ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. ČERVEN 2017 PARDUBICKÝ KRAJ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE PARDUBICKÉHO KRAJE

ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. ČERVEN 2017 PARDUBICKÝ KRAJ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE PARDUBICKÉHO KRAJE

ZPRÁVA ČERVEN 2017 PARDUBICKÝ KRAJ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE PARDUBICKÉHO KRAJE

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR NA FRANTIŠKU 32, 110 15 PRAHA 1 WWW-MPO.CZ PUBLIKACE BYLA ZPRACOVÁNA ZA FINANČNÍ PODPORY STÁTNÍHO PROGRAMU NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE PRO ROK 2016 PROGRAM EFEKT Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje

FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Klient: Pardubický kraj Komenského náměstí 125 532 11 Pardubice Kontaktní osoba: Ing. Milan Vích energetický manažer Pardubického kraje odbor majetkový, stavebního řádu a investic krajský úřad Pardubického kraje telefon: 466 026 686 mobil: 773 484 850 e-mail: milan.vich@pardubickykraj.cz Název zprávy: Referenční číslo: Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje ECZ16126 Číslo svazku: Svazek 1 z 1 Verze: Datum: 19. 06. 2017 Zpráva k posouzení MPO Předkladatel zprávy: ENVIROS, s.r.o. Dykova 53/10 101 00 Praha 10 - Vinohrady IČ: 61503240, DIČ: CZ61503240 Zpracovatelský tým: Zodpovědná osoba: Ing. Vladimíra Henelová Ing. Jiří Šváb Ing. Helena Bellingová Ing. Stanislav Bock Ing. Evžen Přibyl Ing. Otakar Hrubý, HO Base Ing. Vladimíra Henelová Schválil: Ing. Jaroslav Vích generální ředitel a jednatel Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje

OBSAH MANAŽERSKÝ SOUHRN... 1 1 ÚVOD... 3 1.1 Obsah Zprávy o uplatňování ÚEK PK... 3 1.2 Informace k hodnocené územní energetické koncepci Pardubického kraje... 4 2 ANALÝZA ÚZEMÍ... 5 2.1 Popis řešeného území... 5 2.2 Vývoj ve spotřebitelských sektorech... 5 3 ENERGETICKÁ BILANCE... 9 3.1 Energetická bilance zdrojová část... 9 3.2 Energetická bilance spotřební část...13 4 ELEKTRICKÁ ENERGIE...15 4.1 Instalovaný výkon elektráren...15 4.2 Výroba elektrické energie...17 4.3 Spotřeba elektrické energie...19 4.4 Stav a rozvoj elektrizační soustavy...21 5 TEPELNÁ ENERGIE...25 5.1 Výroba a dodávka tepla...25 5.2 Soustavy zásobování tepelnou energií...26 5.3 Ceny tepelné energie...34 5.4 Investice provedené v soustavách ZTE do roku 2015...36 5.5 Lokální vytápění v sektoru domácností...40 6 ZEMNÍ PLYN...45 6.1 Zásobování obcí zemním plynem...45 6.2 Spotřeba zemního plynu...46 6.3 Stav a rozvoj plynárenské soustavy...50 7 SPOTŘEBA PRIMÁRNÍCH PALIV A ENERGIE...53 7.1 Spotřeba ekonomických subjektů...55 7.2 Výroba a spotřeba elektřiny a spotřeba paliv velkých průmyslových spotřebitelů energie...55 8 KOMBINOVANÁ VÝROBA ELEKTŘINY A TEPLA...57 9 OBNOVITELNÉ A DRUHOTNÉ ZDROJE ENERGIE...59 9.1 Výroba elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie...59 9.2 Výroba tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů energie...64 9.3 Odpadové hospodářství...65 10 ENERGETICKÉ ÚSPORY...67 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje

10.1 Úspory energie v průmyslu...67 10.2 Úspory v budovách veřejného sektoru...68 10.3 Úspory v domácnostech...70 11 EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ...72 11.1 Emise z vyjmenovaných stacionárních zdrojů...73 11.2 Emise z nevyjmenovaných stacionárních zdrojů...74 11.3 Emise znečišťujících látek celkem...75 11.4 Kvalita ovzduší...76 12 BEZPEČNOST A SPOLEHLIVOST ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ...80 12.1 Kritická infrastruktura...80 12.2 Krizový plán Pardubického kraje...84 12.3 Ostrovní provozy v rámci elektrizační soustavy...85 12.4 Ropné produkty...87 13 ENERGETICKÝ MANAGEMENT...90 14 SOULAD ÚEK 2003 SE STÁTNÍ ENERGETICKOU KONCEPCÍ A LEGISLATIVOU.92 14.1 Soulad ÚEK 2003 s platnou státní energetickou koncepcí...92 14.2 Soulad obsahu ÚEK 2003 a požadavků legislativy...95 15 ZHODNOCENÍ VÝVOJE A HLAVNÍCH ZMĚN V OBDOBÍ OD PŘIJETÍ PLATNÉ ÚEK 98 15.1 Rozbor trendů vývoje poptávky po energii...98 15.2 Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií...98 15.3 Hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných zdrojů energie... 101 15.4 Hodnocení ekonomicky využitelných úspor... 101 15.5 Naplňování základních cílů stanovených ÚEK 2003... 102 15.6 Posouzení nástrojů pro dosažení stanovených cílů... 102 15.7 Posouzení technického řešení rozvoje systému zásobování PK... 103 15.8 Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií... 103 15.9 Soulad ÚEK s ASEK a legislativními předpisy... 103 16 ZKRATKY... 104 17 LITERATURA... 106 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Tabulka 1: Vývoj počtu bydlících obyvatel (k 31. 12.) v okresech Pardubického kraje v letech 2000-2015... 5 Tabulka 2: Vybrané ukazatele terciéru... 7 Tabulka 3: Energetická bilance - zdrojová část - 2014... 10 Tabulka 4: Energetická bilance - zdrojová část porovnání let 2000, 2014 a doporučeného scénáře k roku 2020... 13 Tabulka 5: Energetická bilance - spotřební část - 2014... 13 Tabulka 6: Spotřeba elektřiny v roce 2000, Pardubický kraj... 14 Tabulka 7: Instalovaný výkon a bilance výroby a dodávky elektřiny podle technologie elektrárny, rok 2014... 15 Tabulka 8: Vývoj instalovaného elektrického výkonu na území Pardubického kraje od roku 2003 [MWe]... 16 Tabulka 9: Bilance výroby a dodávky elektřiny podle druhu paliva - 2014... 17 Tabulka 10: Výroba elektřiny brutto v Pardubickém kraji [GWh] vývoj od roku 2003... 18 Tabulka 11: Spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji podle kategorie odběru [MWh]... 20 Tabulka 12: Výroba elektrické energie brutto a její brutto a netto spotřeba na území Pardubického kraje, vývoj od roku 2003 do 2015 [GWh]... 21 Tabulka 13: Roční spotřeba elektřiny brutto a netto v sektorech národního hospodářství, Pardubický kraj, vývoj 2003 až 2015 [GWh]... 21 Tabulka 14: Plánované investice v roce 2003 do transformoven elektrizační soustavy na území Pardubického kraje... 24 Tabulka 15: Plánované investice v roce 2003 - vedení 110 kv na území Pardubického kraje... 24 Tabulka 16: Bilance výroby a dodávky tepla podle technologie elektrárny/teplárny - 2014... 25 Tabulka 17: Bilance výroby a dodávky tepla podle druhu paliva - 2014... 25 Tabulka 18: Seznam držitelů licence na rozvod tepelné energie... 26 Tabulka 19: Seznam držitelů licence na výrobu tepelné energie:... 28 Tabulka 20: Popis soustav zásobování teplem po jednotlivých ORP... 29 Tabulka 21: Průměrná předběžná cena tepelné energie na rok 2015 podle úrovně předání a druhu paliva, Pardubický kraj... 34 Tabulka 22: Vývoj průměrné ceny tepelné energie vyrobené z uhlí podle úrovně předání, Pardubický kraj... 34 Tabulka 23: Vývoj průměrné ceny tepelné energie vyrobené z ostatních paliv podle úrovně předání, Pardubický kraj, 2014... 35 Tabulka 24: Investice do soustav CZT v letech 2010 až 2015... 36 Tabulka 25: Údaje o způsobu vytápění bytů v roce 2001... 40 Tabulka 26: Obydlené byty v bytových domech podle způsobu vytápění a energie využívané k vytápění... 41 Tabulka 27: Obydlené byty v rodinných domech podle způsobu vytápění a energie využívané k vytápění... 42 Tabulka 28: Obydlené byty v rodinných domech podle způsobu vytápění a energie využívané k vytápění... 43 Tabulka 29: Podíl plynofikovaných obcí v jednotlivých ORP v roce 2015... 45 Tabulka 30: Obce Pardubického kraje, ve kterých není evidována spotřeba zemního plynu, 2015... 45 Tabulka 31: Spotřeba zemního plynu na území Pardubického kraje od roku 2001... 48 Tabulka 32: Vývoj počtu odběratelů a spotřeby zemního plynu podle kategorie odběru, 2015, Pardubický kraj... 49 Tabulka 33: Provedené investice do rozvoje a obnovy plynárenské soustavy v letech 2011 až 2015 52 Tabulka 34: Spotřeba primárních paliv a energie na území Pardubického kraje celkem, GJ/rok... 53 Tabulka 35: Dílčí bilance spotřeby paliv pro konečnou spotřebu, vybrané sektory, Pardubický kraj, 2014, GJ/rok... 53 Tabulka 36: Tabulka 29 NV: Spotřeba paliv a energií ekonomických subjektů s počtem zaměstnanců 20 a více... 55 Tabulka 37: Přehled spotřeby el. energie v průmyslu v Pardubickém kraji a ČR, (MWh/r)... 55 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje

Tabulka 38: Tabulka 39: Tabulka 40: Tabulka 41: Tabulka 42: Tabulka 43: Tabulka 44: Tabulka 45: Tabulka 46: Tabulka 47: Tabulka 48: Tabulka 49: Tabulka 50: Tabulka 51: Tabulka 52: Tabulka 53: Tabulka 54: Tabulka 55: Tabulka 56: Tabulka 57: Tabulka 58: Tabulka 59: Tabulka 60: Tabulka 61: Tabulka 62: Tabulka 63: Velké průmyslové podniky Pardubického kraje... 55 Výroba elektřiny a tepla v kombinované výrobě na území Pardubického kraje, 2015... 57 Seznam provozovaných kogeneračních jednotek v Pardubickém kraji, 2015... 57 Bilance výroby a dodávky elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie - 2014 59 Měsíční podíly z ročního objemu vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren v Pardubickém kraji v roce 2015... 60 VTE v Pardubickém kraji... 61 Bioplynové stanice, Pardubický kraj... 63 Bilance výroby a dodávky tepla při výrobě elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie - 2014... 64 Vývoj produkce odpadů podle jejich kategorie... 65 Vývoj energetického využití odpadů podle jejich kategorie... 65 Vývoj odstraňování odpadů skládkováním podle jejich kategorie... 65 Analýza projektů úspor energie podle typu převažujícího opatření - průmysl... 67 Provedené úspory v budovách veřejného sektoru (objekty obcí a kraje)... 69 Počet zdrojů tepla pořízených v rámci dotace... 69 Projekty realizované na území Pardubického kraje v letech 2010-2015 v programu Zelená úsporám - Veřejné budovy... 69 Počet zdrojů tepla pořízených v rámci dotace podle technologie na území Pardubického kraje... 71 Členění zdrojů znečišťování... 72 Porovnání emisí z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Pardubický kraj... 73 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO 2 ze spalování paliv v nevyjmenovaných lokálních stacionárních zdrojích REZZO 3 [t resp kt] - domácnostech, Pardubický kraj.. 75 Produkce emisí základních znečišťujících látek a CO 2 podle kategorie zdroje znečištění [t/r], rok 2015, Pardubický kraj... 75 Emise znečišťujících látek do ovzduší dle scénářů ÚEK 2003 a skutečnost 2015... 76 Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Pardubický kraj... 78 Podíl obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Pardubický kraj... 78 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 za kalendářní rok, Pardubický kraj, 2003 2012... 79 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ05 Severovýchod, 2003 2012 79 Náhradní zdroje elektrické energie, Nemocnice Pardubického kraje, a.s.... 81 Obrázek 1: Administrativní členění Pardubického kraje... 5 Obrázek 2: Vývoj počtu obydlených bytů, Pardubický kraj... 7 Obrázek 3: Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu ke konci roku 2015 v %... 15 Obrázek 4: Vývoj instalovaného elektrického výkonu na území Pardubického kraje od roku 2003 do roku 2015 [MW]... 17 Obrázek 5: Vývoj výroby elektřiny brutto v Pardubickém kraji od roku 2003 do roku 2015 [GWh]... 18 Obrázek 6: Krytí spotřeby elektrické energie celkem na území Pardubického kraje, vývoj 2003-2015 19 Obrázek 7: Odběr elektrické energie, vývoj v letech 2003 až 2015, Pardubický kraj, (GWh)... 20 Obrázek 8: Schéma sítí ČEPS, a.s. - 400 a 220 kv... 22 Obrázek 9: Územní působnost distribučních společností elektřiny a napájecí body z PS, stav 2014 23 Obrázek 10: Mapa rozvodů elektrické energie na území Pardubického kraje... 23 Obrázek 11: Soustava zásobování tepelnou energií, Elektrárny Opatovice, a.s.... 26 Obrázek 12: Města, na jejichž území jsou provozovány soustavy ZTE... 29 Obrázek 13: Rozdělení dodávek tepelné energie do spotřebitelských sektorů... 32 Obrázek 14: Dodávky tepla v Pardubickém kraji podle ORP, GJ/rok, 2015... 32 Obrázek 15: Obydlené byty v bytových domech podle způsobu a energie využívané k vytápění... 43 Obrázek 16: Domácnosti podle používaných paliv a energií bez ohledu na účel užití... 44 Obrázek 17: Domácnosti podle používaných paliv a energií... 44 Obrázek 18: Struktura spotřeby zemního plynu podle skupin odběratelů v Pardubickém kraji v roce 2015... 47 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje

Obrázek 19: Roční spotřeba zemního plynu na 1 domácnost a průměrná teplota vzduchu v Pardubickém kraji v letech 2010 až 2015... 47 Obrázek 20: Spotřeba zemního plynu na území Pardubického kraje od roku 2001... 48 Obrázek 21: Spotřeba zemního plynu podle jednotlivých kategorií odběru, Pardubický kraj, porovnání s údaji ÚEK 2003 (data za rok 2001), GWh/rok... 49 Obrázek 22: Územní působnost distributorů zemního plynu, 2016... 51 Obrázek 23: Soustava zásobování Pardubického kraje zemním plynem, 2015... 52 Obrázek 24: Vývoj skladby spotřeby paliv ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [%], Pardubický kraj... 54 Obrázek 25: 10 největších spotřebitelů paliv na území Pardubického kraje, 2015... 56 Obrázek 26: Podíl větrných a fotovoltaických elektráren na výrobě elektřiny v daném území v jednotlivých měsících roku 2015... 60 Obrázek 27: Umístění VTE v PK s instalovaným výkonem nad 200 kw... 62 Obrázek 28: Vývoj skladby spotřeby paliv v nevyjmenovaných stacionárních lokálních zdrojích REZZO 3 [TJ] - domácnostech, Pardubický kraj... 74 Obrázek 29: Vývoj emisí základních znečišťujících látek ze spalování paliv v nevyjmenovaných lokálních stacionárních zdrojích REZZO 3 [t/r] - domácnostech, Pardubický kraj... 75 Obrázek 30: Vývoj emisí znečišťujících látek od roku 2000, Pardubický kraj... 76 Obrázek 31: Území s překročením imisních limitů, Pardubický kraj, rok 2014... 77 Obrázek 32: Produktovodní síť na území Pardubického kraje... 88 Obrázek 33: Ropovody na území Pardubického kraje (MERO, a.s.).... 89 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje

Manažerský souhrn MANAŽERSKÝ SOUHRN Účelem Zprávy o uplatňování ÚEK je zhodnocení, zda došlo k významné změně okolností/skutečností, které panovaly v době zpracování ÚEK. Zpráva o uplatňování ÚEK Pardubického kraje je zpracována dle požadavku zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s nařízením vlády ČR č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci. Předložená zpráva o Uplatňování ÚEK Pardubického kraje konstatuje, že aktualizace Územní energetické koncepce Pardubického kraje je nezbytná v plném rozsahu. Odůvodnění: Územní energetická koncepce byla zpracována společnostmi EVČ s.r.o., CITYPLAN s.r.o. a ViP s.r.o. v letech 2002-2003. ÚEK 2003 obsahuje následující dílčí části: o o o I. Analytická část, II. Modelování, návrh energetického managementu a rozvoj energetického systému kraje Závěry Zpráva o uplatňování této ÚEK vyhodnotila jednotlivé zprávy, skutečný a předpokládaný vývoj ve spotřebě paliv a energie a také v její struktuře. Zpráva posoudila trendy vývoje poptávky po energii, zdroje a způsoby nakládání s energií, dostupnost paliv a energie (rozdělení užitých fosilních paliv a obnovitelných a druhotných zdrojů energie), jejich podíl a dostupnost při zásobování Pardubického kraje. Posouzen byl vývoj ve využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla, vývoj ve využití potenciálu energetických úspor, vývoj v soustavách zásobování tepelnou energií, ve výrobě elektřiny, ve snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Pozornost byla věnována naplňování základních cílů ÚEK a vývoji vnějších podmínek rozvoje energetického hospodářství na území kraje a dopadu na efektivní zabezpečení pokrytí energetických potřeb PK a varianty technického řešení rozvoje systému zásobování PK Zpráva vyhodnotila soulad posuzované ÚEK s platnou legislativou a s platnou státní energetickou koncepcí a zhodnotila plnění cílů/nástrojů/opatření posuzované ÚEK v kontextu vývoje v uplynulém období. Stručné posouzení ÚEK 2003 a souladu se Státní energetickou koncepcí 2015 Cíle ÚEK 2003 byly z velké části naplněny (jak vyplývá z bilančních dat) nebo překonány (úspory energie, uplatnění OZE ve výrobě a spotřebě energie). Nenaplněny byly cíle ve výstavbě pasivních domů, energetickém využití odpadů. ÚEK 2003 a její návrhová část byla porovnána s cíli, které obsahuje ASEK 2015 odlišnosti jsou významné vzhledem k proměnám, které zaznamenala celá oblast výroby, rozvodu a spotřeby energie v uplynulých 10 15 letech. ÚEK je potřeba aktualizovat. Pardubický kraj má zaveden systém energetického managementu v objektech v majetku kraje, který je nadále prohlubován, systém je certifikovaný podle ČSN EN ISO 50001, energetický management kraje je rozšiřován v souladu s doporučeními UEK 2003. Kraj je aktivní v oblasti prosazování energetických služeb v objektech kraje, podněcuje k obdobnému postupu také města na území Pardubického kraje. Jejich uplatnění přispívá ke zvýšení povědomí o spotřebě energie. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 1

Manažerský souhrn Nástroje a politiky, které jsou dnes k dispozici pro prosazování územního rozvoje a rozvoje energetických systémů se liší, cíle ČR v oblastech energetické účinnosti, využití ODZE, zvyšování bezpečnosti, ochraně ovzduší a klimatu atd. byly změněny či aktualizovány, proto je potřebné aktualizovat i výhledové záměry v ÚEK. Shodný vývoj ve spotřebě a výrobě paliv a energie na území Pardubického kraje v letech 2001 až 2015 a v ČR (podklad pro ASEK) lze zaznamenat v následujících oblastech: o o o o o o o Spotřeba paliv a energie na území Pardubického kraje má klesající charakter klesají emise CO 2 vlivem nárůstu uplatnění obnovitelných zdrojů energie vč. biomasy ve výrobě elektřiny a tepla i v konečné spotřebě domácností odklon od hnědého uhlí je v Pardubickém kraji pomalý je závislý na výrobě elektřiny v systémových elektrárnách zdrojích elektrárny Opatovice a Chvaletice Významně vzrostl podíl OZE ve výrobě elektrické energie oproti původním předpokladům, v posledních letech roste počet instalací malých FV elektráren, narůstá podíl kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobě elektřiny a tepla Zvýšil se podíl obnovitelných a druhotných zdrojů ve spotřebě energie, především biomasy Stagnuje celková spotřeba elektrické energie, klesá spotřeba elektrické energie v domácnostech při nárůstu vybavenosti Významně poklesla spotřeba paliv a energie na vytápění vlivem zateplování bytových domů, objektů veřejné správy, využití potenciálu úspor v průmyslu a výrobcích i distribučních systémech soustav CZT Posouzení legislativních změn a souladu ÚEK 2003 s požadavky legislativy Kromě uvedených změn ve vývoji energetického hospodářství v Pardubickém kraji a v energetických systémech a jeho vnějších podmínek, vychází potřeba aktualizace prvotně z rozsáhlé úpravy legislativy, vztahující se ke zpracování územních energetických koncepcí a jejích dílčích částí, a ze změn v nadřazených dokumentech, zejména ve státní energetické koncepci v porovnání se strategickými dokumenty v letech 2000 až 2003. Při aktualizaci ÚEK je nezbytné: Plně respektovat Nařízení vlády č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Sladit záměry a cíle ÚEK Pardubického kraje se schválenou aktualizovanou Státní energetickou koncepcí a identifikovat možnosti jak na území kraje napomoci k dosažení cílů stanovených ASEK 2015 a navazujícími dokumenty a akčními plány Aktualizovat energetické a emisní bilance s využitím podkladů poskytnutých MPO a zohledněním vývoje v letech 2001 až 2015 ve všech částech ÚEK Aktualizovat východiska pro rozvoj energetického systému kraje do roku 2040 v oblasti platné legislativy, zohlednit cenový vývoj v jednotlivých komoditách, možnosti financování, apod. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 2

Úvod 1 ÚVOD 1.1 Obsah Zprávy o uplatňování ÚEK PK 1) Povinnost zpracovat Zprávu o uplatňování územní energetické koncepce je zakotvena v 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění novely tohoto zákona (č. 103/2015 Sb. účinnost od 1. července 2015). Obsah Zprávy o uplatňování ÚEK stanovuje Nařízení vlády č. 232/2015 Sb. o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci, které nahradilo Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým byly stanoveny podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, a které nabylo účinnosti 29. září 2015. 2) Novelou zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bylo stanoveno, že kraje a hlavní město Praha zpracují zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle 4 odst. 7 zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (Přechodná ustanovení zavedená zákonem č. 103/2015 Sb. Čl. II), a to nejpozději do 1. 7. 2017. 3) Na zpracování Zprávy o uplatňování ÚEK využil Pardubický kraj dotaci z Programu EFEKT 2016 Ministerstva průmyslu a obchodu. 4) Účelem zprávy je zhodnocení, zda došlo k významné změně okolností/skutečností, které panovaly v době zpracování ÚEK. Zpráva o uplatňování ÚEK obsahuje jasný závěr ve smyslu je/není nutné provést aktualizaci ÚEK, případně v jakých částech. Zpracování ÚEK bez Zprávy o uplatňování ÚEK není možné. 5) Minimální obsah a struktura podkladů k vyhotovení Zprávy o uplatňování ÚEK jsou uvedeny v NV č. 232/2015 Sb. (příloha č. 2, část B). Zadáním Pardubického kraje bylo stanoveno, že: Zpráva o uplatňování ÚEK PK bude hodnotit uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje z 11/2003, přičemž vyhodnotí skutečný a předpokládaný vývoj ve spotřebě paliv a energie a také v její struktuře jak na úrovni konečné spotřeby, tak ve spotřebě primárních energetických zdrojů. Zpráva o uplatňování ÚEK PK bude zpracována dle požadavku zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s nařízením vlády ČR č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci a bude vycházet z následujících podkladů zpracovaných zhotovitelem: o o o o o o rozbor trendů vývoje poptávky po energii, rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, analýzu dostupnosti paliv a energie (rozdělení užitých fosilních paliv a obnovitelných a druhotných zdrojů energie) a stanovení jejich podílu a dostupnosti při zásobování Pardubického kraje (dále i PK ), hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie, hodnocení ekonomicky využitelných úspor, posouzení naplňování základních cílů v rámci provozování a rozvoje soustav zásobování tepelnou energií, realizaci energetických úspor, využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie včetně energetického využívání odpadů, výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů, rozvoje energetické infrastruktury a využití alternativních paliv v dopravě, posouzení nástrojů pro dosažení stanovených cílů, Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 3

Úvod o posouzení systému nakládání s energií a návrhu ekonomicky efektivního zabezpečení pokrytí energetických potřeb PK a variant technického řešení rozvoje systému zásobování PK. 6) Struktura zprávy odpovídá požadavkům zadavatele, které jsou specifikovány ve smlouvě se zhotovitelem, a její kapitoly kopírují obsah podkladů dle NV č. 232/2015 Sb., příloha č. 2, část B. 1.2 Informace k hodnocené územní energetické koncepci Pardubického kraje Územní energetická koncepce Pardubického kraje byla zpracována v roce 2002-2003 společnostmi EVČ s.r.o., CITYPLAN s.r.o. a ViP s.r.o. Tato územní energetická koncepce (dále také ÚEK 2003) obsahuje následující dílčí části: I. Analytická část, II. Modelování, návrh energetického managementu a rozvoj energetického systému kraje Závěry Návazně na ÚEK 2003 byly stejným kolektivem řešitelů vypracovány navazující dokumenty, doporučené ÚEK: 2004-2005: AKČNÍ PLÁN ENERGETIKY PARDUBICKÉHO KRAJE 2005-2006: ENERGETIKA PARDUBICKÉHO KRAJE - DOLOŽKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Při posouzení uplatňování ÚEK 2003 byly využity všechny uvedené dokumenty. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 4

Analýza území 2 ANALÝZA ÚZEMÍ 2.1 Popis řešeného území Pardubický kraj, složený ze čtyř okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí, měl k 31. 12. 2014 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km 2 a 3. nejnižším průměrným počtem 1 145 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,6 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 24,8 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 22,4 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech snížil, ke konci roku 2014 činil 39,3 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,4 % obyvatel kraje. V kraji je celkem 38 měst, ve kterých žije 62,0 % obyvatel kraje. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Obrázek 1: Administrativní členění Pardubického kraje Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xe/grafy_mapy_kartogramy 2.2 Vývoj ve spotřebitelských sektorech Počet obyvatel a jeho vývoj po roce 2000 Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Tabulka 1: Vývoj počtu bydlících obyvatel (k 31. 12.) v okresech Pardubického kraje v letech 2000-2015 Rok Pardubice Ústí nad Orlicí Chrudim Svitavy Kraj celkem 2000 160 610 138 259 103 919 105 473 508 261 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 5

Analýza území Rok Pardubice Ústí nad Orlicí Chrudim Svitavy Kraj celkem 2001 160 436 137 794 103 813 105 133 507 176 2002 160 235 137 718 103 582 104 999 506 534 2003 159 583 137 660 103 396 104 847 505 486 2004 159 652 137 671 103 300 104 662 505 285 2005 160 603 137 598 103 266 104 557 506 024 2006 161 849 137 840 103 476 104 586 507 751 2007 163 926 138 858 103 860 104 756 511 400 2008 166 519 139 381 104 351 104 934 515 185 2009 167 481 139 201 104 439 105 208 516 329 2010 168 446 139 114 104 395 105 209 517 164 2011 167 750 139 178 104 371 105 112 516 411 2012 168 237 139 026 104 206 104 971 516 440 2013 168 569 138 751 104 043 104 622 515 985 2014 169 248 138 481 104 148 104 495 516 372 2015 169 836 138 179 103 945 104 189 516 149 Zdroj dat: Statistiky ČSÚ Počet obyvatel v kraji se od roku 2000 (výchozí rok koncepce z roku 2003) zvýšil z 508 tis. obyvatel na 516 tis. obyvatel. Relativní přírůstek počtu bydlících obyvatel zaznamenal v mezidobí 2000-2015 pouze okres Pardubice (na hodnotu 105,7 %). V okrese Chrudim zůstává počet bydlících obyvatel na úrovni roku 2000. Mírný relativní úbytek zaznamenaly okresy Ústí nad Orlicí (98,3 %) a Svitavy (98,8 %). Bytový fond Kromě počtu obyvatel ovlivňuje spotřebu paliv a energie na území kraje také počet obydlených bytů v rodinných domech a v bytových domech, v ostatních budovách. Počet domů celkem vzrost mezi lety 2001 a 2011 z 118 714 domů na 128 618 k roku 2011 a na cca 133 600 domů v roce 2015. V roce 2011 bylo z celkového počtu 128 618 domů 104 850 obydlených, což představuje 81,5 % z celkového počtu domů. V celé České republice byl tento podíl téměř o dva procentní body vyšší. Největší podíl obydlených domů na počtu domů celkem je na Pardubicku a ve správním obvodu ORP Česká Třebová. Z velikostních skupin obcí je relativně nejvíce obydlených domů v krajském městě. Z celkového počtu obydlených domů je 94 008 (89,7 %) rodinných domů, 9 080 (8,7 %) bytových domů a 1 762 (1,7 %) ostatních budov. V Pardubickém kraji bylo za posledních deset let vystavěno nebo zrekonstruováno 12 571 obydlených domů, což představuje 12,0 % z počtu obydlených domů celkem. Od roku 2001 bylo postaveno nebo zrekonstruováno nejvíce domů na Pardubicku a Holicku. V kraji bylo v roce 2011 celkem 23 695 neobydlených domů s byty, což představuje 18,4 % celkového počtu domů v kraji. Z celkového počtu těchto domů bylo 97,4 % domů rodinných a 0,5 % domů bytových. Nejčastěji bylo jako důvod neobydlenosti uvedeno, že dům slouží k rekreaci (82,8 % ze zjištěných), dále se jednalo o domy nezpůsobilé k bydlení (10,3 %) a o přestavbu domu (6,9 %). Nejčastěji jsou trvale neobydlené domy využívány k rekreaci na Hlinecku a na Poličsku. Údaje po roce 2011 nejsou k dispozici. K 26. 3. 2011 bylo v Pardubickém kraji sečteno 233 798 bytů, z toho bylo 196 288 obydlených bytů (84,0 % podíl na bytech celkem, v celé České republice 86,3 %). Z celkového počtu obydlených bytů je 108 878 (55,5 %) bytů v rodinných domech, 84 414 (43,0 %) bytů v bytových domech a 2 996 (1,5 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 6

počet obydlených bytů PARDUBICKÝ KRAJ Analýza území %) v ostatních budovách. K roku 2015 přibylo v kraji od posledního sčítání ČSÚ celkem 5862 bytů (údaj ČSÚ). Obrázek 2: Vývoj počtu obydlených bytů, Pardubický kraj 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 ostatní budovy bytové domy rodinné domy 0 1980 1991 2001 2011 Zdroj dat: ČSÚ Vzhledem k nové výstavbě na území kraje, změně požadavků na tepelnou ochranu budov u nové výstavby, k modernizaci bytového fondu je nezbytné bilance spotřeby paliv a energie v sektoru domácností zcela aktualizovat. Terciární sektor Rozvoj v terciéru se dotkl veškerých soukromých i veřejných služeb. Vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Tabulka 2: Vybrané ukazatele terciéru Ukazatel Rok 2000 Rok 2015 Počet ubytovacích zařízení 289 341 Mateřské školy 311 318 Základní školy 274* 250 Střední školy celkem 90* 74 Studentů univerzity 7 505* 8 196 Počet nemocnic 10 9 Počet lékařů 1 557 2 038 Lůžka v domovech pro seniory 1 792 2 067 Veřejné knihovny (včetně poboček) 520 421 * údaj za rok 2005 Výčet dalších kulturních, zdravotních, sociálních, vzdělávacích zařízení by potvrdil stabilizovaný sektor veřejné správy, rozvoj sociálních služeb, pohostinství, cestovního ruchu. Roste nicméně počet zaměstnanců ve zdravotnictví, vzdělávání, sociální péči, cestovním ruchu. Spotřeba paliv a energie v terciárním sektoru nebyla v předchozí ÚEK 2003 specifikována. Průmysl /ekonomika Průmysl v Pardubickém kraji a jeho podíl na průmyslových ukazatelích za ČR jako celek bude aktualizován. Dle předpokladů se podíl Pardubického kraje na hrubé přidané hodnotě pohybuje na 9. místě. Rostl počet pracovníků ve zpracovatelském průmyslu, nosnými odvětvími zůstávají podniky papírenského a polygrafického průmyslu, rafinérského zpracování ropy, chemického a energetického Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 7

Analýza území průmyslu, které mají v rámci Pardubického kraje i v rámci ČR stále významné postavení. Spotřeba paliv a energie v průmyslu byla v ÚEK 2003 vyčíslena ze statistických údajů pro podniky o 100 zaměstnancích a více. Tento údaj k dispozici pro porovnání není. V bilancích za rok 2015 je uvedena spotřeba paliv a energií ekonomických subjektů s počtem zaměstnanců 20 a více. Bilance proto nejsou porovnatelné, není možné komentovat vývoj spotřeby paliv a energie v sektoru průmyslu. Závěry: V analýze území je nezbytné aktualizovat údaje o počtu obyvatel, počtu průmyslových podniků a struktuře výroby, v sektoru služeb je nezbytné aktualizovat a zpracovat údaje o tomto sektoru. Bilanční členění spotřeby jednotlivých druhů paliv a energie, analýza území a také doporučení je v původní energetické koncepci provedeno po okresech Pardubického kraje. V zadání aktualizované ÚEK je podle Nařízení vlády 232/2015 Sb. požadováno členění bilancí buď za kraj jako celek, nebo po ORP. Zadavatel požaduje zpracování aktualizované ÚEK po jednotlivých ORP. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 8

Energetická bilance 3 ENERGETICKÁ BILANCE 3.1 Energetická bilance zdrojová část Energetická bilance Pardubického kraje byla v členění předepsaném MPO poskytnuta za rok 2014 MPO spolu s popisem metodikou její tvorby. Primární spotřebu paliv na území Pardubického kraje uvádějí tabulky č. 1 a č. 2 dle NV 232/2015 Sb. Bilance byla poskytnuta jak v členění dle jednotlivých druhů paliv a energie, tak v sektorovém členění. Metodika tvorby energetické bilance za rok 2014, poskytnutá MPO: Zdroje primárních dat: ERU 2014; MPO 2014; ČSÚ 2014; ČHMÚ 2014; Distribuční společnosti ZP 2014. Výroba elektřiny a výroba prodaného tepla - bilancovány jednotlivé firmy, resp. jednotlivé zdroje. K dispozici byly většinou úplné bilance jednotlivých zdrojů. Spotřeba je bilancována podrobně podle jednotlivých druhů paliv (cca 60 druhů paliv) a následně agregována podle požadavků nařízení. DZT - domovní kotelny v bytových domech (nelicencované zdroje ve správě SBD a SVJ) - bilancováno na základě modelu MPO (rozpad ZP v sektoru NACE 68 podle OPM); teplo vyrobené těmito zdroji bylo bilancováno jako "prodané" ze sektoru služeb do domácností. FVE, VTE, VE jsou zařazeny do sektoru "Energetika" vzhledem k tomu, že zařazení těchto malých zdrojů do jednotlivých sektorů je sporné a problematické. Podíl solárních kolektorů a tepelných čerpadel mimo domácnosti byl alokován v sektoru "Ostatní", neboť není k dispozici sektorové rozdělení. Data o spotřebě elektřiny po sektorech byla převzata ze souhrnných dat ERÚ, nebylo využito detailní statistiky OPM distribučních společností. Data o spotřebě ZP podle sektorů byla připravena na základě nové metodiky ČSÚ - upravené hodnoty dodávky za rok 2014 podle NACE sektorů jednotlivých OPM. Vsázka ZP je vykazována ve spalném teplu. Položka "Ostatní konečná spotřeba" pro ZP - v ostatních sektorech jsou nerozlišitelné reprodeje v rámci areálů. Sektor "Energetika" obsahuje výhradně elektrárny, teplárny, výtopny CZT apod., těžební a transformační sektor je zahrnut v "Průmyslu". Rozdíl mezi položkami "Výroba prodaného tepla" a "Spotřeba nakoupeného tepla" je především ve ztrátách v rozvodech z přeprodaného tepla. Nejedná se však o veškeré ztráty v rozvodech, které jsou bilancovány především jako vlastní spotřeba sektoru "Energetika". Pouze v zanedbatelné míře sem vstupují bilanční rozdíly. Domácnosti - pevná paliva - struktura dat REZZO 3 (2013) upravená podle celkové spotřeby ČR 2014. Dopočtena je spotřeba hnědouhelných briket. V tabulce "Jiné obnovitelné a alternativní zdroje energie" je zahrnuto i odpadní a druhotné teplo. Podíl OZE je tedy nutné dopočítat jeho odečtením. Vysoký bilanční rozdíl mezi výrobou prodaného tepla a spotřebou nakoupeného tepla je způsoben dodávkou tepla do vedlejšího kraje. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 9

