou vývozy neúměrně prodražit. Dovážet je sice možné (s výjimkou masných výrobků) i nekošer potraviny, tento segment je ale marginální, představuje asi jenom 5 10 % trhu, a je pro izraelského dovozce nezajímavý. Certifikaci českých výrobců zajišťuje v naprosté většině případů Rabinát pražské židovské obce. 289
Železniční a kolejová doprava Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní. Totéž platí pro dodávky dopravních prostředků (kromě osobních automobilů, např. lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy) a navazujících komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení). Izrael hodlá v příštích letech elektrifikovat železnici. Není příliš pravděpodobné, že by české firmy mohly vyhrávat celé tendry, to je spíše doména domácích subjektů, zejména pokud jde o stavební práce. Mohou se však podílet na subdodávkách typu hloubení tunelů (v Izraeli v zásadě není firma, která by větší projekty tohoto typu zvládala), dodávky kolejnic, nových vlaků atd. Rozvoj a modernizace dopravní, zejména železniční infrastruktury nabízí pro české průmyslové podniky významné exportní příležitosti. V letech 2015 a 2016 proběhly tendry Izraelských železnic na elektrifikaci 450 km tratí, dodávku 62 lokomotiv. V současnosti probíhá tendr na dodání 55 dvojpodlažních příměstských elektrických jednotek, které budou obsluhovat nově budovanou trať Tel Aviv Jeruzalém. Po dlouhých přípravách byla v loňském roce zahájena výstavba první z osmi linek rychlodráhy (light rail) pro širší telavivskou aglomeraci. Celková délka rychlodráhy by po dokončení měla dosahovat 170 km. Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 0406 Sýry a tvaroh HS 1107 Slad, i pražený HS 1514 Olej řepkový, hořčičný, frakce, chemicky neuprav. HS 1701 Cukr třtinový, řepný, sacharoza chemicky čistá HS 1704 Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) Zemědělský a potravinářský průmysl HS 1806 Čokoláda, přípravky potravinářské ost. s kakaem HS 1904 Výrobky z obilovin vzniklé bobtnáním a pražením HS 1905 Zboží pekařské, pečivo, oplatky, rýžový papír HS 2007 Zavařeniny, želé, kaše ovocné aj., pasty slazené HS 2203 Pivo ze sladu HS 2208 Ethylalkohol nedenat. pod 80 %, destiláty, likéry HS 3004 Léky odměřené, kromě krve, antisér, vaty aj. HS 3005 Vata, gáza, obinadla ap. zboží HS 9018 Nástroje lékařské, chirurgické, zubolékařské aj. Zdravotnický a farmaceutický průmysl HS 9019 Přístroje pro mechanoterapii, masážní, dýchací aj. HS 9021 Ortopedické pomůcky, přístr. pro nedoslýchavé aj. HS 9022 Přístroje rentgenové aj. používající záření CPA 72 Výzkum a vývoj, autorská práva HS 3804 Odpadní louhy z výroby dřevné buničiny Chemický průmysl HS 3808 Insekticidy, herbicidy, fungicidy ap. přípravky HS 3809 Přípravky k úpravě povrchu, apretování ap. výr. 290
Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 3818 Prvky chemické, zušlechtěné pro elektroniku Chemický průmysl HS 5504 Vlákna střižová umělá, nemykaná, nečesaná HS 5509 Příze z vláken střižových chemických HS 8419 Stroje ke zprac. materiálů změnou teplot Strojírenský průmysl HS 8428 Zařízení ost. zdvihací, nakládací, manipulační HS 8429 Buldozery, srovnávače, rypadla ap. s pohonem HS 8479 Stroje mech. s vlastní indiv. funkcí j. n. HS 7311 Nádoby tlakové pro plyn, ze železa n. oceli HS 7613 Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn HS 8402 Generátory na výrobu vodní nebo jiné páry HS 8404 Přístroje pro kotle, generátory, ústřed. topení HS 8410 Turbiny, kola vodní, regulátory Energetický průmysl HS 8411 Proudové motory, turbovrt. pohony a ost. plyn. turbíny HS 8413 Čerpadla i s měř. zařízením, zdviže na kapaliny HS 8501 Elektrické motory a generátory HS 8502 Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče HS 8503 Části motorů, elektr. generátorů, soustrojí ap. HS 8504 Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 8505 Elektromagnety aj., zaříz. upínací s magnety ap. HS 7302 Materiál pro stavbu tratí železnič., tramvaj. HS 7304 Trouby, duté profily ap., bezešvé, ze železa, oceli HS 8602 Lokomotivy, lokotraktory ostatní, tendry Železniční a kolejová doprava HS 8603 Železniční nebo tramvajové vozy s vlastním pohonem HS 8606 Žel. nebo tram. nákl. vozy a vagony, bez vlastního pohonu HS 8607 Části a součásti žel. nebo tram. kolejových vozidel HS 8608 Materiál kolejový svrškový, bezp. a sign. dopravní zařízení HS 8526 Radiolokátory ap., radiové přístroje pro dálkové řízení Obranný průmysl HS 8704 Motorová vozidla pro přepravu nákladu HS 9302 Revolvery, pistole, ne jiné střelné zbraně HS 9306 Bomby, granáty, miny, náboje ap., střelivo ostatní ICT CPA 61 Telekomunikační služby CPA 62 Služby v oblasti programování a poradenství a související služby CPA 37 Služby související s odpadními vodami Vodohospodářský a odpadní průmysl CPA 38 Sběr, přípr. k likvidaci a likv. odpadu; zprac. odpadu k dalšímu využití CPA 39 Sanační a jiné služby související s nakládáním s odpady 291