Energetická bilance Tabulka 3: Energetická bilance - zdrojová část - 2014 Sektor národního hospodářství Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 58 544 670,260 4 423 004,076 1 441 985,285 5 878,958 3 638 661,840 Průmysl 2 003 000,421 260 247,837 8 463 042,858 168,757 198 047,000 Stavebnictví 275,040 3 507,653 128 898,458 0,065 2 594,000 Doprava 0,000 42 468,163 85 325,999 0,000 34 656,000 Zemědělství a lesnictví 1 957 650,461 40 419,513 798 833,962 272,267 22 187,740 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 36 249,327 306 460,373 1 841 750,120 4,494 237 986,710 Domácnosti 0,000 0,000 9 042 278,657 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 106 019,512 0,000 0,000 Celkem 62 541 845,509 5 076 107,614 21 908 134,852 6 324,541 4 134 133,289 Černé uhlí včetně koksu Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 2 261 409,660 498 504,110 110 308,650 229,158 410 982,000 Průmysl 1 745 971,009 231 488,149 1 919 061,893 145,463 176 133,000 Stavebnictví 0,000 0,000 84,000 0,000 0,000 Doprava 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Zemědělství a lesnictví 0,000 0,000 2 007,000 0,000 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 0,000 0,000 4 749,000 0,000 0,000 Domácnosti 0,000 0,000 215 265,983 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 4 007 380,669 729 992,259 2 251 476,526 374,621 587 115,000 Hnědé uhlí včetně lignitu Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 55 960 792,700 3 376 398,153 838 322,047 5 442,100 2 790 337,900 Průmysl 204 836,520 28 046,669 419 615,631 17,207 21 379,000 Stavebnictví 0,000 0,000 3 740,000 0,000 0,000 Doprava 0,000 34 905,859 53 307,141 0,000 30 273,000 Zemědělství a lesnictví 0,000 0,000 16 218,100 0,000 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 0,000 0,000 23 275,100 0,000 0,000 Domácnosti 0,000 0,000 1 461 907,643 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 56 165 629,220 3 439 350,682 2 816 385,661 5 459,307 2 841 989,900 Zemní plyn Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 108 624,433 497 643,614 59 612,200 23,935 400 192,220 Průmysl 6 756,361 0,000 4 824 985,694 1,399 0,000 Stavebnictví 275,040 3 507,653 104 365,958 0,065 2 594,000 Doprava 0,000 0,000 20 533,362 0,000 0,000 Zemědělství a lesnictví 0,000 0,000 192 156,926 0,000 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 2 413,188 299 280,218 1 706 552,821 0,487 232 437,189 Domácnosti 0,000 0,000 4 019 186,825 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 106 019,512 0,000 0,000 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 10

Energetická bilance Celkem 118 069,022 800 431,485 11 033 413,298 25,886 635 223,409 Biomasa Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 2 926,670 40 450,382 15 671,548 0,364 31 046,000 Průmysl 0,000 0,000 143 715,700 0,010 0,000 Stavebnictví 0,000 0,000 7 691,000 0,000 0,000 Doprava 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Zemědělství a lesnictví 0,000 0,000 20 872,000 0,000 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 0,000 1 544,400 9 122,600 0,000 793,000 Domácnosti 0,000 0,000 3 145 591,205 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 2 926,670 41 994,782 3 342 664,052 0,374 31 839,000 Bioplyn Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 112 570,017 8 513,317 10 572,141 15,046 5 452,720 Průmysl 40 129,320 0,000 1 422,826 4,234 0,000 Stavebnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Doprava 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Zemědělství a lesnictví 1 933 955,321 40 419,513 556 150,196 269,541 22 187,740 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 33 836,139 0,000 7 991,658 4,007 0,000 Domácnosti 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 2 120 490,797 48 932,829 576 136,821 292,828 27 640,460 Odpad Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Průmysl 0,000 0,000 1 088 733,600 0,000 0,000 Stavebnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Doprava 0,000 7 562,303 11 247,697 0,000 4 383,000 Zemědělství a lesnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 0,000 0,000 12 689,390 0,000 0,000 Domácnosti 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 0,000 7 562,303 1 112 670,687 0,000 4 383,000 Kapalná paliva Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 98 346,780 1 494,500 2 826,700 0,462 651,000 Průmysl 5 307,211 713,019 65 507,514 0,444 535,000 Stavebnictví 0,000 0,000 13 017,500 0,000 0,000 Doprava 0,000 0,000 237,800 0,000 0,000 Zemědělství a lesnictví 23 695,140 0,000 11 429,740 2,726 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 0,000 5 635,755 23 101,545 0,000 4 756,521 Domácnosti 0,000 0,000 35 016,618 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 11

Energetická bilance Celkem 127 349,131 7 843,274 151 137,418 3,632 5 942,521 Jiná pevná paliva Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Průmysl 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Stavebnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Doprava 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Zemědělství a lesnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Domácnosti 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Jiná plynná paliva Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Průmysl 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Stavebnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Doprava 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Zemědělství a lesnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Domácnosti 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Jiné obnovitelné a alternativní zdroje energie Vsázka na výrobu elektřiny [GJ] Vsázka na výrobu prodaného tepla [GJ] Ostatní konečná spotřeba [GJ] Výroba elektřiny brutto [GWh] Výroba tepla prodaného [GJ] Energetika 0,000 0,000 404 672,000 167,894 0,000 Průmysl 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Stavebnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Doprava 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Zemědělství a lesnictví 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 0,000 0,000 54 268,006 0,000 0,000 Domácnosti 0,000 0,000 165 310,384 0,000 0,000 Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 0,000 0,000 624 250,390 167,894 0,000 Zdroj: MPO Z údajů je zřejmý převažující druh paliva pro výrobu elektřiny v Pardubickém kraji zejména díky zdrojům Severní energetická a.s. ve Chvaleticích a zdrojům Elektráren Opatovice, a.s. - je jím hnědé uhlí. Jaderné elektrárny se na území Pardubického kraje nevyskytují. V ostatní konečné spotřebě převládá zemní plyn. Na základě dílčích dat, uvedených v ÚEK 2003, byla dopočtena srovnatelná bilance za rok 2000 a porovnán vývoj v bilanci od roku 2000 do roku 2014 a vývoj předpokládaný scénářem cíleného vývoje v ÚEK 2003, který byl v návrhové části ÚEK 2003 vyčíslen. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 12

Energetická bilance Tabulka 4: Energetická bilance - zdrojová část porovnání let 2000, 2014 a doporučeného scénáře k roku 2020 Palivo Celkem 2000 (ÚEK 2003) Celkem 2014 (Údaj MPO) Scénář cíleného vývoje (ÚEK 2003) Černé uhlí včetně koksu 3 577 572 6 988 849 4 477 018 Hnědé uhlí včetně lignitu 76 788 459 62 421 366 73 966 709 Zemní plyn 12 239 982 11 951 914 12 542 576 Biomasa 539 208 3 387 586 1 052 665 Bioplyn 20 768 2 745 560 0 Odpad 0 1 120 233 0 Kapalná paliva 3 666 355 286 330 2 708 316 Jiná pevná paliva 143 907 0 25 322 Jiná plynná paliva 3 169 100 0 1 181 Jiné obnovitelné a alternativní zdroje energie 0 624 250 0 Celkem 100 145 350 89 526 088 94 773 787 Zdroj: ÚEK 2003, MPO Posouzení ÚEK 2003 Jak je z uvedených dat zřejmé, skutečná spotřeba primárních paliv na území Pardubického kraje je v roce 2014 nižší než původně předpokládal scénář cíleného vývoje k roku 2020. Příčinou je zejména pokles spotřeby paliv pro výrobu elektrické energie a pokles spotřeby zemního plynu. Převažujícím palivem na území kraje zůstává spotřeba hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Významný je oproti původním předpokladům nárůst využití obnovitelných zdrojů a kogenerační výroby elektřiny z bioplynu oproti předloženému scénáři. Hlavní dlouhodobou vizí ÚEK 2003 bylo zajistit 25-30 % elektrické energie spotřebované na území Pardubického kraje ze zdrojů situovaných na území kraje a využívajících pro její přenos místní síť (22 kv, 110 kv). Tento záměr předpokládal využití lokálních výroben elektrické energie a rozvoj kogeneračních jednotek nejen spalujících zemní plyn, ale využívajících také obnovitelné zdroje energie a určení způsobů zapojení těchto zdrojů do sítě. Bilančně byl záměr ÚEK překonán a je tedy zapotřebí návrhovou část ÚEK aktualizovat. 3.2 Energetická bilance spotřební část Dle NV 232/2015 Sb. je obsahem podkladů ke spotřební části energetické bilance doplňující podklad ke spotřebě elektřiny a spotřebě tepla, které bylo nakoupeno do jednotlivých sektorů spotřeby. Tyto údaje doplňuje spotřeba paliv pro konečnou spotřebu. Spotřeba paliv a energie v Pardubickém kraji činila v roce 2014 celkem 35 060 753 GJ. Celkem bylo z Pardubického kraje vyvezeno 3 542,5 GWh elektrické energie a 997 012,5 GJ vyrobeného tepla. Ve spotřebě elektřiny, nakoupené z veřejné sítě, převládá v Pardubickém kraji průmysl, teplo bylo nakoupeno zejména sektorem domácností viz následující tabulka. Tabulka 5: Energetická bilance - spotřební část - 2014 Sektor národního hospodářství Ostatní konečná spotřeba [GJ] Spotřeba elektřiny [GWh] Spotřeba tepla nakoupeného [GJ] Energetika 1 441 985,285 186,433 0,000 Průmysl 8 463 042,858 1 208,770 527 305,800 Stavebnictví 128 898,458 13,196 36 107,000 Doprava 85 325,999 26,604 71 888,000 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 13

Energetická bilance Sektor národního hospodářství Ostatní konečná spotřeba [GJ] Spotřeba elektřiny [GWh] Spotřeba tepla nakoupeného [GJ] Zemědělství a lesnictví 798 833,962 55,829 25 066,490 Obchod, služby, zdravotnictví, školství 1 841 750,120 609,755 581 087,780 Domácnosti 9 042 278,657 672,745 1 663 127,519 Ostatní 106 019,512 8,751 232 538,200 Celkem 21 908 134,852 2 782,083 3 137 120,789 Zdroj: MPO Poznámky: Energetika - Subjekty s kódem CZ-NACE 35 Průmysl - Subjekty s kódem CZ-NACE 05, 06, 07, 09, 10 až 32 Stavebnictví - Subjekty s kódem CZ-NACE 41 až 43 Doprava - Subjekty s kódem CZ-NACE 49 až 51 Zemědělství a lesnictví - Subjekty s kódem CZ-NACE 01, 02, 03 Obchod, služby, zdravotnictví, školství - Subjekty s kódem CZ-NACE 33, 36, až 39, 45 až 47, 52, 53, 55, 56, 58 až 66, 68 až 75, 77 až 82, 84, 85 až 88, 90 až 96, 99 Dle údajů ÚEK 2003, která uvádí spotřebu elektřiny na území Pardubického kraje celkem a po jednotlivých spotřebitelských sektorech, byla spotřeba v roce 2000 následující: Tabulka 6: Spotřeba elektřiny v roce 2000, Pardubický kraj sektor GWh TJ % průmysl 1 009 36 324 48 bydlení 758 2 731,60 36 terciérní sféra 147 529 7 zemědělství 65 234 3 doprava 124,9 447 6 celkem 2 103,90 7 574 100 Zdroj: ÚEK 2003, data Východočeská energetická, a.s. (VČE) Posouzení ÚEK 2003 Spotřeba elektřiny celkem na území Pardubického kraje vzrostla od roku 2000 na základě porovnání uvedených dat ÚEK 2003 a údajů MPO k roku 2014 o 32 %. Podle údajů ERÚ poklesly dodávky elektřiny z veřejné sítě mezi lety 2003 a 2015 o 20 %. Výhled ve spotřebě elektrické energie ve scénáři cíleného vývoje uveden není, jsou ale předpokládána úsporná opatření ve stávajících odběrech. Hlavním analyzovaným problémem je v ÚEK otázka bezpečnosti a spolehlivosti zásobování elektrickou energií. Energetická bilance vyrobeného a dodaného tepla do spotřebitelských sektorů není v ÚEK 2003 není popsána ani vyčíslena. Podrobně se ÚEK 2003 zabývá soustavou zásobování teplem Elektráren Opatovice, a.s. Na území byly vybudovány záložní zdroje v jednotlivých částech soustavy, došlo k napojení města Přelouč a obcí po trase horkovodu, čímž byl vyvážen pokles poptávky po teple realizací úsporných opatření v odběratelských objektech. Navyšování výkonů v samotné EOP, a.s. předpokládáno nebylo, ale modernizace zdroje. Předpokládaný vývoj je popsán do roku 2020, předpokládané záměry dle ÚEK 2003 byly realizovány. Tuto část ÚEK je třeba aktualizovat v časovém horizontu do roku 2040. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 14

Elektrická energie 4 ELEKTRICKÁ ENERGIE 4.1 Instalovaný výkon elektráren Informace z oblasti energetiky o výrobě elektřiny a provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad (www.eru.cz). Základní údaje (instalovaný výkon, výroba a spotřeba elektřiny) jsou publikovány s měsíční periodicitou. Data, zpracovaná ERÚ, pocházejí od výrobců, distributorů elektřiny a obchodníků s elektřinou. Obrázek 3: Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu ke konci roku 2015 v % Zdroj: Energetický regulační úřad Z celkového instalovaného výkonu v České republice 21 856 MW (k 31. 12. 2015) připadalo 49,1 % na parní elektrárny, 19,6 % na jaderné elektrárny, 10,4 % na vodní elektrárny (včetně přečerpávacích), 9,5 % na elektrárny využívající solární energii, 6,2 % na paroplynové elektrárny, 3,9 % na plynové a spalovací elektrárny a 1,3 % na větrné elektrárny. Pardubický kraj se na instalovaném výkonu elektráren v ČR, zapojených do elektrizační soustavy, podílí z 6,7 %. Na území kraje jsou 2 umístěny velké parní elektrárny (Severní energetická a.s. ve Chvaleticích a Elektrárny Opatovice, a.s.), obě spalují zejména hnědé uhlí. Podíl těchto dvou elektráren na instalovaném výkonu elektráren v kraji je 87 %. Do roku 2009 byly druhým nejvýkonnějším zdrojem v kraji vodní elektrárny. Před vodní elektrárny se z hlediska instalovaného výkonu dostaly v roce 2010 fotovoltaické elektrárny. V roce 2012 byl instalovaný výkon vodních elektráren předstižen i plynovými a spalovacími elektrárnami, a to především zásluhou budování bioplynových stanic a instalacemi kogeneračních jednotek - kombinujících výrobu elektřiny a tepla. Tabulka 7: Instalovaný výkon a bilance výroby a dodávky elektřiny podle technologie elektrárny, rok 2014 Technologie elektrárny Instalovaný elektrický výkon [MWe] Výroba elektřiny brutto [GWh] Přímé dodávky cizím subjektům [GWh] Jaderné elektrárny 0,000 0,000 0,000 Parní elektrárny 1 276,460 5 834,774 5 224,873 Paroplynové elektrárny 0,000 0,000 0,000 Plynové a spalovací elektrárny 50,172 321,933 285,219 Vodní elektrárny 28,688 57,602 57,122 Přečerpávací elektrárny 0,000 0,000 0,000 Větrné elektrárny 15,200 16,391 16,118 Fotovoltaické elektrárny 94,656 93,900 93,080 Geotermální elektrárny 0,000 0,000 0,000 Ostatní palivové elektrárny 0,000 0,000 0,000 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 15

Elektrická energie Technologie elektrárny Instalovaný elektrický výkon [MWe] Výroba elektřiny brutto [GWh] Přímé dodávky cizím subjektům [GWh] Celkem 1 465,175 6 324,601 5 676,411 Zdroj: MPO V roce 2015 bylo na území kraje evidováno 2 220 licencovaných výroben elektrické energie. Dle údajů ERÚ činil v roce 2014 instalovaný elektrický výkon 1 465,175 MW, v roce 2015 1 478 MW. Z tohoto počtu je 5 zdrojů parních, 41 kogeneračních plynových jednotek, 39 bioplynových stanic, 2 zdroje v čističkách odpadních vod, 2 zdroje na spalování skládkového plynu, 1992 slunečních elektráren, 119 malých vodních elektráren, 20 větrných elektráren. V následujících tabulkách je uveden vývoj instalovaného elektrického výkonu na území Pardubického kraje od roku 2003. Zdrojem dat je Energetický regulační úřad, údaje za rok 2014 odpovídají údajům MPO. Tabulky obsahují celkový výkon a výrobu v ČR a podíl výkonu a výroby elektřiny v Pardubickém kraji na instalovaném výkonu celkem a na výrobě elektřiny brutto v ČR celkem. Instalovaný elektrický výkon vzrostl na území Pardubického kraje mezi roky 2003 a 2015 z 1 261,2 MW na 1 472,5 MW za významných změn ve struktuře instalovaného výkonu viz následující tabulky. Tabulka 8: Vývoj instalovaného elektrického výkonu na území Pardubického kraje od roku 2003 [MWe] Instalovaný výkon ES [MW] 2003 2005 2010 2014 2015 PE parní elektrárny 1 250,2 1 253,2 1 256,2 1 276,5 1 276,5 PPE paroplynové elektrárny 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 VE+PVE vodní elektrárny 9,5 28,6 28,4 28,7 29,0 PSE plynové, spalovací elektrárny 1,5 4,3 22,0 50,2 53,0 JE jaderné elektrárny 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 VTE větrné elektrárny 0,0 0,4 19,3 15,2 19,3 FVE solární elektrárny 0,0 0,0 81,2 94,7 94,8 AOE jiné alternativní elektrárny 0,0 2,7 0,0 0,0 0,0 celkem 1 261,2 1 289,1 1 407,1 1 465,2 1 472,5 ČR 17 344,0 17 412,0 20 072,9 21 920,3 21 865,7 Podíl Pardubického kraje 7,3% 7,4% 7,0% 6,7% 6,7% Zdroj: ERÚ Z tabulky je patrný razantní nárůst instalovaného elektrického výkonu ve slunečních elektrárnách a v kogeneračních jednotkách, spalujících zemní a skládkový plyn a bioplyn, při stabilizovaném a mírně rostoucím instalovaném výkonu v parních a vodních elektrárnách. Instalovaný výkon vodních elektráren v kraji se po roce 2004 zvyšuje jen nepatrně; i přesto nové licence získaly v roce 2015 další 2 malé vodní elektrárny (1 v okrese Chrudim a 1 v okrese Ústí nad Orlicí). Výkon vyšší než 0,5 MW má v kraji 7 vodních elektráren, z nichž dvě největší jsou na řece Chrudimce, dvě jsou na Divoké Orlici a tři na Labi. Pardubicko, Chrudimsko a Orlickoústecko patří v kraji mezi území s největší četností malých vodních elektráren s výkonem do 0,5 MW. Zlevnění a rozvoj technologií pro transformaci slunečního záření na elektrickou energii spolu s garancí příznivých výkupních cen energie vedlo v roce 2010 v kraji ke značnému růstu zájmu o budování solárních elektráren. Koncem roku 2010 byl instalovaný výkon solárních elektráren v kraji téměř čtyřikrát vyšší než před rokem. Změněné výkupní ceny solární elektřiny vedly v roce 2011 k omezení výstavby dalších velkých fotovoltaických elektráren, připojovány byly především malé zdroje. V roce 2012 získalo v Pardubickém kraji licenci více než 700 nových provozoven, jejich úhrnný instalovaný výkon byl 8,5 MW, což představuje v průměru 12 kw na 1 licenci. Obdobná situace byla i v roce 2013; Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 16

Elektrická energie na 426 nových licencí připadal instalovaný výkon 3,8 MW (tj. cca 9 kw na 1 licenci). V roce 2014 přibylo v kraji pouze 29 licencí na fotovoltaické elektrárny, z nich 28 se řadilo do kategorie malých a pouze 1 elektrárna byla větší (instalovaný výkon 0,2 MW). Během roku 2015 přibylo pouze 19 nových licencí na malé fotovoltaické elektrárny; celkový instalovaný výkon solárních elektráren v kraji se v uplynulém roce nepatrně snížil, což zřejmě souvisí s přezkumem dříve vydaných licencí. K největším solárním zařízením v kraji se řadí elektrárny v Přelouči Klenovce (8,4 MW), Pohledech na Svitavsku (5,8 MW), Kameničné na Žambersku (5,1 MW) a v Pardubicích Hostovicích (4,8 MW). Obrázek 4: Vývoj instalovaného elektrického výkonu na území Pardubického kraje od roku 2003 do roku 2015 [MW] Zdroj: Energetický regulační úřad Během roku 2015 se v kraji nezměnil instalovaný výkon větrných elektráren s platnou licencí, nové větrné elektrárny po roce 2011 téměř nevznikaly. Novou licenci získala pouze stávající větrná elektrárna v Gruně v okrese Svitavy o výkonu 4 MW. Od roku 2011 vzrostl také instalovaný výkon plynových a spalovacích elektráren. Jen v roce 2015 získalo licenci 5 nových plynových a spalovacích elektráren, z toho 4 pro kogenerační jednotky vyrábějící elektřinu v kombinaci s teplem. 4.2 Výroba elektrické energie V následující tabulce jsou uvedena vstupní paliva na výrobu elektřiny a vyrobená elektrická energie. Tabulka 9: Bilance výroby a dodávky elektřiny podle druhu paliva - 2014 Využívané palivo Výroba elektřiny brutto [GWh] Přímé dodávky cizím subjektům [GWh] Jaderné palivo 0,000 0,000 Biomasa 0,364 0,077 Bioplyn 292,832 266,721 Černé uhlí 145,463 56,307 Hnědé uhlí 5 688,117 5 168,329 Koks 0,000 0,000 Topné oleje 4,019 2,179 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 17

Elektrická energie Využívané palivo Výroba elektřiny brutto [GWh] Přímé dodávky cizím subjektům [GWh] Zemní plyn 25,912 16,478 Celkem 6 156,706 5 510,091 Zdroj: MPO Pozn.: Rozdíl mezi výrobou elektřiny brutto a dodávkách elektřiny cizím subjektům tvoří technologická vlastní spotřeba na výrobu elektřiny, technologická vlastní spotřeba na výrobu tepla, dodávky do vlastního podniku nebo zařízení a ztráty a bilanční rozdíly. Celkový rozdíl činí 646,615 GWh/rok. V této bilanci MPO podle druhu paliv podílejících se na výrobě elektřiny brutto není započtena výroba elektřiny z vodních, solárních a větrných elektráren ve výši 167,894 GW, uvedená v tabulce č. 7. Tabulka 10: Výroba elektřiny brutto v Pardubickém kraji [GWh] vývoj od roku 2003 Výroba elektřiny brutto [GWh] 2003 2005 2010 2014 2015 jaderné elektrárny 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 parní a paroplynové elektrárny 5 675,7 5 152,2 5 425,0 5 834,8 4 768,6 vodní elektrárny 20,9 72,1 86,4 57,6 54,4 plynové, spalovací elektrárny 5,3 4,9 82,4 321,9 325,3 větrné elektrárny 0,0 0,3 18,1 16,4 16,9 solární elektrárny 0,0 0,0 26,9 93,9 100,3 jiné alternativní elektrárny 0,0 2,9 Celkem 5 701,9 5 232,4 5 638,8 6 324,6 5 265,4 ČR celkem 83 205 82 579 85 910 86 003 83 888 Podíl Pardubického kraje 6,9% 6,3% 6,6% 7,4% 6,3% Zdroj: MPO, ERÚ Obrázek 5: Vývoj výroby elektřiny brutto v Pardubickém kraji od roku 2003 do roku 2015 [GWh] Zdroj: Energetický regulační úřad I přes vysoký nárůst instalovaného výkonu ve slunečních (fotovoltaických) elektrárnách na území Pardubického kraje je jejich přínos k výrobě elektrické energie malý a činil v roce 2015 pouze 1,9 %, zatímco jejich podíl na instalovaném elektrickém výkonu v Pardubickém kraji celkem byl 6,4 %. Porovnání vývoje s předpoklady ÚEK 2003 V roce 2003 byla energetika Pardubického kraje obdobně jako česká elektroenergetika dominantně postavena na spalování uhlí, hlavně hnědého. V roce 2003 byl podíl produkce elektřiny v uhelných výrobnách na území Pardubického kraje 99,5 %, podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů byl zcela zanedbatelný, u solární a větrné elektřiny byl roven nule. V roce 2015 je podíl elektřiny vyrobené ve zdrojích na hnědé uhlí roven 90,5 %, podíl elektřiny ze slunce vzrost na 1,9 % a každoročně se Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 18

Elektrická energie navyšoval od roku 2008, stejně jako podíl výroby elektřiny v kombinované výrobě postavené na spalování zemního plynu a bioplynu, částečně i skládkového plynu (6,2 % na brutto výrobě elektřiny na území Pardubického kraje). ÚEK 2003 uvádí v roce 2001 celkovou výrobu elektrické energie na území kraje v roce 2001 ve výši 5 321,600 GWh, v roce 2015 činila výroba elektrické energie na území kraje 5 265,4 GWh. Rozhodujícími zdroji zůstávají na území kraje elektrárny Chvaletice a Opatovice, které oproti roku 2014 vyrobily v roce 2015 o 1 066 GWh méně. Ve scénáři cíleného vývoje předpokládala ÚEK 2003 nárůst výroby elektřiny v Pardubickém kraji na hodnotu 6 016 298 MWh s tím, že nárůst ve výrobě elektřiny bude zejména hrazen růstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a v kogeneračních jednotkách na zemní plyn. Předpoklady byly správné, ale ÚEK 2003 nepředpokládala vzhledem k ekonomice výroby nárůst výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, ani tak významný nárůst v bioplynových stanicích. Výroba elektřiny z OZE je ve scénáři cíleného vývoje předpokládána s nárůstem na 154 % proti roku 2000 a v případě kogeneračních jednotek na 104,1 %. Tyto předpoklady cíleného scénáře byly překonány. Stagnace ve výrobě elektřiny byla předpokládána vzhledem k životnosti elektráren Opatovice a Chvaletice u těchto zdrojů. Návrhovou část ÚEK je proto třeba s ohledem na skutečný vývoj ve výrobě a zejména struktuře výroby elektřiny v letech 2000 až 2014 aktualizovat. 4.3 Spotřeba elektrické energie Následující graf ukazuje vývoj spotřeby elektřiny na území Pardubického kraje od roku 2003. V průběhu roku 2014 přestala být ve statistikách ERÚ vykazována spotřeba brutto a je sledována pouze spotřeba elektřiny netto. To snižuje vypovídací schopnost dat o vývoji spotřeby elektrické energie. Nicméně i tak je z grafu zřejmé, že bilance spotřeby a výroby elektřiny je vysoce kladná, Pardubický kraj je čistým vývozcem elektrické energie. Obrázek 6: Krytí spotřeby elektrické energie celkem na území Pardubického kraje, vývoj 2003-2015 Pozn.: Údaje za rok 2014 a 2015 uvádějí spotřebu netto, do roku 2013 je uvedena spotřeba brutto. Čísla v grafu vycházejí z Ročních zpráv o provozu ES ČR (výkaz ERÚ-1, ERÚ-2). V roce 2014 je na str. 12 výkazu ERÚ v tabulce 4.5 Spotřeba elektřiny netto v krajích ČR podle kategorie spotřeb [MWh] uvedena pro Pardubický kraj hodnota 2 782 082,7 MWh, stejně jako v tabulkách MPO. Ovšem na str. 11 v tabulce 4.6 Spotřeba elektřiny netto v krajích ČR podle sektorů národního hospodářství [MWh] je uvedeno pro rok 2014 číslo 2 226 180,6 MWh. Do grafu bylo převzato sektorové členění s vyšší Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 19

Elektrická energie spotřebou v souladu s údaji MPO. Za rok 2015 je v Roční zprávě o provozu ES ČR (ERÚ) k dispozici údaj 2 323 085,4 MWh, proto spotřeba v grafu vykazuje k roku 2015 pokles. V České republice dosahovala v roce 2015 netto spotřeba elektřiny na obyvatele 5,36 MWh, v Pardubickém kraji to bylo 4,58 MWh, což představuje 85,4 % průměru České republiky. Podíl spotřeby elektřiny v kraji na spotřebě celé ČR činil 4,2 %. Celkový odběr elektrické energie Pardubického kraje v součtu odběrových kategorií byl pro rok 2001 evidován v ÚEK 2003 ve výši 2 063 000 MWh. V ÚEK je uvedeno členění dle odběrových kategorií, jedná se o zřejmě o spotřebu netto. Následující tabulka ukazuje spotřebu elektřiny v letech 2014 a 2015 podle odběru energie (údaje ERÚ), a porovnání s rokem 2000 dle ÚEK 2003. S výjimkou spotřeby elektřiny v domácnostech dochází dle tohoto porovnání k nárůstu spotřeby elektřiny na území Pardubického kraje. Tabulka 11: Spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji podle kategorie odběru [MWh] Spotřeba elektřiny podle kategorie odběru [MWh] Územní celek Velkoodběr z vvn Velkoodběr z vn Maloodběr podnikatelé Maloodběr domácnosti Celkem Pardubický kraj rok 2000 116 000,0 805 684,0 369 377,0 771 907,0 2 062 968,0 Pardubický kraj - rok 2014 211 401,2 948 823,6 393 227,7 672 723,4 2 782 082,7 Pardubický kraj - rok 2015 249 990,1 986 834,1 396 954,8 689 306,4 2 323 085,4 Zdroj: MPO, Údaje za rok 2014 a 2015 uvádějí spotřebu netto, za rok 2001 je uvedena spotřeba brutto dle ERÚ. Definice netto a brutto spotřeby je následující: netto spotřeba = brutto spotřeba vlastní spotřeba na výrobu elektřiny spotřeba na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách ztráty v sítích, brutto spotřeba = brutto výroba saldo zahraničních výměn Údaje o odvětvové spotřebě není možné porovnávat v delší časové řadě, vzhledem k tomu, že od roku 2014 jsou údaje uváděny jako netto spotřeba, do roku 3013 jako brutto spotřeba. Dalším faktorem, který negativně ovlivnil srovnatelnost dat v jednotlivých odvětvích, je to, že docházelo k častým změnám v zařazování odběratelů elektřiny do jednotlivých odvětví. To je znatelné i na následujícím grafu. Obrázek 7: Odběr elektrické energie, vývoj v letech 2003 až 2015, Pardubický kraj, (GWh) Pozn.: rok 2003 2013: spotřeba brutto rok 2014, 2015: spotřeba elektřiny netto změna výkaznictví Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 20

Elektrická energie Tabulka 12: Výroba elektrické energie brutto a její brutto 1 a netto spotřeba na území Pardubického kraje, vývoj od roku 2003 do 2015 [GWh] Rok 2003 2004 2005 2010 2014 2015 Výroba elektřiny brutto 5 701,9 5 519,9 5 232,4 5 638,8 6 324,6 5 265,4 Spotřeba elektřiny brutto 2 977,7 2 988,3 3 153,8 3 022,3 2 782,1 2 354,8 Podíl vyrobené a spotřebované el. energie Zdroj: Roční zprávy o provozu ES ČR ERÚ 191,5% 184,7% 165,9% 186,6% 227,3% 223,6% Z uvedené tabulky je zřejmé, že se prohlubuje saldo vyrobené a spotřebované elektřiny na území kraje, kraj je vývozcem elektřiny. Následující tabulka uvádí údaje o spotřebě elektřiny podle sektorů, tak jak je spotřeba uváděna v Ročních zprávách ERÚ o provozu ES ČR. Tabulka 13: Roční spotřeba elektřiny brutto 2 a netto v sektorech národního hospodářství, Pardubický kraj, vývoj 2003 až 2015 [GWh] Sektor spotřeby 2003 2004 2005 2010 2014* 2015* Průmysl 817,9 797,2 704,4 853,0 1 208,8 863,7 Energetika 576,8 607,9 572,2 561,7 186,4 73,7 Doprava 130,6 42,0 53,8 25,9 26,6 25,7 Stavebnictví 21,9 24,0 39,8 11,0 13,2 13,5 Zemědělství 124,5 137,2 151,8 60,9 55,8 52,7 Domácnosti 739,7 750,4 900,0 720,3 672,7 689,3 Služby 458,7 503,7 396,7 191,4 609,8 632,4 Ostatní 107,6 125,9 335,1 598,1 8,8 3,9 Celkem 2 977,7 2 988,3 3 153,8 3 022,3 2 782,1 2 354,8 Zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR ERÚ * Spotřeba netto Zhodnocení předpokladů ÚEK 2003 V roce 2000 byl podíl domácností na spotřebě elektřiny netto roven 37,4 %, k roku 2015 poklesl na 29 %. Největší nárůst spotřeby zaznamenaly sektory průmyslu a služeb. Prognóza spotřeby elektřiny ve scénáři předložena není, předpokládá se nicméně uplatňování energetických úspor jak vlivem cíleného působení kraje, tak vlivem ekonomicky motivovaného jednání spotřebitelů. Prognóza spotřeby elektrické energie je zejména v sektoru průmyslu obtížná, přesto je nezbytné tuto část ÚEK aktualizovat s ohledem na vývoj ve spotřebitelských sektorech, vývoj energetické náročnosti NH, apod. 4.4 Stav a rozvoj elektrizační soustavy Zásobování elektrickou energií Pardubického kraje zabezpečuje provozovatel přenosové soustavy vvn ČEPS, a.s. Přechod mezi přenosovou soustavou ČEPS, a.s. a distribučním systémem ČEZ Distribuce, a.s. tvoří soustava transformoven 400(220)/110 kv zásobujících určená území. Přenosová soustava ČEPS, a.s. (páteřní část celé elektrizační soustavy) provozovaná na napěťových hladinách 400 a 220 kv zajišťuje přenos elektřiny po celém území České republiky a zároveň je součástí mezinárodního propojení Evropy. Napájí elektřinou distribuční soustavy, které ji dále rozvádějí až ke konečným spotřebitelům. Přeshraničními vedeními je PS ČR napojena na soustavy všech sousedních států. Jejich prostřednictvím dochází nejen k výměnám elektrické energie v rámci sjednaných plánů pro trh s elektřinou, ale také k udržení stability celého propojeného evropského 1 od roku 2014 včetně se jedná o netto spotřebu 2 od roku 2014 včetně se jedná o netto spotřebu Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 21

Elektrická energie systému. Výhradním provozovatelem PS ČR je na základě licence Č. 13010001 udělené Energetickým regulačním úřadem akciová společnost ČEPS. Jediným akcionářem ČEPS, a.s., je stát Česká republika, který vlastní 100% akcií a výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Napěťové úrovně vedení ČEPS a jejich celková délka na území ČR: Vedení 400 kv 3 617 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 338 km) Vedení 220 kv 1 909 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 038 km) Vedení 110 kv 84 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 78 km) Dle ÚEK 2003 bylo na území Pardubického kraje v roce 2001 situováno 21 transformoven vvn/vn, s celkovým transformačním výkonem 1257,5 MVA. Vedení vvn na území kraje bylo v délce 685,67 km, vedení vn venkovní 4263 km, kabelové 540 km. Vedení nn celkem bylo v délce 8790 km, z toho 2418 km jako kabelové. Podrobně uvádí ÚEK 2003 také stáří jednotlivých rozvodů. Tato data bude obtížné aktualizovat. Obrázek 8: Schéma sítí ČEPS, a.s. - 400 a 220 kv Zdroj: https://www.ceps.cz/cze/cinnosti/technicka-infrastruktura Na přenosovou soustavu ČEPS, a.s. navazuje regionální distribuční soustava, kterou na území Pardubického kraje provozuje společnost ČEZ Distribuce, a.s., která je držitelem licence na distribuci elektřiny a ve smyslu energetického zákona č. 458/2000 Sb., a působí na území krajů Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Středočeského, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého, Moravskoslezského a částečně v kraji Zlínském a Vysočina. Akciová společnost ČEZ Distribuce, a. s., je jako řízená osoba součástí koncernu řízeného společností ČEZ, a. s., jako řídící osobou, a to při plném respektování všech požadavků pravidel unbundlingu (právní, organizační a účetní oddělení výroby elektřiny, distribuce elektřiny a prodeje elektřiny) vyplývajících z Energetického Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 22

Elektrická energie zákona a ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/72/ES. Hlavními napájecími body v Pardubickém kraji jsou transformační stanice 220/110 kv Opočínek a 400/110 kv Krasíkov provozované ČEPS, a.s. Praha. Obrázek 9: Územní působnost distribučních společností elektřiny a napájecí body z PS, stav 2014 Zdroj: ERÚ Obrázek 10: Mapa rozvodů elektrické energie na území Pardubického kraje Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 23

Elektrická energie Popis rozvoje soustavy od roku 2001 Předchozí ÚEK byla vydána v roce 2003, s daty za roky 2000 a 2001. V systému zásobování el. energií došlo od té doby ke změnám, které byly vyvolány novými legislativními předpisy, týkajícími se zejména liberalizace trhu s elektrickou energií, a také pokračující privatizací regionálních rozvodných soustav. Liberalizace trhu umožnila právo volby zákazníků, vybrat si svého dodavatele. Povinně bylo také odděleno právní, organizační a účetní oddělení výroby elektřiny, distribuce elektřiny a prodeje elektřiny. Každá z těchto činností podléhá samostatné licenci. Přenosová elektrizační soustava ČR (vedení zvláště vysokého napětí 400 kv, velmi vysokého napětí 220 kv a vybraných 110 kv vč. rozvoden a transformačních stanic) byla vyčleněna z majetku a správy společnosti ČEZ a vložena do nově vzniklé akciové společnosti ve vlastnictví státu ČEPS, a.s. Distribuce elektřiny přešla na území Pardubického kraje do vlastnictví ČEZ Distribuce, a.s. V době vstupu ČR do EU muselo být zavedeno stejné otevření trhu jako v EU, tzn. otevřen trh s elektrickou energií a zemním plynem pro všechny zákazníky mimo domácnosti. Od 1. ledna 2006 se trh s elektřinou otevřel i pro domácnosti. S ohledem na předpokládaný nárůst výkonového zatížení elektrizační soustavy Pardubického kraje byly plánovány distributorem (VČE, a.s.) nové investice v oblastech řešeného území, které si z přenosového hlediska vyžádaly realizaci další transformovny vvn/vn, včetně vedení 110 kv. Z výhledových transformoven VČE se v roce 2003 jednalo o následující transformovny: Tabulka 14: Plánované investice v roce 2003 do transformoven elektrizační soustavy na území Pardubického kraje Tabulka 15: Plánované investice v roce 2003 - vedení 110 kv na území Pardubického kraje Z uvedených plánovaných akcí byly zrealizovány akce s termínem do roku 2015. Ostatní stavby jsou zařazeny ve stávajících ZUR a budou uvedeny v aktualizované ÚEK. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 24

Tepelná energie 5 TEPELNÁ ENERGIE 5.1 Výroba a dodávka tepla V této části zprávy je uveden podrobný přehled výroby a dodávek tepelné energie na daném území podle tabulek č. 8 a 9 uvedených v příloze k NV za rok 2014, dodaných MPO. Tabulka 16: Bilance výroby a dodávky tepla podle technologie elektrárny/teplárny - 2014 Technologie elektrárny/teplárny Instalovaný tepelný výkon [MWt] Výroba tepla brutto [GJ] Přímé dodávky cizím subjektům [GJ] Jaderné elektrárny 0,000 0,000 0,000 Parní elektrárny 3 508,680 5 989 305,550 3 433 141,520 Paroplynové elektrárny 0,000 0,000 0,000 Plynové a spalovací elektrárny 51,056 634 329,060 102 691,130 Geotermální elektrárny 0,000 0,000 0,000 Ostatní palivové elektrárny 0,000 0,000 0,000 Celkem 3 559,736 6 623 634,610 3 535 832,650 Zdroj dat: ERÚ-1 zpracované na Ministerstvu průmyslu a obchodu Pozn.: Rozdíl mezi výrobou tepla brutto a dodávkou cizím subjektům zahrnuje položky: - Technologická vlastní spotřeba na výrobu elektřin, technologická vlastní spotřeba na výrobu tepla - Dodávky do vlastního podniku nebo zařízení Tabulka 17: Bilance výroby a dodávky tepla podle druhu paliva - 2014 Využívané palivo Výroba tepla brutto [GJ] Podíl paliva na výrobě tepla brutto Přímé dodávky cizím subjektům [GJ] Jaderné palivo 0,000 0,0% 0,000 Biomasa 38 209,830 0,6% 31 304,030 Bioplyn 515 910,820 7,8% 30 916,460 Černé uhlí 1 162 995,000 17,6% 176 132,000 Hnědé uhlí 4 104 011,270 62,0% 3 223 329,890 Koks 0,000 0,0% 0,000 Odpadní teplo 379 422,000 5,7% 0,000 Ostatní kapalná paliva 0,000 0,0% 0,000 Ostatní pevná paliva 0,000 0,0% 0,000 Ostatní plyny 0,000 0,0% 0,000 Topné oleje 7 960,920 0,1% 537,000 Zemní plyn 415 124,770 6,3% 73 613,270 Celkem 6 623 634,610 0,0% 3 535 832,650 Zdroj dat: ERÚ-1 zpracované na Ministerstvu průmyslu a obchodu Pozn.: Rozdíl mezi výrobou tepla brutto a dodávkou cizím subjektům zahrnuje položky: - Technologická vlastní spotřeba na výrobu elektřiny, technologická vlastní spotřeba na výrobu tepla - Dodávky do vlastního podniku nebo zařízení Na území Pardubického kraje převládá výroba tepla v parních elektrárnách. Ve spotřebě paliva na výrobu tepla převládají tuhá paliva hnědé uhlí a černé uhlí s celkovým podílem na výrobě tepla ve výši téměř 80 %. Z této výroby je pro potřeby kraje dodávána pouze část tepla. Teplo vyrobené na Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 25

Tepelná energie území kraje v Elektrárnách Opatovice, a.s. je dodáváno kromě Pardubického kraje také na území Královéhradeckého kraje, kde zásobuje zejména město Hradec Králové. V Pardubickém kraji tato soustava zásobuje teplem města Chrudim, Pardubice, Lázně Bohdaneč. Z druhého významného energetického zdroje Chvaletice je systémem CZT vytápěna pouze obec Chvaletice. Ve všech menších soustavách je pro výrobu tepla využíván zemní plyn, plynofikace těchto zdrojů proběhla většinou ještě před rokem 2000 v souvislosti s tehdejší novelou zákona o ochraně ovzduší. Obrázek 11: Soustava zásobování tepelnou energií, Elektrárny Opatovice, a.s. Zdroj: EOP, a.s. 5.2 Soustavy zásobování tepelnou energií Samostatně byly na území Pardubického kraje šetřeny soustavy zásobování tepelnou energií. Při šetření jsme vycházeli z licencí ERÚ na rozvod tepelné energie. Ve výrobě tepla a v dodávkách tepla ze zdrojů SZTE nejsou zařazeny domovní kotelny. Na území Pardubického kraje je v roce 2015 celkem 42 držitelů licence na rozvod teplené energie a 40 vlastníků licence na výrobu tepelné energie. Dohromady provozují soustavy a zdroje pro zásobování teplem v 87 lokalitách na území Pardubického kraje. Údaje o těchto soustavách jsou získány částečně z podkladů ERÚ a dále z údajů získaných vlastním šetřením u všech držitelů licence na rozvod tepelné energie. Tabulka 18: Seznam držitelů licence na rozvod tepelné energie Číslo licence 310100053 Název držitele licence na rozvody tepla v Pardubickém kraji Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. IČ 64827453 Vlastník IČ Název 00270059 Město Hlinsko (20%) 62064231 EKO ENERGIE 2002, s.r.o. (80%) 310100078 EVČ s.r.o. 13582275 03592880 ČEZ ESCO, a.s. 310100938 Synthesia, a. s. 60108916 26185610 AGROFERT, a.s. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 26

Tepelná energie Název držitele licence na Číslo licence rozvody tepla v Pardubickém IČ kraji Vlastník IČ Název 310101042 TMS - Montáže s.r.o. 25284657 64793117 T-mont s.r.o. 310101313 TEZA, s. r. o. 62061739 00278653 Město Česká Třebová 310101655 Správa budov Žamberk s.r.o. 25280091 00279846 Město Žamberk 310102083 T.E.S. s.r.o. 64788253 00277177 Město Polička 310102942 Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o. 25953036 00279102 Město Lanškroun 310103045 Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, s.p.o. 00183024 00024341 Ministerstvo zdravotnictví ČR 310103102 DÉMOS, spol. s r.o. 49810707 26049970 Energie AG Teplo Bohemia s.r.o. 310103182 Ing. Jan Svatoň 18838014 18838014 Ing. Jan Svatoň 310202344 HARTMAN CZ s.r.o. 25297783 25297783 HARTMAN CZ s.r.o. 310202355 BYTEP HM s.r.o. 64788601 64788601 BYTEP HM s.r.o. 310404172 DS TEPLO, s.r.o. 25948661 25948661 DS TEPLO, s.r.o. 310404382 TEPVOS, spol. s r.o. 25945793 00279676 Město Ústí nad Orlicí 310907354 Zemědělská společnost Zemědělská společnost Ostřetín, 64789462 64789462 Ostřetín, a.s. a.s. 310909223 Obec Brněnec 00276464 00276464 Obec Brněnec 311015241 Elektrárny Opatovice, a.s. 28800621 29259428 EP Energy, a.s. 311015571 Sev.en EC, a.s. 28786009 28677986 Severní energetická a.s. 311223005 KAVEMA, s.r.o. 28795946 25286161 MAREK zemědělská technika s.r.o. 311224624 Zemědělské družstvo se sídlem Zemědělské družstvo se sídlem ve 00131024 00131024 ve Sloupnici Sloupnici 311226725 FARMA STRÁNSKÝ s.r.o. 26004321 26004321 FARMA STRÁNSKÝ s.r.o. 311326845 SilEnergo, spol. s r. o. 27557693 25916203 SILYBA a.s. 311326851 Farma Opatov, s.r.o. 25976656 25976656 Farma Opatov, s.r.o. 311327017 Zemědělské družstvo chovatelů Zemědělské družstvo chovatelů a 48154814 48154814 a pěstitelů Litomyšl pěstitelů Litomyšl 311330616 Zemědělsko obchodní družstvo Zemědělsko obchodní družstvo 00131725 00131725 Zálší Zálší 311331666 H&H Energy s.r.o. 01743953 01743953 H&H Energy s.r.o. 311332279 BIOINVEST KUNČINA s.r.o. 28616928 25262084 AGRO Kunčina a.s. 311332492 AGRO Kunčina a.s. 25262084 25262084 AGRO Kunčina a.s. 311432796 BIOINVEST PACOV s.r.o. 28827945 28827945 BIOINVEST PACOV s.r.o. 311432999 Malečská energetická, s.r.o. 28797345 15058751 Zemědělské družstvo Maleč 311633927 HEDVA, a.s. 28828291 28828291 HEDVA, a.s. 311018326 ČEZ Energo, s.r.o. 29060109 28466021 TEDOM a.s. (49%) 03592880 ČEZ ESCO, a.s. (51%) 310605107 ČEZ Teplárenská, a.s. 27309941 45274649 ČEZ, a. s. 310806446 Správa železniční dopravní Správa železniční dopravní cesty, 70994234 70994234 cesty, s.o. s.o. 310101515 České dráhy, a.s. - DKV Česká Třebová 70994226 Česká republika 320203711 Městský bytový podnik Vysoké Mýto s.r.o. 25968726 00279773 Město Vysoké Mýto 321634212 AHP 3T s.r.o. 27870537 04827945 ADI Heat & Power a.s. 320101786 Armádní Servisní, příspěvková organizace 60460580 60162694 Podbabská 1589/1, 160 00 Praha 320202663 ONIVON a.s. 25942182 25942182 Akademika Bedrny 88/6, 500 03 Hradec Králové 320404397 VCES a.s. 26746573 25259369 Na Harfě 246/3, 190 05 Praha 9 321433127 MEI Property Sevices, s.r.o. 27164829 29010209 Holušická 2221/3, 148 00 Praha 4 Zdroj: ERÚ, vlastní šetření Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 27

Tepelná energie Tabulka 19: Číslo licence 310100053 Seznam držitelů licence na výrobu tepelné energie: Název držitele licence na výrobu tepla v Pardubickém kraji Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. IČ 64827453 Vlastník IČ Název 00270059 Město Hlinsko (20%) 62064231 EKO ENERGIE 2002, s.r.o. (80%) 310100078 EVČ s.r.o. 13582275 03592880 ČEZ ESCO, a.s. 310100938 Synthesia, a. s. 60108916 26185610 AGROFERT, a.s. 310101042 TMS - Montáže s.r.o. 25284657 25284657 TMS - Montáže s.r.o. 310101313 TEZA, s. r. o. 62061739 00278653 Město Česká Třebová 310101655 Správa budov Žamberk s.r.o. 25280091 00279846 Město Žamberk 310102083 T.E.S. s.r.o. 64788253 00277177 Město Polička 310102942 Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o. 25953036 00279102 Město Lanškroun 310103045 Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, s.p.o. 00183024 00024341 Ministerstvo zdravotnictví ČR 310103102 DÉMOS, spol. s r.o. 49810707 26049970 Energie AG Teplo Bohemia s.r.o. 310103182 Ing. Jan Svatoň 18838014 18838014 Ing. Jan Svatoň 310202344 HARTMAN CZ s.r.o. 25297783 25297783 HARTMAN CZ s.r.o. 310202355 BYTEP HM s.r.o. 64788601 64788601 BYTEP HM s.r.o. 310404172 DS TEPLO, s.r.o. 25948661 25948661 DS TEPLO, s.r.o. 310404382 TEPVOS, spol. s r.o. 25945793 00279676 Město Ústí nad Orlicí 310907354 Zemědělská společnost Ostřetín, Zemědělská společnost Ostřetín, 64789462 64789462 a.s. a.s. 310909223 Obec Brněnec 00276464 00276464 Obec Brněnec 311015241 Elektrárny Opatovice, a.s. 28800621 29259428 EP Energy, a.s. 311015571 Sev.en EC, a.s. 28786009 28677986 Severní energetická a.s. 311223005 KAVEMA, s.r.o. 28795946 25286161 MAREK zemědělská technika s.r.o. 311224624 Zemědělské družstvo se sídlem Zemědělské družstvo se sídlem ve 00131024 00131024 ve Sloupnici Sloupnici 311226725 FARMA STRÁNSKÝ s.r.o. 26004321 26004321 FARMA STRÁNSKÝ s.r.o. 311326845 SilEnergo, spol. s r. o. 27557693 25916203 SILYBA a.s. 311326851 Farma Opatov, s.r.o. 25976656 25976656 Farma Opatov, s.r.o. 311327017 Zemědělské družstvo chovatelů a Zemědělské družstvo chovatelů a 48154814 48154814 pěstitelů Litomyšl pěstitelů Litomyšl 311330616 Zemědělsko obchodní družstvo Zálší 00131725 00131725 Zemědělsko obchodní družstvo Zálší 311331666 H&H Energy s.r.o. 01743953 01743953 H&H Energy s.r.o. 311332279 BIOINVEST KUNČINA s.r.o. 28616928 25262084 AGRO Kunčina a.s. 311332492 AGRO Kunčina a.s. 25262084 25262084 AGRO Kunčina a.s. 311432796 BIOINVEST PACOV s.r.o. 28827945 28827945 BIOINVEST PACOV s.r.o. 311432999 Malečská energetická, s.r.o. 28797345 15058751 Zemědělské družstvo Maleč 311633927 HEDVA, a.s. 28828291 28828291 HEDVA, a.s. 311018326 ČEZ Energo, s.r.o. 29060109 28466021 TEDOM a.s. (49%) 03592880 ČEZ ESCO, a.s. (51%) 310605107 ČEZ Teplárenská, a.s. 27309941 45274649 ČEZ, a. s. 310806446 Správa železniční dopravní cesty, Správa železniční dopravní cesty, 70994234 70994234 s.o. s.o. 310101515 České dráhy, a.s. - DKV Česká Třebová 70994226 Česká republika 311432999 Malečská energetická, s.r.o. 28797345 15058751 Zemědělské družstvo Maleč 310203710 Městský bytový podnik Vysoké Mýto s.r.o. 25968726 00279773 Město Vysoké Mýto 111533717 EPP ENERGO, a.s. 28262085 27705854 FINESTA GROUP, a.s. 311634211 AHP 3T s.r.o. 27870537 04827945 ADI Heat & Power a.s. Zdroj: ERÚ, vlastní šetření Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 28

Tepelná energie Obrázek 12: Města, na jejichž území jsou provozovány soustavy ZTE Zdroj: ENVIROS, s.r.o., O. Hrubý, HO Base Tabulka 20: Popis soustav zásobování teplem po jednotlivých ORP Obec s rozšířenou působností Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Popis SZTE na území ORP Na území ORP Česká Třebová se nachází jedenáct soustav ZTE. Všechny jsou v katastrálním území Česká Třebová. Deset z nich provozuje městská společnost TEZA s.r.o., zbylou jedenáctou provozují České dráhy a.s., DKV Česká Třebová. Na území se nachází i jiné zdroje tepla (nikoli soustavy) než uvedené. V České Třebové dále vyrábí a prodává teplo z kogeneračních jednotek ČEZ Energo, a.s. V administrativně správním území ORP Hlinsko se nachází dvě SZTE, z nichž jedna se nachází v Bioplynové stanici (dále též BPS) v obci Vojtěchov v areálu Zemědělského družstva Maleč, druhá je na území města Hlinska. Ve správním území ORP Holice se nachází pouze dva zdroje SZTE. První zdrojem je tepelný zdroj, který se nachází na území města Holice, provozuje společnost TMS-Montáže, s.r.o., druhým zdrojem je pak bioplynová stanice v katastru obce Ostřetín, kterou provozuje Zemědělská společnost Ostřetín, a.s. V katastru ORP Chrudim jsou celkem devět soustav SZTE. Pět z nich se nachází na území města Chrudim, jedna v obci Luže, jedna ve městě Skuteč a jedna ve městě Heřmanův Městec. Dále je v obci Luže provozován kogenerační zdroj. Ve správním území ORP Chrudim se ještě v první polovině roku 2016 provozovala ještě jedna SZTE se zdroji a to ve městě Třemošnice na základě udělené licence ERÚ č. 311118471 na výrobu tepla a udělené licence ERÚ č. 321118472 na rozvod tepla. Držitelem licencí byla společnost EMi ENERGY s.r.o. Po skončení topné Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 29

Tepelná energie Obec s rozšířenou působností Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Popis SZTE na území ORP sezóny došlo k předávce tepelných zdrojů zpět do správy města Třemošnice. Veškeré zdroje byly decentralizovány a rozvody zrušeny a nahrazeny pouze rozvody přímo v objektech. Všechny zdroje na území města Třemošnice tak byly nahrazeny menšími domovními zdroji, nepodléhajícím licenci na výrobu tepla udělovanou ERÚ. V katastru ORP se nachází pouze jedna licencovaná soustava SZTE, která se nachází v katastru obce Červená Voda. Soustavu SZTE provozuje společnost DÉMOS, spol. s r.o. Ve správním území ORP Lanškroun se nachází celkem tři SZTE, dvě z nich jsou přímo ve městě Lanškroun, třetí je v obci Ostrov. Ve správním území ORP Litomyšl se dle výčtu platných licencí na výrobu či distribuci tepla, vydaných Energetickým regulačním úřadem, se nachází pět SZTE, jedna v katastru obce Němčice, zbylé čtyři jsou v katastru města Litomyšl. Ve dvou případech se jedná o bioplynové stanice, umístěných v zemědělských areálech. Zbylé tři jsou rozvodné sítě s plynovými zdroji na území města Litomyšl. Vlastní město Litomyšl je z převážné části z hlediska vytápění decentralizováno a to buď formou domovních kotelen, nebo jako v případě rodinných domů, formou individuálního vytápění. Na území ORP Moravská Třebová se nachází celkem 7 provozovatelů soustav SZTE. Ve třech případech se jedná o bioplynové stanice, ve dvou případech se jedná o kogenerační jednotku umístěnou ve výrobním areálu, zbylé dvě SZTE jsou rozvodné soustavy v městské zástavbě. Na území ORP je nejvýznamnějším zdrojem a největším tepelným zdrojem přesahující význam Pardubického kraje je Elektrárna Opatovice, a.s., který na území ORP Pardubice dodává teplo do města Lázně Bohdaneč, Statutárního města Pardubice, obce Opatovice nad Labem, obce Čeperka a dále města Chrudim (ORP Chrudim). Dalším významným zdrojem tepelné i elektrické energie je podniková energetika Teplárna Zelená louka chemického koncernu Synthesia, a.s. Na území ORP Pardubice se vyjma Elektrárny Opatovice a Synthesia, a.s. nachází další zdroj tepelné energie s udělenou licencí na výrobu tepla od Energetického regulačního úřadu a tím je bioplynová stanice v obci Jezbořice. Příspěvková organizace Armádní servisní v době zpracování této aktualizace územní energetické koncepce Pardubického kraje ještě provozuje tepelný zdroj i rozvodnou soustavu v areálu letiště Pardubice a další rozvodnou soustavu ve vojenském areálu v ulici Na Lužci v městě Lázně Bohdaneč. Pro rozvod tepelné energie jsou evidovány další distributoři tepla jednu SZTE (rozvod) provozuje EKO-INVEST Pardubice, s.r.o. další jednu Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (dále též SŽDC) a dvě SZTE TMS-Montáže, s.r.o. a rovněž dvě MEI Property Services, s.r.o. Na území ORP Polička se nachází celkem tři soustavy SZTE, které jsou přímo na území města Polička a které spravuje a provozuje společnost T.E.S. s.r.o. Na území jsou dále tři kogenerační zdroje, které dodávají do uvedených soustav tepelnou energii vždy jeden zdroj pro jednu soustavu a jsou v majetku společnosti ČEZ Energo, s.r.o. Ve správním území ORP Přelouč se nachází dvě soustavy SZTE, jedna soustava se nachází na území města Chvaletice a obce Trnávka, druhá se nachází ve správním území Přelouč, kde se jedná o decentralizovanou síť 4 plynových Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 30

Tepelná energie Obec s rozšířenou působností Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Popis SZTE na území ORP blokových kotelen. Na území ORP se rovněž nachází jeden významný nadregionální zdroj výroby elektrické i tepelné energie. Jedná se o Elektrárnu Chvaletice, která byla součástí Českých energetických závodů, vzhledem k změnám v legislativě došlo k jejímu vyčlenění a prodeji v roce 2013 a je v majetku soukromé společnosti Sev.en EC, a.s., kterou vlastní Severní energetická, a.s. Ve spádovém administrativním území ORP Svitavy se nachází osm SZTE a to dvě v obci Brněnec a jedna v obci Opatov (bioplynová stanice), dále 5 nezávislých SZTE ve městě Svitavy. Ve správním území ORP Svitavy je evidována ještě jedna SZTE se zdrojem stále uváděna v seznamu platných licencí poskytovaných ERÚ na oficiálních stránkách tohoto úřadu. Jedná se o SZTE, která se nachází v Moravské Chrastové, část obce Brněnec. Držitelem licence ERÚ na výrobu tepla č. 310705284 a licence ERÚ č. 320705285 na rozvod tepla je společnost KX POWER, a.s. Bylo zjištěno a ověřeno, že distribuce tepla byla ukončena již v roce 2008, výroba tepla byla ukončena v roce 2012 po vleklých majetkových sporech. Areál VITKA a vyčleněna část areálu VITKA s energetickým hospodářstvím v majetku KX POWER a.s. je ve velmi špatném technickém stavu, o dalších záměrech majitele areálu nebyly poskytnuty žádné informace. Případné obnovení výroby tepelné či elektrické energie by nebylo dříve než v horizontu několika let. Na území ORP Ústí nad Orlicí se nachází deset SZTE, jedna se nachází přímo v Ústí nad Orlicí a rozvody pokrývají většinu města a tvoří jí 9 nezávislých tepelných soustav provozovaných společností TEPVOS, s.r.o. Do této soustavy dodává tepelnou energii společnost ČEZ Energo s.r.o. z kogeneračních zdrojů umístěných v objektech TEPVOS. Další SZTE je v BPS v katastru obce Dolní Dobrouč. Ve správním území ORP Vysoké Mýto se nachází jedenáct soustav ZTE, sedm z nich je přímo v katastrálním území Vysoké Mýto, jedna SZTE se nachází v areálu BPS v katastru obce Tisová. Další soustava je v Brandýse nad Orlicí. Dvě SZTE tvoří kogenerační zdroje umístěné v kotelnách SZTE MBP Vysoké Mýto. Na území ORP Žamberk jsou tři SZTE, jedna je v městě Letohrad, dvě ve městě Žamberk. Obě města spolu tvoří konurbaci. Dodávka tepla celkem ze zdrojů a sítí soustav zásobování tepelnou energií činila v roce 2015 na základě provedeného šetření celkem 3 326 115 GJ. Tento údaj je nižší než údaj v Tabulce 17: Bilance výroby a dodávky tepla, kde je uveden údaj 3 535 832,650 GJ. Rozdíl mezi bilancemi mohou být právě domovní kotelny a pak také odlišný rok šetření 2014 a 2015 vzhledem k odlišným klimatickým podmínkám jsou bilance za rok 2015 s rokem 2014 obtížně srovnatelné. Délka parních, horkovodních a tepelných sítí celkem činí v kraji na základě vlastního šetření celkem 452,5 km. V rámci šetření soustav SZTE byly šetřeny také dodávky tepla do jednotlivých spotřebitelských sektorů. Tento údaj je významný zejména v sektoru domácností pro dopočet spotřeby tuhých paliv. V dodávkách tepelné energie převládá na území Pardubického kraje dodávka tepla do průmyslu, následována sektorem bydlení a sektorem služeb. Z ORP na území kraje převažuje zásobování teplem v ORP Pardubice. Následující graf ukazuje dodávky tepla v ORP subjektům ze sektoru bydlení, terciéru a průmyslu celkem a podíl sektoru bydlení. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 31

Tepelná energie Obrázek 13: Rozdělení dodávek tepelné energie do spotřebitelských sektorů Zdroj: vlastní šetření Obrázek 14: Dodávky tepla v Pardubickém kraji podle ORP, GJ/rok, 2015 Zdroj: vlastní šetření Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 32

Tepelná energie Zhodnocení vývoje po roce 2001 a předpokladů scénáře ÚEK 2003 ÚEK 2003 se jednotlivými města a způsobem jejich zásobování tepelnou energií nezabývala. Poznatky o vývoji za uplynulé období jsou výsledkem vlastního šetření. V případě Pardubického kraje lze konstatovat, i přes mírnou změnu ustupujícího negativního náhledu na SZTE, že vyjma lokality ORP Pardubice, ORP Chrudim a ORP Přelouč nadále pokračuje obecný trend v decentralizaci SZTE, ale ve značně menším objemu odpojování, než tomu bylo v uplynulých letech např. 2009-2010. V ORP Svitavy, ORP Ústí nad Orlicí a ORP Polička je již rovněž díky rekonstrukcím, zlepšení komunikace a stabilizace ceny počet odběratelů stabilizován, dochází k velmi mírnému nárůstu, trend decentralizace ale pokračuje v ORP Vysoké Mýto, ORP Holice a ORP Králíky. Z hlediska objemu dodávek tepla (bez klimatických výkyvů) je nutno vzít v potaz, že v domech pro bydlení i v ostatních budovách (jak těch, které jsou vytápěny samostatně, tak zejména v těch, které jsou napojeny na SZTE), docházelo v uplynulých letech k významnému snížení dodávek tepla (v průměru v soustavách o 25 až 30 %) v důsledku masového zateplování bytových domů a objektů veřejné správy, případně alespoň k výměně oken, nebo k dílčím opatřením snižujícím poptávku po teple na vytápění. Ve spotřebě teplé vody dochází ke změnám ve způsobu přípravy teplé vody využitím solárního tepla i tepelných čerpadel. Zateplování domů bylo jedním z opatření, které v menších soustavách bylo doprovázeno odpojováním objektů od soustav ZTE. Výhled v jednotlivých soustavách ZTE na území Pardubického kraje a s tím související objem dodávek tepla nebyl v ÚEK 2003 uveden, soustavy nebyl popsány. Ve scénáři cíleného vývoje byla zejména popsána doporučení týkající se soustavy ZTE z EOP, a.s. Z těchto záměrů nebyl uskutečněn záměr výstavby spalovny na pozemku EOP a využití tepla pro dodávky do soustavy ZTE. Ve výrobě tepla i v rozvodech v majetku provozovatelů zdrojů a distribučních soustav ZTE byly v letech 2010 až 2015 realizovány investiční záměry vedoucí ke snížení ztrát tepla v celkovém objemu 520 mil. Kč. Tyto záměry byly včetně uplatňování kogenerační výroby ve zdrojích a uplatnění biomasy v souladu s obecně formulovanými předpoklady ÚEK 2003 ve scénáři cíleného vývoje. Scénář cíleného vývoje předpokládal ve výrobě tepla nárůst výroby tepla z obnovitelných zdrojů, ale předpoklad uplatnění biomasy a bioplynu pro výrobu tepla byl v porovnání se skutečností velmi nízký. Část ÚEK týkající se výroby tepla, způsobů zásobování objektů teplem apod. musí být plně aktualizován. Podle zadání kraje bude kapitola k výrobě a spotřebě tepelné energie doplněna o podrobný popis soustav ZTE na území Pardubického kraje s cílem podpory těchto soustav v souladu s prioritami ASEK 2014. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 33

Tepelná energie 5.3 Ceny tepelné energie Ceny tepelné energie patří v Pardubickém kraji k historicky nejnižším zejména v soustavě EOP. Následující ceny dle úrovně předání a jejich vývoj jsou uváděny včetně DPH. Tabulka 21: Průměrná předběžná cena tepelné energie na rok 2015 podle úrovně předání a druhu paliva, Pardubický kraj Úroveň předání tepelné energie Pro konečné spotřebitele Zdroj: ERÚ Průměrná předběžná cena tepelné energie podle převažujícího druhu paliva [Kč/GJ] Biomasa a jiné Uhlí Zemní plyn obnovitelné zdroje Jiná paliva Vážený průměr Z výroby při výkonu nad 10 MWt 193,791 236,100 236,100 236,100 194,165 Z primárního rozvodu 391,591 478,385 475,930 387,932 397,237 Z výroby při výkonu do 10 MWt 709,229 283,268 97,009 815,282 260,983 Z centrální výměníkové stanice 414,710 414,710 0,000 414,710 414,710 Pro centrální přípravu teplé vody na zdroji 560,590 619,238 543,950 560,590 605,140 Pro centrální přípravu teplé vody na výměníkové stanici 433,215 427,691 0,000 427,691 433,196 Z rozvodů z blokové kotelny 437,030 599,443 284,871 437,030 531,128 Ze sekundárních rozvodů 458,958 533,633 543,950 458,113 460,793 Z domovní předávací stanice 584,809 598,474 314,312 584,809 597,558 Z domovní kotelny 0,000 560,246 0,000 0,000 560,246 Vážený průměr 430,346 549,977 351,053 506,563 454,956 Tabulka 22: Vývoj průměrné ceny tepelné energie vyrobené z uhlí podle úrovně předání, Pardubický kraj Vývoj průměrné ceny tepelné energie vyrobené z uhlí podle úrovně předání [Kč/GJ] Úroveň předání tepelné energie Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Z výroby při výkonu nad 10 MWt 166,184 141,215 175,348 178,365 193,791 Z primárního rozvodu 310,243 341,952 358,737 383,768 391,591 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 34

Tepelná energie Úroveň předání tepelné energie Pro konečné spotřebitele Zdroj: ERÚ Vývoj průměrné ceny tepelné energie vyrobené z uhlí podle úrovně předání [Kč/GJ] Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Z výroby při výkonu do 10 MWt 506,011 515,383 518,018 560,372 709,229 Z centrální výměníkové stanice 366,981 325,812 349,559 391,345 414,710 Pro centrální přípravu teplé vody na zdroji 534,512 542,879 556,589 586,788 560,590 Pro centrální přípravu teplé vody na výměníkové stanici 315,899 347,372 380,824 405,896 433,215 Z rozvodů z blokové kotelny 416,402 406,013 556,600 598,764 437,030 Ze sekundárních rozvodů 341,409 373,890 402,851 433,969 458,958 Z domovní předávací stanice 459,428 436,828 491,822 482,976 584,809 Z domovní kotelny 518,485 511,313 538,844 553,334 0,000 Vážený průměr 328,502 357,108 383,792 412,792 430,346 Tabulka 23: Vývoj průměrné ceny tepelné energie vyrobené z ostatních paliv podle úrovně předání, Pardubický kraj, 2014 Úroveň předání tepelné energie Pro konečné spotřebitele Vývoj průměrné ceny tepelné energie z ostatních paliv v jednotlivých letech [Kč/GJ] Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Z výroby při výkonu nad 10 MWt 177,852 88,677 175,583 178,365 236,100 Z primárního rozvodu 402,667 460,861 454,655 452,519 474,111 Z výroby při výkonu do 10 MWt 283,679 256,747 271,958 250,273 258,969 Z centrální výměníkové stanice 366,981 325,812 349,559 391,345 414,710 Pro centrální přípravu teplé vody na zdroji 587,166 597,661 624,237 641,248 609,656 Pro centrální přípravu teplé vody na výměníkové stanici 520,638 354,887 428,885 530,942 427,691 Z rozvodů z blokové kotelny 591,118 609,951 604,652 627,664 559,056 Z venkovních sekundárních rozvodů 512,409 531,950 543,770 544,577 531,693 Z domovní předávací stanice 593,878 627,836 644,260 635,997 597,802 Z domovní kotelny 554,864 559,027 567,876 564,548 560,246 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 35

Tepelná energie Vážený průměr 538,442 560,769 577,738 567,907 528,934 Zdroj: ERÚ 5.4 Investice provedené v soustavách ZTE do roku 2015 Tabulka 24: Investice do soustav CZT v letech 2010 až 2015 Provozovatel Vymezené území podle licence Popis modernizace nebo rekonstrukce Cíl modernizace nebo rekonstrukce Rok nebo období modernizace nebo rekonstrukce Cenové rozpočtové náklady Roční úspora energie (GJ) TEZA Česká Třebová Instalace kondenzačního kotle kotelna Zvýšení účinnosti výroby tepelné Milíř energie 2010 1 135 000 TEZA Česká Třebová Instalace kondenzačního kotle kotelna Zvýšení účinnosti výroby tepelné Jelenice energie 2011 1 202 000 TEZA Česká Třebová Instalace kondenzačního kotle kotelna Zvýšení účinnosti výroby tepelné Křib energie 2012 932 000 TEZA Česká Třebová Instalace kondenzačního kotle kotelna Zvýšení účinnosti výroby tepelné Trávník energie 2012 1 046 000 ČEZ Chvaletice Teplárenská Rekonstrukce ohříváků ve VS1 Větší spolehlivost 2013 500 000 Teplárenská Kotelna ČSA, Hlinsko společnost instalace kotle VESKO o výkonu 2,0 MWt změna palivové základny, přechod na Hlinsko, spol. s na spalování biomasy biomasu 12/2013 7 881 200 0 r. o. EVČ, s.r.o. kotelna kp. Jaroše, výměna starých kotlů za nový zvýšení účinnosti, odstranění Litomyšl kondenzační kotel havarijního stavu původních kotlů 2014 2 900 000 850 Synthesia, a.s. ALIACHEM a.s.,odštěpný závod Synthesia, Semtín V letech 2014 až 2015 proběhla 1.etapa ekologizace energetického zdroje Synthesia,a.s. Byly demontovány dva stávající uhelné kotle a na jejich místo postaven jeden plynový kotel a jeden fluidní kotel. Rozvody tepelné energie jsou modernizovány formou výměny tepelných izolací. Instalace nových zdrojů s vyšším regulačním rozsahem, dodržení emisních limitů pro budoucí zdroje znečišťování. 2014-2015 1 465 000 113708 CZT Polička CZT Polička Osazení domovních předávacích stanic a Přechod ze čtyřtrubky na dvoutrubkový 2014 3 200 000 1250 technické úpravy v kotelně Jiráskova systém CZT Polička CZT Polička Instalace kogeneračních jednotek na Snížení ceny tepla o 5% 2014 Investice Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 36

Tepelná energie Provozovatel Vymezené území podle licence Popis modernizace nebo rekonstrukce Cíl modernizace nebo rekonstrukce Rok nebo období modernizace nebo rekonstrukce Cenové rozpočtové náklady Roční úspora energie (GJ) kotelnách Svépomoc a Hegerova - provozovatele provozovatel ČEZ Energo - nákup tepla CZT Polička CZT Polička Osazení domovních předávacích stanic v Přechod ze čtyřtrubky na dvoutrubkový lokalitě Zákrejsova systém 2015 450 000 105 CZT Polička CZT Polička Instalace kogeneračních jednotek na Investice kotelně Jiráskova - provozovatel ČEZ Snížení ceny tepla o 5% 2015 provozovatele Energo - nákup tepla CZT Polička CZT Polička Snížení tepelných ztrát použitím 1974 Rekonstrukce teplovodních rozvodů v předizolovaného potrubí za potrubí v lokalitě Jiráskova neprůlezném topném kanále z roku 2016 3 600 000 Démos, spol. s Červená Voda Výměna venkovních rozvodů - r.o. předizolované potrubí snížení ztrát v rozvodech 2006 768 000 50 Elektrárny Opatovice, a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. Hradec Králové, Chrudim, Pardubice, Čeperka, Pohřebačka, Hradec Králové, Pardubice, Čeperka, Pohřebačka, Hradec Králové, Pardubice, Čeperka, Pohřebačka, Akce zahrnující modernizaci a zlepšení tepelně-izolačních vlastností částí horkovodních a teplovodních úseků potrubí 20 dílčích akcí zahrnujících modernizaci a zlepšení tepelně-izolačních vlastností částí horkovodních a teplovodních úseků potrubí 15 dílčích akcí zahrnujících modernizaci a zlepšení tepelně-izolačních vlastností částí horkovodních a teplovodních úseků potrubí dosažení energetických úspor snížením ztrát tepla, zlepšením tepelně-izolačních vlastností horkovodního a teplovodního potrubí dosažení energetických úspor snížením ztrát tepla, zlepšením tepelně-izolačních vlastností horkovodního a teplovodního potrubí dosažení energetických úspor snížením ztrát tepla, zlepšením tepelně-izolačních vlastností horkovodního a teplovodního potrubí 2010-2012 70 200 000 2013-2014 85 000 000 27143 2015 92 000 000 8749 Dolní Dobrouč Dolní Dobrouč realizace 2012 vytápění střediska 2012 2 200 000 Vysoké Mýto Vysoké Mýto - kotelna Zrušení expansní nádoby a Pivovarská I+II, kotelna kompresorů, jejich výměna za Výměna expansní nádoby, instalace Pod Kasínem, kotelna vyrovnávací a doplňovací zařízení. vyrovnávacího a doplňovacího zařízení Vanická Snížení nákladů na opravy a revize. Snížení nákladů na el. energii 2012 966 000 Vysoké Mýto Vysoké Mýto - kotelna Pivovarská I Výměna kotlů za kondenzační Zvýšení účinnosti kotelny 2012 1 731 497 0,3 Vysoké Mýto Vysoké Mýto - kotelna Pivovarská II Výměna kotlů za kondenzační Zvýšení účinnosti kotelny 2012 1 472 671 0,3 Vysoké Mýto Vysoké Mýto - kotelna Výměna kotlů za kondenzační Zvýšení účinnosti kotelny 2014 3 696 209 0,3 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 37

Tepelná energie Provozovatel Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Heřmanův Městec BIOINVEST Kunčina s.r.o. BIOINVEST Pacov s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. Vymezené území podle licence Popis modernizace nebo rekonstrukce Cíl modernizace nebo rekonstrukce Rok nebo období modernizace nebo rekonstrukce Cenové rozpočtové náklady Roční úspora energie (GJ) Pod Kasínem Vysoké Mýto rozvody Zrušení centrální přípravy TUV na Decentralizace ohřevu TUV na OPS kotelna Družba kotelně Družba a její decentralizace. 2016 400 000 0,15 rozvody kotelna Vanická Zrušení kotelny Družba napojení rozvodů na kotelnu Vanická. Propojení rozvodů kotelen Vanická a Zefektivnění výroby tepla, snížení Družba nákladů na údržbu a snížení budoucích 2016 3 300 000 0,2 investičních nákladů. rozvody kotelna Pod Zrušení zastaralé kotelny v ZUŠ. Připojení ZUŠ ke kotelně Pod Kasínem Kasínem Připojení ZUŠ k CZT. 2016 436 764 0,25 Čistírna odpadních vod Výměna staré KGJ za novou V rámci rekonstrukce technologie ČOV 2014 Letohrad Výměna regulátoru řídicího systému, výměna čerpadel ÚT za elektronická, úspora energií a spolehlivost systému 2011-2016 840 000 413 výměna 2 ks plynového hořáku. sídliště U Bažantnice a plynofikace kotelen, dvoutrubkový sídliště V Lukách, kompletní rekonstrukce CZT rozvod, DPS Heřmanův Městec 2001 31 356 642 Kunčina Vše předěláno na teplovod z BPS úspora energie vytápění a ohřev vody 2012 4 800 000 30 Areál AGRO Kunčina a.s. středisko Pacov Svitavy - Kotelna Větrná Svitavy - Kotelna Tovární Svitavy - Kotelna Dimitrovova Svitavy - Kotelna B. Martinů Svitavy - Kotelna Kijevská Kotelna - Tyršova, Přelouč Vše předěláno na teplovod z BPS úspora energie vytápění a ohřev vody 2012 6 000 000 40 Vše předěláno na teplovod z BPS úspora energie vytápění a ohřev vody 2012 4 000 000 48 Rekonstrukce kotelny a rozvodů Zvýšení účinnosti 2010, 2015, 2016 14 141 649 Rekonstrukce kotelny a rozvodů Zvýšení účinnosti 2010, 2011, 2012, 2015 10 179 474 Rekonstrukce kotelny a rozvodů Zvýšení účinnosti 2010, 2015 5 363 286 Rekonstrukce kotelny a rozvodů Zvýšení účinnosti 2010 1 904 000 Rekonstrukce kotelny a rozvodů Zvýšení účinnosti 2010 1 404 000 Rekonstrukce kotelny a rozvodů Zvýšení účinnosti 2014-2015 2 235 779 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 38

Tepelná energie Provozovatel ČEZ Energo, s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace České dráhy a.s. Moravská Třebová Moravská Třebová ONIVON a.s. Vymezené území podle licence Kotelna - K. Čapka, Přelouč Kotelna - 17. listopadu, Přelouč Kotelna - Sluneční, Přelouč Pardubice práva železniční dopravní cesty, státní organizace České dráhy a.s., horkovod větev B a C Moravská Třebová, Západní Moravská Třebová, Svitavská Průmyslová zóna Chrudim Popis modernizace nebo rekonstrukce Cíl modernizace nebo rekonstrukce Rok nebo období modernizace nebo rekonstrukce Cenové rozpočtové náklady Rekonstrukce kotelny a rozvodů Zvýšení účinnosti 2014-2015 1 778 529 Rekonstrukce kotelny a rozvodů, instalace kogenerační jednotky Zvýšení účinnosti 2014-2015 20 794 278 Rekonstrukce kotelny a rozvodů Zvýšení účinnosti 2015 389 301 Výměna rozvodů, předávací stanice, měření a regulace, nová vzduchotechnika rekonstrukce rozvodů větev B Výměna dožilé technologie, úspora energie snížení ztrát, zvýšení spolehlivosti dodávek 2010 3 593 716 Roční úspora energie (GJ) 2012-2014 6 000 000 300 rekonstrukce teplovodů technické zhodnocení 2015 8 000 000 rekonstrukce teplovodů technické zhodnocení 2004 4 500 000 Izolace horkovodního potrubí snížení tepelných ztrát 2010 2 300 000 3799 Investice do zdrojů a rozvodů soustav zásobování tepelnou energií na území Pardubického kraje přinesly úsporu ve výši téměř 200 tis. GJ při celkových nákladech dosahujících 520 mil. Kč., většina těchto nákladů byla vynaložena s cílem zvýšení účinnosti a dosažení úspor. Úspory energie nejsou u všech investičních akcí vyjádřeny. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 39

Tepelná energie 5.5 Lokální vytápění v sektoru domácností Od roku 2001 se významně změnil způsob vytápění bytů (nejen) na území Pardubického kraje. Údaje o způsobu vytápění domů a bytů na území Pardubického kraje byly získány z krajského pracoviště ČSÚ, které poskytly pro potřeby zpracování zprávy o uplatňování ÚEK podklady ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 a dále údaje o výstavbě po roce 2011. V Pardubickém kraji se ke dni sčítání (26. 3. 2011) nacházelo 128 618 domů, z toho 104 850 obydlených, což představuje 81,5 % z celkového počtu domů. Z celkového počtu obydlených domů je 94 008 (89,7 %) rodinných domů, 9 080 (8,7 %) bytových domů a 1 762 (1,7 %) ostatních budov. Za posledních deset let bylo v kraji vystavěno nebo zrekonstruováno 12 571 obydlených domů, což představuje 12,0 % z počtu obydlených domů v Pardubickém kraji celkem. Od roku 2001 bylo postaveno nebo zrekonstruováno nejvíce domů na Pardubicku a v ORP Holice. Z výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2011 vyplývá, že v Pardubickém kraji bylo 23 695 neobydlených domů s byty, což představuje 18,4 % celkového počtu domů v kraji. Nejčastěji bylo jako důvod neobydlenosti uvedeno, že dům slouží k rekreaci (82,8 % ze zjištěných), dále se jednalo o domy nezpůsobilé k bydlení (10,3 %) a o přestavbu domu (6,9 %). Nejčastěji byly neobydlené domy využívány k rekreaci v ORP Holice a ORP Polička. K 26. 3. 2011 bylo v Pardubickém kraji sečteno 233 798 bytů, z toho bylo 196 288 obydlených bytů (84,0 % podíl na bytech celkem, v celé České republice 86,3 %). Z celkového počtu obydlených bytů je 108 878 (55,5 %) bytů v rodinných domech, 84 414 (43,0 %) bytů v bytových domech a 2 996 (1,5 %) v ostatních budovách. Od roku 2011 do roku 2015 bylo v kraji postaveno dalších 5 682 bytů, z toho 4 116 v rodinných domech. Jako energie používaná k vytápění je v roce 2011 nejčastěji využíván plyn (41,4 % obydlených bytů), 24,1 % bytů využívá k vytápění teplo z kotelny mimo dům, 10,7 % bytů topí uhlím, koksem nebo uhelnými briketami a 9,4 % obydlených bytů používá k vytápění dřevo. Nejméně je k vytápění využívána elektrická energie, a to pouze v 5,6 % obydlených bytů. Ústřední topení mají nejčastěji zavedeny byty na Pardubicku, kde je největší zastoupení bytových domů. Kamna používají k topení nejvíce domy v nejmenších obcích a z územního hlediska Žambersko. Dálkový způsob vytápění (z kotelny mimo dům) nejvíce využívají byty na Pardubicku. Uhlím, koksem nebo uhelnými briketami se nejčastěji topí v ORP Žamberk, kde jsou k vytápění ve velké míře využívána kamna. Dřevo je k vytápění nejvíce používáno v ORP Králíky. Tabulka 25: Údaje o způsobu vytápění bytů v roce 2001 Zdroj: ÚEK 2003, Etapa I: Analytická část, tabulka 10 Pozn.: součet bytů podle vytápění je 179 435 bytů V roce 2001 bylo dle uvedené tabulky využíváno CZT k vytápění z 21 %, zemní plyn u 36 % bytů, ve 38 % bytů byla využívána pevná paliva. Z porovnání vyplývá, že k roku 2011 významně poklesl počet bytů zásobených pevnými palivy (na 39 281 bytů), z toho v polovině z těchto bytů bylo nahlášeno vytápění dřevem. Plyn jako hlavní palivo pro vytápění nahlásilo 79 624 bytů, elektřinu 10 713 bytů. Od roku 2001 se tedy významně změnil způsob vytápění domácností a také struktura paliv a energie pro vytápění. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 40

Tepelná energie Tabulka 26: Obydlené byty v bytových domech podle způsobu vytápění a energie využívané k vytápění Správní obvod obce s rozšířenou působností Obydlené byty v bytových domech podle způsobu a energie využívané k vytápění [-] Převažující způsob vytápění Ústřední Etážové (s kotlem v bytě) Kamna Jiný způsob vytápění a nezjištěno Převažující druh energie využívané k vytápění Z kotelny mimo dům Uhlí, koks, uhelné brikety Zemní plyn Elektřina Dřevo, dřevěné brikety Jiný druh energie využívané k vytápění a nezjištěno Celkový počet obydlenýc h bytů v bytových domech [-] Česká Třebová 2 812 649 321 65 2 050 31 1 249 160 40 317 3 847 Hlinsko 1 932 166 242 47 1 363 98 449 195 28 254 2 387 Holice 748 176 122 31 253 47 482 116 29 150 1 077 Chrudim 8 347 1 979 979 363 5 489 170 4 102 429 120 1 358 11 668 Králíky 744 332 150 59 158 140 683 32 141 131 1 285 Lanškroun 1 581 1 263 204 115 898 126 1 638 150 72 279 3 163 Litomyšl 1 177 886 159 78 664 106 1 211 97 43 179 2 300 Moravská Třebová 1 833 1 133 409 167 909 164 1 612 290 150 417 3 542 Pardubice 27 074 2 508 1 240 593 22 915 58 4 571 328 45 3 498 31 415 Polička 1 672 315 236 54 924 149 679 215 71 239 2 277 Přelouč 2 257 457 431 111 1 633 52 1 009 181 72 309 3 256 Svitavy 3 530 1 358 192 166 2 408 147 1 939 203 116 433 5 246 Ústí nad Orlicí 3 501 597 376 113 2 726 147 1 017 224 108 365 4 587 Vysoké Mýto 2 798 1 472 389 137 2 121 69 2 053 132 40 381 4 796 Žamberk 2 366 453 629 120 1 084 297 947 678 153 409 3 568 Pardubický kraj 62 372 13 744 6 079 2 219 45 595 1 801 23 641 3 430 1 228 8 719 84 414 Zdroj dat: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Poznámka ČSÚ: Jiný druh energie využívané k vytápění = Topné oleje, nafta; Propan-butan; Jiná (vč. solární, větrné apod.); Energie z tepelných čerpadel Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 41

Tepelná energie Tabulka 27: Obydlené byty v rodinných domech podle způsobu vytápění a energie využívané k vytápění Správní obvod obce s rozšířenou působností Obydlené byty v rodinných domech podle způsobu a energie využívané k vytápění [-] Převažující způsob vytápění Ústřední Etážové (s kotlem v bytě) Kamna Jiný způsob vytápění a nezjištěno Převažující druh energie využívané k vytápění Z kotelny mimo dům Uhlí, koks, uhelné brikety Zemní plyn Elektřina Dřevo, dřevěné brikety Jiný druh energie využívané k vytápění a nezjištěno Celkový počet obydlených bytů v rodinných domech [-] Česká Třebová 2 742 207 370 99 10 522 1 917 347 396 226 3 418 Hlinsko 4 240 129 593 173 18 1 768 1 628 343 957 421 5 135 Holice 4 159 264 510 145 39 421 2 940 375 910 393 5 078 Chrudim 15 247 667 1 947 659 124 2 822 10 441 1 129 2 427 1 577 18 520 Králíky 1 547 79 188 59 5 433 702 79 514 140 1 873 Lanškroun 4 232 239 506 186 18 1 021 2 315 324 1 125 360 5 163 Litomyšl 5 679 391 656 228 20 1 929 3 076 338 1 233 358 6 954 Moravská Třebová 5 121 318 624 231 43 1 421 2 403 329 1 623 475 6 294 Pardubice 16 079 1 035 1 469 526 599 559 14 363 1 007 923 1 658 19 109 Polička 3 822 271 494 144 16 1 377 1 573 386 1 086 293 4 731 Přelouč 4 914 161 669 208 59 704 3 474 405 836 474 5 952 Svitavy 5 340 514 579 255 17 1 206 3 321 365 1 305 474 6 688 Ústí nad Orlicí 4 621 234 631 163 16 1 310 2 453 451 999 420 5 649 Vysoké Mýto 5 973 366 732 214 31 1 232 3 888 455 1 132 547 7 285 Žamberk 5 676 182 964 207 36 2 408 1 489 950 1 653 493 7 029 Pardubický kraj 89 392 5 057 10 932 3 497 1 051 19 133 55 983 7 283 17 119 8 309 108 878 Zdroj dat: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Poznámka ČSÚ: Jiný druh energie využívané k vytápění = Topné oleje, nafta; Propan -butan; Jiná (vč. solární, větrné apod.); Energie z tepelných čerpadel Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 42

Tepelná energie Obrázek 15: Obydlené byty v bytových domech podle způsobu a energie využívané k vytápění Zdroj dat: ČSÚ V bytových domech v Pardubickém kraji bylo v roce 2011 vytápěno 54 % bytových domů z kotelny mimo dům. Nejčastějším palivem pro vytápění je v bytových domech zemní plyn, stále častěji se ve vytápění prosazují i obnovitelné zdroje energie a tepelná čerpadla. Ve 2% bytových domů jsou stále používána tuhá paliva. 74 % domů má ústřední vytápění, zbývající domy etážové. V 7 % domů jsou stále používána pro vytápění kamna. Odlišná je situace ve vytápění rodinných domů v nich převažuje jako hlavní energie pro vytápění zemní plyn, významný je podíl využívání tuhých paliv a dřeva (17 % a 16 %). 7 % bytů je vedeno jako vytápěné elektřinou a u 8 % jsou využívána tepelná čerpadla a kapalná paliva. Jako zdroj pro vytápění nejsou doposud využívány fotovoltaické systémy. Tabulka 28: Obydlené byty v rodinných domech podle způsobu vytápění a energie využívané k vytápění Zdroj dat: ČSÚ Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 43

Tepelná energie Rodinné domy stále častěji využívají více paliv a energie pro vytápění. To potvrzují také výsledky šetření ČSÚ Energo 2016, ze kterého uvádíme následující graf, který ukazuje podíly domácností, které využívají jednotlivé druhy paliv a energií, a to bez ohledu na účel, ke kterému jsou využívány. Zatímco elektřinu využívají všechny domácnosti, zemní plyn necelé dvě třetiny domácností. Plyn více využívají domácnosti v bytových domech vzhledem k tomu, že míra plynofikace ve městech je vyšší než ve venkovských obcích (včetně plynofikace ve zdrojích soustav zásobování tepelnou energií (SZTE). Obrázek 16: Domácnosti podle používaných paliv a energií bez ohledu na účel užití Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Pardubicích Značné rozdíly existují ve využívání paliv a energií v závislosti na účelu užití. V oblasti vytápění např. část domácností kombinuje topení plynem a obnovitelnými zdroji (hlavně palivovým dřevem). Na podzim a na jaře např. topí levnějším dřevem; plynem topí až v nejchladnějších měsících roku. Obdobná situace je v oblasti ohřevu užitkové vody. V kraji převažuje ohřev elektřinou, celostátně nákupem od producentů tepla. V poměrně malém rozsahu se v kraji obdobně jako v celé ČR k ohřevu vody využívají tuhá paliva či obnovitelné zdroje energie. K vaření slouží ve většině domácností elektřina, v méně než polovině domácností v kraji zemní plyn a pouze v 5 % domácností je využíván propan-butan. Obrázek 17: Domácnosti podle používaných paliv a energií Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Pardubicích Poznámka: Domácnosti využívající k danému účelu více druhů paliv a energií jsou zahrnuty u každého paliva, které využívají. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 44

Zemní plyn 6 ZEMNÍ PLYN 6.1 Zásobování obcí zemním plynem Pardubický kraj má průměrný stupeň plynofikace. Počet obcí s odběrem v domácnostech byl v roce 2015 roven 361. Stav plynofikace v jednotlivých ORP kraje je rozdílný. Nejvyšší dostupnost zemního plynu je v ORP Holice, pak v ORP Pardubice a ORP Hlinsko. Nejnižší procento plynofikovaných obcí je v ORP Králíky a v ORP Žamberk. Tento rozdílný stav je způsoben převážně geografickými podmínkami v jednotlivých okresech a ORP. V Pardubickém kraji je ale v současnosti dle sdělení GasNet, s.r.o. přes 27 tis. neaktivních přípojek zemního plynu. Podle SLDB 2011 je počet obydlených bytů v domech s plynem zavedeným do bytu 122 620. Napojení na plyn má 86 % bytových domů a pouze 62 % rodinných domů, přitom v obcích do 1 000 obyvatel je jich méně než polovina. Nejvíce domů má připojení na plyn ve Svitavách (94 % domů), Pardubicích (93 %) a v Chrudimi (92 %). Naopak v Žamberku nemá plynovou přípojku 51 % domů, nízký podíl plynofikovaných domů je i v Poličce (62 %). Plynofikace se rozvíjela po roce 2001 zejména v okrese Svitavy a Ústí nad Orlicí, ve kterých došlo od roku 2001 k plynofikaci 28 obcí. Tabulka 29: ORP Podíl plynofikovaných obcí v jednotlivých ORP v roce 2015 Počet obcí celkem Počet plynofikovaných obcí Plynofikace obcí (%) Hlinsko 22 20 90,91% Chrudim 86 73 84,88% Holice 14 14 100,00% Pardubice 56 55 98,21% Přelouč 42 40 95,24% Litomyšl 35 25 71,43% Moravská Třebová 33 19 57,58% Polička 20 16 80,00% Svitavy 28 18 64,29% Česká Třebová 5 3 60,00% Králíky 5 2 40,00% Lanškroun 22 13 59,09% Ústí nad Orlicí 16 11 68,75% Vysoké Mýto 40 34 85,00% Žamberk 27 13 48,15% Celkem 451 356 78,94% Zdroj: GasNet, s.r.o. Tabulka 30: Obce Pardubického kraje, ve kterých není evidována spotřeba zemního plynu, 2015 ORP Obec Obec Obec Česká Třebová Přívrat Semanín Hlinsko Holetín Tisovec Biskupice Krásné Lukavice Bor u Skutče Křižanovice Úherčice Chrudim Ctětín Libkov Žlebské Chvalovice České Lhotice Liboměřice Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 45

Zemní plyn ORP Obec Obec Obec Horní Bradlo Licibořice Králíky Dolní Morava Lichkov Mladkov Albrechtice Horní Heřmanice Strážná Lanškroun Cotkytle Ostrov Trpík Čenkovice Petrovice Výprachtice Chmelík Řídký Vidlatá Seč Litomyšl Makov Strakov Vlčkov Morašice Tržek Nová Ves u Jarošova Újezdec Bezděčí u Trnávky Hartinkov Rozstání Březina Janůvky Vranová Lhota Moravská Třebová Březinky Křenov Vrážné Dlouhá Loučka Malíkov Vysoká Gruna Radkov Pardubice Němčice Polička Březiny Květná Pustá Rybná Stašov Přelouč Morašice Trnávka Dětřichov Karle Svitavy Javorník Kukle Sklené Kamenná Horka Mikuleč Želivsko Koclířov Pohledy Ústí nad Orlicí Hrádek Řetová Voděrady Jehnědí Řetůvka Vysoké Mýto Bošín Plchovice Slatina Vysoké Mýto Nasavrky Seč Zářecká Lhota Česká Rybná Klášterec nad Orlicí Pastviny České Petrovice Kunvald Písečná Žamberk Hejnice Líšnice Studené Helvíkovice Nekoř Záchlumí Kameničná Orličky Zdroj: GasNet, s.r.o. Tento rozvoj v zásobování obcí zemním plynem není ÚEK 2003 předpokládán. Dostupnost zemního plynu se v obcích Pardubického kraje od roku 2001 zlepšila, v aktualizované ÚEK budou zvážena případná další doporučení týkající se plynofikace obcí 6.2 Spotřeba zemního plynu Spotřeba zemního plynu v České republice dlouhodobě klesá; od roku 2006 se podle údajů ERÚ snížila do roku 2015 o 18 %, v Pardubickém kraji o 16,2 %. Nejvíce se spotřeba zemního plynu snížila v sektoru domácností (o 26 %) mezi lety 2001 a 2015 (bez započtení vlivu klimatických podmínek). Dle ÚEK 2003 byla spotřeba zemního plynu v Pardubickém kraji v roce 2001 celkem 422,1 mil. m 3 zemního plynu. V Pardubickém kraji se v roce 2015 spotřebovalo dle GasNet, s.r.o. 355 mil. m 3 zemního plynu. Jde o druhou nejnižší spotřebu v období 2006-2015. Podíl spotřeby zemního plynu v kraji na spotřebě celé ČR činil 4,6 % v roce 2015 stejně jako v roce 2010. V České republice dosahovala v roce 2015 celková spotřeba plynu na obyvatele 722 m 3, v Pardubickém kraji to bylo 685 m 3, což představuje 94,9 % průměru České republiky. Největším odběratelem zemního plynu v kraji jsou velkoodběratelé, následují domácnosti a maloodběratelé. V porovnání s rokem 2010 se spotřeba plynu u velkoodběratelů nezměnila, přitom v domácnostech poklesla o čtvrtinu. Snížil se tím podíl domácností na spotřebě plynu v kraji oproti Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 46

Zemní plyn roku 2010 o 5,4 procentního bodu na 32,3 % a vzrostl podíl velkoodběratelů o 6,3 procentního bodu na 42,0 %. Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností bezprostředně souvisí s klimatickými podmínkami v jednotlivých letech. Jestliže v roce 2010 byla průměrná teplota v kraji 0,4 C pod dlouhodobým normálem, v roce 2015 byla nad dlouhodobou úrovní teplot o 1,3 C. Obrázek 18: Struktura spotřeby zemního plynu podle skupin odběratelů v Pardubickém kraji v roce 2015 Zdroj: Energetický regulační úřad Obrázek 19: Roční spotřeba zemního plynu na 1 domácnost a průměrná teplota vzduchu v Pardubickém kraji v letech 2010 až 2015 Zdroj: Energetický regulační úřad Spotřeba zemního plynu v domácnostech byla v Pardubickém kraji v roce 2015 v přepočtu na 1 domácnost na úrovni 110,7 % republikového průměru. Je to důsledek toho, že je v kraji nadprůměrný podíl domácností, které využívají plyn k vytápění (podle sčítání lidu, domů a bytů bylo v roce 2011 vytápěno plynovou kotelnou v domě či plynovým etážovým topením v ČR 34,4 % bytů, v Pardubickém kraji 41,5% bytů). Podrobnější informace o spotřebě zemního plynu v regionálním členění v roce 2015 (obdobně jako za předchozí roky) je možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu z Roční zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 47

Zemní plyn Tabulka 31: Spotřeba zemního plynu na území Pardubického kraje od roku 2001 Ukazatel 2001 ÚEK 2004 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet zákazníků 137 310 134 857 134 614 134 410 136 426 136 442 teplota průměr ( C) 7,4 7,9 7,4 7,5 8,7 8,3 8,2 9,6 9,6 odchylka -0,9-0,4-0,9-0,8 0,4 0,0-0,1 1,3 1,3 normál (DTN) 8,3 8,3 8,3 8,3 8,3 8,3 8,3 8,3 8,3 mil.m 3 422,1 419,0 376,0 311,0 379,4 383,0 357,2 314,5 353,6 spotřeba (GWh) 4 475,3 4 424,0 3 968,0 4 365,1 4 016,8 4 043,6 3 791,9 3 344,6 3 769,2 Zdroj: ERÚ Obrázek 20: Spotřeba zemního plynu na území Pardubického kraje od roku 2001 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 48

Zemní plyn Obrázek 21: Spotřeba zemního plynu podle jednotlivých kategorií odběru, Pardubický kraj, porovnání s údaji ÚEK 2003 (data za rok 2001), GWh/rok Tabulka 32: Vývoj počtu odběratelů a spotřeby zemního plynu podle kategorie odběru, 2015, Pardubický kraj Počet odběratelů [-] Kategorie odběru Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Velkoodběr+střední odběr 366 364 366 365 367 Maloodběr 10 699 10 554 10 536 10 796 10 860 Domácnosti 123 792 123 696 123 508 125 265 125 215 Celkem 134 857 134 614 134 410 136 426 136 442 Spotřeba zemního plynu [MWh] Kategorie odběru Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Velkoodběr+střední odběr 2 040 349 1 974 281 1 771 081 1 671 819 1 952 703 Maloodběr 682 939 700 262 685 222 558 953 604 499 Domácnosti 1 374 038 1 370 156 1 379 810 1 116 380 1 219 770 Celkem 4 097 326 4 044 699 3 836 112 3 347 151 3 776 972 GasNet, s.r.o. V porovnání vývoje ve spotřebě zemního plynu je zřejmé, že největší pokles nastal v sektoru domácností v důsledku diverzifikace způsobu vytápění (přitápění dřevem, využitím tepla ze solárních kolektorů) a zejména realizací úsporných opatření. Tyto trendy bude nezbytné zohlednit v aktualizované ÚEK. V případě velkoodběru je ustálen jak počet odběratelů, tak spotřeba zemního plynu, v případě maloodběru se mohou projevovat důsledky zateplování objektů veřejné správy a realizace úsporných opatření v ostatních objektech služeb. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 49

Zemní plyn 6.3 Stav a rozvoj plynárenské soustavy Dálková přeprava plynovody Plynárenská soustava je tvořena plynovody, předávacími stanicemi (v ČR 86), kompresními stanicemi, regulačními stanicemi, podzemními zásobníky plynu a dále zařízeními upravujícími a čistícími plyn. Dle tlakových úrovní lze plynovody rozdělit na: nízký tlak (NTL) do 5 kpa střední tlak (STL) 5 kpa až 0,4 MPa vysoký tlak (VTL) 0,4 MPa až 4 MPa velmi vysoký tlak (VVTL) 4 MPa až 10 MPa Pokud je to možné, plynovody jsou budovány jako podzemní. Nadzemní umístění se volí pouze v případě, že podzemní umístění by bylo neekonomické, nebo v místech, kde je zapotřebí mít k potrubí přístup. Výhradním provozovatelem přepravní soustavy v ČR je společnost NET4GAS, která dopravuje plyn pomocí plynovodů z Ruska a Norska dále do distribučních systémů regionálních distributorů. Distribuční společnosti Distribuční společnosti jsou právně odděleny od společností zabývajících se obchodem s plynem. Stejně tak je právně oddělen provozovatel přepravní soustavy od provozovatelů distribučních soustav. V ČR působí tři distributoři plynu: GasNet, s. r. o. - zajišťuje distribuci plynu ve většině ČR (do skupiny RWE patří také firmy VČP Net, s. r. o., JMP Net, s. r. o., SMP Net, s. r. o.). E.ON Distribuce, a. s. - zajišťuje distribuci plynu v jižních Čechách (Jihočeský kraj plus Pelhřimovsko). Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 50

Zemní plyn Pražská plynárenská Distribuce, a. s. - zajišťuje distribuci plynu v Praze a částečně také v okresech Praha-západ a Praha-východ. Obrázek 22: Územní působnost distributorů zemního plynu, 2016 Území Pardubického kraje V roce 2002-3, kdy byla vytvořena ÚEK 2003, byl plyn dodáván na území Pardubického a Královéhradeckého kraje společností VČP a.s. Stav plynofikace v jednotlivých okresech byl rozdílný. Nejvyšší dostupnost ZP je v okrese Pardubice (84 %) zatímco v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí dostupnost činí 70 a 64 %. Tento rozdílný stav byl (a je nadále) způsoben převážně rozdílnými geografickými podmínkami v jednotlivých okresech. Počet obcí s odběrem v domácnostech byl v roce 2015 roven 361, za období do roku 2015 došlo k plynofikaci dalších 4 obcí. Hlavními systémovými zdroji zemního plynu pro zásobování Pardubického kraje jsou: střední úsek tranzitního plynovodu procházející jižním územím regionu, víceúčelový dálkovod (VÚD) procházející severně od tranzitního plynovodu a napájený plynem z tranzitního plynovodu na jižní Moravě. Z obou plynovodů je zemní plyn dodáván: do předávací regulační stanice (PRS) Barchov a PRS Černá za Bory z vysokotlaké předávací stanice (VPS) Olešná dvěma výstupními plynovody; plyn je dodáván z tranzitního plynovodu, z výstupních plynovodů je dále napájeno 7 lokálních PRS, do PRS Bartoušov; plyn je dodáván z VÚD (zmíněný víceúčelový dálkovod) a je distribučním systémem dopravován také do uzlu Černá za Bory. Distribuce zemního plynu odběratelům se uskutečňuje většinou středotlakými plynovody. Informace o realizovaných investicích do soustavy zásobování zemním plynem na území Pardubického kraje po roce 2011 byly poskytnuty společnosti GasNet, s.r.o.: Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 51

Zemní plyn Tabulka 33: Provedené investice do rozvoje a obnovy plynárenské soustavy v letech 2011 až 2015 Obec s rozšířenou působností OBNOVA (tis. Kč) ROZVOJ (tis. Kč) CELKEM (tis. Kč) Česká Třebová 48 157 1 903 50 060 Hlinsko 4 127 6 470 10 595 Holice 2 702 3 933 6 634 Chrudim 129 431 25 431 154 851 Králíky 20 983 1 533 22 516 Lanškroun 49 221 1 696 50 917 Litomyšl 49 344 10 999 60 344 Moravská Třebová 43 855 2 816 46 672 Pardubice 367 504 34 577 402 074 Polička 1 134 1 820 2 951 Přelouč 51 173 19 867 71 037 Svitavy 28 557 3 471 32 028 Ústí nad Orlicí 78 274 4 076 82 351 Vysoké Mýto 220 959 3 968 224 927 Žamberk 2 475 10 520 12 994 Zdroj: GasNet, s.r.o. Obrázek 23: Soustava zásobování Pardubického kraje zemním plynem, 2015 Zdroj: GasNet, s.r.o. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 52

Spotřeba primárních paliv a energie 7 SPOTŘEBA PRIMÁRNÍCH PALIV A ENERGIE Podkladem pro zpracování zprávy je podrobný přehled primárních paliv a energií podle tabulky č. 1 a dílčí bilance spotřeby primárních paliv a energií podle kategorie zdroje znečištění podle tabulky č. 28 uvedené v příloze této zprávy. Primární spotřeba paliv na území Pardubického kraje činila v roce 2014 89 526 TJ (součet všech primárních paliv a energií). Bilance spotřeby prvotních energetických zdrojů je uvedena jednak jako energetická bilance zdrojová část položky vsázka na výrobu elektřiny, vsázka na výrobu prodaného tepla a ostatní konečná spotřeba. Tabulka 34: Spotřeba primárních paliv a energie na území Pardubického kraje celkem, GJ/rok Palivo MPO - 2014 Černé uhlí včetně koksu 6 988 849 Hnědé uhlí včetně lignitu 62 421 366 Zemní plyn 11 951 914 Biomasa 3 387 586 Bioplyn 2 745 560 Odpad 1 120 233 Kapalná paliva 286 330 Jiná pevná paliva 0 Jiná plynná paliva 0 Jiné obnovitelné a alternativní zdroje energie 624 250 Celkem 89 526 088 Zdroj MPO Na území Pardubického kraje převládá ve spotřebě primárních energetických zdrojů spotřeba hnědého uhlí a to díky zdrojům Severní energetické, a.s. v Chvaleticích a zdrojům Teplárny Opatovice, ale také podnikům chemického průmyslu. Ze zdroje Elektrárny Opatovice je teplo dodáváno také na území Královéhradeckého kraje, elektřina vyvážena. Pardubický kraj je u elektřiny i tepla čistým vývozcem. Tabulka 35: Dílčí bilance spotřeby paliv pro konečnou spotřebu, vybrané sektory, Pardubický kraj, 2014, GJ/rok Palivo Domácnosti průmysl energetika Obchod, služby, zdravotnictví, školství jaderné palivo 0 0 0 0 černé uhlí vč. koksu 215 266 1 919 062 110 309 4 749 hnědé uhlí vč. lignitu 1 461 908 419 616 838 322 23 275 zemní plyn 4 019 187 4 824 986 59 612 1 706 553 biomasa 3 145 591 143 716 15 672 9 123 bioplyn 0 1 423 10 572 7 992 odpad 0 1 088 734 0 12 689 kapalná paliva 35 017 65 508 2 827 23 102 jiná pevná paliva 0 0 0 0 jiná plynná paliva 0 0 0 0 jiné OZE 165 310 0 404 672 54 268 Celkem 9 042 279 8 463 043 1 441 985 1 841 750 Zdroj: MPO Přestože jsou v tabulce uvedeny údaje pouze za hlavní sektory spotřeby, je porovnáním údajů s celkovou bilancí spotřeby primárních paliv na území Pardubického kraje a porovnáním vsázek do procesů výroby elektřiny a tepla zjevné, že spotřebu paliv a energie na území kraje ovlivňuje zejména výroba elektřiny a v závislosti na klimatických podmínkách také výroba tepla. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 53

Spotřeba primárních paliv a energie Obdobně strukturované tabulky nejsou v ÚEK 2003 k dispozici, lze porovnat spotřebu ve zdrojích REZZO 1 a 2 (nyní vyjmenované zdroje), případně údaje ČHMÚ za REZZO 3 (nevyjmenované zdroje). Počet vyjmenovaných stacionárních zdrojů Kromě reálných přírůstků a úbytků evidovaných stacionárních zdrojů měly v období od zpracování původní ÚEK na vývoj počtu těchto zdrojů výrazný vliv i formální změny v evidenci. V roce 2010 došlo ke znatelnému úbytku počtu zdrojů REZZO 2, který byl zapříčiněn tím, že původně zvlášť evidované zdroje v rámci jednoho areálu byly v od tohoto roku vykazovány jako jeden zdroj. Nešlo tedy o skutečný pokles počtu těchto zdrojů, ale o změnu ve výkaznictví. Další výrazný pokles evidovaného počtu nastal v roce 2012 v důsledku změny ohlašovací povinnosti provozovatelů spalovacích zdrojů, zakotvené v nejnovějším zákoně o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (mezi vyjmenované zdroje od roku 2012 nepatří zdroje s příkonem nižším než 300 kw). V roce zpracování předešlé ÚEK bylo na území Pardubického kraje evidováno 109 stacionárních zdrojů REZZO 1 o celkovém instalovaném tepelném výkonu 4 735,757 MW t a 1 054 stacionárních zdrojů REZZO 2 o celkovém instalovaném tepelném výkonu 957,378 MW t (stav 2000). Celkově tedy počet jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů (REZZO 1 + REZZO 2) činil 1 163 s instalovaným tepelným výkonem 5 693,135 MW t. V roce 2015 bylo na území Pardubického kraje evidováno 977 vyjmenovaných, jednotlivě evidovaných provozoven stacionárních zdrojů (REZZO 1 + REZZO 2), jejichž celkový instalovaný tepelný výkon činil 4 489,337 MW t a celkový instalovaný elektrický výkon 3 447,065 MW e.. Spotřeba paliv ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích V roce 2000 bylo na základě údajů ÚEK 2003 na území Pardubického kraje ve stacionárních zdrojích REZZO 1 spotřebováno 85 810,99 TJ, z toho byly v 94,5 % spalována pevná paliva, 1,6 % kapalná paliva a 3,9 % spotřeby paliv v této skupině zdrojů tvořila spotřeba zemního plynu. Souhrnná spotřeba paliva ve stacionárních zdrojích REZZO 2 v témže roce činila 1 805,65 TJ. Z toho byl ze 72,9 % spalován zemní plyn, pevná paliva se podílela na celkové spotřebě 19 % a kapalná 8,1 %. Spotřeba paliva ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích REZZO 1+REZZO 2 v roce 2015 činila 63 478,813 TJ. Z celkové spotřeby paliva ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích činí 8,8 % spotřeba zemního plynu, 6,2 % pokrývají obnovitelné a druhotné zdroje (biomasa, bioplyn, odpad) a 84,4 % spalování tuhých paliv (koks, černé a hnědé uhlí). V bilanci spotřeby paliv jsou rozhodující zdroje Elektráren Opatovice a zdroj Severní energetické a. s. ve Chvaleticích. Obrázek 24: Vývoj skladby spotřeby paliv ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [%], Pardubický kraj rok 2000 Hnědé uhlí včetně lignitu 86% Kapalná paliva 2% Zemní plyn 5% Biomasa 0,1% Černé uhlí včetně koksu 7% rok 2015 Hnědé uhlí včetně lignitu 80% Kapalná paliva 0,5% Zemní plyn 9% Odpad 2,31% Biomasa 0,3% Bioplyn 4% Černé uhlí včetně koksu 4,54% Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 54

Spotřeba primárních paliv a energie 7.1 Spotřeba ekonomických subjektů Pro zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce byl ČSÚ poskytnut přehled spotřeby paliv a energie ekonomických subjektů všech činností s počtem zaměstnanců 20 a více na daném území. Bilance byla poskytnuta pouze jako agregovaný údaj, bez rozdělení podle NACE 3. Tabulka 36: Tabulka 29 NV: Spotřeba paliv a energií ekonomických subjektů s počtem zaměstnanců 20 a více Hnědé uhlí včetně lignitu [t] Zemní plyn [m 3 ] Zemní plyn [GJ] Elektrická energie [MWh] Územní celek Černé uhlí [t] Pardubický kraj 531 739 3 415 256 135 950 170 4 622 306 1 612 986 Zdroj: ČSÚ Tato bilance nebyla v ÚEK 2003 zpracována, vývoj nelze posoudit. Spotřeba paliv u jednotlivých subjektů byla v ÚEK 2003 uvedena jako výtah z REZZO a jako teplo v palivu. Z bilancí MPO byla vytvořena bilance paliv pro konečnou spotřebu u vybraných ekonomických odvětví: 7.2 Výroba a spotřeba elektřiny a spotřeba paliv velkých průmyslových spotřebitelů energie Podle Ročních zpráv o provozu ES, ERÚ 2010-2015 byla spotřeba el. energie v průmyslu v Pardubickém kraji a v ČR následující: Tabulka 37: Přehled spotřeby el. energie v průmyslu v Pardubickém kraji a ČR, (MWh/r) Rok Pardubický kraj (MWh) ČR (MWh) Pardubický kraj / ČR (%) 2010 853 000 23 668 900 3,6 2011 861 000 24 195 900 3,6 2012 814 600 24 064 000 3,4 2013 794 800 23 587 200 3,4 2014 1 208 770 17 772 672 6,8 2015 863 733 17 535 352 4,9 Zdroj dat: Roční zprávy o provozu ES, ERÚ 2010-2015 V kraji je tedy spotřeba el. energie v průmyslu v období 2010 2015 značně vyrovnaná, výjimku tvoří jen rok 2014, kdy pravděpodobně byla do průmyslu omylem přeřazena spotřeba z energetiky. Při porovnání s podílem počtu obyvatel Pardubického kraje vůči ČR (4,9%) byla spotřeba el. energie v roce 2015 stejná, v letech 2010 2013 poněkud nižší. Spotřeba el. energie velkých průmyslových spotřebitelů elektrické energie v Pardubickém kraji nebyla vybranými podniky poskytnuta. Seznam největších spotřebitelů pro šetření možného vývoje ve spotřebě elektrické energie byl sestaven podle počtu zaměstnanců. Tabulka 38: Velké průmyslové podniky Pardubického kraje Průmyslový podnik, název firmy, provozovna SYNTHESIA, a.s. Pardubice CEMEX Cement, k.s. Prachovice PARAMO, a.s. Pardubice 3 Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE dle Českého statistického úřadu. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 55

Spotřeba primárních paliv a energie Průmyslový podnik, název firmy, provozovna SAINT-GOBAIN ADFORS CZ, s.r.o. Litomyšl IVECO Czech Republic, a.s. Vysoké Mýto TRANSPORTA Czech Republic, a.s. Chrudim FOXCONN CZ s.r.o. Pardubice AVX Czech Republic s.r.o Lanškroun OEZ s.r.o. Letohrad Zdroj: vlastní šetření Celková spotřeba výše uvedených velkých průmyslových závodů nepřesahuje cca 220 000 MWh/r což je téměř 25% z celkové spotřeby el. energie v průmyslu v Pardubickém kraji. Spotřeba elektřiny v průmyslu v roce 2000 byla dle údajů ÚEK 2003 ve výši 1 009 GWh, byla tedy vyšší než v letech 2010 až 2015. Snížení spotřeby elektřiny lze přičíst úsporným opatřením a změně skladby průmyslu. Také ÚEK 2003 neuvádí spotřebu elektřiny podle jednotlivých spotřebitelů, porovnání vývoje není z dat ÚEK 2003 možné, lze vycházet při posouzení spotřeby elektřiny pouze z údajů ERÚ. Největší spotřebitelé paliv a energie na území Pardubického kraje zahrnují kromě elektrárenských provozů další podniky zpracovatelského průmyslu, prvních 10 podniků podle spotřeb paliv je vyznačeno v mapě: Obrázek 25: 10 největších spotřebitelů paliv na území Pardubického kraje, 2015 Aktualizace ÚEK v této oblasti bude vycházet z dostupných dat o spotřebě paliv, spotřeba elektrické energie nebyla po jednotlivých odběratelích k dispozici ani v ÚEK 2003, ani nyní. Porovnáním s rokem 2000 a údajem v ÚEK 2003 lze konstatovat, že se vlivem převažujících zdrojů na uhlí nezměnila významně struktura spotřeby paliv a energie. Aktualizovaná ÚEK musí nezbytně posoudit další předpokládaný vývoj v uvedených zdrojích do r. 2040. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 56

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla 8 KOMBINOVANÁ VÝROBA ELEKTŘINY A TEPLA Velký rozvoj na území Pardubického kraje zejména zaznamenává kombinovaná výroba elektřiny a tepla. V porovnání s rokem 2000 vzrostla výroba elektřiny v KVET zejména v plynových a spalovacích elektrárnách. Instalovaný výkon v těchto zdrojích se od roku 2003, kdy činil 1,5 MWe zvýšil do roku 2015 na 53 MWe, zejména díky bioplynovým stanicím a narůstajícímu uplatnění KVET při výrobě dodávkového tepla. Tabulka 39: Výroba elektřiny a tepla v kombinované výrobě na území Pardubického kraje, 2015 Technologie elektrárny/teplárny Výroba elektřiny brutto Dodávka užitečného [GWh] tepla [GJ] Parní elektrárny 2 435,000 4 415 010,460 Paroplynové elektrárny 0,000 0,000 Plynové a spalovací elektrárny 265,087 537 278,630 Ostatní palivové elektrárny 0,000 0,000 Celkem 2 700,087 4 952 289,090 Zdroj: MPO Detailní přehled o instalovaných zdrojích kombinované výroby elektřiny a tepla byly poskytnuty ERÚ. Z poskytnutých údajů uvádíme pouze údaje dostupné veřejně instalovaný elektrický výkon a jméno provozovatele držitele licence na výrobu elektrické energie. V roce 2015 bylo dle údajů ČSÚ v provozu 41 kogeneračních plynových jednotek, následující seznam, poskytnutý ERÚ, není proto úplný. Tabulka 40: Seznam provozovaných kogeneračních jednotek v Pardubickém kraji, 2015 Název provozovny druh Obec - Celkový zdroje provozovna el. výkon Název subjektu Kotelna Svitavy - Větrná KJ ZP Svitavy 2,044 ČEZ Energo, s.r.o. Kotelna Svitavy - Tovární KJ ZP Svitavy 0,276 ČEZ Energo, s.r.o. Kotelna Svitavy - Dimitrovova KJ ZP Svitavy 0,15 ČEZ Energo, s.r.o. KGJ Šípkova KJ ZP Lázně Bohdaneč 0,022 Ing. Jaroslav Rykr KGJ Šípkova KJ ZP Lázně Bohdaneč 0,022 Ing. Jaroslav Rykr Hamzova odborná léčebna pro Hlavní rozvodna - HR 1 - Luže KJ ZP Luže 0,34 děti a dospělé Česká Středisko SVP 071 Česká Třebová KJ ZP Třebová 0,192 Elektrizace železnic Praha a. s. BŘEZINKA KJ ZP Slatina 1,225 Ústav využití plynu Brno, s.r.o. ČKD CHLAZENÍ, s.r.o. KJ ZP Choceň 0,18 ENERGO CHOCEŇ, s.r.o. BOCUS, a.s. KJ ZP Letohrad 0,07 BOCUS, a.s. KOGENERACE SOO EKOLA ČESKÉ LIBCHAVY KJ ZP České Libchavy 0,27 TERBA s.r.o. Domov sociálních služeb Kotelna DSS Slatiňany KJ ZP Slatiňany 0,097 Slatiňany Kj výrobna 3 - ONIVON KJ ZP Chrudim 0,965 ONIVON a.s. KJ výrobna 4 - ONIVON KJ ZP Chrudim 0,965 ONIVON a.s. All-IMPEX a.s. - Sušárna mléka KJ ZP Pardubice 0,35 ALL-IMPEX a.s. Strojovna KJ ZP Ústí nad Orlicí 0,3 Orlickoústecká nemocnice, a.s. KGJ Sopotnice 63 KJ ZP Sopotnice 0,022 Miloslav Kubový KJ výrobna 1 - ONIVON KJ ZP Chrudim 0,97 ONIVON a.s. KJ výrobna 2 - ONIVON KJ ZP Chrudim 0,97 ONIVON a.s. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 57

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla Název provozovny druh zdroje Obec - provozovna Červená Voda Celkový el. výkon Název subjektu DOMOV DŮCHODCŮ SV. ZDISLAVY KJ ZP Kogenerace KJ ZP Hlinsko 0,024 Ing. Milan Štrof Kogenerační výrobna elektřiny KJ ZP Raná 0,016 DAKOV RANÁ s.r.o. KJ - Vysoké Mýto, Generála Svatoně (kotelna Vanice) KJ ZP Vysoké Mýto 0,6 ČEZ Energo, s.r.o. KJ - Vysoké Mýto, Prokopa Velikého (kotelna Družba) KJ ZP Vysoké Mýto 0,4 ČEZ Energo, s.r.o. KJ - Polička, Hegerova KJ ZP Polička 0,4 ČEZ Energo, s.r.o. KJ - Polička, Svépomoc KJ ZP Polička 0,4 ČEZ Energo, s.r.o. 0,081 Domov důchodců sv. Zdislavy KJ - Ústí nad Orlicí KJ ZP Ústí nad Orlicí 1,56 ČEZ Energo, s.r.o. MKG Chroustovice 252 KJ ZP Chroustovice 0,001 Michal Zeman MKG KJ ZP Litomyšl 0,001 Ing. Vladimír Novotný KJ - Česká Třebová, Milíři KJ ZP Česká Třebová 0,022 ČEZ Energo, s.r.o. Plavecký bazén KJ ZP Hlinsko 0,07 Sportoviště města Hlinska, s.r.o. Domov u studánky KJ ZP Anenská Studánka 0,03 Domov u studánky KJ - Ústí nad Orlicí, Okružní KJ ZP Ústí nad Orlicí 0,6 ČEZ Energo, s.r.o. KJ - Česká Třebová, Lhotka KJ ZP Česká Třebová 0,8 ČEZ Energo, s.r.o. KJ - Česká Třebová, Křib KJ ZP Česká Třebová 0,2 ČEZ Energo, s.r.o. KJ - Polička, Jiráskova KJ ZP Polička 0,2 ČEZ Energo, s.r.o. KJ - Přelouč, 17. listopadu KJ ZP Přelouč 0,2 ČEZ Energo, s.r.o. KGJ HOL Luže - Košumberk KJ ZP Luže 0,8 EPP ENERGO, a.s. Energoblok Flídr s.r.o. - Etapa 1 KJ ZP Široký Důl 0,2 FLÍDR s.r.o. CX-13-05-437-KJ PRÁDELNA STERA KJ ZP Moravská Třebová 0,12 Enext s.r.o. KOTELNA HEDVA PRIMA KJ ZP Moravská Třebová 0,2 HEDVA, a.s. KJ - skládka TKO Chvaletice KJ skládka Chvaletice 1,1 TEDOM a.s. Plynová kogenerační jednotka NASAVRKY KJ skládka Nasavrky 0,27 Brúha a syn, spol. s r.o. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla z dřevní štěpky KJ štěpka Vysoké Mýto 0,03 Ing. Vlastimil Novák Zdroj: ERÚ, nejsou zahrnuty bioplynové stanice V porovnání s předpoklady ÚEK 2003 a jeho scénáři došlo na území Pardubického kraje zejména po roce 2010 k rozvoji kombinované výroby a elektřiny a tepla ze zemního plynu díky výkupním zeleným bonusům, které zatraktivnily výrobu elektrické energie v kogeneraci. ÚEK je třeba v této části aktualizovat vzhledem k tomu, že Státní energetická koncepce a legislativa nadále podporuje rozšiřování kombinované výroby elektřiny a tepla. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 58

Obnovitelné a druhotné zdroje energie 9 OBNOVITELNÉ A DRUHOTNÉ ZDROJE ENERGIE 9.1 Výroba elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie V roce 2003 činila evidovaná výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) 20,9 GWh. Jediným obnovitelným zdrojem pro výrobu elektřiny byly vodní elektrárny. Do roku 2015 se výroba elektřiny z OZE zvýšila na cca 172 GWh, z toho 31,70 % bylo vyrobeno vodními elektrárnami, 9,84 % větrnými elektrárnami a 58,46 % slunečními elektrárnami. V této bilanci nejsou uvedeny bioplynové stanice, ve kterých bylo vyrobeno dalších 284,458 GWh elektrické energie. Na území Pardubického kraje je provozováno v roce 2015 39 bioplynových stanic, 2 zdroje v čističkách odpadních vod, 2 zdroje na spalování skládkového plynu, 1992 slunečních elektráren, 119 malých vodních elektráren a 20 větrných elektráren. Instalovaný výkon ve vodních elektrárnách činil v roce 2015 29,824 MWe a bylo v nich vyrobeno 54,375 GWh elektrické energie. Výroba elektřiny ve větrných elektrárnách (dále jen VTE) o celkovém instalovaném výkonu 19,325 MWe dosáhla 16,870 GWh/rok. Ze slunečního záření bylo v zařízeních fotovoltaiky o instalovaném výkonu 100,831 MWp vyrobeno v roce 2015 celkem 101,701 GWh elektrické energie. Výroba elektrické energie z bioplynu ze zařízení o instalovaném výkonu 35,900 MWe byla v roce 2015 celkem 284,458 GWh. Tabulka 41: Bilance výroby a dodávky elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie - 2014 Druh zdroje Vodní elektrárny celkem Vodní elektrárny do 10 MW Vodní elektrárny od 10 MW včetně Přečerpávací elektrárny Instalovaný elektrický výkon [MWe] Výroba elektřiny brutto [GWh] Technologická vlastní spotřeba na výrobu elektřiny [GWh] Technologická vlastní spotřeba na výrobu tepla [GWh] Dodávky do vlastního podniku nebo zařízení [GWh] Ztráty a bilanční rozdíl [GWh] Přímé dodávky cizím subjektům [GWh] 28,688 57,602 0,480 0,000 0,000 0,000 57,122 28,688 57,602 0,480 0,000 0,000 0,000 57,122 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Větrné elektrárny 15,200 16,391 0,273 0,000 0,000 0,000 16,118 Fotovoltaické elektrárny celkem Fotovoltaické elektrárny do 100 kw včetně Fotovoltaické elektrárny od 100 kw Geotermální elektrárny 94,656 93,900 0,821 0,000 0,000 0,000 93,080 n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Biomasa n/a 0,364 0,004 0,082 0,190 0,010 0,077 Bioplyn n/a 292,832 19,406 0,381 5,485 0,838 266,721 Odpadní teplo n/a 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Odpad n/a 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 59

Obnovitelné a druhotné zdroje energie Ostatní druhotné zdroje n/a 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem n/a 461,090 20,985 0,464 5,675 0,848 433,118 Zdroj: ERÚ Tabulka 42: Měsíční podíly z ročního objemu vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren v Pardubickém kraji v roce 2015 Zdroj: Energetický regulační úřad Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách značně kolísá i meziročně vzhledem k rozdílným srážkovým poměrům v jednotlivých letech. Také rozdíly v jednotlivých měsících jsou nepravidelné, proto není výroba ve vodních elektrárnách zobrazena v předchozím grafu. Naproti tomu vývoj výroby v solárních a větrných elektrárnách je lépe předvídatelný a současně hůře regulovatelný (vliv oblačnosti, nárazového větru). Obrázek 26: Podíl větrných a fotovoltaických elektráren na výrobě elektřiny v daném území v jednotlivých měsících roku 2015 Zdroj: Energetický regulační úřad Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 60

Obnovitelné a druhotné zdroje energie Vodní elektrárny Instalovaný výkon vodních elektráren v kraji se od roku 2000 zvýšil ona 2,6 násobek zejména díky malým vodním elektrárnám. V průběhu roku 2015 získaly další 2 malé vodní elektrárny (1 v okrese Chrudim a 1 v okrese Ústí nad Orlicí) nové licence na výrobu elektřiny. Výkon vyšší než 0,5 MW má v kraji 7 vodních elektráren, z nichž dvě největší jsou na řece Chrudimce, dvě jsou na Divoké Orlici a tři na Labi. Pardubicko, Chrudimsko a Orlickoústecko patří v kraji mezi území s největší četností malých vodních elektráren s výkonem do 0,5 MW. Fotovoltaické elektrárny Zlevnění a rozvoj technologií pro transformaci slunečního záření na elektrickou energii spolu s garancí příznivých výkupních cen energie vedlo v roce 2010 v kraji ke značnému růstu zájmu o budování solárních elektráren. Ještě v roce 2007 byl instalovaný výkon v těchto zdrojích pouze 0,1 MW. Koncem roku 2010 byl instalovaný výkon solárních elektráren v kraji téměř čtyřikrát vyšší než v roce 2009 a dosáhl výše 81,2 MW. Změněné výkupní ceny solární elektřiny vedly v roce 2011 k omezení výstavby dalších velkých fotovoltaických elektráren, připojovány byly především malé zdroje. V roce 2012 získalo v Pardubickém kraji licenci více než 700 nových provozoven, jejich úhrnný instalovaný výkon byl 8,5 MW, což představuje v průměru 12 kw na 1 licenci. Obdobná situace byla i v roce 2013; na 426 nových licencí připadal instalovaný výkon 3,8 MW (tj. cca 9 kw na 1 licenci). V roce 2014 přibylo v kraji pouze 29 licencí na fotovoltaické elektrárny, z nich 28 se řadilo do kategorie malých a pouze 1 elektrárna byla větší (instalovaný výkon 0,2 MW). Během roku 2015 přibylo pouze 19 nových licencí na malé fotovoltaické elektrárny; celkový instalovaný výkon solárních elektráren v kraji se v uplynulém roce nepatrně snížil, což zřejmě souvisí s přezkumem dříve vydaných licencí. K největším solárním zařízením v kraji se řadí elektrárny v Přelouči Klenovce (8,4 MW), Pohledech na Svitavsku (5,8 MW), Kameničné na Žambersku (5,1 MW) a v Pardubicích Hostovicích (4,8 MW). Větrné elektrárny V roce 2003 byl instalovaný výkon větrných elektráren pouze 0,3 MW. Do roku 2009 se zvýšil na 19,3 MW. Od té doby se v kraji nezměnil instalovaný výkon větrných elektráren s platnou licencí, nové větrné elektrárny nevznikaly. Novou licenci získala pouze stávající 4 MW větrná elektrárna v Gruně v okrese Svitavy, její výkon není v bilancích do roku 2015 uveden. Aktuálně je v PK instalováno 6 větších větrných projektů (instalovaný výkon nad 200 kw), dále je v PK instalováno 7 drobných projektů (instalovaný výkon do 200 kw). Celkový instalovaný výkon VTE v rámci PK je 19,325 MW (20 provozoven), výroba elektrické energie brutto v roce 2015 byla 16 871 MWh. Přehled větších větrných projektů v PK: o Anenská Studánka 5,5 MW o Janov u Litomyšle 4,0 MW o Ostrý Kámen 3,75 MW o Pohledy u Svitav 0,75 MW o Žipotín Gruna 4,0 MW o Žipotín Gruna-Solitary 1,2 MW Tabulka 43: VTE v Pardubickém kraji Obec - provozovna PSČ - provozovna Okres - provozovna Kraj - provozovna Typ provozovny Celkový el. výkon Výroba elektrické energie brutto 2015 (MWh) Výroba elektrické energie brutto 2014 (MWh) Horní 56301 Ústí nad Pardubický VTE 0,015 0 0 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 61

Obnovitelné a druhotné zdroje energie Heřmanice Orlicí Mladoňovice 53821 Chrudim Pardubický VTE 0,015 0 0 Vysoké Mýto 56601 Ústí nad Orlicí Pardubický VTE 0,05 0 0 Pohledy 56802 Svitavy Pardubický VTE 0,25 243,932 218,987 Králíky 56169 Ústí nad Orlicí Pardubický VTE 0,01 0 0 Králíky 56169 Ústí nad Orlicí Pardubický VTE 0,01 0 0 Srch 53352 Pardubice Pardubický VTE 0,021 0 0 Moravská Třebová 57101 Svitavy Pardubický VTE 0,6 546,254 271,747 Anenská Studánka 56301 Ústí nad Orlicí Pardubický VTE 0,25 202,389 166,814 Anenská Studánka 56301 Ústí nad Orlicí Pardubický VTE 0,25 213,09 171,025 Svitavy 56802 Svitavy Pardubický VTE 0,5 402,025 352,418 Gruna 57101 Svitavy Pardubický VTE 0,6 526,305 436,198 Gruna 57101 Svitavy Pardubický VTE 4 0 1266,179 Anenská Studánka 56301 Ústí nad Orlicí Pardubický VTE 3,75 3856,842 3287,753 Anenská Studánka 56301 Ústí nad Orlicí Pardubický VTE 1,25 1276,542 1030,915 Karle 56802 Svitavy Pardubický VTE 1,25 1778,868 1627,429 Karle 56802 Svitavy Pardubický VTE 1,25 1812,045 1614,868 Karle 56802 Svitavy Pardubický VTE 1,25 1862,017 1675,07 Janov 56955 Svitavy Pardubický VTE 4 4150,632 4271,649 Opatov 56912 Svitavy Pardubický VTE 0,004 0 0 Zdroj: ERÚ Obrázek 27: Umístění VTE v PK s instalovaným výkonem nad 200 kw Zdroj: http://www.csve.cz Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 62

Obnovitelné a druhotné zdroje energie Bioplynové stanice Instalovaný výkon v bioplynových stanicích na území Pardubického kraje byl v roce 2015 roven 35,78 MW, výroba elektřiny brutto v těchto stanicích dosáhla 284 458 MW. Instalovaný výkon průběžně narůstá zejména po roce 2007. Tabulka 44: Bioplynové stanice, Pardubický kraj Název provozovny PSČ - provozovna Okres - provozovna Typ provozovny Celkový el. výkon Výroba elektrické energie brutto 2015 (MWh) Výroba elektrické energie brutto 2014 (MWh) Ústí nad Čistírna odpadních vod 56201 Orlicí PSE 0,071 92,22 14,35 ČOV Chrudim - Májov 53701 Chrudim PSE 0,15 360,37 254,13 Bioplynová stanice Vidlatá Seč 57001 Svitavy PSE 1,2 8605,18 10082,48 Bioplynová stanice Nové Lhotice 53807 Chrudim PSE 0,549 4543,79 4648,21 Bioplynová stanice Litomyšl 57001 Svitavy PSE 1 8061,86 8194,76 Bioplynová stanice Ostřetín 53401 Pardubice PSE 0,844 7177,1 7204,9 Bioplynová stanice Moravská Třebová 57101 Svitavy PSE 1,03 7334 6357 Bioplynová stanice Sedlec u Ústí nad Vraclavi 56542 Orlicí PSE 1,05 8542,78 8613,07 Bioplynová stanice Jevíčko 56943 Svitavy PSE 2 14716,8 14949 Ústí nad Bioplynová stanice SilEnergo 56102 Orlicí PSE 0,5 4273,12 4231,78 Ústí nad Bioplynová stanice Avena 56201 Orlicí PSE 1,5 12351,29 12197,89 Ústí nad BPS Újezd u Chocně 56501 Orlicí PSE 1,156 8443,4 8127,59 Bioplynová zemědělská stanice 53825 Chrudim PSE 0,99 7975,74 8560,28 Zemědělská bioplynová stanice Kunčina 56924 Svitavy PSE 1 8675,41 8697,71 Bioplynová stanice Opatov 56912 Svitavy PSE 1,2 10088 10262 Bioplynová stanice Trstěnice 56957 Svitavy PSE 0,998 8041,06 8161,08 BPS Němčice 56118 Svitavy PSE 1 8408,94 8663,3 BPS Vojtěchov 53901 Chrudim PSE 1 8458,55 8557,85 Bioplynová stanice Chornice 56942 Svitavy PSE 0,999 8303,9 8478,7 Ústí nad BPS Žamberk 56401 Orlicí PSE 1,75 12666,9 12726,3 BPS Telecí 56994 Svitavy PSE 0,75 5790,18 5820,73 Ústí nad BPS Mostek 56501 Orlicí PSE 1 8623,62 8650,35 Ústí nad BPS Luková 56123 Orlicí PSE 0,799 6077,49 6320,91 BPS Makov 57001 Svitavy PSE 0,5 4199,18 4320,45 Hluboká 53973 Chrudim PSE 0,719 5852,71 5723,75 Ústí nad BPS Ostrov 56122 Orlicí PSE 0,5 4307,13 4315,6 Ústí nad BPS Bystřec 56154 Orlicí PSE 0,6 4615 4939,8 Ústí nad BPS Sázava 56301 Orlicí PSE 1,19 8896,68 9060,67 Ústí nad BPS Tisová 56601 Orlicí PSE 0,999 7478,9 8346,8 BPS Dříteč 53305 Pardubice PSE 2 16906,88 16883,75 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 63

Obnovitelné a druhotné zdroje energie Název provozovny Výroba Výroba elektrické PSČ - Okres - Typ Celkový elektrické energie provozovna provozovna provozovny el. výkon energie brutto brutto 2014 2015 (MWh) (MWh) BPS Kunčina II 56924 Svitavy PSE 0,75 6529,07 6537,45 BPS - Jezbořice 53002 Pardubice PSE 0,6 4823,98 4487,88 Ústí nad Bioplynová stanice SilEnergo 56102 Orlicí PSE 0,25 2180,14 2181,44 BPS PACOV 57101 Svitavy PSE 0,5 4272,5 4310,82 BPS Doubravice 53944 Chrudim PSE 1 8631,45 8607,81 BPS Dětřichov 56802 Svitavy PSE 0,75 6466,89 5576,31 Bioplynová stanice 1,4MW, Dětřichov u Mor. Třebové 57101 Svitavy PSE 1,4 10381 10625,38 Bioplynová stanice Pardubice 53354 Pardubice PSE 0,547 3759,66 2510,85 Bioplynová stanice Brloh 53501 Pardubice PSE 0,549 4288,5 4556,5 BPS Sebranice 56962 Svitavy PSE 0,4 2838,26 2346,62 ČOV Hlinsko 53901 Chrudim PSE 0,08 418,84 243,34 Zdroj: ERÚ Nástup rozsáhlého využití obnovitelných zdrojů energie nebyl v ÚEK (s odkazem na ekonomiku výroby elektřiny ve zdrojích OZE) předpokládán. Vlivem změny energetické koncepce, motivované prioritami a cíli politiky EU, byly vytvořeny ekonomické a finanční nástroje, které změnily a podpořily ekonomiku výroby elektřiny z OZE. ÚEK je v této části nezbytné úplně aktualizovat. 9.2 Výroba tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů energie Výrobu tepla z obnovitelných zdrojů byla získána z podkladů MPO. ČHMÚ a držitelů licence na výrobu tepelné energie v Pardubickém kraji. Obtížné je získat podklady za instalované solární termické systémy k dispozici jsou pouze podklady SFŽP o 40 podpořených solárních systémech. Tabulka 45: Bilance výroby a dodávky tepla při výrobě elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie - 2014 Druh zdroje Výroba tepla brutto [GJ] Technologická vlastní spotřeba na výrobu elektřiny [GJ] Technologická vlastní spotřeba na výrobu tepla [GJ] Dodávky do vlastního Ztráty a podniku bilanční nebo rozdíl [GJ] zařízení [GJ] Přímé dodávky cizím subjektům [GJ] Biomasa 38 209,83 1 174,17 7,900 797,40 4 926,36 31 304,03 Bioplyn 515 910,82 109 549,53 61 325,40 107 705,78 206 413,65 30 916,46 Geotermální energie 0,000 0,00 0,000 0,00 0,00 0,00 Odpadní teplo 379 422,00 0, 57 467,00 321 955,00 0,00 0,00 Odpad 0,000 0,000 0,000 0,000 0,00 0,00 Ostatní druhotné zdroje 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem 933 542,65 110 723,70 118 800,30 430 458,18 211 340,01 62 220,49 Zdroj: MPO Také ve výrobě tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů energie došlo v uplynulých 15 letech k velkým změnám zejména ve výrobě a využití bioplynu, a ve využití biomasy. Prognózované uplatnění těchto paliv ve scénáři cíleného vývoje je překonáno, tato část ÚEK musí být aktualizována. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 64

Obnovitelné a druhotné zdroje energie 9.3 Odpadové hospodářství Údaje o produkci odpadů a jejich zatřídění byly získány od Odboru životního prostředí Pardubického kraje. Tabulka 46: Vývoj produkce odpadů podle jejich kategorie Kategorie odpadů Odpady Komunální odpady Vývoj produkce odpadů [t] Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Nebezpečné 52 760,0 52 250,0 108 450,0 101 290,0 80 480,0 Ostatní 965 090,0 869 270,0 980 870,0 1 305 610,0 1 617 170,0 Celkem 1 017 850,0 921 520,0 1 089 320,0 1 406 900,0 1 697 650,0 Směsné 120 658,4 129 950,6 125 949,0 124 382,0 124 181,6 Ostatní 109 942,0 98 669,0 123 935,0 116 558,0 156 428,4 Celkem 230 600,4 228 619,5 249 884,0 240 940,0 280 610,0 Tabulka 47: Vývoj energetického využití odpadů podle jejich kategorie Kategorie odpadů Odpady Komunální odpady Vývoj energetického využití odpadů [t] Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Nebezpečné 258,524 256,025 368,730 40,516 48,288 Ostatní 59 256,526 53 373,178 680 919,954 66 977,793 73 742,952 Celkem 59 515,050 53 629,203 681 288,684 67 018,309 73 791,240 Směsné 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ostatní 219,884 226,939 322,231 24,094 0,000 Celkem 219,884 226,939 322,231 24,094 0,000 Tabulka 48: Vývoj odstraňování odpadů skládkováním podle jejich kategorie Kategorie odpadů Odpady Komunální odpady Vývoj odstraňování odpadů skládkováním [t] Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Nebezpečné 2 827,936 2 842,400 2 776,320 2 370,186 2 897,280 Ostatní 263 759,097 250 871,322 221 774,707 204 719,648 194 383,834 Celkem 266 587,033 253 713,722 224 551,027 207 089,834 197 281,114 Směsné 203 303,160 192 562,620 166 587,410 157 903,987 141 695,200 Ostatní 28 568,840 21 973,960 20 651,000 18 656,845 19 290,757 Celkem 231 872,000 214 536,580 187 238,410 176 560,832 160 985,957 Zdroj dat: Odbor životního prostředí Pardubického kraje Z pohledu energetického využití odpadů je v kraji významným zařízením provoz Prachovické cementárny, která umožnuje v rámci spoluspalování energeticky využít až 85 000 t odpadů ročně. Na toto zařízení je navázáno zařízení spol. ecorec Česko, s. r. o., které umožňuje zpracování až 70 000 tun průmyslového a tříděného komunálního odpadu na palivo vhodné do pece na výrobu cementářského slínku. Dalším aktivním zařízením v oblasti energetického využití odpadů a výroby paliv z odpadů je výroba peletek z rostlinného odpadu v Pomezí. Mezi odběratele peletek patří např. elektrárny v Poříčí nebo ve Dvoře Králové nad Labem. 4 Na území kraje se nachází 2 spalovny 4 PO Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje 2016-2025, říjen 2015, ISES, s.r.o. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 65

Obnovitelné a druhotné zdroje energie nebezpečných odpadů. Jedná se o spalovnu v Pardubické krajské nemocnici a v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé. Kapacita spaloven je 1 450 t odpadů za rok. Teplo z těchto spaloven je využito pro potřeby objektů. Posouzení ÚEK 2003 Na základě analýzy proveditelnosti předdefinovaných variant (kap. 11) doporučila ÚEK 2003 jako optimální variantu řešení nakládání s biologicky rozložitelnými a spalitelnými odpady v Pardubickém kraji společné řešení s Královéhradeckým krajem spočívající v provozu 1 zařízení pro energetické využití komunálního odpadu s příslušným logistickým vybavením území. ÚEK 2003 nicméně doporučila, aby rozhodnutí kraje o výstavbě zařízení pro energetické využití komunálního odpadu pro Pardubický a Královéhradecký kraj byla provedena až na základě závazné metodiky výpočtu bilance komunálního odpadu v roce 2010/2013, odborné Studie projekce kvalitativních a kvantitativních charakteristik komunálního odpadu po roce 2010 a v závislosti na výsledcích Studie proveditelnosti záměru Elektrárny Opatovice, a.s., zejména s ohledem na model financování předpokládané investice. Tento záměr uskutečněn nebyl. Při zpracování Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje byla vznesena se strany EOP následující připomínka: Naše společnost Elektrárny Opatovice a.s. plně v souladu se závaznou částí POH ČR, která je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství, uvažuje o vybudování nového moderního zařízení na energetické využití komunálního odpadu, s předpokládanou kapacitou 100 až 200 tis. t směsného komunálního odpadu za rok. S ohledem na stávající množství SKO pro Pardubický kraj se jedná o významný projekt a výrazně tak přispěje k plnění cílů definovaných v POH ČR, a tedy i v POH PK. Vlastní koncepce zařízení na energetické využití směsného komunálního odpadu uvažuje s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla. Protože se jedná o zásadní a významný projekt na úrovni kraje, požadujeme, aby POH PK počítal s výše uvedenou možností a aby v něm byla tato informace uvedena, tedy Elektrárny Opatovice, a.s. v současné době posuzují vybudování nového moderního zařízení na energetické využití směsného komunálního odpadu s kapacitou zdroje 100 tis. až 200 tis. tun směsného komunálního odpadu za rok. Vypořádání připomínky bylo následující: POH PK v závazné i směrné části neopomíjí, v souladu s hierarchií nakládání s odpady, ani energetické využití směsného komunálního odpadu. Ve směrné části POH PK jsou také uváděny plánované záměry, které budou realizovány na území kraje. Záměry jsou vždy uváděny bez identifikace subjektu, který záměr připravuje. Záměr popsaný v připomínce je promítnut do záměrů uvedených v kapitole 4.1.2.2 POH v opatření 4.1.2.2.1: b) v zařízení na výrobu cementu je připravováno další rozšíření možnosti energetického využití paliva z odpadů a to až na kapacitu 115 000 t odpadů na vstupu; energetické využití odpadů, případně paliva z odpadů, je možné v souladu s legislativou také na dalších energetických, případně teplárenských zdrojích na území kraje. Popis záměru, tak jak ho navrhuje oponent, není vzhledem ke koncepci celého dokumentu možno použít. Aktualizovaná ÚEK bude z POH pro roky 2016-2025 vycházet, původní ÚEK je nezbytné s ohledem na POH kraje a na výsledek jednání o záměrech EOP posoudit a aktualizovat. Na území kraje se jedná o citlivé téma, které bude krajem podrobně sledováno. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 66

Energetické úspory 10 ENERGETICKÉ ÚSPORY 10.1 Úspory energie v průmyslu Podkladem pro zpracování územní energetické koncepce je také analýza dotačních schémat a přehled úspor energie dosažených za uplynulé pětileté období. Úspory dosažené s využitím dotací z Evropských fondů a z prostředků z prodeje emisních povolenek (Zelená úsporám, Nová zelená úsporám) jsou významné, realizace úsporných opatření probíhá také z vlastních zdrojů tyto informace nejsou dostupné. V následující tabulce je uveden výčet projektů, realizovaných s využití dotace Operačního programu Průmysl a inovace v letech 2007 až 2013 soupis projektů byl poskytnut MPO. K dispozici nemohou být prozatím informace z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v letech 2014 2020. Tabulka 49: Analýza projektů úspor energie podle typu převažujícího opatření - průmysl Program EKO-ENERGIE OPPI 2007-2013 II. výzva UE Typ převažujícího úsporného opatření Počet projektů [-] Způsobilé výdaje [tis. Kč] Roční spotřeba energie před realizací opatření [GJ] Roční úspora energie [GJ] Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní potřebu vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti Zavádění a modernizace systémů měření a regulace Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla Zlepšování tepelně technických vlastností budov Využití odpadní energie v průmyslových procesech 2 12 900,000 18 639,000 3 131,000 0 0,000 0,000 0,000 0 0,000 0,000 0,000 5 82 355,000 126 358,000 33 520,000 0 0,000 0,000 0,000 Kombinovaná výroba elektřiny a tepla 0 0,000 0,000 0,000 Snižování energetické náročnosti /zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů 2 25 000,000 228 295,000 16 604,000 Celkem / průměrně 9 120 255,000 373 292,000 53 255,000 Program EKO-ENERGIE OPPI 2007-2013 III. výzva UE Typ převažujícího úsporného opatření Počet projektů [-] Způsobilé výdaje [tis. Kč] Roční spotřeba energie před realizací opatření [GJ] Roční úspora energie [GJ] Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní potřebu vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti Zavádění a modernizace systémů měření a regulace Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla Zlepšování tepelně technických vlastností budov Využití odpadní energie v průmyslových procesech 3 29 240,000 406 969,000 30 908,000 0 0,000 0,000 0,000 0 0,000 0,000 0,000 11 89 925,000 71 483,000 23 212,300 1 1 604,000 1 174,000 549,000 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 67

Energetické úspory Kombinovaná výroba elektřiny a tepla 0 0,000 0,000 0,000 Snižování energetické náročnosti /zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů 4 60 615,000 133 943,000 47 208,300 Celkem / průměrně 19 181 384,000 613 569,000 101 877,600 Program EKO-ENERGIE - OPPI 2007-2013 III. výzva UE prodloužená Typ převažujícího úsporného opatření Počet projektů [-] Způsobilé výdaje [tis. Kč] Roční spotřeba energie před realizací opatření [GJ] Roční úspora energie [GJ] Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní potřebu vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti Zavádění a modernizace systémů měření a regulace Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla Zlepšování tepelně technických vlastností budov Využití odpadní energie v průmyslových procesech n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a Kombinovaná výroba elektřiny a tepla n/a n/a n/a n/a Snižování energetické náročnosti /zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů n/a n/a n/a n/a Celkem / průměrně 16 279 522,000 364 819,000 123 251,300 Zdroj: MPO OP PIK Mezi projekty, které hodlají čerpat prostředky na dosažení energetických úspor z programu OP PIK je i program EOP pro roky 2016 2018, v jehož rámci má být realizováno 21 investičních akcí směřujících k modernizaci rozvodů tepla. Návrh je zaměřen na snížení ztrát tepla rekonstrukcí původních potrubních systémů v kanálovém provedení za nové, provedené z předizolovaného potrubí, se týká celkem 21 potrubních úseků. Návrh na snížení ztrát tepla rekonstrukcí původních tepelných izolací za nové tepelné izolace na stávajících potrubních úsecích se týká celkem tří potrubních úseků v celkové délce cca 663bm. Návrh na snížení ztrát tepla pomocí rekonstrukce technologie předávací stanice se týká celkem sedmi předávacích stanic. Tyto rekonstrukce budou probíhat postupně v letech 2016, 2017 a 2018. 10.2 Úspory v budovách veřejného sektoru Vzhledem k velkému počtu obcí, které čerpaly na realizaci energeticky úsporných opatření dotace z Operačního programu životní prostředí, byly údaje sumarizovány za jednotlivá ORP. Celková úspora podle žádostí o dotaci dosáhla 191 tis. GJ, investice za Pardubický kraj jako celek převýšily 2,6 mld. Kč. Jedná se data za programovací období 2007 až 2013. Kromě údajů z OPŽP byly Státním fondem životního prostředí poskytnuty také údaje o dotacích z programu Zelená úsporám. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 68

Energetické úspory Tabulka 50: Provedené úspory v budovách veřejného sektoru (objekty obcí a kraje) ORP Typ převažujícího úsporného opatření Roční úspora energie [GJ] Investice [Kč] Česká Třebová Snižování energetické náročnosti budovy 2 130 41 767 435 Hlinsko Snižování energetické náročnosti budovy 11 187 141 473 784 Holice Snižování energetické náročnosti budovy 4 737 66 572 348 Chrudim Snižování energetické náročnosti budovy 31 187 443 763 162 Králíky Snižování energetické náročnosti budovy 2 404 43 262 857 Lanškroun Snižování energetické náročnosti budovy 4 826 73 522 052 Litomyšl Snižování energetické náročnosti budovy 14 397 194 814 905 Moravská Třebová Snižování energetické náročnosti budovy 6 680 95 970 144 Pardubice Snižování energetické náročnosti budovy 46 246 631 983 234 Polička Snižování energetické náročnosti budovy 9 239 131 035 482 Přelouč Snižování energetické náročnosti budovy 9 315 95 467 440 Svitavy Snižování energetické náročnosti budovy 16 265 236 944 667 Ústí nad Orlicí Snižování energetické náročnosti budovy 18 144 222 450 231 Vysoké Mýto Snižování energetické náročnosti budovy 6 114 91 874 995 Žamberk Snižování energetické náročnosti budovy 8 110 116 486 216 Celkem 190 981 2 627 388 952 Zdroj: SFŽP Tabulka 51: Počet zdrojů tepla pořízených v rámci dotace Původce dotace Rok přiznání dotace Počet zdrojů tepla pořízených v rámci dotace podle technologie [-] Kotel - uhlí/bio masa Kotel - propan Kotel - biomasa Kotel - uhlí Tepelné čerpadlo Solární termický systém Kotel na zemní plyn OPŽP PO3 a PO2 2010 2 2 1 OPŽP PO3 a PO2 2011 4 4 OPŽP PO3 a PO2 2012 3 6 3 2 OPŽP PO3 a PO2 2013 1 5 18 4 6 OPŽP PO3 a PO2 2014 3 13 1 4 OPŽP PO3 a PO2 2015 1 11 1 2 Celkem 0 0 1 12 54 15 15 Zdroj: SFŽP Tabulka 52: Projekty realizované na území Pardubického kraje v letech 2010-2015 v programu Zelená úsporám - Veřejné budovy Typ převažujícího úsporného opatření Zlepšování tepelně technických vlastností budov Zlepšování tepelně technických vlastností budov Počet projektů [-] Způsobilé výdaje [tis. Kč] Roční spotřeba energie před realizací opatření [GJ] Roční úspora energie [GJ] 1 6248 884,8 1 1950 552 Celkem / průměrně 2 8198 1436,8 Zdroj: SFŽP Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 69

Energetické úspory Kromě dotačních zdrojů jsou v Pardubickém kraji v rozsáhlém měřítku realizovány energeticky úsporné projekty typu EPC Pardubický kraj realizoval projekty EPC v 7-mi projektech, do kterých je zařazeno 63 areálů příspěvkových organizací Pardubického kraje a Pardubická nemocnice. Souhrnné investice dosáhly 290 mil. Kč a dosažené úspory 42 mil. Kč ročně. Kromě Pardubického kraje, který identifikuje další možné projekty EPC, jsou tyto projekty již realizovány ve městech: Litomyšl, Moravská Třebová, Vysoké Mýto, Holice, Chrudim, Skuteč, Přelouč. Využití EPC (energetických služeb se zaručeným výsledkem) a dotačních prostředků přineslo významné změny ve využití potenciálu úspor v sektoru veřejných služeb v porovnání s doporučeními v ÚEK 2003. ÚEK je třeba aktualizovat. 10.3 Úspory v domácnostech V sektoru domácností proběhla 1. Výzva kotlíkových dotací (Operační program životní prostředí - OPŽP) v rámci které bylo na území Pardubického kraje poskytnuta dotace ve výši 112 mil. Kč na výměnu téměř 1000 zdrojů tepla spalujících uhlí v odhořívacích a prohořívacích kotlích. Jejich náhrada byla provedena kombinovanými kotli uhlí/biomasa (316 zdrojů), kotli na biomasu (215 zdrojů), tepelným čerpadlem (158 zdrojů) a plynovým kotlem (165 zdrojů). V současné době je v běhu 2. Výzva v rámci podpory domácností ve specifickém cíli 2.1 OPŽP, ve které je předpokládána minimálně náhrada stejného nebo vyššího počtu emisně nevyhovujících kotlů na uhlí. Tyto výměny s sebou přinášejí zvýšení účinnosti, záměny paliv, úspory paliv a snížení emisí znečišťujících látek i CO 2. Program Zelená úsporám a Nová zelená úsporám také financoval náhradu zdrojů tepla výsledky k roku 2016 uvádí následující tabulka. Kromě zdrojů tepla byly podpořeny také instalace solárních termických systémů - na území kraje bylo podpořeno v letech 2014 až 2015 téměř 40 instalací. V domácnostech Pardubického kraje byl doposud realizován potenciál ve výši daleko přesahující předpoklady scénářů rozvoje energetiky zpracované v ÚEK 2003 zejména díky rozsáhlému zateplování obytných budov, výměně oken u značné části rodinných domů a cihlových bytových domů, díky rekonstrukcím ve vytápění a celkovým rekonstrukcím starších domů, apod. Celou část potenciálu úspor, který v ÚEK 2003 nebyl vyčíslen, je nutné aktualizovat. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 70

Energetické úspory Tabulka 53: Počet zdrojů tepla pořízených v rámci dotace podle technologie na území Pardubického kraje Původce dotace Státní fond životního prostředí ČR - Program Zelená úsporám (Pardubický kraj) k 30. 9. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Zelená úsporám (Pardubický kraj) k 30. 9. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Zelená úsporám (Pardubický kraj) k 30. 9. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Zelená úsporám (Pardubický kraj) k 30. 9. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Zelená úsporám (Pardubický kraj) k 30. 9. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Nová zelená úsporám 2013 (Pardubický kraj) k 30. 10. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Nová zelená úsporám 2013 (Pardubický kraj) k 30. 10. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Nová zelená úsporám - 1. Výzva RD (Pardubický kraj) k 14. 11. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Nová zelená úsporám - 1. Výzva RD (Pardubický kraj) k 14. 11. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Nová zelená úsporám - 2. Výzva RD (Pardubický kraj) k 14. 11. 2016 Státní fond životního prostředí ČR - Program Nová zelená úsporám - 3. Výzva RD (Pardubický kraj) k 14. 11. 2016 Rok přiznání dotace Kotel zplyňovací * Počet zdrojů tepla pořízených v rámci dotace podle technologie [-] Kotel na biomasu s ruční dodávkou paliva Kotel automatic ký pouze na biomasu Kotel automatic ký na biomasu a uhlí Krbová kamna na biomasu a ostatní Tepelné čerpadlo Solární termický systém Kotel na zemní plyn 2010 0 88 127 0 0 71 329 0 2011 0 185 258 0 0 98 717 0 2012 0 98 106 0 0 57 336 0 2013 0 2 3 0 0 5 17 0 2014 0 0 0 0 0 0 1 0 2014 0 2 2 0 1 13 94 3 2015 0 2 3 0 2 11 45 4 2014 0 1 1 0 0 6 38 0 2015 0 3 4 0 0 16 92 4 2015 0 1 0 0 0 12 30 3 2015 0 0 0 0 0 0 6 0 Celkem 0 382 504 0 3 289 1 705 14 Zdroj: Státní fond životního prostředí (SFŽP) Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 71

Emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů 11 EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Vývoj v emisích znečišťujících látek byl nejvýznamnější v letech 1990 až 200, kdy byly významným způsobem omezeny zejména emise oxidu siřičitého, emisí oxidů dusíku a také tuhých znečišťujících látek, Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen zákona), jehož správou je za celou Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav. Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, je podle platné legislativy ( 7 zákona o ochraně ovzduší) součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Stacionární zdroj znečišťování ovzduší je klíčovým pojmem zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Jeho definice zdůrazňuje, že se jedná o nejmenší, dále nedělitelnou technickou jednotku, resp. jednotku, kterou již není možné dělit na další stacionární zdroje. K této nejmenší nedělitelné jednotce jsou pak přiřazeny veškeré technické jednotky a stavby, které nejsou samostatným zdrojem znečištění, ale jsou nezbytné pro provoz stacionárního zdroje nebo s ním souvisí. V tomto pojetí je pak stacionárním zdrojem např. kotel včetně odvodu spalin, čištění spalin, kontinuálního měření a komína. Současně však může být stacionárním zdrojem i pouze kotel jako takový, pokud je vedle něj společně provozován další kotel. Tyto dva kotle pak představují dva stacionární zdroje, které mají příslušenství (čištění spalin, kontinuální měření a komín) společné. Provozovna se tak může skládat ze dvou nebo více spalovacích stacionárních zdrojů. Zákon změnil kategorizaci stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, které byly v původním zákoně o ochraně ovzduší (zákoně č. 86/2002 Sb.) členěny na zvláště velké, velké, střední a malé zdroje. Nová kategorizace je podle typu činnosti a podle velikosti zdroje (množství určitých emitovaných látek ze stacionárního zdroje) na zdroje vyjmenované (v seznamu v příloze č. 2) a zdroje nevyjmenované (zdroje neuvedené v příloze č. 2). Tabulka 54: Členění zdrojů znečišťování Druh zdroje Vyjmenované stacionární zdroje Nevyjmenované stacionární zdroje Mobilní zdroje kategorie Původně REZZO 1, REZZO 2 Původně REZZO 3 REZZO 4 obsahuje původ emisí způsob evidence stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW, spalovny odpadů, jiné zdroje (technologické spalovací procesy, průmyslové výroby, apod.) ohlášené emisní údaje vyjma zjednodušených hlášení 5 podle přílohy č. 11 vyhlášky č. 415/2012 Sb. Zdroje jednotlivě sledované: REZZO 1 ohlašované emise REZZO 2 emise vypočítávané z ohlášených spotřeb paliv a emisních faktorů stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu do 0,3MW, nevyjmenované technologické procesy (použití rozpouštědel v domácnostech apod., stavební práce, zemědělské činnosti) silniční, železniční, lodní a letecká doprava osob a přeprava nákladu, otěry brzd a pneumatik, abraze vozovky a odpary z palivových systémů benzinových vozidel, provoz nesilničních strojů a mechanizmů, údržbě zeleně a lesů, apod. vypočtené emise z aktivitních údajů získaných např. ze SLDB, výrobních a energetických statistik, Sčítání dopravy a registru vozidel, apod., a emisních faktorů. zdroje hromadně sledované zdroje hromadně sledované 5 provozovatel ohlašuje pouze spotřeby paliv a výtoč benzínu Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 72

Emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů 11.1 Emise z vyjmenovaných stacionárních zdrojů Vyjmenované zdroje, definované přílohou č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., slučují původně odděleně evidované kategorie zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů REZZO 1 a středních zdrojů REZZO 2 do jedné, společné kategorie, která se dále člení dle skupin. Zároveň je dikcí zákona o ovzduší č 201/2012 Sb. omezen počet takto jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů oproti původní evidenci, protože spodní výkonová hranice, od které se provozovatelů zdrojů týkala ohlašovací povinnost, se z původního instalovaného tepelného výkonu 6 většího než 200 kw t (zákon č. 86/2002 Sb.) omezila na zdroje se jmenovitým tepelným příkonem 7 větším než 300 kw t. 8 Emise základních znečišťujících látek z vyjmenovaných stacionárních zdrojů Vývoj emisí základních znečišťujících látek ve sledovaném období je odrazem změn ve skladbě a spotřebě paliva ve zdrojích a investic do snížení emisí ze spalovacích i technologických zdrojů znečišťování. Výsledky porovnání emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území Pardubického kraje ukazuje následující tabulka: Tabulka 55: Porovnání emisí z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Pardubický kraj Rok TZL SO₂ NOₓ CO VOC 2001 1 506,5 17 415,8 13 405,7 2 585,6 1 229,8 2002 1 262,7 15 959,9 13 085,9 3 425,5 1 415,6 2003 926,0 17 360,7 11 835,7 2 697,5 1 328,2 2004 831,6 14 087,4 12 002,7 2 712,6 1 404,7 2005 839,3 13 604,9 10 514,9 2 268,5 1 438,1 2006 833,1 12 370,0 10 915,8 1 892,6 955,1 2007 949,3 12 586,7 13 050,3 1 906,5 1 306,7 2008 752,1 11 280,4 10 694,8 2 150,5 1 342,0 2009 555,4 10 172,5 9 223,8 1 791,6 1 331,7 2010 627,8 11 059,7 10 064,2 1 602,2 1 767,8 2011 640,0 11 025,7 9 332,7 1 678,4 1 656,4 2012 754,9 10 512,8 9 416,0 1 716,5 1 453,1 2013 811,3 10 886,4 8 679,8 1 631,1 1 537,4 2014 802,3 11 008,3 9 650,8 1 820,3 1 588,8 2015 799,5 10 698,6 8 433,2 1 836,7 714,1 2001/2015 0,531 0,614 0,629 0,710 0,581 Z údajů v tabulce vyplývá, že emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 od roku 2001 poklesly u tuhých znečišťujících látek na cca 53,1 %, emise SO 2 na 61,4 %, NO x na cca 62,9 %, CO na 71 % a emise VOC na 58,1 %. 6 Výkon (tepelný výkon) zdroje je množství tepla, které zdroj za jednotku času předá teplonosné látce, vsázce nebo vytápěnému prostoru. Tepelný výkon zdroje je nižší než příkon zdroje o ztráty výkonu. Poměr tepelného výkonu kotle k tepelnému příkonu kotle pak vyjadřuje účinnost kotle v % 7 Příkon zdroje je množství tepla, které je za jednotku času dodáno zdrojem spalováním paliva. 8 4, odst. (7) zákona o ochraně ovzduší: Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 73

Emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů 11.2 Emise z nevyjmenovaných stacionárních zdrojů Do malých, hromadně sledovaných, nevyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu teplé vody. Pro celostátní emisní bilance malých zdrojů je na ČHMÚ využíván model aktualizace údajů ze Sčítání lidu, bytů a domů, prováděného ČSÚ, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje jsou od roku 1996 průběžně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a.s., energetické a.s., teplárenské podniky). Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z domácích topenišť (REZZO 3) na úrovni jednotlivých obcí. Celková emisní bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven, kterých se netýká ohlašovací povinnost do souhrnné provozní evidence. Spotřeba paliv v nevyjmenovaných stacionárních zdrojích Souhrnná spotřeba paliv v lokálních zdrojích REZZO 3 (domácnostech) byla v roce 2000 na úrovni 7 984,12 TJ (ÚEK 2003), v roce 2014 dosáhla 9 042,28 TJ (údaj MPO) a k roku 2015 se zvýšila na 9 248,95 9 TJ. Skladbu paliv spotřebovaných v malých zdrojích v roce 2000 a 2014 porovnávají následující grafy: Obrázek 28: Vývoj skladby spotřeby paliv v nevyjmenovaných stacionárních lokálních zdrojích REZZO 3 [TJ] - domácnostech, Pardubický kraj biomasa 3% kapalná paliva 0% černé uhlí vč. koksu 2% Rok 2000 biomasa 35,44% kapalná paliva 0,39% černé uhlí vč. koksu 2,42% Rok 2014 hnědé uhlí vč. lignitu 16,47% zemní plyn 58% zemní plyn 45% hnědé uhlí vč. lignitu 37% Zdroj dat: MPO, ÚEK 2003 Z grafů je zřejmý nárůst spotřeby biomasy v domácnostech, kterou je zejména významně nahrazováno uhlí jako vstupní palivo, částečně také zemní plyn. Populární jsou krbové vložky, krbová kamna, kotle na biomasu. Od roku 2000 poklesla spotřeba hnědého uhlí o téměř 60 %. Změna struktury odráží také snižování tepelných ztrát v rekonstruovaných a nově stavěných domech, které umožňují využívání dražších paliv nebo technologií díky nízké tepelné ztrátě (např. tepelná čerpadla, elektrokotle). Emise základních znečišťujících látek z nevyjmenovaných stacionárních zdrojů Porovnání emisí z nevyjmenovaných, hromadně sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 3 mezi roky 2000 a 2015 je velmi problematické, neboť v mezidobí došlo k několika metodickým změnám ve stanovení výše emisí znečišťujících látek z těchto zdrojů. Největší vliv na výši vykazovaných emisí měly nové emisní faktory, které ČHMÚ používá při modelovém výpočtu od roku 2014. Změna 9 Bilance z ČHMÚ korigována dle podkladů MPO a GasNet, s.r.o. na rozdíl od roku 2000 je zahrnuta i spotřeba zemního plynu na ohřev vody, spotřeba dřeva a případný dovoz polského uhlí Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 74

Emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů emisních faktorů odráží změny v požadavcích na výrobky (nové kotle a jejich emise), strukturu používaných kotlů, apod. Obrázek 29: Vývoj emisí základních znečišťujících látek ze spalování paliv v nevyjmenovaných lokálních stacionárních zdrojích REZZO 3 [t/r] - domácnostech, Pardubický kraj Tabulka 56: Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO 2 ze spalování paliv v nevyjmenovaných lokálních stacionárních zdrojích REZZO 3 [t resp kt] - domácnostech, Pardubický kraj Látka 2000 2015 TZL 1 514,00 1 042,09 SO₂ 3 238,00 878,36 NOₓ 851,00 578,72 CO 1 010,80 25 230,19 VOC 2 253,00 2 779,48 CO₂ [kt] 366,13 Zdroj: ČHMÚ Emise z nevyjmenovaných zdrojů znečišťování poklesly vlivem změny struktury spalovaných paliv i vlivem modernizace kotelního fondu a změnou kvality paliv. Největší pokles je na základě údajů ČHMÚ evidován u oxidu siřičitého (SO 2 ) a u tuhých znečišťujících látek (TZL). V případě emisí těkavých organických látek (VOC) a zejména u kysličníku uhelnatého (CO) dochází ke zvýšení emisí zejména v důsledku velikého bilančního nárůstu ve spalování biomasy. Emise CO 2 nebylo možné za rok 2000 vypočíst vzhledem k nedostupnosti úplných bilančních údajů mj. ve zprávách k původní ÚEK. 11.3 Emise znečišťujících látek celkem Emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 od roku 2001 poklesly u tuhých znečišťujících látek na cca 53,1 %, emise SO 2 na 61,4 %, NO x na cca 62,9 %, CO na 71 % a emise VOC na 58,1 %. Tabulka 57: Produkce emisí základních znečišťujících látek a CO 2 podle kategorie zdroje znečištění [t/r], rok 2015, Pardubický kraj Kategorie zdroje TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ [kt] Vyjmenované stacionární zdroje 799,49 10 698,60 8 433,24 1 836,71 714,06 5 294,71 (REZZO 1, REZZO 2) Nevyjmenované stacionární zdroje 10 1 043,67 879,12 681,69 25 255,53 2 784,55 518,22 (REZZO 3) Celkem [t/r] 1 843,17 11 577,72 9 114,93 27 092,24 3 498,61 5 812,93 Zdroj dat: ČHMÚ 10 Pouze spalovací procesy Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 75

Emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů Obrázek 30: Vývoj emisí znečišťujících látek od roku 2000, Pardubický kraj Zdroj: ÚEK 2003, ČHMÚ Posouzení potřeby aktualizace ÚEK 2003 Ve scénáři cíleného vývoje ÚEK 2003 je předpokládán pozvolný pokles emisí znečišťujících látek ze spalovacích zdrojů s cílovými hodnotami v jednotlivých scénářích. Předpoklady scénářů jsou porovnány se skutečností roku 2015. Tabulka 58: Emise znečišťujících látek do ovzduší dle scénářů ÚEK 2003 a skutečnost 2015 Scénář SO 2 NO x tuhé látky CO VOC referenční 20 886 14 439 3 382 4 191 2 364 přirozený vývoj 18 966 14 014 2 579 3 768 1 980 cílený vývoj 16 617 13 570 1 527 3 163 1 268 Skutečnost 2015 11 577,72 9 114,93 1 843,17 27 092,24 3 498,61 Zdroj: ÚEK 2003, ČHMÚ Vývoj v emisích znečišťujících látek je obtížně predikovatelný pokud nejsou k dispozici očekávané změny v legislativě týkající se ochrany ovzduší ta se významně od roku 2001 změnila zejména uplatňováním stále přísnějších emisních požadavků na zvláště velké stacionární zdroje (zejména EOP a elektrárna Chvaletice). V příštích 5 letech se legislativní zpřísnění dotkne významně jak středních, tak velkých spalovacích zdrojů, významné změny čekají domácnosti. Zvýšení emisí CO a také tuhých znečišťujících látek je důsledkem spalování biomasy v domácnostech. S ohledem na změny v legislativě, prováděné investice do zdrojů a tím dosahované změny ve vývoji emisí je nezbytné v této části ÚEK 2003 aktualizovat. 11.4 Kvalita ovzduší Imisní limity pro ochranu zdraví lidí a ochranu vegetace jsou v současnosti stanoveny zákonem o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. Od roku 2000 byly tyto limity zpřísněny v souladu s legislativou EU. Odhad rozlohy oblastí s překročenými imisními limity (překročenými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší) provádí každoročně Ministerstvo životního prostředí na základě výsledků stacionárního měření, výpočtu nebo jejich kombinací. Pro jednotlivé zóny a aglomerace je dle jejich Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 76

Emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů územního členění stanoven procentuální podíl plochy s překročením imisního limitu každé znečišťující látky. Podkladem pro vymezení těchto oblastí jsou analýzy, prováděné Českým hydrometeorologickým ústavem ve čtvercové síti 1 1 km. Z této sítě jsou pak data přepočtena na správní jednotky. Obrázek 31: Území s překročením imisních limitů, Pardubický kraj, rok 2014 Na zhoršené kvalitě ovzduší se nejvíce podílely v roce 2014 nadlimitní koncentrace suspendovaných částic PM 10 (překračován jejich denní imisní limit) a benzo(a)pyrenu (roční průměrné koncentrace). V některých letech významně navyšovalo rozsah oblasti s překročenými imisními limity překročení imisního limitu pro přízemní ozón. Velikost exponované skupiny obyvatel Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 77

Emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů Velikost exponované skupiny obyvatel, v oblastech v nichž je překročen imisní limit, je každoročně stanovována Českým hydrometeorologickým ústavem pro jednotlivé škodliviny. V jednotlivých letech se velikost exponované skupiny obyvatel mění dle stanovené rozlohy oblastí s překročenými imisními limity to zejména v souvislosti s meteorologickými a klimatickými podmínkami. Tabulka 59: Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Pardubický kraj Skupina obyvatel Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr 2007-2011) Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr 2008-2012) Zdroj dat: ČHMÚ Počet obyvatel B(a)P PM 10 24h 117,7 tis. - 140,6 tis. 44,3 tis. Tabulka 60: Podíl obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Pardubický kraj Skupina obyvatel Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr 2007-2011) Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr 2008-2012) Zdroj dat: ČHMÚ Podíl obyvatel B(a)P 22,8 % - PM 10 24h 27,2 % 8,6 % Obce, na jejichž území byl dle prostorové interpretace dat ČHMÚ překročen imisní limit dle zákona o ochraně ovzduší (vyhodnocení pětiletých průměrů 2007-2011, Pardubický kraj, zóna CZ05 Severovýchod) ORP Obec PM 10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) B(a)P průměrná roční koncentrace Česká Třebová Česká Třebová - ano Holice Holice - ano Lanškroun Lanškroun - ano Litomyšl Litomyšl - ano Moravská Třebová Linhartice - ano Moravská Třebová Moravská Třebová - ano Pardubice Pardubice - ano Svitavy Svitavy - ano Žamberk Jablonné nad Orlicí - ano Zdroj dat: ČHMÚ Variabilitu v koncentracích (a možné překročení imisního limitu) významně ovlivňují meteorologické podmínky. Zdrojem vyšších koncentrací na městských pozaďových stanicích a v nepříznivých letech i předměstských a venkovských pozaďových stanicích jsou kromě dopravy i malé zdroje po dopravě druhý nejvýznamnější zdroj tuhých látek. Zatímco ve městech převládá vytápění pomocí CZT a tento zdroj není imisně významný, v menších obcích hrají významnou úlohu lokální topeniště, která působí plošně a mají mnohem nižší výduchy než teplárny a nedochází tedy k tak dobrému rozptylu. Vývoj v naměřených koncentracích částic frakce PM 10 a benzo(a)pyrenu v letech 2003 až 2012 udávají následující tabulky (rok 2015 bude v ÚEK doplněn): Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 78

Emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů Tabulka 61: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 za kalendářní rok, Pardubický kraj, 2003 2012 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Moravská Třebová 58,00 43,00 38,00 34,00 52,00 47,00 43,00 Pardubice Dukla 53,18 64,92 64,04 44,87 43,68 44,37 51,83 56,78 52,46 Sezemice 44,00 54,00 33,00 39,00 47,00 42,00 Svitavy 53,13 43,08 50,06 48,70 38,40 35,45 39,83 42,17 41,25 Svratouch 45,06 39,11 38,00 40,00 32,00 27,00 25,00 28,00 23,00 Ústí n.orl.-podměstí 63,13 46,63 55,44 47,58 42,40 45,29 42,56 46,56 47,35 Ústí n.orl. 48,00 50,00 50,00 42,00 36,00 39,00 43,00 41,00 39,00 Tabulka 62: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ05 Severovýchod, 2003 2012 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pardubice Dukla (B) 0,99 1,20 1,33 1,24 0,80 0,81 0,92 1,12 1,22 Vývoj znečištění ovzduší v Pardubickém kraji je v případě částic PM 10 spíše pozitivní, opakem je vývoj v koncentracích benzo(a)pyrenu. Na znečištění ovzduší v Pardubickém kraji se významně podílejí následující kategorie zdrojů: 1) Spalování pevných paliv ve zdrojích do jmenovitého tepelného příkonu do 300 kw nejvýznamnější zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem, zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5. Vytápění domácností nejvýznamněji přispívá k imisnímu zatížení v chladné části roku a v období nepříznivých rozptylových podmínek. 2) Mobilní zdroje (doprava) významný zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5, v závislosti na intenzitě dopravy rovněž velmi významný zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem. 3) Vyjmenované bodové stacionární zdroje zdroje primárních a fugitivních emisí PM 10 a PM 2,5. Zdroje prekurzorů sekundárních aerosolů (vyjmenované stacionární zdroje s emisemi SO 2 a NO X ). V návrhové části aktualizované ÚEK bude přihlédnuto ke vlivu jednotlivých zdrojů na kvalitu ovzduší v Pardubickém kraji a v souladu s Programem zlepšování kvality ovzduší v zóně CZ05 budou navrhována vhodná opatření ke snížení vlivu zejména malých zdrojů znečištění na kvalitu ovzduší. Budou doplněny údaje za rok 2015. V ÚEK 2003 nebyla škodlivina benzo(a)pyren zvažována, v době tvorby ÚEK 2003 nebyla ani měřena, ani pro nebyl stanoven imisní limit. ÚEK 2003 je třeba v části ovzduší a vlivu spalovacích zdrojů na emise znečišťujících látek a na kvalitu ovzduší aktualizovat. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 79

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií 12 BEZPEČNOST A SPOLEHLIVOST ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ 12.1 Kritická infrastruktura Součástí zprávy o uplatňování územní energetické koncepce má být jednoduchá analýza kritických bodů ovlivňujících bezpečnost a spolehlivost zásobování daného území energií a analýza zajištění alternativních dodávek paliv a energií při mimořádných situacích, včetně stanovení množství ropných produktů pro výrobu elektřiny k zajištění chodu zdravotnických a sociálních zařízení, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury, a to při krátkodobých výpadcích o délce do šesti hodin, střednědobých výpadcích o délce do osmnácti hodin a dlouhodobých výpadcích o délce nad osmnáct hodin, zahrnující také schéma ropovodů, produktovodů a skladů ropy a ropných produktů na daném území. Kritická infrastruktura (KI) a v této souvislosti vzniklé krizové situace jsou vnímány mimo jiné z pohledu: a) ohrožení funkce státu a územní samosprávy, která podmiňuje: ochranu životů, zdraví a majetku občanů, zachovávání prostoru pro podnikatelské aktivity, b) hledání východisek zmírňujících ohrožení zmíněných ad a). Problematika KI a základních funkcí státu za krizových situací je průběžně řešena ve Výboru pro civilní nouzové plánování (dále jen VCNP ) pracovním orgánu Bezpečnostní rady státu. Základy souhrnného přístupu k ochraně kritické infrastruktury byly vedle jiného stanoveny tím, že bylo určeno 9 oblastí krizového řízení. Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV - GŘ HZS ČR) zpracovalo návrh seznamu subjektů KI na základě dat získaných z jednotlivých krajů. Aktualizací seznamu jsou nadále pověření hejtmani jednotlivých krajů. Již v roce 2003 zadalo vedení Pardubického kraje úkol doplnit dokument Územní energetická koncepce Pardubického kraje (úkol pro krajské úřady vyplývající ze zákona č. 406/2000 Sb.) o problematiku zajištění energie (zejména elektřiny) v krizových stavech. Pardubický kraj byl třetím krajem, který zadal zpracování problému zajištění dodávek energií v krizových stavech (1. Jihočeský kraj, 2.Středočeský kraj, 3. Pardubický kraj, 4. hl. m. Praha). Zpracováním úkolu byla pověřena organizace EVČ, s.r.o., Pardubice, která na úkolu spolupracovala s organizacemi CITYPLAN a ViP. Studie se zabývá příčinami možného vzniku krizových stavů a zranitelností systémů zajišťujících dodávky elektřiny, tepla, plynu a ropy. Obsahuje mj. počty subjektů kritické infrastruktury v Pardubickém kraji, jejich analýzu, seznam subjektů kritické infrastruktury (není dostupný), který zahrnuje jednak jednotlivé prvky energetických systémů, ale také objekty související se zachováním funkčnosti území v krizových stavech. Pro každé území ORP je v krizových situacích důležité: a) zachování přiměřené funkčnosti 9 oblastí krizového řízení viz: systém dodávky energií (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, ropný průmysl) systém dodávky vody, systém odpadového hospodářství (nakládání s odpady, kanalizační sítě) dopravní síť, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové služby (policie, hasičské záchranné sbory, zdravotnictví) Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 80

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií veřejné služby (zásobování potravinami, sociální služby, pohřební služby) státní správa a samospráva; b) zajištění dodávek elektřiny. Splnění požadavků uvedených ad a) i b) umožňují: a) definované kompetence hejtmana a KÚ, b) stanovené povinnosti orgánů obce a úkoly starosty za krizových stavů, c) předběžná opatření zabezpečující přiměřené dodávky elektřiny do území ze zařízení pracujícími v tzv. ostrovním provozu. Studie charakterizuje jednotlivé typy území a zároveň určuje doporučené formy zásobování energií pro vytápění objektů umístěných na území ORP Pardubického kraje. Uvedená studie Pardubického kraje obsahuje analýzu seznamu subjektů kritické infrastruktury, východiska pro aktualizaci metodiky tvorby Seznamu subjektů kritické infrastruktury. Návrh seznamu subjektů KI zpracovalo GŘ HZS ČR na základě dat získaných z jednotlivých krajů. Aktualizací seznamu jsou nadále pověření hejtmani jednotlivých krajů. V současné době probíhá aktualizace Krizového plánu Pardubického kraje, který není v současné době (červen 2017) dokončen (zatím je v platnosti Krizový plán Pardubického kraje z roku 2004). Prvky KI nejsou zpracovateli k dispozici, ale zahrnují subjekty, které souvisí s uvedenými 9 oblastmi krizového řízení. Pro zpracování ÚEK jsou podstatné zejména prvky jednotlivých systémů dodávky energií. Jedním z prvků kritické infrastruktury jsou nemocnice. V průběhu zpracování zprávy o uplatňování ÚEK Pardubického kraje byly získány informace o způsobu zásobování nemocnic Pardubického kraje v případě výpadků dodávek energie. Nemocnice Pardubického kraje poskytla přehled náhradních zdrojů elektrické energie v Nemocnici Pardubického kraje, a.s. Doba provozu je u všech soustrojí cca do 50 hodin ročně včetně výpadků způsobených provozovatelem distribuční soustavy. Tabulka 63: Náhradní zdroje elektrické energie, Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Nemocnice Pardubická nemocnice Chrudimská nemocnice Orlickoústecká nemocnice Typ zařízení 5S 150 PV-3 ČKD 5S 150 PV-3 ČKD 5S 150 PV-3 ČKD 6S 160 PN-3 ČKD EZS 160 mobilní SPARK ENERGY Torino 5U DAT 200-6 ČKD DAT 200-6 ČKD CUMMINS DA 565 CF Jmenovitý výkon [kva] Druh paliva Objem nádrže [l] Hodinová spotřeba při 100% zátěži / průměr 360 NM 1000 80 / 60 13 / 17 360 NM 1000 80 / 60 13 / 17 360 NM 1000 80 / 60 13 / 17 200 NM 1000 60 / 40 17 / 25 200 NM 200 50 / 40 4 / 5 204 NM 630 46,5 / 30 14 / 21 200 NM 250 40 / 35 6 / 7 200 NM 250 40 / 35 6 / 7 706 NM 1200 80 15 / - Doba chodu zdroje při 100%/průměrné zátěži (min.) Litomyšlská SPARK ENERGY 300 NM 500 Max. 64 8 / - Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 81

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií Nemocnice nemocnice Svitavská nemocnice Typ zařízení Jmenovitý výkon [kva] Druh paliva Objem nádrže [l] Hodinová spotřeba při 100% zátěži / průměr DAGGER PERKINS SPD 125 125 NM 250 odhad) / 10 DAGGER VOLVO TWD 1630 450 NM 650 / 48 7 / 14 Doba chodu zdroje při 100%/průměrné zátěži (min.) Je zpracován Traumatologický plán NPK, a.s.. Náhradní zdroje zásobují vybrané důležité obvody, případné další odpojování a připojování by se řešilo v návaznosti na vývoj situace dle pokynů krizového štábu. Pro případy přerušení dodávek tepla jsou nemocnice vybaveny záložními zdroji na zemní plyn. Prvky kritické infrastruktury v jednotlivých síťových systémech zásobování energií Elektrická energie Elektroenergetika/elektrizační soustava je celostátně plošný systém s vysokou mírou vazeb na elektroenergetické soustavy okolních států. Tento systém se skládá z: a) výrobní části produkující elektřinu v různých zdrojích b) přenosové soustavy vedení a zařízení (rozvoden transformoven) 400 kv, 220 kv a vybraných vedení a zařízení 110 kv c) distribučních soustav vysokého napětí 3 kv, 6 kv, 10 kv, 22 kv, 35 kv a 110 kv d) distribučních soustav nízkého napětí 0,4/0,23 kv e) technických dispečinků hierarchicky uspořádaných k řízení celé soustavy. Elektrizační soustava je systém velmi citlivý na správnou funkci a požadovanou interakci jeho jednotlivých prvků, které na sebe úzce navazují a vzájemně se ovlivňují. Vzhledem k tomu, že elektřinu nelze skladovat, musí být soustavně udržována rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Elektrizační soustava jako celek musí kontinuálně zabezpečovat požadavky na zajištění, v čase se měnící, velikosti spotřeby elektřiny. Havárie velkého rozsahu mohou přesáhnout reálné možnosti provozovatelů daného systému zajistit okamžité obnovení provozu nebo si mohou vyžádat odstavení systému a způsobit tak krizovou situaci v zásobování odběratelů elektrickou energií. Riziko vzniku sekundárních krizových situací je v takovém případě značné. Zemní plyn Plynárenství/plynárenská soustava je celostátně plošný systém prakticky zcela závislý na dodávkách plynu ze zahraničí. Tento systém se skládá z: a) výroben (zařízení na výrobu nebo těžbu plynu) b) přepravní soustavy (vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic) c) distribučních soustav (vzájemně propojené soubory vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, které nejsou přímo propojeny s kompresními stanicemi) d) přímých plynovodů (nejsou součástí přepravní nebo distribuční soustavy dodatečně zřízeny pro dodávku plynu oprávněným zákazníkům) e) podzemních zásobníků plynu f) plynovodních přípojek g) plynárenských dispečinků (pracoviště zabezpečující rovnováhu mezi zdroji a potřebou plynu a bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy). Úloha zemního plynu v energetické bilanci ČR roste. Jeho podíl na spotřebě primárních energetických zdrojů v posledních letech dosahuje asi 16 %. Zdroje zemního plynu v ČR jsou velmi malé. Roční Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 82

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií těžba zemního plynu okolo 250 mil. m³ představuje cca 3 % jeho celkové roční tuzemské spotřeby. ČR je tak téměř úplně závislá na dovozu zemního plynu, a to především ze dvou různých zdrojů Ruské federace a Norska. Po liberalizaci trhu s plynem v roce 2007 začala zemní plyn dovážet řada společností, jichž je v současnosti 20. Největším dovozcem zemního plynu je společnost RWE Transgas a. s. K zabezpečení spotřeby ČR uzavřel tehdejší dovozce s. p. Transgas v roce 1997 dlouhodobé kontrakty do roku 2017 s norskými producenty a v roce 1998 dlouhodobé kontrakty do roku 2013 s ruskými producenty. V roce 2006 uzavřel RWE Transgas a. s. novou smlouvu s ruskými producenty na dodávku plynu až do roku 2035. Určitou výhodu zemního plynu představuje možnost jeho skladování v podzemních zásobnících. Transgas uzavřel kromě tuzemských smluv i smlouvy o uskladňování plynu v zahraničí. Celková uskladňovací kapacita dnes představuje 33 % tuzemské roční spotřeby plynu. Tepelná energie Teplárenství/teplárenská soustava je vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, rozvod a odběr tepelné energie včetně tepelných sítí a přípojek. Základní součásti teplárenské soustavy jsou: a) zdroje tepelné energie b) rozvodná tepelná zařízení (tepelné sítě a předávací stanice) c) tepelné sítě (doprava tepelné energie nebo propojení zdrojů) d) tepelné přípojky (zařízení, která vedou teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného zařízení pouze pro jednoho odběratele) e) odběrná tepelná zařízení (zařízení připojená na zdroj či rozvod tepelné energie určená pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů odběratele Teplárenské soustavy jsou převážně lokálního municipálního rozsahu a nejsou mezi sebou propojeny. Teplárenství je významnou součástí energetického komplexu, který se vyznačuje obrovským množstvím dodávané energie, různorodostí používaných paliv a typů zdrojů. Celková roční spotřeba tepla v ČR představuje zhruba 181 PJ. Na domácnosti připadá v ČR 27 % spotřeby tepla, na průmysl a zemědělství 65 % a 8 % na služby a veřejná zařízení. 35 % tepelné energie je zajišťováno z centrálních zdrojů, které vyrábějí teplo společně s elektřinou průmyslová kogenerace. Jedná se o elektrárny, závodní teplárny a veřejné teplárenské zdroje. 37 % tepelné energie je zajišťováno z ostatních centrálních zdrojů monovýroben tepla (výtopny, blokové a velké domovní kotelny). Jedná se o závodní a veřejné teplárenské zdroje. Specifikem teplárenství je skutečnost, že dodávky tepla jsou zajišťovány řadou teplárenských společností, které provozují nezávislé, navzájem nepropojené teplárenské soustavy. Výrobny mají většinou více výrobních zařízení kotlů, což umožňuje alespoň nouzové zásobování např. bez dodávky teplé užitkové vody. Nepoměrně větším rizikem je však narušení tepelné sítě pro rozvod teplonosného média, protože to znamená úplné přerušení dodávky. Současné technologie umožňují relativně rychlé provedení oprav havárií menšího rozsahu u potrubních rozvodů i výměníkových stanic. To však nic nemění na tom, že zejména v mrazových obdobích je dodávka tepla životně důležitá. Typové plány řešení krizových situací v energetice https://www.mpo.cz//zprava152633.html Typové plány řešení krizových situací narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie velkého rozsahu byly aktualizovány v roce 2014. Typové plány stanoví pro konkrétní druh krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení. Podle nařízení vlády č. 431/2010 Sb. jsou součástí krizového plánu ministerstva. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své působnosti zpracovalo: petajoule 10 15 joule Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 83

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií Typový plán pro řešení krizové situace narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu [doc, 126 kb] Typový plán pro řešení krizové situace narušení dodávek plynu velkého rozsahu [doc, 112 kb] Typový plán pro řešení krizové situace narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu [doc, 98 kb] Typové plány byly zpracovány odborem bezpečnosti a krizového řízení ve spolupráci s odborem elektroenergetiky a plynárenství a akciovými společnostmi ČEZ (České energetické závody), ČEPS (Česká přenosová soustava) a RWE Transgas podle metodiky vydané Ministerstvem vnitra. Typové plány obsahují: 1. Stručný popis krizové situace (dále jen KS ) a možnosti jejího výskytu na území ČR Příčiny (původci) vzniku a trvání KS Scénář vývoje KS 2. Dopady KS 3. Podmínky (předpoklady) pro řešení KS 4. Omezení (překážky) pro řešení KS 5. Doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení KS Atd. Požadovaný cílový stav a těžiště činnosti Preventivní opatření Odpovědnost za řešení KS Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku KS a způsoby varování Typové postupy a opatření realizovaná v době hrozby vzniku a při vzniku KS Typové postupy a opatření realizovaná při řešení KS a v etapě likvidace následků KS 12.2 Krizový plán Pardubického kraje V roce 2016 byla provedena souhrnná aktualizace Krizového plánu Pardubického kraje (dále jen KP Pardubického kraje ) a také souhrnná aktualizace patnácti krizových plánu obcí s rozšířenou působností (dále jen KP ORP ). Do aktualizovaných částí krizových plánů byly zapracovány závěry Analýzy hrozeb České republiky, která byla schválena usnesením Vlády ČR č. 369 ze dne 27. dubna 2016. Krizový plán je základní plánovací dokument obsahující souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho účelem je vytvoření podmínek pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení pro orgány krizového řízení a další dotčené subjekty. Výstupy tohoto dokumentu jsou využívány ve všech ostatních krizových přípravách v kraji. Krizové přípravy správních úřadů s působnosti na území Pardubického kraje je řešeno jejich vlastními Plány krizové připravenosti. Subjekty kritické infrastruktury jsou povinny mít zpracován vlastní přípravu. Např. v případě HZS se jedná o Plán krizové připravenosti Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje. Krizový plán rozpracovával v části B4 Operační a havarijní plány také plány narušení dodávek energií velkého rozsahu elektrické energie, plynu, tepelné energie (dále vody, apod.). Typové plány řešení krizových situací v energetice zpracovává MPO. Aktualizace jejich obsahu byla provedena MPO v souladu s požadavky nařízení vlády č. 431/2010 Sb. a typové plány jsou dle tohoto nařízení požadovanou součástí krizového plánu. Aktualizace krizového plánu Pardubického kraje proto zahrnuje také aktualizaci operačních plánů v oblasti zásobování energií. Typové plány obsahují mj. preventivní opatření v jednotlivých oblastech, která souvisejí se zpracováním Územní energetické koncepce a zejména Státní energetické koncepce. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 84

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií Celostátně platná preventivní opatření (příklad elektroenergetika) zahrnují: zajištění dostatečného instalovaného výkonu (MPO zpracovává státní energetickou koncepci) stanovení legislativních podmínek pro řízení podnikatelských procesů subjekty, které zajišťují dodávky paliv, energie a energetických služeb (zajišťuje MPO prostřednictvím zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích) udržování záložních zdrojů v pohotovostních režimech (zajišťují držitelé licencí v rámci podpůrných a systémových služeb) stanovení a dodržování technických požadavků na výstavbu budov a zařízení (zajišťuje MMR vyhláška č. 268/2009 Sb.) zajištění diverzifikace dopravních tras a zdrojů energetických surovin zpracování Pravidel provozování přenosové soustavy a distribučních soustav a dispečerských řádů (zpracovávají držitelé licencí; schvaluje ERÚ) zpracování havarijních plánů a udržování havarijních zásob včetně tuhých, kapalných a plynných paliv (provádějí držitelé licencí) zajištění součinnosti s Integrovaným záchranným systémem (provádějí držitelé licencí v rámci zpracování havarijních plánů) příprava plánů regulace spotřeby a dodávek elektřiny (zpracovávají držitelé licencí na základě vyhlášky č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a obsahových náležitostech havarijních plánů) zpracování seznamů prioritních odběratelů (zpracovávají držitelé licencí v souladu s vyhláškou č. 80/2010 Sb.) smluvní zajištění zahraniční pomoci (MPO zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích; provozovatel přenosové soustavy řídí toky elektřiny při respektování přenosů mezi propojenými soustavami ostatních států) v případě, že hrozí nebo existuje stav nouze a při jeho předcházení realizovat opatření podle vyhlášky č. 80/2010 Sb. 98a odst. (1f) zákon č. 458/2000 Sb. (zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav regulační, vypínací a frekvenční plán) stanovení zásad dispečerského řízení elektrizační soustavy (zajišťuje MPO, vyhláška č. 79/2010 Sb.) kontrola dodržování ustanovení energetického zákona a zákona o hospodaření energií a odstraňování zjištěných nedostatků (zajišťuje MPO a ERÚ prostřednictvím Státní energetické inspekce) zajištění náhradních stacionárních nebo mobilních zdrojů elektřiny (zajišťují odběratelé elektřiny) zpracování plánů evakuace nejvíce ohrožených skupin obyvatelstva pro případ dlouhodobého přerušení dodávek elektřiny (zpracovávají odběratelé v oblasti výkonného zdravotnictví a sociální péče ve spolupráci s odborně a územně příslušnými správními úřady). 12.3 Ostrovní provozy v rámci elektrizační soustavy Součástí Územní energetické koncepce je také analýza zajištění ostrovních provozů ve stavu nouze v elektrizační soustavě a opětovného připojení těchto ostrovů k elektrizační soustavě při pominutí tohoto stavu za účelem zachování přednostních dodávek elektrické energie pro zdravotnická a sociální zařízení, bezpečnostní sbory nebo složky integrovaného záchranného systému a v nezbytném rozsahu také pro prvky kritické infrastruktury, a to minimálně v rozsahu na úrovni statutárních měst. Ostrovní provoz je schopnost elektroenergetického systému pokrývat nezávisle na provozu a dodávce elektrické energie z nadřazené soustavy (ať už distribuční nebo přenosové) spotřebu. Ostrovní provoz v distribuční síti energetiky je nástrojem pro zvýšení bezpečnosti dodávky elektrické energie domácnostem a subjektům kritické infrastruktury v krizové situaci. Klíčovým nástrojem koncepce ostrovních provozů jsou Smart Grids (inteligentní sítě). Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo na základě úkolu uvedeného v návrhu Aktualizace státní energetické koncepce ČR (ASEK) Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG). Úkol souvisí s jednou z priorit ASEK týkající se koncepce rozvoje síťové infrastruktury pro zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozu při požadovaném rozvoji Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 85

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií distribuované výroby elektřiny (zejména OZE) včetně zapojení malých teplárenských zdrojů, řízení výroby, akumulace a spotřeby, s přihlédnutím k požadavku zvyšování energetické účinnosti. Důvody podpory vzniku ostrovních provozů: rozvoj bezpečnostní politiky státu a EU posílení bezpečnosti zásobování státu primárními zdroji energií (menší možnost cenového vydírání, snížení dopadů útoku na energetickou infrastrukturu, ) prevence škod z nedodávky elektrické energie zvýšení spolehlivosti zásobování kritické infrastruktury a obyvatelstva zajištění vyšší úrovně regulačního rámce a kvality provozu elektrizační soustavy demonstrace prvku konkurenceschopnosti elektrizační soustavy posílení ekonomické efektivnosti provozu zainteresovaných výrobců a distributorů elektrické energie zdůraznění významu prvků udržitelného rozvoje (KVET, OZE,..) podpora nové technologické evropské koncepce Smart Grids a DSM (Demand Side Management řízení na straně spotřeby) S ostrovním provozem v určitém slova smyslu se setkáváme u elektráren pracujících jen do vlastní spotřeby, tedy nedodávající elektrickou energii do sítě. Z tohoto hlediska je ostrovní provoz na stanoveném území rozšířením výroby do vlastní spotřeby. Při ostrovním provozu na určitém území může být využita část distribuční i přenosové soustavy. V případě přechodu systému do provozu v ostrovním režimu je nejdříve ze všeho nutno uvést síť do konfigurace vhodné pro provoz v tomto režimu. Rekonfigurací sítě pro uvedení do ostrovního režimu rozumíme odepnutí daného úseku města či objektu od všech vnějších zdrojů, které danou oblast napájí. Z hlediska kritičnosti je nejzranitelnějším energetickým systémem elektroenergetika a to zejména její přenosová soustava 400kV a 220 kv. Pro zajištění přiměřené soběstačnosti je třeba zajistit schopnost distribuční soustavy pracovat nouzově, oddělené od přenosové soustavy. V současné době je Elektrárna Chvaletice jediným zdrojem na území Pardubického kraje schopného najetí tzv. startu ze tmy, což je schopnost najetí bloku elektrárny bez podpory vnějšího zdroje napětí, schopnost dosažení daného napětí, možnost připojení k síti a jejího napájení v ostrovním režimu. Tato schopnost umožňuje obnovení dodávky po úplném nebo částečném rozpadu soustavy (ztrátě napájení), kde základním cílem je uvést postiženou oblast do normálního provozního stavu v krátkém čase a bezpečným způsobem. Elektrárna Chvaletice je uzpůsobena technicky i systémově pro zajištění ostrovního provozu a je držitelem certifikačního ověření pro ostrovní provoz. Elektrárna je provozována v režimu KVET s účinností 40,2%, nejsou ale žádány příspěvky za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Elektrárna Opatovice je technologicky a systémově rovněž uzpůsobena pro ostrovní provoz a je rovněž dodavatelem podpůrných přenosových služeb, obdobně jako elektrárna Chvaletice. Na rozdíl od Elektrárny Chvaletice není tato elektrárna uzpůsobena pro tzv. start ze tmy. Elektrárna Opatovice je schopna při plném provozu dodávat elektrickou i tepelnou energii při naplněné palivové skládce uhlí (600.000 tun) po dobu 2 měsíců. Dodávky paliva jsou smluvně zajištěny až do roku 2032. Dle řešitelů Studie zajištění dodávek energií v krizových stavech z roku 2005 mohou elektřinu do distribuční sítě dodávat místní zdroje včetně kogeneračních jednotek a obnovitelných zdrojů energie, které jsou napojeny do napěťových hladin 110 kv a níže - výrobní jednotky pracující v ostrovním provozu mohou také pomoci nastartovat energetické bloky velkých systémových elektráren, a tak obnovit provoz celostátního energetického systému. Oblast krizového řízení, zásobování energií v krizových stavech, zajištění ostrovních provozů, start ze tmy a další faktory, které souvisejí se zásobováním kritické infrastruktury v krizových stavech a řešení Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 86

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií krizových stavů je obsažnou problematikou, kterou není možné detailně řešit v ÚEK. ÚEK však doporučí další kroky k posílení informovanosti, vybavenosti daty, součinnosti a k dalším krokům nezbytným pro posílení krizového řízení v této oblasti., Stávající ÚEK 2003 bude v této oblasti využita a bude posouzen posun v této oblasti od doby zpracování ÚEK 2003, zejména proběhnou jednání s oběma potenciálními provozovateli ostrovních provozů. Stávající ÚEK 2003 bude v kapitole bezpečnosti a spolehlivost aktualizována (ÚEK 2003 tuto kapitolu obsahuje zpracovanou rozsáhle, na tuto kapitolu ÚEK 2003 navázala později Doložka krizového řízení na území Pardubického kraje). ÚEK bude aktualizována min. v rozsahu stanoveném Nařízením vlády č. 232/2015 Sb. 12.4 Ropné produkty Česká republika má tedy k dispozici jak dostatečné cesty pro dopravu ropy, tak i dostatečné kapacity pro uskladnění ropy. V souladu s příslušnou evropskou legislativou má ošetřenu i oblast ropné bezpečnosti. Ta je legislativně ošetřena zákonem č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů, a její zabezpečení je plně v kompetenci Správy státních hmotných rezerv (dále jen Správa). V souladu s tímto zákonem zajišťuje Správa vytvoření nouzových zásob ropy a vybraných ropných produktů (dále jen nouzové zásoby) ve výši požadované legislativou Evropských společenství, tj. nouzové zásoby minimálně na 90 dní průměrné spotřeby předcházejícího roku, které jsou skladovány a ochraňovány akciovými společnostmi MERO ČR (ropa) a ČEPRO (rafinérské produkty). Následující obrázek ukazuje produktovodní síť na území Pardubického kraje v krizových stavech při dlouhodobém výpadku elektrické energie je zajištění dodávek do objektů KI klíčové. Územím Pardubického kraje prochází odbočka ropovodu Družba v délce asi 22 km. Na území kraje je provozována rafinérie v podniku Paramo, a.s. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 87

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií Obrázek 32: Produktovodní síť na území Pardubického kraje Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 88

Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií Obrázek 33: Ropovody na území Pardubického kraje (MERO, a.s.) Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 89

Energetický management 13 ENERGETICKÝ MANAGEMENT Energetický management a jeho zavedení na krajském úřadu Pardubického kraje byl jedním z významných doporučení ÚEK 2003, jeho zavedení bylo na krajském úřadu připravováno cca od roku 2014. V současné době je jeho cílem zejména řízení spotřeby paliv a energie v organizacích v majetku kraje. Systém energetického managementu Pardubického kraje je od roku 2016 certifikován dle ČSN EN ISO 50001. Směrnice SYSTÉM MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ je v platnosti od 15. 6. 2016 a je závazná pro všechny zaměstnance kraje zařazené do Krajského úřadu Pardubického kraje, pro členy Rady Pardubického kraje, pro krajem zřízené a založené organizace. Systém managementu hospodaření energií (dále také jako EnMS ) Pardubického kraje specifikuje základní nástroje, metody a postupy, které se uplatňují při řízení energetické náročnosti objektů v majetku Pardubického kraje. EnMS je pro Pardubický kraj prostředkem zvyšování výkonnosti a dosahování stanovených cílů. Je nezbytné, aby vedoucí pracovníci jednotlivých odborů Krajského úřadu Pardubického kraje, krajem zřízené nebo založené organizace (dále také jen organizace Pardubického kraje ) zajistili podporu úkolům spojeným s EnMS a poskytli součinnost představiteli vedení kraje pro EnMS a energetickému manažerovi kraje v jejich činnostech. Především se jedná o sběr dat o spotřebě a objektech, návrhy a realizace akčních plánů, dodržování zásad hospodaření s energií v objektech a pravidel pro nákup energetických služeb, produktů, vybavení a energie a dále se jedná o řádné konzultace s energetickým manažerem kraje při realizaci investičních akcí a realizaci akcí z provozních prostředků, které se týkají energetické náročnosti. Pardubický kraj zahrnuje do systému managementu hospodaření energií veškeré objekty, které má ve svém majetku a spravuje sám nebo prostřednictvím svých organizací zřizovaných a zakládaných Pardubickým krajem a které mají odběrná místa elektrické energie, zemního plynu, dodávek tepla z SZT a dodávek vody. Nejsou zahrnuty spotřeby lokálního nákupu tuhých, kapalných a plynných paliv (např. uhlí, biomasa, topné oleje, LPG). Cílové hodnoty a akční plány jsou stanovovány především pro objekty, které jsou z hlediska potenciálu zlepšování energetické účinnosti vyhodnoceny jako významné (pokrývající v souhrnu cca 80 % celkové spotřeby). Systém řízení navazuje na energetickou politiku Pardubického kraje. Energetickou politiku Pardubického kraje prosazuje a aktualizuje představitel vedení kraje pro EnMS a energetický manažer Kraje na základě podnětů energetického manažera kraje, který je zodpovědný za zavedení systému řízení a jeho uplatňování. Všichni zaměstnanci Pardubického kraje, členové Rady Pardubického kraje a organizace Pardubického kraje jsou pravidelně informováni o energetické politice Pardubického kraje, která je zveřejněna na internetové stránce Pardubického kraje. Systém managementu hospodaření energií prochází pravidelným přezkoumáním. Mechanismy neustálého zlepšování (interní audity, nápravné a preventivní opatření) jsou sdíleny v rámci celého systému řízení. Energetický manažer kraje ve spolupráci s řediteli a energetickými manažery organizací Pardubického kraje a případně dalšími kompetentními zaměstnanci zajišťuje sběr údajů o spotřebě všech forem energie (především elektrická energie, zemní plyn, SZT, voda) v objektech v majetku Pardubického kraje a jejich zaznamenávání do informačního systému EnMS. K této činnosti jsou primárně využívána vyúčtování centrálních dodavatelů elektrické energie a zemního plynu. Dalším sledovaným údajem je Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 90

Energetický management především průměrná venkovní teplota za sledované období, z níž jsou určovány denostupně pro vytápění. Energetický manažer kraje s využitím informačního systému EnMS a zpracovaných energetických auditů a průkazů energetické náročnosti budov: 1. zajišťuje analýzu užití energie a její spotřebu, 2. určuje současnou energetickou náročnost zařízení, vybavení, systémů a procesů týkajících se významných užití energie, 3. odhaduje budoucí užití a spotřebu energie (za klimaticky normálních podmínek), 4. identifikuje a stanovuje priority a příležitosti pro snižování energetické náročnosti. Přezkoumání spotřeby energie je aktualizováno minimálně jednou ročně, případně častěji v reakci na zásadní změny budov, jejich užívání, zařízení a vybavení, či energetických systémů. Náplní energetického managementu Pardubického kraje je tedy: Řízení spotřeb všech energií v objektech v majetku Pardubického kraje Zavedení systému hospodaření s energií Soustavné sledování spotřeby energie, vyhodnocování a vyvozování závěrů Řízení spotřeby energie za účelem dlouhodobého snižování dopadů na životní prostředí a zároveň snižování provozních nákladů na provoz objektů Přezkum energetického managementu dle ČSN EN ISO 50001 Realizace projektů EPC Energy Performance Contracting - Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem - Dosahování úspor energie, jejichž objem je smluvně zaručen Systém energetického managementu připravuje vstupy do Program údržby a rozvoje majetku Pardubického kraje. Tento program stanovuje jak dál udržovat, spravovat a podle současných trendů i rozvíjet nemovitý majetek Pardubického kraje v celkové hodnotě 25 miliard korun, stanovuje nový koncepční materiál, schválený Radou kraje. Program údržby a rozvoje nemovitého majetku se týká dopravy, zdravotnictví, školství, sociálních věcí, kultury, životního prostředí a kanceláře ředitele úřadu. S největšími investicemi počítá Pardubický kraj v letech 2018 a 2019, a to díky možnosti čerpat prostředky z evropských fondů i v souvislosti s vlastními projekty ve zdravotnictví. Rozšíření energetického managementu a jeho úloha při prosazování ÚEK by mělo být součástí aktualizované ÚEK Pardubického kraje. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 91

Soulad ÚEK 2003 se státní energetickou koncepcí a legislativou 14 SOULAD ÚEK 2003 SE STÁTNÍ ENERGETICKOU KONCEPCÍ A LEGISLATIVOU 14.1 Soulad ÚEK 2003 s platnou státní energetickou koncepcí Vzhledem k datu svého zpracování nemůže být ÚEK 203 v souladu s platnou státní energetickou koncepcí, schválenou v roce 2015. Východiska pro zpracování ÚEK 2003 Cíle, které si stanovila ÚEK 2003 pro rozvoj energetických systémů na území kraje vycházely jednak z cílů Energetické politiky z roku 2000, ale také již z návrhu Státní energetické koncepce zpracované dle zákona 406/2000 Sb. a schválené v roce 2004. Slaďování české legislativy s právními normami Evropské unie probíhalo již od roku 1993, tedy daleko před tím než bylo jasné, zda a kdy bude Česká republika do EU přijata. Otevření kapitoly energetiky bylo zahájeno o šest let později a jednání byla uzavřena po dvou letech v roce 2001 s dosažením dvou výjimek na přechodná období, a to v rámci směrnice 98/30/ES na zavádění vnitřního trhu se zemním plynem a směrnice 68/414/EHS o dosažení minimálních zásob ropy a ropných produktů. V době zpracování ÚEK 2003 byla v platnosti Energetická politika, schválená usnesením vlády České republiky ze dne 12. ledna 2000 č. 50. Státní energetickou politiku zpracovávalo Ministerstvo průmyslu a obchodu s výhledem na 15 až 20 let. Politika se věnovala problémům, které bylo potřebné dořešit v zájmu dosažení stability energetického sektoru ČR a vytvoření podmínek pro vstup ČR do EU. Jejími záměry bylo zejména: zajištění účelného a ekonomicky výhodného využití domácích prvotních energetických zdrojů (umožňujících omezit závislost na dovozu paliv a energie), včetně zachování přiměřené míry národního zacházení s domácími energetickými zdroji a příslušnou energetickou infrastrukturou, vymezení závazků veřejné služby, resp. ve všeobecném ekonomickém zájmu, dosažení souladu mezi ekonomickým a sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí České republiky, jejích regionů a lokalit, postupné zajištění společných cílů a záměrů EU, včetně aplikace legislativy speciálně určené pro sektor energetiky, rozšíření svobody rozhodování konečných zákazníků o způsobu či výběru zdrojů dodávek paliv a energie a energetických služeb, vytvoření průhledných a relativně stabilních věcných a legislativních podmínek pro efektivní řízení podnikatelských procesů subjekty, které zajišťují dodávky paliv a energie a příslušné energetické služby. ÚEK 2003 ve svých kapitolách 1.3. a 1.4 popisuje vnější podmínky rozvoje energetiky a energetických systémů na území Pardubického kraje politiky EU, jejich dopady do národní energetické legislativy a národních politik (Energetická politika ČR, Státní politika životního prostředí a jejich tendence, mezinárodní závazky ČR (Kjótský protokol, Energetická charta, tendence EU a EHK), přípravu Státní energetické koncepce (později schválenou v roce 2004), platnou legislativu pro podnikání v energetických odvětvích a její připravované změny, legislativu v oblasti spotřeby paliv a energie, podpory OZE, finanční stimuly a podpory pro výrobu a spotřebu energie. Cíle ÚEK a její priority byly tedy stanoveny v souladu se Státní energetickou koncepcí z roku 2004, v souladu se zákonem 406/2000 Sb. ke dni zpracování ÚEK 2003. Koncepce byla vytvořena na 20 let, vycházela z Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., k podrobnostem obsahu ÚEK, stanovila si základní cíle, které odrážely cíle SEK 2004 - navyšování energetické efektivnosti, současně prosazování co Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 92

Soulad ÚEK 2003 se státní energetickou koncepcí a legislativou nejšetrnějších technologií k životnímu prostředí, diverzifikace zdrojů a dokončení započaté liberalizace trhů s plynem a elektřinou. Priority a cíle ASEK 2015 Dne 18. května 2015 vláda ČR svým usnesením schválila aktualizovanou Státní energetickou koncepci na následujících 25 let do roku 2040. Důvodem aktualizace SEK z roku 2004 byla zejména zásadní změna vnějších podmínek, např. vstup České republiky do EU, liberalizace energetických trhů, nově formulovaná klimaticko energetická politika EU, přetrvávající tržní deformace, narůstající potřeba integrace, podpora vzdělávání, apod. V tomto ohledu Státní energetická koncepce identifikuje pět strategických priorit, které mají přispět k plnění vrcholových cílů. Mezi tyto priority patří: Priorita 1: vyvážený mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů, udržení přebytkové výkonové bilance ES s dostatkem rezerv a udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie; V popisu cílového stavu při dosažení této priority je uvedeno: o Dodávka tepla musí být zajištěna prostřednictvím současných systémů centralizovaného zásobování všude tam, kde je to ekonomicky výhodné za předpokladu, že environmentální dopady a další externality jsou přiměřeně respektovány v cenách vstupů pro centrální i decentrální zdroje. Strategie v této prioritě: o o o o Rozvoj konkurenceschopných OZE s účinnou podporou státu v oblasti přístupu k síti, povolovacích procesů, podpory technologického vývoje a pilotních projektů a současně veřejné přijatelnosti rozvoje OZE s cílem dosažení jejich podílu na výrobě elektřiny nejméně 18 %, zapojení OZE do řízení bilanční rovnováhy. Významné zvýšení využití odpadů v zařízeních na energetické využívání odpadů s cílem dosáhnout až 100 % využití spalitelné složky odpadů po jejich vytřídění do roku 2025. Obnova, transformace a stabilizace soustav zásobování teplem založená v rozhodující míře na domácích zdrojích (jádro, uhlí, OZE, druhotné zdroje) doplněná zemním plynem. Využití akumulačních schopností teplárenských soustav případně v kombinaci s tepelnými čerpadly. Postupný přechod výtopen na kogenerační výrobu. Atd. Priorita II: zvyšování energetické účinnosti národního hospodářství V popisu cílového stavu při dosažení této priority je předpokládáno a preferováno: o o o o o o Přechod většiny výtopen na vysokoúčinnou kogenerační výrobu tam, kde je to ekonomicky výhodné, s efektivním využitím tepelných čerpadel a související snížení ztrát v distribuci tepla. Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě zejména na bázi tepelných čerpadel (postupná substituce přímotopných systémů). Snižovat energetickou náročnost budov, tzn. plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle zákona o hospodaření energií. Zajišťovat renovace rezidenčních budov Podporovat využívání energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC). Podporovat zavádění systémů hospodaření s energií ve veřejném sektoru (Systém energetického managementu a jeho certifikaci podle ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií). Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 93

Soulad ÚEK 2003 se státní energetickou koncepcí a legislativou Dosažení sektorových cílů ASEK v oblasti domácností a decentrální výroby tepla se předpokládá podporou a realizací detailně specifikovaných aktivit: o o o o o o o o o o o o o o Zajistit postupný přechod od nevyhovujících zdrojů na tuhá paliva emisních tříd 1. a 2. (dle ČSN 303-5) na účinnější nízko-emisní zdroje emisních tříd 3., 4. a 5. (náhrada nevyhovujících kotlů s ručním přikládáním, nízkou účinností a vysokými emisemi umožňujícími spalovat odpady a nekvalitní paliva za moderní dřevo-zplyňující kotle nebo automatické kotle na pelety). Zvýšení účinnosti a emisních parametrů lokálních zdrojů na biomasu (zejména orientace na pelety, automatizace provozu topenišť atd.), a to zvláště v oblastech s vysokým imisním zatížením, kde spalování pevných paliv je zdrojem vyšší koncentrace především polétavého prachu a polycyklických aromatických uhlovodíků. Maximální odklon od využívání uhlí v konečné spotřebě a jeho náhrada zemním plynem, biomasou a elektro-teplem z tepelných čerpadel v horizontu roku 2020. Orientovat využívání zemního plynu jako nízko-emisního energetického zdroje především na malé a střední teplárenské systémy, na domácnosti a na decentralizované zdroje tepla (mikro-kogenerace), a to zvláště v oblastech s vysokým imisním zatížením, kde spalování pevných paliv je zdrojem vyšší koncentrace především polétavého prachu. Zvýšení účinnosti lokálních topidel na zemní plyn. Přechod od přímotopných a akumulačních systémů k tepelným čerpadlům. Preference vysokoúčinné kombinované výroby tepla a elektřiny. V oblasti budov přejít od roku 2020 k nízkoenergetickému standardu nových budov, resp. k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energie. Při stavbě nových a rekonstrukci stávajících budov dbát na striktní plnění požadavků na jejich energetickou náročnost dle platné legislativy (nákladově efektivní způsob) a na veřejných budovách realizovat vzorové příklady. Ekonomicky efektivním způsobem využívat technologie zateplování existujících budov při respektování památkové ochrany. Zvýšit informovanost o energetické spotřebě budov prostřednictvím průkazu energetické náročnosti budov. Doplnit legislativní úpravu v oblasti oceňování staveb s ohledem na zhodnocení použitého nízkoenergetického standardu budov a jejich technických systémů. Podporovat zavádění energetického managementu a metody EPC ve veřejném a podnikatelském sektoru, mj. podmiňováním poskytnutí finanční podpory na úsporná opatření certifikací žadatele v oblasti veřejného a soukromého sektoru normou ČSN EN ISO 50001 Systémy managementu hospodaření s energií Požadavky s návodem na použití. Stimulovat k realizaci doporučených opatření vyplývajících z energetického auditu. Dalšími prioritami ASEK jsou: Priorita č. III: Infrastruktura a mezinárodní spolupráce - rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU; Priorita č. IV: Výzkum, vývoj a inovace - podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky; Priorita č. 5: Energetická bezpečnost - zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 94

Soulad ÚEK 2003 se státní energetickou koncepcí a legislativou získat na: https://www.databaze- Podrobně lze priority ASEK, a opatření k jejich dosažení strategie.cz/cz/mpo/strategie Porovnání ÚEK 2003 a ASEK 2015 Cíle ÚEK 2003 byly naplněny z velké části, jak vyplývá z bilančních dat, ve většině případů byly překonány. Některé z cílů /výstavba pasivních domů, energetické využití odpadů, apod.) naplněny nebyly. ÚEK 2003 a její návrhová část byla porovnána s cíli, které obsahuje ASEK 2015 odlišnosti jsou významné vzhledem k proměnám, které zaznamenala celá oblast výroby, rozvodu a spotřeby energie v uplynulých 10 15 letech. Nástroje a politiky, které jsou dnes k dispozici pro prosazování územního rozvoje a rozvoje energetických systémů se liší, cíle ČR v oblastech energetické účinnosti, využití ODZE, zvyšování bezpečnosti, ochraně ovzduší a klimatu se od roku 2003 liší atd. Shodný vývoj ve spotřebě a výrobě paliv a energie lze zaznamenat v následujících oblastech: o o o o o o o Spotřeba paliv a energie na území Pardubického kraje má klesající charakter klesají emise CO2 vlivem nárůstu uplatnění obnovitelných zdrojů energie vč. biomasy ve výrobě elektřiny a tepla ai v konečné spotřebě domácností odklon od hnědého uhlí je v Pardubickém kraji pomalý je závislý na výrobě elektřiny v systémových elektrárnách zdroje Elektrárny Opatovice a Elektrárny Chvaletice. Zdroj v Opatovicích dováží většinu spalovaného uhlí. Stagnuje celková spotřeba elektrické energie, klesá spotřeba elektrické energie v domácnostech i přes nárůst vybavenosti Významně vrostl podíl OZE ve výrobě elektrické energie, v posledních letech roste počet instalací malých FV elektráren Zvýšil se podíl obnovitelných a druhotných zdrojů ve spotřebě energie, především biomasy Významně poklesla spotřeba tepla na vytápění vlivem zateplování bytových domů a objektů veřejné správy Pardubický kraj má zaveden systém energetického managementu v objektech v majetku kraje, který je nadále prohlubován, systém je certifikovaný podle ČSN ISO 50001 Kraj je aktivní v oblasti prosazování energetických služeb v objektech kraje, podněcuje k obdobnému postupu také města na území Pardubického kraje uplatnění energetických služeb přináší významné úspory ve spotřebě elektřiny, tepla, zemního plynu a vody. Jejich uplatnění přispívá ke zvýšení povědomí o spotřebě energie v objektech veřejné správy. 14.2 Soulad obsahu ÚEK 2003 a požadavků legislativy Legislativní ukotvení ÚEK 2003 Územní energetická koncepce Pardubického kraje byla schválena v roce 2003. Byla zpracována v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., 4, ve znění platném v roce 2003, a v souladu s nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanovují podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Stávající legislativa týkající se ÚEK Změna znění 4 zákona č. 406/2000 Sb. byla provedena zákonem č. 103/2015 Sb., který nabyl účinnosti 1. července 2015. Bylo zrušeno nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Nové nařízení vlády č. 232/2015 Sb. bylo publikováno ve sbírce zákonů, ročník 2015, částka 96, ze dne 14. září 2015 a nabylo účinnosti 29. září 2015. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 95

Soulad ÚEK 2003 se státní energetickou koncepcí a legislativou Hlavní změny týkající se zpracování ÚEK dle 4 zahrnují: Časový horizont: územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let (původně 20 let). Povinnost zpracování: kraje a hlavní město Praha (původně také statutární města). Vyhodnocení ÚEK: zpráva o uplatňování ÚEK (původně bez zprávy). Interval vyhodnocení: nejméně jednou za 5 let (původně 4). Posouzení: návrh ÚEK před vydáním posuzuje MPO (původně bez posouzení MPO). Podklad pro ZÚR a ÚP: ÚEK je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu (původně pro PÚR a územně plánovací dokumentaci). Harmonogram/postup zpracování ÚEK Přechodná ustanovení zavedená zákonem č. 103/2015 Sb. Čl. II: Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (nejpozději do 1. 7. 2017). Územní energetická koncepce musí být podle 4 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (nejpozději do 1. 7. 2019). Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce: Kraje a hlavní město Praha mají povinnost zpracovat tuto zprávu nejpozději do 1. července 2017. Pokud jsou na zpracování Zprávy o uplatňování ÚEK čerpány prostředky z programu EFEKT, je třeba zprávu předložit MPO ke schválení a také zprávu o uplatňování ÚEK zveřejnit. Nařízení vlády č. 232/2015 Sb. Nové nařízení vlády obsahuje oproti předchozímu nařízení změny, které se týkají: o o o o Sestavení bilancí vstupů Bilančních výstupů definovány Přílohou 1 k Nařízení Rozsahu povinně posouzených informací o systémech zásobování kraje palivy a energií, a také o způsobech nakládání s energií a o bezpečnosti a spolehlivosti dodávek (ostrovní systémy, OZE), rozvoj inteligentních sítí, Úlohy a obsahu energetického managementu, o o Zařazení čisté mobility - předpokládaný vývoj v oblasti využívání elektrické energie a plynu v městské a příměstské hromadné dopravě na daném území. Obsah ÚEK a zejména Zprávy o uplatňování ÚEK. S ohledem na uvedené změny v legislativě a nové nařízení vlády je zcela nutné ÚEK 2003 Pardubického kraje přepracovat. Další legislativní předpisy Další legislativní předpisy, které se dotýkají zpracování ÚEK a které byly v období od zpracování ÚEK 2003 aktualizovány nebo nově přijaty, zahrnují: Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 96

Soulad ÚEK 2003 se státní energetickou koncepcí a legislativou zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se změnami ve znění zákona č. 131/2015 Sb. zákon č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší, v aktuálním znění zákon č. 165/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů zákon č. 76/2002 Sb. ze dne 5. února 2002 o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 77/2011 Sb. prováděcí vyhlášky týkající se účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu, měrných ukazatelů spotřeby tepelné energie pro vytápění vyhláška č. 237/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům vyhláška č.309/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu a energetického posudku, vyhláška 230/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, atd. Závěr Důvody, pro které je doporučeno aktualizovat doposud platnou ÚEK Pardubického kraje, zahrnují: Plné respektování Nařízení vlády č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Aktualizace souladu záměrů a cílů ÚEK Pardubického kraje se schválenou aktualizovanou Státní energetickou koncepcí Aktualizace energetických a emisních bilancí s využitím podkladů poskytnutých MPO a zohledněním vývoje v letech 2001 až 2015 ve všech částech ÚEK Zohlednění aktualizované legislativy při aktualizaci ÚEK Zohlednění cenového vývoje, možností financování, apod. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 97

zhodnocení vývoje a hlavních změn v období od přijetí platné ÚEK 15 ZHODNOCENÍ VÝVOJE A HLAVNÍCH ZMĚN V OBDOBÍ OD PŘIJETÍ PLATNÉ ÚEK 15.1 Rozbor trendů vývoje poptávky po energii Porovnáním Územní energetické koncepce z roku 2003, která vychází z dat roku 2001, stavem s rokem 2014 případně 2015 a zadáním Pardubického kraje týkající se rozsahu a způsobu zpracování aktualizované územní energetické koncepce Pardubického kraje byly zjištěny následující skutečnosti: Analýza území V analýze území je nezbytné aktualizovat údaje o počtu obyvatel, počtu průmyslových podniků a struktuře výroby, v sektoru služeb je nezbytné aktualizovat a zpracovat údaje o tomto sektoru. Bilanční členění spotřeby jednotlivých druhů paliv a energie, analýza území a také doporučení je v původní energetické koncepci provedeno po okresech Pardubického kraje. V zadání aktualizované ÚEK je podle Nařízení vlády 232/2015 Sb. požadováno členění bilancí buď za kraj jako celek, nebo po ORP. Zadavatel požaduje zpracování aktualizované ÚEK po jednotlivých ORP. V původní ÚEK není k dispozici energetická náročnost spotřebitelských sektorů, trendy vývoje poptávky, ani celková poptávka po jednotlivých spotřebitelských sektorech. Analýzu a trendy vývoje poptávky po energii je nezbytné aktualizovat. 15.2 Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií Tato část ÚEK obsahuje analýzu dostupnosti paliv a energie (rozdělení užitých fosilních paliv a obnovitelných a druhotných zdrojů energie) a stanovení jejich podílu a dostupnosti při zásobování Pardubického kraje (dále i PK ). Systémy zásobování energií (elektřina, teplo, zemní plyn) Předchozí ÚEK byla vydána v roce 2003, s daty za roky 2000 a 2001. V systému zásobování el. energií došlo od té doby ke změnám, které byly vyvolány novými legislativními předpisy, týkajícími se zejména liberalizace trhu s elektrickou energií, a také pokračující privatizací regionálních rozvodných soustav. Liberalizace trhu umožnila právo volby zákazníků, vybrat si svého dodavatele. Povinně bylo také odděleno právní, organizační a účetní oddělení výroby elektřiny, distribuce elektřiny a prodeje elektřiny. Každá z těchto činností podléhá samostatné licenci. Elektrická energie V roce 2003 byla energetika Pardubického kraje obdobně jako česká elektroenergetika dominantně postavena na spalování uhlí, hlavně hnědého. V roce 2003 byl podíl produkce elektřiny v uhelných výrobnách na území Pardubického kraje 99,5 %, podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů byl zcela zanedbatelný, u solární a větrné elektřiny byl roven nule. V roce 2015 je podíl elektřiny vyrobené ve zdrojích na hnědé uhlí roven 90,5 %, podíl elektřiny ze slunce vzrost na 1,9 % a každoročně se navyšoval od roku 2008, stejně jako podíl výroby elektřiny v kombinované výrobě postavené na spalování zemního plynu a bioplynu, částečně i skládkového plynu (6,2 % na brutto výrobě elektřiny na území Pardubického kraje). ÚEK 2003 uvádí v roce 2001 celkovou výrobu elektrické energie na území kraje v roce 2001 ve výši 5 321,600 GWh, v roce 2015 činila výroba elektrické energie na území kraje 5 265,4 GWh. Rozhodujícími zdroji zůstávají na území kraje elektrárny Chvaletice a Opatovice, které oproti roku 2014 vyrobily v roce 2015 o 1 066 GWh elektřiny méně. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 98

zhodnocení vývoje a hlavních změn v období od přijetí platné ÚEK Ve scénáři cíleného vývoje předpokládala ÚEK 2003 nárůst výroby elektřiny v Pardubickém kraji na hodnotu 6 016 298 MWh s tím, že nárůst ve výrobě elektřiny bude zejména hrazen růstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a v kogeneračních jednotkách na zemní plyn. Předpoklady byly správné, ale ÚEK 2003 nepředpokládala vzhledem k ekonomice výroby nárůst výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, ani tak významný nárůst v bioplynových stanicích. Výroba elektřiny z OZE je ve scénáři cíleného vývoje předpokládána s nárůstem na 154 % proti roku 2000 a v případě kogeneračních jednotek na 104,1 %. Tyto předpoklady cíleného scénáře byly překonány. Návrhovou část ÚEK je proto třeba s ohledem na skutečný vývoj ve výrobě a zejména struktuře výroby elektřiny v letech 2000 až 2014 aktualizovat. V ÚEK 2003 je velmi podrobně popsána soustava VČE, a.s. zásobování elektrickou energií, stáří zařízení a rozvodů, apod. Takto podrobné údaje se zřejmě nepodaří v aktualizované ÚEK získat. Zemní plyn Obdobné změny nastaly v soustavě zásobování zemním plynem. Rozvoj v plynofikaci obcí, v zásobování tepelnou energií a změny ve způsobu vytápění si vyžadují aktualizaci předpokladů rozvoje energetických systémů a způsobu zásobování palivy a energií. Spotřeba zemního plynu v České republice dlouhodobě klesá; od roku 2006 se podle údajů ERÚ snížila do roku 2015 o 18 %, v Pardubickém kraji o 16,2 %. Nejvíce se spotřeba zemního plynu snížila v sektoru domácností (o 26 %) mezi lety 2001 a 2015 (bez započtení vlivu klimatických podmínek). Dle ÚEK 2003 byla spotřeba zemního plynu v Pardubickém kraji v roce 2001 celkem 422,1 mil. m 3 zemního plynu, v roce 2015 poklesla na 353,6 mil. m 3. Teplárenství V oblasti teplárenství je v ÚEK 2003 věnována pozornost zejména zdrojům ve Chvaleticích a Opatovicích. Soustavy zásobování dodávkovým teplem samostatně analyzovány nejsou, ani počty bytů zásobovaných teplem z CZT., i tuto část ÚEK je potřebné aktualizovat na základě vlastních šetření. ÚEK 2003 se jednotlivými města a způsobem jejich zásobování tepelnou energií nezabývala. Poznatky o vývoji za uplynulé období jsou výsledkem vlastního šetření. V případě Pardubického kraje lze konstatovat, i přes mírnou změnu ustupujícího negativního náhledu na SZTE, že vyjma lokality ORP Pardubice, ORP Chrudim a ORP Přelouč nadále pokračuje obecný trend v decentralizaci SZTE, ale ve značně menším objemu odpojování, než tomu bylo v uplynulých letech např. 2009-2010. V ORP Svitavy, ORP Ústí nad Orlicí a ORP Polička je již rovněž díky rekonstrukcím, zlepšení komunikace a stabilizace ceny počet odběratelů stabilizován, dochází k velmi mírnému nárůstu, trend decentralizace ale pokračuje v ORP Vysoké Mýto, ORP Holice a ORP Králíky. Z hlediska objemu dodávek tepla (bez klimatických výkyvů) je nutno vzít v potaz, že v domech pro bydlení i v ostatních budovách (jak těch, které jsou vytápěny samostatně, tak zejména v těch, které jsou napojeny na SZTE), docházelo v uplynulých letech k významnému snížení dodávek tepla (v průměru v soustavách o 25 až 30 %) v důsledku masového zateplování bytových domů a objektů veřejné správy, případně alespoň k výměně oken, nebo k dílčím opatřením snižujícím poptávku po teple na vytápění. Zateplování domů bylo jedním z opatření, které v menších soustavách bylo doprovázeno odpojováním objektů od soustav ZTE. Výhled v jednotlivých soustavách ZTE na území Pardubického kraje a s tím související objem dodávek tepla nebyl v ÚEK 2003 uveden, soustavy nebyl popsány. Ve scénáři cíleného vývoje byla zejména popsána doporučení týkající se soustavy ZTE z EOP, a.s. Z těchto záměrů nebyl uskutečněn záměr výstavby spalovny na pozemku EOP (a využití vyrobeného tepla pro dodávky do soustavy ZTE). Ve výrobě tepla i v rozvodech v majetku provozovatelů zdrojů a distribučních soustav ZTE byly v letech 2010 až 2015 realizovány investiční záměry vedoucí ke snížení ztrát tepla v celkovém objemu 520 mil. Kč. Tyto záměry byly včetně uplatňování kogenerační výroby ve zdrojích a uplatnění biomasy Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 99

zhodnocení vývoje a hlavních změn v období od přijetí platné ÚEK v souladu s obecně formulovanými předpoklady ÚEK 2003 ve scénáři cíleného vývoje. Úspory ve zdrojích a rozvodech dosáhly dle údajů provozovatelů 200 tis. GJ. Scénář cíleného vývoje předpokládal ve výrobě tepla nárůst výroby tepla z obnovitelných zdrojů, ale předpoklad uplatnění biomasy a bioplynu pro výrobu tepla byl v porovnání se skutečností velmi nízký. Část ÚEK týkající se výroby tepla, způsobů zásobování objektů teplem apod. musí být plně aktualizován. Podle zadání kraje bude kapitola k výrobě a spotřebě tepelné energie doplněna o podrobný popis soustav ZTE na území Pardubického kraje s cílem podpory těchto soustav v souladu s prioritami ASEK 2014. Spotřeba paliv a energie ve stacionárních zdrojích Vlastním šetřením v roce 2016 bylo zjištěno, že v roce 2000 bylo na území Pardubického kraje ve stacionárních zdrojích REZZO 1 spotřebováno 85 810,99 TJ, z toho byly v 94,5 % spalována pevná paliva, 1,6 % kapalná paliva a 3,9 % spotřeby paliv v této skupině zdrojů tvořila spotřeba zemního plynu. Souhrnná spotřeba paliva ve stacionárních zdrojích REZZO 2 v témže roce činila 1 805,65 TJ. Z toho byl ze 72,9 % spalován zemní plyn, pevná paliva se podílela na celkové spotřebě 19 % a kapalná 8,1 %. Spotřeba paliva ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích REZZO 1 + REZZO 2 v roce 2015 činila 63 478,813 TJ. Z celkové spotřeby paliva ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích činí 8,8 % spotřeba zemního plynu, 6,2 % pokrývají obnovitelné a druhotné zdroje (biomasa, bioplyn, odpad) a 84,4 % spalování tuhých paliv (koks, černé a hnědé uhlí). Změnily se počty zdrojů, kategorizace zdrojů. V původní ÚEK spotřeba paliva ve zdrojích REZZO 1 (nad 5 MW instalovaného tepelného výkonu) uvedena není, je uvedeno teplo v palivu samostatně pro stacionární zdroje nad 5 MW (ve výši 17 670 000 GJ) a pro zdroje REZZO 2 (v roce 2003 se jednalo o zdroje o výkonu 0,2 5 MW, teplo v palivu bylo ve výši 3 070 TJ). Spotřeba paliva je uvedena k roku 2000 ve výši 95 600,76 tepla v palivu (v jednotlivých částech ÚEK 2003 se údaje liší). Souhrnná spotřeba paliv v lokálních zdrojích REZZO 3 (domácnostech) byla dle analýz v roce 2000 na úrovni 7 984,12 TJ, v roce 2015 se zvýšila na 9 248,95 TJ. V roce 2000 nebyla v bilancích ČHMÚ uvedena spotřeba biomasy, v roce 2014 vychází zhotovitel z údajů MPO. Původní ÚEK uvádí následující bilance: Celkové množství tepla v palivu spotřebované na území Pardubického kraje činí 28 721 000 GJ. Z toho zdroje nad 5 MW spotřebují 17 670 000GJ, zdroje 200 kw 5 MW spotřebují 3 070 000 GJ a zdroje do 200 KW a obyvatelstvo spotřebují 7 981 000 GJ. ÚEK je potřeba v bilanční části aktualizovat, upravit a doplnit jak s ohledem na informace o zdrojích na území PK, tak vzhledem ke změnám, ke kterým v počtu zdrojů, jejich vykazování a jejich palivové základně od roku 2001 došlo. Emise Z údajů v tabulce vyplývá, že emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 od roku 2001 poklesly u tuhých znečišťujících látek na cca 53,1 %, emise SO 2 na 61,4 %, NO x na cca 62,9 %, CO na 71 % a emise VOC na 58,1 %. Porovnání emisí z nevyjmenovaných, hromadně sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 3 mezi roky 2000 a 2015 je velmi problematické, neboť v mezidobí došlo k několika metodickým změnám ve stanovení výše emisí znečišťujících látek z těchto zdrojů. Největší vliv na výši vykazovaných emisí měly nové emisní faktory, které ČHMÚ používá při modelovém výpočtu od roku 2014. Změna emisních faktorů odráží změny v požadavcích na výrobky (nové kotle a jejich emise), strukturu používaných kotlů, apod. Porovnáním roku 2000 a 2015 byl zjištěn významný pokles emisí u TZL a SO 2, nárůst je naopak významný u emisí těkavých organických látek (VOC) a zejména u kysličníku uhelnatého (CO) zejména v důsledku nárůstu ve spalování biomasy. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 100

zhodnocení vývoje a hlavních změn v období od přijetí platné ÚEK Tato část ÚEK bude s ohledem na významné změny zapříčiněné mj. změnou legislativy v oblasti ovzduší aktualizována. Také problémy v ochraně ovzduší, které souvisí se stacionárními zdroji znečišťování, využívanými palivy v domácnostech apod. se změnily a koncepce, která má směřovat mj. k ochraně ovzduší, bude i v této části aktualizována. Původní koncepce čerpala z Programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje z roku 2002 a tyto údaje nutné aktualizovat s využitím platných koncepčních materiálů a jejich opatření a cílů. Potenciální problémy se škodlivinou BaP byly však již v ÚEK 2003 naznačeny. 15.3 Hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných zdrojů energie Změny v poskytovaných podporách na využití OZE, v technologickém vývoji apod. změnily významně strukturu instalovaného výkonu ve zdrojích OZE a vzrostla výroba tepla z OZE. Rozvoj fotovoltaiky byl enormní (viz kapitola 3.1 této zprávy. Obrázek 3). Potenciál v obnovitelných zdrojích energie je v ÚEK 2003 odvozován mj. od Akčního plánu pro OZE z roku 1999. Největší využití OZE je v Akčním plánu předpokládáno ve využití biomasy, rozvoj ve vodních a větrných elektrárnách a zejména ve fotovoltaice předpokládán nebyl. Analýza v původní ÚEK uvádí využití vodních elektráren, větrných elektráren pro výrobu elektřiny, instalovaný výkon v tepelných čerpadlech podle okresů, spotřebu biomasy ve zdrojích REZZO 1 a 2, využití odpadů na území kraje, bioplynové stanice a využití kogenerace. Uvedeny jsou také počty solárních kolektorů v domácnostech. V oblasti využití OZE nastaly po roce 2001 významné změny, podíl OZE na výrobě elektřiny a tepla jeho významný nárůst - nebyl v původní ÚEK předpokládán v tomto rozsahu. Tato část ÚEK bude nezbytně aktualizována. 15.4 Hodnocení ekonomicky využitelných úspor Potenciál úspor v sektoru bydlení je v ÚEK 2003 odvozen od skladby domů, materiálu nosných zdí a je konstatováno, že potenciál ve zlepšení tepelně technických vlastností domů je ve výši 45 55 % a ve vytápěcích systémech 15 %. Tyto údaje jsou obecně platné s tím, že jsou odvislé od doby výstavby (a tedy odlišných požadavků na výstavbu v tom kterém období), způsobu vytápění apod. Potenciál úspor v průmyslu byl vždy obtížně predikovatelný, největší potenciál úspor spočíval nejen ve vytápění, ale zejména v technologiích, ve využití odpadního tepla, v osvětlení, větrání, apod. V původní ÚEK je sledován stav ve zpracování energetických auditů, jejichž cílem je právě návrh energeticky úsporných opatření a lze předpokládat, že tento potenciál by alespoň zčásti mohl být využit. Potenciál na straně budov je uveden opětovně ve výši 45 55 %. Potenciál ve výrobních systémech je odhadován na 2-4 %, potenciál v distribučních systémech tepelné energie na 8-10%. Potenciál úspor není dále kvantifikován. Od roku 2003 doznala spotřeba v domácnostech značných změn, údaje o počtu zateplených domů, rekonstrukci vytápěcích soustav a využití OZE budou aktualizovány mj. s využitím šetření ENERGO 2016. V terciárním sektoru ovlivnily výši spotřebovaných paliv a energie dotace na zateplování veřejných budov tyto realizované akce by se měly promítnout do spotřeby paliv a energie (a být sledovány a vyhodnocovány). V průmyslu a energetice jsou pro aktualizaci ÚEK k dispozici údaje za realizované energeticky úsporné projekty s dotací z programů OPPI, OP PIK a OPŽP na území kraje. Celou kapitolu úspor je potřebné aktualizovat. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 101

zhodnocení vývoje a hlavních změn v období od přijetí platné ÚEK 15.5 Naplňování základních cílů stanovených ÚEK 2003 Předmětem kapitoly je posouzení naplňování základních cílů v rámci provozování a rozvoje soustav zásobování tepelnou energií, realizaci energetických úspor, využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie včetně energetického využívání odpadů, výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů, rozvoje energetické infrastruktury a využití alternativních paliv v dopravě. ÚEK 2003 navrhuje k realizaci cílů, odvozených od SEK následující programy: A. Programy snižování měrné spotřeby energie Program pasivních domů Program tepelná ochrany objektů Program rekuperace B. Program vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Program teplo sluncem Program teplo biomasou Program bioplynová stanice C. Program zvýšení využívání kombinované výroby elektřiny a tepla D. Program zvýšení spolehlivosti zásobování energií Byl navržen orientační počet opatření v rámci jednotlivých programů: Program pasivních domů 100 Program tepelná ochrany objektů 1000 Program kogenerace 10 25 instalací (5 MWe) Program rekuperace Program teplo sluncem 1000 Program teplo biomasou 1000 Program bioplynová stanice 10 Dosažení kvantifikovaných cílů ÚEK bylo dosaženo u programu kogenerace, programu bioplynová stanice. V jednotlivých oblastech není zcela možné vyhodnotit cíle pro nedostatek dat. Přesto bude nutné cíle aktualizovat na základě porovnání s bilancemi současného stavu a dat od držitelů licence, ERÚ, MPO, MŽP a SFŽP. K realizaci cílů ÚEK byl v roce 2004-5 vytvořen Akční plán energetiky. Akční plán bude nezbytné aktualizovat návazně na aktualizaci ÚEK. Stanovené cíle v ÚEK 2003 nejsou v rozporu s ASEK, ale nezahrnují všechny požadované oblasti. Nástroje k dosažení cílů ÚEK vycházejí a respektují politiky na úrovni ČR k danému roku ÚEK 2003, ale od roku 2003 došlo k zásadním změnám politik a cílů v návaznosti na vstup do EU, jak v energetických odvětvích a v podmínkách pro podnikání v energetických odvětvích, tak v celkovém rámci pro realizaci jednotlivých cílů a aktivit. Opatření a cíle musí být v souladu s cíli ASEK 2015, respektovat vývoj v jednotlivých odvětvích energetiky, naplňovat v možné míře závazky ČR v oblasti úspor a využívání OZE, snižování emisí CO 2, napomáhat zlepšování kvality ovzduší v souladu s Opatřením obecné povahy, kterým byl vydán Program zlepšování kvality ovzduší v zóně CZ05 Severovýchod, do které patří i Pardubický kraj, apod. 15.6 Posouzení nástrojů pro dosažení stanovených cílů Legislativní, programové i finanční nástroje pro dosahování cílů ÚEK musí být aktualizovány. Od roku 2002 došlo k naprosté aktualizaci politik, předpisů, norem, programů podpory, možností financování, apod. Aktualizovaná ÚEK bude v úplném souladu se stávajícím právním a legislativním rámcem nejen Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 102

zhodnocení vývoje a hlavních změn v období od přijetí platné ÚEK v oblasti energetiky (energetických odvětví, energetické náročnosti budov, minimálních technických požadavků na účinnost zařízení apod.), ale v oblasti ochrany ovzduší, územního plánování a stavebního řádu, a dalších. 15.7 Posouzení technického řešení rozvoje systému zásobování PK Tato kapitola ÚEK obsahuje posouzení systému nakládání s energií a návrhu ekonomicky efektivního zabezpečení pokrytí energetických potřeb PK a variant technického řešení rozvoje systému zásobování PK. Tato část ÚEK 2003 bude také předmětem aktualizace, trendy rozvoje byly zvoleny v souladu se Státní energetickou koncepcí, záměry EU, apod. V ÚEK 2003 je velká pozornost věnována vnějším vlivům pro rozvoj energetických systémů, možnému vývoji cen paliv a energie, apod. Tyto kapitoly budou aktualizovány. Navrhovaná varianta rozvoje energetického hospodářství na území Pardubického kraje předpokládala celkový nárůst spotřeby tepla v sektoru bydlení na 995 000 GJ, v průmyslu na 4 472 000 GJ, v občanské vybavenosti na 300 000 GJ, atd. Celkový nárůst spotřeby el. energie v sektoru bydlení je předpokládán ve výši 31 000 MWh, nárůst spotřeby tepla v Pardubickém kraji na 5 765 000 GJ, spotřeby el. energie celkem na 706 000 MWh. V nově aktualizované ÚEK budou přepracovány varianty rozvoje energetického systému na období budoucích 25 let, nově vyčísleny účinky a přínosy variant a jejich možný dopad do bilancí spotřeby. 15.8 Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií Oblast krizového řízení, zásobování energií v krizových stavech, zajištění ostrovních provozů, start ze tmy a další faktory, které souvisejí se zásobováním kritické infrastruktury v krizových stavech a řešení krizových stavů je obsažnou problematikou, kterou není možné detailně řešit v ÚEK. ÚEK však doporučí další kroky k posílení informovanosti, vybavenosti daty, součinnosti a k dalším krokům nezbytným pro posílení krizového řízení v této oblasti., Stávající ÚEK 2003 bude v této oblasti využita a bude posouzen posun v této oblasti od doby zpracování ÚEK 2003. 15.9 Soulad ÚEK s ASEK a legislativními předpisy Důvody, pro které je nutné aktualizovat doposud platnou ÚEK Pardubického kraje, vycházejí z rozsáhlé úpravy legislativy, vztahující se ke zpracování územních energetických koncepcí a jejích dílčích částí, a ze změn v nadřazených dokumentech, zejména ve státní energetické koncepci v porovnání se strategickými dokumenty v letech 2000 až 2003. Při aktualizaci ÚEK je nezbytné: Plně respektovat Nařízení vlády č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Sladit záměry a cíle ÚEK Pardubického kraje se schválenou aktualizovanou Státní energetickou koncepcí a identifikovat možnosti jak na území kraje napomoci k dosažení cílů stanovených ASEK 2015 a navazujícími dokumenty a akčními plány Aktualizovat energetické a emisní bilance s využitím podkladů poskytnutých MPO a zohledněním vývoje v letech 2001 až 2015 ve všech částech ÚEK Aktualizovat východiska pro rozvoj energetického systému kraje do roku 2040 v oblasti platné legislativy, zohlednit cenový vývoj v jednotlivých komoditách, možnosti financování, apod. Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 103

Zkratky 16 ZKRATKY ASEK Aktualizovaná Státní energetická koncepce BD bytový dům BF bytový fond BJ bytová jednotka BP bioplyn BRKO biologicky rozložitelné komunální odpady ČEPS, a. s. Česká energetická přenosová soustava ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ČU černé uhlí EM energetický management EPC Energy Performance Contracting Energetické služby se zaručeným výsledkem ERÚ Energetický regulační úřad EU Evropská Unie GJ GigaJoule HDP hrubý domácí produkt HUTR hnědé uhlí tříděné CHKO chráněná krajinná oblast JTSK jednotná trigonometrická síť katastrální KP kapalné palivo k. ú. katastrální území KÚ Krajský úřad KVET kombinovaná výroba elektrické energie a tepla LTO, TTO lehký topný olej, těžký topný olej MO kategorie odběru el. energie - maloodběr (odběr ze sítě nízkého napětí do 1 kv MOO, MOP kategorie odběru el. energie maloodběratel obyvatelstvo, resp. podnikatel MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MUS Mostecká uhelná a. s. se sídlem V. Řezáče 315, 434 67 Most MVE malá vodní elektrárna MŽP Ministerstvo životního prostředí NN, VN, VVN nízké napětí, vysoké napětí a velmi vysoké napětí NTL nízkotlaký plynovod ORP obec s rozšířenou působností OZE obnovitelné zdroje energie ODZE obnovitelné a druhotné zdroje energie PB propan-butan Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 104

Zkratky PK Pardubický kraj PP plynné palivo RD rodinný dům REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší RS regulační stanice SZTE soustava zásobování tepelnou energií SEI Státní energetická inspekce SLBD Sčítání lidí, bytů a domů 2001 (zpráva ČSÚ) STL středotlaký plynovod TČ tepelné čerpadlo TKO tuhé komunální odpady TZL tuhé znečišťující látky TO topný olej TP tuhé palivo TS transformační stanice TV teplá voda ÚAP územně analytické podklady ÚEK PK Územní energetická koncepce Pardubického kraje ÚP územní plán ÚT ústřední topení VČE Východočeská energetika, a. s. VČP Východočeská plynárenská, a. s. VN vysoké napětí VO kategorie odběru el. energie velkoodběr (odběr ze sítě o napětí nad 1 kv) VOC Těkavé organické látky (těkavé organické látky (Volatile organic compounds) VTE větrná elektrárna VTL vysokotlaký plynovod VÚC velký územní celek VVN velmi vysoké napětí ZP zemní plyn ŽP životní prostředí ZÚR zásady územního rozvoje Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 105

Literatura 17 LITERATURA [1] Územní energetická koncepce Pardubického kraje, 2003, kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., CITYPLAN s.r.o. a ViP s.r.o. Etapa I. Etapa II, Závěr, [2] Podkladové tabulky MPO k podkladům dle NV 232/2015 Sb. [3] Roční zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR za roky 2011 až 2015 (ERÚ) [4] Roční zprávy o dodávkách a spotřebách plynu v plynárenské soustavě ČR za rok 2003 až 2010 (ERÚ) [5] Roční zprávy o provozu ES ČR (ERÚ) [6] Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje 2016-2025, říjen 2015, ISES, s.r.o. [7] Akční plán energetiky Pardubického kraje, Důvodová zpráva, 2005, EVČ s.r.o., CITYPLAN s.r.o. a ViP s.r.o. [8] Státní energetická koncepce České republiky, prosinec 2014, Ministerstvo průmyslu a obchodu [9] HZS: Roční zpráva o stavu požární ochrany v kraji a o činnosti a hospodaření HZS Pardubického kraje, 2012, plk. Ing. Miroslav Kvasnička, ředitel HZS Pardubického kraje [10] Bilance ČSÚ: Energetika_Tabulka_16_obce.xlsx zpracované výsledky SLBD 2011 Zpráva o uplatňování Územní energetické koncepce Pardubického kraje 106

ENVIROS, s.r.o. Dykova 53/10, 101 00 Praha 10-Vinohrady Česká republika IČ: 61503240, DIČ: CZ61503240 Společnost vedená u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 31001 Tel.: +420 284 007 498 Fax: +420 284 861 245 E-mail: enviros@enviros.cz www.enviros.cz